Historie a současnost pivovaru Plzeňský Prazdroj

● 1842 Zrod legendypivovar
Pivo se v Plzni vařilo střídavě u jednotlivých právovárečných měšťanů. Kvalita byla různá, a proto se v hlavách plzeňských měšťanů zrodí myšlenka na vlastní pivovar s dobrým pivem. V novém Měšťanském pivovaru vaří 5. října 1842 sládek Josef Groll první várku nového plzeňského piva, které brzy dobude celý svět.

● 1843 Poprvé v Praze U Pinkasůpivovar
Pražský krejčí Jakub Pinkas si v dubnu 1843 nechává od svého přítele Martina Salzmanna dovézt dvě vědra plzeňského ležáku. Propadne jeho kouzlu, svou původní živnost věsí na hřebík a otvírá hostinec. Pivo se těší takové oblibě, že je brzo nutné rozšířit prostory o sousední dům. Hostinec později navštěvují význačné osobnosti jako Dobrovský, Palacký, Baťa a mnozí další.

● 1856 Spodně kvašený ležák také ve Vídnipivovar
Plzeňské pivo se poprvé dostává do Vídně. Rovných 65 věder je doručeno Josefu Šedivému v Salvatorově ulici č. 379. Měšťanský pivovar se později stává oficiálním dodavatelem císařského dvora. Sklad ve Vídni otevírá 1. července 1870.


● 1859 Ochranná značka Pilsner Bierpivovar
Spolu s tím, jak se šíří obliba plzeňského ležáku v Čechách i přilehlých zemích, objevují se jeho napodobeniny. Proto si v roce 1859 dává Měšťanský pivovar zaregistrovat značku „Pilsner Bier“ (Plzeňské pivo), z níž ale těží i ostatní piva z Plzně.

● 1870 Vznik pivovarupivovar
15. října zahajuje provoz První plzeňský akciový pivovar (dnes Gambrinus) založený 20 významnými podnikateli v čele s Emilem Škodou. V prosinci si pak registruje první ochrannou známku Erste Pilsner Actien Brauerei – Pilsner Bier.


● 1873 První export do Nového světapivovar
Měšťanský i První akciový pivovar slaví v tomto roce první export do USA. O rok později již plzeňský ležák putuje do severní Ameriky pravidelně a na sklonku 19. století proniká také do Latinské Ameriky, Afriky i na Blízký východ.

● 1874 Vznik pivovaru Velké Popovicepivovar
František Ringhoffer ke svému kamenickému panství skupuje pivovar s mlýnem, spilkou i hvozdem a zakládá Pivovar Velké Popovice. První 60hl várka piva spatřuje světlo světa 15. prosince. O rok později již pivovar vystavuje 18 tisíc hl a po rozsáhlých rekonstrukcích roku 1902 dokonce 80 tisíc hl piva.

● 1881 Ledařstvípivovar
Měšťanský pivovar začíná svážet led od hráze Boleveckého rybníka do ležáckých sklepů, kde odtávající voda a studený vzduch chladí celé sklepení. Zásoby ledu se skladují na dvoře na podložce ze dřeva, popela, písku a lepenky natřené dehtem. Expozice o ledování je dnes součástí prohlídkové trasy plzeňského pivovaru.

● 1885 František Josef I. v pivovarupivovar
„Jest skutečně zvláštní, že se dosud žádnému pivovaru nepodařilo rázovitou a lahodnou chuť plzeňského piva napodobiti,“ ocenil plzeňské pivo při návštěvě Měšťanského pivovaru císař František Josef I. Vzkvétá i sousední První akciový pivovar. Rozšiřuje prostory a nakupuje železniční vagony pro export.

● 1887 Lahvování pivapivovar
Měšťanský pivovar začíná stáčet svůj ležák také do lahví. První akciový drží krok a lahvovnu spouští rok poté. S rostoucí poptávkou po lahvovém pivu Měšťanský pivovar v roce 1899 staví první stáčírnu, která funguje dalších 70 let.

● 1892 Historická bránapivovar
Měšťanský pivovar slaví 50. výročí založení. U této příležitosti staví Jubilejní bránu, která se stává symbolem pivovaru, firmy i značky Pilsner Urquell. V roce 2000 jsou v bráně objeveny dobové materiály a jako odkaz dalším generacím do ní zazděny dokumenty s novodobou historií pivovaru.

● 1893 Doprava pivapivovar
Již v roce 1876 si Měšťanský i První akciový pivovar od státní dráhy pronajímají a později kupují první železniční vagony. Zřizují také závodní železniční vlečku, která nahrazuje koňské povozy. V roce 1895 pořizuje Měšťanský pivovar lokomotivu. V roce 1914 je v majetku pivovaru již 388 vagonů a také první nákladní i osobní auto.

● 1897 Neměnná chuť Pilsner Urquellpivovar
Pilsner Urquell si zakládá na své neměnné chuti. A tu potvrzují i odborné analýzy. Měření švýcarské laboratoře v St. Gallenu z roku 1897 zaznamenala parametry jeho kvality. Tytéž hodnoty potvrdila i její následovnice Labor Veritas v roce 2008. Pilsner Urquell si tak dodnes zachovává chuť, která mu vydobyla slávu v celém světě.

● 1898 Ochranná známka Pilsner Urquellpivovar
Generální celní úřad v Londýně již dříve ustavuje označení Pilsner Beer jako zvláštní druh piva bez ohledu na původ. V roce 1898 proto vzniká ochranná známka Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell. Chrání tak unikátní značku, která je vzorem pro všechna piva plzeňského typu.

● 1899 Chladírenský pivní vagonpivovar
Na světové výstavě v Paříži předvádí Měšťanský pivovar vzorový chladírenský pivní vagon. Brzy má takových vagonů 258 a od roku 1900 vyjíždí každé ráno z Plzně do Vídně souprava zvaná pivní vlak. Podobná souprava vozí záhy pivo i do Brém, kde se nakládá na lodě pro americké trhy.

● 1904 Spalkův projektpivovar
V letech 1904 – 1907 realizuje Měšťanský pivovar velkolepý projekt, kterým si na dlouhá desetiletí zajistí soběstačnost ve výrobě elektřiny i v zásobování vodou. Spalkův projekt zahrnuje elektrocentrálu, vrty ve vodárně Roudná, odželezňovací stanici či vodárenskou věž. Ta slouží jako rezervoár pitné i užitkové vody po většinu 20. století a stává se jednou z dominant Plzně.

● 1909 Ochranná známka Kaiserquellpivovar
Pivo Prvního akciového pivovaru je nově na počest císaře Františka Josefa I. chráněno známkou Kaiserquell – Císařský zdroj. Pivovar pak v roce 1912 získává honosný titul „c. k. dvorní dodavatel“ a těsně před první světovou válkou se stává předním výrobcem piva v Čechách. Jeho roční výstav přesahuje 270 tisíc hl.

● 1913 Milion hektolitrů Prazdrojepivovar
Výstav plzeňského ležáku poprvé přesahuje hranici milionu hektolitrů. Měšťanský pivovar se stává největším v Evropě a nakupuje první automobily. Před první světovou válkou má své obchodní zastoupení ve 34 zemích včetně USA a Egypta, vlastní řadu světových medailí.

● 1919 Plzeňský Gambrinuspivovar
Kaiserquell, ochranná známka zapsaná na počest Františka Josefa I., se vznikem samostatného Československa ztrácí smysl. Registrována je proto nová ochranná známka Plzeňský Gambrinus. Název piva Gambrinus sahá až do 13. století a vychází ze jména vévody Jana Primuse, děda Karla IV a patrona sladovníků.

● 1922 Registrace značky Kozelpivovar
Oficiální obchodní značkou velkopopovického pivovaru se stává Kozel. Označení má původ ve zkomolenině dolnosaského města Einbeck, které ve 14. století proslulo výrobou piva spodním kvašením. To se tehdy šířilo do Čech pod názvem Ein Bock (Kozel). Emblém pivovaru vytvořil potulný francouzský malíř jako výraz díků za pohostinnost zakladetele Ringhoffera.

