Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdraží od 1. října většinu produktů téměř o šest procent. Více se zvednou ceny balených piv, a to v průměru o 1,50 koruny na půllitr, méně ceny čepovaných – o korunu. Důvodem zdražení piva jsou především trvale rostoucí náklady na energie, obaly a dopravu.

„Půjde v průměru o 5,7 procenta. Zvýšení cen je tak nižší, než aktuální inflace. Růst spotřebitelských cen klesl pod dvouciferné hodnoty po mnoha měsících teprve v polovině letošního roku,“ řekl mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář.

Konkurenční Pivovary Staropramen zatím o zdražení nemluví. „K případné úpravě ceny přistupujeme vždy po důkladné analýze všech nákladů i celkové situace. Pokud bychom se pro tento krok rozhodli, budeme nejprve informovat naše obchodní partnery,“ řekla pro iDNES.cz mluvčí pivovarů Denisa Mylbachrová.

Národní podnik Budějovický Budvar zdražení nevylučuje, nebude ale dřív než k Novému roku. „Zatím jsme se ohledně zdražování finálně nerozhodli. Aktuálně mapujeme ceny vstupů. Pokud se ale zdražit rozhodneme, tak až od 1. 1. 2024,“ napsala iDNES.cz jeho mluvčí Ivana Chlumáková.

Hřebíček do rakve pro vesnické hospody
Podle restauratéra Luboše Kastnera z Asociace malých a středních podniků se nárůst ceny určitě odrazí i v sumách, které zákazníci zaplatí v restauracích. Půjde pak podle něj o další hřebíček do rakve venkovských hospod, kde se často ani nevaří a pivo je prakticky jejich jediným artiklem. „Můžeme si přát, aby se nezdražovalo, ale když největší dodavatel na trh zdraží, tak velmi jednoduchou ekonomickou úvahou se zdraží podstatná část piva na trhu, v hospodách i v retailu,“ doplnil pro portál iDNES.cz

Rozhodnutí Prazdroje spolu s 10procentním zvýšením DPH od nového roku je pak podle něj pro venkovské provozy skoro horší ranou, než byl covid. „Tehdy aspoň byly nějaké kompenzace,“ dodal. Městské podniky podle něj vydrží, protože poptávka i kupní síla je v jejich okolí větší.

Pivovar je podle Kováře kvůli složité situaci v gastronomii zdražil méně sudová a tanková piva, a to v průměru o jednu korunu na půllitru. Cena balených piv vzroste více.

Prazdroj, podle Kováře stejně jako jiné firmy, čelí trvalému růstu cen vstupů, který loni průřezově zasáhl všechny výrobní procesy. „Nejmarkantnější je to u energií, ale náklady rostou i v oblasti obalů či logistiky. Zdražují také vstupy související přímo s pohostinstvím, například výčepní technologie, sklenice a další vybavení, které pivovar hospodám poskytuje bezplatně,“ uvedl.

Konzervativní cenová politika
Letošní zdražení, k němuž pivovar přistupuje každoročně v říjnu, je přesto podle Kováře konzervativní. „Jako v předchozích náročných letech, v době covidu nebo při loňské energetické krizi, neměníme ceny skokově a bereme část rostoucích nákladů na sebe,“ řekl. K cenové úpravě pivovar přistoupil i kvůli tomu, aby byl schopen investovat do nových produktů a inovací.

Loni v říjnu zdražil Prazdroj většinu produktů zhruba o osm procent, v průměru o 1,70 Kč na půllitru. Změny se dotkly balených i čepovaných piv všech značek – Pilsner Urquell, Radegast, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Birell. Pivovar to tehdy zdůvodnil prudce rostoucími náklady na energie i obaly. Loni zdražil pivo i v dubnu v průměru o korunu na půllitru.

Prazdroj loni po dvou covidových letech zvýšil prodeje piv v Česku. Prodal 7,3 milionu hektolitrů piv, meziročně téměř o 12 procent víc. Prodej rostl u všech hlavních značek, zejména u nealkoholického Birellu. V hospodách, restauracích a barech si loni polepšil téměř o 13 procent, přesto nedosáhl rekordního roku 2019.

