Novinky a zajímavosti ze světa piva

Díky enormnímu zájmu o zálohované skleněné obaly zbudoval Plzeňský Prazdroj speciální třídicí linku. Jedinou svého druhu. V čem vyniká a co se děje s lahví, která už doslouží?

Dlouhodobě nejžádanějším obalem Prazdroje jsou skleněné vratné lahve, které tvoří bezmála 40 procent prodejů, na druhém místě jsou sudy. Trendem posledních let je rostoucí zájem lidí o plechovky. A právě díky vysoké poptávce po skleněných lahvích zprovoznil Prazdroj ve svém plzeňském pivovaru automatickou třídicí linku na skleněné vratné lahve. Doposud toto třídění probíhalo ručně.

Jde o jedinou takovou instalaci v Česku. Linka zaměstnancům ulehčuje manuální práci a současně zvyšuje spolehlivost třídění milionů prázdných vratných lahví, které jsou sváženy z obchodů. „Část zaměstnanců u třídičky lahví zůstane, další najdou uplatnění na jiných pozicích v rámci stáčení piva,“ řekl Petr Kofroň, manažer plzeňského pivovaru.

Co čeká lahev z cizího pivovaru?
„Vratné skleněné lahve u nás mají desítky let dlouhou tradici a systém funguje opravdu dobře. Více než 98 procent lahví nám lidé vrátí zpátky, abychom je znovu využili. Díky tomu nemusí být stovky milionů nových lahví vůbec vyrobeny,“ říká Pavel Šemík, technický ředitel Plzeňského Prazdroje.

Prázdné lahve jsou tříděny přímo v obchodech, nicméně občas se stane, že lahev skončí v jiném pivovaru, než by měla. Proto v pivovarech probíhá jejich finální dotřídění. „Naše lahve posíláme k umytí a znovunaplnění, lahve jiných pivovarů vytřídíme a následně jim je dovezeme. Doposud jsme tuto práci dělali ručně, nově jsme schopni díky automatické lince vše zrychlit a zefektivnit,“ vysvětluje technický ředitel.

Přes 80 tisíc lahví za hodinu
Do třídicí technologie společnosti vision-tec investoval pivovar bezmála 50 milionů korun. V Česku jde vůbec o první automatickou třídicí linku na skleněné vratné lahve. Dokáže zkontrolovat a poté vytřídit 4050 přepravek za hodinu, tedy 81 tisíc pivních lahví. Systém je unikátní v tom, že umí lahve kontrolovat přímo v přepravkách, které přijely z obchodů, a není třeba je z nich vyndávat.

Automat nejdříve zkoumá strukturu a poškození přepravek, přítomnost cizích předmětů a následně technický stav lahví. Poškozené lahve a přepravky vyřadí z oběhu a dál pokračuje s nezávadnými kusy, které rozlišuje dle designu, barvy, etikety a rozměrů. K ručnímu zpracování tak nově míří pouze přepravky s cizími předměty nebo v Česku málo používané lahve.

4 miliony lahví loni nepatřily Prazdroji
Cizích přepravek nebo přepravek Prazdroje s cizími lahvemi se následně ujímá dvanáctiramenný robot, který z nich dokáže za jízdy lahve vyndat a roztřídit je podle druhů a následně znovu vložit do správných přepravek příslušného pivovaru. Systém je vybaven automatickým zásobníkem přepravek, a dokáže tak plnit 10 různých druhů přepravek různých značek a pivovarů.

„Jen za minulý rok jsme vytřídili a odvezli jiným pivovarům přibližně 4 miliony prázdných lahví. Naopak zpátky jsme od nich vykoupili téměř 2 miliony našich skleněných lahví. Máme dohodu o vzájemné výměně lahví s velkou částí velkých a středních tuzemských pivovarů, pod které spadá přes 30 značek, čímž si navzájem dokážeme pomoci, a lahve tak umíme opravdu maximálně využít. I díky tomu funguje zálohový systém opravdu dobře,“ doplňuje Petr Kofroň.

Vratná lahev se naplní asi 22×
Systém zálohování skleněných pivních lahví se v Česku používá již od druhé poloviny 20. století. Jen Plzeňský Prazdroj má aktuálně v oběhu kolem 160 milionů lahví, celkově je pak na trhu zhruba 400 milionů skleněných vratných lahví. „Reálná životnost naší vratné lahve je 6 až 7 let a během jejího života ji naplníme v průměru dvaadvacetkrát. Po dosloužení jsou lahve vytříděny a jsou z nich opět vyrobeny lahve nové,“ dodává Petr Kofroň.

Léto se blíží a pivovary se chystají na svoji hlavní sezonu. Vedle tradičních ležáků a výčepních piv roste v létě výrazně konzumace ochucených piv, a to jak těch nealkoholických, tak tzv. pivních mixů s nízkým obsahem alkoholu.

