Pivovary Staropramen se staly majoritním akcionářem Pardubického pivovaru. Drží 89 procent akcií. Staropramen chce posílit vlastní sortiment regionálních značek, uvedli dnes zástupci pivovarů na tiskové konferenci v Pardubicích. Zbytek vlastní drobní akcionáři.

„Spotřebitel žádá pestrost nabídky, my jim ji chceme dát. Naprostý standard je v restauracích pět šest piv,“ řekl generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen Petr Kovařík. „Jde o významný krok v historii naší firmy, díky kterému rozšíříme naši nabídku o výborná, velmi kvalitní a zajímavá piva. Jsem velice rád, že do naší pivovarské rodiny přivítáme zkušené kolegy z východních Čech,“ uvedl Kovařík.

Majoritními akcionáři Pardubického pivovaru byli od roku 2010 dva podnikatelé. Michal Pátek držel 41 procent akcí, Leoš Kvapil vlastnil 40,5 procenta akcií. Jednání o prodeji začala asi před rokem a půl.

„Naše zdroje byly omezené. Pro nás je důležité, že budou zachovaná místa, budou zajištěné potřebné investice,“ řekl Kvapil. Kdyby Pardubický pivovar chtěl docílit celostátní distribuce, potřeboval by investici 100 milionů korun.

Cílem akvizice je do deseti let zdvojnásobit produkci na 160 tisíc hektolitrů. V posledních letech pivovar uvařil kolem 80 tisíc hektolitrů piva ročně. Pivo stáčí do sudů nebo lahví, pivo v plastových lahvích nebo plechovkách nenabízí. V prodejích loni převažovalo z 60 procent lahvové pivo. Podnik víc produkce uplatní na domácím trhu, okolo 25 tisíc hektolitrů vyváží do dvacítky zemí.

Pardubický pivovar si zachová vlastní autonomii, zůstane samostatnou akciovou společností s dosavadními zaměstnanci a hospodařením. „Zaměstnanců ani chodu pivovaru se změna nijak nedotkne,“ řekl Kovařík.

Novou ředitelkou Pardubického pivovaru bude Petra Chovancová a finanční ředitel a jednatel bude Zdeněk Havlena z firmy Pivovary Staropramen, zasedne také v představenstvu. Leoš Kvapil v představenstvu zůstane. Volba představenstva je na programu valné hromady příští týden.

Ztrátu pivovar vykazoval v letech 2009 až 2012 zhruba od dvou milionů korun do 7,5 milionu korun. Ztrátový byl také v roce 2014, ztráta byla 1,7 milionu korun. Loni a předloni měl rovněž ztrátové hospodaření, 1,7 milionu korun a loňských přibližně tři miliony korun. Předloňské výnosy podniku byly téměř 134 milionů korun.

Pivovar vznikl v roce 1871. V roce 2016 oslavil 145 let existence. Vyrábí piva značky Pernštejn, čtrnáctistupňový Taxis nebo Porter, což je tmavé devatenáctistupňové pivo. V roce 2016 založil minipivovar, který vaří speciální druhy piva. Uvaří desítky hektolitrů piva ročně.

Pivovary Staropramen v ČR provozují smíchovský Staropramen (hlavní značky Staropramen a Braník) a ostravský pivovar Ostravar. Firma je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. V roce 2017 měla firma 1436 zaměstnanců.

Staropramen se vyváží do 33 zemí. Mezi nejvýznamnější exportní trhy Staropramenu patří Slovensko, Švédsko, Velká Británie a Německo.

Pivovary Staropramen se staly majoritním akcionářem Pardubického pivovaru. Drží 89 procent akcií. Staropramen chce posílit vlastní sortiment regionálních značek, uvedli ve středu zástupci pivovarů na tiskové konferenci v Pardubicích. S původními většinovými majiteli Pardubického pivovaru už představitelé Staropramenu, jemuž patří na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem, podepsali smlouvu o koupi. Zbytek pivovaru vlastní drobní akcionáři.

