Historie a současnost Zámeckého pivovaru Chyše

Nejstarší historické zprávy o Chyších pocházejí z druhé poloviny 12. století, kde na místě dnešního zámku stála tvrz, sídlo starobylého vladyckého rodu Odolenoviců. Ti na Chyších sídlili plných dvě stě let.
V roce 1466 se Chyše dostávají Buriánu z Gutštejna. V roce 1467 byl hrad v Chyších zcela zničen vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Dobytí chyšského hradu a jeho následné poboření se vztahuje k osobě Buriána z Gutštejna, který přistoupením k Jednotě zelenohorské se přidal na stranu odbojných pánů soustředěných okolo nejvyššího purkrabí Zdeňka ze Štenberka. Burián z Gutštejna se hned v roce 1471 přiklonil na stranu krále Vladislava Jagellonského , a tak mu král Vladislav v roce 1473 „hrad pobořený řečený Chyše s vesnicemi a lidmi“ propustil z manství do přímého držení. Burián z Gutštejna byl pro Chyše velkorysým stavebníkem, protože kromě obnovy hradu ještě kolem městečka nechal postavit opevnění s jedenácti baštami. Dále nechal postavit přímo v Chyších městský špitál spolu s kostelíkem sv. Bartoloměje. Burián z Gutštejna zemřel v roce 1489, ale jeho potomci zde vládli hluboko do šestnáctého století. Posledním mužským držitelem z rodu Gutštejnů byl Viktorín. Po jeho smrti Chyše přešly na jeho dceru Anežku, která po sňatku s Mikulášem z Lobkovic na něho dala přepsat v roce 1566 celé své dědictví.
Mikuláš z Lobkovic byl dalším významným stavebníkem na Chyších. V roce 1578 nechal přestavět gotický hrad na reprezentační renesanční zámek. Už v roce 1579 však prodal zámek a město Chyše s vesnicemi panu Ferdinandu Ronšpergárovi z Ronšperka a Držkovic.
Po pouhých osmi letech prodal tento šlechtic Chyše paní Gryzeldě Švamberkové z Lobkovic. Ta držela Chyše až do své smrti v roce 1607 a po ní převzal chyšské panství syn z prvního manželství - Bohuchval Berka z Dubé. Protože jmenovaný Bohuchval Berka byl považován za jednoho z původců stavovského povstání a dokonce zastával za Bedřicha Falckého vysoký úřad nejvyššího pražského purkrabí, byl v nepřítomnosti odsouzen komisí exekucionis roku 1621 k trestu smrti, cti a jeho jméno bylo potupným způsobem přibito na staroměstskou šibenici. Celý jeho majetek byl konfiskován.
Novým majitelem Chyší se stal Jiří Vilém Michna svobodný pán z Vacínova, císařský apelační rada, jemuž byly Chyše prodány bez odhadu za neskonale nízkou cenu. Jiří Vilém Michna zde obnovil roku 1627 karmelitánský konvent. Neučinil tak však na původním místě, ale dal jej postavit spolu s novým klášterním kostelem Panny Marie Sněžné ve městě.
Rod Michnů vydržel v Chyších poměrně dlouho, téměř devadesát let, s přestávkou zhruba 20. let. Syn a nástupce Jiřího Viléma Michny, zemřelého v roce 1651, Vilém Bedřich, totiž Chyše prohospodařil a v roce 1664 mu bylo panství odňato a finančně odhadnuto.
Dne 13.12.1664 zakupují chyšské panství bratři Vilém Albrecht a Arnošt Abund Kolovrat – Krakovští, kteří roku 1672 prodávají celé panství dceři Viléma Albrechta Anně Ludmile, jež se podruhé provdala za barona Karla Jiřího Michnu z Vacínova a nechala na něho Chyše přepsat. Žila s ním až do jeho smrti (1710) a sama zemřela v roce 1718.
Manželé Michnovi město zvelebovali různými stavbami a přestavbami. pivovarByla dokončena budova nového kláštera, po požáru byl nově upraven karmelitánský kostel uvnitř města, za městem na vršku Špičák byl nově postaven kostel Zvěstování Panny Marie s rodinnou hrobkou. Kromě toho byl barokně upraven zámek, jehož přestavba byla započata v roce 1695. Z této doby pochází také nástropní malba Petra Brandla na klenbě salonu v přízemí.
Po smrti Anny Ludmily v roce 1718 dědil Chyše její bratr, hrabě Jan František Kolovrat - Krakovský, člen řádu Zlatého rouna. Po Janu Františkovi držel panství od roku 1723 jeho syn Vilém Albrecht. Více let byl místokancléřem, na sklonku svého života přímo dvorským kancléřem. Zemřel v roce 1738. Po Vilému Albrechtovi tu následoval jeho syn Jan Josef. Ten byl podobně jako jeho otec orientován už více na jiná panství, především na panství březnické.
V roce 1747 prodal panství Chyše Václavu Leopoldu Putzovi z Breitenbachu, pánu na Lukách a Budově. Ten panství prodlužil a tak se stalo , že v roce 1766 získal panství ve veřejné dražbě hrabě Prokop Lažanský z Bukové. Tím byla sloučena dohromady velká panství v této oblasti – Manětín, Chyše a Rabštejn.
Panství Chyše se tak dostalo do vlastnictví rodu Lažanských, kde zůstalo až do roku 1945.
Po smrti Prokopa I., roku 1804, došlo k rozdělení majetku mezi jeho dva syny: Prokopa II. a Jana. Tak došlo k rozdělení rodiny Lažanských na dvě linie v Čechách, tj. linii manětínskou a chyšskou.
Po smrti Prokopa II. roku 1823 dědí celé panství jeho syn Prokop III. Za jeho éry zámek získal svou poslední vnější podobu už zcela romantickou, v duchu tehdy plně se uplatňující novogotiky. Tato přestavba podle projektu našeho významného stavitele Vojtěcha Ignáce Ullmanna byla provedena v letech 1856 – 1858. Zámek získal touto přestavbou v podstatě nynější vzhled ve slohu tudorovské novogotiky.
Prokop III. zemřel roku 1868, nezanechav potomků. Po Prokopovi zdědil Chyše synovec Alexandr, syn bratra Vojtěcha a protože v roce 1870 v Budapešti zemřel, přešlo dědictví na Leopolda II. hraběte Lažanského svobodného pána z Bukové, syna Leopolda I. bratra Prokopa III.
Zemřel náhle ve věku 37 let roku 1891 v Mariánských Lázních . Protože nebyl ženat, zůstavil Chyše i ostatní majetek svému bratru Vladimíru.
Hrabě JUDr.Vladimír Lažanský se po dokončení právnických studií věnoval politické službě; byl okresním komisařem v Broumově. Po získání chyšského panství se zcela oddal jeho správě. Po smrti, roku 1925, dědí chyšské panství jeho syn Prokop IV. Lažanský. Ten vlastnil zdejší panství do roku 1945, kdy mu bylo zestátněno podle Benešových dekretů. A on v červnu roku 1946 Chyše opustil.

