Novinky a zajímavosti ze světa piva

Blíží se termín veletržní novinky. Mezinárodní pivní festival doplní Vinařské Litoměřice. Během dvou dní lidé ochutnají pěnivý mok z 25 podniků. Hlavní na akci je ale renomovaná soutěž světových parametrů pro profesionály.

Dosud ho pořádali v Českých Budějovicích, na jubileum se rozhodli přestěhovat. Organizátoři Mezinárodního pivního festivalu uspořádají jeho 33. ročník 18. až 22. dubna na litoměřickém výstavišti Zahrada Čech. Do odborné části soutěže s mezinárodním renomé, která je hlavní součástí festivalu, se přihlásilo na 250 pivovarů s 1200 vzorky piv.

Registracím dominují pivovary z Chile. „Tam je pivovarnictví velice rozvinuté, je to meka piv Jižní Ameriky,“ vysvětlil prezident festivalu Alois Srb s tím, že se na soutěž už přihlásily i pivovary z Brazílie. Nebo tři největší španělské společnosti, které zásobují především Jižní a Severní Ameriku. Soutěžit budou ale i místní piva z regionu včetně toho z biskupského pivovaru.

Stovky degustátorů čtyř certifikovaných firem budou hodnotit i piva z Arménie, Kosova nebo Kazachstánu. Chybět nejspíš budou piva z Ruska a Ukrajiny. Kromě piv, která budou zápolit o světovou pivní pečeť, se bude ochutnávat také řada ciderů. Podle pořadatelů je jejich festival největší svého druhu ve střední Evropě. A ve světě větší akce jsou už jen v San Diegu a Norimberku.

Proč se festival přesunul v „Kristových letech“ z budějovického výstaviště na to litoměřické? Organizátoři odpovídají neurčitě. „Budějovice jsou sice pivem slavné město, ale podmínky byly trochu složitější,“ řekl Srb s tím, že v přesunu do Litoměřic viděl pozitivní změnu s novým kolektivem lidí, kteří dělají výstavy s maximálním nasazením. Chce, aby se tu akce uchytila trvale.

Rozhodnutí pořadatelů na změnu si každopádně cení šéfka litoměřické Zahrady Čech a Městských kulturních zařízení (MKZ) Michaela Mokrá. „Je to pro nás ctí,“ řekla. Podobně mluví starosta Radek Löwy. „Velice tuto aktivitu vítáme, chceme stavět město nejen na kultuře a památkách, ale i na jídlu a pití,“ uvedl starosta.

Ve městě se dříve v srpnu pořádaly pivní slavnosti, ty letos v celoročním kulturním programu chybějí. Fanoušky tohoto druhu akce má podle šéfky MKZ Mokré uspokojit právě dubnový festival. Ten budou moct navštívit během dvou dní pro veřejnost a ochutnat různá piva asi z pětadvaceti podniků.

V Budějovicích si našlo cestu na veřejnou část festivalu v průměru 5-8 tisíc lidí. Jak to bude tady, se teprve ukáže. Akce se koná ve stejném termínu jako Vinařské Litoměřice, tedy 21. a 22. dubna. Podle Mokré může dojít k synergii, kdy návštěvníci města budou moct zavítat na obě akce. Příští rok se ale už nejspíš křížit nebudou.

Lokalitu pro nový pivovar na místě bývalé sodovkárny v Káraném u Prahy vybrali majitelé řemeslného Vinohradského pivovaru zejména kvůli dobré dostupnosti vodního zdroje. Využívá stejnou vodu jako pražský pivovar. Rekonstrukce částečně zchátralých prostor a pořízení technologií vyšly na více než sto milionů korun. V novém pivovaru by se mělo ročně uvařit 15.000 hektolitrů piva, dvakrát víc než na Vinohradech. Pivovar do Káraného přesunul zejména výrobu ležáků. Letošní výstav odhaduje na 9500 hektolitrů piva, řekl při oficiálním otevření pivovaru výrobní ředitel Dan Hojdar.

Podle Hojdara už pivovar na pražských Vinohradech nedokázal pokrýt rostoucí poptávku. "Rozhodně ale nemáme ambici být průmyslový výrobce, chceme si udržet, že jsme řemeslný pivovar," řekl Hojdar. Areál v Káraném koupili v roce 2020, zhruba rok a půl trvala rekonstrukce, první várku piva uvařili loni v dubnu.

