Historie a současnost Pivovaru Tišnov

Historie piva v Tišnově
Nejvýznamnější měšťanské domy v Tišnově zřejmě již od 13. století disponovali právem svobodného vaření a šenkování piva. Situovány byly v nejstarším jádru městečka, zejména na obou náměstích – Dolním (dnes nám. Komenského) a Horním (dnes nám. Míru). Jednotlivě mohli využívat této výsady i usedlíci v ulici Nad Masnými krámy (dnes Dvořáčkova), Klášterské (dnes Jungmannova) a na počátku ulice Brněnské. Právovárečníci zcela chyběli v okrajových částech města: na Horní Kukýrně, na Korábu, Humpolce a Trmačově, v ulicích Halouzkově i Cáhlovské.

Díky své geografické poloze v bohatém kraji na křižovatce rušných cest, lidnatosti a trhům byl Tišnov již ve 14. století rozvinuté tržní prostředí s rozvinutou místní výrobou. V Tišnově bylo 44 právovárečných domů, což více méně odpovídá počtu usedlých na Dolním a Horním náměstí a na Dolní Kukýrně. Už v tomto století bylo tišnovské pivo zřejmě vyhlášené. Svědčí o tom známá historie z brněnských dějin, kdy opakované stížnosti na špatnou jakost tamního piva přiměly brněnské radní, aby někdy kolem roku 1353 svolali městské sládky a sladovníky

V 15. století se vařilo v Tišnově pivo světlé z pšenice a černé z ječmene. Světlé či bílé pivo bylo husté, nepříliš sladké, spíše hořké. Pivu z ječmene se říkalo také staré, bylo lehčí, chuti málo nahořklé. pivovarBývalo kořeněné jalovcem nebo bobkovým listem. Nejlepší pivo v Tišnově vařili v čísle 22 u Peterů. Bývalo prý vyhlášené jako v Čechách pivo rakovnické.

V 15. století usadili se v ulici Brněnské hrnčíři, kteří vyráběli hliněné korbílky, z nichž tišnovské pivečko obzvláště výborně chutnalo. Ulici Klášterskou pak v této době obsadili bečváři, jejichž bečky byly potřebné ku stáčení uvařené mladinky, která se ukládala do sklepů k zaležení. Várky se ohlašovaly na radnici předem a vaření "na černo" trestalo se i ztrátou živnosti a měšťanství. Není divu, že ve městě, ve kterém se vařilo tak znamenité pivo a které mělo časté trhy a jarmarky, kypěl život v krčmách, šencích i v zájezdních hospodách. Rovněž každý cech měl svou poradní krčmu a jednotlivá řemesla držela své modré a mokré pondělky ve svých oblíbených šencích.

18. dubna 1554 bylo jménem abatyše Barbory Konické ze Švábenic sepsáno velké privilegium, jehož jedna část se týká i tišnovského piva. Každý právovárečný měšťan byl oprávněn nadále dle starého zvyku ve stanoveném pořadí vždy po dva týdny vařit pivo, svobodně je nabízet a prodávat na celém klášterním panství. Abatyše na klášterním panství tišnovské pivo monopolizovala, když slíbila, že do Tišnova a konventních vsí nebude pivo dováženo a čepováno ani klášterem, ani cizími vrchnostmi.

Na přelomu 16. a 17. století měl Tišnov, dle dochovaných pramenů, 192-193 domů a počet obyvatel se odhaduje na 1300. Výsadní právovárečné domy přinášely vítaný zdroj příjmů, které se daly výhodně využít jako prostředek k realitním spekulacím. To bylo hlavním důvodem urbanizace šlechticů. V Tišnově žijící šlechtici mohli s trochou obratnosti získat rozsáhlý majetek, mnohdy kontrastující s poměry šlechty žijící na venkově. Další část obyvatelstva tvořili vysloužilí vrchnostenští úředníci, kteří kupovali právovárečné domy v Tišnově, a to většinou za zvýhodněných podmínek. Tito noví obyvatelé Tišnova pak po nějaké době celkem přirozeně splynuli s příslušníky obecní elity, kterou v té době tvořilo asi 30 rodin.

Po skončení třicetileté války se Tišnov, podobně jako většina brněnského zázemí, nacházel ve značně zuboženém stavu. Z Tišnova odešla většina obyvatel a mnohé domy zůstaly prázdné. Pivo v té době produkoval klášterní velkostatek, čímž výrazně omezoval dosavadní právo tišnovské obce.

V 50. letech 17. století se sice abatyše Barbara Skřimská z Pilsenburka rozhodla udělovat majetkové výsady nově příchozím, konvent jim začal za nevelké sumy rozprodávat opuštěné i právovárečné domy a současně s tím jim byli pod podmínkou obnovení stavby a živnosti odpuštěny na určitou dobu všechny vrchnostenské platy a dávky, pivovarale provozování vrchnostenského pivovaru v klášteře značně podlamovalo ekonomickou sílu měšťanů. To všechno vedlo k tomu, že někdy v druhé polovině 17. století přišel Tišnov o právo na pořádání týdenních trhů.