Export loni vzrostl téměř o 13 procent. Celkem pivovar loni vyvezl rekordní bezmála dva miliony hektolitrů piv. V součtu tuzemských a zahraničních prodejů loni prodal 12,4 milionu hl piv, předloni to bylo 11,1 milionu hl.

Tržby se proti roku 2021 zvýšily o pětinu a dosáhly 19,6 miliardy korun, čistý zisk se zvedl téměř o 32 procent na loňských 5,9 miliardy korun.

Do domácího prostředí pivovaru Starobrno zavítá od pátku do neděle konkurenční Pilsner Urquell. Svou roadshow odstartuje u kláštera na Mendlově náměstí, tedy paradoxně v těsném sousedství místa, kde se už 150 let vaří známé brněnské pivo.

Podle zástupců Plzeňského Prazdroje padla volba na toto místo, protože nabízelo nejlepší technické a bezpečnostní podmínky pro stání návěsu.

„Vzhledem k velké hmotnosti trucku bylo po dohodě s magistrátem a opatstvím vybráno právě místo u Mendlova náměstí, které je ale shodou okolností v sousedství brněnského pivovaru. Žádný jiný důvod, kromě bezpečnosti a vyhovujícího technického zázemí, pro umístění objektu není,“ uvedla marketingová manažerka Pilsner Urquell Zuzana Dudová

Z přítomnosti konkurence v jejich vlastním rajónu si ve Starobrně příliš těžkou hlavu nedělají. „Jsme moc rádi, že český pivní trh je tak pestrý, a je normální, že i konkurenční firmy chtějí pivařům představit své produkty. Každá značka a pivovar má vlastní skalní příznivce a my si vážíme těch našich,“ reagovala mluvčí Starobrna Dita Jacobson.

Brněnský pivovar uspořádal vlastní roadshow už loni. Na různých místech po městě představoval extra hořký ležák Bitr, který zaměstnanci rozdávali z pojízdného výčepu. Pivo zájemcům osobně čepoval vrchní sládek Jiří Brňovják.

Prazdroj slibuje možnost vyzkoušet si čepování s finalistou soutěže o nejlepšího výčepního plzeňského ležáku Master Bartender. Připravené bude pivo Pilsner Urquell Nefiltr, které je běžně dostupné pouze jednou v roce.

Brno bude první zastávkou plzeňské roadshow. Následně zavítá i do dalších měst.

Srpnová Volba sládků přináší již po páté oblíbenou variaci piva typu Summer Ale. Letní stálice v programu Plzeňského Prazdroje letos nese název Tropikale a je plná svěžích chutí svrchně kvašeného piva s výraznějším citrusovým aroma. Tropikale se navíc stalo základem speciálního pivního koktejlu.

Nefiltrovaný speciál Tropikale je svěží, svrchně kvašené letní pivo s krásnou zlatavou barvou. Díky americkým chmelům má příjemnou hořkost a výrazné aroma s perfektně vybalancovanými citrusovými a chmelovými tóny. Představuje tak lehké a dobře pitelné pivo ideální do letních dní.

Volba sládků se pro měsíc srpen navíc spojila se Super Panda Circus, jedním z nejoriginálnějších českých barů, a společně přinášejí speciální pivní koktejl nabitý letními chutěmi. Hlavní roli hrají kromě piva Tropikale také grepová a yuzu šťáva, chuťové pohárky pak překvapí sůl po celém okraji sklenice a limetka.

„Celý koncept koktejlu jsme pojali jako svěží a dobře pitelný letní drink. Hlavními body jsou hořkost a citrusovost Tropikalu. Zároveň jsme chtěli, aby byl koktejl jednoduchý na přípravu a ze snadno dostupných ingrediencí. Spojili jsme dohromady ideu dvou drinků Paloma a Lagerita, což jsou velmi osvěžující koktejly, jeden je s pivem a druhý s grepovou šťávou. Také jsme chtěli zachovat Super Pandí rukopis – pro bar je typické použití asijských a exotických surovin – proto jsme do koktejlu přidali také šťávu z japonského citrusu yuzu,“ říká autor receptu, barman z podniku Super Panda Circus Michal Nevrlý.

Svrchně kvašený speciál Tropikale obsahuje 4,3 % alkoholu. Protože je nefiltrovaný, vyznačuje se krásnou, světle žlutou barvou (13 EBC) s jemným zákalem typickým pro tato piva. Po napití jsou nejprve cítit citrusové tóny grapefruitu, které záhy doplní příjemná vyšší hořkost (33 IBU) a plné chmelové aroma.