Obliba ochucených piv přitom roste dlouhodobě, a na rozdíl od klasických ležáků je více pijí ženy a mladší generace. S rostoucím zájmem konzumentů se rozšiřuje také spektrum nabízených příchutí – od tradičních jako je citron, grep, bezový květ, jablko nebo švestka, k více exotickým jako je brusinka, rozmarýn nebo yuzu. K dostání jsou i kombinace více příchutí.

Obliba ochucených piv, těch nealkoholických i s nízkým obsahem alkoholu (beer mixy s obsahem alkoholu cca 2 %) roste dlouhodobě, vloni tato kategorie představovala 8 % lokální produkce piva. Celková produkce nealko a ochucených piv dosáhla 1,3 mil. hl, což je meziročně o 13 % více, a historicky zatím nejvyšší objem. Mezi oblíbené příchutě ochucených piv patří citrusové (grep, citron nebo pomeranč), lesní plody (malina, borůvka nebo ostružina), ale také na bázi tradičního českého ovoce jako je jablko, hruška či švestka. Vybrané novinky pro letošní letní sezonu představil Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) v rámci svého projektu „Kde se pivo vaří“.

„Zákazníky letos čekají nové příchutě, ale také ochucená piva s nižším obsahem cukru nebo úplně bez přidaného cukru. Pivovary tak vycházejí vstříc trendu zdravého životního stylu spotřebitelů. Ochucená piva jsou kvalitní alternativou pro dospělé konzumenty, protože na rozdíl od jiných slazených nápojů neobsahují zpravidla žádná umělá sladidla, barviva nebo konzervanty,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka ČSPS. Projekt ČSPS „Kde se pivo vaří“ oslavuje současné české pivovarnictví. Je rozdělený do několika témat, v nichž se představují zajímavé osobnosti, příběhy, projekty a trendy v oboru.

Soud zamítl žalobu ruského podnikatele Sergeje Majzuse na rozhodnutí, kterým mu úřady neprodloužily pobyt v Česku. Důvodem je mimo jiné, že by jeho aktivity mohly vyústit v nebezpečnou trestnou činnost.
Článek

Ruský podnikatel Sergej Majzus, jemuž – nebo jeho rodině – patří v Česku zámky, rozsáhlé nemovitosti či firmy podnikající v zemědělství, se přiblížil k tomu, že bude muset nuceně opustit Českou republiku.

Komise Ministerstva vnitra pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců mu nejprve odmítla prodloužit povolení k pobytu, a když podal proti tomu žalobu, zamítl ji nově také – zatím nepravomocně – Krajský soud v Českých Budějovicích.

Podle komise jsou závažná zjištění policie, že Sergej Majzus je v Česku v kontaktu s lidmi, kteří se podílejí na organizovaném zločinu. K tomu se přiklonil i soud.

„Utajované informace bez jakýchkoli pochybností svědčí o tom, že pobyt žalobce (Sergeje Majzuse) na území České republiky za účelem podnikání – účasti v právnické osobě specifikované v žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu – není v zájmu České republiky,“ napsala do rozhodnutí českobudějovická krajská soudkyně Tereza Kučerová.

Advokát Boris Vršinský, který Majzuse zastupuje, se k rozhodnutí soudu nechtěl vyjadřovat. Zdůvodnil to tím, že ho nemá zatím k dispozici. Není tak například jasné, jestli se bude Majzus dál soudit a podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Kvůli tomu, že nebyl zproštěn mlčenlivosti, nechtěl advokát Vršinský ani říct, jestli jeho klient stále pobývá v Česku. „Nemůžu vám o svých klientech vyprávět žádné informace,“ uvedl Vršinský na dotaz Seznam Zpráv.

Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců předala soudu konkrétně informace o tom, že činnost Majzuse „spočívá v činnosti a rozvíjení kontaktů souvisejících s organizovaným kriminálním prostředím a takovým svým jednáním se může dopouštět závažné a významně společensky nebezpečné trestné činnosti“.

Navíc tato komise, jak se dále v rozsudku uvádí, získala i zcela nové informace, že aktivity Majzuse mohou vyústit na území Česka v nebezpečnou trestnou činnost.

Sergej Majzus v žalobě mimo jiné uvedl, že tuzemské úřady zasáhly do jeho práv. Jeho rodina podle něj dlouhodobě žije v Česku a nebude s ní moci být v kontaktu. Navíc tvrdí, že po návratu do Ruska by mohl být politicky pronásledován anebo povolán do války na Ukrajině.

Soud však tyto obavy označil za spekulace. Podle soudkyně Kučerové navíc Majzusovi nebrání nic v tom, aby žil jinde než v Rusku. „Má možnost zvolit si pobytovou destinaci dle svých uvážení, proto mu nic nebrání realizovat rodinný život na území jiného, bezpečného, státu,“ napsala Kučerová.