● 1931 Rekonstrukce varnypivovar
Měšťanský pivovar dokončuje rekonstrukci varny, která je využívána až do roku 2004. Ze základů té původní vyroste nová budova: vznikají železobetonová sila a k varně je přistavěn 50m komín se zabudovanými ohřívači k využití unikajícího tepla. Nově se objevují úspornější automatické pásové rošty pod pánve poháněné elektromotorem.

● 1934 Dynastie Hlaváčkůpivovar
Vrchním ředitelem Plzeňských akciových pivovarů se stává František Hlaváček a je prvním z rodu, který spojil své jméno s pivovarem Gambrinus po tři generace (více než 80 let). Jeho syn Ivo Hlaváček (na snímku) byl v letech 1958 až 1987 hlavním sládkem a později výrobním ředitelem, vnuk Jan Hlaváček působil v Plzeňském pivovaru a pivovaru Gambrinus od roku 1978. V současné době je emeritní sládek Plzeňského Prazdroje.

● 1936 Vývoj transportních sudůpivovar
V roce 1936 dostává plzeňský sládek od Škodových závodů nabídku ke koupi hliníkových sudů k dopravě piva. Do hospod se ale vozí pivo v dřevěných sudech až do poloviny 50. let, kdy je vystřídají právě sudy z hliníku. Ty na konci 80. let nahradí nerezové KEG sudy. Velké dřevěné sudy se dodnes používají k maloobjemové výrobě piva Pilsner Urquell ve sklepích plzeňského pivovaru.

● 1939 Válečná stagnacepivovar
Druhá světová válka přerušuje vývoj obou plzeňských pivovarů. Vozový park zabavuje říšská vojenská správa. USA bojkotují Pilsner Urquell jako německý výrobek, export tak směřuje výhradně do Německa. Pivovar Gambrinus trpí nedostatkem surovin, který má dopad na kvalitu. Vyrábí slabou válečnou „osmičku“ a přežívá proto, že zásobuje pivem dělníky ve Škodovce.

● 1942 Těžba ledu ve velkémpivovar
Úspěšný pivovar spotřebuje na uchování piva velké množství ledu. Ve 20. letech spotřebuje Plzeňský Prazdroj na výrobu a uchování 400 tisíc hl piva 600 vagonů ledu. K jeho efektivní těžbě přispívá od roku 1942 železný dopravník, který těží 100 tun ledu za hodinu. Poslední kra pro plzeňské ležácké sklepy byla vytěžena v roce 1987.

● 1945 Bombardování pivovarůpivovar
Spojenecké bombardování 17. dubna těžce poškozuje sklepy, varny, spilky, lahvovnu i obytné domy Měšťanského pivovaru, pivovar Gambrinus je téměř zničen. Jeho tehdejší ředitel František Hlaváček ale věří ve skvělou budoucnost. V troskách se rodí později nejoblíbenější pivo u nás – světlý výčepní Gambrinus a už o rok později se v nově vybudovaném pivovaru vaří 200 tisíc hl kvalitního piva.

● 1960 Gambrinus má nové ocelové tankypivovar
Od počátku své existence investuje pivovar Gambrinus do provozu a technických inovací. Na sklonku 50. let instaluje 20 ležáckých ocelových tanků s kapacitou 3 600 hektolitrů. V březnu 1960 vyjíždí z pivovaru první autocisterna a stáčení probíhá mimo pivovar.


● 1961 Technické inovacepivovar
V pivovaru Gambrinus se instalují technologické novinky: spádové varny, nový způsob kvašení i jímání CO2 z krytých kovových kvasných kádí. Nová šetrnější stáčecí linka o výkonu 14 tisíc lahví za hodinu snižuje možnost kontaminace a lépe garantuje kvalitu i chuť piva. Od roku 2011 se v pivovarech Prazdroj a Gambrinus díky novému zařízení na zpětné jímání kvasného CO2 snížily jeho emise o více než 280 tun.

● 1965 Vznik pivovaru Radegastpivovar
V roce 1965 je v Nošovicích na severní Moravě položen základní kámen nového pivovaru, který má uspokojit náročné pivaře v blízké průmyslové aglomeraci. První várka piva se rodí 3. prosince 1970. Rok poté dostává pivo jméno podle staroslovanského boha slunce, ohně a pohostinnosti Radegasta.

● 1976 Radegast má vlastní sladovnupivovar
Pivovar Radegast zprovozňuje vlastní sladovnu, která tehdy jakožto druhá největší v Česku ročně vyrobí 24 tisíc tun světlého sladu plzeňského typu. O 13 let později zahajuje provoz také nová sladovna Plzeňského Prazdroje s kapacitou 84 tisíc tun sladu. Pivovar se tak stává soběstačným v produkci světlého sladu.

● 1979 Milion hektolitrů Gambrinusupivovar
Roční výstav pivovaru Gambrinus překračuje magickou hranici milionu hektolitrů. Ačkoliv je direktivním nařízením tehdejších úřadů určen pouze Západočechům, věhlas značky překračuje hranice regionu. Málokdo ale v tu chvíli čeká, že se právě Gambrinus stane nejtypičtějším reprezentantem českého piva.

● 1988 Milion hektolitrů Radegastupivovar
Radegast investuje do nejmodernější techniky a jako první z domácích pivovarů zavádí cylindrokónické kvasné tanky. Objem každého z 18 tanků je 2 000 hl. Roční výstav překračuje magickou hranici milion hektolitrů. Za dalších 10 let jsou to dokonce 2 miliony.

● 1991 Nealkoholické pivo Birellpivovar
Sládci pivovaru Radegast spolupracují s curyšským pivovarem Hürlimann, který dříve přišel s radikálně novou technologií výroby nealko piva za použití unikátních kvasinek bez přerušení kvasného procesu. Jejich metodu inovují a výsledkem je plná hořká chuť uspokojující i náročného českého konzumenta. Birell se stává nejoblíbenější značkou nealko piva u nás.

● 1993 Cylindrokónické tanky v Gambrinusupivovar
Gambrinus začíná používat cylindrokónické kvasné tanky. Jejich provoz zaručuje především mikrobiologickou čistotu obou oddělených fází kvašení a zrání, a tudíž i čistou chuť a správný říz piva.

● 1995 Pilsner Urquell Original Restaurantpivovar
Prazdroj v roce 1995 zakládá síť restaurací, které přísně dodržují zásady skladování, čepování i pivního servisu ležáku Pilsner Urquell a pečují o jeho historický odkaz. První provozovna Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) je otevřena v hotelu Kolonáda v Karlových Varech. V zahraničí následují restaurace např. v Moskvě, Düsseldorfu, Vídni. První PUOR v Asii je otevřena v roce 2011 ve vietnamské Hanoji.

● 1998 Varna s nejmodernější technologiípivovar
Pivovar Gambrinus uvádí do provozu novou varnu – největší v České republice. Varna je vybavena nejmodernější technologií: ekologickou a úspornou, která zároveň zajišťuje vysokou a vyrovnanou kvalitu várek.

● 2002 Milion hektolitrů Kozlapivovar
Pivovar Velké Popovice překračuje hranici milionu hektolitrů ročního výstavu a je nejrychleji se rozvíjející součástí společnosti Plzeňský Prazdroj. Instalace cylindrokónických tanků v roce 2004 zvyšuje výrobní kapacitu na 1,5 mil. hl piva. Zájem o Velkopopovického Kozla roste i ve světě. Dnes je nejprodávanější českou pivní značkou v zahraničí.

● 2006 Bednářské řemeslo a nová stáčírna v Plznipivovar
Téměř po 40 letech se v Plzeňském Prazdroji vyučí bednářský tovaryš. O rok později otevírá nová bednářská dílna. Prazdroj je tak jedním z posledních míst v Evropě, kde se udržuje toto tradiční řemeslo. Díky bednářům, kteří pečují o sudy a kádě, vyrábí pivovar v malém objemu ležák stejným způsobem jako v roce 1842. To sládkům umožňuje porovnat, zda má pivo uvařené moderním způsobem stále stejnou chuť.
V listopadu zahajuje provoz nová stáčírna Plzeňského Prazdroje. Tato historicky největší investice plzeňského pivovaru v celkové výši zhruba 1 mld. korun je součástí komplexního projektu zaměřeného na rozšíření výrobní kapacity k uspokojení rostoucí poptávky v zahraničí. Nová stáčírna slouží i dalším značkám Plzeňského Prazdroje.

