Historie a současnost pivovaru Plzeňský Prazdroj

● 1842 Zrod legendypivovar
Pivo se v Plzni vařilo střídavě u jednotlivých právovárečných měšťanů. Kvalita byla různá, a proto se v hlavách plzeňských měšťanů zrodí myšlenka na vlastní pivovar s dobrým pivem. V novém Měšťanském pivovaru vaří 5. října 1842 sládek Josef Groll první várku nového plzeňského piva, které brzy dobude celý svět.

● 1843 Poprvé v Praze U Pinkasůpivovar
Pražský krejčí Jakub Pinkas si v dubnu 1843 nechává od svého přítele Martina Salzmanna dovézt dvě vědra plzeňského ležáku. Propadne jeho kouzlu, svou původní živnost věsí na hřebík a otvírá hostinec. Pivo se těší takové oblibě, že je brzo nutné rozšířit prostory o sousední dům. Hostinec později navštěvují význačné osobnosti jako Dobrovský, Palacký, Baťa a mnozí další.

● 1856 Spodně kvašený ležák také ve Vídnipivovar
Plzeňské pivo se poprvé dostává do Vídně. Rovných 65 věder je doručeno Josefu Šedivému v Salvatorově ulici č. 379. Měšťanský pivovar se později stává oficiálním dodavatelem císařského dvora. Sklad ve Vídni otevírá 1. července 1870.


● 1859 Ochranná značka Pilsner Bierpivovar
Spolu s tím, jak se šíří obliba plzeňského ležáku v Čechách i přilehlých zemích, objevují se jeho napodobeniny. Proto si v roce 1859 dává Měšťanský pivovar zaregistrovat značku „Pilsner Bier“ (Plzeňské pivo), z níž ale těží i ostatní piva z Plzně.

● 1870 Vznik pivovarupivovar
15. října zahajuje provoz První plzeňský akciový pivovar (dnes Gambrinus) založený 20 významnými podnikateli v čele s Emilem Škodou. V prosinci si pak registruje první ochrannou známku Erste Pilsner Actien Brauerei – Pilsner Bier.


● 1873 První export do Nového světapivovar
Měšťanský i První akciový pivovar slaví v tomto roce první export do USA. O rok později již plzeňský ležák putuje do severní Ameriky pravidelně a na sklonku 19. století proniká také do Latinské Ameriky, Afriky i na Blízký východ.

● 1874 Vznik pivovaru Velké Popovicepivovar
František Ringhoffer ke svému kamenickému panství skupuje pivovar s mlýnem, spilkou i hvozdem a zakládá Pivovar Velké Popovice. První 60hl várka piva spatřuje světlo světa 15. prosince. O rok později již pivovar vystavuje 18 tisíc hl a po rozsáhlých rekonstrukcích roku 1902 dokonce 80 tisíc hl piva.

● 1881 Ledařstvípivovar
Měšťanský pivovar začíná svážet led od hráze Boleveckého rybníka do ležáckých sklepů, kde odtávající voda a studený vzduch chladí celé sklepení. Zásoby ledu se skladují na dvoře na podložce ze dřeva, popela, písku a lepenky natřené dehtem. Expozice o ledování je dnes součástí prohlídkové trasy plzeňského pivovaru.

● 1885 František Josef I. v pivovarupivovar
„Jest skutečně zvláštní, že se dosud žádnému pivovaru nepodařilo rázovitou a lahodnou chuť plzeňského piva napodobiti,“ ocenil plzeňské pivo při návštěvě Měšťanského pivovaru císař František Josef I. Vzkvétá i sousední První akciový pivovar. Rozšiřuje prostory a nakupuje železniční vagony pro export.

● 1887 Lahvování pivapivovar
Měšťanský pivovar začíná stáčet svůj ležák také do lahví. První akciový drží krok a lahvovnu spouští rok poté. S rostoucí poptávkou po lahvovém pivu Měšťanský pivovar v roce 1899 staví první stáčírnu, která funguje dalších 70 let.

● 1892 Historická bránapivovar
Měšťanský pivovar slaví 50. výročí založení. U této příležitosti staví Jubilejní bránu, která se stává symbolem pivovaru, firmy i značky Pilsner Urquell. V roce 2000 jsou v bráně objeveny dobové materiály a jako odkaz dalším generacím do ní zazděny dokumenty s novodobou historií pivovaru.

● 1893 Doprava pivapivovar
Již v roce 1876 si Měšťanský i První akciový pivovar od státní dráhy pronajímají a později kupují první železniční vagony. Zřizují také závodní železniční vlečku, která nahrazuje koňské povozy. V roce 1895 pořizuje Měšťanský pivovar lokomotivu. V roce 1914 je v majetku pivovaru již 388 vagonů a také první nákladní i osobní auto.

● 1897 Neměnná chuť Pilsner Urquellpivovar
Pilsner Urquell si zakládá na své neměnné chuti. A tu potvrzují i odborné analýzy. Měření švýcarské laboratoře v St. Gallenu z roku 1897 zaznamenala parametry jeho kvality. Tytéž hodnoty potvrdila i její následovnice Labor Veritas v roce 2008. Pilsner Urquell si tak dodnes zachovává chuť, která mu vydobyla slávu v celém světě.

● 1898 Ochranná známka Pilsner Urquellpivovar
Generální celní úřad v Londýně již dříve ustavuje označení Pilsner Beer jako zvláštní druh piva bez ohledu na původ. V roce 1898 proto vzniká ochranná známka Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell. Chrání tak unikátní značku, která je vzorem pro všechna piva plzeňského typu.

● 1899 Chladírenský pivní vagonpivovar
Na světové výstavě v Paříži předvádí Měšťanský pivovar vzorový chladírenský pivní vagon. Brzy má takových vagonů 258 a od roku 1900 vyjíždí každé ráno z Plzně do Vídně souprava zvaná pivní vlak. Podobná souprava vozí záhy pivo i do Brém, kde se nakládá na lodě pro americké trhy.

● 1904 Spalkův projektpivovar
V letech 1904 – 1907 realizuje Měšťanský pivovar velkolepý projekt, kterým si na dlouhá desetiletí zajistí soběstačnost ve výrobě elektřiny i v zásobování vodou. Spalkův projekt zahrnuje elektrocentrálu, vrty ve vodárně Roudná, odželezňovací stanici či vodárenskou věž. Ta slouží jako rezervoár pitné i užitkové vody po většinu 20. století a stává se jednou z dominant Plzně.

● 1909 Ochranná známka Kaiserquellpivovar
Pivo Prvního akciového pivovaru je nově na počest císaře Františka Josefa I. chráněno známkou Kaiserquell – Císařský zdroj. Pivovar pak v roce 1912 získává honosný titul „c. k. dvorní dodavatel“ a těsně před první světovou válkou se stává předním výrobcem piva v Čechách. Jeho roční výstav přesahuje 270 tisíc hl.

● 1913 Milion hektolitrů Prazdrojepivovar
Výstav plzeňského ležáku poprvé přesahuje hranici milionu hektolitrů. Měšťanský pivovar se stává největším v Evropě a nakupuje první automobily. Před první světovou válkou má své obchodní zastoupení ve 34 zemích včetně USA a Egypta, vlastní řadu světových medailí.

● 1919 Plzeňský Gambrinuspivovar
Kaiserquell, ochranná známka zapsaná na počest Františka Josefa I., se vznikem samostatného Československa ztrácí smysl. Registrována je proto nová ochranná známka Plzeňský Gambrinus. Název piva Gambrinus sahá až do 13. století a vychází ze jména vévody Jana Primuse, děda Karla IV a patrona sladovníků.

