„Desítkové“ hospody umístěné zejména na vesnicích a městských předměstích byly nejvíce zasaženy nedávnou sérií legislativních změn, jako zákaz kouření nebo zavedení EET, řekl v rozhovoru pro Právo obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz. Podle něj je i to důvod, proč nezvýšili cenu výčepního piva.

Prazdroj spustil několik projektů na podporu hospod, zejména těch „desítkových“. Proč jste se k tomu odhodlali, je to reakce na pokles prodejů výčepních piv?
Naše spolupráce s hospodskými je dlouhodobá. Je založená na pravidelné komunikaci, díky které zjišťujeme, co je trápí a děláme si v restauracích také vlastní průzkumy - obrazně řečeno nám leží opravdu na srdci.

Je pravda, že v poslední době jsme se zaměřili i na „desítkové“ hospody. A to proto, že právě tyto provozovny, umístěné zejména na vesnicích a městských předměstích, byly nejvíce zasaženy nedávnou sérií legislativních změn. Mám na mysli zejména zákaz kouření nebo zavedení EET. I proto jsme vytvořili programy, které jsou šité těmto provozům na míru. Víme, co v hospodách funguje, a protože mnoho z nich naše pivo odebírá, tak zároveň vidíme, kde má konkrétní provozovna slabiny. Samotný hospodský už to kolikrát ani nevnímá a naším posláním je mu to říct a navrhnout řešení. Každému tak dáváme jedinečný, na míru ušitý program.

Co se týká výsledků, z mého pohledu jsou velmi dobré, hospodští sami oceňují, že se k nim hosté vracejí a že jim i přibývají noví zákazníci. To je základ úspěchu.

Jak moc dobré ty výsledky jsou? Zvyšují se hospodám tržby?
Jak víte, dlouhodobá spotřeba čepovaného piva má spíše sestupný trend, proto mám radost, když vidím pozitivní vývoj v případech, kde hospodští zapracují na změnách. V průměru se bavíme o zlepšení okolo 5 - 10%, jsou ale i hospody, kde změny provedené takzvaně od podlahy přinesou i dvouciferný růst prodejů. To je to, co dokážeme měřit my sami.

Další zvýšení prodejů ale často zaznamenají hospodští i u nealkoholických nápojů a jídel. Zde bývají nárůsty ještě vyšší. Je to logické – v útulné hospodě se najíte mnohem raději než někde, kde se vám moc nelíbí. Tam si dáte jedno pivo a jdete.

Nejvíce desítkových hospod má Gambrinus, udělali jste něco speciálně jen pro tuto značku?
Gambrinus je hlavní značkou, která se podílí na našich projektech podpory desítkových hospod. S ním jsme vytvořili program zaměřený na vylepšení vesnických hospod. Začali jsme na Plzeňsku a budeme pokračovat v dalších krajích. Kromě absolutního nárůstu prodeje desítky Gambrinus nám hostinští hlásí, že se jim daří získávat nové zákazníky, často ženy, které dříve do hospody chodily jen zřídka. Pro hospodské i pro nás je to povzbuzení do další práce.

Už dva roky jste desítku hospodám nezdražovali. Proč? Začíná se to nějak projevovat v prodejích?
Segment hospod a restaurací prochází v posledních letech již zmíněnými změnami, a proto je zachování ceny výčepních piv důležitou formou podpory hospod především na vesnicích a v malých městech. Vždycky jde o obchod a ten se musí vyplácet oběma stranám, jinak nedává dlouhodobě smysl. Náš přístup se vyplácí.

Jak do svých programů podpory hospody vybíráte, jaká musejí splnit kritéria?
Hospody vybíráme do programů podle řady kritérií, ale to hlavní je, aby sami hospodští chtěli něco změnit k lepšímu. Není to jen o tom, že my poradíme či zainvestujeme peníze. Bez jejich vlastní aktivity by žádný program nefungoval.

Dlouhodobě sledujete mnoho kvalitativních ukazatelů v hospodách. V čem se v poslední době hospody nejvíce zlepšily a kde naopak ještě mají rezervy?
Velké zlepšení je vidět v kvalitě čepování piv a obecně v péči o pivo. Tohle téma řešíme s hospodskými už dlouho a mám radost, že je vidět pozitivní změna. Zlepšení zaznamenáváme i v komunikaci nebo chcete-li marketingu hospod směrem k zákazníkovi, a to nejen v hospodě samotné, ale i v digitálních kanálech. Mnohé vytvářejí vlastní webové stránky nebo komunikují prostřednictvím Facebooku. I to pomáhá přilákat další zákazníky. Rezervy řady hospod jsou stále v jejich vzhledu, neútulný interiér či nevalný vnějšek hospody nové zákazníky nenalákají.

