Mimořádně teplé jaro prospělo konzumaci a výrobě piva. Potvrzují to plzeňští pivovarníci. „Zároveň se vyrovnáváme s důsledky zavedení EET, zákazem kouření, nárůstu počtu malých pivovarů i změnou životního stylu,“ říká v rozhovoru pro MF DNES sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek.

Je nějak vědecky popsáno, jaký vliv má teplo na pití piva a co pivo s lidským tělem dělá, když je horko?
Není to tak velká věda (smích). Ale třeba květen bývá úspěšnější kvůli tomu, že teploty nejsou ještě příliš vysoké. Když pak přijde červenec s teplotami kolem třiceti stupňů, tak už se pivo tolik nepije. Každý už si hlídá, aby se neopil. Máme vysledováno, že nejvíc se vypije, když se teploty drží okolo 25 až 26 stupňů Celsia. Navíc v červenci jsou dovolené a lidi cestují, nejsou doma. Když se v srpnu vrátí, je ještě teplo a na pivo se chodí, ale pak se to v září rychle zlomí a pije se míň. Pak ještě samozřejmě fungují Vánoce.

Kolik se tedy plzeňského piva vypije za rok?
Roční výstav pivovarů Prazdroj a Gambrinus včetně Kozlu a Radegastu je sedm milionů hektolitrů. Loni se vypilo 2,5 milionů hektolitrů Pilsner Urquell doma i v zahraničí, objem ostatních značek ale z konkurenčních důvodů neuvádíme.

Prazdroji se daří. To je ale dlouhodobější trend, že lidé přecházejí na pití prémiového piva, ne?
Je to trend, ale tak trochu tradiční trend. Vždycky, když se lidé měli dobře, začínali více pít ležák.

Jsou vůbec znát potíže hospod, o nichž se mluví?
To rozhodně. Nám za celou skupinu skončilo asi 1 500 hospod. To je neuvěřitelné číslo. Sice se stále otevírají nové hospody, ale bohužel bez náhrady padají hlavně ty malé na venkově. My se jim proto snažíme pomáhat. V rámci našeho projektu Vesnická hospoda řešíme individuální potřeby jednotlivých provozoven, přispíváme jim vybavením, vysvětlíme, jak správně pečovat o pivo a zvýšit návštěvnost. S projektem Kopeme za fotbal zase pomáháme amatérským fotbalovým klubům, které mají na hřištích také malé přidružené hospůdky. Ale určitě se nám už nepodaří všechny ty ztracené hospody zachránit či nahradit.

Můžete potvrdit, že příčinou je EET a zákaz kouření, jak se obecně soudí?
Konkrétní důvody uzavírání jednotlivých provozoven neznáme. Víme ale, co hostinské v jednotlivých regionech hodně trápí a co je může vést k rozhodnutí s hostinskou činností skončit. Děláme si totiž pravidelně detailní průzkumy. Toho posledního se účastnilo na čtyři tisíce hospod z celé České republiky a z výsledků je znát, že je to synergie zmíněných opatření. Někde hostinským nejvíc vadí zákaz kouření, na který si třeba v Ústeckém kraji stěžuje skoro třicet procent z nich. Na druhém místě jsou dopady zavádění EET, následuje nedostatek personálu, zejména číšníků a servírek, čtvrtá je v žebříčku nadměrná byrokracie.

Máte nějaké srovnání se zahraničím? Mám pocit, že typická hospoda českého venkova na západ od nás příliš obvyklá není, jsou tam spíš restaurace a hotely.
Víme, že i v sousedních západních zemích je problém s tím, že lidi na vesnici přestávají chodit do hospody. Tam i u nás se mění životní styl – mnozí jezdí za prací do města, nemají tolik času. Dalším problémem budou zřejmě peníze a do třetice se lidé snaží žít zdravěji, což má za následek menší konzumaci alkoholu obecně.

Není to tak, že by vám přebíraly hospody pivovary s levnějšími pivy?
Ne, ty hospody skutečně končí. Loni prodeje poklesly v celé České republice, ale podařilo se je nahradit zvyšujícím se exportem, v tom jsou české pivovary úspěšné.