● 1922 Registrace značky Kozelpivovar
Oficiální obchodní značkou velkopopovického pivovaru se stává Kozel. Označení má původ ve zkomolenině dolnosaského města Einbeck, které ve 14. století proslulo výrobou piva spodním kvašením. To se tehdy šířilo do Čech pod názvem Ein Bock (Kozel). Emblém pivovaru vytvořil potulný francouzský malíř jako výraz díků za pohostinnost zakladetele Ringhoffera.

● 1931 Rekonstrukce varnypivovar
Měšťanský pivovar dokončuje rekonstrukci varny, která je využívána až do roku 2004. Ze základů té původní vyroste nová budova: vznikají železobetonová sila a k varně je přistavěn 50m komín se zabudovanými ohřívači k využití unikajícího tepla. Nově se objevují úspornější automatické pásové rošty pod pánve poháněné elektromotorem.

● 1934 Dynastie Hlaváčkůpivovar
Vrchním ředitelem Plzeňských akciových pivovarů se stává František Hlaváček a je prvním z rodu, který spojil své jméno s pivovarem Gambrinus po tři generace (více než 80 let). Jeho syn Ivo Hlaváček (na snímku) byl v letech 1958 až 1987 hlavním sládkem a později výrobním ředitelem, vnuk Jan Hlaváček působil v Plzeňském pivovaru a pivovaru Gambrinus od roku 1978. V současné době je emeritní sládek Plzeňského Prazdroje.

● 1936 Vývoj transportních sudůpivovar
V roce 1936 dostává plzeňský sládek od Škodových závodů nabídku ke koupi hliníkových sudů k dopravě piva. Do hospod se ale vozí pivo v dřevěných sudech až do poloviny 50. let, kdy je vystřídají právě sudy z hliníku. Ty na konci 80. let nahradí nerezové KEG sudy. Velké dřevěné sudy se dodnes používají k maloobjemové výrobě piva Pilsner Urquell ve sklepích plzeňského pivovaru.

● 1939 Válečná stagnacepivovar
Druhá světová válka přerušuje vývoj obou plzeňských pivovarů. Vozový park zabavuje říšská vojenská správa. USA bojkotují Pilsner Urquell jako německý výrobek, export tak směřuje výhradně do Německa. Pivovar Gambrinus trpí nedostatkem surovin, který má dopad na kvalitu. Vyrábí slabou válečnou „osmičku“ a přežívá proto, že zásobuje pivem dělníky ve Škodovce.

● 1942 Těžba ledu ve velkémpivovar
Úspěšný pivovar spotřebuje na uchování piva velké množství ledu. Ve 20. letech spotřebuje Plzeňský Prazdroj na výrobu a uchování 400 tisíc hl piva 600 vagonů ledu. K jeho efektivní těžbě přispívá od roku 1942 železný dopravník, který těží 100 tun ledu za hodinu. Poslední kra pro plzeňské ležácké sklepy byla vytěžena v roce 1987.

● 1945 Bombardování pivovarůpivovar
Spojenecké bombardování 17. dubna těžce poškozuje sklepy, varny, spilky, lahvovnu i obytné domy Měšťanského pivovaru, pivovar Gambrinus je téměř zničen. Jeho tehdejší ředitel František Hlaváček ale věří ve skvělou budoucnost. V troskách se rodí později nejoblíbenější pivo u nás – světlý výčepní Gambrinus a už o rok později se v nově vybudovaném pivovaru vaří 200 tisíc hl kvalitního piva.

● 1960 Gambrinus má nové ocelové tankypivovar
Od počátku své existence investuje pivovar Gambrinus do provozu a technických inovací. Na sklonku 50. let instaluje 20 ležáckých ocelových tanků s kapacitou 3 600 hektolitrů. V březnu 1960 vyjíždí z pivovaru první autocisterna a stáčení probíhá mimo pivovar.


● 1961 Technické inovacepivovar
V pivovaru Gambrinus se instalují technologické novinky: spádové varny, nový způsob kvašení i jímání CO2 z krytých kovových kvasných kádí. Nová šetrnější stáčecí linka o výkonu 14 tisíc lahví za hodinu snižuje možnost kontaminace a lépe garantuje kvalitu i chuť piva. Od roku 2011 se v pivovarech Prazdroj a Gambrinus díky novému zařízení na zpětné jímání kvasného CO2 snížily jeho emise o více než 280 tun.

● 1965 Vznik pivovaru Radegastpivovar
V roce 1965 je v Nošovicích na severní Moravě položen základní kámen nového pivovaru, který má uspokojit náročné pivaře v blízké průmyslové aglomeraci. První várka piva se rodí 3. prosince 1970. Rok poté dostává pivo jméno podle staroslovanského boha slunce, ohně a pohostinnosti Radegasta.

● 1976 Radegast má vlastní sladovnupivovar
Pivovar Radegast zprovozňuje vlastní sladovnu, která tehdy jakožto druhá největší v Česku ročně vyrobí 24 tisíc tun světlého sladu plzeňského typu. O 13 let později zahajuje provoz také nová sladovna Plzeňského Prazdroje s kapacitou 84 tisíc tun sladu. Pivovar se tak stává soběstačným v produkci světlého sladu.

● 1979 Milion hektolitrů Gambrinusupivovar
Roční výstav pivovaru Gambrinus překračuje magickou hranici milionu hektolitrů. Ačkoliv je direktivním nařízením tehdejších úřadů určen pouze Západočechům, věhlas značky překračuje hranice regionu. Málokdo ale v tu chvíli čeká, že se právě Gambrinus stane nejtypičtějším reprezentantem českého piva.

● 1988 Milion hektolitrů Radegastupivovar
Radegast investuje do nejmodernější techniky a jako první z domácích pivovarů zavádí cylindrokónické kvasné tanky. Objem každého z 18 tanků je 2 000 hl. Roční výstav překračuje magickou hranici milion hektolitrů. Za dalších 10 let jsou to dokonce 2 miliony.

● 1991 Nealkoholické pivo Birellpivovar
Sládci pivovaru Radegast spolupracují s curyšským pivovarem Hürlimann, který dříve přišel s radikálně novou technologií výroby nealko piva za použití unikátních kvasinek bez přerušení kvasného procesu. Jejich metodu inovují a výsledkem je plná hořká chuť uspokojující i náročného českého konzumenta. Birell se stává nejoblíbenější značkou nealko piva u nás.

● 1993 Cylindrokónické tanky v Gambrinusupivovar
Gambrinus začíná používat cylindrokónické kvasné tanky. Jejich provoz zaručuje především mikrobiologickou čistotu obou oddělených fází kvašení a zrání, a tudíž i čistou chuť a správný říz piva.

● 1995 Pilsner Urquell Original Restaurantpivovar
Prazdroj v roce 1995 zakládá síť restaurací, které přísně dodržují zásady skladování, čepování i pivního servisu ležáku Pilsner Urquell a pečují o jeho historický odkaz. První provozovna Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) je otevřena v hotelu Kolonáda v Karlových Varech. V zahraničí následují restaurace např. v Moskvě, Düsseldorfu, Vídni. První PUOR v Asii je otevřena v roce 2011 ve vietnamské Hanoji.

● 1998 Varna s nejmodernější technologiípivovar
Pivovar Gambrinus uvádí do provozu novou varnu – největší v České republice. Varna je vybavena nejmodernější technologií: ekologickou a úspornou, která zároveň zajišťuje vysokou a vyrovnanou kvalitu várek.

● 2002 Milion hektolitrů Kozlapivovar
Pivovar Velké Popovice překračuje hranici milionu hektolitrů ročního výstavu a je nejrychleji se rozvíjející součástí společnosti Plzeňský Prazdroj. Instalace cylindrokónických tanků v roce 2004 zvyšuje výrobní kapacitu na 1,5 mil. hl piva. Zájem o Velkopopovického Kozla roste i ve světě. Dnes je nejprodávanější českou pivní značkou v zahraničí.