Prazdroj zároveň ohlásil vznik několika nových konceptů hospod. Co si od nich slibujete?
Češi jsou stále náročnější spotřebitelé. Je to logické, roste naše kupní síla, chceme za své peníze maximální užitek. Mladí dospělí mezi 25-35 lety před patnácti dvaceti lety neměli tolik peněz a spokojili se s čepovaným pivem kdekoliv, dnes má ale tato věková skupina často vyšší příjmy a na hospodu jiné požadavky než generace předešlé. My na to musíme reagovat a přicházet s novými koncepty. Tak abychom oslovili všechny cílové skupiny. Vytváříme nové designy hospod, v jednotlivých konceptech s majiteli restaurací ladíme i nabídku jídel, aby odpovídala požadavkům zákazníků v daném místě.

Budou v Česku ještě přibývat ve velkém tankovny?
Určitě ano, ale už jich zřejmě nebude tolik jako v minulých letech. Míst, kde je vhodné tankovou technologii instalovat, je stále méně, trh začíná být nasycen. Více se chceme zaměřit na kvalitu hospod, jejich prostředí, obsluhu a v neposlední řadě na konceptové hospody, v tom vidíme potenciál.

Jak podle Vás bude vypadat hospoda za deset, dvacet let, jaké změny nás jako spotřebitele čekají?
V budoucnosti budou vyhrávat ty hospody a restaurace, které budou schopné nabídnout perfektní komplexní služby. Nebude to jenom o skvěle načepovaném pivu, ale daleko více o personálu, jídle, komunikaci a vzhledu. Návštěva hospody či restaurace by měla být vždy výjimečným zážitkem v pozitivním slova smyslu, něčím, co doma nezažijete.

Na Slovensku slávnostne pokrstili prvú konceptovú prevádzku Gambrinusu, takzvanú Srdcovku. Tá sídli v historickej budove bratislavskej Reduty, do ktorej mali doteraz prístup len návštevníci kultúrnych podujatí. Nová reštaurácia tak tieto unikátne priestory sprístupni aj širokej verejnosti.

V susedných Čechách funguje už sedem takýchto Srdcoviek, špecializovaných reštaurácií, ktoré majú u milovníkov piva obrovský úspech. Projekt sa rozbieha aj na Slovensku a prvá Srdcovka má miesto priamo v historickom centre hlavného mesta.

Prečo Srdcovka?
„Hlavnou myšlienkou bolo vzdať poctu dlhoročným pracovníkom pivovaru Gambrinus, pre ktorých je typické, že k výrobe piva okrem vody, sladu a chmeľu pridávajú ešte jednu, najvzácnejšiu surovinu – svoje srdce. Veľká časť zamestnancov tu pracuje viac ako 20 rokov a zasvätili mu značnú časť života,“ odhaľuje zrod názvu Pavel Zítek, sládok pivovaru Gambrinus.

Príbehy niektorých z tých, ktorí zasvätili život vareniu piva, nájdete priamo aj na stenách prevádzky. Stretnete sa tak s majstrom varne, sladovne, majstrom na spilke, pivničným majstrom či kontrolórkou kvality, ktorí vám vyrozprávajú čo ich pozícia obnáša a ako dopomáhajú k výrobe zlatého moku.

Historická budova a moderné technológie
Priestor bratislavskej Reduty je historicky veľmi zaujímavý. Kedysi vraj bývala tereziánskou sýpkou, postavenou na príkaz Márie Terézie v roku 1773. Neskôr bola prestavaná do podoby ako ju poznáme dnes. Dalo by sa teda povedať, že slad a jačmeň sa tak vlastne opäť vracajú na svoje miesto.

Začiatkom päťdesiatych rokov minulého storočia sa budova Reduty stala sídlom Slovenskej filharmónie, ktorá tu sídli dodnes. Jej zástupcov koncept veľmi oslovil, pretože ich cieľom je priblížiť tieto priestory širokej verejnosti. Doteraz boli využívané najmä na kultúrne podujatia v podobe bohatého koncertného života za účasti špičkových umelcov a umeleckých zoskupení z celého sveta. Otvorením Srdcovky by chceli prilákať do priestorov aj tých, ktorí vážnej hudbe až tak neholdujú.

