Historie a současnost pivovaru Plzeňský Prazdroj

● 1842 Zrod legendypivovar
Pivo se v Plzni vařilo střídavě u jednotlivých právovárečných měšťanů. Kvalita byla různá, a proto se v hlavách plzeňských měšťanů zrodí myšlenka na vlastní pivovar s dobrým pivem. V novém Měšťanském pivovaru vaří 5. října 1842 sládek Josef Groll první várku nového plzeňského piva, které brzy dobude celý svět.

● 1843 Poprvé v Praze U Pinkasůpivovar
Pražský krejčí Jakub Pinkas si v dubnu 1843 nechává od svého přítele Martina Salzmanna dovézt dvě vědra plzeňského ležáku. Propadne jeho kouzlu, svou původní živnost věsí na hřebík a otvírá hostinec. Pivo se těší takové oblibě, že je brzo nutné rozšířit prostory o sousední dům. Hostinec později navštěvují význačné osobnosti jako Dobrovský, Palacký, Baťa a mnozí další.

● 1856 Spodně kvašený ležák také ve Vídnipivovar
Plzeňské pivo se poprvé dostává do Vídně. Rovných 65 věder je doručeno Josefu Šedivému v Salvatorově ulici č. 379. Měšťanský pivovar se později stává oficiálním dodavatelem císařského dvora. Sklad ve Vídni otevírá 1. července 1870.


● 1859 Ochranná značka Pilsner Bierpivovar
Spolu s tím, jak se šíří obliba plzeňského ležáku v Čechách i přilehlých zemích, objevují se jeho napodobeniny. Proto si v roce 1859 dává Měšťanský pivovar zaregistrovat značku „Pilsner Bier“ (Plzeňské pivo), z níž ale těží i ostatní piva z Plzně.

● 1870 Vznik pivovarupivovar
15. října zahajuje provoz První plzeňský akciový pivovar (dnes Gambrinus) založený 20 významnými podnikateli v čele s Emilem Škodou. V prosinci si pak registruje první ochrannou známku Erste Pilsner Actien Brauerei – Pilsner Bier.


● 1873 První export do Nového světapivovar
Měšťanský i První akciový pivovar slaví v tomto roce první export do USA. O rok později již plzeňský ležák putuje do severní Ameriky pravidelně a na sklonku 19. století proniká také do Latinské Ameriky, Afriky i na Blízký východ.

● 1874 Vznik pivovaru Velké Popovicepivovar
František Ringhoffer ke svému kamenickému panství skupuje pivovar s mlýnem, spilkou i hvozdem a zakládá Pivovar Velké Popovice. První 60hl várka piva spatřuje světlo světa 15. prosince. O rok později již pivovar vystavuje 18 tisíc hl a po rozsáhlých rekonstrukcích roku 1902 dokonce 80 tisíc hl piva.

● 1881 Ledařstvípivovar
Měšťanský pivovar začíná svážet led od hráze Boleveckého rybníka do ležáckých sklepů, kde odtávající voda a studený vzduch chladí celé sklepení. Zásoby ledu se skladují na dvoře na podložce ze dřeva, popela, písku a lepenky natřené dehtem. Expozice o ledování je dnes součástí prohlídkové trasy plzeňského pivovaru.

● 1885 František Josef I. v pivovarupivovar
„Jest skutečně zvláštní, že se dosud žádnému pivovaru nepodařilo rázovitou a lahodnou chuť plzeňského piva napodobiti,“ ocenil plzeňské pivo při návštěvě Měšťanského pivovaru císař František Josef I. Vzkvétá i sousední První akciový pivovar. Rozšiřuje prostory a nakupuje železniční vagony pro export.

● 1887 Lahvování pivapivovar
Měšťanský pivovar začíná stáčet svůj ležák také do lahví. První akciový drží krok a lahvovnu spouští rok poté. S rostoucí poptávkou po lahvovém pivu Měšťanský pivovar v roce 1899 staví první stáčírnu, která funguje dalších 70 let.

● 1892 Historická bránapivovar
Měšťanský pivovar slaví 50. výročí založení. U této příležitosti staví Jubilejní bránu, která se stává symbolem pivovaru, firmy i značky Pilsner Urquell. V roce 2000 jsou v bráně objeveny dobové materiály a jako odkaz dalším generacím do ní zazděny dokumenty s novodobou historií pivovaru.

● 1893 Doprava pivapivovar
Již v roce 1876 si Měšťanský i První akciový pivovar od státní dráhy pronajímají a později kupují první železniční vagony. Zřizují také závodní železniční vlečku, která nahrazuje koňské povozy. V roce 1895 pořizuje Měšťanský pivovar lokomotivu. V roce 1914 je v majetku pivovaru již 388 vagonů a také první nákladní i osobní auto.

● 1897 Neměnná chuť Pilsner Urquellpivovar
Pilsner Urquell si zakládá na své neměnné chuti. A tu potvrzují i odborné analýzy. Měření švýcarské laboratoře v St. Gallenu z roku 1897 zaznamenala parametry jeho kvality. Tytéž hodnoty potvrdila i její následovnice Labor Veritas v roce 2008. Pilsner Urquell si tak dodnes zachovává chuť, která mu vydobyla slávu v celém světě.

● 1898 Ochranná známka Pilsner Urquellpivovar
Generální celní úřad v Londýně již dříve ustavuje označení Pilsner Beer jako zvláštní druh piva bez ohledu na původ. V roce 1898 proto vzniká ochranná známka Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell. Chrání tak unikátní značku, která je vzorem pro všechna piva plzeňského typu.

● 1899 Chladírenský pivní vagonpivovar
Na světové výstavě v Paříži předvádí Měšťanský pivovar vzorový chladírenský pivní vagon. Brzy má takových vagonů 258 a od roku 1900 vyjíždí každé ráno z Plzně do Vídně souprava zvaná pivní vlak. Podobná souprava vozí záhy pivo i do Brém, kde se nakládá na lodě pro americké trhy.

● 1904 Spalkův projektpivovar
V letech 1904 – 1907 realizuje Měšťanský pivovar velkolepý projekt, kterým si na dlouhá desetiletí zajistí soběstačnost ve výrobě elektřiny i v zásobování vodou. Spalkův projekt zahrnuje elektrocentrálu, vrty ve vodárně Roudná, odželezňovací stanici či vodárenskou věž. Ta slouží jako rezervoár pitné i užitkové vody po většinu 20. století a stává se jednou z dominant Plzně.

● 1909 Ochranná známka Kaiserquellpivovar
Pivo Prvního akciového pivovaru je nově na počest císaře Františka Josefa I. chráněno známkou Kaiserquell – Císařský zdroj. Pivovar pak v roce 1912 získává honosný titul „c. k. dvorní dodavatel“ a těsně před první světovou válkou se stává předním výrobcem piva v Čechách. Jeho roční výstav přesahuje 270 tisíc hl.

