Čeští kámoši nebo OK, Čech – tak se mimo jiné jmenují ležáky, které tři nezávislé zahraniční pivovary, britský, německý a dánský, vařily ve spolupráci s českým Budvarem. Ačkoli všechny vznikly v 21. století, daly se do spojenectví s pivovarem, jehož kořeny se táhnou až do 19. století.

Hipsterská pivnice Dva kohouti v obecně hipsterské pražské čtvrti Karlín. Je odpoledne, poslední zářijové úterý, ale venku je stále teplo. Několik desítek lidí, kteří sedí na dřevěných lavicích nebo stojí a mají v ruce pivo, poslouchá globálního ambasadora českého Budvaru Radima Zvánovce. Vysoký muž s upraveným plnovousem oblečený v kraťasech a světlém tričku s čepicí stejné barvy a kšiltem otočeným dozadu hovoří o třech nezávislých „craftových“ pivovarech – jednom anglickém, jednom německém a jednom dánském.

Všechny tři pivovary jsou populární, rozrůstají se – a všechny vznikly až v 21. století. Přece se zapojily do akce „Na zdraví českému ležáku“ pořádané českým Budvarem, ačkoli kořeny této značky se naopak táhnou až do konce století devatenáctého. Zahraniční pivovary uvařily český ležák, a to ne nějakou malou dávku, ale pivo, která se normálně prodává. A jejich názvy ve dvou ze třech případů odkazují k českým kořenům.

Například pivovar Thornbridge sídlící v národním parku jihozápadně od anglického Manchesteru uvařil pivo Czech Mates: volně se dá přeložit jako čeští kámoši.

Pivovar BRLO založený v Berlíně – zakladatelé říkají, že název pochází ze staroslovanského jména města – nabízí ležák OK, Czech, tedy řekněme, OK, Čech.

A pivovar Mikkeller – který vybudoval učitel matematiky a fyziky, jenž kdysi začal vařit ve svém bytě v Kodaní – uvařil pivo s názvem #Yearofthelager, tedy Rok ležáku.

Pokud by se někdo domníval, že zástupci Budvaru, podniku stoprocentně vlastněného českým státem, musí být suchaři a na jakoukoli jejich akci chodí pouze v oblecích, mýlil by se. U Dvou kohoutů mají mnozí muži krátké kalhoty a trička, ženy jsou oblečené v lehkých letních šatech, zakladatel zmíněného dánského pivovaru Mikkel Bjergsø má například šortky.

Ještě než se ale dostaneme k tomu, proč tyto nové pivovary uvařily ležák českého stylu s Budvarem starým více než sto let, podívejme se na příběhy jednotlivých pivovarů a ukázky některých jejich piv, které se onoho úterního zářijového odpoledne u Dvou kohoutů také nabízely.

Řádná IPA
Jaipur je hlavním městem jednoho z indických států – a tak se též jmenuje IPA vařená britským Thornbridge. Jde o jedno z oblíbených piv této značky, není nikterak hořké, ale je silnější, má 5,9 procenta alkoholu (dvanáctistupňový ležák Budvar má 5 procent alkoholu).

Když globální ambasador Budvaru Radim Zvánovec představuje zástupce britského pivovaru, jejich severoanglický původ se viditelně nezapře. Hodně nakrátko střižené vlasy, typy, jaké byste mohli potkat na nějakém fotbalovém zápase Premier League. Samozřejmě však nejde o žádné hooligans, vlastníci podniku jsou i majitelé Thornbridge, starého sídla panství přebudovaného viktoriánskými podnikateli. Manželé Harrisonovi ho koupili v roce 2002, bydlí v něm, ale také ho nabízejí pro pořádání svateb – a v roce 2005 najal Jim Harrison a Simon Webster dva mladé sládky, čímž začala historie pivovaru Thornbridge.

Thornbridge patří mezi, přinejmenším v Británii. známé a populární pivovary, a vaří celou škálu piv, svrchně kvašené, ale také ležáky.

Maso jako příloha
Zatímco IPA Jaipur, kterou jsem ochutnal, je pivo, jehož bych asi vypil docela dost, berlínský pivovar představil u Dvou kohoutů tmavé a sladké Baltic Porter, s krásnými 7 procenty alkoholu; v Česku by to byla zhruba osmnáctka. Vzpomínám si, že podobné pivo jsem kdysi ochutnal v Polsku, měl jsem jich několik, bylo to super, ale bylo jich tak akorát.

Berlínský BRLO je ještě mladší než anglický Thornbridge. Založili ho dva kamarádi ze studií Katharina Kurz a Christian Laase v roce 2014. Od té doby se výrazně rozrostl, má několik poboček, věnují se i gastronomií a to v relativně svérázném pojetí. Označuje se za první „na zeleninu zaměřenou pivní gastronomii, s regionálním a vysoce kvalitním masem jako přílohou“.

Do Prahy přicestoval i master brewer Michael Lembke, vyznačující se mimo jiné zrzavými vlasy a zrzavými vousy. I v BRLO se vaří různá piva, včetně ležáků.

Pivo s třešněmi
Ovšem skutečně nejvíce hipsterské pivo – alespoň na české poměry, a to rozhodně nepatřím mezi české pivní nacionalisty – nabízel v Praze dánský pivovar Mikkeller. Šlo o sour ale Spontancherry, nápoj červené barvy, v němž, jak název napovídá, jsou třešně. Je ještě silnější, má 7,2 procenta, takže kdybyste ho pili jako normální český ležák, nejspíše byste zakusili solidní zabiják.

Název Mikkeller pochází od svého zakladatele Mikkela Bjergsø, který začal – jak se píše na webu pivovaru – v roce 2003 „experimentovat s chmelem, sladem a kvasnicemi ve své malé kodaňské kuchyni“. Časy domácí výroby jsou už dávno pryč, Mikkeller nyní vyváží svá piva do padesáti zemí a po světě má bary a restaurace.

Česká legenda
Co vedlo tyto nezávislé pivovary, aby vařily ležák českého stylu spolu s Budvarem? Aby přišly s pivem s názvy Čeští kámoši, OK Čech a Rok ležáku?

Když mluvíte s jejich zástupci, všichni shodně říkají, že historická značka Budvar má v jejich zemích zvuk. Angličané z Thornbridge o něm například mluví jako „o králi ležáku“. Dán Mikkel Bjergsø hovoří o „reputaci“. Ozývá se také termín „legenda“.