● 2006 Bednářské řemeslo a nová stáčírna v Plznipivovar
Téměř po 40 letech se v Plzeňském Prazdroji vyučí bednářský tovaryš. O rok později otevírá nová bednářská dílna. Prazdroj je tak jedním z posledních míst v Evropě, kde se udržuje toto tradiční řemeslo. Díky bednářům, kteří pečují o sudy a kádě, vyrábí pivovar v malém objemu ležák stejným způsobem jako v roce 1842. To sládkům umožňuje porovnat, zda má pivo uvařené moderním způsobem stále stejnou chuť.
V listopadu zahajuje provoz nová stáčírna Plzeňského Prazdroje. Tato historicky největší investice plzeňského pivovaru v celkové výši zhruba 1 mld. korun je součástí komplexního projektu zaměřeného na rozšíření výrobní kapacity k uspokojení rostoucí poptávky v zahraničí. Nová stáčírna slouží i dalším značkám Plzeňského Prazdroje.

● 2008 Prohlídky Plzeňského Prazdrojepivovar
Nová prohlídková trasa provází návštěvníky místy, kde se zrodil legendární plzeňský ležák. Součástí prohlídky je i ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell čepovaného přímo z dubových ležáků v historických pivovarských sklepích. Již v prvním roce navštívilo prohlídku téměř 150 tisíc návštěvníků.

● 2009 Prohlídky Velkých Popovicpivovar
Pivovar Velké Popovice buduje novou prohlídkovou trasu s návštěvnickým centrem a prodejnou suvenýrů. Reaguje tak na rostoucí zájem veřejnosti o bližší seznámení s výrobou a tradicí piva Velkopopovický Kozel. Součástí prohlídky je mimo jiné návštěva historické i moderní varny, nechybí ani ochutnávka piva.ení chmelovaru.

● 2010 Pilsner Urquell Master Bartenderpivovar
Až v 6.ročníku soutěže o nejlepšího výčepního ležáku Pilsner Urquell získává světový titul Čech Lukáš Svoboda. Pilsner Urquell Master Bartender je mezinárodní soutěž určená výčepním a barmanům, kteří sdílejí nadšení pro své řemeslo a plzeňský ležák. Finalisté prokazují kromě odborných znalostí také svůj důvtip, jazykovou vybavenost i charizma. Do šesti ročníků soutěže se zapojilo již více než 16 tisíc výčepních.

● 2011 Pivo pro Vatikánpivovar
Velikonoční várka ležáku Pilsner Urquell, jíž požehnal plzeňský biskup František Radkovský, putuje k papežskému stolci do Vatikánu. Jako dar Plzeňského Prazdroje, města Plzně a České republiky k blahořečení papeže Jana Pavla II. ji zde z rukou českého velvyslance při Svatém stolci JUDr. Pavla Vošalíka přebírá předseda vatikánské vlády kardinál Giovanni Lajolo.

● 2013 Kingswood ciderpivovar
Na trh vstupuje nová značka Kingswood, podle britské tradice vytvořený ale chutím českého spotřebitele přizpůsobený cider. Nový osvěžující alkoholický nápoj se připravuje z pečlivě vybíraných vyzrálých jablek pěstovaných výhradně v sadech, která se zásadně netrhají, ale nechávají se samovolně spadnout. Tajemství jeho receptury spočívá v pečlivém výběru konkrétních jablečných odrůd a v jejich vzájemném poměru.

● 2014 Nová Ryze Hořká 12 z Nošovicpivovar
Sládci z nošovického pivovaru uvařili nové pivo Radegast Ryze Hořká 12. Ta nahradila v portfoliu pivovaru stávající světlý ležák Radegast Premium. Nová Ryze Hořká 12 je plnější a díky použití třech druhů moravského chmele vyniká intenzivnější avšak příjemnou hořkostí i výrazným chmelovým aroma. Jen během prvních třech měsíců od uvedení na trh se nové dvanáctky vytočilo 20 milionů půllitrů.

● 2015 Ekologický autobus v Prazdrojipivovar
Od ledna roku 2015 přepravuje návštěvníky prohlídkovým okruhem v pivovaru Plzeňský Prazdroj v Plzni nový autobus na stlačený zemní plyn (CNG). Moderní autobus značky SOR BNG 10.5 v barvách Pilsner Urquell je poháněn stlačeným zemním plynem (CNG), což přináší výrazné snížení emisí oxidu uhličitého, oxidů dusíku i pevných částic ve výfukových plynech.

● 2016 Prohlídky pivovarů lámou rekordypivovar
Přes 882 tisíc návštěvníků v roce 2015 absolvovalo některou z návštěvnických tras či programů, které pro ně připravil Plzeňský Prazdroj ve svých pivovarech. Největší oblibě se těšil Plzeňský Prazdroj, který navštívilo rekordních 750 tisíc lidí. Do Velkých Popovic se vydalo na prohlídku pivovaru či některou z akcí pro veřejnost 88 tisíc lidí, do Nošovic pak téměř 44 tisíc návštěvníků.
Zdroj:Stránky 'Plzeňského Prazdroje' 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj

Kdy:dle rozpisu na stránkách pivovaruObec:PlzeňZdroj:Pivovar Plzeňský Prazdroj

Věděli jste, že ležák Pilsner Urquell inspiroval více než dvě třetiny všech světových piv, dodnes označovaných jako pils, pilsner, pilsener? Přijďte na prohlídku pivovaru Plzeňský Prazdroj a poznejte příběh legendy zrozené v roce 1842.

Kam vás zavede naše trasa
Pivovar Plzeňský Prazdroj nabízí prohlídky, které potěší pivní fanoušky i milovníky historie. Prohlédnete si autentická místa, kde se před 170 lety zrodilo proslulé pivo Pilsner Urquell a kde jeho příběh dodnes pokračuje. Z Návštěvnického centra se pivovarským autobusem přesuneme k jedné z nejmodernějších stáčíren s kapacitou 120 000 lahví za hodinu. Poznáte suroviny, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří. Ukážeme vám i srdce pivovaru – tři varny napříč stoletími. Vrcholem prohlídky je degustace nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v historických sklepech.

● Stáčírna
Z nádvoří pivovaru vás odvezeme pivovarským autobusem na prohlídku nové stáčírny, která patří mezi nejmodernější v Evropě a její kapacita je úctyhodných 120 000 lahví za hodinu.

Bohužel z provozních důvodů není možné ovlivnit chod stáčecích linek a nemůžeme proto garantovat, že v době prohlídek budou stáčecí linky plně v provozu.

● Expozice surovin
Plzeňský Prazdroj má největší osobní výtah v ČR. Tím vyjedeme k unikátnímu panoramatickému kinu. Po shlédnutí filmu o tajemství výroby piva Pislner Urquell se všemi smysly můžete seznámit s jedinečnými surovinami, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří –měkká plzeňská voda, u nás vyrobený slad se speciální odrůdy českého jarního dvouřadého ječmene, chmel Žatecký poloraný červeňák a speciální pivovarské kvasnice.

● Varny
Představíme vám varny napříč třemi stoletími. Uvidíte varní pánev, ve které byla uvařena první várka plzeňského ležáku 5. října 1842. Díky obětavosti a odvaze zaměstnanců pivovaru tato měděná pánev přežila obě světové války a dochovala se dodnes. V historické varně z počátku 20. století vám představíme unikátní varní proces piva Pilsner Urquell. Nahlédnete i do moderní varny z roku 2004 a přesvědčíte se, že přestože se technologie vyvíjejí, starobylý postup vaření piva Pilsner Urquell zachováváme stále stejný.