● 2008 Prohlídky Plzeňského Prazdrojepivovar
Nová prohlídková trasa provází návštěvníky místy, kde se zrodil legendární plzeňský ležák. Součástí prohlídky je i ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell čepovaného přímo z dubových ležáků v historických pivovarských sklepích. Již v prvním roce navštívilo prohlídku téměř 150 tisíc návštěvníků.

● 2009 Prohlídky Velkých Popovicpivovar
Pivovar Velké Popovice buduje novou prohlídkovou trasu s návštěvnickým centrem a prodejnou suvenýrů. Reaguje tak na rostoucí zájem veřejnosti o bližší seznámení s výrobou a tradicí piva Velkopopovický Kozel. Součástí prohlídky je mimo jiné návštěva historické i moderní varny, nechybí ani ochutnávka piva.ení chmelovaru.

● 2010 Pilsner Urquell Master Bartenderpivovar
Až v 6.ročníku soutěže o nejlepšího výčepního ležáku Pilsner Urquell získává světový titul Čech Lukáš Svoboda. Pilsner Urquell Master Bartender je mezinárodní soutěž určená výčepním a barmanům, kteří sdílejí nadšení pro své řemeslo a plzeňský ležák. Finalisté prokazují kromě odborných znalostí také svůj důvtip, jazykovou vybavenost i charizma. Do šesti ročníků soutěže se zapojilo již více než 16 tisíc výčepních.

● 2011 Pivo pro Vatikánpivovar
Velikonoční várka ležáku Pilsner Urquell, jíž požehnal plzeňský biskup František Radkovský, putuje k papežskému stolci do Vatikánu. Jako dar Plzeňského Prazdroje, města Plzně a České republiky k blahořečení papeže Jana Pavla II. ji zde z rukou českého velvyslance při Svatém stolci JUDr. Pavla Vošalíka přebírá předseda vatikánské vlády kardinál Giovanni Lajolo.

● 2013 Kingswood ciderpivovar
Na trh vstupuje nová značka Kingswood, podle britské tradice vytvořený ale chutím českého spotřebitele přizpůsobený cider. Nový osvěžující alkoholický nápoj se připravuje z pečlivě vybíraných vyzrálých jablek pěstovaných výhradně v sadech, která se zásadně netrhají, ale nechávají se samovolně spadnout. Tajemství jeho receptury spočívá v pečlivém výběru konkrétních jablečných odrůd a v jejich vzájemném poměru.

● 2014 Nová Ryze Hořká 12 z Nošovicpivovar
Sládci z nošovického pivovaru uvařili nové pivo Radegast Ryze Hořká 12. Ta nahradila v portfoliu pivovaru stávající světlý ležák Radegast Premium. Nová Ryze Hořká 12 je plnější a díky použití třech druhů moravského chmele vyniká intenzivnější avšak příjemnou hořkostí i výrazným chmelovým aroma. Jen během prvních třech měsíců od uvedení na trh se nové dvanáctky vytočilo 20 milionů půllitrů.

● 2015 Ekologický autobus v Prazdrojipivovar
Od ledna roku 2015 přepravuje návštěvníky prohlídkovým okruhem v pivovaru Plzeňský Prazdroj v Plzni nový autobus na stlačený zemní plyn (CNG). Moderní autobus značky SOR BNG 10.5 v barvách Pilsner Urquell je poháněn stlačeným zemním plynem (CNG), což přináší výrazné snížení emisí oxidu uhličitého, oxidů dusíku i pevných částic ve výfukových plynech.

● 2016 Prohlídky pivovarů lámou rekordypivovar
Přes 882 tisíc návštěvníků v roce 2015 absolvovalo některou z návštěvnických tras či programů, které pro ně připravil Plzeňský Prazdroj ve svých pivovarech. Největší oblibě se těšil Plzeňský Prazdroj, který navštívilo rekordních 750 tisíc lidí. Do Velkých Popovic se vydalo na prohlídku pivovaru či některou z akcí pro veřejnost 88 tisíc lidí, do Nošovic pak téměř 44 tisíc návštěvníků.
Zdroj:Stránky 'Plzeňského Prazdroje' 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj

Kdy:dle rozpisu na stránkách pivovaruObec:PlzeňZdroj:Pivovar Plzeňský Prazdroj

Věděli jste, že ležák Pilsner Urquell inspiroval více než dvě třetiny všech světových piv, dodnes označovaných jako pils, pilsner, pilsener? Přijďte na prohlídku pivovaru Plzeňský Prazdroj a poznejte příběh legendy zrozené v roce 1842.

Kam vás zavede naše trasa
Pivovar Plzeňský Prazdroj nabízí prohlídky, které potěší pivní fanoušky i milovníky historie. Prohlédnete si autentická místa, kde se před 170 lety zrodilo proslulé pivo Pilsner Urquell a kde jeho příběh dodnes pokračuje. Z Návštěvnického centra se pivovarským autobusem přesuneme k jedné z nejmodernějších stáčíren s kapacitou 120 000 lahví za hodinu. Poznáte suroviny, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří. Ukážeme vám i srdce pivovaru – tři varny napříč stoletími. Vrcholem prohlídky je degustace nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v historických sklepech.

● Stáčírna
Z nádvoří pivovaru vás odvezeme pivovarským autobusem na prohlídku nové stáčírny, která patří mezi nejmodernější v Evropě a její kapacita je úctyhodných 120 000 lahví za hodinu.

Bohužel z provozních důvodů není možné ovlivnit chod stáčecích linek a nemůžeme proto garantovat, že v době prohlídek budou stáčecí linky plně v provozu.

● Expozice surovin
Plzeňský Prazdroj má největší osobní výtah v ČR. Tím vyjedeme k unikátnímu panoramatickému kinu. Po shlédnutí filmu o tajemství výroby piva Pislner Urquell se všemi smysly můžete seznámit s jedinečnými surovinami, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří –měkká plzeňská voda, u nás vyrobený slad se speciální odrůdy českého jarního dvouřadého ječmene, chmel Žatecký poloraný červeňák a speciální pivovarské kvasnice.

● Varny
Představíme vám varny napříč třemi stoletími. Uvidíte varní pánev, ve které byla uvařena první várka plzeňského ležáku 5. října 1842. Díky obětavosti a odvaze zaměstnanců pivovaru tato měděná pánev přežila obě světové války a dochovala se dodnes. V historické varně z počátku 20. století vám představíme unikátní varní proces piva Pilsner Urquell. Nahlédnete i do moderní varny z roku 2004 a přesvědčíte se, že přestože se technologie vyvíjejí, starobylý postup vaření piva Pilsner Urquell zachováváme stále stejný.

● Expozice Lidé Pilsner Urquell
V tomto místě vyprávíme příběh lidské práce a fortelu. Seznámíte zde nejen se sládky, ale i dalšími pivovarskými profesemi, bez kterých bychom úspěšný příběh piva Pilsner Urquell psát nemohli. V expozici vám přiblížíme každodenní dřinu, která vedla ke vzniku pivovaru a k jeho světové proslulosti. Ukážeme odhodlání, píli a vytrvalost, kterou si v Plzni předávají z generace na generaci.

● Historické sklepy
Užijte si jedinečnou atmosféru historických pivovarských sklepů. Prohlédnete si spilečné kádě a zjistíte, co je to „pivní deka“. Pivovar Plzeňský Prazdroj zde dodnes vyrábí malou část produkce piva Pilsner Urquell tradiční metodou jako za dob prvního sládka Josefa Grolla – kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech.

● Degustace piva
Na nefiltrované nepasterizované pivo Pilsner Urquell vás Plzeňský Prazdroj zve v závěru prohlídky (pouze pro dospělé). V ležáckých sklepech vás čeká degustace nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell načepovaného přímo z dubového ležáckého sudu. Toto jedinečné nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell si můžete vychutnat pouze na prohlídce pivovaru nebo během zážitkových programů v Šalandách.