Jedním z důvodů určitě je, že Budvar je nezávislý národní pivovar, nikoli součást globálního řetězce. S malými pivovary se přitom firma setkává už dlouho. „Na tuzemském trhu spolupracujeme s malými craftovými pivovary několik let,“ říká Gabriela Kudrnáčová z marketingu Budvaru. Proč se vydali do zahraničí? Budvar tím mimo jiné vyváží své know-how, podle ní je to třeba i ekologičtější než vyvážet pivo ve skle.

Globální ambasador Budvaru Radim Zvánovec dodává, že iniciativa vařit s jinými ležák českého stylu vyšla z Budvaru, chtěli tím posilovat dobré jméno českého ležáku v zahraničí; úvodní jednání vedli zástupci značky v jednotlivých zemích. Důležité je i to, že craftové pivovary v posledních letech začaly věnovat více pozornosti ležákům. Na výrobě ležáků českého stylu ve všech třech zahraničních pivovarech spolupracoval tým Budvaru, včetně sládka Adama Brože. „Musela tam být také korelace přístupů,“ říká Radim Zvánovec.

Pivovar Budějovický Budvar zdraží pivo v listopadu či prosinci od pěti do osmi procent. Čepované pivo podraží o korunu, balené pivo o korunu až dvě koruny. Průměrné zdražení u baleného piva bude okolo 1,50 Kč. „Příčinou jsou inflační tlaky, pivovaru také stále rostou náklady,“ sdělila manažerka komunikace Budvaru Ivana Chlumáková. Krok přichází nedlouho poté, co zdražil i Plzeňský Prazdroj.

„Ceny vstupů monitorujeme celý rok, protože situace je v posledních letech (od začátku covidové pandemie) méně stabilní. Inflační tlaky i přes pokles inflace přetrvávají, a proto jsme nuceni přistoupit k úpravě cen,“ řekl obchodní ředitel pivovaru Zdenek Havlena.

Budějovický Budvar naposledy zdražil před rokem, o osm až 11 procent. Situace na trhu mu loni neumožnila plně promítnout dražší vstupy do cen, což mělo dopad na ziskovost výrobků, uvedl Havlena.

„Celkový inflační dopad v roce 2022 dosáhl přibližně 20 procent, přičemž jsme promítli do cen zhruba polovinu tohoto negativního dopadu,“ uvedl. Ačkoli inflace v porovnání s předchozím rokem postupně zpomaluje, pořád se pohybuje v násobcích hodnot předchozích let, podotkl Havlena. Za hlavní tahouny nárůstu cen vstupů označil ceny obalů, surovin a mzdové náklady.

Zdražují i další pivovary. Plzeňský Prazdroj na konci srpna oznámil, že od 1. října zdraží většinu výrobků téměř o šest procent. Více se zvedly ceny balených piv, a to v průměru o 1,50 koruny na půllitr, méně ceny čepovaných – o korunu. Důvodem kroku jsou stále rostoucí náklady na energie, obaly a dopravu.

Také pivovar Bernard zvýší v polovině října cenu piva dodávaného do restaurací a hospod o 5,5 procenta, to představuje nárůst o korunu na jedno pivo. Na dotaz ČTK to sdělil mluvčí pivovaru Radek Tulis. „Naposledy jsme ceny piva pro gastro upravovali před rokem. Důvodem změny cen je růst výrobních nákladů, zejména energií a obalového materiálu,“ uvedl. Dodávek piva této značky do prodejen se toto zdražení týkat nebude. Pivovar loni vystavil přes 398 000 hektolitrů piva.

Pivovaru Budějovický Budvar loni klesly tržby z prodeje výrobků a služeb o necelá tři procenta na 3,03 miliardy. Zisk před zdaněním klesl o 39,5 procenta na 255,8 milionu Kč, zisk po zdanění klesl o 40 procent na 200,8 milionu. Vyplývá to z informací na webu firmy a z výroční zprávy. Národní podnik se musel loni vyrovnat se zastavením dodávek do Ruska i dopady inflace.

Výstav Budvaru klesl loni meziročně o 1,2 procenta na 1,788 milionu hektolitrů. Budvar letos odvede do státního rozpočtu 250 milionů korun, řekl začátkem června bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Budvar loni vyvezl 1,27 milionu hektolitrů, 71,5 procenta produkce. Budvar vyváží do více než 70 zemí. Letos Budvar investuje kolem 300 milionů korun, řekl již dříve ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Minimalistické logo s náznakem půllitru kreativci obklopili barevnými samolepkami, jejichž využitím vznikají nekonečně variabilní a přitom graficky konzistentní formáty.

Po několikaleté pauze se Budějovický Budvar rozhodl opět otevřít své brány návštěvníkům a uspořádat nový pivně-gastronomický festival. Akce, která proběhla poslední červencový víkend, získala výstižné jméno Sláva pivu!, za kterým, stejně jako za vizuální identitou, stojí designéři ze studia Semibold. Návštěvníkům představili moderní tvář pivovarského světa a společně oslavili nápoj, který má po generace schopnost spojovat lidi.

„Jako hrdě Budějovický pivovar chceme být součástí místního dění. Klasický formát pivních slavností, které jsme i my v minulosti pořádali, ale už modernímu světu piva neodpovídá. Hledali jsme proto nové způsoby, jak oslavit pivo, jídlo a zábavu, které k sobě neodmyslitelně patří, a to se nám díky Semiboldu povedlo,“ říká CZ marketing manager Budějovického Budvaru Gabriela Kudrnáčová.

Venkovní prostory Budějovického Budvaru se koncem července zaplnily stánky minipivovarů, food trucky a příjemnou atmosféru dotvořili místní umělci a doprovodný program. V sobotu návštěvníky festivalem provedl food blogger a ambasador Budějovického Budvaru Lukáš Hejlík.

Festival dostal nejen zcela nový a neotřelý vizuál, ale také nový koncept, který posunul tradiční pivní slavnost do současné podoby. O úspěchu této festivalové evoluce svědčí i zájem a reakce návštěvníků. „Nad identitou i celým festivalem jsme přemýšleli jako nad oslavou piva. My Češi ho máme nejraději na světě a měli bychom ho kultivovat a oslavovat,“ popisuje kreativní ředitel Semiboldu Kuba Novák.

„Značka Sláva pivu! stojí na křižovatce tradice a moderního přístupu. Minimalistické logo s náznakem půllitru jsme obklopili barevnými samolepkami, jejichž využitím vznikají nekonečně variabilní a přitom graficky konzistentní formáty. Je to hravé a jednoduché řešení, kterým dokážeme říct všechno, co potřebujeme, všude, kde potřebujeme,“ dodává.