Výroba piva je podle něj mimořádně náročná na spotřebu vody, na jeden litr piva se spotřebuje od tří do deseti litrů vody. V Káraném spotřebují díky moderním technologiím na litr piva zhruba čtyři litry vody. "Například všechna čerpadla jsou chlazená vodou, která jde do odpadu, ale můžete ji schraňovat a znovu použít," řekl Hojdar.

Společnost podle něj za loňský rok vykáže ztrátu, přesná čísla zatím nejsou k dispozici. "Zásadně vyšší byly samozřejmě náklady na energie, a to zhruba pětinásobně, máme spotové ceny," řekl Hojdar.

Pivovar na pražských Vinohradech obnovil vaření piva v původním pivovaru v roce 2014. Zaměřuje se na výrobu ležáků plzeňského typu, vaří i svrchně kvašená piva. Hlavními odběrateli jsou hospody a restaurace, s plánovaným navýšením výroby se chtějí víc zaměřit i na zahraniční trh.

Součástí nového pivovaru v Káraném, kde pracuje pět lidí, bude i výčep. Lidé si budou moci nový pivovar prohlédnout v sobotu.

Ve dnech 14. až 16. dubna se uskuteční historická konference s názvem Pivo v turbulentních časech. Konference proběhne v prostorách Kulturního domu a kina v Krásné Lípě. Mezi její hlavní organizátory patří Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Pivovar Falkenštejn, který letos oslaví 10 let od svého založení.

Účastníky konference čeká celkem 37 příspěvků rozdělených do sedmi bloků, mezi kterými nebudou chybět ani témata jako Ženy a pivo nebo Pivovary ve Velké válce. Přednášet navíc přijedou i zahraniční hosté ze Slovenska nebo Polska, takže se účastníci konference dozví něco o pivovarnictví a pivní kultuře těchto zemí.

„V roce 2016 uspořádala katedra historie FF UJEP ve spolupráci s dalšími partnery konferenci Orosené dějiny. Jejím výstupem byla stejnojmenná kolektivní monografie, která posunula naše vědění zase o kus dál. Jedním z pivovarů, které tehdy naši konferenci podpořily, byl krásnolipský Falkenštejn. Ten se mimo vaření piva dlouhodobě věnuje i pořádání různých přednášek a akcí zaměřených na poznání regionu, kde jsou mj. reflektována i historická témata. A protože v letošním roce slaví deset let od svého založení, rozhodli jsme se uspořádat společně další odbornou konferenci,“ komentuje jeden z hlavních organizátorů konference a vedoucí katedry historie FF UJEP
doc. Martin Veselý.

Kromě konferenčních příspěvků je také v plánu diskusní panel s Janem Pokorným, společenský večer s Falkenštejnem a páteční doprovodný koncert, na kterém vystoupí litvínovský písničkář a kytarista Xavier Baumaxa.

„Letos je naším záměrem propojit historické bádání s aktuálním děním v pivovarnictví a nabídnout i pohled do zákulisí vaření piva a poznání pivních stylů. Výstupem této konference by měla být další kolektivní monografie zaměřená na dějiny piva a pivovarnictví,“ dodává doc. Martin Veselý.

Pořadateli a partnery akce jsou kromě Pivovaru Falkenštejn a Filozofické fakulty UJEP, také Archiv města Ústí nad Labem, Státní okresní archiv v Děčíně, Collegium Cibium a Město Krásná Lípa.

Konference Pivo v turbulentních časech se koná pod záštitou senátorů Senátu PČR Ing. Zdeňka Linharta a Mgr. Martina Krska, rektora Univerzity J. E. Purkyně RNDr. Jaroslava Koutského, Ph. D., a náměstka hejtmana Ústeckého kraje Mgr. Jiřího Řeháka.

Jednání s investory o případném kapitálovém vstupu do společnosti Pivovary CZ Group, která provozuje pivovary Holba, Litovel a Zubr, je nyní ve fázi finanční prověrky této přední tuzemské pivovarnické skupiny. "Proces due diligence běží a je snaha, aby byl ukončen na přelomu dubna a května," řekl ČTK místopředseda představenstva společnosti Pivovary CZ Group Jaromír Dvorský.

Proces bude prostřednictvím společnosti Patria Corporate Finance dál pokračovat, ve hře je podle Dvorského prodej až 100 procent akcií pivovarnické skupiny.

Díky proceduře due diligence potenciální investoři získají ucelenou představu o majetku, hospodaření, dluzích, obchodních partnerech či právních poměrech společnosti. "Skládáme různé účty a odpovídáme na různé dotazy. Jsme vůči společnosti Patria maximálně otevření," uvedl Dvorský, podle kterého na investorech bude záležet, zda po ukončení této fáze budou chtít pokračovat v jednání o kapitálovém vstupu. Další informace Dvorský nezveřejnil s poukazem na to, že akcionáře skupiny Pivovary CZ Group při jednáních zastupuje společnost Patria.

