Historie plzeňského piva sahá do posledních let 13. století. Začalo se vařit hned po založení města v roce 1295, kdy král Václav II. udělil plzeňským měšťanům právo várečné bez ohledu na jejich povolání.

Toto privilegium, finančně velmi výnosné, povolovalo držiteli prodávat pivo v jeho domě a bylo dědičné. Nejstarší pivovar se sladovnou je v Plzni doložen v roce 1307. Pivo se vyrábělo pro každého měšťana zvlášť, uvařený nápoj se stáčel do sudů a rozvážel do měšťanských domů, kde se nechával zrát.

2. ledna 1839 se plzeňští měšťané rozhodli postavit nový pivovar na tehdejším předměstí Bubeneč. Se stavbou se začalo neprodleně a za tři roky byl Měšťanský pivovar Plzeň hotov. Měl vařit tmavé pivo bavorského typu, a proto pozvali Josefa Grolla, sládka s výbornou pověstí až z Bavor. Ten v novém pivovaru uvařil premiérovou várku 5. října 1842.

Slavnostně ji narazili 11. listopadu, ale pivo bylo úplně jiné, než se čekalo. Díky žateckému chmelu, světlému sladu a měkké plzeňské vodě mělo průzračnou, zlatavou barvu a pevnou bělostnou pěnu. Kdoví, zda to byl sládkův záměr, jestli svou roli sehrála náhoda, anebo se prostě někde stala chyba. Jisté však je, že nové pivo slavilo velký úspěch a vaří se dodnes.

Podle monitoringu reklamy Ad Intel společnosti Nielsen byl nejsilnějším inzerentem v segmentu alkoholických nápojů za poslední rok Pilsner Urquell.

Sedm z deseti internetových Čechů pije alkohol alespoň jedenkrát do měsíce, necelá polovina nejméně jednou do týdne. Pivo se drží na první příčce nejčastěji konzumovaných alkoholických nápojů – 39 % Čechů, kteří alespoň někdy pijí alkohol, ho pije nejméně jedenkrát týdně. I ti, kteří pijí v letních měsících alkohol více, pijí nejčastěji pivo – konkrétně alespoň jednou týdně je to v létě 65 % z nich.

Výzkum společně realizovaly agentury Nielsen a Ressolution Group. Proběhl metodou online sběru na vzorku necelé pětistovky respondentů z internetové populace Českého národního panelu starších 18 let.

Výsledky výzkumu doplňují data monitoringu reklamy Ad Intel společnosti Nielsen, v nichž jsme se zaměřili na inzerci alkoholických nápojů. Vyplývá z nich, že největší objem reklamy měla za poslední rok značka Pilsner Urquell.

Více než sedm z deseti (72 %) Čechů dle výsledků výzkumu konzumuje alkoholické nápoje alespoň jednou za měsíc. Více než čtvrtina dokonce pije alkohol nejméně dvakrát do týdne (27 %), což se týká spíše mužů než žen (35 % vs. 18 %). Dalších 21 % dotázaných ho pije jednou týdně. Ve frekvenci jednou týdně a častěji pijí alkohol nejvíce respondenti s vysokoškolským či vyšším odborným vzděláním (53 %), v nejmenší míře ho v této frekvenci naopak pijí respondenti se základním vzděláním (40 %). Deklarovaných abstinentů je v české online populaci aktuálně 10 %.

Nejčastěji konzumovaným alkoholickým nápojem je v české dospělé populaci stále pivo. Běžně (v průběhu celého roku) ho alespoň jednou za týden konzumuje až 39 % těch, kteří pijí alkoholické nápoje. Druhé místo zaujímá víno, které alespoň jednou týdně pije 22 % respondentů, následované míchanými drinky, jejichž konzumaci alespoň jednou týdně v průběhu celého roku deklarovalo 7 %.

I Češi, kteří pijí alkohol v letních měsících více, sáhnou nejčastěji právě po pivu. Dle výsledků výzkumu je to v létě alespoň jednou týdně dokonce 65 % z nich. Druhým nejoblíbenějším letním alkoholickým nápojem zůstává víno, které v létě pije alespoň jednou za týden 42 % dotázaných. Celkem oblíbené jsou v létě i cidery, které si alespoň jednou za týden dá 19 %. Čtvrté místo pak patří míchaným drinkům: aspoň jednou týdně je v tomto období pije 18 %.