A doplnila, že podnikat může také z jiného státu. Sám Majzus, jak soudkyně upozornila, pro zpravodaj obce Chotoviny řekl, že „svůj byznys může provádět prakticky odkudkoliv“.

Už před tím, než úřady rozhodly o neprodloužení Majzusova pobytu v Česku, uzavřel podnikatel s manželkou dohodu o majetku.

Jak Seznam Zprávy zjistily v katastru nemovitostí, samotnému Majzusovi nyní de iure nepatří nic, zatímco ve vlastnictví jeho ženy jsou v současné době zámky Chotoviny a Nemyšl, dva rodinné domy nedaleko Prahy, byt v pražských Hlubočepech, ateliér v Dejvicích a dalších rozsáhlé pozemky v jižních Čechách a na jihu Moravy.

Nemovitosti vlastní pouze tři firmy, v nichž je Sergej Majzus jednatelem.

Převedl i firmu s vrtulníky
Nejde jen o nemovitosti. Sergej Majzus donedávna v Česku zprostředkovaně vlastnil i leteckou techniku. Na firmu Maysus Aviation Comapany jsou dodnes v leteckém rejstříku zaregistrovány dva vrtulníky Eurocopter. První s typovým označením EC 120 už od roku 2008, druhý byl zaregistrován teprve v dubnu loňského roku. Oba stroje nyní provozuje Česká vrtulníková škola a poskytovatel leteckých prací Helitom.

Nicméně i u tohoto majetku Majzus svůj vliv odstínil. Od loňského června je totiž zmíněná firma Maysus Aviation Comapany ve vlastnictví pražské advokátní kanceláře Vych & Partners.

Firma není jen majitelem dvou vrtulníků, dle leteckého rejstříku sama provozuje malý letoun Cirrus SR 22.

Pivovar Krušovice spouští integrovanou kampaň na podporu uvedení nového ležáku Bohém. Koncept těží ze vztahu otce a syna Polívkových, dramatizuje mezigenerační střet a rozehrává příběh od romantického začátku k bohémské jízdě v druhé fázi kampaně.

„Naše zadání bylo velmi ambiciózní a spojené s velkými očekáváními, která byla splněna bezezbytku. Chtěli jsme nejen vystoupit z řady, ale hlavně podpořit vnímanou kvalitu produktu, a proto jsme zvolili na české poměry odvážný přístup založený nejen na funkčních, ale hlavně emočních benefitech,” říká Jiří Coufal, Group Brand Manager značky Krušovice spadající do portfolia Heineken.

Mediální strategii tvoří dvě odlišné fáze s různou TV stopáží, nasazené s časovým odstupem. Navíc jsou obě fáze na první pohled zdánlivě odlišné.

Nejprve lyrický Básník rozehrává příběh, který o dva týdny později vrcholí ukázkou nespoutaného bohémství ve spotu Bohém. První fáze stojí na produktových vlastnostech, které představuje mladý básník v podání Vladimíra Polívky. Ten recituje příběh původu, složení a chuti moku z prémiového žateckého chmele a křivoklátské vody.

Navazuje druhá fáze, která diváky posune k imageové podívané na téma bohémství. Bolek Polívka za hudebního doprovodu skupiny Carry The Throne ukazuje Vladimírovi, co to znamená být skutečným bohémem. Výsledkem je výpravný spot s filmovou estetikou.

„Jsme rádi, že díky vstřícnému přístupu a odhodlání celého marketingového týmu značky Krušovice jsme měli volnost v kreativnímu přístupu k tvorbě integrované komunikační kampaně, která navíc vznikla v rekordně krátkém čase,“ říká Petr Kroupa, Head of Comms, FLO.

Za novou komunikační kampaní pivovaru Krušovice ze skupiny Heineken stojí tým FLO, který je součástí konzultační skupiny Mind2FLO. Režie obou spotů se ujal Milan Balog, za produkcí stojí Boogie Films. Na vzniku kreativního konceptu se podílel i tým Jinej Gang, který FLO přizvala ke spolupráci. Zapojil se i Adam Bartas zodpovědný za klíčové vizuály.

Po tradičně laděném spotu přichází totální změna. Heineken právě nasazuje druhý díl televizní kampaně na Krušovice Bohém s Bolkem Polívkou a jeho synem Vladimírem. „Kreativou jsme chtěli nejen překvapit, ale také pobavit,“ vysvětluje Martina Ježdíková, marketingová ředitelka společnosti Heineken, v rozhovoru pro MAM.

Zatímco v úvodní části, která byla nasazena na začátku května, básnil herec Vladimír Polívka o pivě, závěrečný záběr tohoto spotu na jeho otce Bolka předznamenal, že příběh bude mít pokračování. Jakým směrem se vydal, je však poměrně překvapivé.

„Očekávání českého pivního spotřebitele od produktu i reklamy ovlivňuje to, že je velice konzervativní a tradiční. A stejné atributy má i česká pivní reklama. Věděli jsme, že pokud se vydáme touto cestou, nijak se neodlišíme. My jsme se však odlišit chtěli a také jsme chtěli, aby to spotřebitele zasáhlo,“ říká Martina Ježdíková.