Informace o prohlídce
●Kapacita skupiny na prohlídku pivovaru Pilsner Urquell je max. 45 osob.
●Délka prohlídky je 80 min.
●Prohlídka Pilsner Urquell je bezbariérová.
●Pro návštěvu sklepů doporučujeme teplejší oblečení – teplota se pohybuje okolo +5 °C.
●Součástí prohlídky je ochutnávka piva Pilsner Urquell (pouze pro starší 18 let).


Prohlídka pro skupiny 10 a více osob:
●Skupinám 10 a více osob nabízíme prohlídku v těchto jazykových variantách: češtině, angličtině, němčině, ruštině, francouzštině
●Termín si můžete zvolit dle vašich požadavků. V časy mimo otevírací dobu Návštěvnického centra vám prohlídku zajistíme za příplatek 50 Kč na osobu.
●Prohlídku prosím objednávejte min. 3 dny předem


Aktualizováno: před 3 lety

Nefiltrovaný ležák Pilsner Urquell je nově ve stálé nabídce Hospody Na Spilce

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Večerní Praha

Hospoda Na Spilce slaví dva roky od znovuotevření po kompletní rekonstrukci. Dárkem pro všechny hosty je rozšíření stálé nabídky o nefiltrovaný ležák Pilsner Urquell, který bývá v hospodách dostupný pouze v říjnu u příležitosti výročí uvaření první várky plzeňského piva. Celoročně je tak na čepu jen na dvou místech – v plzeňské pivnici Na Parkánu, která sídlí v budově plzeňského Pivovarského muzea, a nyní nově právě v Hospodě Na Spilce v Plzeňském Prazdroji.

„Pivo Pilsner Urquell vaříme už téměř 182 let a pořád podle stejné receptury. Naprosto stejné pivo v té nejvyšší kvalitě pak dodáváme do hospod i obchodů po celém světě. Ale nefiltrované plzeňské pivo je k ochutnání jen velmi zřídka. Přičemž se vaří stejně jako běžně prodávané pivo, jen neprojde v závěru výrobního procesu filtrací a pasterizací. Zůstane v něm malé množství pivovarských kvasnic, takže má plnější chuť,“ vysvětluje Václav Berka, emeritní vrchní

Jedním ze dvou stálých míst, kde si mohou hosté vychutnat nefiltr Pilsner Urquell, je Hospoda Na Spilce na nádvoří plzeňského pivovaru. Patří mezi největší podniky v České republice a nachází se v prostorách bývalých kvasných sklepů. V roce 2022 prošla výraznou proměnou, a to jak z hlediska interiéru, technologií, tak i menu. Tým zkušených profesionálů tu vaří jídla z prvotřídních surovin pocházejících zpravidla od lokálních farmářů a často také přímo z plzeňského piva. Zdejší pýchou je pak perfektně ošetřené a načepované pivo – včetně nefiltrovaného ležáku Pilsner Urquell. Jeho mimořádnou oblibu dokazuje mimo jiné i fakt, že je dlouhodobě nejprodávanějším pivem programu Volba sládků. Jeho součástí bývá tradičně v říjnu, kdy si pivovar připomíná výročí uvaření první várky legendárního plzeňského ležáku.Plzeňského Prazdroje.

Prazdroji stagnoval zisk, tržby vzrostly o deset procent, prodal víc piva

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:ZemědělecAutor:Vaňatová Petra

Plzeňský Prazdroj měl loni čistý zisk 5,9 miliardy korun, stejný jako o rok dříve. Tržby meziročně vzrostly o 10,2 procenta na 21,6 miliardy Kč. Největší tuzemský pivovar loni prodal v ČR i v cizině meziročně o půl procenta více piva, celkem 12,5 milionu hektolitrů. Rekordní investice do rozvoje pivovarů dosáhly téměř dvou miliard korun. Na přímých i nepřímých daních odvedl do státní pokladny dosud nejvíce, celkem 6,2 miliardy Kč. V tiskové zprávě informoval mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář.

V ČR prodal pivovar 7,4 milionu hektolitrů piv, meziročně o 1,2 procenta víc, když růst zaznamenal v obchodech i v hospodách. Prodeje v zahraničí loni meziročně klesly o 0,6 procenta na 5,1 milionu hektolitrů.

Export piva
"Přímý export, tvořený převážně ležákem Pilsner Urquell, který se vyrábí pouze v Plzni, dosáhl 1,8 milionu hektolitrů," uvedl Kovář. Zbytek tvořila licenční výroba Kozla. Největšími exportními teritorii byly Slovensko, Německo, Polsko, ale také Jižní Korea, Maďarsko a Nizozemsko. Naopak do Ruska a Běloruska od začátku války na Ukrajině Prazdroj nevyváží. Tři čtvrtiny exportu tvořilo pivo v lahvích a plechovkách, zbytek sudové a tankové pivo.
"Jakkoliv byl loňský rok náročný, podařilo se nám dosáhnout dobrých výsledků. A to nejen v prodejích piva, ale také v dalších oblastech. Výrazně jsme investovali do rozvoje české pivní kultury i do inovací v našich pivovarech," řekl generální ředitel Dragos Constantinescu. Díky hospodářskému růstu přispěl Prazdroj rekordní částkou do státního rozpočtu. "Odvedli jsme na daních celkem 6,2 miliardy korun, z toho 1,5 miliardy na dani z příjmu. Prazdroj se tak opět zařadil mezi největší plátce daní z příjmu v Česku," uvedl.

Rozvoj pivovarů
Do rozvoje a vylepšení pivovarů šlo loni rekordních 1,9 miliardy korun. "V plzeňském pivovaru jsme otevřeli moderní, plně automatizovaný sklad a zprovoznili automatickou třídičku vratných lahvích, první zařízení svého druhu v ČR. Ve Velkých Popovicích jsme rozjeli novou stáčecí linku a také jsme tam zahájili výrobu elektřiny ve vlastní fotovoltaické elektrárně. Další solární panely jsme instalovali v Nošovicích (v pivovaru Radegast)," uvedl generální ředitel. Prazdroj dále vydal téměř půl miliardy korun do českých hospod a restaurací, kterým dlouhodobě pomáhá finančně i s vybavením. "Dodáváme výčepy, tanky, předzahrádky nebo sklenice. Pomáháme jim také se vzhledem, spolufinancujeme nové fasády nebo vylepšení interiérů. A nabízíme jim také rozsáhlý rozvojový program, který hospodským pomáhá s ekonomikou provozu, skladbou menu, obsluhou, péčí o pivo nebo s propagací," řekl obchodní ředitel Prazdroje Roman Trzaskalik.*

Prazdroj loni rekordně investoval v pivovarech

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Plzeňský Prazdroj loni mírně zvýšil své celkové prodeje na domácím trhu a v zahraničí. Hospodářský růst se promítl do tržeb a umožnil společnosti odevzdat do státní pokladny historicky nejvyšší příspěvek ve výši 6,2 miliardy korun. Rekordní byly také investice do rozvoje pivovarů, které dosáhly téměř 2 miliardy korun.

„Jakkoliv byl loňský rok náročný, podařilo se nám dosáhnout dobrých výsledků. A to nejen co se týče prodejů našich piv, ale i v dalších oblastech. Výrazně jsme investovali do rozvoje české pivní kultury i do inovací v našich pivovarech. Zásadní kroky jsme pak udělali i na cestě k udržitelnosti, a to jak přímo v pivovarech, tak i ve spolupráci s našimi dodavateli a odběrateli v celém pivním řetězci,“ říká Dragos Constantinescu, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Na domácím trhu Prazdroj loni zvýšil prodeje o 1,2 procenta na 7,4 milionu hektolitrů piv. Meziroční růst pivovar zaznamenal v obchodech i v hospodách. Za úspěchem stojí zejména trvalá podpora, kterou věnuje hospodským, péči o pivo i čepování. Prodeje v zahraničí loni mírně klesly o 0,6 % na 5,1 milionu hektolitrů. Export, tvořený převážně ležákem Pilsner Urquell, který se vyrábí pouze v Plzni, dosáhl 1,8 milionu hektolitrů. Zbytek tvořila licenční výroba Kozla. Největšími exportními teritorii byly Slovensko, Německo, Polsko, ale také Jižní Korea, Maďarsko nebo Nizozemí, naopak do Ruska a Běloruska od začátku války na Ukrajině Plzeňský Prazdroj nevyváží.
Čtvrtinu exportu tvořilo sudové a tankové pivo, tři čtvrtiny pak pivo v lahvích a plechovkách. Celkové loňské prodeje Prazdroje tak o necelé půl procento přesáhly rok 2022 a součet domácích i zahraničních prodejů dosáhl 12,5 milionu hektolitrů piv.

