Patří mezi nejznámější restaurace v Českých Budějovicích. Masné krámy v Krajinské ulici nyní čekají úpravy interiéru, které je od poslední lednové neděle na více než dva měsíce uzavřou. Do Velikonoc mají dostat nový výčep, bar a interiérové tanky. Změn dozná i posezení. Práce vyjdou na vyšší jednotky milionů korun.

Plánovaná oprava naváže na poslední větší obnovu, k níž došlo už před více než 18 lety. Jejím hlavním cílem je zlepšit technické zázemí podniku.

„Termín dokončení se může v závislosti na průběhu rekonstrukce mírně posunout, cílem je ale otevřít znovu Masné krámy na velikonoční svátky,“ uvedla Barbora Povišerová, mluvčí Budějovického Budvaru.

Největší pozornost Budvar plánuje věnovat pivnímu a tankovému hospodářství, obmění i vybavení kuchyně. Vnitřek upraví tak, aby odpovídal současným nárokům, ale zároveň si zachoval svou atmosféru.

„Masné krámy mají své stálé hosty, kterých si velmi vážíme. Rekonstrukci bereme jako přirozený krok, který má přinést větší komfort a ještě lepší kvalitu, ne jako snahu měnit identitu tohoto místa,“ řekl ředitel národního pivovaru Petr Dvořák. Dodal, že citlivě obnovený interiér může Masné krámy přiblížit i mladší generaci hostů.

Povišerová zároveň zdůraznila, že Budvar neplánuje změny konceptu restaurace a chystaná přestavba ji má připravit na další roky provozu. V minulosti se totiž objevily zprávy o tom, že pivovar hledá provozovatele nebo že by se měly Masné krámy prodávat. Nakonec se nic z toho nestalo.

„Chtěli jsme jen najít partnera, který se chopí gastronomie restaurace na špičkové úrovni. Při výběrovém řízení jsme ale zjistili, že tato doba plná nejistoty tomu nyní úplně nenahrává. Proto jsme tuto myšlenku prozatím opustili,“ uvedl ředitel Dvořák v květnu 2024.

Budova je kulturní památkou a na svém místě stojí už téměř 500 let. I proto na její přestavbu budou dohlížet památkáři, s nimiž Budvar řeší i rekonstrukci Malého pivovaru v ulici Karla IV. Na veškeré práce totiž musí získat závazné stanovisko.

„V průběhu stavební obnovy se svolávají pravidelné kontrolní dny za účasti pracovníků památkové péče. Průběh a řemeslná kvalita prací je tedy památkáři průběžně kontrolována a dochází ke zpřesnění technologických postupů i dalších prací,“ sdělila za památkáře Klára Pešková.

České pivo má ve světě stále skvělý zvuk. I proto sáhli indičtí majitelé pivovaru v africké Keni ke spolupráci s národním českým pivovarem Budějovický Budvar. A nedaleko Nairobi v pivovaru Bila Shaka už vyrábějí keňsko-indicko-český ležák Czech Mates s říznou chutí.

Díky pramenům vyvěrající vody založili indičtí majitelé pivovaru a zdejších minerálních vod svůj byznys, pivovar a stáčírnu minerálky Mayers, právě zde.

„Celkový výstav pivovaru je 100 tisíc litrů piva měsíčně. Provoz je prakticky celý automatizovaný, máme tu jen 15 zaměstnanců. Vaříme pestrý sortiment piv: IPA a APA, stout a tři až čtyři druhy ležáku, celkem asi deset druhů. Nejpopulárnějším pivem je náš ležák Capitan,“ popisuje hlavní technolog pivovaru Bila Shaka.

Vedle hlavní haly pivovaru se zároveň staví ještě větší a modernější. Obrovských fermentačních tanků tam stojí tolik, že je ani nelze spočítat. Technické vybavení tohoto pivovaru pochází především z Evropy. Je to až zázrak, že uprostřed pralesa vyrostl takto moderní podnik.

Všechna piva mají jemnou ovocnou příchuť a jejich kvalita je nesporná. Je to poznat na tom, jak se chovají ve sklenici, jak voní a jakou vytvářejí pěnu.

A teď tady vaří také pivo pod názvem Czech Mates. Slavnostní představení nového česko-keňsko-indického ležáku se odehrálo v rezidenci české velvyslankyně Nicol Adamcové v Nairobi. Uvedl ho osobně vrchní sládek Budějovického Budvaru Adam Brož.

Český postup výroby
„Na světě má málokdo trpělivost s českým postupem výroby piva. České pivovarství je opravdu jen pro trpělivé sládky. Je složité sehnat skvělé suroviny, nepodcenit jejich výběr a projít varnu s tzv. dekokčním způsobem rmutování. To je typické pro české pivo. A tady jsme našli společnou řeč,“ vysvětluje vrchní sládek.