Bohužel, tento skvost západních Čech neměl to štěstí, aby byl vybrán mezi ty tzv. „ukazovací zámky“ jimž byla dána největší péče a ochrana.
Zámek Chyše se stal kulturní památkou druhé kategorie; dalo by se říci vhodným objektem pro umístění některé ze státních organizací. A opravdu, v roce 1946 se majitelem objektu stává Ředitelství lesů a statků, které je vystřídáno zemědělským učilištěm, později Střední zemědělskou školou.
Největší zkáza zámku nastala v letech 1967 – 1989, kdy se správcem stává ONV Most. Prostory zámku byly do roku 1967 využívány jako škola v přírodě pro děti z pánevní mostecké oblasti. V roce 1976 byl zámek kompletně vyklizen a uzavřen, aby zde byla provedena generální opravu, která byla neustále odkládána. Správu vykonával nadále ONV Most. Do zámecké budovy začalo zatékat a nastalo období její devastace.
Ani listopadová revoluce nepřinesla žádnou změnu. Pouze vlastníkem se stala firma Balnex a.s., která vlastnila zámek již krátce před revolucí. Původním plánem této společnosti bylo vybudovat v zámku luxusní hotel, po listopadu 1989 svůj záměr však přehodnotila a od roku 1993 nabízela zámecký areál k odprodeji. Novogotický zámek nadále chátral a zdálo se, že je pomalu odsouzen k rozkladu.
Koncem roku 1995 projevil zájem o koupi zámku pan Ing. Vladimír Lažanský z Děčína, který od svého záměru neustoupil a na počátku roku 1996 zámecký areál zakoupil s manželkou Marcelou s plánem tuto významnou kulturní památku zachránit. V červnu roku 1996 byla zahájena celková obnova a oprava zámecké budovy, která neustále probíhá. Postupná celková oprava zámku v Chyších je velmi náročnou činností, která probíhá za velkého organizačního a finančního vypětí majitelů.
Při této velké práci nezůstávají však osamoceni. Oprava zámku byla v letech 1997 - 2001 zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví ČR při Ministerstvu kultury. Z fondu tohoto programu byly ministerstvem poskytovány každým rokem dotace na opravu. Ze strany Památkového ústavu v Plzni je zajištěna špičková spolupráce. Jeho pracovníci, kteří jsou vynikajícími odborníky vedou majitele při opravách formou vydávaných památkových směrnic. Zajištěna je také spolupráce s Referátem kultury Krajského úřadu v Karlových Varech, který povoluje jednotlivé fáze opravných prací vydávanými závaznými rozhodnutími.
V současné době je již část zámku zpřístupněna veřejnosti. Dne 30. května 1999 byla slavnostně otevřena první zámecká expozice včetně stálé expozice „ Karel Čapek a západočeský kraj“, která připomíná pobyt K. Čapka na chyšském zámku v roce 1917.
Obnova zámecké budovy však nadále pokračuje. Do budoucna plánují manželé Lažanští prodloužení prohlídkové trasy o další krásné historické interiéry, jež se skrývají v prostorách novogotického zámku.
Zdroj:Stránky pivovaru 'Chýše'