„Spotřebitel žádá pestrost nabídky, my jim ji chceme dát. Naprostý standard je v restauracích pět šest piv,“ řekl generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen Petr Kovařík. „Jde o významný krok v historii naší firmy, díky kterému rozšíříme naši nabídku o výborná, velmi kvalitní a zajímavá piva. Jsem velice rád, že do naší pivovarské rodiny přivítáme zkušené kolegy z východních Čech,“ uvedl Kovařík.

Majoritními akcionáři Pardubického pivovaru byli od roku 2010 dva podnikatelé. Michal Pátek držel 41 procent akcí, Leoš Kvapil vlastnil 40,5 procenta akcií. Jednání o prodeji začala asi před rokem a půl.

„Naše zdroje byly omezené. Pro nás je důležité, že budou zachovaná místa, budou zajištěné potřebné investice,“ řekl Kvapil. Kdyby Pardubický pivovar chtěl docílit celostátní distribuce, potřeboval by investici 100 milionů korun.

Produkce se má zdvojnásobit
Cílem akvizice je do deseti let zdvojnásobit produkci na 160 000 hektolitrů. V posledních letech pivovar uvařil kolem 80 000 hektolitrů piva ročně. Pivo stáčí do sudů nebo lahví, pivo v plastových lahvích nebo plechovkách nenabízí. V prodejích loni převažovalo z 60 procent lahvové pivo. Podnik víc produkce uplatní na domácím trhu, okolo 25 000 hektolitrů vyváží do dvacítky zemí.

Pardubický pivovar si zachová vlastní autonomii, zůstane samostatnou akciovou společností s dosavadními zaměstnanci a hospodařením. „Zaměstnanců ani chodu pivovaru se změna nijak nedotkne,“ řekl Kovařík.

Novou ředitelkou Pardubického pivovaru bude Petra Chovancová a finanční ředitel a jednatel bude Zdeněk Havlena z firmy Pivovary Staropramen, zasedne také v představenstvu. Leoš Kvapil v představenstvu zůstane. Volba představenstva je na programu valné hromady příští týden.

Ztrátu pivovar vykazoval v letech 2009 až 2012 zhruba od dvou milionů korun do 7,5 milionu korun. Ztrátový byl také v roce 2014, ztráta byla 1,7 milionu korun. Stejnou ztrátu měl v roce 2017 a loni ztráta dosáhla zhruba tří milionů korun. Předloňské výnosy podniku byly téměř 134 milionů korun.

Staropramen patří Američanům
Pivovar vznikl v roce 1871. V roce 2016 oslavil 145 let existence. Vyrábí řadu značky Pernštejn, čtrnáctistupňový Taxis nebo Porter, což je tmavé devatenáctistupňové pivo. V roce 2016 založil minipivovar, který vaří speciální druhy piva. Uvaří desítky hektolitrů piva ročně.

Pivovary Staropramen v ČR provozují smíchovský Staropramen (hlavní značky Staropramen a Braník) a ostravský pivovar Ostravar. Firma je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. V roce 2017 měla firma 1436 zaměstnanců.

Staropramen se vyváží do 33 zemí. Mezi nejvýznamnější exportní trhy Staropramenu patří Slovensko, Švédsko, Velká Británie a Německo.

Spalující letní slunce na hlavou nás jasně vede k osvěžení, které nás udrží na nohou. Silná piva většinou nevyhledáváme a dáváme přednost pivům s menším obsahem alkoholu. To nás letos vedlo k uvaření lehkého piva tradičním spodně kvašeným stylem, které se výborně pije a zažene žízeň.