Při dekokčním způsobu musí mít člověk podle Brože trpělivost rozdělit při rmutování – části varního procesu – várku na dva kusy. Ty pak různě vyhřívat na teploty, které si žádá výsledný chuťový profil. To, co je ale u dekokčního způsobu zásadní, je povaření rmutů. Tím se liší od takzvaného infuzního, kterým je vařena řada světových piv.

„Od prvního dne, kdy jsme si poprvé podali ruce, to bylo nádherné. Nemluvím jen o technických inovacích a diskusích o vaření piva – jde o charakter Budvaru a jeho lidí. Víte, dnes je velmi těžké najít lidi, kteří jsou inteligentní i zkušení a zároveň čestní a skromní,“ pochvaloval si spolupráci s českými pivovarníky také majitel keňského pivovaru Bila Shaka Ind Rajiv Radja.

„V byznysu každý, kdo si myslí, že je o něco chytřejší, vás chce srazit na kolena. Za českou pokorou se skrývá důstojnost a lidskost. Věděl jsem, že nepotřebujeme právníky a podepsané papíry, že stačí jen podání ruky. A proto vašemu sládkovi Adamovi opravdu upřímně děkuji,“ dodal.

Nové pivo Czech Mates je výsledkem dvou vládních projektů na podporu ekonomické diplomacie PROPED.

Národní pivovar Budějovický Budvar odhalil plány na rekonstrukci hotelu v centru Českých Budějovic. Ten je od roku 2021 zavřený, protože památkově chráněná budova není v dobrém technickém stavu. Práce na přestavbě mají začít na konci roku 2026

Podloubí v českobudějovické ulici Karla IV. pomalu chátrá, omítky u přilehlých pilířů začínají opadávat a lidé, kteří patřili mezi pravidelné návštěvníky, kolem budovy jen bez povšimnutí procházejí.

Kdysi živé okolí hotelu Malý pivovar v samém centru krajského města připomíná doby své největší slávy už jen vzdáleně. Na dveřích sice visí informace o rekonstrukci zařízení, stavební ruch však dosud nezačal. Kromě ubytovacích kapacit se na témže místě nacházela i kavárna a pivovarská restaurace, nyní nefunguje ani jedno.

Památkově chráněná budova patří státu, hospodaří s ní Budějovický Budvar. Ten už však připravuje plány na modernizaci historického objektu, která mu snad navrátí původní věhlas. Hotel zavřeli v červnu 2021 kvůli jeho technickému stavu, který neodpovídal současným potřebám.

„Budova celkově vyžadovala rozsáhlou rekonstrukci. Je energeticky velmi náročná, potrubí praská ve zdech,“ vysvětlila manažerka komunikace národního pivovaru Barbora Povišerová. Ujistila, že Budvar s hotelem nadále počítá.

Aktuálně mají s budoucím provozovatelem odsouhlasený vzorový pokoj, na jehož základě nyní pracují na projektu. Povišerová očekává, že Budvar získá stavební povolení v létě 2026 a rekonstrukce začne v posledním čtvrtletí téhož roku. Potrvá přibližně dvanáct měsíců, opravený hotel se má tedy návštěvníkům otevřít koncem roku 2027. Na kolik úpravy vyjdou, pivovar nesdělil.

Přilehlou restauraci Budvarka navštěvoval například Ondřej Talíř. Aktuální stav objektu je podle něj smutný, o plánech Budvaru na jeho opravu neměl tušení a vítá je. „Jakákoliv neudržovaná budova v centru města je samozřejmě špatně, a obzvlášť taková, která měla velkou kulturně-společenskou přidanou hodnotu,“ komentoval.

Spolu s hotelem plánuje pivovar otevřít nový provoz, který na původní Budvarku naváže. Ta prošla rozsáhlou rekonstrukcí na začátku roku 2017, nabízela nekuřácké prostředí až pro 140 hostů, ale na podzim 2022 zavřela. Talíř doufá, že se podaří na tyto podle něj povedené úpravy navázat a udělat z restaurace moderní pivnici, která si však zachová budějovického ducha.

Plány Budvaru na rekonstrukci Malého pivovaru nicméně nejsou ničím novým. V říjnu 2023 o nich mluvil ředitel Petr Dvořák s tím, že pivovar dokončuje dokumentaci pro stavební povolení. Oprava, jejímž cílem byla modernizace hotelu a zvětšení jeho kapacit, podle jeho tehdejšího vyjádření měla začít následující rok a trvat rok a půl.

„Předpokládám, že v druhé polovině roku 2024 by se mohlo začít stavět. Chceme Malému pivovaru vrátit lesk a slávu, protože ta budova už je vybydlená, proto ji teď využíváme víceméně jenom jako ubytovnu,“ řekl tehdy pro ČTK.