Pivovarnická skupina Pivovary CZ Group v roce 2022 zvýšila celkový výstav piva a nápojů meziročně o šest procent na 770.818 hektolitrů. Loňská produkce skupiny byla o tři procenta vyšší než v předcovidovém roce 2019. Tržby trojlístku pivovarů v roce 2022 vzrostly o 14 procent na 1,374 miliardy korun. Motorem růstu tržeb byl loni zejména vyšší export, pomohlo i oživení gastronomického trhu, prodej prémiového sortimentu piv a také dubnové zvýšení cen, kdy cena půllitru sudového piva z produkce trojice pivovarů vzrostla o korunu.

Finanční kondice skupiny Pivovary CZ Group je podle Dvorského velmi dobrá. "Očekáváme (za rok 2022) hospodářský výsledek kolem 97 milionů korun," podotkl Dvorský, podle kterého firma nemá žádné dluhy a veškeré své závazky vůči dodavatelům platí ve lhůtě. Prioritou při chystané transakci bude podle Dvorského to, aby se trojice pivovarů nadále obchodně, ekonomicky i technologicky rozvíjela a byla v nich zachována zaměstnanost. Trojlístek pivovarů dohromady zaměstnává zhruba pět stovek lidí.

Společnost Pivovary CZ Group byla založena v prosinci 2020. Pivovary v Přerově, Litovli a Hanušovicích do ní poté vložily majetek, za který získaly odpovídající akciový podíl. Spojení má podle zástupců pivovarů zvýšit konkurenceschopnost všech tří sesterských značek, posílit jejich postavení na trhu a optimalizovat procesy především v oblasti distribuce piva a oběhu vratných obalů.

Jaké je pivo z tanku ve srovnání s tím ze sudu? Podle zkušeného pivovarníka Milana Rambouska je pivo z tanku spíše módním trendem a nemusí být vždy výhodou.

„Když se nad tím zamyslíte, tak pivo z tanku nejdřív přepraví z velkého pivovaru a přetočí ho do velkých přepravních cisteren. Pak ho znovu přetočí do tanku v konkrétní hospodě a pak se teprve z tanku točí pivo. To znamená, že se několikrát přetáčí, laicky řečeno se do něj kope. Když ho přetočíte rovnou do sudu a ten sud přímo naradíte v hospodě, je tam méně přetahování,“ míní Rambousek.

Někdo může namítnout, že je pivo z tanku čistší. I to je podle sládka Milana Rambouska diskutabilní. „Pokud v tancích nejsou vloženy vaky, nemusí být čistší. A v některých hospodách ty vaky vyhazují, protože jsou drahé, takže i proto nemůžu říct, že pivo z tanku je lepší. Co se ale týká samotné čistoty, ta je velmi důležitá. Jde o čistotu chlazení, stáčení, a tak dále. Ne nadarmo se říká, že sládek pivo vaří a hostinský pivo dělá. To je hluboká pravda, říká pivovarník.

Ležákům zvoní umíráček
Pokud chcete pivo, které má stále stejnou chuť, pak to bude jedině pivo z velkého pivovaru, kde se pivo dělá ve velkém a všechno je přesně odměřeno a vypočítáno. Milan Rambousek sice podporuje i minipivovary, které produkují hlavně novinky, svrchně kvašená a ochucená piva. Ale vadí mu, že kvalitní výroby spodně kvašených ležáků ubývá.

„Podporuju minipivovary, ale na druhou stranu jsem nostalgický. Pociťuji, že nám ležáky odumírají. Doba je rychlá a i pivo se vaří rychle, tendence svrchně kvašených piv narůstá. Ano, je to rychlejší a módnější. Dnes jsou velkým trendem také probiotická piva, což je ale podle mě trochu show. Jsou to tzv. kyseláče, přidávají se do nich bakterie mléčného kvašení a různé ovoce, třeba brusinky, švestky, pomeranče a různá koření. Je to prostě móda, lidé to chtějí. Přesto ale, čím zaklopíte dobré jídlo? Přece klasických ležákem. A mrzí mě, že výroba ležáku je dnes potlačována,“ uzavírá pivovarník Milan Rambousek.

Pivovar v Poličce je podle Milana Rambouska jeden z mála velmi dobře fungujících s českými majiteli. Více si poslechněte v záznamu pořadu.