Vizuální identita pokrývala celou komunikaci festivalu: od sociálních sítí, přes festivalový merch až po degustační sklenice nebo dočasná tetování. Variabilita celého konceptu a propojení s hláškami na samolepkách umožnila individuální přístup ke každému výstupu.

S tichým přihlížením státu se v národním podniku Budějovický Budvar odehrává možná světově ojedinělý experiment. Současný ředitel pivovaru Petr Dvořák se evidentně rozhodl potlačit na domácím trhu světoznámou značku Budweiser Budvar Original a vyměnit její pozici hlavního prémiového ležáku značkou zcela jiné chuti. Otázkou ovšem zůstává, zda Dvořákova urputná snaha naučit Čechy pít místo „sladkého“ Budvaru ten „hořký“ nemůže ohrozit pozici jedné z nejúspěšnějších exportních značek, kterou dnes Česko disponuje.

Hned na začátku je třeba říci, že autor tohoto komentáře žije v Českých Budějovicích, považuje se za budějovického patriota a není tedy v otázce vývoje v Budějovickém Budvaru úplně nestranným pozorovatelem. Na druhou stranu existují určitá fakta, která nelze v případě tohoto národního podniku, vlastněného státem, nijak zpochybnit ani při jakémkoliv „zaujetí“. Pojďme si je tedy představit.

Tím prvním faktem je pozice Budějovického Budvaru na českém i světovém pivním trhu. Pivovar, který mezi lety 1990 až 2017 vedl dlouholetý ředitel Jiří Boček, zvýšil výstav ze 491 000 hektolitrů v roce 1990 až na 1,6 milionu hektolitrů v době jeho odchodu.

Prémiová (hlavní) značka pivovaru, ležák Budweiser Budvar Original, se zároveň stala jednou z nejdůležitějších exportních značek v Česku vůbec. Budvar přes polovinu své produkce vyváží a jeho prémiovou značku proslavil i spor s nadnárodním gigantem AB InBEV (dříve Budweiser) o užívání této značky (Budweiser). Díky tomuto sporu se značka, spojená s německým pojmenováním Budějovic, objevuje na nejprestižnějších světových sportovních akcích, jako je třeba mistrovství světa ve fotbale nebo americký superbowl. Psali jsme o tom ZDE.

Pozice Budvaru byla za třicetiletého „ředitelování“ Jiřího Bočka specifická i v tom, že přes vysoký objem exportu a navyšování výstavu i zisku se v určitém slova smyslu stále jednalo o regionální pivovar. Boček v pivovaru začínal doslova od píky, prošel všemi provozy, také celé užší vedení (tehdy čtyřčlenné) pocházelo z Budějovic. Mnozí ze 600 zaměstnanců strávili v Budvaru celý život.

Nový typ manažera
Jenže Jiří Boček vážně onemocněl, musel ze zdravotních důvodů odstoupit a tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka ve výběrovém řízení vybral v roce 2017 do čela národního podniku manažera zcela jiného typu.

Rozhodl se pro ekonoma a libereckého rodáka Petra Dvořáka, který není vystudovaným pivovarníkem a dosud s Budějovicemi neměl nic společného. Před nástupem do Budvaru pracoval jako manažer pro pivovary Staropramen a Plzeňský Prazdroj, což vzhledem ke známé rivalitě mezi „Budvarem a Plzní“ bylo mezi budějovickými patrioty obecně přijato s velkými rozpaky.

Co ale vzbudilo mezi některými zaměstnanci pivovaru doslova bouři nevole (psali jsme o tom ZDE), byl Dvořákův radikální odklon od dosavadní Bočkovy filozofie, pojmenované heslem „Ne z nás dělá to čím jsme“ (Dvořák tuto kampaň zastavil).

Bývalé vedení pivovaru si zakládalo nejen na tom, že se pivo v Budvaru vyrábí z tradičních surovin a tradičním způsobem, ale také na tom, že Budvar otrocky nekopíruje globální pivní trendy a (s nadsázkou řečeno) nepotřebuje ke svému úspěšnému rozvoji „žádné rady z Prahy“. Všechno se řídí samotnými „Budějčáky“ (jak obyvatelé města sami sebe nazývají) přímo z Budějovic.

Petr Dvořák ale sáhl k bezprecedentnímu kroku, když celé marketingové oddělení pivovaru poprvé v historii přenesl do Prahy. A novým šéfem marketingu Budějovického Budvaru udělal Marka Tovaryše, který předtím jako on působil v pivovarech Staropramen. I někteří další lidé v širším vedení přišli ze Staropramenu, zatímco někteří „Budějčáci“ byli buď přesunuti na jiné pozice, nebo odešli. Ani někteří z těch, kteří v pivovaru zůstali, však nejsou z nové firemní strategie nadšení. Říkají si „Bočkovci“, pravidelně se scházejí a kritizují kroky nového managementu.

Z budějovického pražským pivovarem
Ať už si o změnách v Budvaru myslí kdokoliv cokoli, jedna věc je jistá. Budějovický Budvar už není zdaleka takovým „budějckým pivovarem“ jako za Bočka, stal se z něj tak trochu pražský podnik. Tomu odpovídá i ta nejdůležitěji věc, tedy změna obchodní a výrobní strategie. A k té je tady třeba udělat malou odbočku k historii Budvaru.

I když je ležák Budějovický Budvar dnes pověstný tím, že se jedná o sladší, jemnější druh ležáku než značka Pilsner Urquell Plzeňského Prazdroje, zpočátku se i v Českém akciovém pivovaru (předchůdci Budvaru), založeném v roce 1895, vařilo hořké pivo „plzeňského typu“.

Jak upozorňuje bývalý archivář Budějovického Budvaru Ivoš Hajn, sladší ležák začal vařit budvarský sládek Kořán až na přelomu let 1929/30 právě proto, aby se pivovar odlišil od svých hlavních konkurentů.

Tato značka pojmenovaná Budvar (Budweiser) se setkala s tak fenomenálním úspěchem, že se nejen začala vyvážet do sousedních i vzdálených zemí, ale dala nakonec nové jméno i celému pivovaru.

A k tomu datu se také váže začátek rivality mezi příznivci dvou světově neznámějších značek českého piva, tedy Plzeňského Prazdroje a Budějovického Budvaru. Budvar totiž (pro někoho možná překvapivě) získal kromě jižních Čech větší popularitu v zahraničí, a to zejména v Rakousku a Německu (tam je dnes nejdražším importovaným ležákem). Naopak v Praze a na jiných místech republiky tak populární není.