● 1913 Milion hektolitrů Prazdrojepivovar
Výstav plzeňského ležáku poprvé přesahuje hranici milionu hektolitrů. Měšťanský pivovar se stává největším v Evropě a nakupuje první automobily. Před první světovou válkou má své obchodní zastoupení ve 34 zemích včetně USA a Egypta, vlastní řadu světových medailí.

● 1919 Plzeňský Gambrinuspivovar
Kaiserquell, ochranná známka zapsaná na počest Františka Josefa I., se vznikem samostatného Československa ztrácí smysl. Registrována je proto nová ochranná známka Plzeňský Gambrinus. Název piva Gambrinus sahá až do 13. století a vychází ze jména vévody Jana Primuse, děda Karla IV a patrona sladovníků.

● 1922 Registrace značky Kozelpivovar
Oficiální obchodní značkou velkopopovického pivovaru se stává Kozel. Označení má původ ve zkomolenině dolnosaského města Einbeck, které ve 14. století proslulo výrobou piva spodním kvašením. To se tehdy šířilo do Čech pod názvem Ein Bock (Kozel). Emblém pivovaru vytvořil potulný francouzský malíř jako výraz díků za pohostinnost zakladetele Ringhoffera.

● 1931 Rekonstrukce varnypivovar
Měšťanský pivovar dokončuje rekonstrukci varny, která je využívána až do roku 2004. Ze základů té původní vyroste nová budova: vznikají železobetonová sila a k varně je přistavěn 50m komín se zabudovanými ohřívači k využití unikajícího tepla. Nově se objevují úspornější automatické pásové rošty pod pánve poháněné elektromotorem.

● 1934 Dynastie Hlaváčkůpivovar
Vrchním ředitelem Plzeňských akciových pivovarů se stává František Hlaváček a je prvním z rodu, který spojil své jméno s pivovarem Gambrinus po tři generace (více než 80 let). Jeho syn Ivo Hlaváček (na snímku) byl v letech 1958 až 1987 hlavním sládkem a později výrobním ředitelem, vnuk Jan Hlaváček působil v Plzeňském pivovaru a pivovaru Gambrinus od roku 1978. V současné době je emeritní sládek Plzeňského Prazdroje.

● 1936 Vývoj transportních sudůpivovar
V roce 1936 dostává plzeňský sládek od Škodových závodů nabídku ke koupi hliníkových sudů k dopravě piva. Do hospod se ale vozí pivo v dřevěných sudech až do poloviny 50. let, kdy je vystřídají právě sudy z hliníku. Ty na konci 80. let nahradí nerezové KEG sudy. Velké dřevěné sudy se dodnes používají k maloobjemové výrobě piva Pilsner Urquell ve sklepích plzeňského pivovaru.

● 1939 Válečná stagnacepivovar
Druhá světová válka přerušuje vývoj obou plzeňských pivovarů. Vozový park zabavuje říšská vojenská správa. USA bojkotují Pilsner Urquell jako německý výrobek, export tak směřuje výhradně do Německa. Pivovar Gambrinus trpí nedostatkem surovin, který má dopad na kvalitu. Vyrábí slabou válečnou „osmičku“ a přežívá proto, že zásobuje pivem dělníky ve Škodovce.

● 1942 Těžba ledu ve velkémpivovar
Úspěšný pivovar spotřebuje na uchování piva velké množství ledu. Ve 20. letech spotřebuje Plzeňský Prazdroj na výrobu a uchování 400 tisíc hl piva 600 vagonů ledu. K jeho efektivní těžbě přispívá od roku 1942 železný dopravník, který těží 100 tun ledu za hodinu. Poslední kra pro plzeňské ležácké sklepy byla vytěžena v roce 1987.

● 1945 Bombardování pivovarůpivovar
Spojenecké bombardování 17. dubna těžce poškozuje sklepy, varny, spilky, lahvovnu i obytné domy Měšťanského pivovaru, pivovar Gambrinus je téměř zničen. Jeho tehdejší ředitel František Hlaváček ale věří ve skvělou budoucnost. V troskách se rodí později nejoblíbenější pivo u nás – světlý výčepní Gambrinus a už o rok později se v nově vybudovaném pivovaru vaří 200 tisíc hl kvalitního piva.

● 1960 Gambrinus má nové ocelové tankypivovar
Od počátku své existence investuje pivovar Gambrinus do provozu a technických inovací. Na sklonku 50. let instaluje 20 ležáckých ocelových tanků s kapacitou 3 600 hektolitrů. V březnu 1960 vyjíždí z pivovaru první autocisterna a stáčení probíhá mimo pivovar.


● 1961 Technické inovacepivovar
V pivovaru Gambrinus se instalují technologické novinky: spádové varny, nový způsob kvašení i jímání CO2 z krytých kovových kvasných kádí. Nová šetrnější stáčecí linka o výkonu 14 tisíc lahví za hodinu snižuje možnost kontaminace a lépe garantuje kvalitu i chuť piva. Od roku 2011 se v pivovarech Prazdroj a Gambrinus díky novému zařízení na zpětné jímání kvasného CO2 snížily jeho emise o více než 280 tun.

● 1965 Vznik pivovaru Radegastpivovar
V roce 1965 je v Nošovicích na severní Moravě položen základní kámen nového pivovaru, který má uspokojit náročné pivaře v blízké průmyslové aglomeraci. První várka piva se rodí 3. prosince 1970. Rok poté dostává pivo jméno podle staroslovanského boha slunce, ohně a pohostinnosti Radegasta.

● 1976 Radegast má vlastní sladovnupivovar
Pivovar Radegast zprovozňuje vlastní sladovnu, která tehdy jakožto druhá největší v Česku ročně vyrobí 24 tisíc tun světlého sladu plzeňského typu. O 13 let později zahajuje provoz také nová sladovna Plzeňského Prazdroje s kapacitou 84 tisíc tun sladu. Pivovar se tak stává soběstačným v produkci světlého sladu.

● 1979 Milion hektolitrů Gambrinusupivovar
Roční výstav pivovaru Gambrinus překračuje magickou hranici milionu hektolitrů. Ačkoliv je direktivním nařízením tehdejších úřadů určen pouze Západočechům, věhlas značky překračuje hranice regionu. Málokdo ale v tu chvíli čeká, že se právě Gambrinus stane nejtypičtějším reprezentantem českého piva.

● 1988 Milion hektolitrů Radegastupivovar
Radegast investuje do nejmodernější techniky a jako první z domácích pivovarů zavádí cylindrokónické kvasné tanky. Objem každého z 18 tanků je 2 000 hl. Roční výstav překračuje magickou hranici milion hektolitrů. Za dalších 10 let jsou to dokonce 2 miliony.