„Lehký letní Ale slaví v nabídce Volby sládků úspěchy každý rok. Letos jsme se ho ale rozhodli využít k tomu, abychom ukázali, že pivo může být i součástí chutného osvěžujícího koktejlu, jaký k letním měsícům neodmyslitelně patří,“ dodává Tomáš Drahoňovský, manažer rozvoje Plzeňského Prazdroje a vedoucí programu Volba sládků. „Špičkoví barmani ze Super Panda Circusu navrhli jeho recept tak, aby vám ho zvládl namíchat i výčepní ve vaší oblíbené restauraci nebo hospodě, kde si normálně koktejl neobjednáte,“ dodává.

Perfektně načepovaný speciál Tropikale a svěží pivní koktejl bude v nabídce po celý srpen ve vybraných hospodách po celé České i Slovenské republice. Seznam všech míst je na stránce www.volbasladku.cz. Zároveň bude na webu a sociálních sítích Volby sládků zveřejněn i seznam restaurací a hospod, kde si pivní koktejl můžete vychutnat.

Historie plzeňského piva sahá do posledních let 13. století. Začalo se vařit hned po založení města v roce 1295, kdy král Václav II. udělil plzeňským měšťanům právo várečné bez ohledu na jejich povolání.

Toto privilegium, finančně velmi výnosné, povolovalo držiteli prodávat pivo v jeho domě a bylo dědičné. Nejstarší pivovar se sladovnou je v Plzni doložen v roce 1307. Pivo se vyrábělo pro každého měšťana zvlášť, uvařený nápoj se stáčel do sudů a rozvážel do měšťanských domů, kde se nechával zrát.

2. ledna 1839 se plzeňští měšťané rozhodli postavit nový pivovar na tehdejším předměstí Bubeneč. Se stavbou se začalo neprodleně a za tři roky byl Měšťanský pivovar Plzeň hotov. Měl vařit tmavé pivo bavorského typu, a proto pozvali Josefa Grolla, sládka s výbornou pověstí až z Bavor. Ten v novém pivovaru uvařil premiérovou várku 5. října 1842.

Slavnostně ji narazili 11. listopadu, ale pivo bylo úplně jiné, než se čekalo. Díky žateckému chmelu, světlému sladu a měkké plzeňské vodě mělo průzračnou, zlatavou barvu a pevnou bělostnou pěnu. Kdoví, zda to byl sládkův záměr, jestli svou roli sehrála náhoda, anebo se prostě někde stala chyba. Jisté však je, že nové pivo slavilo velký úspěch a vaří se dodnes.

Podle monitoringu reklamy Ad Intel společnosti Nielsen byl nejsilnějším inzerentem v segmentu alkoholických nápojů za poslední rok Pilsner Urquell.

Sedm z deseti internetových Čechů pije alkohol alespoň jedenkrát do měsíce, necelá polovina nejméně jednou do týdne. Pivo se drží na první příčce nejčastěji konzumovaných alkoholických nápojů – 39 % Čechů, kteří alespoň někdy pijí alkohol, ho pije nejméně jedenkrát týdně. I ti, kteří pijí v letních měsících alkohol více, pijí nejčastěji pivo – konkrétně alespoň jednou týdně je to v létě 65 % z nich.

Výzkum společně realizovaly agentury Nielsen a Ressolution Group. Proběhl metodou online sběru na vzorku necelé pětistovky respondentů z internetové populace Českého národního panelu starších 18 let.

Výsledky výzkumu doplňují data monitoringu reklamy Ad Intel společnosti Nielsen, v nichž jsme se zaměřili na inzerci alkoholických nápojů. Vyplývá z nich, že největší objem reklamy měla za poslední rok značka Pilsner Urquell.

Více než sedm z deseti (72 %) Čechů dle výsledků výzkumu konzumuje alkoholické nápoje alespoň jednou za měsíc. Více než čtvrtina dokonce pije alkohol nejméně dvakrát do týdne (27 %), což se týká spíše mužů než žen (35 % vs. 18 %). Dalších 21 % dotázaných ho pije jednou týdně. Ve frekvenci jednou týdně a častěji pijí alkohol nejvíce respondenti s vysokoškolským či vyšším odborným vzděláním (53 %), v nejmenší míře ho v této frekvenci naopak pijí respondenti se základním vzděláním (40 %). Deklarovaných abstinentů je v české online populaci aktuálně 10 %.