Češi, kteří alespoň někdy pijí míchané drinky, se častěji spoléhají na to, že jim je připraví profesionál. Jejich přípravu doma preferuje 34 % z nich, zatímco spíše v barech/hospodách/restauracích si míchané drinky dává 44 % dotázaných. 23 % dotázaných nemá preferenci a kombinuje vlastní přípravu a konzumaci v restauračních zařízeních.

Z míchaných drinků dotázaní Češi nejčastěji pijí ty, jejichž základ tvoří rum (32 %). Oblíbený je ale také gin, který v míchaných drincích preferuje 27 % dotázaných. Na třetím místě se v žebříčku četnosti konzumace umístily drinky se základem z vodky (21 %).

Oblíbený program Plzeňského Prazdroje Volba Sládků dává v červenci prostor zazářit moderním odrůdám chmele vyšlechtěným českými chmelaři. Plzeňští sládci uvařili pivo Hop Hop Hop, které sleduje aktuální trendy a postupy v pivovarnictví.

Nefiltrovaný světlý speciál obsahuje čtyři druhy moderních chmelových odrůd: Vital (uveden na trh 2008), Agnus (2001), Saaz Shine (2019) a Saturn (2019). První dva jmenované chmely se vyznačují výraznou hořkostí a chmelovým, až kořenitým aroma. Odrůda Saaz Shine naopak vyniká jemnou bylinkovou vůní a citrusovými tóny, chmel Saturn je typický výrazným ovocným aromatem připomínajícím meruňky a tropické ovoce.

„I když základními odrůdami českých pěstitelů chmele zůstávají Žatecký poloraný červeňák, Sládek a Premiant, jsou stále větší plochy chmelnic osázeny novými odrůdami, kterými chmelaři reagují na trend vaření piv nejrůznějších stylů. Odrůdy Vital a Agnus si mezi pivovarníky získaly oblibu pro vyšší obsah hořkých látek, nové chmely Saturn a Saaz Shine dodávají pivům příjemné exotické aroma,“ hodnotí výběr použitých chmelů Zdeněk Rosa, předseda představenstva družstva Chmelařství, které spravuje 96 % ploch chmelnic České republiky.

Spodně kvašený speciál Hop Hop Hop plné zlatavé barvy (12 EBC) obsahuje 5,2 % alkoholu. Po ochutnání je nejprve cítit příjemné chmelové aroma, které záhy vystřídají osvěžující, lehce ovocné tóny a celkový dojem poctivého českého ležáku potvrdí vyšší hořkost, jejíž hodnota se pohybuje kolem 33 IBU.

„Chmel se anglicky řekne ‚hop‘ a přeci, kdo neskáče, není Čech! Červencovým speciálem jsme chtěli vzdát hold českému chmelařskému řemeslu a tradici, ale zároveň i ukázat, že naši chmelaři nespí na vavřínech. Proto jsme vzali čtyři skvělé odrůdy moderního žateckého chmele a ‚okořenili‘ jimi klasický český ležák,“ vysvětluje Tomáš Drahoňovský, manažer Plzeňského Prazdroje, který má program Volba sládků na starost.

Perfektně načepovaný speciál Hop Hop Hop bude možné si vychutnat po celý červenec ve vybraných hospodách po celé České republice. Seznam všech míst je k nahlédnutí na stránce www.volbasladku.cz.

Úplné uvolnění po covidových restriktivních opatřeních v roce 2022 přispělo k výraznému růstu prodejů piv Plzeňského Prazdroje v zahraničí. Celkem pivovar loni vyvezl rekordní bezmála 2 miliony hektolitrů piv, což představuje meziroční nárůst téměř o 13 procent.

„Loňský rok byl skoro všude po světě ve znamení znovu otevření restaurací a barů a opětovného nadechnutí trhu po covidových letech. To mělo za následek spolu s rostoucí oblibou našich piv v zahraničí, že se naše zahraniční prodeje loni meziročně zvýšily. Dařilo se nám na našich tradičních velkých trzích, zejména na Slovensku a v Německu, ale i dalších zemích,“ říká Dragos Constantinescu, generální ředitel Plzeňského Prazdroje. Růst na těchto odbytištích dokázal dokonce eliminovat výpadek v Rusku a Bělorusku, kam Prazdroj okamžitě po vypuknutí války na Ukrajině přestal vyvážet.