● 1991 Nealkoholické pivo Birellpivovar
Sládci pivovaru Radegast spolupracují s curyšským pivovarem Hürlimann, který dříve přišel s radikálně novou technologií výroby nealko piva za použití unikátních kvasinek bez přerušení kvasného procesu. Jejich metodu inovují a výsledkem je plná hořká chuť uspokojující i náročného českého konzumenta. Birell se stává nejoblíbenější značkou nealko piva u nás.

● 1993 Cylindrokónické tanky v Gambrinusupivovar
Gambrinus začíná používat cylindrokónické kvasné tanky. Jejich provoz zaručuje především mikrobiologickou čistotu obou oddělených fází kvašení a zrání, a tudíž i čistou chuť a správný říz piva.

● 1995 Pilsner Urquell Original Restaurantpivovar
Prazdroj v roce 1995 zakládá síť restaurací, které přísně dodržují zásady skladování, čepování i pivního servisu ležáku Pilsner Urquell a pečují o jeho historický odkaz. První provozovna Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) je otevřena v hotelu Kolonáda v Karlových Varech. V zahraničí následují restaurace např. v Moskvě, Düsseldorfu, Vídni. První PUOR v Asii je otevřena v roce 2011 ve vietnamské Hanoji.

● 1998 Varna s nejmodernější technologiípivovar
Pivovar Gambrinus uvádí do provozu novou varnu – největší v České republice. Varna je vybavena nejmodernější technologií: ekologickou a úspornou, která zároveň zajišťuje vysokou a vyrovnanou kvalitu várek.

● 2002 Milion hektolitrů Kozlapivovar
Pivovar Velké Popovice překračuje hranici milionu hektolitrů ročního výstavu a je nejrychleji se rozvíjející součástí společnosti Plzeňský Prazdroj. Instalace cylindrokónických tanků v roce 2004 zvyšuje výrobní kapacitu na 1,5 mil. hl piva. Zájem o Velkopopovického Kozla roste i ve světě. Dnes je nejprodávanější českou pivní značkou v zahraničí.

● 2006 Bednářské řemeslo a nová stáčírna v Plznipivovar
Téměř po 40 letech se v Plzeňském Prazdroji vyučí bednářský tovaryš. O rok později otevírá nová bednářská dílna. Prazdroj je tak jedním z posledních míst v Evropě, kde se udržuje toto tradiční řemeslo. Díky bednářům, kteří pečují o sudy a kádě, vyrábí pivovar v malém objemu ležák stejným způsobem jako v roce 1842. To sládkům umožňuje porovnat, zda má pivo uvařené moderním způsobem stále stejnou chuť.
V listopadu zahajuje provoz nová stáčírna Plzeňského Prazdroje. Tato historicky největší investice plzeňského pivovaru v celkové výši zhruba 1 mld. korun je součástí komplexního projektu zaměřeného na rozšíření výrobní kapacity k uspokojení rostoucí poptávky v zahraničí. Nová stáčírna slouží i dalším značkám Plzeňského Prazdroje.

● 2008 Prohlídky Plzeňského Prazdrojepivovar
Nová prohlídková trasa provází návštěvníky místy, kde se zrodil legendární plzeňský ležák. Součástí prohlídky je i ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell čepovaného přímo z dubových ležáků v historických pivovarských sklepích. Již v prvním roce navštívilo prohlídku téměř 150 tisíc návštěvníků.

● 2009 Prohlídky Velkých Popovicpivovar
Pivovar Velké Popovice buduje novou prohlídkovou trasu s návštěvnickým centrem a prodejnou suvenýrů. Reaguje tak na rostoucí zájem veřejnosti o bližší seznámení s výrobou a tradicí piva Velkopopovický Kozel. Součástí prohlídky je mimo jiné návštěva historické i moderní varny, nechybí ani ochutnávka piva.ení chmelovaru.

● 2010 Pilsner Urquell Master Bartenderpivovar
Až v 6.ročníku soutěže o nejlepšího výčepního ležáku Pilsner Urquell získává světový titul Čech Lukáš Svoboda. Pilsner Urquell Master Bartender je mezinárodní soutěž určená výčepním a barmanům, kteří sdílejí nadšení pro své řemeslo a plzeňský ležák. Finalisté prokazují kromě odborných znalostí také svůj důvtip, jazykovou vybavenost i charizma. Do šesti ročníků soutěže se zapojilo již více než 16 tisíc výčepních.

● 2011 Pivo pro Vatikánpivovar
Velikonoční várka ležáku Pilsner Urquell, jíž požehnal plzeňský biskup František Radkovský, putuje k papežskému stolci do Vatikánu. Jako dar Plzeňského Prazdroje, města Plzně a České republiky k blahořečení papeže Jana Pavla II. ji zde z rukou českého velvyslance při Svatém stolci JUDr. Pavla Vošalíka přebírá předseda vatikánské vlády kardinál Giovanni Lajolo.

● 2013 Kingswood ciderpivovar
Na trh vstupuje nová značka Kingswood, podle britské tradice vytvořený ale chutím českého spotřebitele přizpůsobený cider. Nový osvěžující alkoholický nápoj se připravuje z pečlivě vybíraných vyzrálých jablek pěstovaných výhradně v sadech, která se zásadně netrhají, ale nechávají se samovolně spadnout. Tajemství jeho receptury spočívá v pečlivém výběru konkrétních jablečných odrůd a v jejich vzájemném poměru.

● 2014 Nová Ryze Hořká 12 z Nošovicpivovar
Sládci z nošovického pivovaru uvařili nové pivo Radegast Ryze Hořká 12. Ta nahradila v portfoliu pivovaru stávající světlý ležák Radegast Premium. Nová Ryze Hořká 12 je plnější a díky použití třech druhů moravského chmele vyniká intenzivnější avšak příjemnou hořkostí i výrazným chmelovým aroma. Jen během prvních třech měsíců od uvedení na trh se nové dvanáctky vytočilo 20 milionů půllitrů.

● 2015 Ekologický autobus v Prazdrojipivovar
Od ledna roku 2015 přepravuje návštěvníky prohlídkovým okruhem v pivovaru Plzeňský Prazdroj v Plzni nový autobus na stlačený zemní plyn (CNG). Moderní autobus značky SOR BNG 10.5 v barvách Pilsner Urquell je poháněn stlačeným zemním plynem (CNG), což přináší výrazné snížení emisí oxidu uhličitého, oxidů dusíku i pevných částic ve výfukových plynech.

● 2016 Prohlídky pivovarů lámou rekordypivovar
Přes 882 tisíc návštěvníků v roce 2015 absolvovalo některou z návštěvnických tras či programů, které pro ně připravil Plzeňský Prazdroj ve svých pivovarech. Největší oblibě se těšil Plzeňský Prazdroj, který navštívilo rekordních 750 tisíc lidí. Do Velkých Popovic se vydalo na prohlídku pivovaru či některou z akcí pro veřejnost 88 tisíc lidí, do Nošovic pak téměř 44 tisíc návštěvníků.
Zdroj:Stránky 'Plzeňského Prazdroje' 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj

Kdy:dle rozpisu na stránkách pivovaruObec:PlzeňZdroj:Pivovar Plzeňský Prazdroj

Věděli jste, že ležák Pilsner Urquell inspiroval více než dvě třetiny všech světových piv, dodnes označovaných jako pils, pilsner, pilsener? Přijďte na prohlídku pivovaru Plzeňský Prazdroj a poznejte příběh legendy zrozené v roce 1842.