Na Budvar do Vídně
Zatímco například ve Vídni je dnes budvarský tradiční ležák díky jedné z nejznámějších evropských pivnic Schweizerhaus v Pratru nezpochybnitelným králem vídeňské pivní gastronomie, v českém hlavním městě se ani zdaleka s takovým úspěch nesetkal. A podobné je to například i v západních Čechách, natož v samotné Plzni.

Proto se i minulé vedení Budějovického Budvaru pokoušelo tyto rezervy na domácím trhu dohnat tím, že vytvořilo značku piva s větší hořkostí (tehdy to byla značka Pardál), která měla konkurovat zejména některým značkám Plzeňského Prazdroje.

Bývalí budvarští manažeři ale nikdy nepovýšili „hořký ležák Pardál“ na prémiovou značku pivovaru. Mluvilo se o ní jako o „pivu na chalupu“, tedy o něčem, co může s úspěchem zahnat žízeň, ale nikoliv naplnit duši skutečných pivních „fajnšmekrů“. Cílem bylo, aby po Pardálu sahali lidé třeba místo po Gambrinusu.

Nový ředitel Petr Dvořák ale udělal něco, co popravdě v Budějovicích nikdo příliš nečekal. Rozhodl se také vytvořit novou „hořkou“ značku Budvar 33 (na tom by nebylo nic divného), jenže z ní zároveň marketingově vytvořil něco, co má být místo klasického ležáku Budweiser Budvar novou vlajkovou lodí pivovaru na českém trhu.

Existuje ještě Budweiser Budvar?
Takzvaný „hořký Budvar“ vedení pivovaru masivně tlačí prostřednictvím televizní i internetové reklamy, zatímco „sladký“ Budweiser Budvar z televizních obrazovek a billboardů zcela zmizel. Pokud se dnes někdo dostane k Budvaru prostřednictvím reklamy, nutně musí získat dojem, že ten klasický budvarský ležák, který dosud živil celý pivovar a velkou část českého pivního exportu, přestal existovat. A byl nahrazen něčím jiným, hořkým.

O tom, jakou pozici dává Petr Dvořák své nové, hořké značce, svědčí i to, že na stránkách Budějovického Budvaru už není prvním v řadě Budweiser Budvar Original, ale právě Budvar 33. Na téhle kampani by možná nebylo až tak tolik divného, kdyby byla zaměřena na ty české regiony (jako Praha či západní Čechy), kde se Budvaru tolik nedaří.

Jenže nové vedení pivovaru začalo učit pít hořké pivo i samotné Budějčáky. Pivovar minimálně rok a půl nabízel do budějovických hospod takzvanou „třiatřicítku“ výrazně levněji než klasickou dvanáctku či kroužek. Tím pochopitelně řadu hospodských nalákal na vyšší marži i na to, aby Budvar 33 propagovali víc než klasický ležák.

Zároveň prakticky všude, na všech hlavních billboardech, dnes visí v Budějovicích reklama na třiatřicítku. A i většinu pivních tácků, distribuovaných do hospod, včetně slavných Masných krámů, zdobí číslo 33 a nikoli nápis Budweiser. Cizinci, kteří přijedou do Budějovic za pivem Budweiser Budvar, v tom musí mít nutně zmatek. Proč se pivovar navenek nejvíc chlubí jinou značkou, než tou, která ho proslavila?

Hořké Budějovice
Při tak masivní kampani by byl zázrak, kdyby tato cílená kampaň neovlivnila také samotné Budějčáky. A skutečně se to děje. Třiatřicítka dnes v některých hospodách podle informací INFO.CZ dosahuje až třetinu obratu, byť to rozhodně není pivo pro příznivce klasického budvarského ležáku. Jeho skalní příznivci si na třiatřicítce kvůli zcela rozdílné chuti nepochutnají.

I to se ale může změnit. Petr Dvořák totiž došel se svou, pro někoho možná až umanutou snahou naučit Budějčáky pít hořské pivo opravdu daleko. Uzavřel novou smlouvu o sponzoringu s místním prvoligovým hokejovým klubem, takže na stadionu pro 6000 diváků se bude znovu po letech točit Budvar. Ovšem nikoliv ten, který proslavil Budějovice po celém světě.

Uvnitř haly se bude točit „hořská desítka Redix“, další nová značka, zavedená Petrem Dvořákem, a před halou hořká „třiatřicítka“. Kdo přijede do Českých Budějovic na hokej a dá si pivo, ochutná úplně jiný Budvar, než na jaký byl donedávna zvyklý. A to znamená jediné. To, co původně vzniklo jako „budvarské pivo druhé kategorie“, které má konkurovat stejně postaveným hořkým značkám konkurence, se v současné době stává konkurencí klasického budvarského ležáku Budweiser Budvar. Jinak by ho nemělo smysl dávat Budějčákům na hokejový stadion.

Sladká Plzeň
Pro srovnání je to podobné, jako kdyby ze všech billboardů, stadionů a hal v Plzni zmizela značka Pilsner Urquell a byla nahrazena něčím jako „sladkou Plzní“. A v hospodách by dostávala přednost sladká Plzeň před tou klasickou hořkou. Přijali by Plzeňáci takovou změnu?

K tomu je třeba dodat, že ředitel Dvořák přejmenoval názvy budvarských piv z Budweiseru znovu na Budvar, nápis Budweiser zůstal pouze na klasické dvanáctce, která tvoří naprostou většinu exportu pivovaru.

Řada lidí v Budějovicích i v pivovaru samotném vyčítá Dvořákovi, že slavnou značku rozdrobil, sebral jí jasnou tvář. Naprostá většina výrobců piva na světě, včetně Plzeňského Prazdroje, má totiž svůj marketing založený na takzvané pyramidě značek, tedy na tom, že jedna hlavní značka (ta na vrcholu) táhne za sebou ty ostatní méně významné.

A Petr Dvořák postavil na vrchol pyramidy značku, která chutná úplně jinak než pivo, které je zdaleka největším zdrojem příjmů i slávy. Samo vedení pivovaru přitom v poslední výroční zprávě za rok 2022 označuje za klíčový produkt pivovaru, tvořícího naprostou většinu prodejů, Budweiser Budvar Original a nikoliv třiatřicítku.