„Som rád, že sa podarilo nájsť projekt, ktorý dáva ľuďom možnosť, aby nahliadli a trávili čas v týchto krásnych priestoroch. Sami sme dohliadli na to, aby išlo o veľmi šetrnú rekonštrukciu, ktorá dá vyniknúť pôvodnej architektúre budovy. Teší ma výsledok, v ktorom sa históriu podarilo vyzdvihnúť moderným spôsobom. Navyše, čo si budeme hovoriť, aj hudobníci si radi dajú pivo a znamenité jedlo a teraz to majú len pár schodov dole,“ prezrádza s úsmevom technický riaditeľ Slovenskej filharmónie Rudolf Novák.

Kouč fotbalové Viktorie Plzeň se vsadil se sládkem pivovaru Gambrinus o 11 700 piv. Pokud dokáže tým Pavla Vrby postoupit do jarních bojů Ligy mistrů či Evropské ligy, dostanou fanoušci 11 700 piv zdarma. Tento počet není náhodný, koresponduje s kapacitou Doosan Areny.

Po losu Ligy mistrů, který sledovali fanoušci Plzně před domovským stadionem, pronesl Pavel Vrba: „Jde o velmi těžkou skupinu. V této soutěži už si nelze soupeře vybírat. Ale pokusíme se zabojovat o postup do jarní fáze pohárů. Dostat se do dalších bojů Ligy mistrů nebo Evropské ligy by byl opravdu obrovský úspěch.“

Svá slova stvrdil sázkou. „Pokud Viktorka postoupí ze skupiny do jarních pohárových bojů, vyhraje pro své fanoušky 11 700 piv od pivovaru Gambrinus. Jde o sázku s Pavlem Vrbou,“ řekl sládek pivovaru Zdeněk Polák. Pokud fotbalisté Plzně nepostoupí, bude Pavel Vrba ve vybrané plzeňské restauraci čepovat pivo fanouškům. Ti tak budou mít možnost potkat slavného fotbalového trenéra.

Trenér Pavel Vrba v pondělí uzavřel sázku se sládkem pivovaru Gambrinus Zdeňkem Polákem: pokud svůj tým dovede k postupu ze skupiny do jarních bojů Ligy mistrů či Evropské ligy, dostanou fanoušci 11 700 piv zdarma. Tento počet odpovídá kapacitě Doosan Areny. V opačném případě se kouč postaví za pípu a bude čepovat pivo v jedné z plzeňských restaurací.

„Jde o velmi těžkou skupinu. V této soutěži už si nelze soupeře vybírat. Ale pokusíme se zabojovat o postup do jarní fáze pohárů. Dostat se do dalších bojů Ligy mistrů nebo Evropské ligy by byl opravdu obrovský úspěch.“

Tuto větu pronesl trenér Viktorie Pavel Vrba ihned po losu Ligy mistrů v Monaku.

Nyní, pouhé dva dny před úvodním zápasem skupinové fáze svůj výrok zopakoval. A navíc jej stvrdil zajímavou sázkou. „Pokud Viktorka postoupí ze skupiny do jarních bojů v evropských pohárech, vyhraje pro své fanoušky 11 700 piv od pivovaru Gambrinus,“ potvrdil Zdeněk Polák, sládek pivovaru, jenž se vaření zlatavého moku věnuje přes 40 let.

A pokud by se Viktorce nepodařilo postoupit? „V tom případě půjdu a budu našim fanouškům čepovat pivo ve vybrané restauraci v Plzni,“ má jasno kouč Viktorie.

„Věřím, že nás čekají opravdu velké zápasy a s podporou našich fantastických fanoušků uděláme maximum pro to, abychom se o postup porvali. Pokud by se nám to povedlo, byl by to obrovský úspěch. Již ve středu nás čeká důležité utkání doma proti CSKA Moskva, což je opravdu silný protivník. Před pěti lety jsme ho doma ale dokázali porazit, nyní se pokusíme tento úspěch zopakovat,“ říká Pavel Vrba před úvodním zápasem nejprestižnější klubové soutěže a zároveň doufá, že v Doosan Areně nezůstane ani jedna volná sedačka. „Liga mistrů je to nejvíc, co můžeme společně v Plzni zažít. Takovou událost si nesmí žádný viktorián nechat ujít,“ uzavírá trenér.