Loňské tržby činily 21,6 miliardy korun, výsledek hospodaření po zdanění byl 5,9 miliardy korun. Díky hospodářskému růstu přispěl Prazdroj v loňském roce rekordní částkou do českého státního rozpočtu. „Odvedli jsme na daních celkem 6,2 miliardy korun, z toho 1,5 miliardy korun na dani z příjmu. Prazdroj se tak opět zařadil mezi největší plátce daní z příjmu v Česku,“ dodává Dragos Constantinescu.

Vedle toho pivovar loni investoval téměř půl miliardy korun do českých hospod a restaurací, kterým systematicky pomáhá finančně i materiálně s vybavením. „Podnikům dodáváme výčepy, tanky, předzahrádky nebo sklenice. Pomáháme jim i se vzhledem, spolufinancujeme nové fasády nebo vylepšení interiérů. A nabízíme jim také rozsáhlý rozvojový program, který hospodským pomáhá v mnoha oblastech: s ekonomikou provozu, skladbou menu, obsluhou, péčí o pivo nebo s propagací,“ říká obchodní ředitel Prazdroje Roman Trzaskalik.

Rekordní investice loni Prazdroj směřoval také do rozvoje a vylepšení pivovarů, celkem se jednalo o částku 1,9 miliardy korun. V roce 2023 dokončil hned několik důležitých projektů. „V plzeňském pivovaru jsme otevřeli moderní, plně automatizovaný sklad a zprovoznili automatickou třídičku vratných lahvích, první zařízení svého druhu v Česku. V pivovaru ve Velkých Popovicích jsme loni rozjeli novou stáčecí linku a také jsme tam zahájili výrobu elektřiny ve vlastní fotovoltaické elektrárně. Další solární panely jsme pak instalovali v Nošovicích. To vše proto, abychom dokázali i nadále nabízet piva v té nejvyšší kvalitě a zároveň modernizovali výrobu, díky čemuž se nám daří snižovat dopad našeho podnikání na životní prostředí,“ doplňuje Dragos Constantinescu.
Další velké investice plánuje Prazdroj na letošní rok. V Plzni letos zprovoznili novou stáčecí linku na vratné skleněné lahve, která kromě půllitrových vratných lahví stáčí i třetinkové vratné lahve. A zahájili zde také výstavbu druhé etapy plně automatizovaného skladu.

Prazdroji stagnoval zisk, tržby vzrostly o 10 pct na 22 mld. Kč, prodal víc piva

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České NovinyAutor:ČTK

Plzeňský Prazdroj měl loni čistý zisk 5,9 miliardy korun, stejný jako o rok dříve. Tržby meziročně vzrostly o 10,2 procenta na 21,6 miliardy Kč. Největší tuzemský pivovar loni prodal v ČR i v cizině meziročně o půl procenta více piva, celkem 12,5 milionu hektolitrů. Rekordní investice do rozvoje pivovarů dosáhly téměř dvou miliard korun. Na přímých i nepřímých daních odvedl do státní pokladny dosud nejvíce, celkem 6,2 miliardy Kč. ČTK o tom dnes v tiskové zprávě informoval mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář.

V ČR prodal pivovar 7,4 milionu hektolitrů piv, meziročně o 1,2 procenta víc, když růst zaznamenal v obchodech i v hospodách. Prodeje v zahraničí loni meziročně klesly o 0,6 procenta na 5,1 milionu hektolitrů. "Přímý export, tvořený převážně ležákem Pilsner Urquell, který se vyrábí pouze v Plzni, dosáhl 1,8 milionu hektolitrů," uvedl Kovář. Zbytek tvořila licenční výroba Kozla. Největšími exportními teritorii byly Slovensko, Německo, Polsko, ale také Jižní Korea, Maďarsko a Nizozemsko. Naopak do Ruska a Běloruska od začátku války na Ukrajině Prazdroj nevyváží. Tři čtvrtiny exportu tvořilo pivo v lahvích a plechovkách, zbytek sudové a tankové pivo.

"Jakkoliv byl loňský rok náročný, podařilo se nám dosáhnout dobrých výsledků. A to nejen v prodejích piva, ale také v dalších oblastech. Výrazně jsme investovali do rozvoje české pivní kultury i do inovací v našich pivovarech," řekl generální ředitel Dragos Constantinescu. Díky hospodářskému růstu přispěl Prazdroj rekordní částkou do státního rozpočtu. "Odvedli jsme na daních celkem 6,2 miliardy korun, z toho 1,5 miliardy na dani z příjmu. Prazdroj se tak opět zařadil mezi největší plátce daní z příjmu v Česku," uvedl.

Do rozvoje a vylepšení pivovarů šlo loni rekordních 1,9 miliardy korun. "V plzeňském pivovaru jsme otevřeli moderní, plně automatizovaný sklad a zprovoznili automatickou třídičku vratných lahvích, první zařízení svého druhu v ČR. Ve Velkých Popovicích jsme rozjeli novou stáčecí linku a také jsme tam zahájili výrobu elektřiny ve vlastní fotovoltaické elektrárně. Další solární panely jsme instalovali v Nošovicích (v pivovaru Radegast)," uvedl generální ředitel. Prazdroj dále vydal téměř půl miliardy korun do českých hospod a restaurací, kterým dlouhodobě pomáhá finančně i s vybavením. "Dodáváme výčepy, tanky, předzahrádky nebo sklenice. Pomáháme jim také se vzhledem, spolufinancujeme nové fasády nebo vylepšení interiérů. A nabízíme jim také rozsáhlý rozvojový program, který hospodským pomáhá s ekonomikou provozu, skladbou menu, obsluhou, péčí o pivo nebo s propagací," řekl obchodní ředitel Prazdroje Roman Trzaskalik.

Další velké investice plánuje pivovar letos. V Plzni už zprovoznil novou stáčecí linku na skleněné lahve, která kromě půllitrových vratných lahví stáčí i třetinkové vratné lahve, a dále tam zahájil výstavbu druhé etapy plně automatizovaného skladu.

Virtuální hra Prazdroje představuje varní proces piva od semínka až po sklenici

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Češi jsou milovníci piva. Málokdo ale ví, jak se tento tradiční nápoj vaří. A protože stát se skutečným sládkem se poštěstí jen málokomu a vyžaduje to studium, znalosti a zkušenosti, rozhodl se Plzeňský Prazdroj představit široké veřejnosti varní proces interaktivní a zábavnou formou. Vytvořil unikátní hru s názvem „Uvař si jedno“ (www.uvarsijedno.cz), ve které ukazuje, jak vysoce náročná je příprava piva od vypěstování a získání kvalitních surovin, přes vaření v pivovaru až po správné načepování v hospodě. Současně Prazdroj představuje řešení, jimiž snižuje emise CO2 v rámci celého dodavatelsko-odběratelského řetězce, od semínka po sklenici.

„Co všechno se stane, než se pivo dostane ke spotřebiteli? Jaké suroviny jsou k vaření potřeba a jak dlouho to vlastně trvá? Pivovarnictví má v českých zemích neuvěřitelně dlouhou tradici, pivo je náš národní nápoj. Přesto málokdo ví, jak se pivo vlastně vaří. Proto přicházíme s možností, aby se lidé stali virtuálními sládky a uvařili si svůj ‚digitální ležák‘,“ říká mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář.