Na druhou stranu je třeba říci, že úspěšnost či neúspěšnost nové koncepce Budějovického Budvaru se může prokázat až za několik dalších let. Ještě nedávno třeba nikdo nepředpokládal, že Budějčáci budou pít hořký Budvar, na řadu z nich masivní kampaň evidentně zabrala. Někteří ji vzali jako variantu „lehčího piva“, než je klasický budvarský ležák či kvasnicový „kroužek“. Poměrně časté jsou i spory v hospodách o to, zda třiatřicítka představuje degradaci místní budvarské tradice, nebo je jejím vhodným doplněním.

Pokles výstavu
Otázkou ale zůstává, jak cílená snaha, aby Budějčákům „zhořklo pivo“, vedená bývalými manažery Staropramenu, může ovlivnit pozici dosud dominantní značky Budweiser Budvar. Ta totiž není jen jednou z hlavních exportních značek českého piva, ale také předmětem celosvětově známého sporu mezi Budějovickým Budvarem a největším světovým výrobcem piva AB InBEV. Jak už bylo řečeno, i v samotných Budějovicích tato značka prakticky zmizela z očí. Dokud na ni nenarazíte přímo v hospodě, jako by neexistovala.

INFO.CZ se pochopitelně pokusilo získat k důvodům nové firemní strategie i vyjádření vedení Budějovického Budvaru. Na dotaz, zaslaný oddělení komunikace pivovaru už minulý čtvrtek, však ani po týdnu nepřišla žádná odpověď. A není to poprvé, kdy vedení Budvaru na podobné dotazy vůbec nereaguje.

Ve výroční zprávě za loňský rok Budějovický Budvar uvádí meziroční pokles výstavu své klíčové (z hlediska celkových prodejů) značky Budweiser Budvar Original o necelých 5 %. Loni ale poklesly pivovaru tržby, výstav i zisk celkově, pivovar to (zřejmě právem) zdůvodňuje ztrátou důležitého ruského trhu, kam přestal vyvážet a nárůstem ceny některých komodit. Zisk před zdaněním tak poklesl meziročně o takřka 40 % na 256 milionů korun. A je třeba zároveň dodat, že až do loňského roku i pod ředitelem Dvořákem pivovar každý rok vyráběl stále více piva a navyšoval zisk, loňský rok je zatím ojedinělou výjimkou.

Jedna věc jsou ale ekonomické propočty a druhá tradice výroby piva v Českých Budějovicích. Jestliže sládek Kořán na přelomu let 1929 a 1930 vyvinul nové pivo, které proslavilo České Budějovice po celém světě, pak je otázkou, zda podobný úspěch bude mít po takřka 100 letech i snaha naučit Budějčáky pít znovu „hořký Budvar“. A přitom neohrozit značku, která v Česku i Budějovicích (zatím) živí tisíce lidí.

Už od jara hledá Budějovický Budvar nového provozovatele slavné restaurace Masné krámy, která patří mezi hlavní turistické cíle v Českých Budějovicích. Zástupce národního pivovaru MF DNES potvrdil, že je aktuálně šest vážných zájemců.

Protože celý proces není u konce, mluvčí Budějovického Budvaru František Linduška neuvedl, kdo se o Masné krámy uchází.

Budvar věří, že na podzim by mělo být o všem jasno a uzavře s vítězem řízení dlouhodobou pachtovní smlouvu.

„Ta má podmínky dané zákonem. Součástí je například převzetí zaměstnanců. Mezi hlavní kritéria pak patří dlouhodobá koncepce a rozvoj provozu a také splnění finančních parametrů spolupráce,“ upřesnil Linduška.

Vedení pivovaru už dříve zdůraznilo, že tvrzení, že Budvar opouští Masné krámy, je mylné. Mimo jiné tím utišilo spekulace z jarních měsíců letošního roku. Pivovar ujistil, že se v hospodě stále bude čepovat právě jeho pivo.

Budvar i nadále zůstane nájemcem vůči majitelům budovy, což má garantovat rozvoj známé pivnice. Pro zákazníka se v tomto směru nic nezmění.

Podle vedení je navrhovaná změna cestou, jak zlepšit fungování Masných krámů, které nedávno slavily 15 let od svého znovuotevření. Restaurace stojící kousek od hlavního náměstí má zhruba dvě stovky míst.

Národní podnik po 20 letech změnil agenturu. Limitku Budvar 33 chce propagovat s TMBK.
Agentura Ogilvy vzešla jako vítěz z dvoukolového výběrového řízení na novou kreativní agenturu pro Budějovický Budvar. Spolupráce oficiálně odstartovala na začátku srpna a zaměřuje se především na budování značky Budějovický Budvar na domácím trhu skrze produktové portfolio a na rozvoj positioningu Budvaru jako národního pivovaru, tedy hledání nových cest, jak edukovat spotřebitele, rozvíjet českou minipivovarskou scénu či podporovat poctivou gastronomii.

Jak připomíná Marketing & Media, posledních 20 let se o Budvar kreativně starala agentura Kaspen/Jung von Matt. „Změna kreativní agentury je pro nás po tolika letech skokem do neznáma. Agentura nás ale v procesu výběru přesvědčila jak šíří prezentovaných konceptů a přístupů, tak schopností reagovat na náš feedback,“ uvedla Gabriela Kudrnáčová, marketingová manažerka Budějovického Budvaru pro Česko.

Ogilvy má pro Budvar zajišťovat integrované marketingové služby, od přípravy komunikačních konceptů přes kreativní řešení značky až po realizaci netradičních reklamních formátů. „Důležitou roli v komunikaci bude hrát profilace značky v kontextu přímé zkušenosti zákazníků. Hlavním cílem spolupráce je dostat Budějovický Budvar více do hledáčku českých spotřebitelů a posunout ho v jejich vnímání od tradiční pivní značky k moderní značce, která jde s dobou a dokáže uspokojit rozličné chutě pivních konzumentů díky rozrůstající se produktové nabídce, navíc pravidelně doplňované o limitované edice,“ oznámila agentura.

Jedním z prvních společných projektů je příprava komunikace pro jeden z mladších produktů v portfoliu – ležák Budvar 33, který je známý svou odvážnou komunikací. Pivovar plánuje letos na podzim pod touto značkou uvést limitovanou edici plechovek s designem vytvořeným ve spolupráci se satirikem Tomášem Břínkem alias TMBK. Kreativa má cílit především na mladší generaci.

V novém studiu iDNES.cz se v první epizodě podcastu Industrial sešli hned dva sládci: Petr Košin z budějovického Budvaru jako zástupce velkého hráče a sládek řemeslného pivovaru Clock Jakub Sychra. Tito dva muži mají totiž na svědomí první Juicy Pale Ale v budvarské historii.