Tím to ale nekončí, pivo jsme přichmelili za studena (tzv. Dry hop) americkou odrůdou chmele s názvem "Citra". Populární způsob chmelení hlavně pro piva typu IPA či APA dodává pivu minimum dodatečné hořkosti, ale chmelové aroma je krásně uvolněno do piva. Výsledkem je pivo které pojí dva světy typických českých ležáků a amerických stylů vyzdvihovaných pro svoje citrusové aroma. Konečný vzhled piva je mírně zakalený, jelikož pivo neprochází filtraci a tím pádem zůstane v pivu více kvasnic.

Pivo bude v prodeji v 30l sudech od června do září.

Na udílení výročních cen odborného časopisu Pivo, Bier & Ale, které se uskutečnilo ve čtvrtek 30.listopadu ve Strahovském Klášterním pivovaru, byl Pardubický Porter vyhlášen Nejlepším exportním pivem roku 2017 v kategorii speciální pivo. Před zraky více než stovky svých kolegů v oboru, majitelů a ředitelů pivovarů všech velikostí z celé České republiky, toto prestižní uznání převzal sládek Pardubického pivovaru Martin Gruntorád.

„Pardubický Porter potvrzuje své jedinečné postavení nejen na domácím trhu, ale daří se mu s úspěchem pronikat stále více i do zahraničí. Po ocenění za jeho dlouhodobou kvalitu, jež mu bylo uděleno před dvěma lety, muselo logicky přijít i to dnešní,“ uvedl při předávání diplomu na slavnostním večeru Pavel Borowiec, vydavatel a šéfredaktor časopisu Pivo, Bier & Ale a velký znalec všeho, co souvisí s pivovarnictvím. „Pardubický Porter patří k těm pivům, která nám svět může závidět,“ dodal.

„Sluší se při této příležitosti poděkovat všem mým předchůdcům počínaje tvůrcem Porteru Aloisem Šimonkem i současným pracovníkům a partnerům Pardubického pivovaru, kteří se na jeho trvalé kvalitě a úspěšné distribuci doma i ve světě podílejí,“ řekl Týdeníku Pernštejn sládek Martin Gruntorád.

Devatenáctistupňový Porter patří k nejúspěšnějším exportním artiklům Pardubického pivovaru. Vedle Slovenska trvale stoupá jeho obliba nejvíce v Rusku, Itálii a Maďarsku, vyváží se i do řady dalších zemí.

Dny českého piva tradičně probíhají v čase, kdy si připomínáme svatého Václava, kterého Karel IV. prohlásil za patrona českého piva. O tomto knížeti a patronovi českého státu se napovídalo mnoho legend. Na čem se historici shodují, je snad pouze den, kdy jej jeho bratr Boleslav sprovodil ze světa. Tento den je právem státním svátkem a je dobré si v tomto čase připomenout české tradice a přiťuknout si zlatavým mokem, jehož věhlas již dávno překročil hranice naší země!

27. září proto slavnostně zahajujeme letošní Dny českého piva. Pozvedněme tedy půllitr a připijme si na nápoj, který je pro Českou republiku charakteristický a kterým se můžeme pyšnit po celém světě. Až do 1. října se pak můžete těšit na příjemnou společnost, speciální jídlo a samozřejmě především na výborné pivo.

Dny českého piva pořádá už popáté Český svaz pivovarů a sladoven. Zatímco minulý ročník kladl důraz na spojení piva s gastronomií, letos se bude cílit právě na pivo jako takové.

Pardubický pivovar si připravil na oslavu patrona českého piva limitovanou edicí nefiltrovaného a nepasterovaného Pardubického Taxisu s názvem Jubilejní čtrnáctka.

Pivo výjimečné chuti s výraznou hořkostí, přičemž celkový dojem je korunován vyšším obsahem kvasinek. Díky nim vznikl skutečně řemeslný speciál, který se skvěle hodí ke všem těžším jídlům české i mezinárodní kuchyně včetně těch, jež jsou připravována ze zvěřiny.