Více na stránkách pivovaru

V Chyši vaří pivo už jedenáct let

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Karlovarský deníkAutor:Barbora Šmudlová

V pivovaru v Chyši, který je součástí místního zámku, se vaří pivo od roku 2006. „Vaříme naše domácí pivečko, které je nefiltrované a nepasterizované," uvedl zámecký pán Vladimír Lažanský.

Pivovar si za tu dobu už udělal jméno mezi odbornou veřejností, turisty i místními. „Přestože konkurence minipivovarů roste, stále ještě naše piva získávají na prestižních degustačních soutěžích různá ocenění. Letos to byla třeba bronzová pečeť z Českých Budějovic, kterou získal náš už legendární ležák. Pivovar si drží stále mimořádné postavení mezi zhruba 400 pivovary v České republice, je to dáno především tím, že máme mimořádného sládka Roberta Maňáka,“ řekl Lažanský.

Chyšský pivovar sbírá jedno ocenění za druhým. V roce 2013 získal prestižní cenu od agentury CzechTourism, a to první místo v kategorii Fénix, nejlépe obnovený objekt za zámek a pivovar v celostátní hlasovací soutěži.

„V celostátní anketě Hospodářských novin jsme se stali nejoblíbenějším minipivovarem v zemi. Také jsme získali několik prestižních cen z degustačních soutěží, jako je Pivo roku, Pivní pečeť nebo Jarní cena českých sládků,“ doplnil Lažanský.

V pivovaru se vařilo pivo už v 16. století, a to až do roku 1932. Manželé Lažanští tuto tradici obnovili po dlouhých 74 letech.

V Zámeckém pivovaru Chyše dostanete českou kuchyni jako od maminky

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Aneta Štefánková

● Pivo se v Chyších vařilo od 16. století, manželé Lažanští se tuto tradici rozhodli obnovit.
● Už deset let na zdejším zrekonstruovaném zámku můžete ochutnat zlatavý mok podle staročeské receptury.
● K tomu se přidává poctivá česká kuchyně - přesně taková, jak má být.