Z exportovaného piva připadají přibližně tři čtvrtiny na lahve a plechovky, čtvrtina pak na sudové a tankové pivo. Právě vývoz čepovaného piva v souvislosti s koncem covidových opatření táhl loňský růst zahraničních prodejů, když se zvýšil o bezmála 28 %. „Nezaměřujeme se pouze na samotné pivo, spolu s ním se snažíme vyvážet tradiční českou pivní kulturu. Na zahraničních trzích podobně jako doma školíme personál hospod a restaurací ve správné péči o pivo a čepování. Chceme, aby si špičkovou kvalitu našich piv, které si turisté dopřávají při návštěvě Česka, mohli vychutnat i v dalších zemích,“ doplňuje Kamil Růžek, obchodní sládek Prazdroje pro exportní trhy. Export do zahraničí doplnila licenční výroba piva Kozel, která loni dosáhla zhruba 3,2 milionu hektolitrů, meziročně o 9,5 % více.

Celkově, při součtu tuzemských i zahraničních prodejů, Prazdroj loni prodal 12,4 milionu hektolitrů piv. Dominantní přitom byl český trh, kde prodal 7,3 milionu hektolitrů. Podobně jako v zahraničí i doma pomohl konec covidových restrikcí. „Zároveň se ale především ve druhé polovině roku začaly v souvislosti s vysokou inflací a růstem nákladů v gastronomii objevovat signály k ochlazení, což je ještě zřetelnější v roce letošním,“ dodává Dragos Constantinescu.

Růst prodejů piva, především v zahraničí, se promítl i do finančních výsledků Prazdroje. Tržby společnosti se oproti roku 2021 zvýšily o pětinu a dosáhly 19,6 miliardy korun. Zisk po zdanění činil 5,9 miliardy korun. Na přímých i nepřímých daních Prazdroj do státní pokladny odvedl 5,4 miliardy korun.

Velmi výrazně rostly loni kapitálové investice Prazdroje. Ty se v roce 2022 zvýšily oproti předchozímu roku o 45 % na 2,16 miliardy korun. „Naše loňské investice byly největší minimálně za posledních pět let. Pokrčovali jsme v modernizaci našich pivovarů a v investicích do udržitelnosti. Postavili jsme za více než tři čtvrtě miliardy korun nový automatizovaný sklad v Plzni, ve Velkých Popovicích jsme instalovali 14 cylindrokónických tanků na zrání a kvašení piva. A odstartovali jsme další velké investice, které budou dokončeny letos – nové stáčecí linky v pivovarech ve Velkých Popovicích a v Plzni,“ komentuje Dragos Constantinescu.

Novým obchodním ředitelem Plzeňského Prazdroje se od července stává Roman Trzaskalik, dosavadní marketingový ředitel. Nahradí tak odcházejícího Tomáše Mráze. Do funkce ředitelky marketingu pak byla jmenována Francesca Bandelli.

Tomáš Mráz opouští pozici obchodního ředitele po 6 letech a celkem 15 letech v Prazdroji. „Tomáš si se svým týmem vytkl cíl zlepšit zážitek a kvalitu čepovaného piva v hospodách. Ty se opravdu během posledních let proměnily v moderní podniky nabízející skvěle ošetřené pivo a další služby. Přišel s průlomovými nápady na konceptové restaurace, rozvojové programy pro majitele a provozovatele hospod a prosazoval dlouhodobou strategii, která se soustředí na celkovou podporu gastronomie i zlepšení nákupního zážitku v obchodech. Kromě těchto pozoruhodných výsledků hrál Tomáš důležitou roli i v těžkém období během covidu, kdy Prazdroj aktivně pomáhal provozovatelům hospod a restaurací vyrovnat se se složitou situací. Za práci, kterou odvedl pro Prazdroj, mu patří náš velký dík,“ říká generální ředitel Plzeňského Prazdroje Dragos Constantinescu.