Z toho, jak byla druhá kreativa pojata, je evidentní, pro koho Krušovice nový ležák Bohém a svou kampaň uvařili. „Naším záměrem je vytvořit pozitivnější vztah mladší cílové skupiny k naší značce a nabídnout jí skvěle chutnající pivo,“ vysvětluje marketingová ředitelka.

Proč jste se rozhodli přinést na hodně nasycený pivní trh nový produkt?

Značka Krušovice je velmi známá, povědomí o ní má 98 procent českých spotřebitelů. Ale naše mladší aspirativní cílová skupina od 25 do 40 let k ní má neutrální vztah. To bychom chtěli změnit. Proto na ni cílíme komunikaci, pro kterou však zároveň platí, že nesmí negativně narušit tu současnou cílovou skupinu, která má ke Krušovicím vztah.

Jak obtížné je Bohéma uvést a vyplatí se tato určitě nemalá investice?
Náročné to je hodně, protože vše od receptury přes název a obal až po komunikační koncept vznikalo od nuly. Z pohledu času, lidí i financí to byl složitý proces a jestli se to vyplatí, budeme vědět zhruba za půl roku. Máme velmi vysoká očekávání a prvotní data jsou pozitivní. Bohémovi věříme.

Vyšly vám dobře testy?
Krásně se nám zakřížkovala všechna políčka. Šli jsme od konceptu, který byl velmi silný. Dokázali jsme se dostat do nejlepší desítky FMCG konceptů co do síly značky a ochoty zaplatit cenovou prémii a korespondovalo to s našimi cíli v rámci brand power. Hodně jsme testovali design obalu, a i zde jsme splnili všechna naše KPIs — jestli je atraktivní, zda je spotřebitel ochoten za produkt zaplatit více než za běžnou značku a jestli mu design ke značce Krušovice sedí. Testováním prošly i názvy, kdy se postupovalo od velkého množství různých variant až k Bohémovi, se kterým se mladší i starší cílová skupina z mnoha důvodů sžila. Vyšla nám dobře televizní reklama a úspěch mělo také samotné pivo. Zkrátka všechny ukazatele říkají, že je náš balíček správný. Teď to musíme prodat.

Český svaz pivovarů a sladoven společně usiluje o zařazení české pivní kultury do světového nehmotného dědictví UNESCO. Snahu podpořily dva kraje, které pivní kulturu zapsaly na seznamy kulturního dědictví. Nyní budou odborníci zkoumat, co přesně by se mělo zapsat na národní úrovni, říká ředitelka svazu Martina Ferencová.

Ve chvíli, kdy se objevily informace o tom, že by česká pivní kultura měla být zapsána do nehmotného kulturního dědictví UNESCO, se vyrojily spekulace, co česká pivní kultura vlastně je.

Mluvit o zapsání na seznam UNESCO je ještě poměrně předčasné. Teď jsme teprve prošli první krajskou částí a tam zapisujeme prvek na seznam kulturního dědictví. Nyní půjdeme na druhou úroveň, což je národní přihláška. O tom, co je česká pivní kultura, může mít každý představu úplně jinou.

Ale v rámci přihlášky jsou jasně specifikované body, které musí obsahovat. Že je to prvek, který je živý, který se předává z generace na generaci, který má význam pro skupinu lidí... Tohle všechno budeme připravovat, ale nebudeme to jako svaz dělat sami, protože je to velice odborná záležitost. Proto jsme sestavili radu pro vyplnění přihlášky, kde jsou odborníci ze sociologie, etnologie, historie. A ti budou i za pomoci ministerstva kultury a dalších institucí, kterých se to týká, dávat dohromady definici českého pivního dědictví.

Podle současného časového plánu by to měli mít hotové kdy? Zhruba necelý za rok by se měla dávat přihláška oficiálně na ministerstvo kultury?
S radou se poprvé setkáme příští týden v Brně, máme ambice do konce prázdnin připravit takovou bílou knihu toho, co ta definice je, s nějakými základními body. A určitě chceme národní přihlášku podat ve vyhlášeném termínu, tedy do konce příštího února.

Kdy by se tedy mohla česká pivní kultura ocitnout na Seznamu kulturního dědictví UNESCO?
Pokud všechno půjde dobře, mělo by se to v únoru příštího roku schvalovat na ministerstvu kultury. A následující rok by stát pak dával přihlášku mezinárodní, kdy se začínáme bavit o UNESCO. A tam nevím. Mají tam pravidla, že se každý rok nominují země z určitých regionů, a tak věřím, že na nás to okno zbyde co nejdříve. A byli bychom rádi, kdyby to v roce 2026 mohlo být.