České Budějovice a Potštejn dělí více než dvě stovky kilometrů. Potštejnský pivovar sídlí v bývalé továrně na okna a vyrobí ročně devět tisíc hektolitrů piva. Budějovický Budvar loni vyprodukoval 1,788 milionů hektolitrů piva, přičemž utržil přes tři miliardy korun. V Potštejně ze sdílené kanceláře, kde sedí i sládek Jakub Sychra, je to k varně doslova pár kroků.

Budvar zabírá rozlehlý areál na předměstí a navíc v posledních letech prochází významným modernizačním programem. Zdálo by se, že tyhle dva podniky dělí celá pivovarská galaxie. Ale není tomu tak. Spojily totiž síly, aby vytvořily letní speciál. Pivo pojmenovaly Summer Affair. Jak „letní aférka“ vznikala?

„Cílem bylo lehké letní pivo, osvěžení do horkých dní s menším obsahem alkoholu. Kombinace snadné pitelnosti s ovocně-chmelovou výraznou chutí a vůní. Jako základ receptury byla NEIPA, kterou mají v Clocku jednu z nejlepších,“ popisuje sládek Budvaru Petr Košin.

A Jakub Sychra dodává: „Věděli jsme, že chceme uvařit lehký Juicy Pale Ale. Tedy něco, co je recepturou zcela odlišné od klasického českého ležáku. Začali jsme úpravou vody – přidávali jsme minerály tak, aby dobře vynikl chmelový charakter piva a podpořili jsme hebký pocit v ústech. Sypání sladu jsme obohatili o ovesné vločky, pšeničný a žitný slad. Vybrali jsme dva nejaromatičtější chmely, které v Clocku pravidelně používáme – Nelson Sauvin z Nového Zélandu a Strata z USA. No a na závěr mladinu odkvasili norským kmenem kvasinek Kveik. V každé fázi výroby tedy zcela jiné než klasický ležák.“

Profesní výzvou bylo recepturu naroubovat na technologie „velké fabriky“, kterou národní pivovar v Českých Budějovicích je. Několik testovacích várek vzniklo na půdě Jihočeské univerzity, kde se nachází malá zkušební varna.

„Když už vaříte ve velké budvarské varně, která snadno pojme suroviny za stovky tisíc, nemůžete riskovat pokus-omyl. Proto jsme nejprve testovali,“ vysvětluje Košin. Součástí receptury bylo i chmelení za studena. Zjednodušeně řečeno šlo o to dopravit zhruba čtvrt tuny chmele na strop cylindro-konického tanku.

„Museli jsme tam prostě vyšplhat, protože naše tanky nejsou na to zařízené a jediné místo, kudy jsme ten chmel mohli dostat dovnitř, bylo nahoře. Ale žádné pravidla bezpečnosti práce jsme neporušili,“ dušuje se Petr Košin v prvním díle podcastu Industrial.

Co v Industrialu dále zaznělo? Jak se v posledních letech změnil trh s chmely a jak je těžké se dostat k této klíčové surovině pocházející z třeba z Nového Zélandu. Jak se mění české chmelnice, které jsou klíčovým dodavatelem pro Budvar. Proč je pro sládka signature pivo desítka a jak je těžké oslovit mladou generaci zákazníků.

Klasik říká, že v Českých Budějovicích by chtěl žít každý. A milovníci piva mu dají určitě za pravdu. Už pět generací má možnost radovat se ze zlatavého moku, který vzniká v centru jihočeské metropole. Jestli vás také zajímá, jak se vaří slavný Budějovický Budvar, pojďte na prohlídku pivovaru.

Exkurze, které trvají hodinu, začínají v návštěvnickém centru. „Lidé projdou celým pivovarem a s průvodcem mohou být u celého procesu vaření piva,“ říká na uvítanou Ivana Chlumáková, manažerka komunikace v Budějovickém Budvaru. Za rok projde areálem šedesát tisíc lidí, což odpovídá vytíženosti hradů či zámků. „Součástí našeho návštěvnického centra je i malý obchod, kde mají lidé možnost zakoupit si suvenýry na cestu,“ dodává.

Vzpomínky na samý začátek
První zastávkou je altánek, který kdysi býval centrem společenských akcí celého města. „Altánek a některé budovy jsou původní z roku 1895, kdy byl pivovar založen,“ uvedl v pořadu Prima Česko Jan Krátký, místní průvodce.

Budějovický Budvar si jako jediný z velkých pivovarů drží stále statut národního podniku. Chuť zdejšího piva znají i široko daleko za hranicemi. „Roční výstav piva činí zhruba 1,8 milionu hektolitrů. Ale okolo sedmdesáti procent se exportuje do sedmdesáti zemí celého světa,“ říká Jan Krátký.

Ryze české pivo
Důvodem, proč českobudějovický pivovar stojí právě tam, kde stojí, je zdroj vody. Ta teče z Novohradských hor a je čerpána z vlastních studní. „Pivovar má dvě artézské studně a jedna je přímo pod námi, tři sta metrů hluboká studně,“ vykládá Petr Košin, podsládek.

Další nepostradatelnou surovinou je pochopitelně chmel, k výrobě zdejšího věhlasného ležáku Budweiser Budvar používají žatecký poloraný červeňák. Zeměpisné označení původu dokazuje, že se Budvar vaří výhradně v Českých Budějovicích. „Technologie má tři fáze. Nejprve rmutování, pak je to scezování a nakonec chmelovar,“ říká průvodce.

V srdci pivovaru se vyrábí pivo až v sedmi kotlích současně. Každá várka trvá deset hodin. Do jednoho kotle se vejde sto dvacet tisíc piv. A celkem se tu vyprodukuje jeden a půl milionu piv denně. „Náš pivovar je výjimečný tím, že chmelí sušeným hlávkovým chmelem. Návštěvníci můžou mít štěstí vidět chmelení do várky. Přibližně jednou za půl hodiny se hází chmel do kotle,“ slibuje zajímavé zážitky Petr Košin.

Atraktivní podívanou nabízí i stáčírna. Aby bylo možné vyexpedovat takové množství lahví, musí být pivovar podle sládka vnitřně uspořádaný do spirály. „Přestože ročně vyrobíme přibližně čtyři sta milionů piv, tak se nám nikde nekříží žádné proudy a je tady krásný dopravní klid.“

Jedna z nejvyšších budov celého pivovarského areálu je překvapivě moderní sklep. A v tom původním návštěvníci narazí i na historické sudy, na nichž je na první pohled zaujmou titěrná dvířka. Sloužila sudomyčům k čištění zevnitř. Teplota ve sklepě se drží stabilně okolo dvou stupňů. Pro návštěvníky zima, ale pro nápoj to nejlepší. Jak se říká, pivo je tekutý chléb. „Stejně jako chleba nejlépe chutná čerstvě po vytažení z pekařské pece, tak pivo nejlépe chutná v pivovarském sklepě,“ říká Petr Košin.