Plzeňský Prazdroj a Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha společně opět po roce uvařily speciál Popeleční Benedict. Kromě chmele z klášterní chmelnice použili i slad sušený kouřem z dubového dřeva. Ten dodává polotmavému ležáku lehce uzenou chuť. Historický způsob přípravy připomíná, že tradice vaření piva na Břevnově sahá až do dob raného středověku. Slavnostní naražení sudu proběhne 9. dubna na Velikonočních trzích v Praze.

Pocta české pivovarské historii bude i tento rok hlavním tématem velikonočního speciálu Plzeňského Prazdroje. Na trh znovu míří speciál Popeleční Benedict,
který patřil v loňském roce mezi nejúspěšnější piva programu Volba sládků.

„Loňský Popeleční Benedict byl skutečně úspěšný. A tím nemyslím pouze samotné pivo, které návštěvníci restaurací náležitě ocenili svou přízní, ale vše kolem jeho přípravy, vaření i prezentace v hospodách. Byla to velmi dobrá ukázka spolupráce dvou pivovarů, které patří k pilířům české pivovarské historie. Proto jsme se dohodli, že si společné vaření zopakujeme.“ vysvětluje manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský.

„Měli jsme na Popeleční Benedict velmi pozitivní ohlasy po celou dobu, kdy byl v prodeji. I během roku se nás lidé ptali, zda ho ještě budeme vařit. Proto jsme ani chvíli neváhali, když nás kolegové sládci z Prazdroje opět oslovili.“ říká Aleš Potěšil, sládek Břevnovského pivovaru a s úsměvem dodává: „Letos ho uvaříme raději o 20 % více než vloni, aby se dostalo na všechny.“

Břevnovský klášter, nejstarší mužský klášter v Čechách, je už od svého vzniku v roce 993 úzce spjatý s výrobou piva. Název velikonočního speciálu Popeleční Benedict odkazuje ke svatému Benedictu z Nursie, zakladateli Benediktinského řádu, ke kterému patří i Břevnovský klášter. Přívlastek „Popeleční“ pak připomíná začátek postního období před Velikonočními svátky. V dávné minulosti vařili mniši v klášterech právě v předvelikonočním období silná piva, která byla součástí jejich postního „jídelníčku“. Pivo bylo spolu s chlebem také zásadním zdrojem živin a kalorií během čtyřicetidenního půstu, a proto se o něm někdy říkalo, „že se jí, nikoli pije“.

Popeleční Benedict je polotmavá třináctka s lehkým zákalem a krémovou pěnou. Je uvařen ze čtyř druhů sladu. Slad Abbey se podílí na krásné barvě piva a zároveň do chuti přináší příjemné sladové a sušenkové tóny. Speciál je ozvláštněn použitím nakuřovaného sladu, který museli sládci dávkovat velmi opatrně, tak aby uzené aroma kouře bylo příjemně znát, ale nerušilo ve vůni, ani v chuti. „Kolegové z Břevnova přišli letos s nápadem na zvýraznění této originální chuti, a proto jsme množství nakuřovaného sladu pro letošek mírně zvýšili,“ komentuje tvorbu receptury sládek Volby sládků Tomáš Pokorný. „Popeleční Benedict je ale i letos velmi pitelný a jeho chuti to jen prospělo,“ dodává. Pro chmelení byla použita kombinace jemných českých chmelových odrůd, typická pro český ležák – Žatecký poloraný červeňák z benediktinské chmelnice a Sládek. Hořkost tohoto piva je 32 jednotek IBU, obsah alkoholu 5,4 %.

Pivo Popeleční Benedict uvařili sládci Břevnovského pivovaru i Plzeňského Prazdroje souběžně ve svých pivovarech podle stejné receptury. Obě verze piva najednou pak mohou zájemci porovnat například v restauraci Klášterní šenk přímo v areálu Břevnovského kláštera, nebo v pivovarském klubu Benedict v pražském Karlíně.

Slavnostní naražení dřevěného sudu s pivem Popeleční Benedict letos proběhne v rámci Velikonočních trhů, 9. dubna od 16 hodin na Staroměstském náměstí.

Speciály z Plzeňského Prazdroje mohou milovníci piva ochutnat pouze na místech, kde pivu věnují perfektní péči, a tím zajišťují špičkovou kvalitu – těch je aktuálně přibližně tisícovka v celé zemi, jejich přehled je na webu www.volbasladku.cz.