Funkci obchodního ředitele Prazdroje převezme Roman Trzaskalik, který od roku 2018 zastává pozici ředitele marketingu. Kromě pěti let v Prazdroji má za sebou dvacet let zkušeností z prodeje a marketingu ve čtyřech různých zemích v rámci skupiny Danone. „Nastupuji do rozjetého a perfektně fungujícího týmu, který dobře znám. Chci pokračovat v aktivní podpoře české pivní kultury, pomoci hospodám i rozvoji prodeje našich značek v retailu,“ říká Roman Trzaskalik.

Novou marketingovou ředitelkou Prazdroje se stane Francesca Bandelli, která se do Prazdroje přesouvá v rámci skupiny Asahi Europe & International z Itálie. Od roku 2018 pracuje jako ředitelka marketingu a inovací v italské společnosti Birra Peroni. Francesca hrála zásadní roli v kompletním znovuuvedení značky Peroni na trh, v úspěšném rebrandingu Peroni Nastro Azzurro nebo při zdařilém představení značky Kozel v Itálii.

Deset chmelnic na Žatecku se v těchto dnech rozzářilo barvami. Neroste totiž na nich jenom chmel, ale i další rostliny, které rozkvetly a vytvořily tak neobvyklou barevnou scenérii. Na jedné z chmelnic vyrostl dokonce obří půllitr z květin, vysoký 60 metrů, a stal se symbolem nového projektu Plzeňského Prazdroje s názvem Kytky pro chmel. Ten představuje návrat k tradičním principům regenerativního zemědělství, a jehož cílem je snížit vliv klimatické změny na růst chmele a zachovat tak kvalitu i vypěstované množství této tradiční suroviny pro výrobu piva.

„Do řádků mezi chmel jsme na vybraných chmelnicích vysázeli rostliny. Ty pomáhají vyživovat pole, zadržují v půdě vláhu a brání její erozi. Opouštíme tak v posledních dekádách zažité způsoby zemědělství, kdy je půda na podzim rozorána a všechny živiny zmrznou, aby se pak do ní musely na jaře uměle dodávat. Jdeme na to podobně jako kdysi naše babičky a dědečkové. Vracíme se doslova ke kořenům a chceme pečovat o půdu přirozenou cestou. V těchto dnech květiny rozkvetly mnoha barvami. Až odkvetou, stanou se navíc i přirozenou pastvou pro ovce a půda tak získá další živiny,“ vysvětluje princip projektu Kytky pro chmel Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje.

V nové iniciativě Kytky pro chmel se Prazdroj spojil s chmelařskou skupinou Arix Czech Hop a Českou zemědělskou univerzitou. Loni na podzim farmáři vyseli ve čtyřech lokalitách na Žatecku na deseti různých chmelnicích do meziřadí různé druhy květin, travin a dalších víceletých plodin. „Na části regenerativních chmelnic jsme použili směsi trav, jetelovin nebo vičenec, který je vytrvalý a má silné kořeny hluboké až 2 metry. Jinde jsme zase zaseli luční květiny. Dohromady jsme takto půdu mezi chmelovými rostlinami oživili na deseti hektarech, což odpovídá zhruba 15 fotbalovým hřištím. V takovém měřítku dosud nikdo regenerativní postupy při pěstování chmele v Česku nezkoušel,“ uvádí Ladislav Chvátal, majitel chmelařské skupiny Arix Czech Hop.

Projekt je unikátní i tím, že jde o vědecký výzkum, kdy se bude kondice chmele a jeho výnosy na regenerativních chmelnicích porovnávat s chmelnicemi o stejné ploše a ve stejných lokalitách, které budou využívat konvenční způsoby zemědělství. Celkem je tak do projektu zapojených 20 hektarů chmelnic, které budou monitorovat moderní technologie. „Na chmelnice jsme umístili sofistikované meteostanice, které dokáží měřit výkyvy teplot, srážky a vlhkost v porostu chmelnic. Do země jsme instalovali půdní čidla na měření teploty a obsahu vody v půdě. A budeme také sledovat, jak rostliny chmele využívají světelné záření. Díky těmto datům bychom měli lépe porozumět, jaký vliv mají zaseté meziplodiny na stav půdy a tím i na růst chmele,“ doplňuje Václav Brant z Centra precizního zemědělství České zemědělské univerzity. Současně na chmelnicích probíhají půdní analýzy, které zajišťuje Laboratoř Postoloprty.

