Historie dnešního Pivovaru Starobrno se začala psát ještě předtím, než soud 7. února 1873 zapsal do rejstříku novou brněnskou pivovarskou společnost, u jejíhož zrodu stáli židovští podnikatelé Josef Mandl a Hermann Hayek.

Stavba nového pivovaru v ulici V hlinkách byla dokončena už během předchozího roku, z podniku se brzy stal největší brněnský výrobce piva. A je jím na stejném místě dodnes, poslední dvě dekády patří koncernu Heineken.

Mandel a Hayek původně provozovali starý klášterní pivovar, doba průmyslového rozvoje i otevírání společnosti pro židovské podnikatele je ale přivedla k rozhodnutí vyrábět pivo nově. Od šlechtice Eduarda Schönburga-Hartensteina koupili v roce 1871 v Pisárkách pozemek, kde se dříve těžila hlína, a rychle se pustili do stavby. Zvolená lokalita byla výhodná nejen tím, že ležela v těsném sousedství centra města, ale díky vytěženým jámám se zrychlila a zlevnila stavba sklepů.

Nový podnik se původně stavěl s vidinou roční produkce až 50.000 hektolitrů piva, realita ale nakonec překonala očekávání. Bylo to i díky spojení s pivovarem v Ivanovicích, pod který se podnik Mandela a Hayeka koncem 80. let 19. století přesunul (výroba se přesunula do Starého Brna, v Ivanovicích zůstala sladovna). Erste Brünner Actien-Brauerei und Malzfabrik - tedy První brněnský akciový pivovar a sladovna - na počátku 20. století už ročně uvařila přes čtvrt milionu hektolitrů, nejvíc na Moravě.

Starobrněnské pivo se vozilo až do Ostravy, své klienty ale našlo i v polské části Rakouska-Uherska a dokonce ve Vídni, kam se každý den vozilo vlakem. Dochovaly se také zprávy o tom, že si ho oblíbil i císař František Josef I. Kromě vlaků pivovar využíval k dopravě svého produktu také vlečku, ovšem netradičně tramvajovou, která začala fungovat v září 1896. Jinak dlouho závisel zejména na koňské síle, první auto si pořídil teprve v roce 1909.

Podobně jako značná část brněnských podniků patřil i pivovar německy mluvícím podnikatelům, což někdy vyvolávalo národnostní třenice mezi vedením a zaměstnanci. Na veřejnosti se objevily i výzvy k bojkotu "německého piva". A třeba první etikety v češtině se začaly používat až v roce 1904, a to až po tlaku českých zákazníků. Na druhou stranu propojení s místní elitou umožňovalo jednodušší získání povolení k provozování výčepu, když tedy hostinský souhlasil s čepováním Starobrna.

Situace se změnila po vzniku Československa, kdy starobrněnský pivovar ovládla pozdější Moravská banka, která mimo jiné skupovala malé pivovary v okolí Brna a vytvořila tak podmínky pro rozšíření výroby na Starém Brně. V důsledku hospodářské krize na začátku 30. let pivovar dokonce převzal oslabený podniku Moravia, v té době druhý největší pivovar na jižní Moravě. Za války pivovar ovládli Němci, hned na podzim 1945 byl znárodněn.

V roce 1960 se stalo Starobrno na tři dekády součástí národního podniku Jihomoravské pivovary, do kterého se sloučily Horácké, Slovácké a Středomoravské pivovary. Už krátce po listopadu 1989 se brněnský výrobce osamostatnil a v roce 1992 se ze státního podniku stala akciová společnost, zařazená do kupónové privatizace. V polovině 90. let se majoritním vlastníkem Starobrna stala rakouská skupina BBAG, kterou v roce 2003 pohltil Heineken.

Objem výroby starobrněnského zeleného piva se opět přibližuje k předpandemickým hodnotám. Sládci v těchto dnech připravují 4520 hektolitrů, což je o 735 hektolitrů více než loni. Třináctistupňový velikonoční speciál slaví 18 let a v Česku a na Slovensku se začne čepovat na Zelený čtvrtek, který letos připadá na 6. dubna. Novinářům to dnes řekla ředitelka pivovaru Klára Konupčíková. Velikonoční speciály vaří i desítky dalších pivovarů v ČR včetně největších průmyslových.