Po uzavření sloužil hotel i lidem, kteří prchali před válkou na Ukrajině. Budvar jim nabídl jeho kapacitu od března 2022 do téhož měsíce roku 2024. Povišerová uvedla, že na začátku v něm žilo přibližně osmdesát uprchlíků, postupně však jejich počet klesal. Ke konci jich bylo už pouze šestadvacet. Manažerka komunikace národního pivovaru však upozornila, že tento krok nikterak neoddálil plány na rekonstrukci hotelu.

„Zdržení bylo způsobené tím, že jsme museli přepracovat projekt a optimalizovat ho tak, aby dával ekonomický i provozní smysl. Vše je nyní hotové a projekt pokračuje podle plánu,“ upřesnila.

V době, kdy Budvar své kapacity nabídl pro uprchlíky, personální ředitelka Monika Grešová souvislost mezi odsunutím rekonstrukce a ubytováním Ukrajinců naznačila. „Hotel byl zavřený, protože jsme se připravovali na jeho rekonstrukci. Ta prozatím počká a pokoje využijí lidé prchající před válkou. Je tam 80 míst,“ sdělila tehdy MF DNES.

Budějovický Budvar se chystá na ambiciózní projekt, který zahrnuje modernizaci pivovaru a jeho okolí. Memorandum o spolupráci podepsali zástupci pivovaru, ministerstva zemědělství, Jihočeského kraje a města.

Stavba, která nevyžaduje státní financování, slibuje zvýšení návštěvnosti a zlepšení veřejného prostoru. Architektonická soutěž přilákala 34 ateliérů, vítězný návrh zahrnuje rekonstrukci historických budov a nové návštěvnické centrum. Médiím to řekl ředitel pivovaru Petr Dvořák.

„Cílem celého projektu je kromě rozšiřování potřeb pro výrobu, pivovar otevřít více tak, aby nebyl jenom za zdmi, zazelenit, abychom ukázali, že i moderní provozy nemusí být jenom změť panelů a hal, ale můžou tady být i vzrostlé stromy,“ uvedl Dvořák.

Ambicí pivovaru je, aby areál ročně navštívilo až 200 000 lidí. Vítězný architektonický návrh počítá s rekonstrukcí historické sladovny, úpravou fasády varny i krajinářským řešením veřejného prostoru v okolí pivovaru. Součástí bude napojení na cyklostezky. Stavba proběhne v etapách. První má být do roku 2028, kdy se České Budějovice stanou evropským hlavním městem kultury.

Budvar měl loni rekordní tržby druhým rokem po sobě. Meziročně se zvýšily o více než osm procent na 3,67 miliardy Kč. Posílil jak prodej na domácím trhu, tak v zahraničí. V roce 2024 pivovar uvařil rekordních 1,927 milionu hektolitrů piva, meziročně o 3,3 procenta víc. Export činí zhruba 70 procent.

Budvar vyváží pivo do více než 70 zemí.

Do roku 2030 má v Budvaru vzniknout otevřený a zelený areál. Přilákat chce 200 tisíc turistů ročně. Stojí za ním architekti z Paříže a Brna.
Zásadní proměna čeká národní pivovar Budějovický Budvar. Ambiciózní plán, na němž spolupracuje s Ministerstvem zemědělství, Jihočeským krajem a Českými Budějovicemi, počítá s přestavbou areálu na moderní turistickou destinaci, která má do roku 2030 přilákat až 200 tisíc návštěvníků ročně. Investice se mají pohybovat ve vyšších stovkách milionů korun.

Vítězný architektonický návrh vzešel z mezinárodní soutěže, do které se loni přihlásilo 34 ateliérů. Uspěla pařížsko-brněnská spolupráce Muoto a Peer Collective s projektem rekonstrukce historické sladovny, úprav fasády varny a vybudování pivovarské restaurace s veřejným prostorem. „Chceme lidem ukázat, že i pivovar může být krásným, živým a zeleným místem, kam se budou rádi vracet nejen kvůli pivu, ale i kvůli atmosféře,“ vysvětluje generální ředitel Petr Dvořák.

Projekt zahrnuje návštěvnické centrum, pivovarskou zahradu s eventovým prostorem, skywalk vedoucí přes varnu a sklepy i parkovací dům pro 300 aut. První etapa má být hotová do roku 2028, což zapadá do koncepce Českých Budějovic jako Evropského hlavního města kultury. Další desítky tisíc lidí využijí volně přístupnou pivovarskou zahradu. Celková architektonická studie bude hotová do konce letošního roku, aktuálně probíhá optimalizace byznysového plánu.​​​​​​​​​​​​​​​​

Pivovar Budějovický Budvar se chystá investovat do rozvoje areálu v Českých Budějovicích přes 800 milionů korun. Do roku 2030 by mělo vzniknout nové návštěvnické centrum a parkovací dům pro 300 aut. Vyplývá to z architektonické studie, která vzešla z mezinárodní soutěže vyhlášené v roce 2024. Projekt se nazývá Pivovar otevřený a zelený, cílem je zmodernizovat areál a více ho otevřít návštěvníkům, řekl novinářům ředitel národního podniku Petr Dvořák.