Je znatelný vliv malých pivovarů, kterých pořád ještě přibývá?
Podle posledních statistik je v Česku na čtyři sta minipivovarů, ale podílejí se jen 2,5 procenty na celkovém objemu výroby piva. Já už jsem v roce 1996 říkal, že to jednou bude konkurence. V Plzni dnes mají malé pivovary výstav deset tisíc hektolitrů za rok – a to už je pěkné číslo. I když samozřejmě zatím nesrovnatelné s velkými pivovary. Ale i tak je konkurence zdravá. Nutí jak malé, tak ty velké, aby se snažily, aby měly dobré pivo a pěkné hospody.

Gambrinus měl slabší období, před lety se mu trochu zkazila pověst. Co se stalo?
Myslím, že prostě přišla doba, kdy se tu začala pít výraznější piva. Gambrinus vyniká čistotou chuti. Ti, kteří ho kritizovali, neměli objektivní pravdu. Měli jen najednou pro srovnání jinou chuť a byli slyšet víc než lidi, kteří právě tohle pivo milují. Ta etapa je za námi, každý si prostě našel své pivo. Mě mrzí, že jsem nikdy neslyšel kritiku od pivovarníků, ale jen od konzumentů. Ti jsou sice podstatní, ale když jsem se zeptal, co jim vadí, nedokázali odpovědět.

V té době jste ale přišli třeba s Excelentem, který tu do té doby nebyl. A s nefiltrovanou dvanáctkou.
Protože v tu dobu začala éra jedenáctek, a my jsme žádnou neměli. Bylo to v roce 2008. Je znát, že lidi chtějí víc než desetistupňová piva, ale dvanáctka je na ně silná. Oboje si našlo zájemce, hospody, které třeba nefiltr berou, ho berou stabilně. A pro nás je to taky indikátor – i my ho dáme jen tam, kde jsou schopni udržet kvalitu. Přece jen je to živé pivo.

Ještě k horkům – jste připraveni na to, že tepla bude přibývat, že zřejmě procházíme klimatickou změnou?
Ano, minulý majitel vypracoval detailní plán toho, kam budeme muset investovat, pokud výstav stoupne o určité množství hektolitrů. A protože teď rostla poptávka po Prazdroji, investovali jsme do Prazdroje. Je tam nová varna a nové kvašení. Gambrinus produkci zvládá, už zvládal i víc.

Jak je to vlastně s letním čepováním na festivalech a ve stáncích?
Na festivalech jsou složité podmínky. Je tam velká fronta a velký tlak na výčepního. Často čepují brigádníci, musí být dobře proškolení a šikovní. Není úplně snadné dodržet tam všechno jako v restauraci. Hlavní problém bývá s teplem. Je důležité přijít už ráno, pustit chlazení a mít sudy přikryté, aby nepřijímaly teplo. Bývá problém s dostatkem čisté vody na mytí pohárů a výplach trubek. Na čisté trubky se musí dbát extrémně. Stačí každodenní výplach vodou, není nutná sanitace, ale nesmí se to zanedbat.

Doba festivalů právě začíná a jeden chystá i Gambrinus…
Gambrinus den je právě dnes. Souvisí to s datem 25. června 1869, kdy se poprvé sešlo dvacet akcionářů Gambrinusu a založili ho. Byli to slavní lidé, mimo jiné majitel strojíren rytíř Emil Škoda nebo stavitel Martin Stelzer. Cítili, že plzeňské pivo je úspěšné a prodalo by se ho i víc. Vždyť tu pak vznikl ještě Světovar a Prior. Až v časech krize je vlastníci sjednotili a zredukovali.

A na co se lidé mohou těšit?
Nejlepší hospody s naší značkou z Plzně a okolí budou mít na plzeňském náměstí a v přilehlých sadech stan a představí se i se svou gastronomií. Pivaři dostanou své pivo do skla. V tom je náš festival jedinečný. Bude se čepovat desítka i dvanáctka a taky nefiltrovaný polotmavý speciál, uvařený výhradně pro tento festival. My říkáme, že to je největší pivní zahrádka v republice. Hrát budou známé plzeňské rockové kapely, popřát našemu pivu přijdou fotbalisté, budou speciální prohlídky pivovaru. Kromě náměstí budou pivní zahrádky a program ještě v Proluce, U Branky a u muzea. Součástí programu je i finále soutěže o nejlepšího výčepního.

Plzeňský Prazdroj vaří nový ležák se značkou Gambrinus. Nepasterovaná jedenáctka je na zkoušku k mání v několika hospodách a restauracích po Česku. Pokud se osvědčí, půjde do republikové distribuce.