"Pro zelené pivo máme speciálně vyrobený extrémně světlý slad, způsob vaření na dva rmuty zůstává stejný. Na chmelení se používá pouze žatecký poloraný červeňák," popsala Konupčíková.

Důležitou složkou speciálu je také bylinný výluh. Připravuje se z několika druhů bylin. Jedinou odtajněnou surovinou směsi je kopřiva. "Přesné složení a dávkování je od začátku výrobním tajemstvím. Řádově potřebujeme litry výluhu," uvedl v tiskové zprávě sládek a manažer kvality Jiří Brňovják.

Zelená barva piva je výsledkem kombinace více faktorů - technologie, surovin, výluhu i likéru. Recepturu, jejíž autorem je bývalý starobrněnský sládek Petr Hauskrecht, pivovar měnit neplánuje.

Podle výrobního ředitele Heinekenu, pod nějž Starobrno spadá, jde o nejslavnější speciál v historii pivovaru. Na Slovensko letos opět míří 350 hektolitrů, tedy asi dvanáctina objemu celkového. "Pokud by byl zájem, budeme rádi zelené pivo vyvážet i do dalších zemí," uvedla Konupčíková.

Kam přesně si na Zelený čtvrtek mohou zájemci na speciál zajít, uvede pivovar před Velikonoci na stránky zelenepivo.cz. "Vyčepovat by se mělo do konce týdne, chceme aby bylo pro zákazníky co nejčerstvější," dodala Konupčíková.

Heineken je po Plzeňském prazdroji a Pivovarech Staropramen třetí největší českou pivovarnickou skupinou. Patří mu pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno. V Česku v roce 2021 meziročně zvýšil zisk o 113 procent na 244,4 milionu korun. Samotné Starobrno údaje o prodejích neuvádí.

Velký den nastal v pivovarském areálu na brněnském Mendlově náměstí, kde se pivovarníci pustili do vaření zeleného piva. Bylinný speciál, který si lidé vychutnávají o Velikonocích, slaví letos plnoletost a vůbec poprvé v historii se připravuje pod vedením ženy.

Zelený čtvrtek, který letos připadá na 6. dubna, ani letos nebude bez zeleného piva z Brna. Postarali se o to brněnští sládci, kteří se s předstihem vrhli do příprav alkoholického nápoje. Letos uvaří pivovarníci hektolitry piva, jež poputuje do českých i slovenských restaurací. Na celý proces dohlíží nově ředitelka Starobrna Klára Konupčíková.

„Pivo vaříme stále podle stejné původní receptury z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty,“ řekla Konupčíková, jež funkci zastává od loňského listopadu a v pivovaru pracuje už bezmála patnáct let.

Podle Konupčíkové je o speciálně zbarvené pivo mezi zákazníky stále zájem. Složení třináctistupňového speciálu zůstává tajné, zná ho jen několik několik málo lidí. Před několika lety sládci nicméně prozradili, že do speciálu přidávají kopřivy. Autorem receptury je bývalý starobrněnský sládek Petr Hauskrecht.

Důležitou výrobní složkou je takzvaný bylinný výluh, který zahrnuje hned několik druhů bylin. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů, poté při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje, chuťově se zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do nápoje přidává likér.

„Musíme hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, abychom dosáhli patřičné kvality a koncentrace. Přesné dávkování koncentrovaného a silného výluhu je od začátku výrobním tajemstvím. Řádově potřebujeme litry výluhu,“ uvedl sládek a manažer kvality Jiří Brňovják.

Letošní předvánoční čas zpříjemní všem pivařům Adventní speciál z pivovaru Starobrno. Speciál s nezvyklou rubínovou barvou starobrněnští sládci uvařili v září a poté týdny dozrával v proslulých sklepech se stabilní teplotou. Celkem bude letos k dispozici 1200 hektolitrů svátečního piva. Do hospod se začalo rozvážet právě dnes, aby se všude začalo čepovat o prvním adventním víkendu.

Vůbec poprvé mohli pivaři tento speciál ochutnat v předvánočním čase už vloni. „Zkušební“ ročník se povedl, proto se adventní pivo vařilo znova – ovšem po doladění chuti. V tomto procesu pomáhali nejen zaměstnanci pivovaru, ale i hospodští, kteří starobrněnským sládkům poskytli cennou zpětnou vazbu.