● Expozice Lidé Pilsner Urquell
V tomto místě vyprávíme příběh lidské práce a fortelu. Seznámíte zde nejen se sládky, ale i dalšími pivovarskými profesemi, bez kterých bychom úspěšný příběh piva Pilsner Urquell psát nemohli. V expozici vám přiblížíme každodenní dřinu, která vedla ke vzniku pivovaru a k jeho světové proslulosti. Ukážeme odhodlání, píli a vytrvalost, kterou si v Plzni předávají z generace na generaci.

● Historické sklepy
Užijte si jedinečnou atmosféru historických pivovarských sklepů. Prohlédnete si spilečné kádě a zjistíte, co je to „pivní deka“. Pivovar Plzeňský Prazdroj zde dodnes vyrábí malou část produkce piva Pilsner Urquell tradiční metodou jako za dob prvního sládka Josefa Grolla – kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech.

● Degustace piva
Na nefiltrované nepasterizované pivo Pilsner Urquell vás Plzeňský Prazdroj zve v závěru prohlídky (pouze pro dospělé). V ležáckých sklepech vás čeká degustace nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell načepovaného přímo z dubového ležáckého sudu. Toto jedinečné nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell si můžete vychutnat pouze na prohlídce pivovaru nebo během zážitkových programů v Šalandách.


Informace o prohlídce
●Kapacita skupiny na prohlídku pivovaru Pilsner Urquell je max. 45 osob.
●Délka prohlídky je 80 min.
●Prohlídka Pilsner Urquell je bezbariérová.
●Pro návštěvu sklepů doporučujeme teplejší oblečení – teplota se pohybuje okolo +5 °C.
●Součástí prohlídky je ochutnávka piva Pilsner Urquell (pouze pro starší 18 let).


Prohlídka pro skupiny 10 a více osob:
●Skupinám 10 a více osob nabízíme prohlídku v těchto jazykových variantách: češtině, angličtině, němčině, ruštině, francouzštině
●Termín si můžete zvolit dle vašich požadavků. V časy mimo otevírací dobu Návštěvnického centra vám prohlídku zajistíme za příplatek 50 Kč na osobu.
●Prohlídku prosím objednávejte min. 3 dny předem


Aktualizováno: před 11 měsíci

Plzeňský Prazdroj zdraží od 1. dubna čepovaná piva o korunu na půllitru

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTK

Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdraží od dubna půllitr čepovaného piva o jednu korunu. Půjde o všechny značky, tedy Pilsner Urquell, Radegast, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Birell v sudech a tancích. Ceny balených piv se nezmění. ČTK informaci získala od hostinských a obchodních řetězců a potvrdil ji mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář. Kvůli rapidnímu růstu vstupních nákladů už od ledna zdražily pivovary Staropramen a Budvar. Prazdroj naposledy zvyšoval cenu většiny produktů loni v říjnu v průměru o tři procenta, poprvé po třech letech zvedl ceny čepovaných piv.

Kvůli rapidnímu růstu vstupních nákladů už od ledna zdražily pivovary Staropramen a Budvar, společnost Heineken to zatím neplánuje. Prazdroj naposledy zvyšoval cenu většiny produktů loni v říjnu v průměru o tři procenta, poprvé po třech letech zdražil čepovaná piva.

Pivovar se po dva roky pandemie koronaviru potýkal s omezeními provozu hospod a restaurací. V běžné době se v nich vyčepuje v průměru 40 procent z prodejů pivovaru na domácím trhu a zbytek se prodá v obchodech. Pivovarníkům navíc minimálně poslední půlrok zdražují hlavně energie a skleněné a plechové obaly, ale také voda i ječmen na výrobu sladu.

"V posledních měsících čelíme dramatickému nárůstu cen vstupů, hlavně energií, které tvoří výraznou část nákladů ve výrobě i distribuci. Výrazně rostou i ceny vstupů souvisejících přímo s pohostinstvím, například výčepní technologie, skla a dalšího vybavení, které pivovar hospodám poskytuje. Jakoukoli souvislost s konfliktem na Ukrajině naprosto odmítáme," uvedl Kovář.

Prazdroj podle něj věří v důležitost české pivní kultury v hospodách, a proto je dlouhodobě podporuje, nejvíce v posledních dvou letech. "K úpravě cen piv v sudech a tancích jsme přistoupili proto, abychom mohli v investicích a trendu zvyšování kvality pokračovat. Ceny čepovaných piv upravujeme pouze potřetí za posledních šest let." uvedl.

Prazdroj každoročně investuje do rozvoje tuzemských hospod a restaurací stovky milionů korun. V posledních dvou letech pandemie podle Kováře to ještě zintenzivnil. "V podpoře gastro segmentu budeme pokračovat nadále. Letos se soustředíme zejména na školení personálu, zvýšení kvality služeb a lepší vybavení hospod včetně snižování nákladů na jejich provoz," uvedl mluvčí.

Prazdroji klesl předloni čistý zisk o pětinu na 3,8 miliardy korun. Tržby se meziročně snížily o více než miliardu korun téměř na 16 miliard Kč. Hlavním důvodem nižších hospodářských výsledků bylo dlouhodobé uzavření a omezení provozu pivnic vinou pandemie a s tím spojený nižší prodej piv. Pivovar prodal v roce 2020 v ČR a v cizině 11,2 milionu hektolitrů piva, meziročně o 4,2 procenta méně. Prodej v ČR klesl meziročně o osm procent na 6,69 milionu hektolitrů, v cizině vzrostl o jedno procento na 4,52 milionu hektolitrů. Loňské prodeje zveřejní pivovar na přelomu dubna a května a finanční výsledky předchozího roku většinou odhalí koncem června. Plzeňský Prazdroj vlastní od roku 2017 japonská skupina Asahi Group Holdings.

Společnost Heineken, pod kterou patří například pivovary Starobrno, Krušovice nebo Zlatopramen, v současnosti zdražování neplánuje. "Budeme ceny vstupů nadále sledovat a případně je zohledníme v naší strategii," sdělila ČTK mluvčí společnosti Dita Vašíčková.

Volba sládků nabízí IPA Soutock a ROG IPA

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář,PR

Volba sládků v březnu poprvé přináší dvě piva najednou. Obě reprezentují styl India Pale Ale (IPA), přesto je každé trochu jiné. Nefiltrovaný Soutock z plzeňského minipivovaru Proud s žitným sladem a plným karamelovým tělem nebo lehčí, velmi dobře pitelné pivo ROG IPA od Radegastu, mohou návštěvníci ochutnat v některém z téměř tisícovky podniků v Česku.

Seriál pivních speciálů v rámci programu Volba sládků pokračuje v březnu uvedením dvou různých tváří piva stylu IPA. Přibližně polovina z více než 1000 zapojených restaurací představí IPA Soutock z minipivovaru Proud, druhá polovina nabídne svým hostům Radegast ROG IPA.

„Pivní styl IPA ve své moderní podobě odstartoval boom amerických minipivovarů v osmdesátých letech a položit základy podoby řemeslného piva, jak jej známe dnes,“ vysvětluje nezvyklý krok Volby sládků manažer tohoto programu Tomáš Drahoňovský. „Postupně se vyvinul do různých podob a dvě z nich proto chceme dát milovníkům našeho piva k ochutnání a porovnání najednou. Stačí jen navštívit různé provozovny zapojené do Volby sládků,“ dodává.