Oblíbeno hrou politiků se stalo pouštění balónků. Velký ohlas získal zvláště balónek, který obsahuje zprávu o zvýšení DPH. Protesty nenechaly na ministru financí Zbyňku Stanjurovi nit suchou. Stěžují si ekonomové, podnikatelé a jménem spotřebitelů opoziční politici, kterým se nelíbí, že stát chce navrženým opatřením vytáhnout z lidí 24 miliard korun.

Poprask byl tak veliký, že se musel ozvat premiér Petr Fiala a upozornit, že zpráva o DPH unikla ještě během jednání vládních stran a že tedy nemá smysl kritizovat návrh, který nebyl schválen – zkrátka připomněl, že přece jde jen o balónek.

Jak známo, politici balónky vypouštějí, aby otestovali reakci veřejnosti. Může se stát, že proti úniku nějaké plánované změny nikdo neprotestuje. Potom lze bez problémů plán uskutečnit. Když jsou naopak protesty příliš rozsáhlé, tak je možné návrh bezbolestně stáhnout.

Existuje ovšem ještě třetí varianta balónkové hry. Vláda navrhne mírnější opatření, kterou kritici stíhají plamennými slovy, přeháněním se však sami znemožní, a tím se otevře cesta k mnohem drsnější reformě.

Údolí nářků
Stížnosti ve věci DPH opravdu přehánějí. Návrh ministerstva financí je krotký, jenom vrací poměry, které platily už dříve. V časech pandemie se snižovaly sazby daně z přidané hodnoty, například na vodné a stočné, točené pivo, vstupenky na kulturní představení či za ubytování v hotelu, obvykle s připomínkou, že jde o dočasný pokles. Teď dočasnost končí.

Minimálně podnikatelé si pamatují, že ještě v roce 2014 platily pouze dvě sazby DPH. Ta základní byla 21 procent, snížená dosahovala 15 procent. Levicové vládní garnitury se pustily do daňového inženýrství a zavedly ještě třetí sazbu ve výši 10 procent. Teď se třetí sazba ruší a patnáctiprocentní sazba DPH se snižuje o procento.

Jinými slovy, vrací se poměry, ve kterých jsme žili před deseti lety, najednou se nám to však zdá neúnosné a nářky tuzemského obyvatelstva dosahují nebes. Česko se ostatně v poslední době změnilo na údolí nářků. Za absolutní katastrofu bývá považován fakt, že se úroková sazba u hypoték pohybuje mezi pěti a šesti procenty, tedy na úrovni, na jaké byla rovněž před deseti lety.

Spoustu slz nás stála zpráva, že se důchody letos zvýší jen o 12 procent, i když jde o nejrychlejší tempo v blízkých zemích Evropské unie. Máme přece nárok na dostupné bydlení a valorizaci důchodů, která svým tempem musí předstihnout inflaci.

Pokles porodnosti má jediný důvod, totiž skutečnost, že se rodičovský příspěvek nevalorizuje stejně jako důchody. Jak chceme udržet cenu elektřiny na slušné úrovni, když stát nepřiplatí dodavatelům cenu, kterou si nárokují. Jak chceme, aby podnikatelé investovali, když jim stát neproplatí aspoň polovinu nákladů na investici. Ve výčtu, který popisuje tzv. nárokovou ekonomiku, by se dalo pokračovat.

Teď tedy vláda úvahami o zvýšení DPH ohrozila nárok některých odvětví platit nízké daně, případně vyvolala výhružky zmíněných podnikatelů, že náklady nechají zaplatit spotřebitele. Nářek, který se v reakci na vypuštěný balónek spustil, nelze přeslechnout.

Ti, kdo si přehnaně stěžují, si však škodí sami, nehledě k tomu, že diskreditují samotný princip nárokové ekonomiky. Právě praxe, jak tuzemské vlády vycházely vstříc všem nárokům, vytvořila schodek na úrovni 300-500 miliard. Teď bude třeba některé nároky opět odmítnout, i když to vyvolá divoký pláč a dlouho neslýchané skřípění zubů. Jak snadno se ovšem budou vládě škrtat všemožné výhody, když první mezi položkami bude nesmyslně snížená sazba daně z přidané hodnoty za točené pivo.

Velikonoční prohlášení ministra financí Zbyňka Stanjury vyděsilo hospodské a restauratéry v celé republice. Nelíbí se jim jeho plán zvýšit současnou sazbu DPH na pivo z deseti na 21 procent. Pokud se tak stane, hrozí podle nich, že některé hospůdky, zejména vesnické, zaniknou.