Důvodů, proč se Adventní speciál připravoval, je přitom několik. Zaprvé v Brně existuje dlouholetá tradice Zeleného piva, vařeného pro velikonoční svátky, které se mimochodem v roce 2023 dočká „plnoletosti“. Nyní ve Starobrně přišli s nápadem založit i tradici piva vánočního. Další motivací je i vzkaz všem štamgastům i spotřebitelům: zastavte se v předvánočním shonu a dejte si sváteční pivo. Prodávat se bude pouze v hospodách.

Adventní speciál se vařil ze sladu z Prostějova, který se připravuje speciálně pro tento typ piva (stejně tak tomu je u zmíněného Zeleného piva). Speciál se poté chmelil mimo jiné Žateckým poloraným červeňákem. Při chmelovaru na varně se přidávaly tři exotické byliny – jednou z nich je ibišek. Nakonec přišel na řadu australský chmel Galaxy kvůli svému unikátnímu výraznému aroma po maracuji, citrusech a broskvích.

„Silné ochucené adventní pivo má oproti loňsku vyšší plnost. Extrakt původní mladiny (dříve stupňovitosti) je 13,5 % hm., hořkost činí 28 jednotek IBU. Za rubínovou barvu Adventní speciál vděčí kombinaci technologie a použitých surovin,“ uvedl jeden z autorů receptury a vrchní sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják. „Doufám, že si pivaři tento výjimečný speciál patřičně užijí a oblíbí si ho,“ dodal Jiří Brňovják.

Adventní speciál mohou milovníci piva ochutnat v celé České republice, nejvíce ale bude k dispozici v Brně a okolí. Provozovny, kde se čepuje, lidé poznají podle plakátů a stojánků na stolech.

Vydejte se na Adventní speciál i vy!

Velké sláva a veselí zavládlo v brněnském pivovaru Starobrno. Pivo se na brněnském Mendlově náměstí vaří sto padesát let, což firma spadající pod koncern Heineken připomněla mimořádnou víkendovou prohlídkou ležáckých sklepů, hudebními koncerty nebo autogramiádou hokejistů Komety.

Brno má s vařením alkoholického nápoje z chmele dlouholetou tradici, jež sahá až do třináctého století. „Už v polovině třináctého století král Václav I. městu udělil právo pivo vařit. V roce 1323 královna Eliška Rejčka založila na dnešním Mendlově náměstí cisterciácký klášter, jehož součástí se později stal pivovar,“ uvedl Milan Schramm, bývalý ředitel a vrchní sládek Starobrno a současný výrobní ředitel společnosti Heineken ČŘ. Podle Schramma je unikát, že starobrněnské pivo se vaří od samého počátku na stejném místě. „Pro stavbu nového pivovaru majitelé vytipovali prostory bývalé cihelny na úpatí Žlutého kopce. Podle předběžných plánů měl nový a na svou dobu moderní pivovar uvařit ročně 40 až 50 tisíc hektolitrů piva,“ sdělila Ludmila Čechová, mluvčí společnosti Starobrno.

Mezi další zajímavostí, které se měli návštěvníci možnost dozvědět při prohlídkových okruzích, při nichž byly hlavním lákadlem mimořádně otevřené ležácké sklepy, byl fakt, že pivo z moravské metropole získalo slávu i díky řece Svratce. Právě z vodního toku se mok dlouhé roky vyráběl. „Při výrobě piva nepočítalo s vodou ze studní, jak tomu bývalo zvykem. Používal se vodovod z právě dokončené moderní úpravny vody z řeky Svratky v nedalekých Pisárkách,“ uvedla Čechová.

Starobrno spadá od roku 2003 do skupiny Heineken. V ní se nachází také jiné značky jako Krušovice, Zlatopramen či Březňák. Popřát k narozeninám přišlo do areálu pivovaru v sobotu také mužstvo hokejové Komety. Společnost je totiž jedním z hlavních partnerů klubu. Součástí oslav byly také hudební vystoupení. Na pódiu zazpívaly skupiny Olimpic, Support Lesbiens nebo Ben Cristovao.

Slunečné sobotní poledne láká mnohé Brňany k oslavám sto padesáti let od založení známého pivovaru Starobrno. Brány areálu na Mendlově náměstí otevřely v pravé poledne, pivní nadšenci se však na místo hrnou již od samého začátku.