Memorandum o spolupráci při rozvoji pivovaru a jeho okolí dnes podepsal Dvořák se zástupci ministerstva zemědělství, Jihočeským krajem a městem. Investorem je pivovar, stát nic nefinancuje. Podporou může být například nižší odvod do státní pokladny, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Letošní odvod je 500 milionů Kč. Budvaru loni stoupl čistý zisk na 361 milionů korun.

"Cílem celého projektu je kromě rozšiřování potřeb pro výrobu, pivovar otevřít více tak, aby nebyl jenom za zdmi, zazelenit, abychom ukázali, že i moderní provozy nemusí být jenom změť panelů a hal, ale můžou tady být i vzrostlé stromy," řekl Dvořák. Areál by mělo navštěvovat ročně až 200.000 lidí, loni to bylo zhruba 60.000 turistů. Další desítky tisíc lidí by mohly využívat volně přístupnou pivovarskou zahradu. Návštěvníci budou moci využít průvodce nebo si areál projít sami po lávkách a nenarušit tak provoz.

Do mezinárodní architektonické soutěže se přihlásilo 34 ateliérů z Česka i zahraničí. Odborná porota složená z architektů a zástupců pivovaru vybrala sedm finalistů, kteří ve dvou kolech představili své návrhy. Zvítězila pařížsko-brněnská spolupráce MUOTO sarl + PEER COLLECTIVE. Jejich návrh také počítá s rekonstrukcí historické sladovny, úpravou fasády varny i krajinářským řešením veřejného prostoru v okolí pivovaru. Součástí bude napojení na cyklostezky města.

"Do budoucna předpokládáme, že za tímto novým návštěvnickým centrem budou směřovat nejenom auta a autobusy návštěvníků, ale také místní obyvatelé. Už dneska pracuje pivovar ve spolupráci s městem na vytvoření páteřních cyklostezek, které sem půjdou," řekla primátorka města Dagmar Škodová Parmová (ODS). Ministr Výborný u projektu poukázal, že České Budějovice jsou příkladem spolupráce města, kraje a státu.

Současný prosklený modrý vchod s recepcí se zruší. Místo něho vznikne nová budova, ve které bude návštěvnické centrum, restaurace, parkovací dům. Vedle bude pivovarská zahrada, která bude volně přístupná z ulice.

Budvar s architekty letos podepsal smlouvu o budoucí spolupráci a do konce roku bude hotová celková architektonická studie. Výstavba bude v etapách. Do roku 2028, kdy České Budějovice budou evropským hlavním městem kultury, by měla být hotová první etapa. "Co bude její součástí, to si ještě budeme muset potvrdit podle realizovatelnosti," řekl Dvořák. Zbytek bude kolem roku 2030.

Budějovický Budvar měl loni čistý zisk 361 milionů korun, oproti roku 2023 byl o 22,9 procenta vyšší. Tržby z prodeje výrobků a služeb meziročně stouply o 8,58 procenta na rekordních 3,67 miliardy korun. Pivovar měl loni také rekordní výstav, uvařil 1,928 milionu hektolitrů piva, což je meziroční zvýšení o 3,36 procenta. Vyplývá to z výroční zprávy.

Sládci z Budvaru a minipivovaru Mazák spojili své síly a díky jejich spolupráci vznikla poslední letošní limitka. Pivo ve stylu Single Hop APA nese neobvyklý název A.P.A. HBC 1019 a jeho recept je postaven na jediném druhu experimentálního chmele. Zaujme svým výrazným aroma, krásnou barvou a potěší skvělou pitelností.

Létající sládek Budvaru Aleš Dvořák vyrazil za posledním dobrodružstvím tohoto roku. Jeho cesta vedla do moravských Dolních Bojanovic, kde se nachází minipivovar Mazák. Společně se zdejším sládkem Miroslavem Dobešem se dohodli, že tentokrát zkusí připravit něco opravdu jedinečného.

Při sestavování receptu nové limitky proto padla jejich volba na novou experimentální odrůdu chmele, která zatím nemá ani vlastní jméno, ale pouze kódové označení HBC 1019. A nakonec to byl právě tento neobvyklý chmel, který v receptuře dostal díky svým vlastnostem hlavní roli. Za použití nesladované pšenice a kvasinek Verdant sládci uvařili moderní, svěží a dobře pitelné pivo ve stylu Single Hop APA se střední hořkostí a výrazným aroma. Prostě ideální tečka za létem.