V posledních týdnech se v Praze uskutečnil sjezd evropských pivovarníků, zařazení do UNESCO pro českou pivní kulturu podpořil mimo jiné Gavin Hattersley, šéf nadnárodní skupiny Molson Coors, která v ČR vlastní Pivovary Staropramen.
Ano, máme také velkou podporu od asociace v Belgii, kde už podobným procesem prošli. Tak nám radí mimo jiné, čeho se vyvarovat, protože například Němci to úplně nezvládali a šli cestou pokus omyl. My to chceme mít všechno připravené co nejlépe, takže je to pro nás velká pomoc.

národní úrovni, říká ředitelka svazu Martina Ferencová.
Ukázkově načepované pivo, i to lze v centrum ochutnat. (21. dubna 2023)
Šéfka Českého svaz pivovarů a sladoven Martina Ferencová
V pivovaru Zichovec se experimentů nebojí.
V plzeňském pivovaru Purkmistr je v nabídce zelené pivo.
V Dolní Lhotě u Blanska rozjeli majitelé restaurace vlastní minipivovar. V...
42 fotografií

Ve chvíli, kdy se objevily informace o tom, že by česká pivní kultura měla být zapsána do nehmotného kulturního dědictví UNESCO, se vyrojily spekulace, co česká pivní kultura vlastně je.
Mluvit o zapsání na seznam UNESCO je ještě poměrně předčasné. Teď jsme teprve prošli první krajskou částí a tam zapisujeme prvek na seznam kulturního dědictví. Nyní půjdeme na druhou úroveň, což je národní přihláška. O tom, co je česká pivní kultura, může mít každý představu úplně jinou.

Ale v rámci přihlášky jsou jasně specifikované body, které musí obsahovat. Že je to prvek, který je živý, který se předává z generace na generaci, který má význam pro skupinu lidí... Tohle všechno budeme připravovat, ale nebudeme to jako svaz dělat sami, protože je to velice odborná záležitost. Proto jsme sestavili radu pro vyplnění přihlášky, kde jsou odborníci ze sociologie, etnologie, historie. A ti budou i za pomoci ministerstva kultury a dalších institucí, kterých se to týká, dávat dohromady definici českého pivního dědictví.
Šéfka Českého svaz pivovarů a sladoven Martina Ferencová
V pivovaru Zichovec se experimentů nebojí.
V plzeňském pivovaru Purkmistr je v nabídce zelené pivo.
V Dolní Lhotě u Blanska rozjeli majitelé restaurace vlastní minipivovar. V dubnu bude možné pivo poprvé ochutnat.
42 fotografií

Podle současného časového plánu by to měli mít hotové kdy? Zhruba necelý za rok by se měla dávat přihláška oficiálně na ministerstvo kultury?
S radou se poprvé setkáme příští týden v Brně, máme ambice do konce prázdnin připravit takovou bílou knihu toho, co ta definice je, s nějakými základními body. A určitě chceme národní přihlášku podat ve vyhlášeném termínu, tedy do konce příštího února.

Kdy by se tedy mohla česká pivní kultura ocitnout na Seznamu kulturního dědictví UNESCO?
Pokud všechno půjde dobře, mělo by se to v únoru příštího roku schvalovat na ministerstvu kultury. A následující rok by stát pak dával přihlášku mezinárodní, kdy se začínáme bavit o UNESCO. A tam nevím. Mají tam pravidla, že se každý rok nominují země z určitých regionů, a tak věřím, že na nás to okno zbyde co nejdříve. A byli bychom rádi, kdyby to v roce 2026 mohlo být.

V posledních týdnech se v Praze uskutečnil sjezd evropských pivovarníků, zařazení do UNESCO pro českou pivní kulturu podpořil mimo jiné Gavin Hattersley, šéf nadnárodní skupiny Molson Coors, která v ČR vlastní Pivovary Staropramen.
Ano, máme také velkou podporu od asociace v Belgii, kde už podobným procesem prošli. Tak nám radí mimo jiné, čeho se vyvarovat, protože například Němci to úplně nezvládali a šli cestou pokus omyl. My to chceme mít všechno připravené co nejlépe, takže je to pro nás velká pomoc.
Pivo je symbolem národní hrdosti, řekl svaz. A podal přihlášku do UNESCO

Zástupce právě belgických pivovarníků Maudgal Krishan v Praze mluvil o tom, že jim zapsání na seznam UNESCO dává obrovskou výhodu při jednání se státem. Například kdyby se znovu kvůli epidemiologickým důvodům rušilo setkávání, hospody s označením UNESCO se budou daleko hůř zavírat. Není tedy cesta českých pivovarníků především kvůli této výhodě, že budou moci říct, že jsou v rámci ČR výjimečnější než jiné obory například i při jednání o daňových záležitostech jako je spotřební daň?
Když jsem někde v zahraničí a řeknu, že jsem z Česka, okamžitě se mě na pivo zeptají. Je to první nebo druhá otázka. A je to věc našeho národního kulturního dědictví. Je to součást naší kultury a identity a myslím, že jsme na to hrdí. Samozřejmě jsme si vědomi toho, že vyrábíme alkoholický nápoj, takže pracujeme i na preventivních a osvětových kampaních. Uznání významu českého pivovarnictví je pro nás důležité. Myslím, že to prospěje i turismu a ekonomice ČR. Ale samozřejmě to může pomoci i jinde.