Velkým lákadlem jsou především prohlídky historického zázemí pivovaru, kam se návštěvníci za normálních okolností nedostanou. „20. ledna 1873 společníci Josef Mandl a Hermann Hayek požádali soud o zapsání své pivovarnické firmy, se stavbou nového pivovaru na Starém Brně začali již o rok dříve,“ popisuje vznik Starobrna průvodkyně Kateřina Čechová.

Starobrněnský ležák, Bitr nebo nefiltrovaný velmi hořký Bitr s přehledem vévodí sobotnímu odpoledne. Chmelový mok teče proudem a není se čemu divit, pivo za patnáct korun zlákalo mnohé Brňany. „Těšíme se na Olympic, jsme z Brna a akci jsme si nemohli ujít, ještě, když je sobota,“ pochvaluje si událost Brňan Karel Šimek s manželkou.

Podle bývalého ředitele a vrchního sládka starobrněnského pivovaru Milana Schramma se firma postupem času měnila a modernizovala, stejná ale zůstala vášeň k pivu, řemeslu a využití tradičních technologií. „Pojďme společně nasát atmosféru tehdejší doby, roku 1872, kdy pozdější majitele klášterního pivovaru začali stavět pivovar nový a na svou dobu velmi moderní v ulici Hlinky, v bezprostřední blízkosti Mendlova náměstí,“ zní z úst sládka Schramma.

Návštěvníky během odpoledne čeká kromě hektolitrů zlatavé chmelové tekutiny také kurz čepování piva, koncert legendární kapely Olympic nebo koncerty Support Lesbiens či Bena Cristovaa. Prohlídky historickým jádrem pivovaru Starobrno si lidé vychutnají ve společnosti herců z Městského divadla Brno.

Do historických ležáckých sklepů i současných výrobních prostor dnes výjimečně pozval návštěvníky brněnský pivovar Starobrno. Letos slaví 150 let existence, připravil proto zábavní program s koncerty, kostýmovanými výstupy herců z Městského divadla nebo školou čepování piva. "Pivovar po celou dobu své existence funguje a vaří pivo na stejném místě, od samotného začátku se mu také říká starobrněnské," řekla novinářům Kateřina Čechová, která vedla jednu z prohlídek.

Historik pivovarnictví Filip Vrána ČTK řekl, že areál Starobrna v roce 1872 vyrostl pár metrů od tehdy ještě funkčního klášterního pivovaru, následně přebudovaného na sladovnu. Čechová připomněla, že na pozemku někdejší cihelny byly obrovské jámy po těžbě hlíny. "Stavba sklepů se tím výrazně zlevnila a urychlila," uvedla Čechová. Pivovar měl také podzemní ledárnu přezdívanou Kréta.

"Zajímavostí z historie je fakt, že starobrněnský pivovar prokázal až neuvěřitelnou životaschopnost v období velkých krizí. Například za druhé světové války měl rekordní výstavy, tedy v době, kdy se vařilo nízkostupňové pivo, chyběly suroviny a jiné provozy se zavíraly," uvedl Vrána.

Přestože v posledních desetiletích nabídl pivovar svým zákazníkům řadu speciálů, lidé se nejčastěji vracejí k jedenáctistupňovému pivu, které v současnosti nese označení Starobrno Medium. Jak ČTK řekl vrchní sládek Jiří Brňovják, na postupu jeho výroby se za 150 let příliš nezměnilo.

Pivovar Starobrno je součástí skupiny Heineken. Samostatně nezveřejňuje ani hospodářské výsledky, ani komentáře k ekonomickému vývoji nebo dění na trhu. Jde o třetí největší českou pivovarnickou skupinu, podle výroční zprávy za rok 2020 vykázala čistý zisk 115,3 milionu korun. Do skupiny patří kromě Starobrna i značky Krušovice, Zlatopramen, Březňák a Hostan. Podle Vrány se výstav Starobrna pohybuje kolem milionu hektolitrů ročně.

Po několikaleté pauze způsobené epidemií covidu se návštěvníci konečně dočkají! V sobotu 3. září v pravé poledne se otevřenou brány pivovaru Starobrno dokořán. Tradiční Den Starobrna, konaný vždy o první zářijové sobotě, letos bude opravdu velkolepý: vždyť pivovar na Starém Brně slaví významné jubileum, přesně 150 let od svého založení. Celý den se tak ponese ve slavnostním duchu. Vstupné se neplatí a pivo bude stát pouhých patnáct korun za jeden „škopek“.