Takže na zdraví a na viděnou v Budějcích!

Už jen tři piva z deseti se vypijí v hospodách. A jeho zdražení může dál vyprázdnit hospody, obává se šéf Budějovického Budvaru Petr Dvořák.
Článek

Úprkem z Ruska přišel Budvar o desetinu svého exportu. Návrat je zatím nejistý a národní pivovar se soustředí na dobývání západních trhů. Dařilo se v Německu, ale i na Slovensku. Jenže český pivař se do hospody vrací pomalu. Pandemie výrazně urychlila odliv zákazníků, kteří zajdou „na jedno“. Zatímco před covidem tekla čtyři piva z deseti z hospodské pípy, dnes jsou to už jen tři.

Zdražovat pivo už letos Budvar nechce, ale příští rok zákazníci mohou čekat výrazný pohyb cen nahoru. Čepované pivo se totiž přesune z desetiprocentní sazby DPH do základní sazby 21 procent. „Pivo v nejlevnějších hospodách zdraží o tři koruny a v dražších podnicích o pět až šest korun. Není to málo. Přinese to urychlení negativního trendu vyprazdňování hospod,“ odhadl Dvořák.

Kvůli válce na Ukrajině jste přišli o 250 milionů korun tržeb. Jaký podíl na tom mělo Rusko a jaký Ukrajina s Běloruskem?
Čísla za jednotlivé trhy neuvádíme, ale Rusko na tom mělo lví podíl.

Ve výroční zprávě píšete, že se s negativním dopadem budete potýkat i v následujících letech. Jak?
Souvisí to s přetrvávající ruskou agresí a také s tím, že zatím dramaticky neklesají ceny energií a dalších vstupů. Nic z negativních dopadů ještě neskončilo.

Bude to mít dopad na investice?
Nebude. Zároveň jsme museli zvýšit příjmy zvýšením cen piva. Téměř přes noc jsme přišli o jeden z významných trhů a cena energie se ztrojnásobila přibližně z 50 na 150 milionů korun. A během krátké doby nám vystoupaly ceny všech vstupů. Plechovky zdražily o 40 procent, kartony o desítky procent, slad zhruba o čtvrtinu, skleněné lahve šly o desítky procent nahoru. Celkově vstupy zdražily o 15 až 20 procent.

To přišlo v době, kdy jsme už měli sjednané ceny piva na celý rok. Proto se nám podařilo zdražit až ve druhé půli roku a efekt inflace nabírá ještě letos. Od vypuknutí války jsme už zdražili dvakrát. Budějovický Budvar zdražil o deset až 11 procent, u ležáků asi o dvě koruny. Celý pivovarský obor zdražil o deset až 12 procent a někdy i víc. Oproti potravinám však méně. První polovina letošního roku už je v příjmech mnohem lepší.

Budete muset v Rusku odepsat nějaká aktiva?
Už tam žádná nemáme. Měli jsme tam asi 50 tisíc sudů, ale všechny se podařilo stáhnout zpět.

Kdy se tam vrátíte?
To je věštecká koule. Na začátku jsem si myslel, že je to záležitost měsíců, ale teď si to vůbec netroufnu odhadnout.

Nikdo vás k odchodu nenutil. Co je pro vás bodem zlomu, kdy byste se do Ruska chtěl vrátit?
Bodem zlomu by bylo ukončení agrese ze strany Ruska.

Váš hlavní světový rival Anheuser-Busch InBev, výrobce značky Budweiser, se kterým vedete řadu známkoprávních sporů, se z Ruska nestáhl. Hrozí, že vás z tamního trhu definitivně vytlačí a o Rusko, kam jste exportovali deset procent piva, nadobro přijdete?
Dlouhodobě v horizontu pěti let by to hrozilo.

Můžete tam přijít o licence?
Všechny registrované známky musejí být používány, a pokud delší dobu nejsou, víceméně kdokoliv může navrhnout jejich zrušení. Ale tomu jsme ještě hodně daleko. Zatím nemáme indicie, že by nám někdo chtěl známky odebrat.

Kterými trhy Rusko nahradíte?
Tyto věci se nedělají ze dne na den. Když přijdete o jeden trh, nemůžete prostě otevřít další. Čím hůř se dařilo na Východě, tím víc úspěchů máme na Západě. Ale také na Slovensku, kde jsme dosáhli rekordních prodejů. V Anglii jsme rostli dvouciferně, v Německu jsme byli velmi spokojení, podařilo se nám tam po letech zdražit, a to dokonce dvakrát. A na tomto trhu, který se moc nechce hýbat, to bylo znát i v tržbách. Dařilo se na severu Evropy a také ve Spojených arabských emirátech.

A co Češi a pivo v postcovidové době?
Jde to víceméně pořád podobným směrem. Dlouhodobě klesá spotřeba a kvantita ustupuje kvalitě. Víc se daří ležákům než desítkám, více se daří prémiovému segmentu než výčepním pivům. Vidíme, že prémiové gastro funguje, ale čím dál větší problémy mají restaurace základní cenové úrovně. Znepokojující je rychlost přelivu spotřeby piva z hospod do maloobchodu. Podíl sudového piva poklesl od začátku covidu ze 40 na 30 procent. Také nás znepokojuje rychlost, s jakou se zavírají klasické hospody. Je vidět, že na pivo se chodí čím dál méně.

Jsou různé trhy, různé přístupy. V Británii je pivo v hospodách relativně drahé, v hospodách už stojí šest až sedm liber (166 až 194 Kč, pozn. red.), žádná láce. Ani v retailu není pivo laciné. V Německu je vývoj znepokojivý. Za posledních 15 let trh ztratil 20 milionů hektolitrů. Vydalo se víc cestou kvantity než kvality, ale stejně trh o objemy přišel. Některé pivovary už tam prodávají velmi levně, bojí se zdražovat a o zákazníka bojují cenou. Kvalita se ale zhoršuje. Tohle je scénář, kterého bych se bál a nerad bych něco takového viděl v České republice.

Zavírají se hospody? Už před dvěma lety v covidu se strašilo, že se uzavře až pětina hospod a restaurací, ale katastrofické scénáře měly daleko od pravdy.
Podle čísel vidíme, že to letos kolem pěti procent zákazníků balí. Číslo bude pravděpodobně o malinko nižší. Některé hospody mohly znovu otevřít a třeba s jiným provozovatelem a jiným pivovarem.