Kam vás zavede naše trasa
Pivovar Plzeňský Prazdroj nabízí prohlídky, které potěší pivní fanoušky i milovníky historie. Prohlédnete si autentická místa, kde se před 170 lety zrodilo proslulé pivo Pilsner Urquell a kde jeho příběh dodnes pokračuje. Z Návštěvnického centra se pivovarským autobusem přesuneme k jedné z nejmodernějších stáčíren s kapacitou 120 000 lahví za hodinu. Poznáte suroviny, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří. Ukážeme vám i srdce pivovaru – tři varny napříč stoletími. Vrcholem prohlídky je degustace nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v historických sklepech.

● Stáčírna
Z nádvoří pivovaru vás odvezeme pivovarským autobusem na prohlídku nové stáčírny, která patří mezi nejmodernější v Evropě a její kapacita je úctyhodných 120 000 lahví za hodinu.

Bohužel z provozních důvodů není možné ovlivnit chod stáčecích linek a nemůžeme proto garantovat, že v době prohlídek budou stáčecí linky plně v provozu.

● Expozice surovin
Plzeňský Prazdroj má největší osobní výtah v ČR. Tím vyjedeme k unikátnímu panoramatickému kinu. Po shlédnutí filmu o tajemství výroby piva Pislner Urquell se všemi smysly můžete seznámit s jedinečnými surovinami, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří –měkká plzeňská voda, u nás vyrobený slad se speciální odrůdy českého jarního dvouřadého ječmene, chmel Žatecký poloraný červeňák a speciální pivovarské kvasnice.

● Varny
Představíme vám varny napříč třemi stoletími. Uvidíte varní pánev, ve které byla uvařena první várka plzeňského ležáku 5. října 1842. Díky obětavosti a odvaze zaměstnanců pivovaru tato měděná pánev přežila obě světové války a dochovala se dodnes. V historické varně z počátku 20. století vám představíme unikátní varní proces piva Pilsner Urquell. Nahlédnete i do moderní varny z roku 2004 a přesvědčíte se, že přestože se technologie vyvíjejí, starobylý postup vaření piva Pilsner Urquell zachováváme stále stejný.

● Expozice Lidé Pilsner Urquell
V tomto místě vyprávíme příběh lidské práce a fortelu. Seznámíte zde nejen se sládky, ale i dalšími pivovarskými profesemi, bez kterých bychom úspěšný příběh piva Pilsner Urquell psát nemohli. V expozici vám přiblížíme každodenní dřinu, která vedla ke vzniku pivovaru a k jeho světové proslulosti. Ukážeme odhodlání, píli a vytrvalost, kterou si v Plzni předávají z generace na generaci.

● Historické sklepy
Užijte si jedinečnou atmosféru historických pivovarských sklepů. Prohlédnete si spilečné kádě a zjistíte, co je to „pivní deka“. Pivovar Plzeňský Prazdroj zde dodnes vyrábí malou část produkce piva Pilsner Urquell tradiční metodou jako za dob prvního sládka Josefa Grolla – kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech.

● Degustace piva
Na nefiltrované nepasterizované pivo Pilsner Urquell vás Plzeňský Prazdroj zve v závěru prohlídky (pouze pro dospělé). V ležáckých sklepech vás čeká degustace nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell načepovaného přímo z dubového ležáckého sudu. Toto jedinečné nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell si můžete vychutnat pouze na prohlídce pivovaru nebo během zážitkových programů v Šalandách.


Informace o prohlídce
●Kapacita skupiny na prohlídku pivovaru Pilsner Urquell je max. 45 osob.
●Délka prohlídky je 100 min.
●Prohlídka Pilsner Urquell je bezbariérová.
●Pro návštěvu sklepů doporučujeme teplejší oblečení – teplota se pohybuje okolo +5 °C.
●Z provozních důvodů bohužel nemůžeme garantovat, že stáčecí linky budou při vaší návštěvě plně v chodu.
●Součástí prohlídky je ochutnávka piva Pilsner Urquell (pouze pro starší 18 let).


Prohlídka pro skupiny 10 a více osob:
●Skupinám 10 a více osob nabízíme prohlídku v těchto jazykových variantách: češtině, angličtině, němčině, ruštině, francouzštině, italštině a španělštině
●Termín si můžete zvolit dle vašich požadavků. V časy mimo otevírací dobu Návštěvnického centra vám prohlídku zajistíme za příplatek 50 Kč na osobu.
●Prohlídku prosím objednávejte min. 3 dny předem


Aktualizováno: před 3 lety

Plzeňský Prazdroj spouští Brewrace o nejlepší návrh na revoluční výčepní zařízení

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Tyinternety.cz

Startuje Brewrace, jedinečná akce pro studenty technických univerzit, technické nadšence i tzv. geeky, kteří ve spolupráci s mentory a odborníky z Plzeňského Prazdroje budou soutěžit o nejlepší návrh na konstrukci revolučního výčepního zařízení. Tři nejlepší týmy vyhrají pivo na 10 let.

“Brewrace je příležitost přinést inovace do oboru pivovarnictví. Můžeme ukázat světu, že jsme nejen nadšení konzumenti piva, ale také nadaný národ a dokážeme vymyslet unikátní technické zařízení. Pro nás v Prazdroji je to navíc výzva – vůbec poprvé se vydáváme cestou tzv. hackathonu, tedy soutěže, kdy se několik týmů snaží najít řešení na zapeklitou technickou otázku,” říká Roman Trzaskalik, marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje.

Soutěž Brewrace je zaměřená na studenty a technické nadšence, ale přihlásit se může kdokoliv. Dvou až pěti členné týmy se mohou registrovat na webu od 25. února do 20. března. Ze všech došlých registrací vyberou zástupci Plzeňského Prazdroje pět týmů, které budou prezentovat své návrhy na konstrukci budoucí pípy porotcům z Prazdroje, akademických kruhů i byznysu.

Poté porota vybere tři nejlepší týmy, které postoupí do finále, ve kterém budou mít za úkol z už hotových návrhů sestavit samotný prototyp výčepního zařízení. Od běžných hackathonů, které probíhají v krátkém časovém úseku v rámci jednoho či dvou dnů, se Brewrace liší právě svou délkou. Soutěžící budou mít několik měsíců na návrh a vývoj nového zařízení.