Plzeňský pivovar Proud pokračuje ve spolupráci s rovněž plzeňskou společností YUZU. Po prvním společném speciálu Yuzu Pale Ale, u zákazníků velmi úspěšném, nyní následuje novinka z dalšího zajímavého exotického ovoce – Maracuja Ale.

„Naše Maracuja Ale je nefiltrované pivo žluté barvy, s lehce exotickou vůní maracuji připomínající meruňky či mango. V chuti je pivo lehké a mírně nakyslé, což podporuje jeho dobrou pitelnost. Celkový dojem je podtržen suchým dozníváním hořkosti,“ charakterizuje nový speciál sládková pivovaru Proud Lenka Straková.

„Ve spolupráci s pivovarem Proud již vznikl Yuzu Pale Ale, pivo s exotickou chutí plodu yuzu, který je stále naší srdcovkou. Když přišla otázka na možnou další spolupráci, neváhali jsme. Volba padla na maracuju, která se stala v posledních měsících velmi oblíbenou, říká Petra Krističová ze společnosti YUZU, která na český trh dodává produkty z yuzu, maracuji a zázvoru v prvotřídní kvalitě.

Maracuja, mučenka, passion fruit… je ovoce, které vyniká lahodnou sladko-kyselou chutí, výrazným aroma a příjemnou šťavnatostí. Ve žlutooranžové dužině je velké množství semínek, které mají, mimo jiných příznivých vlastností, také vysoký obsah antioxidantů s protizánětlivým účinkem. „Farmáři z Jižní Koreje maracuju zpracovávají stejnou metodou jako již známé yuzu. Tím je zachována vůně, mnoho vitamínů, antioxidantů a samozřejmě originální chuť. Kombinací s vybranými chmelovými produkty od zkušeného týmu pivovarníků se přednosti naší maracujové směsi povedly přenést do velmi originálního piva, které na českém trhu nemá obdoby. Z výsledku jsme nadšeni a přejeme si, aby zákazníkům toto pivo chutnalo stejně jako nám. Jemnost a elegance osloví něžné pohlaví, ale pochutnají si i ostřílení pivaři, kteří rádi objevují nové originální chutě,“ dodává Petra Krističová.

Maracuja Ale je možné zakoupit v e-shopu Proudu, ve vybraných pivotékách či ochutnávkových pivnicích. A to v 500ml plechovkách a v lahvích o objemu 330 ml.

Velké i malé české pivovary letos milovníky chmelového moku opět neochudí o nové chutě a styly. Prim budou hrát hlavně lehčí piva, sládci ale chystají i hutnější silné speciály.

Český pivní svět se už dávno nepodobá konfekčnímu obchodu s unifikovanou garderóbou, kde si český pivař musel vystačit jen s desítkou a dvanáctkou. A tak jako módní návrháři přicházejí při každé změně ročního období s novou kolekcí, i pivovary prakticky každý kvartál obměňují svůj chmelový šatník.

Nejinak tomu bude i nadcházející léto a prázdniny. Podle prezidenta Českomoravského svazu pivovarů Michala Voldřicha se letošní letní speciály budou držet trendu slabých „cyklistických“ piv. „Zejména vařená desítka bude mít letos, a zřejmě i v dalších letech, výrazný nárůst v letních měsících,“ uvedl Voldřich.

In budou i nefiltrované nealkoholické nápoje. Například Rodinný pivovar Bernard právě uvádí na trh nealkoholické pivo s grepovou šťávou Bernard Bitter Grep free. „Má věrnou příchuť a vůni čerstvého grepu, je harmonicky hořké a velmi osvěživé,“ uvedl k novince mluvčí pivovaru Radek Tulis.

S nepřeberným množstvím chutí pak přichází Plzeňský Prazdroj, který například rozšiřuje oblíbenou řadu ciderů „Jednou z nich je pokračování koktejlové řady Frisco Fiztonic. Jedná se o drink inspirovaný legendárním tonicovým koktejlem s hořkosladkou chutí,“ informoval mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář.

Plzeňský pivovar také přijde s inovacemi své nealkoholické řady Birell. „Ovocná piva na bázi Birellu Světlého jsou nově k mání i s příchutěmi Mango & Citrón, Borůvka & Brusinka a Mandarinka & Yuzu,“ doplnil Kovář.