Nejčastěji konzumovaným alkoholickým nápojem je v české dospělé populaci stále pivo. Běžně (v průběhu celého roku) ho alespoň jednou za týden konzumuje až 39 % těch, kteří pijí alkoholické nápoje. Druhé místo zaujímá víno, které alespoň jednou týdně pije 22 % respondentů, následované míchanými drinky, jejichž konzumaci alespoň jednou týdně v průběhu celého roku deklarovalo 7 %.

I Češi, kteří pijí alkohol v letních měsících více, sáhnou nejčastěji právě po pivu. Dle výsledků výzkumu je to v létě alespoň jednou týdně dokonce 65 % z nich. Druhým nejoblíbenějším letním alkoholickým nápojem zůstává víno, které v létě pije alespoň jednou za týden 42 % dotázaných. Celkem oblíbené jsou v létě i cidery, které si alespoň jednou za týden dá 19 %. Čtvrté místo pak patří míchaným drinkům: aspoň jednou týdně je v tomto období pije 18 %.

Češi, kteří alespoň někdy pijí míchané drinky, se častěji spoléhají na to, že jim je připraví profesionál. Jejich přípravu doma preferuje 34 % z nich, zatímco spíše v barech/hospodách/restauracích si míchané drinky dává 44 % dotázaných. 23 % dotázaných nemá preferenci a kombinuje vlastní přípravu a konzumaci v restauračních zařízeních.

Z míchaných drinků dotázaní Češi nejčastěji pijí ty, jejichž základ tvoří rum (32 %). Oblíbený je ale také gin, který v míchaných drincích preferuje 27 % dotázaných. Na třetím místě se v žebříčku četnosti konzumace umístily drinky se základem z vodky (21 %).

Oblíbený program Plzeňského Prazdroje Volba Sládků dává v červenci prostor zazářit moderním odrůdám chmele vyšlechtěným českými chmelaři. Plzeňští sládci uvařili pivo Hop Hop Hop, které sleduje aktuální trendy a postupy v pivovarnictví.

Nefiltrovaný světlý speciál obsahuje čtyři druhy moderních chmelových odrůd: Vital (uveden na trh 2008), Agnus (2001), Saaz Shine (2019) a Saturn (2019). První dva jmenované chmely se vyznačují výraznou hořkostí a chmelovým, až kořenitým aroma. Odrůda Saaz Shine naopak vyniká jemnou bylinkovou vůní a citrusovými tóny, chmel Saturn je typický výrazným ovocným aromatem připomínajícím meruňky a tropické ovoce.

„I když základními odrůdami českých pěstitelů chmele zůstávají Žatecký poloraný červeňák, Sládek a Premiant, jsou stále větší plochy chmelnic osázeny novými odrůdami, kterými chmelaři reagují na trend vaření piv nejrůznějších stylů. Odrůdy Vital a Agnus si mezi pivovarníky získaly oblibu pro vyšší obsah hořkých látek, nové chmely Saturn a Saaz Shine dodávají pivům příjemné exotické aroma,“ hodnotí výběr použitých chmelů Zdeněk Rosa, předseda představenstva družstva Chmelařství, které spravuje 96 % ploch chmelnic České republiky.

Spodně kvašený speciál Hop Hop Hop plné zlatavé barvy (12 EBC) obsahuje 5,2 % alkoholu. Po ochutnání je nejprve cítit příjemné chmelové aroma, které záhy vystřídají osvěžující, lehce ovocné tóny a celkový dojem poctivého českého ležáku potvrdí vyšší hořkost, jejíž hodnota se pohybuje kolem 33 IBU.

„Chmel se anglicky řekne ‚hop‘ a přeci, kdo neskáče, není Čech! Červencovým speciálem jsme chtěli vzdát hold českému chmelařskému řemeslu a tradici, ale zároveň i ukázat, že naši chmelaři nespí na vavřínech. Proto jsme vzali čtyři skvělé odrůdy moderního žateckého chmele a ‚okořenili‘ jimi klasický český ležák,“ vysvětluje Tomáš Drahoňovský, manažer Plzeňského Prazdroje, který má program Volba sládků na starost.