Roku 1733 za primátora Václava Crhy byla císařem Karlem IV. privilegia týdenního trhu znovu potvrzena. Sešlo se prý tehdy mnoho lidí a před radnicí se čepovalo pivo z obecního pivovaru. Ten v té době patřil mezi nejvýznamnější městské podniky a zajistit chod pivovaru a chlazení piva patřilo mezi přední starosti představitelů města. Proces předcházející kvašení probíhal ve sladovnickém hvozdě na křižovatce dnešních ulic Janáčkova a Jungmannova. Pivo se potom vařilo v jednotlivých právovárečných domech, jejichž majitelé si podle pevně stanoveného pořádku půjčovali potřeby k jeho výrobě.
V první polovině 19. století tvořil poplatek z pronajatého městského pivovaru jednu z nejdůležitějších částí městského příjmu. V é době se již pivo dávno nevařilo podomním způsobem, kdy ji střídavě provozovali majitelé právovárečných domů. Pivovar byl soustředěn do samostatné budovy se sladovnou, dvěma kotli a ročním výstavem 280 sudů. Pracovali zde tři zaměstnanci. Ječmen a dřevo se obstarávalo z místních zdrojů, chmel se již tehdy vozil z Čech.

Osmdesátá léta 19.století byla vrcholem slavných tišnovských trhů. V Tišnově bývalo kolem čtyřicet výčepů piva a kořalek a o jarmarcích bývalo tak hlučno jako o posvícení a nejeden sedlák jel z Tišnova až k ránu, bez nákupu, s prázdnou kapsou, ale s hlavou obtíženou.

V roce 1911 se v Chytilově adresáři Moravy uvádí v Tišnově 25 hospod, k tomu ještě 4 v Předklášteří a tamní pivovar. Klášterní parní pivovar měla tehdy pronajatý akciová rolnická společnost pivovaru v Černé Hoře. Roku 1915 se z důvodu nerentability přestalo v pivovaru pivo vařit a v jeho prostorách se pouze skladovalo černohorské pivo.

A právě po 100 letech se výroba piva opět vrací do Tišnova. V roce 2015 byla založena společnost Pivovar Tišnov s.r.o.
Zdroj:Stránky Pivovaru Tišnov, 2015


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky Pivovaru Tišnov

Kdy:dle dohodyObec:OstrovecZdroj:Pivovar Tišnov

Zajímá vás zázemí našeho pivovaru, chcete se dozvědět víc o procesu vaření piva a našich produktech?
Objednejte si prohlídku s ochutnávkou a možností zakoupení piv s sebou.

● Minimální počet na jednu prohlídku jsou 3 osoby a maximální počet je 10 osob.
● Prohlídka s ochutnávkou trvá cca 45 - 60 minut.
● Cena je 150 Kč/osoba (vč. DPH)
● ZDARMA pamětní originální sklenice s logem Tišnovského piva

Termín prohlídky objednávejte e-mailem na: prohlidky@pivovartisnov.cz

Aktualizováno: před 5 měsíci

Nejdřív se zajímejte o složení a výrobní proces, až potom o chuť

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Metro.cz

Petr Peška je ředitelem a zároveň sládkem nového minipivovaru v Tišnově. Jaké pivo se vaří pětadvacet kilometrů od Brna a kde jej ochutnat? Nejen to se dozvíte v rozhovoru pro deník Metro.

Jak se to má s historií vaření piva v Tišnově?
Historie vaření piva tu sahá až někam do 13. století, kdy některé měšťanské domy disponovaly právem svobodného vaření a šenkování piva. Ve 14. století už byly v Tišnově desítky právovárečných domů. Podmínky pro výrobu a prodej i množství domácích varen se pak měnilo v souvislosti s dalšími historickými událostmi. Pivovar v Tišnově vznikl v první polovině 19. století. Měl však konkurenci v klášterním pivovaru u Porta coeli v Předklášteří, tehdy ještě součásti Tišnova. Později už se pivo vařilo právě pouze v Předklášteří. Roku 1915 se pak z důvodu nerentability přestalo v pivovaru pivo vařit a v jeho prostorách se pouze skladovalo černohorské pivo. Přesně po sto letech se pak na výčepech opět objevilo Tišnovské pivo. Od konce loňského roku jsme začali vařit pivo v partnerském minipivovaru a zároveň se pustili do hledání vyhovujících prostorů přímo v Tišnově. Před pár týdny jsme dokončili rekonstrukci jedné z budov v průmyslovém areálu a nyní pivo vaříme přímo v Tišnově.

Jak vás napadlo pustit se do tohoto oboru?
Nedokážu říct přesný moment, kdy mně tento nápad poprvé proletěl hlavou. Ty myšlenky uzrávaly delší dobu. Významnější roli v tom pak hrál cyklistický výlet po Německu. Tamní pivní kultura, v níž hrají lokální pivovary významnou roli, mě nadchla.