Poprvé se tak v rámci programu představuje plzeňský minipivovar Proud. Jeho IPA Soutock je polotmavé pivo, ve kterém hraje prim žitný slad. Intenzivní hořkost se tak příjemně doplňuje se sytým karamelovým tělem. „První receptura na žitnou IPA vznikla už v roce 2019 a od té doby jsme ji výrazně vyladili. Ve vůni dnešní IPA Soutock dominuje ovocné chmelové aroma s kořenitým mírně nasládlým charakterem. V chuti se mísí hořkost se sladovou plností doplněnou o kávovinový základ a v závěru vynikne příjemný karamelový tón,“ přibližuje Lenka Straková, hlavní sládková pivovaru Proud.

Název IPA Soutock okazuje na soutok řek Radbuzy a Mže. Ten se totiž nachází jen několik desítek metrů od pivovaru Proud. Spojuje v sobě 4 druhy sladu (plzeňský, bavorský, žitný a karamelový), které společně vytváří plnou chuť s karamelovými tóny. Čtyři druhy chmele (Kazbek, Centennial, Amarillo a Columbus) pivu propůjčují ovocně chmelové, lehce kořenité až pryskyřičné aroma. Třináctistupňová IPA Soutock má vyšší hořkost 50 jednotek IBU a obsahuje 5,5 % alkoholu.

Zázemí minipivovaru Proud v krásné budově bývalé elektrárny, nabízí možnost vaření různých pivních stylů. Moderní technologie umožňují v různých fázích výroby přidávat speciální ingredience jako koření, ovoce nebo bylinky. Významnou součástí práce sládků v Proudu je experimentovaní, Proud rád spolupracuje s českými i zahraničními pivovary, a taky s vinaři, výrobci whisky nebo s pražírnami kávy. Výsledná piva, jedinečná svou chutí i vůní jsou vítaným obohacení českého pivního trhu.

Druhým březnovým tipem je Radegast ROG IPA, svrchně kvašené pivo z dílny nošovických sládků, které se díky velkému ohlasu spotřebitelů po roce vrací na čep českých a moravských hospod. Název ROG je inspirovaný staroslovanským výrazem pro Roh hojnosti, symbolem úrodnosti a blahobytu, úzce spjatým s bohem Radegastem.

„Dobře pitelné světlé pivo Radegast ROG IPA je reprezentantem typu Session IPA. Vyniká příjemným chmelovým charakterem chuti, podpořeným výrazným chmelovým aroma získaným chmelením za studena. Vůni doprovází i svěží citrusový nádech s grepovými tóny. ROG IPA je osvěžující, chuťově bohaté a výrazně hořké pivo, “ říká Tomáš Pokorný, sládek Volby sládků.

Svrchně kvašená ROG IPA potěší výraznou hořkostí s 50 jednotkami hořkosti IBU. Obsahuje 4,6 % alkoholu a na stupnici EPM dosahuje 10,7 %. Pivo je uvařeno výhradně ze světlého plzeňského sladu. Příjemný chmelový charakter chuti i vůně pivu dodávají americké aromatické chmely Citra, Sabro a český chmel Kazbek, ve vůni převládají lehké citrusové a grepové tóny.

Fanoušci zajímavých pivních chutí najdou podniky s pivními speciály na stránce volbasladku.cz, kde bude taky uvedeno, zda daná restaurace nabízí IPA Soutock nebo ROG IPA.

Sládci v akci společně s WeDigital

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:FeedIT.cz

Plzeňský Prazdroj si ve výběrovém řízení na konci roku 2021 vybral agenturu WeDigital jako parťáka pro obsahovou strategii a správu profilů Sládci v akci na Facebooku a Instagramu. Sládci v akci chtějí šířit osvětu a ukazovat, jak vypadá kvalitní čepované pivo i pozvednout českou pivní kulturu. Pro spolupráci, jež odstartovala v únoru, si vybrali agenturu WeDigital, která má v pivním světě zkušenosti. Aktuálně pracuje pro Pivovar Proud a podílí se také na strategiích digitální komunikace značky Pilsner Urquell.

Začátkem února si agentura WeDigital přebrala správu sociálních sítí multibrandového profiliu Plzeňského Prazdoje Sládci v akci. Konkrétně bude pečovat o jejich Instagram a Facebook. Profesionálního správce profilů na sociálních sítích si v Plzeňské Prazdroji vybrali i proto, že chtějí oslovit nové publikum, kam patří i spotřebitelé. Ambiciózním cílem je skrze komunikaci na těchto sociálních sítích dále pozvednout českou pivní kulturu a šířit osvětu kvalitně čepovaného piva.

Zadání má agentura jasné: posunout komunikaci více k samotným spotřebitelům, a to zábavnou, čtivou a inspirativní formou.

“Máme velkou radost, že si nás Plzeňský Prazdroj vybral. Společně budeme tedy komunikaci více orientovat na spotřebitele. Máme v plánu využívat další edukativní videa, zábavné formáty a grafické prvky. Rozhodně budeme i nadále pracovat se samotnými obchodními sládky a ukazovat dobrou práci výčepních. Nechceme, aby se naším zapojením ztratila tolik potřebná autenticita a duch zakladatelů nápadu na profil Sládci v akci. Stávající fanoušci jsou už zvyklí na své sládky, znají je a chtějí i nadále cítit jejich blízkost, zajímají se o jejich názory i zkušenosti, ” komentovala vyhrané výběrové řízení Andrea Hurychová, zakladatelka a výkonná ředitelka agentury WeDigital.

“Doposud jsme se zaměřovali hlavně na komunikaci a edukaci samotných výčepních. Postovali jsme edukativní videa určená primárně výčepním – jak mít správně složený kohout, jak poznat čisté pivní vedení a jak načepovat správnou hladinku. Dávali jsme nahlédnout do zákulisí soutěží výčepních v Čechách i na Slovensku i poodhalovali, jak vypadá profesní život našich kolegů, kteří jsou těmi hlavními představiteli a nositeli české pivní kultury. V tom chceme pokračovat i v roce 2022, kdy jsme komunikaci svěřili do rukou profíků. Očekáváme, že nás posune ke komunikaci, která pomůže náš cíl přiblížit nejen dalším výčepním, ale i naučí běžné spotřebitele poznat kvalitu čepovaného piva a vyžadovat jí,” říká Martin Hložek, jeden z obchodních sládků a zakladatelů profilu.

Sociální sítě Sládci v akci byly založeny v době prvního koronavirového lockdownu, tedy na jaře 2020, z iniciativy obchodních sládků. Byly zamýšleny jako komunikační nástroj směrem k zákazníkům obchodních sládků, tedy k jednotlivým provozovnám a výčepním. Už z této podstaty jsou profily od začátku svého působení multibrandové. Prostor v nich dostávají všechny značky Plzeňského Prazdroje.

Od agentury WeDigital Sládci v akci chtěli ucelenou koncepci komunikace. Agentura představila dlouhodobou, udržitelnou a smysluplnou obsahovou strategii komunikace na sítích a je schopna zajistit i vše ostatní spojené s úspěšnou komunikací značky, včetně správy profilů. Agentura se bude soustředit jak na odbornou veřejnost (výčepní a provozovny), tak na obsah a styl komunikace, který bude mířit na samotné spotřebitele
a zaujme je. Sledovat společnou práci obchodních sládků a agentury WeDigital můžete od února na Instagramu (https://www.instagram.com/sladcivakci/) a Facebooku (https://www.facebook.com/Sl%C3%A1dci-v-akci-380098848727279).