Pivo na deset let
“Jsem nadšený, že zapojíme do vývoje pivního zařízení studenty a technické nadšence, a věřím, že společnými silami dopřejeme dobře načepované pivo i tam, kde to doposud nebylo technologicky možné,” dodává obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Porotci soutěže budou hodnotit návrhy podle několika kritérií, například kvality čepování, jednoduchosti obsluhy nebo šetrnosti zařízení k přírodě. Finále soutěže proběhne 2. srpna v Plzni v kreativní zóně multifunkčního prostoru DEPO2015.

Všechny tři finálové týmy získají od Plzeňského Prazdroje pivo na 10 let. Jméno vítězného týmu bude navíc umístěno na všech pípách, které vzniknou z vítězného prototypu, uvaří si přímo v plzeňském pivovaru vlastní várku speciálního piva a vítězství oslaví na velkolepé party.

Češi milují ležáky. Světlou dvanáctku Prazdroj uvaří na červen

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:RegionPlzeň.cz

Vítězné pivo jim Plzeňský Prazdroj uvaří a nabídne v červnu v hospodách v rámci programu Volba sládků.

Celý leden mohli lidé v Rozmarné volbě vybírat, jaké pivo pro ně Prazdroj uvaří. Hlasovalo téměř čtyři tisíce lidí a na prvním místě skončilo tradiční světlé dvanáctistupňové pivo, když získalo celou třetinu všech hlasů. „Znovu se ukázalo, jak Češi milují pivo, které před 176 lety vzniklo v Plzni a které šíří slávu českého pivovarnictví po celém světě,“ komentuje výsledky hlasování sládková Lenka Straková, která má projekt Volba sládků na starosti.
Druhé místo v hlasování získalo svrchně kvašené pivo IPA, kterému dalo hlas 17 % lidí, jen o dvě procenta méně hlasujících vybralo polotmavý ležák. Na čtvrtém místě se umístilo s výrazným odstupem pšeničné pivo následované britským ALEem. Další pivní styly pak už nepřekročily pětiprocentní hranici.

Prazdroj vyjde přání fanoušků ležáku vstříc a uvaří tradiční dvanáctku. Protože je ale Rozmarná volba součástí Volby sládků, ve které sládci připravují neobvyklá piva, tak i červnový ležák bude jedinečný – takový, jaký si lidé běžně v obchodě ani restauraci nekoupí. „Na jeho výrobu použijeme dvě odrůdy českého chmele – Agnus a Žatecký poloraný červeňák. Ten jsme si pro speciální příležitost schovali po sklizni 2018 ve formě, která si zachovává vlastnosti čerstvého chmele a bývá označována jako wet hop, a nyní ho za studena přidáme do červnové dvanáctky,“ přibližuje Lenka Straková.

Samotným výběrem ale Rozmarná volba neskončila. „Postupně budeme na webu informovat o tom, v jaké fázi přípravy speciálu jsme a jak probíhá vaření. Kromě toho jsme ze všech hlasujících vylosovali tři milovníky piva, které pozveme do pivovaru, aby se vaření speciálu sami zúčastnili. Myslím, že to pro ně bude opravdu originální zážitek,“ dodává Lenka Straková. Hotové pivo pak bude dostupné po celý červen v hospodách zapojených do programu Volba sládků.

Plzeňský Prazdroj rozjíždí nové certifikáty pro hospody! Titul Hvězda sládků

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:QAP.cz

Plzeňský Prazdroj přichází s novým komplexním oceněním pro hospody, které se nejlépe starají o pivo a umí ho i správně načepovat. Ty nejlepší z celé České republiky se mohou na jeden rok pyšnit titulem Hvězda sládků. Prazdroj ho pro letošní rok udělil více než 300 provozovnám.

Hvězda sládků je komplexní hodnocení hospod. Ty, které ocenění získaly, prošly v loňském roce úspěšně dvěma koly certifikace. Experti Prazdroje se nejprve zaměřili na technické parametry: zda hospoda pivo správně skladuje, jak se stará o pivní vedení a výčep, zda pivo nabízí vždy čerstvé v souladu s doporučením pivovaru nebo jestli používá správný tlačný plyn. V druhém kole pak následovaly anonymní degustační zkoušky a kontrola správného čepování.

"Jen ti hospodští, kteří uspěli v obou kolech certifikace, nakonec získali Hvězdu sládků. Ocenění udělujeme na jeden kalendářní rok, abychom dokázali reflektovat aktuální kvalitu. Během letošního roku budeme hospody hodnotit znovu, a to nejen ty, které se titulem již pyšní, ale i další, které se nám sami přihlásí,“ uvádí obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Ocenění Hvězda sládků vytvořil Prazdroj proto, aby dal lidem vědět, kam mohou zajít na opravdu špičkově ošetřené a načepované pivo s garancí pivovaru. A také proto, aby ocenil hospodské, kteří mu dávají tu nejlepší péči. "Sládek pivo vaří, ale výčepní jej dělá – to je známá věc. Proto máme řadu programů na podporu hospod, například školení čepování, zvýšení kvality výčepní techniky, instrukce ohledně sanitace nebo vylepšení vzhledu hospod. Kromě toho chceme hospodské také motivovat k příkladné péči o pivo a ty nejlepší odměnit. Proto vznikla Hvězda sládků, která má spotřebitelům ukázat, kde si vychutnají to nejlépe ošetřené a načepované pivo. Věřím, že ocenění hospodám pomůže a přiláká jim další nové návštěvníky,“ říká Tomáš Mráz.

Hvězdu sládků získalo pro rok 2019 více než 300 hospod a restaurací z celé republiky. Jejich seznam s podrobnou mapou a navigací je k dispozici na webových stránkách www.hvezdasladku.cz. Každá oceněná hospoda získala také plaketu, kterou si může umístit ve svém interiéru.

Ocenění mohou získat provozovny, které čepují některou ze značek Prazdroje, a které dodržují nejvyšší standardy péče o pivo a jeho čepování. V případě, že některá v hodnocení neuspěje, Prazdroj se bude snažit ji dále rozvíjet, aby ji připravil na získání titulu. Jde tak o jeho další počin v podpoře hospod a jedinečné české pivní kultury.

Kde se čepuje nejlepší plzeň, vzorní hospodští dostali hvězdu

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Martina Patočková

Plzeňský Prazdroj ode dneška poradí, kde jeho piva ošetřují a ­čepují nejlépe. Prvních 314 restaurací dostalo plaketu Hvězda sládků. Inspektoři pivovaru kvůli tomu prošli tisícovku podniků, kde kontrolovali čistotu trubek, jak je pivo načepované, jaký má říz a chuť. MF DNES získala seznam oceněných restaurací.

Ocenění, které hospoda získá, platí jeden rok. Stejně jako restaurace se známou michelinskou hvězdičkou se tak musí neustále snažit, aby z výběru nevypadla. Obchodní šéf Prazdroje Tomáš Mráz přitom doufá, že hospody budou nejen chtít Hvězdu sládků získat, ale hlavně si ji udržet. „Budou k tomu motivované, uvidí to na svých tržbách, dlouhodobě spolupráce mezi námi a jimi bude fungovat,“ tvrdí Mráz.