Významný sládek Alois Šimonek uvařil v roce 1890 první várku 19stupňového pardubického Portera. Toto pivo bývalo už v minulém století doporučováno jako lék pro tělo i duši. Díky vysokému podílu alkoholu vydrželo i transport přes moře, a tak se už před první světovou válkou dováželo do Egypta.

V Pardubicích byly v polovině 19. století čtyři pivovary. Přesto nestačily uvařit dost piva, aby pokryly poptávku rychle se rozrůstajícího města. A tak se měšťané dohodli na stavbě nového moderního pivovaru. Vyrostl nedaleko tehdejšího vlakového nádraží ani ne rok po dohodě akcionářů, 1. dubna 1872. A první výstav piva byl o tři měsíce později.

Sládek Alois Šimonek se inspiroval v anglických docích
Sládek Alois Šimonek putoval po pivovarech a sbíral zkušenosti, a to nejen v rámci rakousko-uherského mocnářství, navštívil i Anglii a Rusko. A tak když se objevil v téměř novém velkokapacitním moderním pivovaru v Pardubicích, dal dohromady všechny své znalosti a v roce 1890 uvařil 19° Porter. Podobný pivní životabudič popíjeli nosiči v anglických docích stejně jako jeho baltickou variantu námořníci v Petrohradě.

Vysokoalkoholové pivo Porter, které je na rozdíl od severských příbuzných spodně kvašené, se stalo v Pardubicích velkým hitem. Bylo považováno za sváteční pití, doporučováno jako lék na chudokrevnost a životabudič pro ženy po porodu. Receptura sládka Šimonka se v pivovaru předává ze sládka na sládka, už 127 let.

Historie měšťanského pivovaru
V pardubickém pivovaru se vaří od jeho založení do dnešních dnů bez přestávky. Vařilo se i během války, tehdy především nízkostupňová piva a v menším množství. Po válce byl pivovar znárodněn, ale vařilo se dál, po roce 1989 zprivatizován, a stále se vaří. Během své existence prošel několika rekonstrukcemi, původně byl postaven do tvaru L, měl bednářství na výrobu sudů a také například stáje pro koně.

Velkou modernizací prošel v roce 1989. Kdy byly vybudovány nové varny a velkou část výroby řídil už počítač. V tomto má pardubický pivovar jedno z prvenství, měl první počítačem řízenou varnu v tehdejším Československu.

Pivovar je otevřen návštěvníkům, a to i těm, kteří pivo nepijí. Pokud je ale zajímá historie výroby piva a samotného pardubického pivovaru, pak si během prohlídky pivovarských expozic přijdou na své.

Minipivovar Arnošt
Součástí návštěvnického okruhu je i zastávka v minipivovaru, aby zájemci získali srovnání, jak se pivo vaří v menších objemech. Pardubický pivovar využívá malý pivovar jako laboratoř, kde zkouší nové druhy a nové chutě. Vaří se zde také sezónní druhy, které by se ve velkém vařit nevyplatilo.

Návštěvníci prochází pivovarem za běžného provozu. V minipivovaru potkají Milana Rambouska, který ví o pivu a zvlášť tom typicky českém, tedy spodně kvašeném ležáku, úplně všechno. A pokud budou mít štěstí, setkají se i se sládkem Martinem Gruntorádem, který je v tomto pivovaru už třicet let, deset let na pozici sládka. To, že mají pivo rádi, nepoznáte podle kulatých břich, ale podle toho, jak krásně o pivu mluví.

Obrovský úspěch zaznamenal Pardubický pivovar, a. s. na 27. ročníku Mezinárodního pivního festivalu v Českých Budějovicích. Zabodovala totiž hned dvě piva z jeho produkce: světlý ležák Pernštejn Premium a 13ti stupňový tmavý speciál Granát. Historický úspěch pivovaru je o to významnější, že pardubická piva porazila konkurenty z více než dvou desítek zemí celého světa ve dvou kategoriích – z jedné přivezla zlatou a z druhé stříbrnou pečeť!