Perfektně načepovaný speciál Hop Hop Hop bude možné si vychutnat po celý červenec ve vybraných hospodách po celé České republice. Seznam všech míst je k nahlédnutí na stránce www.volbasladku.cz.

Úplné uvolnění po covidových restriktivních opatřeních v roce 2022 přispělo k výraznému růstu prodejů piv Plzeňského Prazdroje v zahraničí. Celkem pivovar loni vyvezl rekordní bezmála 2 miliony hektolitrů piv, což představuje meziroční nárůst téměř o 13 procent.

„Loňský rok byl skoro všude po světě ve znamení znovu otevření restaurací a barů a opětovného nadechnutí trhu po covidových letech. To mělo za následek spolu s rostoucí oblibou našich piv v zahraničí, že se naše zahraniční prodeje loni meziročně zvýšily. Dařilo se nám na našich tradičních velkých trzích, zejména na Slovensku a v Německu, ale i dalších zemích,“ říká Dragos Constantinescu, generální ředitel Plzeňského Prazdroje. Růst na těchto odbytištích dokázal dokonce eliminovat výpadek v Rusku a Bělorusku, kam Prazdroj okamžitě po vypuknutí války na Ukrajině přestal vyvážet.

Z exportovaného piva připadají přibližně tři čtvrtiny na lahve a plechovky, čtvrtina pak na sudové a tankové pivo. Právě vývoz čepovaného piva v souvislosti s koncem covidových opatření táhl loňský růst zahraničních prodejů, když se zvýšil o bezmála 28 %. „Nezaměřujeme se pouze na samotné pivo, spolu s ním se snažíme vyvážet tradiční českou pivní kulturu. Na zahraničních trzích podobně jako doma školíme personál hospod a restaurací ve správné péči o pivo a čepování. Chceme, aby si špičkovou kvalitu našich piv, které si turisté dopřávají při návštěvě Česka, mohli vychutnat i v dalších zemích,“ doplňuje Kamil Růžek, obchodní sládek Prazdroje pro exportní trhy. Export do zahraničí doplnila licenční výroba piva Kozel, která loni dosáhla zhruba 3,2 milionu hektolitrů, meziročně o 9,5 % více.

Celkově, při součtu tuzemských i zahraničních prodejů, Prazdroj loni prodal 12,4 milionu hektolitrů piv. Dominantní přitom byl český trh, kde prodal 7,3 milionu hektolitrů. Podobně jako v zahraničí i doma pomohl konec covidových restrikcí. „Zároveň se ale především ve druhé polovině roku začaly v souvislosti s vysokou inflací a růstem nákladů v gastronomii objevovat signály k ochlazení, což je ještě zřetelnější v roce letošním,“ dodává Dragos Constantinescu.

Růst prodejů piva, především v zahraničí, se promítl i do finančních výsledků Prazdroje. Tržby společnosti se oproti roku 2021 zvýšily o pětinu a dosáhly 19,6 miliardy korun. Zisk po zdanění činil 5,9 miliardy korun. Na přímých i nepřímých daních Prazdroj do státní pokladny odvedl 5,4 miliardy korun.

Velmi výrazně rostly loni kapitálové investice Prazdroje. Ty se v roce 2022 zvýšily oproti předchozímu roku o 45 % na 2,16 miliardy korun. „Naše loňské investice byly největší minimálně za posledních pět let. Pokrčovali jsme v modernizaci našich pivovarů a v investicích do udržitelnosti. Postavili jsme za více než tři čtvrtě miliardy korun nový automatizovaný sklad v Plzni, ve Velkých Popovicích jsme instalovali 14 cylindrokónických tanků na zrání a kvašení piva. A odstartovali jsme další velké investice, které budou dokončeny letos – nové stáčecí linky v pivovarech ve Velkých Popovicích a v Plzni,“ komentuje Dragos Constantinescu.

Novým obchodním ředitelem Plzeňského Prazdroje se od července stává Roman Trzaskalik, dosavadní marketingový ředitel. Nahradí tak odcházejícího Tomáše Mráze. Do funkce ředitelky marketingu pak byla jmenována Francesca Bandelli.