„Uvař si jedno!“ nabízí uživatelům jedinečnou příležitost projít si v online prostředí krok za krokem celý náročný proces vaření piva od prvního zrnka ječmene až po správně načepovaný půllitr. Seznámí se s výběrem důležitých surovin i s klíčovými postupy, díky nimž vzniká český ležák. Virtuální hra kromě základních i méně známých faktů odhaluje také řadu zajímavých detailů. „Prozradíme například, že na výrobu jednoho půllitru piva se v průměru spotřebuje zhruba 2500 zrnek ječmene, 3 šištice chmele a 1,4 litru vody. Uživatelé rovněž nahlédnou do pivovarnické hantýrky. Osvětlíme jim termíny jako vystírka, rmutování, sladina, mladina nebo dílo,“ dodává Martin Hložek, obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Souběžně s tím Prazdroj v jednotlivých fázích varního procesu představuje své aktivity v oblasti udržitelnosti, díky kterým se mu daří snižovat dopad svého podnikání na životní prostředí a tím směřovat k uhlíkové neutralitě. „Rozjeli jsme tři projekty se zemědělci, abychom jim pomohli zachovat kvalitu ječmene a chmele navzdory klimatické změně. A virtuální sládci se s nimi potkají při sklizni těchto surovin, bez nichž by český ležák nebyl tím, jak jej známe. Nebo se dozví, jakým způsobem znovu využíváme teplo v pivovaru nebo mláto zbývající ze sladu. A možná je překvapí životnost vratných skleněných lahví, do kterých si jakožto digitální sládci pivo stočí,“ doplňuje Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje.

Na konci hry pak virtuální sládky čeká krátký vědomostní kvíz, ve kterém si ověří své získané dovednosti. A dospělí soutěžící mohou vyhrát kartón piva.
Záměrem Prazdroje je nabídnout uživatelům zábavnou formou zajímavé informace o tom, co všechno předchází načepované sklenici piva. Herní zážitek umocňuje originální grafika, zvukové efekty a svižný doprovodný komentář. Hra „Uvař si jedno“ (www.uvarsijedno.cz) je aktuálně dostupná v češtině a angličtině a je optimalizována pro chytré telefony iOS a Android, ale lze si ji přehrát i na standardním desktopu. Kreativní idea a strategie projektu je společným dílem Plzeňského Prazdroje a agentury Svengali Communications, o design a programování aplikace se postaralo studio Perfect Planet.

Prazdroj vyvinul úspornější chladič pro hospody

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Projekt Chytrej výčep od Plzeňského Prazdroje, který má hospodám přinést podstatné snížení spotřeby energií, má první výrazné výsledky. Prazdroj vyvinul ve spolupráci se společností Sinop CB zcela nový a úsporný systém chlazení piva, u kterého očekává zhruba třetinovou úsporu spotřebované elektřiny. Nový chladič nyní experti instalují v prvních deseti hospodách v Česku. Po otestování v praxi a detailních měřeních by ho měl pivovar začít nabízet svým partnerským gastroprovozům. Výhodou je, že nový chladič lze využít i ve stávajících výčepech.

Prazdroj se dlouhodobě zaměřuje na kvalitu piva v hospodách. Před více než rokem si pak přidal další úkol: pustil se do projektu, kterým chce tuzemským gastropodnikům pomoci snížit náklady na energie. V souladu se svým zaměřením se soustředí na úspory související s pivem a jeho čepováním. Vznikl tak projekt Chytrej výčep, na kterém spolupracuje s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT a technologickými firmami Microsoft, Adastra a Smart Technology. Experti do více než padesátky hospod v Česku a na Slovensku instalovali více než 1800 senzorů, které měří spotřeby energií při celé cestě piva ze sudu nebo tanku, přes chladič až po výčepní pult. Senzory poslaly již přes miliardu záznamů měření, které průběžně analyzují odborníci z Adastry. Zaměřují se jak na možné snížení spotřeby elektřiny, ale i na úspory vody. Zásadní je při tom zachování kvality čepovaného piva.

První využitelné údaje z měření se týkají elektřiny. „Data nám potvrdila, že nejvíce elektřiny se spotřebuje v chladicích systémech, které jsou energetickým centrem každého výčepního pultu. Zjistili jsme, že průměrná spotřeba na vychlazení a načepování jednoho hektolitru piva je 15,93 kWh a vlastní chlazení se na ní podílí z více než 92 %. Po analýze naměřených údajů i prověrce aktuálně dostupných chladicích systémů jsme navrhli nové chladicí zařízení. To spotřebu elektřiny hospodským výrazně sníží,“ říká Jakub Zaoral, vedoucí projektu Chytrej výčep z Prazdroje.

Nový chladič vznikl ve spolupráci vývojového týmu Prazdroje a společnosti Sinop. Obsahuje několik nových nebo inovovaných komponentů, díky kterým má i výrazně vylepšené izolační vlastnosti. Díky technologiím a nižším energetickým ztrátám má nové zařízení zajistit úsporu elektřiny mezi 30-40 procenty. Jaké reálné úspory by tedy nový systém chlazení měl hospodským přinést? „Průměrná česká hospoda vyčepuje ročně 107 hektolitrů piva a na samotné chlazení spotřebuje 1568 kWh elektřiny. Úspora by tak měla být od 470 kWh za rok. To představuje zhruba jednu osminu roční spotřeby běžné české domácnosti, nebo roční spotřebu čtyř domácích ledniček,“ doplňuje Jakub Zaoral.

Nové chladiče budou instalovány do deseti hospod. Ty budou opět osázeny měřicími senzory. V praxi tak experti už s novým zařízením budou ověřovat to, co zjistili v ´laboratorních podmínkách´, vypočtou konkrétní úspory a případně navrhnou ještě dodatečná vylepšení. Následně začne Prazdroj nové chladiče nabízet svým partnerským provozovnám.

Projekt Chytrej výčep ale přinesl i další zjištění. „Největší vliv na spotřebu elektřiny při chlazení piva má celková výtoč piva v hospodě. Překvapilo nás, že čím více piva se vyčepuje, tím je průměrná spotřeba elektřiny chladiče nižší. Naopak teplota v místnostech, kde je pivo uskladněno, a která je zásadní pro kvalitu piva, na spotřebu energií zásadní vliv nemá. I tato data nám poslouží k tomu, abychom dokázali přinést další dílčí vylepšení výčepního zařízení,“ uvádí Martin Rys, competency leader Adastry

Chladič je první inovací v rámci projektu Chytrej výčep. Data, která měření toků elektřiny v tomto zařízení přinesla, totiž byla dostatečně průkazná, aby umožnila vytvořit jeho nový, úsporný typ. „Zároveň se při měřeních ukázalo, že vysoké procento energetických ztrát jde na vrub nedostatečné péče o chladicí zařízení. Proto se vedle vývoje nových technologií zabýváme i edukací personálu hospod a restaurací. I drobné změny v péči o chlazení můžou přinést výrazné úspory,“ dodává Jakub Zaoral.

Na základě průběžně získaných dat experti analyzují spotřebu elektřiny v dalších částech pivního vedení v hospodě a také spotřebu vody, kde je k analýzám ale zapotřebí delší časový úsek. „Už nyní víme, že se v dalších krocích zaměříme na mytí sklenic, zachlazenou vanu na pivní sklo nebo třeba i cestu piva ze skladu k výčepu. To vše máme v hledáčku. Přičemž pořád platí, že primární je pro nás zachovat maximální kvalitu čepovaného piva,“ doplňuje Jakub Zaoral.

Projekt Chytrej výčep je zároveň investicí Prazdroje do snižování uhlíkové stopy v rámci celého dodavatelsko-odběratelského řetězce. „Máme ambici do roku 2030 snížit emise v celém řetězci o 30 procent. I proto jsme sami iniciovali projekty, jako je právě Chytrej výčep, které pomohou snížit emise u našich partnerů. Chlazení piva v obchodech, hospodách a restauracích tvoří 19 procent našich celkových emisí, které zahrnují pěstování surovin, výrobu, balení, distribuci a skladování piva. Jde přitom o druhou největší položku hned po obalech. Naše iniciativa tak kromě snížení nákladů pro hospodské napomůže také k výraznému snížení uhlíkové stopy piva,“ doplňuje Jakub Zaoral.