Pro pivovar jde o jednu z mála možností, jak hospody motivovat k ­větší péči o pivo, aniž by byly v­ jeho přímém vlastnictví. Proto se o podobnou motivaci, jako je Hvězda sládků, pokouší většina pivovarů – ať již klasickou cestou pomocí obchodních zástupců, nebo prostřednictvím různých certifikátů kvality.

Podle degustátora Prazdroje, který z první tisícovky hodnotil loni zhruba 35 hospod, byla překážkou ocenění nedostatečná péče o pivo. „Moje zkušenosti jsou, že kvalitu piva většinou měl v rukou výčepní, a ne vždy se mu to dařilo, třeba umýt pořádně sklo, zvolit správně způsob čepování,“ uvádí degustátor.

„Sednu si do hospody jako obyčejný host, ne na výčep, ale do nějakého rožku nebo mimo rušnou zónu. Objednám pivo a čekám, za jak dlouho přijde a jak vypadá,“ popisuje degustátor. Je jedním z­ těch, kteří pro Plzeňský Prazdroj obešli tisícovku hospod, aby zhodnotili, jak se v nich výčepní starají o­ pivo.

„Sleduji, jestli je vzhled na první dobrou, láska na první pohled. Musím se přitom oprostit od toho, že jsem profesionální výčepní,“ dodává degustátor, jehož identitu MF ­DNES zná, ale na žádost pivovaru se ji rozhodla nezveřejnit.

Pivo přitom musí splňovat mnohá „tvrdá“ kritéria – třeba jak dlouho může být sud nebo tank naražený. „V rámci Hvězdy sládků jsme dali čtyři dny, do nichž má být zkonzumovaný sud nebo tank,“ popisuje obchodní šéf Prazdroje Tomáš Mráz. Pivo sice podle něj vydrží déle, garance pivovaru je až 21 dnů v tanku, ale čím čerstvější, tím lepší říz, barva, a hlavně chuť.

Přihlásit se o plaketu může podle Mráze každá restaurace, která se na to cítí, od těch městských až po vesnické.

Složení první várky oceněných podniků to reflektuje. Z Prahy je necelých 130 hospod, z Plzně a okolí zhruba třicítka, v Ostravě jich inspektoři ocenili 17. Mezi podniky, kde u výčepu narazíte na plaketu s­ Hvězdou sládků, je ale i sviadnovská Restaurace Ondráš, nejdecká Restaurace U Žáby nebo hýskovská Restaurace U Bóny. A oceněna byla i Restaurace Stehlíková v jihomoravské vesničce Ivaň.

Do každé hospody víckrát
Hodnocení se netýká pouze vlajkové lodi pivovaru, plzeňského ležáku, ale i Gambrinusu, Velkopopovického Kozla, Radegastu a dalších piv. Rozhoduje o něm několik desítek degustátorů, kteří mají patřičné zkoušky. Ti se účastní různých odborných soutěží a často dlouhodobě pracují v restauracích, třeba jako výčepní.

Do každé hospody nejdou jen jednou. Chodí několikrát, střídají se mezi sebou, aby se eliminovaly případné extrémy, kdy někoho naštvala servírka, která výjimečně neměla svůj den.

„Michelinské hvězdy označují podnik, ze kterého by si měl host odnést super zážitek. Restaurace by měla dát něco navíc za peníze, které tam utratíte. A Hvězda sládků se drží stejné logiky – nechceme říkat, že tahle hospoda je špatná a ­tahle dobrá,“ uvádí Mráz.

Hvězda sládků se navíc propojí s ­aplikací Jdeš na pivo. Ta má informovat o všech hospodách s produkty Plzeňského Prazdroje, jichž je aktuálně přes 20 tisíc. Oproti jiným aplikacím nabízí informace, která piva jsou na čepu, jestli jde o tankové pivo, zda hospoda akceptuje stravenky či karty, má-li wifi nebo zahrádku.

Podobně motivuje své „odběratele“ Pivovar Svijany. „Hlavním nástrojem pro zlepšování péče o pivo je pravidelná certifikace podniků, jejíž úspěšné absolvování jim vedle ocenění v podobě certifikátu a zveřejnění na webových stránkách pivovaru přináší i mírné cenové zvýhodnění dodávek,“ popisuje za Svijany Luboš Spálovský. Všem výčepním Svijany nabízejí školení, což je obvyklé u všech tuzemských pivovarů.

V souvislosti s Hvězdou sládků se naskýtá ještě jedna michelinská paralela, a to cenová: restaurace, které získají hvězdičku Michelinu, často zdraží – zvýší ceny i hospody s plaketou? „Nemyslím, že se to stane. Ti, kteří to dělají dobře, už většinou jsou dražší. Za kvalitu se platí. Aby bylo pivo skvělé, musí se do toho investovat nejen peníze, ale i čas, nadšení, srdíčko,“ míní Mráz.

Podpora výčepních od pivovarů je namístě. Podíl čepovaného piva na úkor levnějšího láhvového vytrvale klesá. Zvláště s podivem je to ve chvíli, kdy je na tom ekonomika tak dobře jako tuzemská. Až se podmínky zhorší a nezaměstnanost vzroste, nejspíš bude cestu do supermarketu místo do hospody zvažovat mnohem více lidí.

Plzeňský Prazdroj podle Mráze v ­současnosti patří k těm pivovarům, které prodávají nejvíce piva v ­sudech. „Pro nás je hospoda chleba, pomáhá to našim značkám. Když je skvělé pivo v hospodě, koupíte si ho i v láhvi,“ dodává a ­podotýká, že v obchodě se vztah navazuje mnohem obtížněji. Tam většinou funguje kromě loajality ke značce i cena.

Rozmarnou volbu Plzeňského Prazdroje vyhrála světlá dvanáctka

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápoje

Češi nedají dopustit na svůj oblíbený český ležák. Právě tradiční české pivo - světlou dvanáctku - si lidé zvolili v Rozmarné volbě, unikátním hlasování, které probíhalo celý letošní leden. Vítězné pivo jim Plzeňský Prazdroj uvaří a nabídne v červnu v hospodách v rámci programu Volba sládků.

Celý leden mohli lidé v Rozmarné volbě vybírat, jaké pivo pro ně Prazdroj uvaří. Hlasovalo téměř čtyři tisíce lidí a na prvním místě skončilo tradiční světlé dvanáctistupňové pivo, když získalo celou třetinu všech hlasů. „Znovu se ukázalo, jak Češi milují pivo, které před 176 lety vzniklo v Plzni a které šíří slávu českého pivovarnictví po celém světě,“ komentuje výsledky hlasování sládková Lenka Straková, která má projekt Volba sládků na starosti.