Tomáš Mráz opouští pozici obchodního ředitele po 6 letech a celkem 15 letech v Prazdroji. „Tomáš si se svým týmem vytkl cíl zlepšit zážitek a kvalitu čepovaného piva v hospodách. Ty se opravdu během posledních let proměnily v moderní podniky nabízející skvěle ošetřené pivo a další služby. Přišel s průlomovými nápady na konceptové restaurace, rozvojové programy pro majitele a provozovatele hospod a prosazoval dlouhodobou strategii, která se soustředí na celkovou podporu gastronomie i zlepšení nákupního zážitku v obchodech. Kromě těchto pozoruhodných výsledků hrál Tomáš důležitou roli i v těžkém období během covidu, kdy Prazdroj aktivně pomáhal provozovatelům hospod a restaurací vyrovnat se se složitou situací. Za práci, kterou odvedl pro Prazdroj, mu patří náš velký dík,“ říká generální ředitel Plzeňského Prazdroje Dragos Constantinescu.

Funkci obchodního ředitele Prazdroje převezme Roman Trzaskalik, který od roku 2018 zastává pozici ředitele marketingu. Kromě pěti let v Prazdroji má za sebou dvacet let zkušeností z prodeje a marketingu ve čtyřech různých zemích v rámci skupiny Danone. „Nastupuji do rozjetého a perfektně fungujícího týmu, který dobře znám. Chci pokračovat v aktivní podpoře české pivní kultury, pomoci hospodám i rozvoji prodeje našich značek v retailu,“ říká Roman Trzaskalik.

Novou marketingovou ředitelkou Prazdroje se stane Francesca Bandelli, která se do Prazdroje přesouvá v rámci skupiny Asahi Europe & International z Itálie. Od roku 2018 pracuje jako ředitelka marketingu a inovací v italské společnosti Birra Peroni. Francesca hrála zásadní roli v kompletním znovuuvedení značky Peroni na trh, v úspěšném rebrandingu Peroni Nastro Azzurro nebo při zdařilém představení značky Kozel v Itálii.

Deset chmelnic na Žatecku se v těchto dnech rozzářilo barvami. Neroste totiž na nich jenom chmel, ale i další rostliny, které rozkvetly a vytvořily tak neobvyklou barevnou scenérii. Na jedné z chmelnic vyrostl dokonce obří půllitr z květin, vysoký 60 metrů, a stal se symbolem nového projektu Plzeňského Prazdroje s názvem Kytky pro chmel. Ten představuje návrat k tradičním principům regenerativního zemědělství, a jehož cílem je snížit vliv klimatické změny na růst chmele a zachovat tak kvalitu i vypěstované množství této tradiční suroviny pro výrobu piva.

„Do řádků mezi chmel jsme na vybraných chmelnicích vysázeli rostliny. Ty pomáhají vyživovat pole, zadržují v půdě vláhu a brání její erozi. Opouštíme tak v posledních dekádách zažité způsoby zemědělství, kdy je půda na podzim rozorána a všechny živiny zmrznou, aby se pak do ní musely na jaře uměle dodávat. Jdeme na to podobně jako kdysi naše babičky a dědečkové. Vracíme se doslova ke kořenům a chceme pečovat o půdu přirozenou cestou. V těchto dnech květiny rozkvetly mnoha barvami. Až odkvetou, stanou se navíc i přirozenou pastvou pro ovce a půda tak získá další živiny,“ vysvětluje princip projektu Kytky pro chmel Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje.

V nové iniciativě Kytky pro chmel se Prazdroj spojil s chmelařskou skupinou Arix Czech Hop a Českou zemědělskou univerzitou. Loni na podzim farmáři vyseli ve čtyřech lokalitách na Žatecku na deseti různých chmelnicích do meziřadí různé druhy květin, travin a dalších víceletých plodin. „Na části regenerativních chmelnic jsme použili směsi trav, jetelovin nebo vičenec, který je vytrvalý a má silné kořeny hluboké až 2 metry. Jinde jsme zase zaseli luční květiny. Dohromady jsme takto půdu mezi chmelovými rostlinami oživili na deseti hektarech, což odpovídá zhruba 15 fotbalovým hřištím. V takovém měřítku dosud nikdo regenerativní postupy při pěstování chmele v Česku nezkoušel,“ uvádí Ladislav Chvátal, majitel chmelařské skupiny Arix Czech Hop.