Už několik let se v Plzeňském Prazdroji snaží napravit pošramocenou pověst značky Gambrinus. Po několika poměrně úspěšných variantách například v podobě nepasterované desítky nebo „plné“ dvanáctky teď lídr českého pivního trhu zkouší další ležák – nepasterovanou jedenáctku s obsahem 4,6 procenta alkoholu.

„Prodej nového ležáku Gambrinus Nepasterovaná 11 jsme zahájili v omezeném počtu hospod a restaurací počátkem letošního května. S menším počtem pečlivě vybraných provozoven začínáme proto, že chceme, aby se naše novinka dostala ke spotřebiteli ve stoprocentní kvalitě,“ potvrdila pro Lidovky.cz mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Jedenáctka versus jedenáctka
Problém může mít nové pivo v tom, že na trhu může nastat „kanibalizace“ - už roky se totiž prodává jiná jedenáctka od Gambrinusu – Excelent. Pivovar sice u tohoto piva značku Gambrinus příliš nezviditelňuje, ale v hospodách i mezi pivaři je zkrátka zapsaná jako „jedenáctka Gambrinus“.

Podle Němečkové se však obě piva výrazně liší. V receptuře, složení i výsledné chuti. „Zatímco Excelent má aroma více chmelové, u novinky je výraznější sladové aroma. Navíc Excelentem cílíme na mladé převážně v podnicích klubového typu, novou jedenáctkou pak na tradičního milovníka dobrého českého piva,“ uvedela Němečková.

Podle experta na ekonomiku pivovarů Tomáše Maiera z České zemědělské univerzity Praha byla značka Gambrinus nejsilnější právě ve výčepních pivech (sedmi až desetistupňová piva) a tenhle segment už řadu let klesá. Naopak roste odbyt ležáků (jedenáctky až dvanáctky).

„Plzeňský Prazdroj moc dobře ví, proč dává na trh nový produkt Gambrinus 11, tohle je možnost, jak trochu vyrůst. Jen bych si dovolil tipnout, že nový Gamrinus 11 bude tržně kanibalizovat na značce Excelent, minimálně v segmentu ontrade, tedy v hospodách,“ soudí Maier.

Pivovar tají objem produkce, Gambrinus ale býval, a není vyloučeno, že stále ještě je, nejprodávanější pivo v Česku. Zhruba před deseti lety neslo tuto značku každé čtvrté prodané pivo u nás. Dnes možná už každé páté nebo šesté.

Prazdroj tehdy hodně zaspal v kvalitě i propagaci. Nástup konkurence, včetně zajímavých piv od minipivovarů, odsunul Gambrinus na vedlejší kolej. Prodeje dramaticky klesaly.

Zhruba před třemi lety se v Prazdroji probrali a začali vařit Gambrinus ponovu. A masivně začali investovat i do reklamy. Gambrinus se tak podle řady degustátorů dnes často „dá pít“.

Je třeba zlepšit image
Například ve slepých testech a v početné konkurenci zkoumaných vzorků vyšla loni dvanáctka Gambrinus jako nejlepší pivo v česko – slovenském finále klání o nejlepší lahvový ležák (kupovaný v regálech obchodů), pořádaného členy První Pivní Extraligy – v čele s prezidentem Českomoravského svazu minipivovarů Janem Šuráněm, zkušeným degustátorem i z mezinárodních soutěží.

Jenže prodeje Gambrinusu přesto podle dostupných informací už nerostou, možná spíš dál klesají. Platí staré pravidlo, že dobrá pověst se dá rychle ztratit, ale obnovuje se pak pomalu.

„Od 90. let setrvale docházelo k velkému tlaku na ekonomiku produkce Gamrinusu, a to nejen u surovin a doby zrání piva, což se podle mého projevilo následně na chuti, ale také se zde přidal pokles celého trhu v roce 2008 a ne zcela zvládnutý marketing,“ uvedl Maier.

Gambrinus se v té době podle něj dostal z hlediska prestiže až někam na úroveň nápoje pro fotbalové chuligány a marketingoví manažeři mají nyní před sebou hodně práce, aby se image značky Gambrinus zlepšila.

Zřejmě to nějaký čas trvá, ale může se to podařit. Maier jako příklad úspěšného zlepšení kvality i pověsti piva uvádí značku Krušovice.

Konkurence nespala
Faktem je, že konkurence mezitím nespala. Na trh přišla řada jiných desítek (včetně těch od nejmenších pivovarů) a zejména v kategorii ležáků se objevila i poměrně kvalitní piva třeba z Krušovic, Svijan, humpoleckého Bernarda nebo přerovského Zubra ze skupiny PMS.