Šlechtická rodina Lažanských vlastnila nejen stejnojmenný pražský palác, v kterém dnes sídlí FAMU nebo vyhlášená kavárna Slavia, ale také novorenesanční zámeček v Chyších na Karlovarsku. Za komunismu zámek chátral, v roce 1996 ho koupil potomek rodu Vladimír Lažanský s manželkou a kompletně ho zrekonstruovali. Posledních 10 let v něm také vaří pivo. Vždyť pivovar fungoval v Chyších od 16. století. Součástí areálu je i pivovarská restaurace, kde dostanete českou kuchyni jako od maminky. A to skoro doslova, vaří tu totiž žena, šéfkuchařka Jaroslava Stenglová. Pokud budete mít štěstí, potkáte i žokeje Josefa Váňu, který ve městečku žije a u Lažanských je častým hostem.

Veřejnost rozhodla. Nejoblíbenější je Zámecký pivovar v Chyši

Publikováno:před rokemZdroj:Karlovarský deníkAutor:Zdeněk Hnízdil

V anketě jednoho z ekonomických médií, která se uskutečnila začátkem roku na sociálních sítích a jejíž výsledky jsou známy od dubna, vybrala veřejnost jako nejoblíbenější minipivovar v České republice Zámecký pivovar Chyše. Ten letos také slaví deset let své existence.

Podle majitele Vladimíra Lažanského jej lidé zvolili především díky jejich lásce k pivu, sládkovi, domácí kuchyni, kvalitním surovinám i geniu loci celého místa. Své kulaté jubileum oslaví 1. června.

Minipivovarů je v Česku v současnosti kolem 360 a ten chyšský byl před deseti lety první v Karlovarském kraji. Jeho premiérové várce dokonce požehnal i katolický farář.

„Do jisté míry je pro nás toto vítězství prestiž, jelikož se nejedná o odborné hodnocení, ale o odezvu našich návštěvníků. Je to ocenění za odvedenou práci a dílo," uvedl Lažanský.

Současné místo pro výrobu zlatavého moku tu vzniklo v historické budově, jež byla vystavěna v rozmezí let 1839 až 1841. V areálu se nachází však torza zdí z 16. století, tedy dob renesance, a návštěvníkům slouží rovněž přilehlý zámek a okolí obce.

„Konkurence je vysoká, takže jsme více než potěšeni. Příchozím se tu líbí také kvůli tomu, že vidí, že jsme lidé z masa a kostí, co dali a dávají do záchrany objektu vše," doplnil Lažanský.

Pivní stálice i speciály

Zákazníci si tu mohou pravidelně pochutnat na světlé jedenáctce, polotmavé a tmavé dvanáctce a na až přibližně desítce speciálů, které se tu v průběhu roku vaří. Z nich tu bývají pravidelně k dispozici Velikonoční a Vánoční speciál či světlé třináctky Anton a Leopold. Ve sklepích tu teď také dozrává Vídeňské červené. „K pivu Leopold máme také starou etiketu z 80. let 19. století, kterou dáváme opět na lahve," dodal majitel s tím, že k výčtu nabízených speciálů patří také piva ALE, IPA, APA nebo různá ochucená piva na léto.

Dále se připravuje výroční pivo, které bude k dostání během červnových oslav desátých narozenin. Tato událost se podpoří rovněž výrobou etiket, tácků a samozřejmostí bude i zábavný večer s doprovodným programem.

Kvalitní suroviny a zaměstnanci

Zámecký pivovar Chyše je pak schopen ročně vyrobit až 1 200 hektolitrů piva, přičemž jedna várka se vaří osm až deset hodin.