V areálu Plzeňského Prazdroje se nachází i pivovar Gambrinus, někdejší První plzeňský akciový pivovar, jemuž dalo jméno jeho slavné pivo. A právě v jeho prostorách můžete absolvovat tematické prohlídky, kde se dozvíte vše o výrobě piva Gambrinus nebo zažít jedinečnou soukromou párty přímo v srdci pivovaru.

Zajímá-li vás, jak se vaří pivo a jak ještě zrající zlatavý mok chutná, je pro vás prohlídka pivovaru Gambrinus to pravé! Dozvíte se zajímavosti z historie pivovaru, rozšíříte si znalosti o surovinách, které se pro pivo Gambrinus používají, a o jeho varním procesu. V srdci pivovaru si prohlédnete unikátní prostory historické otevřené spilky a uvidíte i cylindrokonické tanky, ve kterých pivo zraje dnes. Na závěr prohlídky si pod dohledem zkušeného výčepního vyzkoušíte, jak se pivo správně čepuje a jaké jsou správné zásady péče o pivo. Po celou dobu prohlídky ochutnáte několik druhů piv Gambrinus, včetně aktuální Volby sládků.

Pokud si chcete užít jedinečnou pivovarskou oslavu, objednejte si Párty v pivovaru Gambrinus! O hosty se vám postarají chlapi, kteří vaření piva a péči o něj věnovali mnoho let svého života. Součástí soukromé oslavy, kterou je možné objednat pro skupiny patnácti a více osob, je škola čepování piva, při kterém vám výčepní prozradí, jak se správně starat o pivo, aby náležitě chutnalo. Sami se také naučíte čepovat pivo různými způsoby. S vašimi přáteli si užijete posezení v historické Varně 1869 s občerstvením a vynikajícími pivy Gambrinus přímo od zdejších sládků po dobu čtyř hodin.

Více informací o prohlídce najdete na http://www.prazdrojvisit.cz/prohlidky/prohlidka-pivovaru-gambrinus/ a o Párty v pivovaru Gambrinus na http://www.prazdrojvisit.cz/zazitky/party-v-pivovaru-gambrinus/

Vynikající pivo, čtyři pivní zahrádky – na plzeňském Náměstí republiky a v přilehlých ulicích proběhl již třetí Gambrinus den. Na největší pivní zahrádce v republice se navzdory chladnému počasí sešlo na 32 tisíc návštěvníků, kteří si vychutnali skvěle načepované pivo do skla přímo z tanku spolu s hudbou v podání kapel z Plzně a okolí. Hlavním pivním zážitkem byl Nefiltrovaný polotmavý speciál – pivo uvařené výhradně pro letošní ročník festivalu.

Kromě něj si fanoušci dobrého piva mohli vychutnat také Nepasterizovanou desítku, jedenáctku i dvanáctku Gambrinus. Pivo bylo čepované do skla přímo z pivních tanků. Návštěvníci také mohli ochutnat speciality připravené v některé z dvanácti restaurací z Plzně a okolí, které se na letošním ročníku Gambrinus dne prezentovaly.

„Tankové pivo čepované do skla je klasika, která nesmí na Gambrinus dni chybět. Návštěvníci si velmi pochvalovali především jeho příjemně hořkou chuť, která se pojí s kvalitou čepování – u nás jej navíc jako na jediném festivalu dostanou z tanku rovnou do perfektně umyté a mokré sklenice, a tak to má být,“ říká sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek.

Gambrinus bere kvalitu čepování piva opravdu vážně – i proto je součástí Gambrinus dne finále soutěže Gambrinus Mistr výčepní. V něm se mezi sebou utkali ti nejlepší výčepní z celé České republiky. Soutěžili ve znalostech o vaření piva a následné péči o něj, i v praktickém čepování piva. Vítězem v konkurenci 8 finalistů se stal Tomáš Smejkal z restaurace Ingot ze Žďáru nad Sázavou. Všichni finalisté se po vyhlášení prezentovali i na škole čepování, která probíhala po celý den a své znalosti předávali dále zájemcům z řad návštěvníků festivalu.

Sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek také předal řediteli Fakultní nemocnice Plzeň Václavu Šimánkovi šek na 145 tisíc korun. Jde o výtěžek z loňského ročníku Gambrinus dne, kdy Gambrinus věnoval nemocnici za každého návštěvníka pivního festivalu 5 Kč. Plzeňská fakultní nemocnice je největším zaměstnavatelem v Plzeňském kraji a Gambrinus si váží práce všech jejích zaměstnanců. Věnoval jim proto i volné vstupenky s pivenkami na Gambrinus den.