Ještě před pandemií koronaviru bylo každý den v malé hospůdce Psí bouda v Hradci Králové plno a veselo. Doba se však změnila a hosté se vracejí jen pomalu. „Po pandemii přišla energetická krize a znovu chodí se jen asi polovina hostů. Ne však, na rozdíl od minulosti, pravidelně,“ popsal majitel oblíbené osvěžovny Milan Zeman. Nyní ho šokovalo velikonoční prohlášení ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS, který chce pivo převést ze současné desetiprocentní hladiny daně z přidané hodnoty (DPH) na 21 procent.

Pro hospody a restaurace to podle něj bude další rána. „Zase budu muset zdražit a nebude sem chodit nikdo. Vím o několika hospůdkách, které právě kvůli špatné finanční situaci buď nedávno skončily, nebo se na zavření chystají. Zatím mezi nimi nejsem, ale bude záležet i na hostech. A pokud ministrův plán projde, obávám se, že radši budou popíjet pivo doma a do hospody přestanou chodit,“ vyjádřil svoji obavu Zeman.

Skeptický k plánu ministra, respektive životaschopnosti hospod, zejména těch venkovských, je i pivovarský expert z České zemědělské univerzity v Praze Tomáš Maier. „Pokud to projde, budou se asi hospůdky masivně zavírat. Pro některé by totiž byl opětovný nárůst cen piva devastující,“ řekl Maier. Odhadl, že pokud všechny vládní strany Stanjurův plán posvětí, vyskočí cena o dvě až tři koruny.

Více škody než užitku
Ještě razantnější nárůst ceny za jednu čárku na lístku však v případě změny sazby DPH predikuje člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky Lukáš Kastner. „Pokud se sazba zvedne o uvažovaných jedenáct procent, hospody zdraží minimálně o deset procent. Kde tak tedy nyní stojí pivo čtyřicet korun, půjde nahoru o čtyři koruny. Pokud padesát, o korun pět. A to opravdu některé hospody a restaurace už nepřežijí,“ uvedl Kastner.

Dodal, že nejenom u piva, ale i v celé gastronomii nebude navrhované zvýšení DPH efektivní a přinese více škody, než užitku. „V době, kdy ostatní státy, například Slovensko nebo Velká Británie, snižují sazby, aby podpořili covidovou pandemií zasažené obory, česká vláda se jim snaží tímto krokem podkopnout nohy,“ doplnil Kastner.

Ziskovost v oboru podle něj klesne o více než 30 procent. „Zejména na vesnicích a menších městech přestane podnikání v gastronomii dávat smysl,“ postěžoval si Kastner.

Plán kritizují i pivovarníci
Značné výhrady mají proti plánu ministerstva financí i pivovarníci. „S velkým rozhořčením jsme přijali zprávu, že vláda uvažuje o přeřazení čepovaného piva do nejvyšší sazby DPH. Připadá mi, že se poslední vlády předhánějí, kdo dá větší ránu našemu gastro odvětví,“ uvedl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich.

Podle něj by o daních neměli rozhodovat jen matematici, kteří sčítají nereálná čísla. „Budeme na tom biti my všichni, aniž by to pomohlo státu a jeho pokladně. Ty poslední hospody z malých obcí nadobro zmizí a tím skončí společenský život úplně. Bez něho je naše společnost doslova vyřízená. Zkuste si páni z Prahy nebo Brna zajet do obce, kde hospoda již není, a kde ještě přežívá. V místech bez hospody se prostě nedomluvíte, vůbec nepochopíte, co se tam děje, respektive, jak to, že se nic neděje? Tam prostě chcípl pes,“ uvedl Voldřich.

Kritickými hlasy nešetřil návrh ani předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Roman Havlík. „V tuto chvíli nepovažujeme návrhy, které jsou momentálně zveřejněné, za relevantní nebo finální. Protože pokud se na ně podíváme jako na celek, je evidentní, že příliš smysl nedávají a nebyly by úplně pozitivním příspěvkem pro nikoho, včetně státních financí,“ míní Havlík.

Daňová reforma by se dle něj měla opírat o úspory, ale do médií unikají podklady zaměřené spíše na příjmovou stránku. „Ministerstvu financí jsme své stanovisko sdělili a předpokládáme, že si ještě propočítá přímé a nepřímé dopady na ekonomiku a přehodnotí své analytické materiály. Pivovarský sektor má zkušenost se skokovým navýšením sazby spotřební daně v roce 2010 a nabízí poskytnutí jasných dopadů na zákazníky, hospodské a pivovary,“ doplnil předseda Havlík.