Covid kvalitu čepovaného piva v hospodách nezhoršil

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Skvěle načepované pivo není již jen výsadou Prahy a dalších velkých měst. Hospod a restaurací, které umí pečovat o český národní nápoj, přibylo i navzdory pandemii, a to i v menších městech. Dokládá to ocenění Hvězda sládků. To Plzeňský Prazdroj uděluje hospodám a pivnicím, které pivu věnují tu nejvyšší péči, a kde ho umějí i perfektně načepovat. Letos jej získalo 586 hospod, téměř dvakrát tolik, co v prvním ročníku před třemi lety. Nejvíce přitom rostou počty oceněných v městech do 50 tisíc obyvatel. Úspěšní jsou ale i hostinští v nejmenších městech a Hvězdu sládků získalo letos i 26 hospůdek v obcích do 3 tisíc obyvatel.

Plzeňský Prazdroj letos uděluje Hvězdu sládků již potřetí. Inspektoři hodnotí pravidelně celkovou péči o pivo od skladování přes čistotu pivního vedení a skla až po správné čepování. Obavy, že by se vinou koronakrize kvalita v hospodách zhoršila, se nenaplnily. „Naopak se ukázalo, že hospodští dělají vše pro to, aby k nim hosté znovu chodili a vraceli se nejlépe opakovaně. Proto vylepšují nejen prostředí restaurací nebo nabídku jídla, ale soustředí se ještě víc i na pivo a péči o něj. A v tom se jim snažíme maximálně pomáhat,“ říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Prazdroje. Inspektoři z Prazdroje přitom uvádí, že kvalita péče o pivo a jeho čepování roste celkově a netýká se jen těch nejlepších hospod, které získají Hvězdu sládků, a jen velkých měst.

Oproti předchozímu „předcovidovému“ ročníku se počet oceněných hospod zvýšil bezmála o 140, a to i přesto, že kritéria jsou pořád velmi přísná. Celkem Hvězdu sládků pro letošní rok obdrželo 586 restaurací, hospod a barů v Česku. Nejvíce oceněných podniků je v Praze, na severní Moravě, v Plzeňském a Středočeském kraji. Přibývá ale oceněných provozoven i v dalších regionech. Oproti minulému ročníku letos vzrostl nejrychleji počet na jižní Moravě, v Královéhradeckém a Olomouckém kraji.

Výrazně se přitom situace zlepšuje na malých městech a vesnicích, kde místním hospodám v posledních dvou letech i vlivem covidových omezení přibyla konkurence v podobě domácích výčepů. „Majitelé hospod na malých městech to často vzali jako výzvu a začali se věnovat kvalitě. Chceme jim v tom pomoci, ať už zlepšením výčepního vybavení, poradenstvím v oblasti sanitace pivního vedení nebo školením personálu a výčepních. Ročně proškolíme stovky provozoven. Tím se zvyšuje i počet podniků v menších městech a na vesnicích, které umí naservírovat skvěle ošetřené pivo a lákají své hosty zpátky. A ty úplně nejlepší pak aspirují na Hvězdu sládků,“ vysvětluje Vojtěch Homolka, vrchní obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, který má na starosti kvalitu čepovaného piva v hospodách.

Že hosté čím dál víc vyhledávají správně ošetřené pivo, potvrzuje Marek Cieslar z pivnice Pilsnerka Národní v centru Prahy: „Pozorujeme zvýšený zájem znalců piva. Mezi hosty nám přibylo množství partiček, které cíleně chodí za kvalitním pivem.“

Přesto, že kvalita péče o pivo roste, udržet si prestižní ocenění není pro hospody automatické. Svědčí o tom fakt, že Hvězdu neobhájila přes stovku hospod a restaurací. „Mezi letošními oceněnými je přes 40 procent nováčků, hospod, které dosud Hvězdu sládků neměly,“ uvádí Vojtěch Homolka.

Pro hospodské je ocenění důležité z několika důvodů. V nedávném průzkumu Prazdroje, kterého se účastnilo 150 v minulém ročníku oceněných hospod a restaurací, potvrdila třetina z nich, že k nim hosté po získání Hvězdy sládků cíleně chodí na čepované pivo. Téměř 60 % hospodských uvedlo, že ocenění zvyšuje hrdost štamgastů na svého výčepního. Pro 40 % dotázaných přináší Hvězda konkurenční výhodu a zvyšuje známost jejich podniku. Pětina pak uvádí, že k nim chodí noví hosté a mají díky Hvězdě i vyšší výtoč piva.

„Máme opakovaně potvrzeno, že lidé chodí cíleně tam, kde Hvězda visí,“ komentuje Martin Tuch z restaurace Dole v dole v Sokolově a jeho slova potvrzuje i Pavel Halama z restaurace Panský dvůr v Chotěboři: „Díky Hvězdě jsme se dostali do různých aplikací a map, takže kdo nás nezná, najde si nás. Už to není přitom jenom věcí mladých, pozorujeme, že podobné aplikace využívají i starší lidé.“

Prazdroj přestal plnit do PET lahví už i Kozla a Primus

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Piva v PET lahvích od Plzeňského Prazdroje natrvalo zmizí z pultů prodejen. Pivovar ukončil stáčení do plastových obalů na konci loňského roku. V obchodech se nyní doprodávají poslední kusy. Z více než sedmdesáti procent teď Prazdroj plní pivo do vratných, znovupoužitelných obalů, tedy sudů a skleněných lahví.

„Rozhodnutí skončit s PET lahvemi souvisí s dlouhodobou snahou minimalizovat dopad našeho podnikání na životní prostředí. Naším cílem je maximální cirkularita obalů, to znamená využívat je opakovaně, nebo je vyrobit z použitého obalu, tedy z recyklátu,“ říká ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje Pavlína Kalousová. Pivní PET lahve ale nelze znovu využít na výrobu nových pivních lahví. Hlavní překážku představuje vnitřní ochranná membrána, která je nezbytná pro zachování kvality piva. Materiál z pivních PETek tak lze recyklovat například pro výrobu koberců, ale nelze z nich znovu vyrobit lahve nové. Proto od nich Prazdroj definitivně upustil.

S koncem plnění piva do PET lahví začal pivovar před dvěma lety, kdy tento obal přestal používat nejprve u piv Gambrinus, Radegast a Klasik. Nyní se k němu přidaly další značky – Kozel a Primus. Prazdroj tak nabízí svá piva už jen ve skleněných lahvích, sudech, tancích nebo plechovkách. „Ukončením stáčení piva do plastových obalů ušetříme ročně přes 1300 tun plastu. To vydá na řadu PET lahví dlouhou 2500 kilometrů, což odpovídá třeba trase z Plzně do Lisabonu,“ vysvětluje Pavlína Kalousová.

Podle dat Prazdroje tento přístup preferují i spotřebitelé, zhruba dvě třetiny z nich přešly od nákupu piva v PET lahvích ke skleněným vratným lahvím, třetina lidí pak místo PETek nakupuje plechovky. I u nich usiluje pivovar o co největší snížení ekologické stopy a stal se proto členem Iniciativy pro zálohování. „Obrovskou výhodou hliníku je skutečnost, že jej lze recyklovat v podstatě do nekonečna, přičemž kvalita materiálu zůstává stejná. V případě zavedení zálohového systému tak prakticky ze starých plechovek bude možné téměř beze zbytku vyrábět nové plechovky,“ uvádí Pavlína Kalousová. Plechovky z recyklátu mají navíc až o 80 procent nižší uhlíkovou stopu a spotřebuje se na ně jen 5 procent energie ve srovnání s plechovkami z hliníku, který se musí nově vytěžit. „Dlouhodobě se snažíme s dodavateli navyšovat podíl recyklovaného hliníku v plechovkách, aktuálně jsme v průměru na zhruba 50 % a rozhodně míříme výš,“ doplňuje Pavlína Kalousová.