„Když nás v pivovaru navštívil létající sládek Budvaru Aleš Dvořák, dal jsem mu ochutnat pivo s chmelem HBC 1019 přímo z tanku. Nadchl ho natolik, že jsme se nakonec rozhodli postavit recepturu jen na tomto chmelu. Chtěli jsme zároveň pivu dodat modernější charakter, a proto jsme zvolili kvasinky Verdant a doplnili recepturu o nesladovanou pšenici ve formě vloček. Spolupráci jsme si užili v příjemné atmosféře s lidmi, kteří mají stejnou vášeň pro pivo jako myv Mazáku. Přinesli spoustu inspirativních nápadů a celkově to pro nás byla obohacující zkušenost,“ říká Miroslav Dobeš, sládek minipivovaru Mazák.

„Spolupráce s minipivovary a limtiky nás prostě baví. Je to nejen skvělá příležitost ke vzájemnému obohacování a sdílení pivovarského know-how, ale také zkoušení nových receptů nebo experimentování se surovinami. A prostřednictvím limitek pak můžeme ukazovat lidem svět piva v celé jeho kráse a rozmanitosti,“ dodává Aleš Dvořák, létající sládek Budějovického Budvaru.

Národní pivovar pravidelně spolupracuje s českými minipivovary už pátým rokem. Za tu dobu vznikla celá řada limitovaných edic nejrůznějších pivních stylů. Nyní Budvar představil už v pořadí třetí společnou várku letošního roku. Na jaře spolupracoval s minipivovarem Antoš a na začátku léta uvedl na trh svou velkou letní limitku uvařenou s jihočeským minipivovarem Obora. Pivo A.P.A. HBC 1019 s Mazákem tedy nyní uzavírá letošní sérii úspěšných spoluprací.

Limitku najdete až do vyprodání zásob na čepu ve vybraných hospodách a restauracích. K dostání je také v obchodních řetězcích Globus a Terno nebo online na Košík.cz a Rohlik.cz. Více informací o pivu i dalších limitkách najdete na www.budejovickybudvar.cz.

Pivovar Budějovický Budvar přešel na cloudovou platformu SAP S/4HANA. Zavedení jednotného systému pomohlo odstranit starší aplikace, zvýšit produktivitu finančního oddělení o 22 procent a zlepšit řízení více než 200 distribučních tras. Podle firmy jde o klíčový krok k vyšší provozní efektivitě a přesnějšímu plánování v exportu i výrobě.

Nasazením nového ERP systému reaguje pivovar na potřebu standardizovat procesy, snížit provozní náklady a vytvořit jednotný technologický rámec k dalšímu rozvoji. „Nasazení integrovaného ERP řešení výrazně změnilo způsob, jakým pracujeme. Zvýšili jsme transparentnost, zjednodušili každodenní operativu a připravili si prostor pro udržitelný růst,“ říká Petr Konopásek, finanční ředitel Budějovického Budvaru.

Interní efektivita i přesnější řízení distribuce
Cloudové řešení od SAP nahradilo čtvrtinu starších aplikací, které komplikovaly propojení procesů napříč firmou. Díky tomu se zvýšila produktivita týmů ve finančním oddělení o 22 procent, zatímco dostupnost IT infrastruktury dosáhla 99,7 procent.

Obchodníci pivovaru dnes mohou lépe cílit nabídky díky pokročilé segmentaci a lepšímu přehledu nad procesy. Účetním přináší novinka okamžitý přístup k datům, což urychluje přípravu reportů i závěrek. Automatizace objednávek v nákupním oddělení zredukovala potřebu ruční administrativy a usnadnila komunikaci s dodavateli. Nový ERP systém zároveň zjednodušuje řízení více než 200 distribučních tras – jak domácích, tak exportních – což zefektivňuje plánování výroby i dostupnost zásob v čase.

„Zavedení systému jako SAP S/4HANA umožňuje firmám sjednotit klíčové procesy do jednoho prostředí, omezit duplicitní agendu a získat okamžitý přístup k aktuálním datům. Tím výrazně zjednodušují provoz a dokáží lépe reagovat na výkyvy v poptávce i v dodavatelských řetězcích. Právě jednotné prostředí a kvalita dat jsou podmínkami pro využití plného potenciálu moderních technologií,“ říká Hana Součková, generální ředitelka SAP ČR.

Základ pro další modernizaci
Implementaci zajistila společnost NTT DATA a projekt získal mezinárodní ocenění SAP CEE Quality Awards. V budoucnu Budvar plánuje nasazení SAP Extended Warehouse Management pro efektivnější řízení zásob a distribuce a dalších cloudových řešení.

Trend přechodu na cloudová řešení dokládají i data analytické společnosti IDC. V jejím průzkumu ze třetího čtvrtletí 2024 uvedlo 60 % firem, že jejich IT infrastruktura potřebuje zásadní proměnu směrem ke cloudu, a 82 % přiznalo potřebu modernizace i vlastních cloudových řešení.