Součástí programu letošního Gambrinus dne byly také komentované prohlídky pivovaru. Speciálními průvodci po místech, kde se fenomén českého pivovarnictví vaří, byli Srdcaři Gambrinusu, tedy lidé, kteří práci pro značku zasvětili celý svůj profesní život. Jejich siluety také zdobí interiéry konceptových hospod – Srdcovek. Zájemcům o prohlídku přiblížili historii pivovaru, podrobnosti o vaření piva a nechali je třeba také ochutnat pivo, které ještě zraje.

Gambrinus den je oslavou založení tohoto pivovaru – 25. června 1869 se totiž sešlo 20 akcionářů Gambrinusu, kteří odstartovali tradici jeho vaření. Šlo o slavné lidi české historie. Mezi nimi byl mimo jiné majitel strojíren rytíř Emil Škoda nebo stavitel Martin Stelzer. Cítili, že plzeňské pivo je úspěšné a prodalo by se ho i víc. Čas ukázal, jak dobří vizionáři byli – Gambrinus je do dnešního dne stálicí na české pivní mapě.

Další ročník oblíbeného pivního festivalu Gambrinus den v sobotu 23. června promění náměstí Republiky v Plzni v největší pivní zahrádku v Česku. Rušno bude také na dalších místech v centru západočeské metropole. Kapely napříč žánry, hospody, pivo čepované do skla přímo z tanku, festivalový pivní speciál… všechno bude z Plzně a všeho bude dost. Intenzivní zážitek nejen pro plzeňské patrioty!

Sobotní Gambrinus den předznamená páteční ochutnávka – 22. června večer zahrají tři začínající plzeňské kapely. Velký pivní svátek ozdobí finále Mistrů výčepních a také škola čepování pro veřejnost s finalisty této prestižní soutěže coby lektory. K ochutnání bude nefiltrovaný polotmavý festivalový speciál s plnou chutí lehce praženého sladu s karamelovými tóny, uvařený na počest letošního Gambrinus dne. Stylovým zpestřením oslav budou mimořádné prohlídky Pivovaru Gambrinus. Setkáte se s největšími Srdcaři Gambrinusu, kteří péči o pivo zasvětili téměř celý život a rádi se podělí o zážitky z výroby. Chybět nebude bohatá degustace různých druhů piv značky Gambrinus. Prohlídky se konají od 10:00, 12:30, 15:00, 17:30 a 20:00 hodin. Vstupenky za festivalové ceny 100 Kč/osoba jsou v prodeji na http://prazdroj.colosseum.eu/prazdroj/list.

Mezi hudebními hosty Gambrinus dne budou formace KEKS, Semtex, Extra Band, Fast Food Orchestra, Odyssea, Pouťový orchestr, Ocho Rios, Rezatý Rakety, Gentlemani s Daliborem Gondíkem, Bára Zemanová Band a mnozí další.

Mimořádně teplé jaro prospělo konzumaci a výrobě piva. Potvrzují to plzeňští pivovarníci. „Zároveň se vyrovnáváme s důsledky zavedení EET, zákazem kouření, nárůstu počtu malých pivovarů i změnou životního stylu,“ říká v rozhovoru pro MF DNES sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek.

Je nějak vědecky popsáno, jaký vliv má teplo na pití piva a co pivo s lidským tělem dělá, když je horko?
Není to tak velká věda (smích). Ale třeba květen bývá úspěšnější kvůli tomu, že teploty nejsou ještě příliš vysoké. Když pak přijde červenec s teplotami kolem třiceti stupňů, tak už se pivo tolik nepije. Každý už si hlídá, aby se neopil. Máme vysledováno, že nejvíc se vypije, když se teploty drží okolo 25 až 26 stupňů Celsia. Navíc v červenci jsou dovolené a lidi cestují, nejsou doma. Když se v srpnu vrátí, je ještě teplo a na pivo se chodí, ale pak se to v září rychle zlomí a pije se míň. Pak ještě samozřejmě fungují Vánoce.

Kolik se tedy plzeňského piva vypije za rok?
Roční výstav pivovarů Prazdroj a Gambrinus včetně Kozlu a Radegastu je sedm milionů hektolitrů. Loni se vypilo 2,5 milionů hektolitrů Pilsner Urquell doma i v zahraničí, objem ostatních značek ale z konkurenčních důvodů neuvádíme.