Úplnou novinkou v nabídce je pak Kozel Nealko. Už tradiční program Volba sládků v červnu nabídne ve více než tisícovce podniků v Česku a na Slovensku speciál Pšeničný Prior. „Jedná se o svrchně kvašené nefiltrované pivo s lehkým aromatem a svěží chutí s ovocnými tóny. Jde o společnou várku Plzeňského Prazdroje a Městského pivovaru Domažlice. V červenci pak nabídneme nefiltrovaný světlý ležák z moderních českých chmelů s názvem Hop Hop Hop,“ dodal Kovář.

Na letní sezónu se připravují taktéž Pivovary Staropramen. „V těchto dnech se ve vybraných hospodách a restauracích objeví limitovaná várka čtyřikrát chmeleného Speciálu ze spilky s nezaměnitelným citrusovým aroma a výraznou hořkou chutí. Světlé pivo Summer je doslova stvořené pro letní dny,“ uvedla mluvčí pivovaru Denisa Mylbachrová. Druhou novinkou je Staropramen Desítka, tu čeká premiéra příští týden.

Zkrátka nepřijdou ani vyznavači hutnějších piv. Pro ně začal vařit severočeský pivovar Svijany pivo s všeříkajícím názvem – Pivo přímo ze sklepa. Jedná se o dvanáctistupňový ležák, který bude k dostání v elegantní litrové hnědé skleněné lahvi s keramickým patentním uzávěrem. Ta bude navíc vratná.

Do designových lahví se Pivo přímo ze sklepa stáčí bez filtrace, stabilizace, pasterizace nebo jakýchkoliv jiných úprav přímo z ležáckého tanku v ležáckých sklepích pivovaru. „Cílem je dostat naše tradiční řemeslné pivo k zákazníkům s vyššími nároky na kvalitu a přírodní charakter konzumovaných potravin, kteří ocení řemeslný a zdraví prospěšný produkt v ekologickém a důstojném obalu,“ přiblížil svijanský sládek Petr Menšík.

Poprvé a naposled?
Kromě velkých hráčů na trhu se k vaření letních speciálů chystá i celá řada ze současných 507 minipivovarů. Jedním z nich je například východočeský pivovar Ovipistán, který připravil pivo Konspirátor. Na něm se podílel nejen létající sládek budějovického Budvaru Aleš Dvořák, ale i zástupci Pivního rozjímání, tedy festivalu piv, který se každý červen koná v Hradci Králové.

„A právě jen pro tuto příležitost jsme pivo uvařili. Jedná se o silný čtrnáctistupňový ležák založený na klasickém českém chmelu a žateckém poloraném červeňáku,“ uvedl prezident Ovipistánu Viktor Johanis. O tom, že by při úspěchu piva pokračovali uvařením jeho další várky, však zástupci pivovaru zatím neuvažují. Pro cyklisty naopak i letos uvaří oblíbenou devítku Diplomat.

O případném pokračování své letošní novinky neuvažují ani ve vrchlabském pivovaru Hendrych. Ten letos navaří speciální pivo ze smrkových výhonků. A to na počest 60 narozenin Krkonošského národního parku. Celá várka nového piva by měla být ze spilky vyexpedována za měsíc.

„Zatím jsme se dohodli na tom, že uděláme jen jednu várku, která bude čítat asi čtyři tisíce piv. A pokud půjde vše podle plánu, a také našich chuťových pohárků, nové pivo by mělo spatřit světlo světa na začátku července,“ uvedl majitel pivovaru Vojtěch Hendrych. Pokud nový speciál u lidí zaboduje, nebrání se pivovar tomu, jej do budoucna zařadit mezi své sezónní speciály.

Již 9. ročník oblíbeného festivalu ZUBRFEST se bude konat v sobotu 10. 6. 2023 ve 13:30 hodin v areálu přerovského pivovaru ZUBR. Návštěvníci se mohou těšit na pestrou nabídku piv na čepu, bohatý hudební a doprovodný program, exkurze do pivovaru nebo školu čepování piva.

„ZUBRFEST se stal již tradiční oslavou začátku léta a my jsme rádi, že se brány pivovaru opět otevřou pro tisíce návštěvníků. Každoročně se snažíme zajistit maximálně pestrý program, ve kterém si najdou své návštěvníci napříč generacemi,“ říká Kateřina Vilímová, brand manažerka pivovaru Zubr a dodává: „Na letošní ročník ZUBRFESTU jsme si připravili novinku v podobě speciálního balíčku „Zlatý PIVEX“. Návštěvníci budou mít možnost koupit si za zvýhodněnou cenu 100 Kč balíček 5 poukazů na piva nedávno oceněná v prestižní degustační soutěži o Zlatý pohár PIVEX. Jedná se o světlé výčepní pivo ZUBR Gold, 4x chmelenou jedenáctku ZUBR Grand a světlý ležák ZUBR Gradus. Tato novinka jistě potěší zejména skupinky přátel, které si do pivovaru přijdou užít zábavu a společně s námi oslavit úspěchy našich piv.“

Mezi hudební interprety, kteří vystoupí na ZUBRFESTU 2023, patří kapela Šrouby a Matice, která hraje nejznámější hity skupiny Mandrage, hitmaker Michal David, český rapper Raego, písničkář Thom Artway a zlatým hřeben večera bude legendární tanz metalová skupina Trautenberg.