Projekt je unikátní i tím, že jde o vědecký výzkum, kdy se bude kondice chmele a jeho výnosy na regenerativních chmelnicích porovnávat s chmelnicemi o stejné ploše a ve stejných lokalitách, které budou využívat konvenční způsoby zemědělství. Celkem je tak do projektu zapojených 20 hektarů chmelnic, které budou monitorovat moderní technologie. „Na chmelnice jsme umístili sofistikované meteostanice, které dokáží měřit výkyvy teplot, srážky a vlhkost v porostu chmelnic. Do země jsme instalovali půdní čidla na měření teploty a obsahu vody v půdě. A budeme také sledovat, jak rostliny chmele využívají světelné záření. Díky těmto datům bychom měli lépe porozumět, jaký vliv mají zaseté meziplodiny na stav půdy a tím i na růst chmele,“ doplňuje Václav Brant z Centra precizního zemědělství České zemědělské univerzity. Současně na chmelnicích probíhají půdní analýzy, které zajišťuje Laboratoř Postoloprty.

Průběžné vyhodnocení se bude dělat po každé sezóně s důrazem na výnos a kvalitu chmele, a vždy v porovnání s výnosem na konvenční chmelnici. „Celý vědecký projekt pak vyhodnotíme nejdříve za pět let. Je potřeba vidět chování rostlin a stav v půdě během několika vegetačních cyklů a také je nutné dát půdě čas, aby se do ní přirozený život díky kořenům meziplodin vrátil,“ dodává vedoucí projektu Ivan Tučník.

Kořenový systém rostlin vytvoří v půdě přirozený ekosystém a zajistí dostatečné a přirozené zásobování chmele živinami. Zároveň zadrží potřebnou vodu. Půda se pak na podzim nerozorá, jako doposud, ale živiny v ní zůstanou do další sezóny. Experti přitom předpokládají, že nový postup přinese hned několik pozitivních efektů. „Zvýší se zastoupení organické hmoty v půdě a rostliny tak budou odolnější proti následkům klimatické změny. Nebude potřeba používat tak vysoké množství umělých hnojiv jako dnes. Celoroční pokrývka půdy pak sníží výpar vody i maximální teplotu na povrchu půdy. Ta bude zároveň chráněna před větrnou a zejména vodní erozí. A větší množství organické hmoty v půdě bude také napomáhat k lepšímu vsakování srážek a absorpci vody,“ doplňuje David Nesvadba z Arix Czech Hop.

Regenerativní postupy navíc pomáhají vázat v půdě uhlík, který rostliny vytahují z atmosféry, a tím přispívají v boji s klimatickou změnou.

Návrat k tradičnímu farmářskému přístupu je další cestou, jak se Prazdroj snaží pomoci chmelařům bojovat s důsledky klimatické změny. „Naší snahou je co nejvíce eliminovat její negativní jevy. Nová iniciativa Kytky pro chmel se zabývá půdou a regenerativním přístupem k zemědělství a svým rozsahem a zaměřením nemá v Evropě obdoby. Doplňuje náš projekt PRO CHMEL. Ten probíhá už od roku 2021 a zaměřuje se na efektivní zavlažování chmelnic a na šetření s nedostatkovou vodou,“ říká Ivan Tučník.

Oba navázané projekty se snaží zachovat český chmel, který je nepostradatelnou surovinou nejen pro české pivo, ale i pro vaření piva po celém světě.

Vítězem 17. ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender se stal Matěj Šorejs z restaurace U Mottlů. Prestižního klání,
které dlouhodobě přispívá k rozvoji české pivní kultury a zvyšuje kvalitu výčepního řemesla, se letos zúčastnilo 212 výčepních plzeňského ležáku z celé republiky. Nejlepší z nich získal kromě trofeje odměnu ve výši 1842 EUR symbolizující rok uvaření první várky piva Pilsner Urquell. Ocenění „Výčepní legenda“ převzal za celoživotní práci Tomáš Babica z pražské restaurace
U Pinkasů a do exkluzivního klubu Honorary Connoisseur Pilsner Urquell vstoupil novinář a dokumentarista Janek Rubeš.