Průběžné vyhodnocení se bude dělat po každé sezóně s důrazem na výnos a kvalitu chmele, a vždy v porovnání s výnosem na konvenční chmelnici. „Celý vědecký projekt pak vyhodnotíme nejdříve za pět let. Je potřeba vidět chování rostlin a stav v půdě během několika vegetačních cyklů a také je nutné dát půdě čas, aby se do ní přirozený život díky kořenům meziplodin vrátil,“ dodává vedoucí projektu Ivan Tučník.

Kořenový systém rostlin vytvoří v půdě přirozený ekosystém a zajistí dostatečné a přirozené zásobování chmele živinami. Zároveň zadrží potřebnou vodu. Půda se pak na podzim nerozorá, jako doposud, ale živiny v ní zůstanou do další sezóny. Experti přitom předpokládají, že nový postup přinese hned několik pozitivních efektů. „Zvýší se zastoupení organické hmoty v půdě a rostliny tak budou odolnější proti následkům klimatické změny. Nebude potřeba používat tak vysoké množství umělých hnojiv jako dnes. Celoroční pokrývka půdy pak sníží výpar vody i maximální teplotu na povrchu půdy. Ta bude zároveň chráněna před větrnou a zejména vodní erozí. A větší množství organické hmoty v půdě bude také napomáhat k lepšímu vsakování srážek a absorpci vody,“ doplňuje David Nesvadba z Arix Czech Hop.

Regenerativní postupy navíc pomáhají vázat v půdě uhlík, který rostliny vytahují z atmosféry, a tím přispívají v boji s klimatickou změnou.

Návrat k tradičnímu farmářskému přístupu je další cestou, jak se Prazdroj snaží pomoci chmelařům bojovat s důsledky klimatické změny. „Naší snahou je co nejvíce eliminovat její negativní jevy. Nová iniciativa Kytky pro chmel se zabývá půdou a regenerativním přístupem k zemědělství a svým rozsahem a zaměřením nemá v Evropě obdoby. Doplňuje náš projekt PRO CHMEL. Ten probíhá už od roku 2021 a zaměřuje se na efektivní zavlažování chmelnic a na šetření s nedostatkovou vodou,“ říká Ivan Tučník.

Oba navázané projekty se snaží zachovat český chmel, který je nepostradatelnou surovinou nejen pro české pivo, ale i pro vaření piva po celém světě.

Vítězem 17. ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender se stal Matěj Šorejs z restaurace U Mottlů. Prestižního klání,
které dlouhodobě přispívá k rozvoji české pivní kultury a zvyšuje kvalitu výčepního řemesla, se letos zúčastnilo 212 výčepních plzeňského ležáku z celé republiky. Nejlepší z nich získal kromě trofeje odměnu ve výši 1842 EUR symbolizující rok uvaření první várky piva Pilsner Urquell. Ocenění „Výčepní legenda“ převzal za celoživotní práci Tomáš Babica z pražské restaurace
U Pinkasů a do exkluzivního klubu Honorary Connoisseur Pilsner Urquell vstoupil novinář a dokumentarista Janek Rubeš.

Dvacet finalistů, patnáct mužů a pět žen, z celé České republiky se utkalo tento týden o titul Pilsner Urquell Master Bartender v prostorách plzeňského pivovaru. Soutěžící měli během dvoudenního klání za úkol předvést své mistrovství a dokonale načepovat zlatý ležák, ale také prokázat špičkové znalosti o pivu, jeho výrobě a historii, absolvovali degustační test a taky museli ukázat své komunikační dovednosti, které jsou pro dobré výčepní nezbytné.

Titul nejlepšího výčepního v Česku pro rok 2023 získal Matěj Šorejs z restaurace U Mottlů, který přesvědčil porotu nejen prokázanými znalostmi a dovednostmi,
ale také schopností přenášet lásku k pivu a své nadšení z dobře načepovaného půllitru na ostatní. „Toto ocenění dokazuje, že když budete vaši práci dělat s láskou a správně, tak můžete stát na tady tom místě jako já. Pivo je věc, která spojuje lidi. Spoustu z vás znám nebo jsme se poznali jen díky pivu a já jsem za tuto příležitost velice vděčný. Je radost, že dělám povolání, které miluju a které je mojí vášní. Moc děkuju,“ neskrývá radost Matěj Šorejs, vítěz z vejprnické restaurace U Mottlů. Ten se kromě trofeje může těšit z finanční odměny ve výši 1842 EUR.