International Beer Festival Budweis neboli Mezinárodní pivní festival
International Beer Festival Budweis neboli Mezinárodní pivní festival v Českých Budějovicích je soutěžní přehlídka s obrovskou tradicí a významem – letos od 13. do 18. února se konal už 27. ročník a celý festival zaštiťuje stát prostřednictvím ministerstva zemědělství a ministerstva průmyslu a obchodu, navíc i Hospodářská i Agrární komora ČR, hejtman jihočeského kraje a rektoři několika tuzemských univerzit.

Desítky pivovarů z více než dvaceti zemí světa
Letos zaslalo přihlášku několik desítek pivovarů z více než dvaceti zemí světa a v soutěži o Zlatou pivní pečeť bylo představeno 883 vzorků. Toto klání patří k nejprestižnějším a největším degustačním soutěžím vůbec – v porotě zasedají reprezentanti cechovních pivovarnických organizací, pedagogové z odborných škol, potravinářských fakult či chemicko-technologických univerzit a vybraní reprezentanti tuzemských i zahraničních pivovarů, především respektovaní sládkové.

V hodnotící komisi zasedlo 50 profesionálů
A jaká kritéria jsou rozhodující? Hodnotící komisi tvoří na 50 profesionálů, kteří přísně anonymně posuzují vůni, chuť, plnost, hořkost a říz všech přihlášených soutěžních vzorků piva. Množství erudovaných hodnotitelů, jejich rotace a vícekolový systém znemožňují jakékoli subjektivní ovlivnění výsledku, takže volba vítězů jednotlivých kategorií je naprosto spravedlivá.

Královská disciplína světlých prémiových ležáků
S o to větší radostí přijali představitelé Pardubického pivovaru zprávu, že absolutním vítězem mezi světlými prémiovými ležáky se stal právě pardubický Pernštejn Premium. „Soutěž světlých prémiových ležáků je na Mezinárodním pivním festivalu považována za královskou disciplínu a pokud bych měl najít nějaký adekvátní sportovní příměr, je to něco jako sjezd na mistrovství světa v alpském lyžování,“ říká předseda představenstva společnosti Pardubický pivovar, a. s. Leoš Kvapil. „Byli jsme vítězstvím nadšeni a trochu zaskočeni zároveň, i když ne tak docela, protože jsme Pernštejnu Premium věřili. Před třemi lety získal bronz, a protože je opravdu chuťově skvělý, říkali jsme si, že na stupních vítězů musí brzy postoupit. Ale že přeskočí stříbro a bude v tak silné konkurenci rovnou zlatý, to bylo velmi milé překvapení,“ dodává s úsměvem Kvapil.
\
Stříbrná pečeť mezi tmavými speciály
Stejně milé překvapení přinesl představitelům Pardubického pivovaru i 13stupňový Pernštejn Granát, který si z celosvětového utkání mezi tmavými speciály přivezl stříbrnou pečeť. „O pivní speciály je stále větší zájem, a to nejen u turistů, ale i u českých pivařů, kteří jsou jinak konzervativnější. Polotmavá, tmavá a černá piva zažívají velký boom, a proto je začala vyrábět i řada minipivovarů, takže nabídka je opravdu široká a konkurence velká. Stříbro našeho Granátu dokazuje, že tmavé silné speciály umíme v Pardubicích uvařit velmi dobře, a platí to nejen pro náš historický rodinný klenot, 19stupňový černý Pardubický Porter, ale i pro jeho 13ti stupňového karmínového sourozence. Obecně je to velké ocenění pro Pardubický pivovar jako celek. V minulosti prožil nelehké časy, prošel řadou turbulencí, které se negativně odrazily v kvalitě a pak se musel dlouho potýkat s hlubokou nedůvěrou domácích milovníků piva. To se nám ale v posledních letech podařilo změnit a jsem přesvědčen, že dnes už by pro pardubické pivo nikdo nepoužil hanlivé označení Labák, kdysi odkazující na podobnost s řekou, protékající městem. Pivo z Pardubic dnes vyvážíme do více než 20ti zemí celého světa, dokázali jsme, že ho umíme vařit na špičkové úrovni a můžeme bez uzardění konkurovat těm nejrenomovanějším a nejsilnějším značkám,“ shrnuje Leoš Kvapil. A na závěr dodává: „V pardubickém pivu je ukryt obrovský potenciál. Jsem přesvědčen, že v budoucnu se může stát stejně proslulým a tradičním symbolem města, jako je perník nebo Velká Pardubická.“