V rámci Plzeňského Prazdroje se daří v prodeji ležáků Velkopopovickému Kozlu. Je třeba také podotknout, že prodeje nejznámějšího ležáku – Pilsner Urquell – rostou, ale tohle pivo je vzhledem k tradici a známosti spíš samostatnou kategorií.

Diplom za první místo v degustační soutěži ležáků, kterou pořádá sdružení milovníků piv První pivní extraliga, převzal za vítěznou Gambrinus Plnou 12 sládek Pavel Zítek.

Ležák Gambrinus Plná 12 zvítězil ve velké konkurenci celkem pětapadesáti ležáků z České republiky i Slovenska. Uspět musel hned ve třech kolech soutěže, kde vzorky hodnotí vždy osm pivních znalců.

První pivní extraliga se soustředí na hodnocení lahvových piv, které se pro testování nakupují v běžných obchodech. Hodnocení probíhá anonymně a piva jsou podávána vždy za stejné teploty. „Jsme moc rádi, že kromě přízně zákazníků přesvědčila naše plná dvanáctka i letité pivní znalce,“ říká sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek. Cenu přímo v pivovaru Gambrinus převzal od zakladatele sdružení Ladislava Jakla.

Ve varně 1869 v pivovaru Gambrinus sládek pivovaru Pavel Zítek společně s fotbalisty Markem Bakošem, Pavlem Horváthem a mistrem varny Zdeňkem Polákem zkontrolovali várku speciálního piva, kterou budou moci ochutnat návštěvníci pivního festivalu Gambrinus den. Polotmavá nefiltrovaná dvanáctka se bude čepovat na již třetím ročníku akce, která centrum Plzně promění na největší pivní zahrádku v ČR.

„Zkontrolovali, nebo také, jak říkáme my v pivovaru, „koupili“ jsme dnes várku speciálního piva, které je určené výhradně pro pivní festival Gambrinus den. Při kontrole jsme hodnotili, zda je barva a vůně v pořádku. Dále budeme kontrolovat hlavní kvašení a zrání tohoto piva, aby bylo na Gambrinus den v nejlepší kondici. Jedná se o polotmavý nefiltrovaný ležák s lehce praženými a karamelovými tóny a příjemnou hořkostí. Návštěvníkům akce chceme dopřát pivo v té nejlepší kvalitě, a proto se i během festivalu bude čepovat z tanků a výhradně do skla,“ říká sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek.

„Pivo Gambrinus je jednoznačně spojeno s Plzní stejně, jako špičkový fotbal. Už teď se těším, že si všichni společně užijeme Gambrinus den se skvělým čepovaným pivem,“ doplňuje Pavel Horváth, bývalý kapitán FC Viktoria Plzeň a čestný sládek pivovaru.

Pivní festival Gambrinus den se koná již potřetí, program začíná v pátek 22. června večer a bude pokračovat po celou sobotu 23. června. Náměstí Republiky v Plzni a přilehlé sady se zaplní pivními zahrádkami. Na hlavním pódiu se letos podruhé odehraje velkolepé finále klání Mistrů výčepních Gambrinus a ve speciálním pivním programu nebude chybět ani škola čepování s finalisty soutěže. Během sobotního odpoledne budou moct lidé navíc navštívit speciální prohlídky pivovaru Gambrinus se Zdeňkem Polákem a dalšími Srdcaři Gambrinusu, jejichž portréty zdobí zdi historické varny pivovaru, za zvýhodněnou festivalovou cenu.

Gambrinus postupně plánuje otevřít po celé České republice desítky nových Srdcovek, v nichž bude hrát hlavní roli pivo a lidé, kteří ho nosí v srdci.

„Pivo je u nás vždy „až“ na prvním místě. Je to naše srdeční záležitost – odtud také plyne inspirace pro nový koncept Srdcovky. Abyste si vychutnali Gambrinus v nejvyšší kvalitě, načepují vám jej tu přímo z originálních pivních tanků. Vznikly speciálně pro Srdcovku a připomínají naše CK tanky, v nichž v pivovaru pivo kvasí a později leží. Krátké vedení k výčepu v kombinaci s chlazenou rychlou logistikou zajistí, že pivo chutná jako u nás v pivovaru,“ vysvětluje sládek Gambrinusu Pavel Zítek.