Pivovar přišel s chytrým výčepem. Čipy mu teď hlásí, kde uniká energie

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jan Drahorád

Jak zlevnit provoz hospody, co se týče energií nebo spotřeby vody beze změn v kvalitě piva? Největší pivovar v Česku zná odpověď. Po roce a půl měření energetické náročnosti jednotlivých kroků při čepování piva zjistil, že většina spotřeby připadá na chlazení piva. Nechal si proto vyrobit prototyp nového chladiče. Ten by měl energetické nároky snížit o zhruba třetinu.

Plzeňský Prazdroj své nové chladiče instaluje v desítce hospod, v nichž bude nadále měřit, zda se chovají v reálném prostředí tak, jak by měly podle laboratorních pokusů. Projekt začal v době, kdy se v ČR řešily extrémně drahé energie. Mnoho hospodských tehdy přemýšlelo o tom, že by mohli například omezovat osvětlení, teplou kuchyni nebo vypínat chladicí zařízení v době, kdy nejsou otevřené pro běžný provoz. Na druhé straně ale mohly hospody těmito kroky ztrácet zákazníky a ve finále tak skončit ekonomicky hůř, než kdyby se šetřit nesnažily.

Nyní, po roce a půl se již ceny energií tolik neřeší, měření přesto běží dál. Podle vedoucího projektu Jakuba Zaorala jde o světový unikát. „Máme teď pod senzory 53 hospod jak v České republice, tak na Slovensku,“ popisuje. Původně se první výstupy z projektu očekávaly už v minulém roce, ke zpoždění podle něj došlo kvůli nedostatku čipů na měření.

Pivní hospodářství není náročné
Podle měření spotřebuje chladič piva 92 procent energií výčepu, dalších zhruba osm procent pak připadá na lázeň na chlazení půllitrů. „Průměrná česká hospoda vyčepuje ročně 107 hektolitrů piva a na samotné chlazení spotřebuje 1 568 kWh elektřiny. Úspora by tak měla být od 470 kWh za rok. To představuje zhruba jednu osminu roční spotřeby běžné české domácnosti, nebo roční spotřebu čtyř domácích ledniček,“ popisuje Zaoral.

Ještě přesnější připodobnění může být, že spotřeba na jeden hektolitr je zhruba tolik co šestihodinové tažení vývaru na indukční plotýnce. Celkově je tak pivní hospodářství v rámci celé spotřeby energií v hospodě poměrně minimální, nejvíce se spotřebuje na vytápění a na vaření v kuchyni. I tak ale o jistou úsporu jít může.

Největší pivovar nyní počítá s tím, že začne nový typ chladiče, kde je například instalovaný nový typ motorů, tepelná izolace celého vnitřku či ventilátory i se zpětným chodem, nabízet v rámci nových výčepů. Po čase by tak měly být všude na trhu. Nové ventilátory se budou spouštět na prvních 15 sekund opačným směrem, aby vyfoukaly ven prach a teprve potom pojedou na standardní chod, čímž se zlepší čistota chladiče.

Zařízení evropské úrovně
Od Prazdroje odebírá toto příslušenství podle mluvčího Zdeňka Kováře zhruba polovina z 20 tisíc restaurací, které zásobuje pivem. Starší typ chladiče stál přes 20 tisíc korun, nový typ pak bude o pětinu dražší. Pro pivovar tak nepůjde o úplně nízký náklad. Nové chladiče a další podobné vybavení do hospod se pak řeší v rámci celé evropské části japonské skupiny Asahi, která Prazdroj vlastní. Český prototyp, který vyvíjela českobudějovická firma Sinop CB, tak má potenciál dostat se na evropskou úroveň, ale možná se rozšíří i celosvětově.

Měření pak dále prokázala, že čím je větší výtoč, tím je menší spotřeba energie na jeden půllitr. „Je to proto, že konstantní průtok piva chladičem šetří elektřinu, zatímco každé ‚sepnutí‘ chladiče po delší době nečinnosti spotřebu zvyšuje,“ dodal Martin Rys ze společnosti AdAstra, která na projektu spolupracuje.

Naopak na spotřebu chladiče nemá vliv teplota piva, které do něj vstupuje. „Chladič pracuje stejně a prakticky se stejnou spotřebou elektřiny bez ohledu na to, jestli do něj vtéká studenější nebo teplejší pivo. Přesto ale platí, že hospodským radíme, aby měli sudy uskladněné v chladu, ne proto, aby ušetřili, ale protože to má vliv na kvalitu. Pivo by totiž nemělo dostávat teplotní šoky a mělo by mít po celou dobu konzistentní teplotu,“ dodal Zaoral.

Navíc je podle něj energeticky jedno, jestli se pivo čepuje v doporučených pět až sedm stupňů Celsia nebo je třeba více podchlazené. Chladič tyto výkyvy zvládá prakticky bez změn spotřeby. Zatím Prazdroj za celý projekt zaplatil kolem osmi milionů korun.

Projekt přes pokles cen energií nekončí, nyní se bude více řešit vodní hospodářství, hlavně nejspíš směrem k plýtvání s vodou v chladicí lázni na půllitry. „Studená mokrá sklenice je základ, ale jde o to, aby se vodou neplýtvalo. Může být třeba ještě čistá, ale už dojde k její výměně,“ popisuje Kovář, podle něhož se nyní voda vyměňuje podle citu hostinského.

Nejlepší pivovarská návštěvnická trasa v Evropě - Pilsner Urquell

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Turistika.cz

Prohlídka plzeňského pivovaru získala prestižní mezinárodní ocenění World Travel Awards 2024 na 31. ročníku mezinárodní soutěže v oblasti cestovního ruchu a pohostinství a stala se tak nejlepší pivovarskou návštěvnickou trasou v Evropě. Uspěla tak v mimořádně silné konkurenci prohlídkových tras světoznámých pivovarů Heineken, Guinness a dalších značek.

Oceněná návštěvnická trasa patří mezi nejoblíbenější výletní cíle v České republice. Loni do Plzeňského Prazdroje na prohlídky, akce a zážitkové programy zavítalo bezmála 600 000 domácích i zahraničních turistů. Největší zájem návštěvníci projevili právě o trasu Pilsner Urquell.

Prohlídky plzeňského pivovaru se můžete zúčastnit celoročně. Součástí je zhlédnutí filmu o tajemství výroby proslulého ležáku i možnost blíže prozkoumat suroviny, ze kterých se pivo vaří. Trasa vás zavede do stáčírny, varny i historických pivovarských sklepů. Na závěr prohlídky navíc dostanou dospělí návštěvníci šanci ochutnat pivo Pilsner Urquell.

Prohlídková trasa Pilsner Urquell
Prohlídky plzeňského pivovaru se můžete zúčastnit celoročně. Součástí prohlídky je projekce filmu o tajemství výroby proslulého piva Pilsner Urquell v panoramatickém kině i možnost všemi smysly poznat suroviny, z nichž se pivo vaří. K vidění je původní měděná varní pánev, ve které byla v roce 1842 uvařena první várka plzeňského ležáku, varna z počátku 20. století i moderní varna z roku 2004. Na prohlídkové trase navštívíte i stáčírnu, která patří mezi nejmodernější v Evropě a její kapacita je 120 000 lahví za hodinu. Závěr prohlídky návštěvníky zavede do historických sklepů, kde pivo kvasí a zraje postaru v dřevěných kádích a sudech. V ležáckých sklepech pak dospělé návštěvníky čeká degustace nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell načepovaného přímo z dubového ležáckého sudu.

>> Rezervace a vstupenky
Pokud byste ani po téměř 2hodinové prohlídce ještě neměli piva dost, vyberte si atraktivní nabídky prohlídek, expozic, zážitků nebo akcí v areálu Plzeňský Prazdroj.