Dvacet finalistů, patnáct mužů a pět žen, z celé České republiky se utkalo tento týden o titul Pilsner Urquell Master Bartender v prostorách plzeňského pivovaru. Soutěžící měli během dvoudenního klání za úkol předvést své mistrovství a dokonale načepovat zlatý ležák, ale také prokázat špičkové znalosti o pivu, jeho výrobě a historii, absolvovali degustační test a taky museli ukázat své komunikační dovednosti, které jsou pro dobré výčepní nezbytné.

Titul nejlepšího výčepního v Česku pro rok 2023 získal Matěj Šorejs z restaurace U Mottlů, který přesvědčil porotu nejen prokázanými znalostmi a dovednostmi,
ale také schopností přenášet lásku k pivu a své nadšení z dobře načepovaného půllitru na ostatní. „Toto ocenění dokazuje, že když budete vaši práci dělat s láskou a správně, tak můžete stát na tady tom místě jako já. Pivo je věc, která spojuje lidi. Spoustu z vás znám nebo jsme se poznali jen díky pivu a já jsem za tuto příležitost velice vděčný. Je radost, že dělám povolání, které miluju a které je mojí vášní. Moc děkuju,“ neskrývá radost Matěj Šorejs, vítěz z vejprnické restaurace U Mottlů. Ten se kromě trofeje může těšit z finanční odměny ve výši 1842 EUR.

V letošním roce se o titul Pilsner Urquell Master Bartender ucházelo celkem 212 výčepních, téměř třetinu z nich tvořily ženy. Soutěž i letos přilákala řadu nových tváří – více než 75 % přihlášených se souboje účastnilo poprvé, 65 % hospod, které výčepní reprezentují, se také zapojilo poprvé. „Výčepní se mohou soutěže účastnit maximálně třikrát. A je dobře, že přibývají noví talentovaní výčepní i hospody, kde chtějí nabízet pivo v té nejvyšší kvalitě. Jsem rád, že naše soutěž přispívá k rostoucí kvalitě čepovaného piva a rozvoji tradiční české pivní kultury, a to nejen v tradičně „pivních městech“, ale po celém Česku,“ hodnotí letošní ročník soutěže Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje a předseda odborné poroty.

Pilsner Urquell také každoročně oceňuje profesionály, kteří čepování a péči o pivo zasvětili celý svůj pracovní život. Do síně slávy s titulem Výčepní legenda letos zaslouženě vstoupil Tomáš Babica z pražské restaurace U Pinkasů, který zde s láskou a nadšením čepuje pivo štamgastům i slavným osobnostem už 20 let. „Velmi si tohoto ocenění vážím. O to více, že je od plzeňských sládků, lidí, kteří pivu rozumí a zasvětili mu, stejně jako já, celý profesní život. I oni vědí, že dobře načepované pivo není jen nápoj, ale je to něco, co lidi spojuje, bez ohledu na původ, vzdělání a společenské postavení. Za těch dvacet let, co jsem U Pinkasů „za klikami“, se mnozí štamgasti stali mými přáteli. Někdy říkám, když jsem v práci a kolem sebe vidím spokojené tváře,
že to je, jako když jsem s přáteli u nás na chalupě,“ říká legenda mezi výčepními Tomáš Babica.

Během slavnostního večera byl i letos udělen čestný titul Honorary Connoisseur věnovaný významným osobnostem, které se dlouhodobě doma i v zahraničí podílí na podpoře a šíření dobrého jména piva Pilsner Urquell. Letos jej získal reportér, moderátor a dokumentarista Janek Rubeš. „Rozhodně se nepovažuji za znalce, ale spíše za fanouška nejen piva Pilsner Urquell, ale hlavně lidí, kteří se kolem něj točí. Mně a mému kolegovi je vždy radost ukazovat naši zemi v tom nejlepším světle a pokud to světlo prochází skrz čerstvě načepované pivo Pilsner Urquell, tak se ta radost násobí. Díky,“ říká nový Pilsner Urquell Honorary Connoisseur Janek Rubeš.

Prestižní soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená výčepním, barmankám a barmanům, kteří mají společné nadšení pro plzeňský ležák a svou práci dělají s radostí a láskou k pivu i k lidem. Cílem soutěže je nejen ocenění výčepních a jejich náročné práce, ale také vzdělávání pivní veřejnosti, zvyšování kvality čepovaného piva i rozvoj české pivní kultury.