Pátá limitovaná letní edice, kterou Budějovický Budvar vaří ve spolupráci s minipivovary, nese název Double Trouble a lidem chutná. Alespoň takové zkušenosti má sládek Budvaru Petr Košin, který se na něm podílel. Letošní novinku připravil společně se sládkem z pivovaru Obora. V rozhovoru zmiňuje, jaký je postup při tvorbě „limitky“, jak jsou oblíbené ve světě i to, kam míří spolupráce národního pivovaru směrem do zahraničí.

Povedla se letošní „limitka“?
Ohlasy jsou pozitivní. V pivovaru Obora, se kterým jsme ji tvořili, už před nějakým časem dokonce došly zásoby, takže řešili, jestli připraví nějaké extra dodávky nad plánované množství. Takže myslím, že se povedla.

V čem je specifická?
Je to takové lehké letní pití. Má výraznou ovocnou chuť. Ta však nepochází z ovoce, ale z použitých chmelů. U nich je důležitý způsob, jakým se využily. Na rozdíl od ležáků se část používá zastudena, díky čemuž se do piva víc propíše jejich chuť. Není to chmelová chuť piva, ale samotná chuť chmele. Ta je krásně ovocná a jsou cítit tropické tóny amerických chmelů.

Nové zákazníky z řad hospod přináší Budějovickému Budvaru hlavně hořký ležák Budvar 33. Klíčovým pivem ale zůstává originální Budvar. Je to náš exportní ležák a klíčová značka na domácím trhu v retailu, říká ředitel Petr Dvořák.

Budějovický Budvar čeká další skvělý rok z hlediska množství vyrobeného piva. „Objem je na úrovni nebo mírně nad úrovní loňského roku, ale účet se bude zavírat až na konci roku,“ říká ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák s tím, že letošní léto není rozhodně rozpálené, což na objemech bude znát.

V rozhovoru pro SZ Byznys popisuje, jak se mění český trh s pivem, spolupráci s mikropivovary, dopad cel na českobudějovický pivovar i to, jaká je role hospod v české společnosti.

V hospodách si podle něj lidé vyříkali věci z očí do očí a mnohé zařídili. „Říct si u piva to, co si lidé píšou na sociální sítě, by bylo až fyzicky nebezpečné,“ dodává Dvořák. Trápí ho, že trvá trend, kdy se pivo stále častěji pije doma nebo v uzavřených sociálních bublinách, a ne v hospodách.

Šéf Budvaru se pozastavuje i nad daňovým zvýhodněním vína oproti pivu. „Ocenil bych férovější docenění přínosu piva a pivovarnictví pro českou ekonomiku,“ uvádí Dvořák.

Loni jste měli rekordní výstav i tržby ve výši 3,67 miliardy korun. Byl rekordní i zisk?
Za mé éry určitě. Velké zisky bývaly i v 90. letech, kdy se vyváželo a dolar byl za čtyřicet korun. Byly zcela jiné měnové kurzy.

Které faktory ovlivnily loni hospodaření společnosti?
Loni se dařilo téměř na všech klíčových trzích. Rostli jsme na domácím trhu, ale dařilo se nám mohutně také na exportu.

Podařilo se nahradit výpadek ruského trhu, z nějž jste odešli?
Ruský trh jsme opustili v roce 2022 a nyní uděláme o zhruba 100 tisíc hektolitrů víc bez Ruska. Podařilo se nám na všech ostatních trzích povyrůst.

Investice do obnovitelných zdrojů

Jak jste se vyrovnali s růstem cen energií a surovin?
Má to na nás nepříznivý vliv. Ceny energií vzrostly až ke stovce procent, ale my jsme za poslední čtyři roky zdražovali o zhruba dvacet, pětadvacet procent. Museli jsme proto u nás najít rezervy v nákladech. Pomohlo nám to otevřít oči, kde máme potenciál v úsporách energií a v nahrazení tradičních zdrojů energie. Zpracováváme si energetickou koncepci, abychom byli schopní ušetřit podstatnou část energií jak z ekonomických, tak ekologických důvodů. Energetická krize to pomohla dobře nastartovat.

V čem spočívá energetická koncepce?
Díváme se, kde můžeme ušetřit lepším využitím zdrojů energie, rekuperací nebo odstavováním věcí, které nepotřebujeme. Hledáme rovněž možnosti, jak si energii vyrobit sami, takže letos budeme instalovat fotovoltaické panely a chystáme projekt bioplynové stanice. Umožní nám to ušetřit desítky procent za energie, hlavně za elektrickou energii. Chceme ušetřit i na teple.

Zainvestovali jsme také do nového systému elektronického managementu, kdy jsme do pivovaru nainstalovali zhruba tři sta měřáků, které pomáhají kontrolovat odběr tepla, vody, stlačeného vzduchu, takže v reálném čase vidíme, co se děje a zda náhodou nedochází k nějakým únikům. Pomáhá nám to odhalovat možnosti pro další úspory.

Jak velké investice půjdou do solární elektrárny a bioplynové stanice?
Solární elektrárna bude v řádu desítek milionů korun. Náklady na bioplynovou stanici bych odhadoval na úrovni sto milionů korun, ale bude záležet na projekčních pracích apod.