Prazdroji se daří. To je ale dlouhodobější trend, že lidé přecházejí na pití prémiového piva, ne?
Je to trend, ale tak trochu tradiční trend. Vždycky, když se lidé měli dobře, začínali více pít ležák.

Jsou vůbec znát potíže hospod, o nichž se mluví?
To rozhodně. Nám za celou skupinu skončilo asi 1 500 hospod. To je neuvěřitelné číslo. Sice se stále otevírají nové hospody, ale bohužel bez náhrady padají hlavně ty malé na venkově. My se jim proto snažíme pomáhat. V rámci našeho projektu Vesnická hospoda řešíme individuální potřeby jednotlivých provozoven, přispíváme jim vybavením, vysvětlíme, jak správně pečovat o pivo a zvýšit návštěvnost. S projektem Kopeme za fotbal zase pomáháme amatérským fotbalovým klubům, které mají na hřištích také malé přidružené hospůdky. Ale určitě se nám už nepodaří všechny ty ztracené hospody zachránit či nahradit.

Můžete potvrdit, že příčinou je EET a zákaz kouření, jak se obecně soudí?
Konkrétní důvody uzavírání jednotlivých provozoven neznáme. Víme ale, co hostinské v jednotlivých regionech hodně trápí a co je může vést k rozhodnutí s hostinskou činností skončit. Děláme si totiž pravidelně detailní průzkumy. Toho posledního se účastnilo na čtyři tisíce hospod z celé České republiky a z výsledků je znát, že je to synergie zmíněných opatření. Někde hostinským nejvíc vadí zákaz kouření, na který si třeba v Ústeckém kraji stěžuje skoro třicet procent z nich. Na druhém místě jsou dopady zavádění EET, následuje nedostatek personálu, zejména číšníků a servírek, čtvrtá je v žebříčku nadměrná byrokracie.

Máte nějaké srovnání se zahraničím? Mám pocit, že typická hospoda českého venkova na západ od nás příliš obvyklá není, jsou tam spíš restaurace a hotely.
Víme, že i v sousedních západních zemích je problém s tím, že lidi na vesnici přestávají chodit do hospody. Tam i u nás se mění životní styl – mnozí jezdí za prací do města, nemají tolik času. Dalším problémem budou zřejmě peníze a do třetice se lidé snaží žít zdravěji, což má za následek menší konzumaci alkoholu obecně.

Není to tak, že by vám přebíraly hospody pivovary s levnějšími pivy?
Ne, ty hospody skutečně končí. Loni prodeje poklesly v celé České republice, ale podařilo se je nahradit zvyšujícím se exportem, v tom jsou české pivovary úspěšné.

Je znatelný vliv malých pivovarů, kterých pořád ještě přibývá?
Podle posledních statistik je v Česku na čtyři sta minipivovarů, ale podílejí se jen 2,5 procenty na celkovém objemu výroby piva. Já už jsem v roce 1996 říkal, že to jednou bude konkurence. V Plzni dnes mají malé pivovary výstav deset tisíc hektolitrů za rok – a to už je pěkné číslo. I když samozřejmě zatím nesrovnatelné s velkými pivovary. Ale i tak je konkurence zdravá. Nutí jak malé, tak ty velké, aby se snažily, aby měly dobré pivo a pěkné hospody.

Gambrinus měl slabší období, před lety se mu trochu zkazila pověst. Co se stalo?
Myslím, že prostě přišla doba, kdy se tu začala pít výraznější piva. Gambrinus vyniká čistotou chuti. Ti, kteří ho kritizovali, neměli objektivní pravdu. Měli jen najednou pro srovnání jinou chuť a byli slyšet víc než lidi, kteří právě tohle pivo milují. Ta etapa je za námi, každý si prostě našel své pivo. Mě mrzí, že jsem nikdy neslyšel kritiku od pivovarníků, ale jen od konzumentů. Ti jsou sice podstatní, ale když jsem se zeptal, co jim vadí, nedokázali odpovědět.

V té době jste ale přišli třeba s Excelentem, který tu do té doby nebyl. A s nefiltrovanou dvanáctkou.
Protože v tu dobu začala éra jedenáctek, a my jsme žádnou neměli. Bylo to v roce 2008. Je znát, že lidi chtějí víc než desetistupňová piva, ale dvanáctka je na ně silná. Oboje si našlo zájemce, hospody, které třeba nefiltr berou, ho berou stabilně. A pro nás je to taky indikátor – i my ho dáme jen tam, kde jsou schopni udržet kvalitu. Přece jen je to živé pivo.