Kde jste sbíral zkušenosti?
Nejvíce jsem se toho naučil v rámci sládkovského kurzu, v němž je kromě teorie i řada praktických předmětů. Sládkování je pěkné české slovo, ale vaření piva je vlastně chemický proces. Sládek je v dnešní době víceméně technolog. Každý si samozřejmě postupy upravuje, vytváří vlastní recepturu, a to dělá každé pivo specifickým, ale některé věci jsou prostě dány. Sládkové za starých časů to měli samozřejmě náročnější. Například ohřívání na konkrétní teplotu byl docela kumšt. Dnes už to za nás zvládne technika. Stejně tak si dřív sládkové předávali vědomosti z generace na generaci. Věděli, jaké postupy jsou dobré, ale netušili proč. Dnes už díky vědomostem z chemie víme, proč jsou dané postupy vhodné.

Kolik piva vyrábíte?
Nyní máme kapacitu pro necelých 1500 hektolitrů ročně, pokud se nám bude dařit, rádi bychom se časem dostali na trojnásobek.

Z jakých surovin pivo vaříte?
Používáme především moravské slady a žatecké chmely. V dnešní době už je pro pivovary jedinou opravdu lokální surovinou voda.

Jak důležitá je pro chuť piva právě voda?
Voda tvoří největší procentuální část piva, takže svůj význam hraje, pro chuť jsou však důležitější ostatní složky. Špatná voda může pivo zkazit, ale jestli máte kvalitu vody dobrou nebo naprosto excelentní, to už ve výsledku zas až takovou roli nehraje. Chuť piva je ovlivněna řadou věcí. Záleží i na tom, co jste předtím jedl a vliv může mít i atmosféra. Když pijete v dobré partě, může vám stejné pivo chutnat úplně jinak, než když ho pijete poté, co jste se pohádal se ženou. Chuť samozřejmě může zásadně ovlivnit i výčepní. A celkově je to individuální. Každému chutná něco jiného. Navíc dnes už chemicky dokážete vytvořit jakoukoliv chuť a někomu tak může chutnat mnohem víc šunka s 30 % masa než šunka s 90 % masa. Proto se třeba já osobně nejdřív zajímám o výrobní proces a složení piva a až poté o chuť. V Německu podle zákona musí mít pivo 100 % základní suroviny, v Česku stačí 60 % a někteří výrobci na to samozřejmě hřeší. Když vidím na etiketě piva ve složení chmelový extrakt, tak si je určitě nekoupím.

Jaká piva máte nyní v nabídce a jaké jsou v nich hlavní chuťové rozdíly?
Většina z nás, kdo se kolem výroby pohybujeme, máme rádi hořká piva. Proto jsme jako první udělali spodně kvašenou třikrát chmelenou poctivou hořkou dvanáctku. V rámci tabulek hořkosti se pohybujeme v druhé polovině. Desítka, která následoval, se v rámci své kategorie také pohybuje v horní polovině hořkosti a je chmelená dokonce čtyřikrát. Dáváme do ní tři různé chmely ve čtyřech fázích výroby. Jako poslední dáváme těsně před koncem chmelovaru ještě jednou Žatecký poloraný červeňák kvůli intenzivnější vůni. Pro lidi, kteří si v hořkých pivech zas až tak nelibují, jsme pak začali vyrábět jedenáctku. Dvanáctku jsme pojmenovali Tišnovan, což vychází ze slova měšťan, desítku Tišnovák, to jsme zase odvodili od slova sedlák a sladší jedenáctku Tišnovanka. Ke každému druhu podle toho děláme i speciální sklenice. Pro desítku je určený klasický krýgl, pro dvanáctku vysoká sklenice a pro jedenáctku máme skleničky na stopce. Na etiketách máme zase vyfocené tišnovské dominanty. Snažíme se zkrátka dát samotnému pivu ještě přidanou hodnotu. Pro naše fanoušky jsme vytvořili také Klub tišnovských sládků, jehož členové mají různé výhody.

Kde lze Tišnovské pivo ochutnat?
Zatím nemáme hospodu, která by naše pivo měla ve stabilní nabídce. Často jej však nabízí tišnovská Pohoda a Campanula. V Brně nás můžete ochutnat například v populárním výčepu Na stojáka nebo ve Veselé vačici. Aktuální seznam najdou zájemci vždy na webu pivovartisnov.cz a na našem facebookovém profilu. Zde informujeme i o tom, kde je příležitost koupit si pivo domů.

Minipivovary nyní zažívají velký boom. Myslíte, že jich bude ještě přibývat?
Myslím, že ještě zdaleka nejsme na vrcholu. V Německu mají minipivovary a velmi malé pivovary s výstavem do 50 000 hektolitrů ročně přibližně 90 % trhu, u nás je to 11 %. V Belgii, která je podobně velká jako Česko, funguje kolem dvou a půl tisíce minipivovarů, v Česku jich je přibližně 250. Myslím, že je tedy ještě hodně prostoru pro nová piva.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.07.12.2016 07:021