International Beer Festival Budweis - Letos zaslalo přihlášku několik desítek pivovarů z více než 20ti zemí světa a v soutěži o Zlatou pivní pečeť bylo představeno 883 vzorků. Toto klání patří k nejprestižnějším a největším degustačním soutěžím vůbec - v porotě zasedají reprezentanti cechovních pivovarnických organizací, pedagogové z odborných škol, potravinářských fakult či chemicko-technologických univerzit a vybraní reprezentanti tuzemských i zahraničních pivovarů, především respektovaní sládkové.

A jaká kritéria jsou rozhodující? Hodnotící komisi tvoří na 50 profesionálů, kteří přísně anonymně posuzují vůni, chuť, plnost, hořkost a říz všech přihlášených soutěžních vzorků piva. Množství erudovaných hodnotitelů, jejich rotace a vícekolový systém znemožňují jakékoli subjektivní ovlivnění výsledku, takže volba vítězů jednotlivých kategorií je naprosto spravedlivá.

S o to větší radostí přijali představitelé Pardubického pivovaru zprávu, že absolutním vítězem mezi světlými prémiovými ležáky se stal právě pardubický Pernštejn Premium. „Soutěž světlých prémiových ležáků je na Mezinárodním pivním festivalu považována za královskou disciplínu a pokud bych měl najít nějaký adekvátní sportovní příměr, je to něco jako sjezd na mistrovství světa v alpském lyžování,“ říká předseda představenstva společnosti Pardubický pivovar,a.s. ing. Leoš Kvapil. „Byli jsme vítězstvím nadšeni a trochu zaskočeni zároveň, i když ne tak docela, protože jsme Pernštejnu Premium věřili. Před třemi lety získal bronz, a protože je opravdu chuťově skvělý, říkali jsme si, že na stupních vítězů musí brzy postoupit. Ale že přeskočí stříbro a bude v tak silné konkurenci rovnou zlatý, to bylo velmi milé překvapení,“ dodává s úsměvem ing. Leoš Kvapil.

Stejně milé překvapení přinesl představitelům Pardubického pivovaru i 13ti stupňový Pernštejn Granát, který si z celosvětového utkání mezi tmavými speciály přivezl stříbrnou pečeť. „O pivní speciály je stále větší zájem, a to nejen u turistů, ale i u českých pivařů, kteří jsou jinak konzervativnější. Polotmavá, tmavá a černá piva zažívají velký boom, a proto je začala vyrábět i řada minipivovarů, takže nabídka je opravdu široká a konkurence velká. Stříbro našeho Granátu dokazuje, že tmavé silné speciály umíme v Pardubicích uvařit velmi dobře, a platí to nejen pro náš historický rodinný klenot, 19ti stupňový černý Pardubický Porter, ale i pro jeho 13ti stupňového karmínového sourozence. Obecně je to velké ocenění pro Pardubický pivovar jako celek. V minulosti prožil nelehké časy, prošel řadou turbulencí, které se negativně odrazily v kvalitě a pak se musel dlouho potýkat s hlubokou nedůvěrou domácích milovníků piva. To se nám ale v posledních letech podařilo změnit a jsem přesvědčen, že dnes už by pro pardubické pivo nikdo nepoužil hanlivé označení „Labák“".