Srdcovka si svůj název vysloužila díky lidem, kteří své povolání dělají srdcem a pivo milují. Takových srdcařů je v Gambrinusu hodně a mnoho z nich zasvětilo vaření piva celý život. Jejich siluety a příběhy jsou proto jedním z hlavních designových prvků nových hospod pivovaru Gambrinus. V plzeňské Srdcovce Corso mají pivovarští navíc svůj vlastní stůl, kde si mohou v klidu vychutnat výsledek své práce. U piva tu můžete potkat třeba mistra varny Zdeňka Poláka, který ho za 42 let uvařil už 25 milionů hektolitrů. Je tak zřejmě jedním z nejdéle aktivních sládků u nás vůbec.

„Budeme rádi, když se ze Srdcovky Corso stane místo, kde se u piva Gambrinus budou potkávat srdcaři z našeho pivovaru i všichni ostatní Plzeňáci a budou tu společně probírat pivo, fotbal i všechny další srdcové záležitosti,“ říká Stanislav Hamara, manažer pivovaru Gambrinus. Podobná místa chce pivovar Gambrinus vytvořit i v dalších městech. „Chceme, aby tak dobré pivo, jako děláme u nás v Plzni, mohli ochutnat lidé po celé republice. Do Srdcovky se tak mohou těšit také v Praze nebo Otrokovicích a postupně i v desítkách dalších měst,“ dodává Stanislav Hamara.

Pivovarskou atmosféru Srdcovky podtrhují nejen zvláštní tanky, siluety pivovarských a nerezové trubky, které připomínají samotnou výrobu piva, ale také použití starého dřeva ošlehaného větrem a sluncem. Srdcovka v sobě spojuje prostory dýchající historií s moderními technologiemi pro ten nejlepší zážitek z piva. Hlavní roli v Srdcovce vždy hraje Gambrinus Nepasterizovaná 12 z tanku.

„Pro správnou chuť piva je důležité, aby bylo dobře načepované. Personál Srdcovky proto prošel odborným školením sládků, o čemž svědčí i Certifikát za vynikající péči o čepované pivo udělovaný Plzeňským Prazdrojem,“ dodává Pavel Zítek. Právě díky zvláštní péči, kterou v Srdcovce pivu věnují od začátku až do konce, se zde návštěvníci mohou těšit i ze skutečné chlouby plzeňských sládků, Nefiltrovaného ležáku Gambrinus.

Srdcaři z pivovaru Gambrinus a jejich příběhy
Dana, kontrolorka kvality, v pivovaru od roku 1988
Její zkušená degustační komise ochutná každou várku dřív, než pivo vyrazí na cestu do hospod a k milovníkům piva domů.
“Už 30 let hlídám každý krok piva Gambrinus od surovin, vaření až po hotové pivo. V naší nezávislé kontrolní jednotce pečlivě prověřujeme každý mezistupeň výroby a schvalujeme i finální kvalitu každé uvařené várky. Atˇ už potkáte Gambrinus v hospodě nebo u vás doma, každá jeho šarže prošla naší ochutnávací komisí. Kvalitu kontrolujeme od prvního do posledního doušku.“

Ivan, mistr sladař, v pivovaru od 1989
Na sladovně položí základ té pravé chuti piva Gambrinus díky volbě vhodné kombinace odrůd ječmene.
“Co je základem každého dobrého piva? Skvělé suroviny, samozřejmě. Na sladovně proto vybíráme vhodnou kombinaci odrůd ječmene pro výrobu sladu, který vyhovuje jedinečnému smyslovému profilu piva Gambrinus. Navlhčený ječmen necháme naklíčit a zelený slad potom sušíme na hvozdě. Vše bedlivě sledujeme a během klíčení kontrolujeme teplotu i vlhkost. Sušený a odležený slad nakonec předáváme mistrům na varně. Ale pro mě osobně to tím nekončí, já se totiž i po skoro 30 letech vždy těším na konečný výsledek.”

V hospodách, které jsou součástí nového konceptu Srdcovka, plánuje Gambrinus čepovat pivo přímo z tanku „Krátké vedení k výčepu v kombinaci s rychlou logistikou zajistí chuť, která bude stejně výrazná, jako kdyby jste pivo vypili přímo v pivovaru,“ uvedl sládek Pavel Zítek.