V letošním roce se o titul Pilsner Urquell Master Bartender ucházelo celkem 212 výčepních, téměř třetinu z nich tvořily ženy. Soutěž i letos přilákala řadu nových tváří – více než 75 % přihlášených se souboje účastnilo poprvé, 65 % hospod, které výčepní reprezentují, se také zapojilo poprvé. „Výčepní se mohou soutěže účastnit maximálně třikrát. A je dobře, že přibývají noví talentovaní výčepní i hospody, kde chtějí nabízet pivo v té nejvyšší kvalitě. Jsem rád, že naše soutěž přispívá k rostoucí kvalitě čepovaného piva a rozvoji tradiční české pivní kultury, a to nejen v tradičně „pivních městech“, ale po celém Česku,“ hodnotí letošní ročník soutěže Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje a předseda odborné poroty.

Pilsner Urquell také každoročně oceňuje profesionály, kteří čepování a péči o pivo zasvětili celý svůj pracovní život. Do síně slávy s titulem Výčepní legenda letos zaslouženě vstoupil Tomáš Babica z pražské restaurace U Pinkasů, který zde s láskou a nadšením čepuje pivo štamgastům i slavným osobnostem už 20 let. „Velmi si tohoto ocenění vážím. O to více, že je od plzeňských sládků, lidí, kteří pivu rozumí a zasvětili mu, stejně jako já, celý profesní život. I oni vědí, že dobře načepované pivo není jen nápoj, ale je to něco, co lidi spojuje, bez ohledu na původ, vzdělání a společenské postavení. Za těch dvacet let, co jsem U Pinkasů „za klikami“, se mnozí štamgasti stali mými přáteli. Někdy říkám, když jsem v práci a kolem sebe vidím spokojené tváře,
že to je, jako když jsem s přáteli u nás na chalupě,“ říká legenda mezi výčepními Tomáš Babica.

Během slavnostního večera byl i letos udělen čestný titul Honorary Connoisseur věnovaný významným osobnostem, které se dlouhodobě doma i v zahraničí podílí na podpoře a šíření dobrého jména piva Pilsner Urquell. Letos jej získal reportér, moderátor a dokumentarista Janek Rubeš. „Rozhodně se nepovažuji za znalce, ale spíše za fanouška nejen piva Pilsner Urquell, ale hlavně lidí, kteří se kolem něj točí. Mně a mému kolegovi je vždy radost ukazovat naši zemi v tom nejlepším světle a pokud to světlo prochází skrz čerstvě načepované pivo Pilsner Urquell, tak se ta radost násobí. Díky,“ říká nový Pilsner Urquell Honorary Connoisseur Janek Rubeš.

Prestižní soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená výčepním, barmankám a barmanům, kteří mají společné nadšení pro plzeňský ležák a svou práci dělají s radostí a láskou k pivu i k lidem. Cílem soutěže je nejen ocenění výčepních a jejich náročné práce, ale také vzdělávání pivní veřejnosti, zvyšování kvality čepovaného piva i rozvoj české pivní kultury.

Plzeňský Prazdroj má novou personální ředitelku. Stala se jí Zuzana Balejová, která ve funkci vystřídala Roba Kenneyho. Ten se přesunul do Japonska na pozici ředitele lidských zdrojů skupiny Asahi Group Holdings, do níž patří i Prazdroj.

Zuzana Balejová (43) působí v pivovarnickém průmyslu téměř 16 let. Nejprve nastoupila do společnosti SABMiller na Slovensku na pozici HR Business Partner. Mimo Českou republiku pracovala na různých pozicích také pro pivovarnické skupiny AB InBev a Asahi v Itálii a Švýcarsku. Od roku 2018 působila jako ředitelka lidských zdrojů a členka představenstva rumunského pivovaru Ursus, který stejně jako Prazdroj patří do skupiny Asahi.