Konec stáčení piva do PET lahví není jediným krokem, kterým Prazdroj snižuje spotřebu plastů. O třetinu snížil tloušťku fólie, která se používá pro ovinutí produktů na paletách, aniž by snížil její pevnost. Tím ušetří 19 tun plastů ročně. Pro plastové fólie, které drží pohromadě větší množství plechovek, používá výhradně recyklovaný plast, čímž ročně nevyprodukuje téměř 600 tun nového plastu. K tomu lze přičíst i loni představenou novou láhev Pilsner Urquell, ze které pivovar odstranil plastovou nálepku, to přináší úsporu dalších 58 tun plastů za rok.

„Nedíváme se ale jen na plasty nebo hliník, k obalům přistupujeme komplexně, aby každá jejich část měla co nejmenší dopad na přírodu. Proto u většiny našich značek používáme na skleněných lahvích etikety z recyklovaného papíru. Díky tomu ročně ušetříme přes 350 tun nového papíru,“ dodává Pavlína Kalousová. Každá tuna recyklovatelného papíru přitom zachrání přibližně 17 stromů, v případě Prazdroje jde tedy o skoro 6000 nepokácených stromů za rok.

Pilsner Urquell představuje exkluzivní zlaté olympijské plechovky

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Zlatými plechovkami Pilsner Urquell mohou čeští fanoušci slavit již za několik dní úspěchy našich olympioniků. V průběhu olympiády je koupí ve vybraných obchodech. Exkluzivní limitovanou edici budou mít k dispozici také olympionici přímo v Pekingu. Už v předstihu si zlatými plechovkami připili na úspěch českého týmu hokejové legendy.

Sportovní úspěchy našich reprezentantů mohou čeští fanoušci slavit stylově. Limitovaná edice zlatých plechovek Pilsner Urquell vstoupí na trh přímo v den zahájení olympijských her. K dispozici budou v průběhu února v řetězcích Billa a Kaufland.

Hrdým partnerem Českého olympijského týmu se Pilsner Urquell stal už před 21 lety. „Naše spolupráce je starší než někteří současní reprezentanti. Zlatou edicí bychom chtěli vyjádřit náš obdiv sportovcům. Pro jejich výkony i to, jaké zážitky a radost nám, fanouškům, přinášejí, jsou v naších očích zlatí bez ohledu na umístění,“ říká Roman Trzaskalik, marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje.

Ještě před odletem si na úspěch českého týmu připili zlatými plechovkami olympijský vítěz z Nagana Martin Ručínský a generální manažer hokejového národního týmu Petr Nedvěd, který vybojoval stříbrnou olympijskou medaili v roce 1994 v dresu Kanady. „Věřím, že tento přípitek přinese našim hokejistům štěstí a Petr si bude moci vychutnat olympijské oslavy i v českých barvách,“ přeje Martin Ručínský před cestou do Pekingu Nedvědovi.

Prazdroj končí s PETkami, přestal plnit už i Kozla a Primus

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:MediaGuru.cz

Plzeňský Prazdroj přestal plnit do PET lahví svá piva Kozel a Primus. Tím definitivně končí s PETkami.

Piva v PET lahvích od Plzeňského Prazdroje zmizí z pultů prodejen. Pivovar ukončil stáčení do plastových obalů na konci loňského roku. V obchodech se nyní doprodávají poslední kusy. Z více než sedmdesáti procent teď Prazdroj plní pivo do vratných, znovupoužitelných obalů, tedy sudů a skleněných lahví.

„Rozhodnutí skončit s PET lahvemi souvisí s dlouhodobou snahou minimalizovat dopad našeho podnikání na životní prostředí. Naším cílem je maximální cirkularita obalů, to znamená využívat je opakovaně, nebo je vyrobit z použitého obalu, tedy z recyklátu,“ uvedla ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje Pavlína Kalousová. Pivní PET lahve ale nelze znovu využít na výrobu nových pivních lahví. Hlavní překážku představuje vnitřní ochranná membrána, která je nezbytná pro zachování kvality piva. Materiál z pivních PETek tak lze recyklovat například pro výrobu koberců, ale nelze z nich znovu vyrobit lahve nové. Proto od nich Prazdroj definitivně upustil.

S koncem plnění piva do PET lahví začal pivovar před dvěma lety, kdy tento obal přestal používat nejprve u piv Gambrinus, Radegast a Klasik. Nyní se k němu přidaly další značky – Kozel a Primus. Prazdroj tak nabízí svá piva už jen ve skleněných lahvích, sudech, tancích nebo plechovkách. „Ukončením stáčení piva do plastových obalů ušetříme ročně přes 1300 tun plastu,“ dodala Pavlína Kalousová.

Podle dat Prazdroje tento přístup preferují i spotřebitelé, zhruba dvě třetiny z nich přešly od nákupu piva v PET lahvích ke skleněným vratným lahvím, třetina lidí pak místo PETek nakupuje plechovky. I u nich usiluje pivovar o co největší snížení ekologické stopy a stal se proto členem Iniciativy pro zálohování. „Obrovskou výhodou hliníku je skutečnost, že jej lze recyklovat v podstatě do nekonečna, přičemž kvalita materiálu zůstává stejná. V případě zavedení zálohového systému tak prakticky ze starých plechovek bude možné téměř beze zbytku vyrábět nové plechovky,“ uvádí Pavlína Kalousová.

Konec stáčení piva do PET lahví není jediným krokem, kterým Prazdroj snižuje spotřebu plastů. O třetinu snížil tloušťku fólie, která se používá pro ovinutí produktů na paletách, aniž by snížil její pevnost. Tím ušetří 19 tun plastů ročně.

Prazdroj otevřel v Pivovarském muzeu Pivotéku

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápoje

Unikátní Pivovarské muzeum v Plzni, které sídlí v původním právovárečném domě z 15. století, se rozrostlo o novou Pivotéku. Plzeňský Prazdroj ji otevřel v prostorách zrekonstruované recepce muzea a milovníkům piva nabízí téměř 140 druhů piv z více než 25 pivovarů z celé České republiky – od ležáků přes ALE, IPY, Stouty, kyseláče až po piva stařená v sudech po nejrůznějších destilátech.

„Pivovarské muzeum, jediné svého druhu u nás, atraktivní formou přibližuje celou historii piva, od středověku až po současnost. Je tedy ideálním místem pro prezentaci toho nejlepšího z aktuálních trendů v tuzemském pivovarnictví. Chceme lidem ukázat rozmanitost pivního trhu v České republice a pomoci jim zorientovat se v pivních stylech,“ říká Rudolf Šlehofer, ředitel oddělení turismu Plzeňského Prazdroje.

Sortiment Pivotéky sestavuje plzeňský domovarník Štěpán Kozlík ve spolupráci s týmem plzeňského minipivovaru Proud. „Naše pivotéka navazuje na stále rozsáhlejší síť specializovaných restaurací a barů s pivními speciály v Plzni. Lidé rádi ochutnávají nové pivní styly a my jim chceme nabídnout pivní speciality z různých koutů Česka," říká ředitel minipivovaru Proud Michal Škoda. Nová plzeňská pivotéka chce podpořit také komunitu domovarníků. „S domovarníky chceme úzce spolupracovat. Plánujeme se podílet na organizaci pravidelných srazů a tematických besed, uvažujeme i o prodeji základních domovarnických surovin,“ dodává vedoucí Pivotéky Štěpán Kozlík.

Nová Pivotéka v Pivovarském muzeu nabízí nejen pestrou škálu piv v lahvích i plechovkách, ale také tematickou literaturu a nejrůznější stylové dárky nebo degustační sklenice. Mezi speciály a novinkami z tuzemského pivního trhu jsou v Pivotéce zastoupeny již zavedené minipivovary Clock, Zichovec nebo Matuška, ale i novější řemeslné pivovary jako třeba Libertas, Černý Potoka, Sibeeria, Obora ad. V předvánočním čase jsou navíc k dispozici i speciální dárková balení, která potěší nejednoho milovníka piva. Pivotéka je otevřená od 1. prosince každý den od 10 do 18 hodin.