„Pivo je u nás vždy ‚až‘ na prvním místě. Je to naše srdeční záležitost – odtud také plyne inspirace pro nový koncept hospod, které náš pivovar zavádí pod názvem Srdcovky. Abyste si pivo vychutnali v nejvyšší kvalitě, natočí vám ho personál přímo z originálních pivních tanků,“ říká Zítek.

Plzeňská Srdcovka Corso je první hospodou nového typu, Gambrinus jich chce postupně otevřít po celé České republice mnohem víc. Podle manažera pivovaru, Stanislava Hamary, je cílem projektu zpřístupnit pivo plzeňské kvality lidem po celé republice. „Do Srdcovky mohou zajít také v Praze nebo Otrokovicích a postupně i v desítkách dalších měst,“ upřesnil.

Nový typ hospod mají pijáci piva rádi
Tankového pivo se prodává stále lépe. Proto prakticky všechny velké pivovarské skupiny, které působí v tuzemsku, plánují další investice do rozvoje tohoto typu výčepů. Chtějí tak do restaurací přilákat více hostů a současně snížit počet lidí, kteří pijí levnější lahvové pivo doma.

Brněnský pivovar Starobrno dnes nabízí pivo z tanku ve více než stovce moravských hospod. S dalším rozvojem počítá i Staropramen, jenž v současnosti provozuje desítky podobných výčepů. Jeho mluvčí Pavel Barvík uvedl pro server Aktuálně.cz, že jenom během roku 2015 zaznamenali zvýšení objemu prodaného tankového piva o 15 procent.

Tomáš Mráz, obchodní ředitel restaurací a hospod Plzeňského Prazdroje, pod který patří značky jako Pilsner Urquell, Gambrinus či Velkopopovický Kozel, sdělil webu deník.cz, že firma loni otevřela již osmistou tankovnu a prodeje se v roce 2016 zvýšily o čtyři procenta.

Tankové pivo se na rozdíl od tradičních sudů uchovává v mnohem větší nádobě, podle které dostalo svůj název. Tento fenomén se nikde jinde ve světě nerozvinul v takové míře a kvalitě jako v České republice. Oproti klasickému skladování má nápoj z tanku tu výhodu, že pivo může být nepasterizované a tak je mnohem chutnější. A také čerstvější, jelikož je v moderním tanku zabaleno ve speciální fólii, díky které nemůže reagovat se vzdušným kyslíkem.

U velkých hospod a provozoven se tímto skladováním také šetří čas a práce obsluhy, protože není nutné neustále narážet nové sudy. Nevýhodou ale můžou být masivní rozměry zařízení, které je pro výčep tankového piva nezbytné.

Gambrinus otevírá první hospodu v novém konceptu Srdcovka. Po celé ČR jich chce mít desítky.


Pivní značka Gambrinus představila nový koncept hospod Srdcovka. První hospodou nového typu je Srdcovka Corso v Plzni. Postupně jich plánuje značka z portfolia společnosti Plzeňský Prazdroj otevřít po celé České republice desítky, v dohledné době v Praze nebo Otrokovicích.

„Pivo je u nás vždy ,až‘ na prvním místě. Je to naše srdeční záležitost – odtud také plyne inspirace pro nový koncept Srdcovky. Abyste si vychutnali Gambrinus v nejvyšší kvalitě, načepují vám jej tu přímo z originálních pivních tanků. Vznikly speciálně pro Srdcovku a připomínají naše CK tanky, v nichž v pivovaru pivo kvasí a později leží. Krátké vedení k výčepu v kombinaci s chlazenou rychlou logistikou zajistí, že pivo chutná jako u nás v pivovaru,“ vysvětluje sládek Gambrinusu Pavel Zítek.

Pivovarskou atmosféru Srdcovky mají podtrhnout nejen zvláštní tanky, ale siluety a příběhy lidí pracujících v pivovaru. V plzeňské Srdcovce Corso mají pivovarští také svůj vlastní stůl. Dalšími prvky nového konceptu jsou nerezové trubky, připomínající samotnou výrobu piva, ale použití starého dřeva ošlehaného větrem a sluncem.

„Budeme rádi, když se ze Srdcovky Corso stane místo, kde se u piva Gambrinus budou potkávat srdcaři z našeho pivovaru i všichni ostatní Plzeňáci a budou tu společně probírat pivo, fotbal i všechny další srdcové záležitosti,“ říká Stanislav Hamara, manažer pivovaru Gambrinus.