Když plzeňský ležák otevírá dveře do světa aneb Mladí lidé v Prazdroji

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:CzechCrunchAutor:Luboš Kreč

Největší český pivovar už dávno není zaměstnavatel jen pro milovníky piva, firma nabízí příležitosti i pro studenty různých oborů.
Jak jde práce pro největší český pivovar dohromady s harmonickým životem a rovnováhou mezi kariérou a volným časem? Názory se mohou různit, ale pro osmadvacetiletou Claudii Endtovou to funguje náramně. A to sama dokonce ani pivo nepije. Do Prazdroje nastoupila ještě coby vysokoškolská studentka na stáž a jejím cílem bylo právě zajištění well-beingu, tedy osobní pohody zaměstnanců firmy.

Pro absolventku oboru management s vedlejší specializací manažerské psychologie a sociologie na pražské VŠE se to, že pivo nepije, stalo tak trochu poznávacím znamením. „Že ho nepiju, jsem na sebe práskla asi tak ve třetí větě pohovoru. A následně při seznamování s každým kolegou jsem říkala ‚Ahoj, jmenuji se Claudie a nepiju pivo‘,“ směje se Claudie Endtová.

A přestože ani tradiční český alkoholický nápoj, ani kariéra v personalistice ji původně nelákaly, nakonec se našla v oddělení HR (anglická zkratka human resources čili lidské zdroje): „Ráda pomáhám druhým. V Prazdroji mě nejvíce zaujal tým zaměřený na vzdělávání a rozvoj. Baví mě sledovat výsledky kolegů a růst v organizaci.“

Pro Claudii Endtovou byl Plzeňský Prazdroj se svými programy pro studenty a absolventy (anglicky Young Talents programy) atraktivní právě tím, že jde o velkou společnost, která je součástí mezinárodní skupiny Asahi. Takové prostředí obvykle skýtá řadu příležitostí – jednak pro růst, jednak pro otestování toho, nač by se vlastně mladí lidé v rámci své kariéry chtěli zaměřit.

„Mě mimořádně zaujalo i téma stáže zaměřené na well-being zaměstnanců a diverzitu a inkluzi,“ dodává Endtová. „Obě tato témata jsou součástí jedné z jedenácti priorit Prazdroje. Od začátku jsem tak věděla, že bude mít stáž smysl,“ pokračuje a připomíná, že v oblasti well-beingu šlo zejména o naplánování aktivit a komunikační kampaně na celý rok, jejichž cílem bylo zvýšit povědomí o důležitosti zdraví a osobní pohody mezi zaměstnanci a přijít s nápady na nové aktivity.

„V tématu diverzity jsme začali pracovat s komunitou rodičů na mateřské a rodičovské dovolené. Mojí snahou bylo přijít na způsob, jak je udržovat v kontaktu s firmou a identifikovat aktivity, které by byly prospěšné jak pro ně, tak pro společnost,“ vypráví Endtová.

Plzeňský Prazdroj má v České republice a na Slovensku přes dva a půl tisíce zaměstnanců, z nichž v podstatě rovnoměrně polovina pracuje ve výrobě a polovina v managementu a administrativě. Desítky lidí pak do svých závodů a poboček stále hledá, součástí jsou právě i programy pro studenty a stážisty, pro něž podnik ročně vypisuje několik pozic.

„Programy jsou určené pro studenty a absolventy napříč obory. To, co oceníme, je hlavně zápal, nadšení a chuť pracovat na sobě i na inovativních projektech,“ připomíná Radka Tichá, která má v Prazdroji pozici specialistky employer brandingu, takže má na starost to, jak je společnost vnímaná mezi stávajícími i potenciálními pracovníky.

A dodává ještě klíčový detail: že programem Trainees prošla i řada vysoce postavených manažerů společnosti. „Naši bývalí stážisti a trainees dnes v Prazdroji zastávají klíčové role. Ať už je to technický ředitel, šéf finančních byznys partnerů, manažer marketingové značky, ředitel minipivovaru Proud, nebo manažer logistiky závodu,“ říká Radka Tichá.

Program Trainees je sice na dva roky, ale smlouvu jeho účastníci dostanou na neurčito. V jeho rámci si vyzkouší práci v několika odděleních, na začátku si vyberou jedno zastřešující téma (například finance nebo marketing) a poté rotují napříč různými týmy. Jednu z rotací lze přitom absolvovat i v partnerských pivovarech v Nizozemí, Itálii, Velké Británii či Rumunsku. Ostatně Claudie Endtová v rámci své praxe vyrazila do Říma.

A zatímco program Trainees je určen pro mladé lidi, kteří právě končí vysokou školu, spřízněný program pro stážisty je zaměřen na ty, kteří ještě studují. Stáže mohou být jak celoroční, kdy účastníci pracují zhruba 20 hodin týdně po dobu jednoho roku, tak letní, které probíhají formou plného úvazku po dobu letních prázdnin.

Ideou stážistického programu je nechat studenty pracovat na vlastních projektech a ušetřit je klasických brigádnických rutinních činností, jako je skenování papírů nebo denní administrativa.

„Výsledky svého projektu nakonec odprezentuješ našemu vedení. A když se jim tvůj projekt bude líbit, může tě čekat i příjemná finanční odměna navíc,“ slibují webové stránky programu, který nemá zásadní oborová omezení a hodí se pro studenty ekonomických i technických oborů včetně třeba chemiků. A o tom, jak pestré to v Prazdroji může být, pak svědčí i instagramový profil, který také nechává nahlédnout za kulisy společnosti.

Pilsner Urquell: Pivo, které vzniklo náhodou, inspirovalo celý svět

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Jitka Škápíková

Za vznikem legendárního moku stojí několik nepovedených várek a bavorský sládek, který možná udělal chybu. Kde se pivo vaří, tam se dobře daří Anebo obráceně? V Plzni se pivo začalo vařit ihned poté, co bylo město založeno. Bylo to roku 1295, kdy král Václav II. udělil plzeňským měšťanům právo várečné bez ohledu na jejich povolání.

Toto privilegium bylo finančně velmi výnosné a povolovalo držiteli prodávat pivo v jeho domě. A ještě jedna vymoženost – právo bylo dědičné. Na svůj vlastní pivovar se sladovnou si musela Plzeň počkat do roku 1307. Tehdy se vařily várky takzvaného červeného piva z pšenice a bílého z ječmene.


Tolik piva k ničemu

Pivo se vyrábělo pro každého měšťana zvlášť. Uvařený nápoj se stáčel do sudů a byl převážen do měšťanských domů. Tam se vypouštěl do velké kvasné kádě a potom přečerpával do sudů, ve kterých se nechával zrát. Ne vždy se várka piva vydařila.

Když plzeňští radní nechali vylít 36 sudů piva, usnesli se, že postaví pořádný pivovar. Volba padla na místo na tehdejším předměstí Bubenč, které mělo dostatek kvalitní pramenité vody a pískovcové podloží, kde se budou dobře hloubit sklepy. Za tři roky byl nový Měšťanský pivovar Plzeň hotov.


Udělal někde chybu?

Měšťanský pivovar měl vařit tmavé pivo bavorského typu, a proto taky do Čech pozvali sládka až z Bavor. Byl jím Josef Groll, muž s výbornou pivovarnickou pověstí. Ten v novém pivovaru uvařil premiérovou várku 5. října 1842. Slavnostně ji narazili 11. listopadu. Ale pivo bylo úplně jiné, než se čekalo.

Díky rozličným surovinám – žateckému chmelu, světlému sladu a měkké plzeňské vodě – mělo průzračnou, zlatavou barvu a pevnou bělostnou pěnu. Dneska už sotva zjistíme, jestli to byl sládkův záměr nebo náhoda anebo se prostě někde stala chyba.


Cesta do Prahy a do světa

Jisté je, že nové pivo slavilo úspěch. V plzeňských hostincích U bílé růže a U zlatého orla si ho nemohli vynachválit. Sláva plzeňského ležáku se rychle šířila. Neuběhl ani rok a už se čepoval v Praze. Poprvé v hospodě U Pinkasů.

Dnes je Plzeňský Prazdroj největším výrobcem piva v České republice a největším exportérem piva do zahraničí.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.01.08.2024 12:43817