Pivovar Starobrno coby pořadatel nic neponechal náhodě a celou akci připravuje dlouhé měsíce. Uskuteční se zde i slavnostní křest knihy „150 let historie pivovaru Starobrno“, výpravné publikace mapující dějiny pivovaru s dobovými fotografiemi (na hlavním pódiu od 18:30 hodin). Kniha se bude na místě i prodávat za výhodnou cenu 150 korun.

Ke Dni Starobrna neodmyslitelně patří i vystoupení předních českých kapel, ze kterých si vyberou všechny věkové kategorie. Letos se podařilo zajistit koncert legendární skupiny Olympic (14:00 – 15:00 hodin), dále zahrají Support Lesbiens (od 17:30 do 18:30 hodin) a populární Ben Cristovao (od 19:30 do 20:30 hodin).

Opravdovým lákadlem budou exkurze do pivovaru. Obvyklé prohlídky, na které byli návštěvníci zvyklí z předchozích let, totiž nahradí historické exkurze na místa, kam se jindy nechodí, například do labyrintu sklepení, bývalé spilky či generálního ředitelství. Na místě přitom budou lidé svědky „živých obrazů“ v podání herců Městského divadla Brno. Rezervace bude probíhat při vstupu do pivovaru. Herci budou asistovat i u focení ve fotokoutku, který pořadatel pojal rovněž historicky. Na místě dokonce bude k zapůjčení dobový oděv a rekvizity. Za exkurze a focení se nic neplatí.

Pro zájemce, kteří se chtějí o pivu dozvědět co nejvíce, bude připravena Extra hořká pivní škola. Její název odkazuje na poslední novinku z portfolia pivovaru, extra hořký a čtyřikrát chmelený ležák Starobrno Bitr. Pivní školou všechny provedou starobrněnští sládci. Rezervace přímo na místě u hostesek, jeden běh pivní školy pojme až 30 lidí. Všichni frekventanti školy se taky budou učit pivo čepovat a na závěr si tak naplní svůj škopek piva, který si vychutnají v odpočinkové zóně.

K tradičnímu programu Dne Starobrna patří i křest dresu hokejového klubu Kometa a autogramiáda hráčů. Hokejoví srdcaři si tak jistě rádi přijdou pro podpis na startu nové extraligové sezony (od 15:30 do 17:00 hodin).

Mnozí návštěvníci se určitě těší i na oblíbené soutěže. Letos na ně čeká soutěž Lovec piv o jedinečné ceny.

Na úplný závěr dne rozzáří nebe nad Starobrnem ohňostroj, kterým nabitý program ve 22:00 hodin definitivně skončí.

Starobrno Bitr je nejvíc hořký ležák v dějinách pivovaru Starobrno, který vznikl na přání pivařů. Na jednotlivé benefity čtyřikrát chmeleného Bitru – hořkost 35 IBU, dozrávání v historickém sklepě i vysoký podíl ruční práce při jeho výrobě – jsme se zeptali vrchního sládka pivovaru Jiřího Brňovjáka.

Překvapilo vás, že si starobrněnští pivaři vyžádali velmi hořké pivo Bitr?
Současným trendem opravdu jsou piva s vyšší hořkostí a výrazněji chmelené. Nebylo pro mě žádným velkým překvapením, když naši štamgasti přišli s požadavkem na výrazně hořké pivo.

Jak byste pivo vy osobně charakterizoval?
Světlý čtyřikrát chmelený hořký ležák Bitr vaříme tradičním způsobem na dva rmuty z nejkvalitnějších surovin. Správné složení použitých českých chmelů mu zajišťuje vyváženou chuť a skvělou pitelnost. Pivo je charakteristické jiskrně zlatavou barvou, středním řízem, vyšší hořkostí od prvního loku a lahodným chmelovým dozvukem, nabádajícím k dalšímu napití. Extrakt původní mladiny (dříve stupňovitosti) spodně kvašeného ležáku Bitr činí 11,5 % hm. a hořkost 35 jednotek IBU.

Takže shrnuto: pro naše spotřebitele jsme uvařili hořký, středně prokvašený a současně dobře pitelný ležák s jemnou chmelovou vůní. Vyznačuje se plností v chuti, příjemným řízem a dozvukem hořkosti.