Praha je jedinou oblastí, kde tržby v segmentu gastronomie výrazněji vzrostly, meziročně asi o 20 procent. Krajská města vyrostla o pět až sedm procent, ale méně než inflace. V tržbách sice rostly, ale pravděpodobně nejsou tak profitabilní. Čím menší město, tím více tržby klesají. Na malých městech a vesnicích mají hospodští nižší tržby. Nemohou zdražit a přicházejí o hosty. Lidé se totiž po covidu do hospod v plné míře nevrátili.

Vládní ozdravný balíček počítá s výrazným zvýšením DPH na čepované pivo kvůli jeho přesunu z desetiprocentní sazby daně do základní sazby 21 procent. Co to udělá s trhem?
Takové zvýšení DPH bude znamenat, že pivo v nejlevnějších hospodách zdraží o tři koruny a v dražších podnicích o pět až šest korun. Není to málo. Přinese to urychlení negativního trendu vyprazdňování hospod. Hospody, které žijí z prodeje levného piva, budou mít problém. Pravděpodobně budou ve větší míře končit. Ohrozí to spíš podniky v malých městech.

Bude to zároveň i kulturní rána. V hospodě u piva si spoustu věcí vyříkáte lépe, je to efektivnější síť než internetové sociální sítě, kde si jen informace přečtete. Byla by škoda přijít o venkovské hospody. S vyšší daní bohužel hrozí, že se podíl sudového piva bude dál snižovat pod 30 procent.

Není pokles tohoto trendu normální, když se srovnáme se zahraničím?
Záleží, s kým se srovnáváme. Ve Velké Británii je podíl sudového piva, tedy toho, které se prodává v gastru, od 40 do 45 procent. Je to tradiční pivní trh. Německo má kupodivu velmi malý podíl sudového piva, okolo 20 procent. Polsko má ještě méně, asi deset procent.

Zdražíte ještě letos pivo?
Ceny jsme zvedli už na začátku roku a myslím, že už nebudeme muset zdražit.

Národní pivovar Budějovický Budvar i v loňském roce překonal v tržbách hranici tři miliardy korun. Podnik se musel vyrovnávat se zastavením dodávek do Ruska i dopady mimořádné inflace. Zisk před zdaněním v roce 2022 činil 255 831 000 korun.

Budějovickému Budvaru se podařilo překonat rok plný mimořádných extrémních vlivů vyvolaných ruskou válkou na Ukrajině. Celkový výstav piva se meziročně snížil o 1,2 % na 1 788 milionů hektolitrů, meziroční propad tržeb se Budějovickému Budvaru povedlo udržet pod hladinou 2,7 %. Tržby z prodeje výrobků a služeb i tak opět přesáhly hodnotu 3 miliardy Kč (3 031 135 000 Kč). Pokles objemů i tržeb přímo souvisí především se zastavením dodávek na ruský trh.

Válečný konflikt ovlivnil i ceny paliv a energií, které následně způsobily růst inflace. Ta se negativně promítla do cen nakupovaných surovin a produktů, které jsou nezbytné pro výrobu. Největší dopad na výsledky hospodaření pivovaru mělo konkrétně zvýšení cen obalového materiálu a elektrické energie. Turbulentní vývoj v roce 2022 vedl k meziročnímu poklesu hospodářského výsledku před zdaněním o 39,45 % na necelých 256 milionů Kč.

„Jsem velmi rád, že se nám v loňském mimořádném roce, kdy jsme prakticky přes noc zastavili prodeje na ruský trh, podařilo tuto ztrátu v objemu a tržbách do značné míry kompenzovat. V oblasti zisku jsme se pak navíc museli vypořádávat s následky prudkého a náhlého zdražení cen energií, paliv a obalového materiálu v celkovém negativním dopadu přes 250 miliónů Kč,“ uvedl k výsledkům Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru.

Tuzemský trh v oblasti HORECA se během roku 2022 začal postupně vracet k předcovidovým objemům spotřeby. To vedlo k dlouho očekávanému meziročnímu nárůstu tržeb v tomto segmentu. Ruku v ruce s nárůstem prodeje v oblasti HORECA, souvisejícím s ukončením opatření proti šíření nemoci COVID-19, došlo k poklesu prodejů v segmentu retail. Naopak pozitivně se v prodejích podniku projevilo nastartování spolupráce s Mattoni 1873, a.s. a uvedení na trh nového produktu – ochuceného nealkoholického piva pod značkou Birgo.

Především kvůli nepredikovatelné situaci na východ od České republiky se národnímu pivovaru nepovedlo zopakovat loňský rekordní rok na exportních trzích. Celkově Budějovický Budvar vyvezl o necelá 4 % méně než v roce 2021. I přes turbulentní vývoj na východě se ale pivovaru na dalších trzích Evropy mimořádně dařilo. Zaznamenán byl historicky nejlepší výsledek na Slovensku, kde má národní pivovar jednu z dceřiných společností. Podařilo se rovněž navýšit vývoz do UK, a to téměř o 20 %. Meziročně výrazně rostly i objemy piva vyvezeného do dalších evropských zemích jako například Rakouska, Španělska, Itálie ale i Maďarska či Chorvatska. Popularitu Budvaru loni úspěšně rostla i ve vzdálenějších zemích. Například ve Spojených Arabských Emirátech bylo prodáno o téměř 50 % více piva z národního pivovaru než v minulém roce. A i loni vzrostl objem exportu do Kanady, kde Budějovický Budvar prodává své pivo pod značkou Czechvar.

V oblasti investic pokračoval národní pivovar i v roce 2022 v rozsáhlém investičním rozvoji v souladu se strategií rozvoje podniku, a to v celkovém objemu 313 milionů Kč. Hlavní investicí loňského roku pak bylo spuštění nové moderní plnící linky na plechovky s kapacitou až 45 tisíc plechovek za hodinu.

Dobré obchodní výsledky Budějovickému Budvaru rovněž poskytly prostor naplňovat misi, kterou si pivovar v minulosti stanovil, a tedy pomáhat poctivému českému pivovarnictví a podporoval ty, které baví pivo stejně jako národní pivovar. Ve spolupráci s minipivovary Thrills, Permon, Volt a Sibeeria uvařil Budvar v roce 2022 čtyři limitované edice. Doposud národní pivovar navázal spolupráci téměř se 30 minipivovary.