Aukční lahev Pilsner Urquell je letos ukrytá za závojem

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:E15.cz

Letošní limitovaná edice aukčních lahví dostala podobu značně odlišnou od těch předchozích. Její autorkou je designérka Lucie Koldová.
Sada nezapře ženskou rafinovanost. Láhev totiž na první pohled vypadá, jakože nemá klasické hrdlo. Ve skutečnosti jej má, ale je ukryté pod barevný závoj.

„Těší mě, že se mohu podílet na projektu, který spojuje dobročinnost s dvěma typicky českými tradicemi, tedy pivem a sklářstvím,” říká Lucie Koldová, která je uměleckou ředitelkou české firmy Brokis. Zadavatel, Pilsner Urquell totiž oslovuje se zakázkou pokaždé jinou sklárnu. Ta letošní se specializuje na svítidla vyráběná z odpadových střepů.

Aukční lahve se letos budou dražit po desáté, výtěžek půjde tradičně na konto Centra Paraple. Celkově na něj doposud z předešlých aukcí putovalo 13,5 milionu korun. Centrum podporuje lidi s poškozenou míchou a jejich rodiny.

Ženský prvek se promítl i do pozice deseti ambasadorek projektu. Mezi nimi najdeme herečku Magdu Vašáryovou, zpěvačku Barboru Polákovou, herečku a moderátorku Terezu Kostkovou, dokumentaristku Helenu Třeštíkovou, oštěpařku Báru Špotákovou, rektorku Mendelovy univerzity Danuši Nerudovou, předsedkyni Akademie věd Evu Zažímalovou, farářku Martinu Viktorii Kopeckou, výčepní Martinu Navrátilovou a ilustrátorku Elišku Podzimkovou.

Zájemci o aukci, která proběhne 9. prosince na Mall TV naleznou všechny potřebné informace na https://aukce.mall.tv.

Letošní design aukčních lahví inspirovala ženská tajemnost

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Forbes.czAutor:Jana Pšeničková

Šestnáct verzí, než se povedlo vyladit tu finální. Takovou historii má letošní jubilejní aukční lahev Pilsner Urquell. Její design má na svědomí Lucie Koldová, umělecká ředitelka české firmy Brokis, která je součástí společnosti Janštejn Glass Group.

Lahví vzniklo deset, všechny putují do charitativní dražby. Peníze z ní pak pomohou neziskové organizaci Centrum Paraple, která pečuje o lidi s postižením míchy. Aukci pořádá největší pivovar v zemi už od roku 2012 a za tu dobu vybral pro Paraple přes třináct a půl milionu korun.

Každý rok se na designu aukční lahve podílí jiný umělec a vyrábí se v jiné sklárně. V minulosti to byl například Bořek Šípek, podle jehož návrhu vznikla lahev ve sklárně Ajeto na Českolipsku, jedním z autorů byl i hlavní designér Lasvitu Maxim Velčovský. Loni ji podle designéra Michala Froňka, zakladatele studia Olgoj Chorchoj, foukali skláři z Moseru.

Letos se výroby ujala sklárna Janštejn v Horních Dubenkách na Vysočině. Než spatřila nová lahev svět, trvalo to od prvních návrhů až po realizaci půl roku. Lucii Koldovou při inspirovala ženská tajemnost, vyzývavost a jemné tvary.

Člověk nemusí mít ani velkou představivost, aby zjistil, že tak trochu připomíná lahvičku dámského parfému. Výjimečná je i tím, že je schovaná pod skleněnou „košilkou“, která má zatím tři barvy – olivově zelenou, zlatou a pastelově jahodovou červenou.

„Chtěla jsem po sklářích, aby rozfoukli barevnou tyčinku do křišťálu tak, aby u hrdla byla nejintenzivnější a postupem směrem dolů mizela. Podpořili jsme ji i vnitřním pískováním. Barvy jsem vybírala tak, aby v nich pivo krásně vyniklo,“ říká designérka.

Právě tvarování bylo pro skláře trochu náročné. „Hlavně u krčku záleží na každém milimetru. Bylo také důležité rovnoměrně rozvrstvit barvu. Ale hrát si nás baví, zvlášť, když víme, že to šlo na dobrou věc,“ vysvětluje sklář Milan Vlach. A přiznává, že pár lahví se ze začátku nepovedlo a zbyly z nich jen střepy. „To je ale normální, vždy, když se něco nového učíme, musí se s tím počítat.“

Lucie Koldová vycházela i z toho, že jde o umělecký sběratelský artefakt a snažila se, aby byla lahev jednoduchá, a přesto výjimečná. „Začínala jsem analýzou předchozích ročníků a zvažovala, čím bych mohla přispět letos. Inspirovala mě ženská elegance, smyslnost, nic vás na té lahvi neosloví víc než právě její jemnost,“ dodává Lucie Koldová, pro kterou to byla první příležitost podílet se na charitativní akci. Věnuje se především komerčním projektům. V tomto případě byl její honorář pouze symbolický, aby pokryl práci sklářů.

Jako art direktorka Brokisu pečlivě sleduje českou i zahraniční designérskou scénu. A líbí se jí, jak pracují se sklem například ve Finsku. „Třeba tamní tradiční značka Iittala nabízí krásné, čisté a jednoduché věci. Pracuje i s litým sklem do pevných forem. Ale svou kvalitu si rovněž drží české sklo, které jde stále dopředu a v zahraničí se hodně líbí,“ říká designérka.

Tu firma Pilsner Urquell oslovila i proto, že tématem letošní aukční dražby jsou úspěšné a inspirativní ženy. Každá z deseti lahví má svou ambasadorku. Patří mezi ně třeba herečka Magda Vašáryová, zpěvačka Barbora Poláková, dokumentaristka Helena Třeštíková, sportovkyně Bára Špotáková nebo výčepní Martina Navrátilová.

Lahve vznikaly v české sklárně Janštejn, která má více než dvousetletou tradici. Známá je svou rukodělnou výrobou designového osvětlení i těles z recyklovaného skla, od míchání barev po tavení a foukání skloviny. Před pětadvaceti lety ji koupil Jan Rabell a platí za největší manufakturní sklárnu v zemi i ve střední Evropě.

„Sklo a pivo vždy patřily k sobě a tento charitativní projekt v sobě spojuje to nejlepší, co v naší zemi máme,“ zdůrazňuje majitel sklárny. Ta spolu s firmou Brokis, Brokis Glass, Brokis Solutions a Syrovátka tvoří společnost Janštejn Glass Group s obratem kolem dvou set milionů korun.

„Firma Brokis vyrábí svítidla, která vyváží do více než 110 zemí světa, Brokis Glass byla založená pro výrobu panelů ze zbytkového skla. A společnost Syrovátka je naše truhlárna, kterou jsme koupili před čtyřmi lety,“ vysvětluje Rabell.

Letošní jubilejní dražba aukční lahve proběhne online na Mall TV 9. prosince. Projekt navazuje na dlouholetou pivovarskou tradici, kdy s dobročinností začali v pivovaru už jeho zakladatelé. „Plzeňský Prazdroj, který byl založen a první várku piva uvařil v roce 1842, se od samého počátku spojoval s dobročinnými aktivitami. Podílel se například na dostavbě Chrámu svatého Víta a obnově Národního divadla. A od samého začátku bylo důležité i spojení se sklem, které pivo dotváří,“ doplňuje dlouholetý sládek pivovaru Václav Berka.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.01.03.2022 16:36702