„Zuzana přináší do Prazdroje mezinárodní zkušenosti, ale také nadšení a zápal, které prokázala v letech poznamenaných pandemií koronaviru, kdy prosazovala výrazná zlepšení v oblasti pracovního prostředí, diverzity, rovnosti a inkluze i duševní pohody zaměstnanců. Věřím, že to v kombinaci s jejími manažerskými schopnostmi bude velkým přínosem pro růst naší společnosti," říká Dragos Constantinescu, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Zuzana Balejová zastává funkci personální ředitelky Prazdroje pro Českou republiku, Slovensko, Německo a Rakousko od dubna 2023. Pochází ze Slovenska, kde vystudovala Ekonomickou univerzitu v Bratislavě.

Rob Kenney (41) působí v pivovarnictví již více než 14 let, nejprve ve společnosti SABMiller a následně v Asahi, a to v několika zemích na různých pozicích v oblasti lidských zdrojů. „Během svého působení pomohl vytvořit inkluzivnější a vstřícnější kulturu napříč celou skupinou. Prazdroj navíc provedl mnoha výzvami, jako byla pandemie koronaviru a dopady války na Ukrajině. Věřím, že pro globální tým lidských zdrojů bude jeho působení velmi pozitivní," dodává Dragos Constantinescu.

Díky enormnímu zájmu o zálohované skleněné obaly zbudoval Plzeňský Prazdroj speciální třídicí linku. Jedinou svého druhu. V čem vyniká a co se děje s lahví, která už doslouží?

Dlouhodobě nejžádanějším obalem Prazdroje jsou skleněné vratné lahve, které tvoří bezmála 40 procent prodejů, na druhém místě jsou sudy. Trendem posledních let je rostoucí zájem lidí o plechovky. A právě díky vysoké poptávce po skleněných lahvích zprovoznil Prazdroj ve svém plzeňském pivovaru automatickou třídicí linku na skleněné vratné lahve. Doposud toto třídění probíhalo ručně.

Jde o jedinou takovou instalaci v Česku. Linka zaměstnancům ulehčuje manuální práci a současně zvyšuje spolehlivost třídění milionů prázdných vratných lahví, které jsou sváženy z obchodů. „Část zaměstnanců u třídičky lahví zůstane, další najdou uplatnění na jiných pozicích v rámci stáčení piva,“ řekl Petr Kofroň, manažer plzeňského pivovaru.

Co čeká lahev z cizího pivovaru?
„Vratné skleněné lahve u nás mají desítky let dlouhou tradici a systém funguje opravdu dobře. Více než 98 procent lahví nám lidé vrátí zpátky, abychom je znovu využili. Díky tomu nemusí být stovky milionů nových lahví vůbec vyrobeny,“ říká Pavel Šemík, technický ředitel Plzeňského Prazdroje.

Prázdné lahve jsou tříděny přímo v obchodech, nicméně občas se stane, že lahev skončí v jiném pivovaru, než by měla. Proto v pivovarech probíhá jejich finální dotřídění. „Naše lahve posíláme k umytí a znovunaplnění, lahve jiných pivovarů vytřídíme a následně jim je dovezeme. Doposud jsme tuto práci dělali ručně, nově jsme schopni díky automatické lince vše zrychlit a zefektivnit,“ vysvětluje technický ředitel.

Přes 80 tisíc lahví za hodinu
Do třídicí technologie společnosti vision-tec investoval pivovar bezmála 50 milionů korun. V Česku jde vůbec o první automatickou třídicí linku na skleněné vratné lahve. Dokáže zkontrolovat a poté vytřídit 4050 přepravek za hodinu, tedy 81 tisíc pivních lahví. Systém je unikátní v tom, že umí lahve kontrolovat přímo v přepravkách, které přijely z obchodů, a není třeba je z nich vyndávat.

Automat nejdříve zkoumá strukturu a poškození přepravek, přítomnost cizích předmětů a následně technický stav lahví. Poškozené lahve a přepravky vyřadí z oběhu a dál pokračuje s nezávadnými kusy, které rozlišuje dle designu, barvy, etikety a rozměrů. K ručnímu zpracování tak nově míří pouze přepravky s cizími předměty nebo v Česku málo používané lahve.

4 miliony lahví loni nepatřily Prazdroji
Cizích přepravek nebo přepravek Prazdroje s cizími lahvemi se následně ujímá dvanáctiramenný robot, který z nich dokáže za jízdy lahve vyndat a roztřídit je podle druhů a následně znovu vložit do správných přepravek příslušného pivovaru. Systém je vybaven automatickým zásobníkem přepravek, a dokáže tak plnit 10 různých druhů přepravek různých značek a pivovarů.