„Za vším stojí také kvalitní technologie, suroviny a voda. Dále je nutno mít skvělého sládka. Slad kupujeme v Benešově, chmel v Žatci a vodu máme z řeky Střely a žlutické vodní nádrže. Pivovar jsme otevřeli v roce 2006 a od té doby u nás pracuje původně českobudějovický rodák, sládek Robert Maňák. Když jsem ho přijímal, bylo mu dvaadvacet let a praxi měl u Martina Matušky, což je ve světě pivovarnictví pojem. Nyní tu žije a má v této budově také byt. Náš úspěch stojí i na něm, jelikož je do své práce naprosto ´zažraný´," dodal s úsměvem Vladimír Lažanský.

K oblíbenosti tohoto podniku přispívá velkou měrou také kuchyně. Vyrábí se tu domácí bramborové i houskové knedlíky, omáčky, nakládané pochoutky nebo jídla z piva, jako například kachna na černém pivu. Svůj podíl na tom nese rovněž kmenový stav zaměstnanců, takže se kvalita a variabilita nabídky drží stejně vysoko.

Češi fandí minipivovarům: Podle našich čtenářů je nejlepší Zámecký pivovar Chyše

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Eliška Dokulilová

● Pivo a Češi patří neodmyslitelně k sobě.
● Ve světě jsou známé především velké značky, v tuzemsku ale roste obliba lokálních pivovarů.
● Zeptali jsme se našich čtenářů, který je jejich nejoblíbenější.

V anketě na našich sociálních sítích jsme se před časem zeptali čtenářů, jak si podle nich stojí v Česku malé pivovary. Zajímalo nás, jestli mají pivo z minipivovarů rádi a který je jejich nejoblíbenější. Z výsledků ankety vyplynulo, že více než 90 procent respondentů dává specialitám z malých pivovarů přednost před klasikami z velkopivovarů. Nejlepší pivo se podle nich vaří v Zámeckém pivovaru Chyše na Karlovarsku.

A rozhodně se není čemu divit, zámecký pivovar si na kvalitě zakládá, v jeho sklepeních se ročně vyrobí maximálně 1200 hektolitrů piva. Vychutnat si ho můžete přímo v jeho historické budově, v pražské restauraci Meet & Greet a ve vybraných podnicích v Hostivici u Prahy, v Karlových Varech nebo Ústí nad Labem.

Kromě tradiční světlé jedenáctky, polotmavé a tmavé dvanáctky v něm připravují i unikátní speciály. Mezi nejoblíbenější patří Vánoční pivo či Velikonoční světlá čtrnáctka s medovou příchutí: "Speciály připravujeme téměř každý měsíc, za rok jich v pivovaru uvaříme alespoň deset. Od typických piv plzeňského typu přes americká svrchně kvašená piva po letní svěží pšeničná," láká gurmány majitel pivovaru Vladimír Lažanský.

Třeba v současnosti se mohou milovníci piva těšit v Chyši na červený čtrnáctistupňový speciál z vídeňských a bavorských sladů. "Jinak samozřejmě vaříme jedině z českého chmele," pokračuje Lažanský.

Podle něj má obliba minipivovarů své jasné opodstatnění. Nefiltrované a nepasterizované pivo má totiž mnohem plnější a specifičtější chuť než to, které se s vidinou delší trvanlivosti stáčí ve velkých pivovarech. S tím souhlasí i čtenář Jan Honzík, který pro zámecký pivovar na Karlovarsku hlasoval: "Mají zde piva s duší. Piva plná a sametově hořká."

Celkově nejoblíbenějším speciálem napříč pivovary je mezi čtenáři India Pale Ale neboli IPA. Svrchně kvašené pivo vařené ze světlého sladu sušeného se začalo poprvé vařit v 19. století v Anglii a bylo určené na vývoz do Indie. Své příznivce si pivo s velice silnou chutí i vůní očividně našlo i mezi gurmány ve střední Evropě.

Minipivovarů je v Česku v současnosti něco kolem 360, ještě před deseti lety to byla sotva třetina. Podle Lažanského je to přitom pouhé jedno procento z celkové produkce zlatavého moku v Česku. I Chyše byla jedním z prvních minipivovarů u nás, letos tak oslaví první dekádu své existence. Své oblíbence mají čtenáři ale i jinde po republice.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.06.04.2017 11:254