Ještě k horkům – jste připraveni na to, že tepla bude přibývat, že zřejmě procházíme klimatickou změnou?
Ano, minulý majitel vypracoval detailní plán toho, kam budeme muset investovat, pokud výstav stoupne o určité množství hektolitrů. A protože teď rostla poptávka po Prazdroji, investovali jsme do Prazdroje. Je tam nová varna a nové kvašení. Gambrinus produkci zvládá, už zvládal i víc.

Jak je to vlastně s letním čepováním na festivalech a ve stáncích?
Na festivalech jsou složité podmínky. Je tam velká fronta a velký tlak na výčepního. Často čepují brigádníci, musí být dobře proškolení a šikovní. Není úplně snadné dodržet tam všechno jako v restauraci. Hlavní problém bývá s teplem. Je důležité přijít už ráno, pustit chlazení a mít sudy přikryté, aby nepřijímaly teplo. Bývá problém s dostatkem čisté vody na mytí pohárů a výplach trubek. Na čisté trubky se musí dbát extrémně. Stačí každodenní výplach vodou, není nutná sanitace, ale nesmí se to zanedbat.

Doba festivalů právě začíná a jeden chystá i Gambrinus…
Gambrinus den je právě dnes. Souvisí to s datem 25. června 1869, kdy se poprvé sešlo dvacet akcionářů Gambrinusu a založili ho. Byli to slavní lidé, mimo jiné majitel strojíren rytíř Emil Škoda nebo stavitel Martin Stelzer. Cítili, že plzeňské pivo je úspěšné a prodalo by se ho i víc. Vždyť tu pak vznikl ještě Světovar a Prior. Až v časech krize je vlastníci sjednotili a zredukovali.

A na co se lidé mohou těšit?
Nejlepší hospody s naší značkou z Plzně a okolí budou mít na plzeňském náměstí a v přilehlých sadech stan a představí se i se svou gastronomií. Pivaři dostanou své pivo do skla. V tom je náš festival jedinečný. Bude se čepovat desítka i dvanáctka a taky nefiltrovaný polotmavý speciál, uvařený výhradně pro tento festival. My říkáme, že to je největší pivní zahrádka v republice. Hrát budou známé plzeňské rockové kapely, popřát našemu pivu přijdou fotbalisté, budou speciální prohlídky pivovaru. Kromě náměstí budou pivní zahrádky a program ještě v Proluce, U Branky a u muzea. Součástí programu je i finále soutěže o nejlepšího výčepního.

Plzeňský Prazdroj vaří nový ležák se značkou Gambrinus. Nepasterovaná jedenáctka je na zkoušku k mání v několika hospodách a restauracích po Česku. Pokud se osvědčí, půjde do republikové distribuce.

Už několik let se v Plzeňském Prazdroji snaží napravit pošramocenou pověst značky Gambrinus. Po několika poměrně úspěšných variantách například v podobě nepasterované desítky nebo „plné“ dvanáctky teď lídr českého pivního trhu zkouší další ležák – nepasterovanou jedenáctku s obsahem 4,6 procenta alkoholu.

„Prodej nového ležáku Gambrinus Nepasterovaná 11 jsme zahájili v omezeném počtu hospod a restaurací počátkem letošního května. S menším počtem pečlivě vybraných provozoven začínáme proto, že chceme, aby se naše novinka dostala ke spotřebiteli ve stoprocentní kvalitě,“ potvrdila pro Lidovky.cz mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Jedenáctka versus jedenáctka
Problém může mít nové pivo v tom, že na trhu může nastat „kanibalizace“ - už roky se totiž prodává jiná jedenáctka od Gambrinusu – Excelent. Pivovar sice u tohoto piva značku Gambrinus příliš nezviditelňuje, ale v hospodách i mezi pivaři je zkrátka zapsaná jako „jedenáctka Gambrinus“.

Podle Němečkové se však obě piva výrazně liší. V receptuře, složení i výsledné chuti. „Zatímco Excelent má aroma více chmelové, u novinky je výraznější sladové aroma. Navíc Excelentem cílíme na mladé převážně v podnicích klubového typu, novou jedenáctkou pak na tradičního milovníka dobrého českého piva,“ uvedela Němečková.