„Jen za minulý rok jsme vytřídili a odvezli jiným pivovarům přibližně 4 miliony prázdných lahví. Naopak zpátky jsme od nich vykoupili téměř 2 miliony našich skleněných lahví. Máme dohodu o vzájemné výměně lahví s velkou částí velkých a středních tuzemských pivovarů, pod které spadá přes 30 značek, čímž si navzájem dokážeme pomoci, a lahve tak umíme opravdu maximálně využít. I díky tomu funguje zálohový systém opravdu dobře,“ doplňuje Petr Kofroň.

Vratná lahev se naplní asi 22×
Systém zálohování skleněných pivních lahví se v Česku používá již od druhé poloviny 20. století. Jen Plzeňský Prazdroj má aktuálně v oběhu kolem 160 milionů lahví, celkově je pak na trhu zhruba 400 milionů skleněných vratných lahví. „Reálná životnost naší vratné lahve je 6 až 7 let a během jejího života ji naplníme v průměru dvaadvacetkrát. Po dosloužení jsou lahve vytříděny a jsou z nich opět vyrobeny lahve nové,“ dodává Petr Kofroň.

Plzeňský Prazdroj a Městský pivovar Domažlice se už podruhé spojili, aby přinesli milovníkům piva výjimečný zážitek. Společně představují speciál Pšeničný Prior, svrchně kvašené nefiltrované pivo s lehkým aromatem a svěží chutí s ovocnými tóny. Pšeničný speciál mohou pivní nadšenci od začátku června ochutnat ve více než 1000 podniků v Česku i na Slovensku.

Oblíbený program Plzeňského Prazdroje Volba sládků navazuje na úspěšnou sérii spoluprací s malými pivovary. Společně s Městským pivovarem Domažlice nabídne v červnu svrchně kvašený speciál Pšeničný Prior. Právě v Domažlicích spatřil Prior světlo světa před třemi dekádami poprvé. Původní receptura pro toto pivo vznikla totiž už v 90. letech, kdy domažlický pivovar ještě patřil do skupiny Prazdroje. Díky bývalému sládkovi Miroslavu Sekorovi a bývalému řediteli pivovaru Jaroslavovi Lstibůrkovi, se původní recept Prioru podařilo zachovat a pivo se tak znovu uvařit. Stávající sládci Tomáš Pokorný z Plzeňského Prazdroje a Jana Müllerová z Městského pivovaru Domažlice pak společně vyladili recepturu tak, aby odpovídala chutím dnešních fanoušků pivních speciálů.

Svrchně kvašený pšeničný nefiltr se připravuje ze tří druhů sladu – pšeničného, plzeňského a karamelového. K chmelení sládci použili odrůdy Vital a Žatecký poloraný červeňák, které pivu dodávají příjemnou hořkost a chmelové aroma. „Díky panu Sekorovi, který v pivovaru dělal dlouhá léta sládka, a bývalému řediteli panu Lstibůrkovi jsme se mohli inspirovat původním technologickým postupem.
Po celkovém vyladění receptury jsme uvařili vyváženou nefiltrovanou jedenáctku s pěti procenty alkoholu, která se i díky svému ovocnému nádechu skvěle hodí
k létu,“ říká domažlická sládková Jana Müllerová.

Charakteristika piva odpovídá pšeničným pivům typu Hefeweizen, známým z německých restaurací a alpských lyžařských středisek. Ta jsou typická světlou barvou, nabízí i svěží chuť s příjemnými tóny banánů a hřebíčku. Hořkost je nižší, pohybuje se kolem 14 IBU, díky čemuž tato piva vyhledává řada milovnic piva z řad dámského publika. Protože se jedná o nefiltrované pivo, je mu vlastní vyšší zákal.

„Při tvorbě pivních speciálů rádi čerpáme z dlouhé tradice českého piva a příběh Prioru je její nedílnou součástí. A když nám v tomto pomůžou kolegové z řad profesionálů z menších pivovarů, jsme vždycky o to raději. Spolupráce s jejich kreativními sládky, jakým je i Jana Müllerová z Domažlic, je vždycky velkým zážitkem,“ doplňuje manažer Volby sládků Plzeňského Prazdroje Tomáš Drahoňovský.