Hoteliéři: Problémem vlády je komunikace
Nepřijatelný je Stanjurův návrh i pro Asociaci hotelů a restaurací České republiky. „V první řadě považujeme za nešťastné postupné uvolňování úvah vlády o možných změnách v DPH. Komunikace je bohužel problém této vlády již od počátku. Podnikatelé dostávají pouze útržkovité a zprostředkované informace, aniž by se k nim mohli vyjádřit. Jakékoliv změny by měly být řádně prodiskutovány se zástupci podnikatelů, měly by být systémové a podložené analýzou dopadů do jednotlivých oblastí podnikání,“ nechal se slyšet prezident asociace Václav Stárek.

Jedním dechem dodal, že debatu o přechodu na dvě sazby DPH, místo současných třech, považuje rastauratérská asociace za legitimní. „Přesto je třeba připomenout, že současná vládní koalice svým voličům před volbami jasně slibovala, že nebude navyšovat daňovou zátěž podnikatelů a občanů. Tento předvolební slib by takovým krokem zásadně porušila,“ doplnil Stárek.

Redakce Deníku se pokoušela sehnat stanovisko ekonomických poradců premiéra Patra Fialy Štěpána Křečka a Heleny Horské. Oba se však kvůli dovolené omluvili a Stanjurův plán nekomentovali.

V Česku už se rozjíždí vlna krachů a ukončování nevýdělečných provozů. Důvodů je celá řada a jsou pochopitelně převážně ekonomické. Podnikům vzrostly vstupní náklady, ať už jsou to suroviny, energie nebo mzdy a je stále těžší udržet nějakou rentabilitu. Podle ekonomů můžeme být svědky dalších nehezkých konců.

Složitá situace
Za sebou to má už i oblíbený Pardubický pivovar, kde se na konci března definitivně přestalo vařit pivo. Zaměstnanci dostali výpověď včetně zákonného odstupného. Pokud zde někdo pracoval dlouhodobě, bylo mu odstupné dokonce navýšeno.

Co je to ale platné, když někdo v této nejisté době ztratí stálé a dosud stabilní zaměstnání. Majitel Pardubického pivovaru, kterým je Staropramen, nabídl bývalým zaměstnancům také podpůrný program, aby se dokázali zorientovat na současném trhu práce, sestavit si životopis apod. Zajímavé přitom je, že podle všeho nenabídl zaměstnancům práci v rámci své skupiny, což značí, že už má přinejmenším plné stavy.

Pivovar fyzicky sice končí, avšak oblíbená piva se budou vařit dále. Půjde o několik těch nejznámějších, jako je Vilém 11, Hořká 12, Arnoštova hořká 10 nebo Porter. Výroba bude pokračovat v pivovaru Ostravar, který patří rovněž Staropramenu.

Byly velké plány
Končí každopádně velká tradice, kdy Pardubický pivovar byl založen už v roce 1871 a o rok později se zde začalo slavit pivo. Shodou okolností loni oslavil 150. výročí od této události. V nedávné době ho koupil právě Staropramen, který s ním měl velké plány a investoval zde 100 milionů korun. Nakonec to ale nevyšlo a je konec.

Velkou otázkou je, co se stane s areálem pivovaru. Ten svým uzavřením pozbyl primární funkci a není jasné, co se s ním stane. Jde o velký objekt a nikdo si nepřeje, aby uprostřed města chátral.

Návrh reformy DPH počítá jen s dvěma sazbami namísto nynějších tří.

Ministr financí Zbyněk Stanjura připravil největší reformu daně z přidané hodnoty za posledních osm let. Jeho návrh počítá s tím, že namísto dnešních tří sazeb ve výši 10, 15 a 21 procent budou zavedeny jen dvě – základní ve stejné výši, tedy 21 procent, a jedna snížená, 14procentní.

Informovala o tom v pondělí večer ve zpravodajství Česká televize.

Ministr navrhuje přesunout část služeb a zboží z nejnižší sazby do té nejvyšší, jednadvacetiprocentní. Bylo by to třeba vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na kulturní a sportovní akce.

Návrh je součástí vládního plánu snížit v příštím roce schodek rozpočtu. Koaliční partneři chtějí o změnách ještě jednat. Opozice už dala najevo, že bude proti.

Na pivo 21 procent, ostatní je k debatě
„Všechny posuzujeme podle těch hledisek, to znamená, jestli je tam nějaký společenský důvod, že společnost má tyhle služby například konzumovat více, že si myslíme, že je to správně, a pak můžeme pomoci sníženou sazbou. U toho piva je to z mého pohledu jednoduché, pivo je alkohol a tam žádný důvod pro to, aby alkohol byl ve snížené sazbě, já osobně nevidím. Všechny ostatní jsou k debatě,“ řekl ČT občanský demokrat Stanjura.