Jak se Budvaru daří letos?
Je to hodně podobné jako loni. Objem je na úrovni nebo mírně nad úrovní loňského roku, ale účet se bude zavírat až na konci roku. Jsme totiž ovlivněni sezónností a hlavní objemy uvidíme po konci srpna, září. Léto kromě jednoho týdne veder není kdovíjaké, není to určitě rozpálené léto, což v objemech bude znát.

Průměrná spotřeba piva v Česku dlouhodobě klesá. Jak se s tím vyrovnáváte?
Český trh je o práci s celým portfoliem. Kromě tradičních piv, jako je originál a Budvar výčepní desítka, jsme uvedli na trh Budvar 33, který nám hodně pomáhá v získávání nových zákazníků v segmentu hospod. Hodně se věnujeme limitovaným edicím. Nyní je na trhu Double Trouble, který se už vyprodává. Byl to summer, ale vyrobený ve spolupráci s pivovarem Obora.

S mikropivovary spolupracujete dlouhodobě. Co vám spolupráce přináší?
Přináší to spoustu vzájemné inspirace a komunikace s komunitou lidí, kteří rozumí pivu, řemeslu a ví, co znamená vyrobit dobré pivo. Budvar je postavený na tom, že vaří pivo poctivě z tradičních surovin. Máme i obrovskou kapacitu ležáckých sklepů. Přes komunitu řemeslných pivovarů se nám dobře daří odvyprávět náš příběh a vysvětlit, v čem je Budvar jedinečný. U limitovaných edic vaříme jednu v Budvaru a další dvě v malých pivovarech.

Je zájem o limitované edice?
Pořád zvyšujeme velikost várky, která jde na trh. S každou limitkou je to o malinko víc, než to bylo předchozí rok. Lidé rádi vyzkouší nové věci, experimentují. Jsme rádi, že můžeme naše portfolio čas od času tímto způsobem oživit. Trh si na to zvyká a je po tom větší poptávka.

Hospody láká hořký ležák

Zmínil jste Budvar 33. Jak se mu daří?
Daří se mu dobře v hospodách. Dnes je to náš klíčový produkt v získávání nových zákazníků z řad hospod. Když získáme novou hospodu, tak je to většinou díky Budvaru 33. Rosteme však i v retailu, ale Budvar 33 je čistě domácí záležitost. Když vezmete globální objemy Budvaru Originál oproti čistě českým objemům Budvaru 33, tak ten originál je pořád někde jinde.

Nekanibalizuje Budvar 33 trochu na Budvaru Originál? Neukrajuje si z jeho podílu na trhu?
Na domácím trhu postupně rosteme, takže nám spíš pomáhá k růstu v retailu. Podílově se to však nijak nemění. Značky rostou velmi podobně. Určitě nevidíme, že by nám rostla třiatřicítka a klesal originál. V hospodách nám sice roste podíl Budvaru 33, ale zdráhal bych se to nazývat kanibalizací, protože jde o nové objemy, nový byznys.

V Česku roste zájem o nealkoholická piva. Pomáhá vám spolupráce s Mattoni, s níž vyrábíte ochucená nealko piva BirGo?
Máme vlastní Budvar nealko. Spolupráce s Mattoni si velmi ceníme. S nealkoholickými pivy totiž zasahujete do dalších segmentů v nápojích a příležitostí. Mattoni má obrovskou sílu v tomto odvětví, jde o obchodní a distribuční zázemí, marketingové zázemí atd. Jsme rádi, že dvě tradiční značky mohou spolupracovat společně a vytvořit v tomto segmentu zajímavou alternativu.

Roste zájem o BirGo a nealko Budvar?
Zájem o BirGo a obecně nealko pivo postupně roste.

Jaké jsou vlastně trendy v pití piva?
Kromě větší oblíbenosti nealkoholických piv se objevují i vlaštovky velmi zajímavých nízkoalkoholických piv s dvěma, 2,5 procenty alkoholu. Na trhu přetrvává trend, který nás trápí, kdy je míň piva v hospodách a víc piva v retailu (v obchodních řetězcích, pozn. red.). Když jsem v pivovarnictví začínal, tak byl podíl čepovaného piva versus baleného někde 53, 55 procent ve prospěch čepovaného piva. Dnes jsme pod třiceti procenty u čepovaného piva.
Zákazníci hospod mizí

Co je důvodem, že lidé pijí více piva doma? Je to kvůli ceně?
Hospoda se stává drahou záležitostí pro každodenní příležitosti. Je vidět, že spousta zákazníků zejména na malých městech a vesnicích jednoduše mizí, protože to ekonomicky mohou jen stěží utáhnout. Na druhou stranu u hospod je čím dál těžší zaplatit ceny energií, DPH (daň z přidané hodnoty, pozn. red.) nebo například osobní náklady čistě z prodeje piva. Příčinou je tak spojení na straně nabídky, protože hospod na malých městech a vesnicích je čím dál méně, a zároveň na straně poptávky. Když jsme byli mladí, tak kam jsme mohli chodit za zábavou. Hospoda byla přirozený tahák, zatímco dnes je nabídka mnohem větší, což znamená, že spotřeba alkoholu zejména u těch mladších generací rapidně klesá.