Proč při vaření Bitru používáte rovnou tři výhradně české druhy chmele včetně nejznámějšího Žateckého poloraného červeňáku?
Každá odrůda chmele má své přednosti. Některé pivu dodávají déle doznívající hořkost, jiné zase příjemné aroma. Vhodnou kombinací chmelů tak jsme schopni dosáhnout naprosto optimálního výsledku a uspokojit tak chutě našich pivařů.

Bitr se dochmeluje ručně i v ležáckém sklepě. Jaký to má vliv na výslednou chuť piva?
Při tzv. studeném chmelení v ležáckém sklepě nedochází k odpaření chmelových aromatických složek, jako tomu je při horkém chmelovaru na varně. Díky tomu zůstanou v pivu z větší části zachovány a dodají mu příjemné chmelové aroma. V ležáckých sklepech používáme Žatecký poloraný červeňák – pro jeho jemnost a zmíněné aroma.

Proč je důležité ležení ve sklepě, jak dlouho tam Bitr dokvašuje?
O Bitr je při ležení ve sklepě skutečně dobře postaráno. Dozrává v tancích ze šedesátých a sedmdesátých let minulého století v historickém pivovarském sklepě z roku 1872, kde se udržuje optimální teplota 1 – 2 °C. Pivo se pomalu přirozeným způsobem nasytí oxidem uhličitým, získá optimální říz a zakulatí svoji chuť. Minimální doba ležení je jeden měsíc.

Zajděte si na orosený půllitr do oblíbené restaurace i vy! Nebo si ho vychutnejte doma, prodává se ve skle i plechovkách.

Vaření piva v Brně má téměř osm set let dlouhou tradici. Samotný pivovar Starobrno v ulici Hlinky existuje už od roku 1872, v roce 2022 tak slaví významné jubileum. Pivovar, na svou dobu velmi moderní, nechali postavit majitelé nedalekého klášterního pivovaru Josef Mandel a Hermann Hayek. Na stejném místě funguje a vaří pivo do dnešních dnů. Starobrněnští sládci pivo připravují podle tradičních technologií z výběrových surovin – kvalitní vody, nejlepšího moravského sladu a chmele z žatecké oblasti.

Starobrněnští pivaři nedají dopustit na oblíbenou jedenáctku Starobrno Medium. Na velikonoční Zelený čtvrtek se připravuje nejslavnější speciál pivovaru – Zelené pivo. Zatím poslední novinkou z portfolia je světlý čtyřikrát chmelený filtrovaný ležák Starobrno Bitr s 4,6 % obj. alkoholu. Má příjemné chmelové aroma, typické pro české odrůdy. Při jeho vaření se používají tři druhy prvotřídních chmelů včetně Žateckého poloraného červeňáku, kterým se za studena dochmeluje i ve sklepě. Bitr má jiskrně zlatavou barvu, střední říz a lahodný chmelový dozvuk.

Pivovar Starobrno pořádá i exkurze s průvodcem. Návštěvníci se dozvědí spoustu informací z historie a projdou si některé důležité provozy pivovaru. Prohlídka končí v ležáckém sklepě, kde mohou nahlédnout do oddělení, v němž ležák Bitr dozrává. Na závěr je čeká degustace jeho nefiltrované varianty.

Pravidelné exkurze (bez předchozí rezervace) se konají každou sobotu od 11:00 a 13:00 hodin. Objednávky se přijímají na telefonním čísle +420 548 134 134 (ve všední dny od 7:00 do 16:00 hodin) nebo na mailu exkurze@starobrno.cz. Základní vstupné s degustací činí 150,- Kč, senioři a studenti zaplatí 100,- Kč. Výklad je možný v češtině, angličtině a němčině.

Po dvouleté pauze pivovar v sobotu 3. září pořádá Den Starobrna, který se ponese v duchu oslav 150. výročí jeho založení. Návštěvníci se mohou těšit na skvělé koncerty (Olympic, Support Lesbiens či Bena Cristovaa). Křtít (a prodávat) se bude i publikace „150 let historie pivovaru Starobrno“. Po celé odpoledne se budou konat kostýmované prohlídky do jindy nepřístupných míst pivovaru s herci Národního divadla Brna. Uskuteční se i křest dresu a autogramiáda HC Kometa Brno. Začátek akce je ve 12:00 hodin, vstup zdarma, pivo za symbolických 15 korun.