Druhé místo v hlasování získalo svrchně kvašené pivo IPA, kterému dalo hlas 17 % lidí, jen o dvě procenta méně hlasujících vybralo polotmavý ležák. Na čtvrtém místě se umístilo s výrazným odstupem pšeničné pivo následované britským ALEem. Další pivní styly pak už nepřekročily pětiprocentní hranici.

Prazdroj vyjde přání fanoušků ležáku vstříc a uvaří tradiční dvanáctku. Protože je ale Rozmarná volba součástí Volby sládků, ve které sládci připravují neobvyklá piva, tak i červnový ležák bude jedinečný – takový, jaký si lidé běžně v obchodě ani restauraci nekoupí. „Na jeho výrobu použijeme dvě odrůdy českého chmele – Agnus a Žatecký poloraný červeňák. Ten jsme si pro speciální příležitost schovali po sklizni 2018 ve formě, která si zachovává vlastnosti čerstvého chmele a bývá označována jako wet hop, a nyní ho za studena přidáme do červnové dvanáctky,“ přibližuje Lenka Straková.

Samotným výběrem ale Rozmarná volba neskončila. „Postupně budeme na webu informovat o tom, v jaké fázi přípravy speciálu jsme a jak probíhá vaření. Kromě toho jsme ze všech hlasujících vylosovali tři milovníky piva, které pozveme do pivovaru, aby se vaření speciálu sami zúčastnili. Myslím, že to pro ně bude opravdu originální zážitek,“ dodává Lenka Straková. Hotové pivo pak bude dostupné po celý červen v hospodách zapojených do programu Volba sládků.

Chcete pivo na deset let zdarma? Vymyslete revoluční výčepní zařízení!

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Plzeň.cz

O nejlepší návrh na konstrukci revolučního výčepního zařízení mohou ve spolupráci s odborníky z Plzeňského Prazdroje soutěžit studenti technických univerzit, techničtí nadšenci a kutilové. Startuje soutěž Brewrace. Tři nejlepší týmy s nejzajímavějším technickým řešením vyhrají pivo na 10 let.

„Brewrace je příležitostí, jak přinést inovace do oboru pivovarnictví. Můžeme ukázat světu, že jsme nejen nadšení konzumenti piva, ale také nadaný národ a dokážeme vymyslet unikátní technické zařízení. Pro nás v Prazdroji je to navíc výzva, vůbec poprvé se vydáváme cestou hackathonu, tedy soutěže, kdy se několik týmů snaží najít řešení na zapeklitou technickou otázku,” říká Roman Trzaskalik, marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje.

Soutěž je zaměřená na studenty a technické nadšence, ale přihlásit se může kdokoliv. Dvou až pěti členné týmy se mohou registrovat na webu www.BREWRACE.cz od 25. února do 20. března. Ze všech došlých registrací vyberou zástupci Plzeňského Prazdroje pět týmů, které budou prezentovat své návrhy na konstrukci budoucí pípy porotcům z Prazdroje, akademických kruhů i byznysu. Poté porota vybere tři nejlepší týmy, které postoupí do finále, ve kterém budou mít za úkol z už hotových návrhů sestavit samotný prototyp výčepního zařízení. Soutěžící budou mít několik měsíců na návrh a vývoj nového zařízení.

„Jsem nadšený, že zapojíme do vývoje pivního zařízení studenty a technické nadšence, a věřím, že společnými silami dopřejeme dobře načepované pivo i tam, kde to doposud nebylo technologicky možné,” dodává obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Porotci soutěže budou hodnotit návrhy podle několika kritérií, například kvality čepovaného nápoje, jednoduchosti obsluhy nebo šetrnosti zařízení k přírodě. Finále soutěže se uskuteční 2. srpna v Plzni v kreativní zóně multifunkčního prostoru DEPO2015. Všechny tři finálové týmy získají od Plzeňského Prazdroje pivo na 10 let. Jméno vítězného týmu bude navíc umístěno na všech pípách, které vzniknou z vítězného prototypu, uvaří si přímo v plzeňském pivovaru vlastní várku speciálního piva a vítězství oslaví na velkolepé party.

Pivovary Plzeňského Prazdroje loni navštívilo víc než 900 000 lidí

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápoje

Pivovary Plzeňského Prazdroje v loňském roce navštívilo rekordních 909 tisíc lidí. Kromě oblíbených prohlídkových tras v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích stojí za rostoucím zájmem i kulturní a zážitkové akce, které pivovary v průběhu celého roku pořádají. I letos chystají pro návštěvníky novinky.

„Nabídku našich akcí a programů každoročně rozšiřujeme a vycházíme tak vstříc zvyšujícímu se zájmu návštěvníků. I díky tomu vloni navštívilo naše pivovary celkem o dvacet tisíc lidí více než v roce předchozím,“ potvrzuje Pavla Mášková, manažerka návštěvnických služeb.

Nejvíce návštěvníků přilákal pivovar v Plzni, a to 744 tisíc, což je historicky třetí nejlepší výsledek hned po letech 2015 a 2017. Velký zájem byl tradičně o prohlídkové trasy Pilsner Urquell a Gambrinus. Stále větší ohlas pak mají zážitkové programy v pivovaru, jako jsou školy čepování či návštěvy šalandy v historických sklepích a také kulinářské akce, například zabíjačkové hody nebo festival polévek, který Prazdroj pořádá už dvakrát ročně. Z jednotlivých akcí byl nejúspěšnější PiIsner Fest, kam zavítalo rekordních 55 tisíc lidí. Nejpočetnější skupinou byli loni opět Češi, kteří tvořili 55 % všech návštěvníků. Nejvíce zahraničních turistů, téměř 49 tisíc, přijelo z Asie, nejčastěji z Číny, Tchaj-wanu a Jižní Koreje „Za asijskými návštěvníky následují Němci, kterých jsme přivítali 34 tisíc,“ konstatuje Pavla Mášková.

Pivovar ve Velkých Popovicích v loňském roce navštívilo bezmála 122 tisíc turistů, což je nejvíce za posledních 5 let. Druhou nepočetnější skupinu návštěvníků po Češích zde tvořili Maďaři. Nošovický Radegast pak navštívilo v loňském roce přes 43 tisíc lidí, nejvíc zahraničních turistů do něj zavítalo ze sousedního Polska. Oba pivovary u návštěvníků výrazně zabodovaly svými společenskými akcemi, největší zájem ve Velkých Popovicích byl o tradiční Den Kozla, Klobáskofest a Ladovské vepřové hody, v Nošovicích byl velkým lákadlem oblíbený Radegast den.

V letošním roce chystá Plzeňský Prazdroj v pivovarech několik speciálních akcí. V Plzni to budou zpestřené prohlídky pivovaru Gambrinus v rámci oslav 150 let od jeho vzniku nebo výstava k 60 letům Pivovarského muzea. Středočeský pivovar připravuje akce k 145 letům od založení Velkopopovického Kozla a od jara opět nabídne možnost přijet do pivovaru speciálním výletním vlakem.