Ovlivňuje společnost Budvar, že se pije více piva doma?
Budvar se tomu přizpůsobuje, tradičně jsme byli hodně postavení na baleném pivu vzhledem k tomu, že máme velký podíl exportu. Je však pravda, že se více soustředíme na čepované pivo. Mám radost z toho, že se nám začíná dařit v čepovaném pivu v Německu, daří se nám na Slovensku a tradičně jsme v tomto segmentu silní v Rakousku, ale i na domácím trhu. V Londýně jsme otevřeli ve spolupráci se zákazníkem hospodu kousek od Trafalgarského náměstí, která se specializuje na české točené pivo a má Budvar. Pokles počtu hospod ovšem ovlivňuje i celou českou společnost.

Jaký vliv to má na společnost?

Pivo je původní sociální síť, což je myšlenka, kterou rád používám, přestože není moje. Lidé byli schopní si spoustu věcí vyříkat z očí do očí u piva, spousta věcí se u něj zařídilo. Díky vesnickým hospodám a chalupám lidé z města diskutovali s lidmi z vesnice atd. Říct si u piva to, co si lidé píšou na sociální sítě, by bylo až fyzicky nebezpečné. Byla a stále je obrovská role piva v tom, že nás jako společnost pivo spojovalo. Je škoda, že se pivo pije víc doma a v uzavřenějších skupinách či bublinách a pomalu se vytrácí spojovací role piva, že se u něj poznají noví lidé a jsme schopni různé věci probrat.

Jak to ovlivnil covid?
Nemůžu říct, že by to covid způsobil, ale zrychlil dlouhodobé trendy. Kvůli covidu skončil větší počet hospod a lidé se odnaučili do hospod chodit. Dnes vznikají spíš neformální hospody a kluby.

Roste zároveň obliba plechovkového piva. Co je důvodem?
Je tam zřejmě víc faktorů. Určitě je to pohodlnost balení. U plechovek je to jedna z věcí, proč podporujeme jejich zálohování. Plechovky mají potenciál stát se jedním z nejekologičtějších produktů. Hliník je krásný materiál, který se dá vlastně recyklovat do nekonečna. Když zrecyklujete plechovku, tak použijete o 95 procent méně energie, než když musíte vyrobit novou. Zároveň je balení lehčí než lahve. Kvůli tomu dostaneme na kamion o 40, 45 procent víc objemu v plechovce než ve skleněné lahvi. Zpátky pak nevezete žádný vzduch, protože plechovku můžete zrecyklovat co nejblíž místa spotřeby. Podíl plechovek proto roste globálně.

Vedete známkoprávní spory s americkou Anheuser-Busch. Jak jste v nich úspěšní?
Spory jsou velmi dlouhodobé. Dobíhá spor v Itálii, který začal tuším v roce 1985 a ještě bude trvat třeba pět let, abych tomu dal časovou perspektivu. Horká fáze toho boje a vytyčování trhů je za námi. Svět je už dnes z podstatné většiny vykolíkovaný a obě strany se nyní snaží ty svoje kolíky chránit.

Jak vnímáte, že tiché víno je zvýhodněno oproti ostatnímu alkoholu, protože se na něj nevztahuje spotřební daň?
Pivo je z většiny český produkt produkovaný českými pivovary a suroviny jsou pěstované českými zemědělci. Celé pivovarnictví bude využívat domácí suroviny z více než osmdesáti procent. Když se podíváte na víno, tak – pokud si dobře pamatuji - sedmdesát procent hroznů není z České republiky, není to z většiny produkt českého zemědělství. Je to často dovážený produkt a ještě ho podporujeme jak vinařským fondem, tak nižší úrovní zdanění. Ocenil bych proto férovější docenění přínosu piva a pivovarnictví pro českou ekonomiku.

Budvar vyváží 72 procent produkce. Jak společnost ovlivní celní dohoda mezi USA a Evropskou unií?
USA jsou samozřejmě potenciálně zajímavý trh, ale vzhledem k naší právní situaci (známkoprávní spory s americkou Anheuser-Busch, pozn. red.) nemůžeme vyvážet pod značkou Budweiser Budvar, ale vyvážíme tam pod značkou Czechvar. Nepatří proto mezi naše klíčové trhy. Cla by proto neměla mít na hospodaření Budvaru zásadní dopad. Z našeho vývozu – zmíněných 72 procent – míří kolem osmdesáti procent do zemí Evropské unie.