Historie a současnost rodinného minipivovaru Syrovar

První zmínky o vaření piva sahají až do roku 1938, kde svoje první várky začínal vařit pan Jan Kolaja nar. 7. 4. 1905. Tenkrát se ale jako základní surovina používala cukrová řepa, dnes se používá SLAD. Místo CHMELE se používala dubová kůra, případně byliny. Vařilo se jenom párkrát do pivovarroka pouze pro potřebu rodiny - pravděpodobně v zimě, když nebyla práce na poli.

V obci to málokdo věděl. Pivo bylo svrchně kvašené, nebo také mohlo být kvašeno divokými kvasinkami a dozrávalo v komoře v lahvích. Občas se stávalo, že nějaká lahev neudržela vysoký tlak a roztrhla se. Pak byla vůně piva po celé komoře. Většinou se vařilo jenom světlé pivo, protože v té době nebyly v Syrovíně dostupné žádné slady - ani světlé, ani tmavé. Za nějaký čas se pivo přestalo vařit úplně.

Po asi šedesátileté odmlce se u Kolajů v roce 2007 začaly dělat pokusné várky vaření piva. Už to nejsou piva z cukrové řepy a z dubové kůry, ale zkouší se vařit nejprve z polotovarů - jako jsou sladové výtažky, chmelové náhražky, ale po neuspokojivé chuti začínáme vařit z klasických surovin: JEČMENNÝ SLAD, ŽATECKÝ CHMEL, PIVOVARSKÉ KVASNICE, PITNÁ VODA. Od té doby se už jenom piluje kvalita, aby ta vyvážená hořkost byla ta nejlepší.

Na přelomu roku 2011 a 2012 proběhly u Kolajů v Syrovíně, čp. 31, stavební úpravy, aby se mohlo začít s legalizací minipivovaru. Od 16. 7. 2012 bylo vydáno oficiální povolení k vaření piva u Kolajů. Pokud by si ještě někdo nebyl jistý, naše pivo se jmenuje SYROVAR.
Zdroj:Stránky rodinného minipivovaru Syrovar, 2015


Více na stránkách pivovaru

Práce s pivem nás baví, je to každodenní chléb

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:Jiří Kosík

Přímý otop ohněm, oddělené hlavní kvašení na otevřených spilkách a dozrávání v ležáckých tancích. Tak se vaří pivo v rodinném minipivovaru Syrovar v Syrovíně na Hodonínsku. Právě jemu je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost. „Vyrábíme pivo nefiltrované s nezaměnitelnou
chutí,“ prohlašuje jeden z majitelů minipivovaru, Vojtěch Kolaja starší.

Co vás dovedlo na cestu pivovarníka?
Pokusné várky piva podle receptů z internetových stránek pana Gorvina jsme začali dělat na konci léta 2007. Impulsem byla dovolená s rodinou v témže roce. Byl tam k dispozici výčep a mě práce s pivem začala velmi bavit. První myšlenka po příjezdu z dovolené byla uvařit si svoje pivo do pětilitrových soudků.

Podařilo se ji naplnit?
První várka bylo asi pět litrů dvanáctistupňového světlého ležáku. Slad jsme koupili v Rajhradě u Brna, chmel jsme si vyptali v nedalekém domácím pivovaru, vodu jsme použili z vlastní studny a hurá do díla. Nedopadlo to úplně nejlépe. První várka se ale musela vylít, protože nebyli po ruce potřebné pivovarské kvasnice a to, co jsme vytvořili, se ani nedalo vypít. To nás ovšem neodradilo. V dalších várkách jsme začali nabírat zkušenosti, vychytávali jsme chyby a pivo začalo být pitelné.

Má vůbec vaření piva v Syrovíně nějakou tradici?
Právě že až později jsem se dozvěděl, že jsme nějak navázali na tradici domovarnictví u Kolajů, kterou začal můj dědeček Jan Kolaja, narozený v roce 1905. Vařit začal okolo roku 1938.

Hlásíte se tedy k tomuto odkazu?
Tehdejší suroviny byly trochu jiné, než jsou dnes. Tenkrát místo sladu byla cukrová řepa a místo chmele se používala dubová kůra nebo nějaké bylinky, co byly právě v dosahu. Kvasnice byly jen divoké, takže výsledné pivo bylo spíše belgického typu.