Na prohlídku do Plzeňského Prazdroje míří nejčastěji turisté z Asie

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Plzeň.cz

Návštěvnické okruhy v pivovaru Plzeňský Prazdroj si loni prohlédlo téměř 750 tisíc osob z více než 50 zemí. Jen o něco málo vyšší návštěvnost měl pivovar v roce 2015, kdy byla Plzeň evropským hlavním městem kultury. O tom, že o tuzemské turistické cíle mají lidí stále větší zájem svědčí i to, že rekordní návštěvnost v loňském roce zaznamenala také plzeňská zoo. Stejný počet lidí jako loni přišel i do plzeňské Techmanie.

„Zhruba 45 procent návštěvníků Plzeňského Prazdroje loni tvořili cizinci. Nejvíce, 49 tisíc, jich přijelo z Asie, nejčastěji z Číny, Tchaj-wanu a Jižní Koreje. Za nimi následují Němci, jichž bylo 34 tisíc,“ řekla Pavla Mášková z Prazdroje. Vůbec poprvé přijelo Asiatů více než německých návštěvníků v roce 2017. Stále častěji přijíždí více turistů z Evropy, zejména Italové a Španělé. Největší zájem byl o prohlídkové trasy Pilsner Urquell i Gambrinus. Stále větší ohlas mají zážitkové programy, jako jsou školy čepování, nebo návštěvy šalandy v historických sklepích a kulinářské dny. Na samotný Pilsner Fest dorazilo 6. října rekordních 55 tisíc lidí.

Návštěvnický rekord v Zoo Plzeň padl loni po sedmi letech, až doposud byl nejúspěšnější rok 2011. Loňská návštěvnost byla o pět procent vyšší a cestu do zoo si našlo 481 773 platících osob. V Techmanii zaznamenali návštěvnost 181 tisíc osob, což je přibližně stejné jako v předchozím roce.

V Plzeňském kraji loni přespalo meziročně o 11,5 procenta turistů více, celkem 837 737 hostů. Cizinců přijelo o 19,4 procenta více, a to 307 525. Nadále vedou návštěvníci z Německa, loni jich bylo 140 950. Druzí nejpočetnější byli podruhé za sebou Číňané s 19 817 hosty. Následovali Slováci, Poláci a Rakušané.

Pilsner Urquell se stává partnerem slovenského hokeje

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápoje

Vášeň, vytrvalosť a pevné odhodlanie pre dosiahnutie vytýčeného cieľa. To sú tie najcennejšie hodnoty, ktoré spoločne zdieľajú Slovenský zväz ľadového hokeja (SZĽH) a prémiová značka piva Pilsner Urquell. Aj preto bude tento výnimočný ležiak tým správnym a silným partnerom slovenského hokeja. Spoločné partnerstvo uzatvárajú v roku, kedy Slovensko bude hostiť Majstrovstvá sveta v hokeji, a to na nasledujúce 3 sezóny.

„Hokej je športom číslo jeden a srdcovou záležitosťou väčšiny Slovákov. Jeho podpora silným partnerom, akým je práve naša značka Pilsner Urquell, ktorá si získava čím ďalej väčšiu obľubu u slovenských spotrebiteľov, je krokom správnym smerom, keďže spolu so SZĽH zdieľame rovnaké hodnoty a ideály,“ uviedol národný manažér predaja Plzeňského Prazdroja Slovensko Miroslav Urban.

Slovenský zväz ide na šampionát ako jeden tím s pevnou vierou, že sa bude prezentovať dobrými výkonmi. „Som veľmi rád, že sme dostali od značky Pilsner Urquell dôveru a náš zväz bude mať partnera s menom, ktoré má váhu nielen na Slovensku, ale aj vo svete. Verím, že aj vďaka nemu sa nám podarí úspešne čeliť výzvam, pred ktorými stojíme. Zároveň nás teší, že značka okrem tímu nezabúda ani na fanúšikov, ktorí sú pevnou súčasťou hokeja a chce im byť aktívnym partnerom,“ uviedol pri podpise zmluvy riaditeľ marketingu Slovenského zväzu ľadového hokeja Vladimír Janček.

Každý z partnerov do tímu prináša unikátny kúsok seba a inak to nie je ani pri Pilsner Urquell. „Už od roku 1842 vytrvalo kráčame po svojej ceste, na ktorej ostávame verní svojim ideálom. Do nášho úsilia vždy vkladáme okrem umu aj srdce, veď inak by to nešlo. Preto pripíjame na všetkých, ktorí majú rovnakú chuť dať zo seba to najlepšie,“ dodal za partnera Miroslav Urban.

Značka Pilsner Urquell sa chce s aktivitami SZĽH spájať dlhodobo. Zmluvu o spolupráci podpísali na tri roky, a to symbolicky pred domácim turnajom Kaufland Cup. Práve počas neho budú mať fanúšikovia po prvý raz možnosť zdieľať emócie so svojím tímom s príchuťou Pilsner Urquell a pripravené sú pre nich v rámci tohtoročnej sezóny aj ďalšie aktivity. Prémiový ležiak si budú môcť milovníci hokeja vychutnať aj počas hokejových majstrovstiev, a to v piatich fan-zónach po celom Slovensku.

Marketing Plzeňského Prazdroje povede Roman Trzaskalik, který přichází z Danone

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:ČTK

Novým marketingovým ředitelem Plzeňského Prazdroje se stal třiačtyřicetiletý Roman Trzaskalik. Vystřídal Granta McKenzieho, který během více než šesti let ve funkci získal několik odborných ocenění a povýšil na pozici marketingového ředitele mateřské společnosti Asahi Breweries Europe, řekla ČTK mluvčí největšího českého pivovaru Jitka Němečková.

Do Prazdroje přišel Trzaskalik ze společnosti Danone, kde byl od roku 2006 ředitelem a viceprezidentem pro marketing v Saúdské Arábii, Alžírsku a Maroku. S Danone spojil většinu svého profesního života. Po absolvování ekonomie na Technické univerzitě v Ostravě tam začal pracovat na pozici obchodního zástupce, poté přešel do marketingu firmy Opavia a následně na vrcholné manažerské posty v Danone.

"Trzaskalik výrazně sází na týmovou práci, jeho cílem je podpora jednotlivých členů marketingu Prazdroje. Zaměří se na inovace a inovativní komunikaci pro další rozvoj kategorií a značek Prazdroje," uvedla mluvčí. Je milovníkem piv, hlavně ležáků.

Plzeňský Prazdroj převzala v březnu 2017 japonská skupina Asahi, výrobce piva, lihovin, nealkoholických nápojů a potravin, která působí ve více než 100 zemích. Největší český pivovar prodal v roce 2017 v České republice a v cizině rekordních více než 11 milionů hektolitrů piva, meziročně o tři procenta více. Odbyt v zahraničí přesáhl čtyři miliony hektolitrů a zvýšil se o osm procent.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.06.03.2019 16:23542