Jedním z nejdéle sloužících sládků v Česku je Zdeněk Polák. Ten už 42 let vaří v pivovaru Plzeňský Prazdroj nejprodávanější české pivo Gambrinus. Sládek, který se věnuje i takzvané škole čepování, uvařil za svůj život přes 500 miliard půllitrů piva. To se blíží objemu dvou Boleveckých rybníků, kam se Plzeňané chodí rekreovat.

Někteří pivaři si stěžují, že Gambrinus je v poslední době horší.
Ale já ho dělám stále stejně.

Takže v pivu je i prostor pro vaši invenci?
Je to tak. Stále ovlivňuji chuťové vlastnosti.

Dřív sládek chodil, ochutnával, sledoval barvu. Co dělá dnes?
Sládek také čichal k budoucímu pivu, jak nádherně voní. Když mi poprvé řekli, budete vařit přes počítač, řekl jsem, že nebudu, protože to nejde. Ale nakonec jsem zjistil, že všechno jde. Dřív se rmutovalo, což je proces na varně, kdy jsem ručně pustil páru, za dvacet minut ji zastavil, dnes to za mě dělá počítač.

Jste dnes víc obsluha strojů, nebo sládek?
I v době automatizace jsem pořád sládek. Odeberu vzorky, pošlu je do laboratoře, oni mi odpovědí, jak vypadá třeba hořkost, abych na to mohl zareagovat. Třeba ubrat množství chmele.

O kolik víc Gambrinusu se dnes vyrábí?
Když jsem začínal, byla tu jedna varna, teď jsou čtyři. Dříve se za den dělalo maximálně 15 tisíc hektolitrů, teď třeba i 60.

Každý rok je jiné počasí, jiný chmel i ječmen. Liší se nějak jednotlivé várky Gambrinusu?
Dříve byly větší rozdíly než dnes. Každou várku posílám na rozbor, když mi třeba hořkost stoupá nad 30, tak i když mám limit do 41, musím zareagovat a v příští várce uberu pět deset kilo chmele.

Co byste řekl kritikům, kteří vám vyčítají chuť vašeho piva?
Že sedí ve špatné hospodě. V některých hospodách péče o pivo chybí. Hospodský načepuje pivo, vybere peníze a je mu to jedno. To ale nestačí. Rozhoduje třeba uskladnění. U sudu například nesmí stát vajíčka, jinak pivo nasákne jejich pach. Proto 15 let dělám školy čepování a učím, jak zacházet s pivem.

Aby vám pivo nezkazili?
Pivovar pivo vyrábí, hospodský ho dělá. V hospodě se pivo dá hodně zkazit. Když mi lidé nevěří, řeknu jim, dejte si v pěti hospodách jedno malé a garantuji vám, že všude bude chutnat jinak. Ale ne každý přijde na moje školení.

Máte oblíbenou hospodu?
Nemám. Můj koníček je ptát se lidí, kde jim chutná pivo. Tak zjišťuji, jak jsou na tom jednotlivé hospody.

A pak oslovíte ty hospodské, u nichž lidem pivo nechutná?
Někteří nechtějí. Když ale přijdou, dám jim ochutnat pivo, když řeknou, že je vynikající, já takové nemám, poradím třeba, že má špatný sklep či špatnou teplotu. Když přijde parta kluků, že potřebuje jejich hospodskou dostat na školení, poradím, ať jí ho zaplatí a řeknou mi, která to je, a já se na ni soustředím.

Traduje se, že Prazdroj se pije na žaludek, protože je to jediné zásadité pivo na světě. Jak je na tom Gambrinus?
To o Prazdroji je fáma nebo pověra, zkrátka není to pravda. Prazdroj se vaří z většího množství chmele, takže má větší hořkost. Proto ho lékaři doporučují. Stejně jako doporučují při žaludečních potížích i vývar z chmele. Ale podle mne lze říct, že pivo je neskutečně zdravý nápoj. Dvakrát se vaří, jednou při rmutování, jednou s chmelem, zatímco limonády, to je voda a esence.

Když tolik doporučujete pivo, cítíte sám na sobě, že jste díky práci sládka zdravější?
Je mi 61 let, pracuju 42 let a pořád se cítím dobře. Těžko říci, jestli je to pivem, ale asi ano. Každý rok musím jít na kontrolu, protože děláme i noční, a zatím je vše v pořádku.