Byl pro vás rozjezd těžký?
Na začátku roku 2011 jsme začali vyřizovat různá povolení k legalizaci pivovaru. Samozřejmě oběhat všechny úřady nebylo vůbec jednoduché, než se vydalo potřebné povolení na přestavbu části domu na pivovar. Nakonec se vše podařilo a od 16. července 2012 nám celní úřad vydal povolení k vaření piva.

Kolik druhů máte v současné době v nabídce? Jaké místo v ní mají speciály?
Nyní nabízíme jedenáctku, tradiční jednosladový a tříchmelový ležák. Pak dvanáctku premium, třísladovový a jednochmelový ležák. Také třináctku Special pilsen, což je třísladový a tříchmelový speciál plzeňského typu. Vaříme i dvanáctku Vídeň, tedy vídeňský ležák dvousladový a dvouchmelový. Zájemcům nabídneme také třináctistupňový polotmavý čtyřsladový a tříchmelový speciál. Milovníky pšenice potěší dvousladová a dvouchmelová svrchně kvašená jedenáctka. Jako sváteční pivo máme medovou třináctku – jeden slad, jeden chmel a přídavek medu.

Syrovar – rodinný pivovar…
Každopádně chci upozornit, že název Syrovar je odvozen od názvu obce, tedy Syrovín. Se sýrem to nemá nic společného (smích). Zpočátku při tom našem novodobém domovarnictví jsem začal zasvěcovat do tajů vaření piva celou rodinu. Hlavně ale syna, kterému tenkrát bylo jedenáct let. Práce s pivem se mu tak zalíbila, že na konci povinné školní docházky si zvolil další studium potravinářské technologie se zaměřením na pivo. V pivovaru u Kolajů tak pracují dva lidi – otec a syn, Vojtěch a Vojtěch.

Jak máte v rodině rozdělené role?
Syn má na starosti vaření piva a celkovou výrobu, zkrátka odpovědná osoba, která ručí za kvalitu našeho každodenního chleba. Já mám na bedrech odbyt toho, co se nám podaří vyrobit, technické problémy a běhání po úřadech.

Kolik litrů asi ročně uvaříte?
Je to zhruba dvě stě hektolitrů.

V čem je vaše pivo specifické a odlišuje se od nabídky ostatních minipivovarů?
Naše pivo je specifické tím, že je vaříme přímým otopem. Díky naší vlastní vodě má toto pivo více zbytkového cukru, a tím by mělo být i pitelnější.

Kromě vaření zlatavého moku pořádáte také Pivní slavnosti. Co je účelem této akce?
Jde o dva dny zábavy a ochutnávání našeho piva. Účelem je zabavit nejenom dospělé, ale i děti. V příštím roce se slavnosti uskuteční 28. a 29. července. V pátek budeme začínat v osm hodin večer živou rockovou muzikou a na čepu se vystřídá kolem sedmnácti druhů točeného piva. V sobotu začneme už ve dvě odpoledne programem pro děti. Nebude chybět skákací hrad nebo soutěže pro děti. Pro dospělé připravíme pivní kvízy a klání v pití piva na čas, pivní štafetu, pití piva slámkou, skákání v pytli od sladu či koulení pivních sudů. Od osmi hodin večer nás doprovodí místní rockové kapely.

Kde jinde mohou lidé vaše pivo ochutnat?
Například na Srubu v Osvětimanech a ve vybraných ochutnávkových pivnicích v Hodoníně a v Brně a občas i v Praze. Podrobnější informace zájemci najdou na našich internetových stránkách či profilu sociální sítě Facebook.

Kam se hodláte v brzké budoucnosti posunout? Plánujete rozšiřování výroby?
Letos od ledna až do května jsme provedli modernizaci, aby naše práce s pivem nebyla tak namáhavá a působila větší radost, než aby to byla jen dřina. Snad se nám od příštího roku podaří malinko navýšit výstav piva. Takže: Dej Bůh štěstí.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.15.12.2016 09:161