Pardubice 15. ledna (ČTK) - Pardubický pivovar loni uvařil 81.000 hektolitrů piva, o 1000 hektolitrů víc než předloni. Do mírného nárůstu produkce se promítlo teplejší léto, kdy lidé víc pili pivo. ČTK to řekl mluvčí pivovaru Roman Marčák. "Získali jsme nové klienty v Itálii a Rusku, což se také odrazilo na celkových číslech," uvedl Marčák. V Rusku zásobuje zákazníky v Moskvě a dováží do oblasti Kalinigradu, v letošním roce plánuje dodávat pivo i do dalších regionů. Na exportu, který činí 35 procent z celkové výroby, se ale nejvíc podílí vývoz piva na Slovensko.

Pardubický pivovar ze 70 procent stáčí pivo do sudů, 30 procent roční produkce prodá v lahvích. Dosud nestáčí pivo do plastových lahví a plechovek a zatím to ani neplánuje. "Když vidíte pivo v plastu, máte pocit, že jde o levný výrobek," řekl Marčák. Elektronická evidence tržeb, kterou musí hostinští od prosince loňského roku povinně vést, se do výsledků pivovaru zatím příliš nepromítla. O několik klientů na vesnicích podnik ale přišel. Pivovar by rád postupně rozšířil síť stylových restaurací.

Předloni otevřel pivní šenk a Porter klub pojmenovaný podle tradičního tmavého speciálu v hotelu Slavia ve Svitavách. "Na konci ledna bude otevřena vzorová restaurace v Polabinách v Pardubicích. Bude to lepší restaurace zaměřená na jídlo. Nemělo by jít o sídlištní nálevnu, ale o solidní podnik," řekl Marčák.

Kromě běžné produkce pivovar začal na sklonku roku vařit speciální piva v novém minipivovaru Arnošt. Největší zájem byl před Vánocemi o pivo Kaštánek. "Vaří se, zkouší se, experimentuje. Kaštánek je světlý ležák s příchutí medu, od včel, které opylovávají kaštany. To je jediné pivo, které nabízíme do plastu, je to pivo nepasterizované, které se musí rychle zkonzumovat," řekl Marčák.

Kromě běžné produkce bude Pardubický pivovar vařit speciální piva. Nový minipivovar Arnošt první várku dokončí na začátku prosince. Kapacitu bude mít až 10.000 hektolitrů ročně. Dnes to řekl Martin Koudelka z pivovaru.

Konzumenti podle Koudelky vyhledávají nové chutě, proto jsou druhy piv Ale, India Pale Ale, Stout nebo Porter stále víc žádané. "Dříve se pili hlavně ležáky spodně kvašené, což je klasický ležák plzeňského typu. Americké, anglické a australské receptury se k nám dostaly po boomu minipivovarů, což je tak pět let zpátky," uvedl.

Ležák je chuťově řížnější a má kvasnicovou příchuť, chystané novinky budou jiné. "Piva Ale nebo India Pale Ale jdou do ovocných tónů, pro jejich výrobu se používají jiné slady, jiné druhy chmele," řekl Koudelka.

Speciály bude pivovar nabízet restauracím a zároveň je stáčet do lahví. Kapacita 10.000 hektolitrů je podle Koudelky dostačují. Minipivovar Arnošt bude mít také na starosti výzkum a inovaci v oblasti svrchně kvašených piv a produkci speciálů a zároveň bude pořádat kurzy.

"Každý se pak bude moci na chvíli stát sládkem a vytvořit si vlastní značku piva, což platí pro jednotlivce i firmy," uvedl předseda představenstva Leoš Kvapil.

V Česku stále pokračuje mírný pokles spotřeby piva. Na letošní produkci se to podle Koudelky neprojeví. Pardubický pivovar loni uvařil 89.000 hektolitrů piva. Čtvrtinu vyvezl do zahraničí. Letos očekává zhruba stejné množství uvařeného piva. Pivovar letos slaví 145 let existence.