Ochutnáváte i konkurenční piva?
Musím ochutnat i konkurenci, která vyrábí velmi zajímavá piva. Když jsem v Jihlavě, ochutnám jihlavského Ježka, v Brně zase Starobrno, na jihu budějovické pivo. Zkrátka abych věděl, co se na trhu děje. Neříkám, že je pivo špatné, ale že má jiné chuťové vlastnosti. A každý si musí vybrat.

Pivovar Gambrinus v říjnu vyměnil v hospodách veškerá svá piva ze standardních várek za piva uvařená z čerstvě sklizeného chmele. Ochutnat je můžete v pěti tisících hospodách po celé ČR. Ale pozor, várka je omezená. Již v tuto chvíli sládci hlásí, že odesílají z pivovaru do hospod poslední sudy Nepasterizované 10 a 12 z letošního čerstvého žateckého chmele. Pivo, které mohou sládci uvařit jen jednou ročně, tak v hospodách už brzy dojde. Není na co čekat. Buď oslavíte chmelobraní teď, anebo až za rok, po příští sklizni českého zeleného zlata.

Čeká nás pravděpodobně jeden z posledních víkendů, kdy bude krásné počasí. A co víc patří k vysokým teplotám než dobré orosené pivo? Nenechte si ujít oslavy letošního chmelobraní a přijďte na pivo z čerstvého chmele. „Příští týden už pravděpodobně piva z letošního chmelobraní ve většině hospod nebudou. Pokud pivaři chtějí ještě ochutnat, není na co čekat. Pivo z čerstvého chmele bude v hospodách zase až po příští sklizni,“ říká Pavel Zítek, sládek pivovaru Gambrinus a dodává, že na vaření a výměně piv v 5000 hospodách se podílelo neuvěřitelných 900 lidí.

Piva Gambrinus jsou vařena z chmele odrůdy Sládek, který je přímým potomkem legendárního Žateckého poloraného červeňáku. Sládek se vyznačuje velmi příjemnou hořkostí, která dodává pivu typickou vůni a jemnou, vyváženou chuť. Unikátní český chmel též způsobuje, že je pivo takzvaně „vysoce pitelné“, tedy že vybízí k dalšímu napití. Piva Gambrinus, která jsou nyní v hospodách, jsou uvařena z čerstvých chmelových šištic z letošní sklizně. Mají stejně vyváženou chuť, na kterou jsou štamgasti zvyklí, zachovávají si pitelnost, a díky čerstvému chmelu získávají příjemné chmelové aroma.

Gambrinus posílá do hospod poslední pivo z čerstvě sklizeného chmele. Informoval o tom sládek pivovaru Pavel Zítek s tím, že další pivo z čerstvého chmelu bude zase až za rok.

Pivovar Gambrinus zažívá nečekanou situaci. Pivo z čerstvého chmele mizí rychleji, než bylo v plánu. Na oslavu chmelobraní vyměnil Gambrinus všechno pivo v hospodách za várky z čerstvého chmele. Pivo, které mohou sládci uvařit jen po chmelové sklizni, navařil Gambrinus zhruba na měsíc, v těchto dnech však pivovar opouštějí poslední sudy.

Pivovar na přelomu září a října přestal hospodám dodávat piva ze standardních várek a nahradil je pivem uvařeným z čerstvého chmele z letošní sklizně. Stalo se tak poprvé v historii vůbec, kdy velký pivovar vyměnil svá piva ve všech hospodách. Nepasterizovanou desítku, dvanáctku a nefiltrovaný ležák navařil pro 5 tisíc hospod přibližně na měsíc. „Na vaření piv z čerstvého chmele a jeho distribuci se podílelo neuvěřitelných 900 lidí. Bylo to náročné, vše stihnout v tak krátké době, ale výsledek stojí za to,“ říká Pavel Zítek, sládek pivovaru Gambrinus. Zvýšený zájem o nachmelená piva v hospodách potvrzují i hospodští. Piva z čerstvého chmele pivovar stočil z 84 procent do sudů a 16 procent šlo do cisteren, kterými se vozí do hospod tankové pivo. V tuto chvíli pivovar zaváží do hospod poslední sudy. Pokud tedy lidé chtějí ochutnat Gambrinus z čerstvého chmele, musí si do hospody pospíšit. „Příští týden už pravděpodobně piva z letošního chmelobraní ve většině hospod nebudou. Pokud pivaři chtějí ještě ochutnat, není na co čekat. Pivo z čerstvého chmele bude v hospodách zase až po příští sklizni,“ uvedl Zítek.