Doprovodný program bude letos nově rozšířen o první ročník školy čepování piva, ve které se milovníci správně načepovaného piva zábavnou formou dozví, jak o pivo pečovat a jak ho správně čepovat.
Dále si mohou návštěvníci v rámci doprovodného programu zasoutěžit v různých soutěžích o atraktivní dárky, při exkurzích nahlédnou do provozu pivovaru a hokejoví fanoušci se setkají se svými oblíbenými hokejisty během autogramiády A-týmu HC ZUBR Přerov, která startuje v 17:00 hodin.

Návštěvníci se mohou těšit na bohatý pivní sortiment a samozřejmě nebude chybět ani nefiltrovaný 4x chmelený ležák ZUBR Grand přímo z ležáckého sklepa, nebo piva ZUBR Gold a ZUBR Gradus oceněná v dubnu medailemi na odborné degustační soutěži o Zlatý pohár PIVEX 2023. Příznivci netradičních piv mohou ochutnat dvanáctistupňový Višňový ležák z nového programu SLÁDKŮV TIP, ve kterém letos společně představují sládci pivovarů Zubr, Holba a Litovel jedinečný výběr 7 limitovaných edic piva, uvařených k různým příležitostem podle unikátních receptur.

Vstupenky za zvýhodněnou cenu je možné zakoupit v online předprodeji na webových stránkách festivalu www.zubrfest.cz, nebo v podnikové prodejně pivovaru. Na místě pak budou vstupenky k dostání za 450 Kč.

Plzeňský Prazdroj a Městský pivovar Domažlice se už podruhé spojili, aby přinesli milovníkům piva výjimečný zážitek. Společně představují speciál Pšeničný Prior, svrchně kvašené nefiltrované pivo s lehkým aromatem a svěží chutí s ovocnými tóny. Pšeničný speciál mohou pivní nadšenci od začátku června ochutnat ve více než 1000 podniků v Česku i na Slovensku.

Oblíbený program Plzeňského Prazdroje Volba sládků navazuje na úspěšnou sérii spoluprací s malými pivovary. Společně s Městským pivovarem Domažlice nabídne v červnu svrchně kvašený speciál Pšeničný Prior. Právě v Domažlicích spatřil Prior světlo světa před třemi dekádami poprvé. Původní receptura pro toto pivo vznikla totiž už v 90. letech, kdy domažlický pivovar ještě patřil do skupiny Prazdroje. Díky bývalému sládkovi Miroslavu Sekorovi a bývalému řediteli pivovaru Jaroslavovi Lstibůrkovi, se původní recept Prioru podařilo zachovat a pivo se tak znovu uvařit. Stávající sládci Tomáš Pokorný z Plzeňského Prazdroje a Jana Müllerová z Městského pivovaru Domažlice pak společně vyladili recepturu tak, aby odpovídala chutím dnešních fanoušků pivních speciálů.

Svrchně kvašený pšeničný nefiltr se připravuje ze tří druhů sladu – pšeničného, plzeňského a karamelového. K chmelení sládci použili odrůdy Vital a Žatecký poloraný červeňák, které pivu dodávají příjemnou hořkost a chmelové aroma. „Díky panu Sekorovi, který v pivovaru dělal dlouhá léta sládka, a bývalému řediteli panu Lstibůrkovi jsme se mohli inspirovat původním technologickým postupem.
Po celkovém vyladění receptury jsme uvařili vyváženou nefiltrovanou jedenáctku s pěti procenty alkoholu, která se i díky svému ovocnému nádechu skvěle hodí
k létu,“ říká domažlická sládková Jana Müllerová.

Charakteristika piva odpovídá pšeničným pivům typu Hefeweizen, známým z německých restaurací a alpských lyžařských středisek. Ta jsou typická světlou barvou, nabízí i svěží chuť s příjemnými tóny banánů a hřebíčku. Hořkost je nižší, pohybuje se kolem 14 IBU, díky čemuž tato piva vyhledává řada milovnic piva z řad dámského publika. Protože se jedná o nefiltrované pivo, je mu vlastní vyšší zákal.

„Při tvorbě pivních speciálů rádi čerpáme z dlouhé tradice českého piva a příběh Prioru je její nedílnou součástí. A když nám v tomto pomůžou kolegové z řad profesionálů z menších pivovarů, jsme vždycky o to raději. Spolupráce s jejich kreativními sládky, jakým je i Jana Müllerová z Domažlic, je vždycky velkým zážitkem,“ doplňuje manažer Volby sládků Plzeňského Prazdroje Tomáš Drahoňovský.