Podle experta na ekonomiku pivovarů Tomáše Maiera z České zemědělské univerzity Praha byla značka Gambrinus nejsilnější právě ve výčepních pivech (sedmi až desetistupňová piva) a tenhle segment už řadu let klesá. Naopak roste odbyt ležáků (jedenáctky až dvanáctky).

„Plzeňský Prazdroj moc dobře ví, proč dává na trh nový produkt Gambrinus 11, tohle je možnost, jak trochu vyrůst. Jen bych si dovolil tipnout, že nový Gamrinus 11 bude tržně kanibalizovat na značce Excelent, minimálně v segmentu ontrade, tedy v hospodách,“ soudí Maier.

Pivovar tají objem produkce, Gambrinus ale býval, a není vyloučeno, že stále ještě je, nejprodávanější pivo v Česku. Zhruba před deseti lety neslo tuto značku každé čtvrté prodané pivo u nás. Dnes možná už každé páté nebo šesté.

Prazdroj tehdy hodně zaspal v kvalitě i propagaci. Nástup konkurence, včetně zajímavých piv od minipivovarů, odsunul Gambrinus na vedlejší kolej. Prodeje dramaticky klesaly.

Zhruba před třemi lety se v Prazdroji probrali a začali vařit Gambrinus ponovu. A masivně začali investovat i do reklamy. Gambrinus se tak podle řady degustátorů dnes často „dá pít“.

Je třeba zlepšit image
Například ve slepých testech a v početné konkurenci zkoumaných vzorků vyšla loni dvanáctka Gambrinus jako nejlepší pivo v česko – slovenském finále klání o nejlepší lahvový ležák (kupovaný v regálech obchodů), pořádaného členy První Pivní Extraligy – v čele s prezidentem Českomoravského svazu minipivovarů Janem Šuráněm, zkušeným degustátorem i z mezinárodních soutěží.

Jenže prodeje Gambrinusu přesto podle dostupných informací už nerostou, možná spíš dál klesají. Platí staré pravidlo, že dobrá pověst se dá rychle ztratit, ale obnovuje se pak pomalu.

„Od 90. let setrvale docházelo k velkému tlaku na ekonomiku produkce Gamrinusu, a to nejen u surovin a doby zrání piva, což se podle mého projevilo následně na chuti, ale také se zde přidal pokles celého trhu v roce 2008 a ne zcela zvládnutý marketing,“ uvedl Maier.

Gambrinus se v té době podle něj dostal z hlediska prestiže až někam na úroveň nápoje pro fotbalové chuligány a marketingoví manažeři mají nyní před sebou hodně práce, aby se image značky Gambrinus zlepšila.

Zřejmě to nějaký čas trvá, ale může se to podařit. Maier jako příklad úspěšného zlepšení kvality i pověsti piva uvádí značku Krušovice.

Konkurence nespala
Faktem je, že konkurence mezitím nespala. Na trh přišla řada jiných desítek (včetně těch od nejmenších pivovarů) a zejména v kategorii ležáků se objevila i poměrně kvalitní piva třeba z Krušovic, Svijan, humpoleckého Bernarda nebo přerovského Zubra ze skupiny PMS.

V rámci Plzeňského Prazdroje se daří v prodeji ležáků Velkopopovickému Kozlu. Je třeba také podotknout, že prodeje nejznámějšího ležáku – Pilsner Urquell – rostou, ale tohle pivo je vzhledem k tradici a známosti spíš samostatnou kategorií.

Diplom za první místo v degustační soutěži ležáků, kterou pořádá sdružení milovníků piv První pivní extraliga, převzal za vítěznou Gambrinus Plnou 12 sládek Pavel Zítek.

Ležák Gambrinus Plná 12 zvítězil ve velké konkurenci celkem pětapadesáti ležáků z České republiky i Slovenska. Uspět musel hned ve třech kolech soutěže, kde vzorky hodnotí vždy osm pivních znalců.

První pivní extraliga se soustředí na hodnocení lahvových piv, které se pro testování nakupují v běžných obchodech. Hodnocení probíhá anonymně a piva jsou podávána vždy za stejné teploty. „Jsme moc rádi, že kromě přízně zákazníků přesvědčila naše plná dvanáctka i letité pivní znalce,“ říká sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek. Cenu přímo v pivovaru Gambrinus převzal od zakladatele sdružení Ladislava Jakla.