Podle ministra mají ve snížené sazbě DPH zůstat jen sociálně nejcitlivější položky. Také ubytování v hotelu to podle něj není.

„Já doporučuji zohlednit sociální nebo zdravotní aspekt. Pak to má smysl, aby tam byla snížená sazba,“ upřesnil Stanjura.

O růstu daně z přidané hodnoty u ubytovacích služeb ale ještě chtějí diskutovat třeba Piráti. „Návrhy, které jsme zatím diskutovali, jako je třeba navýšení daně u ubytovacích služeb, by dopadly třeba i na studenty u vysokoškolských kolejí, kteří už nyní platí rekordní částky,“ upozornil předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

ČT zjistila, že ministerstvo financí navrhlo přeřadit z nejnižší do nejvyšší sazby DPH také teplo nebo opravy obuvi a kol. Další koaliční strany, hlavně STAN a TOP 09, jsou k jednání o přesunutí těchto položek do vyšší sazby DPH vstřícné.

„Pojďme se bavit o důsledné revizi. O tom, jaká konkrétní položka, jaká konkrétní služba nebo jaký konkrétní statek je v té konkrétní sazbě,“ řekl místopředseda STAN Lukáš Vlček.

„U každé položky vést diskusi, jestli opravdu naplňuje ten nezbytný charakter, nebo jestli by se přesunula do té základní sazby,“ doplnil šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.

Nechápu, pravil Babiš
Zvýšit DPH o jedenáct procentních bodů navrhují finance i pro kadeřnictví a holičství. Také ta ta by podle šéfa Asociace kadeřníků Václava Pražáka musela zvýšit ceny.

Služby kadeřníků podobně třeba jako ubytování nebo točené pivo přeřadila v roce 2020 do nejnižší sazby DPH tehdejší vláda Andreje Babiše. To mělo pomoci podnikatelům v době covidu a po zavedení EET.

„Hnutí ANO vždycky snižovalo daně. Nechápu, když tohle se tváří jako pravicová vláda, jak můžou zase uvažovat o navyšování daní, oni nejsou schopní si vybrat,“ poznamenal Andrej Babiš.

„Dokonce jsou návrhy, kdy chtějí přeřadit i spoustu položek, které jsou třeba i důležité pro bydlení, do té 21procentní základní sazby, což je pro nás nepřijatelné,“ komentoval místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř z SPD

Výsledek bude v dubnu
Podle návrhu by se z desetiprocentní sazby do čtrnáctiprocentní přesunuly například léky, jízdenky ve veřejné dopravě, stravovací služby nebo knihy, noviny a časopisy. Naopak z patnácti do čtrnáctiprocentní sazby DPH by stát přemístil potraviny, nealkoholické nápoje, zdravotnické pomůcky nebo stavební práce.

To by teoreticky mohlo vést k velmi mírnému snížení cen.

Třeba lidovci nebo STAN by ale rádi zachovali tři sazby DPH a některé citlivé položky by rádi přesunuli do nejnižší, desetiprocentní sazby.

„Každopádně si myslíme, že do té nejnižší sazby DPH by měly spadnout základní potraviny. A co se týká zase té nejvyšší sazby, tak tam by například mohly být řezané květiny nebo parní lázně. Já nevidím žádný důvod, proč by měly být v té nižší sazbě DPH,“ míní místopředseda sněmovny, lidovec Jan Bartošek.

Právě vstupné do parních lázní nebo saun navrhuje ministr financí přesunout z desetiprocentní do jednadvacetiprocentní sazby. Týkalo by se to i vstupenek do bazénů, kin, divadel nebo na koncerty. Z patnácti do jednadvacetiprocentní sazby pak plánuje přeřadit třeba sběr a přepravu komunálního odpadu nebo palivové dřevo.

Přiteče 24 miliard?
Koalice teď bude o všech těchto položkách jednat, definitivní dohodu chce představit do konce dubna.

„Expertní návrh ministerstva financí jsme poslali všem vládním stranám a v nejbližších dnech nás čeká debata o tom, jestli ještě dojde k nějakým přesunům,“ řekl Stanjura.

Jeho návrh na změny v DPH by v příštím roce přinesl do státního rozpočtu 24 miliard korun. Do sněmovny by ho ministr rád předložil v červnu. Poslanci by o něm mohli definitivně hlasovat na podzim.