Novinky a zajímavosti ze světa piva

Listopadová Volba sládků, kterou připravuje pro hospody Plzeňský Prazdroj, přenese milovníky speciálů o stovky let do historie. Nabídne Kraftbier, pivo inspirované stylem altbier, který by měl být jedním z nejstarších pivních stylů vůbec. Ten vznikl v sousedním Německu
a za jeho rodné město se považuje Düsseldorf.

Ve Volbě sládků se v listopadu milovníci piva dozvědí, jak chutnal jejich oblíbený nápoj dávno před příchodem ležáku. Pivo podobné altbieru se vařilo na území střední Evropy už ve středověku. Název altbier (pivo vařené po staru) dostal tento styl
v 19. století, tedy v době, kdy se z Plzně začal Evropou šířit nový hit – plzeňský ležák. Mnohé pivovary začaly v té době označovat jako altbier piva vařená podle původní receptury.

Jako je Česko rodnou zemí pivního stylu pilsner, altbier se zrodil v Německu. Také proto se prazdrojští sládci vydali k našim západním sousedům, aby načerpali inspiraci. „Za kolébku altbieru je považován Düsseldorf. Proto jsme jeli nahlédnout pod pokličku místních renomovaných pivovarů, které mají dlouhodobou zkušenost s vařením altbieru, abychom mohli naším milovníkům piva zprostředkovat co nejautentičtější zážitek,“ říká Tomáš Drahoňovský, manažer programu Volba sládků Plzeňského Prazdroje.

Piva stylu altbier jsou typická tmavší barvou, mírnou hořkostí doplněnou lehkými tony chuti praženého sladu. Typickou vlastností je pro tato piva taky dobrá pitelnost. Svou chutí mají blíže ke klasickému ležáku než k jiným tmavým svrchně kvašeným pivům. Je to dáno i recepturou těchto piv, podle které podobně jako ležák kvasí a zrají při nižších teplotách.

„Kraftbier je nefiltrované, svrchně kvašené dvanáctistupňové polotmavé pivo. Díky použitému chmelu Rubín je příjemně hořké (30 IBU). Má jemnou sladovou chuť s lehkými ovocnými tóny a s dobrou pitelností má blízko ke klasickým ležákům. Na tom má zásluhu použitá technologie a slady plzeňský, mnichovský, carared, pražený. Ty mu taky dávají typickou rubínově hnědou barvu (45 EBU),“ popisuje altbier sládek Prazdroje Tomáš Pokorný.

Kraftbier mohou v listopadu fanoušci speciálních piv ochutnat v hospodách, pivních barech a restauracích po celé České republice a Slovensku. Nejbližší výčepní místo najdou na stránkách www.volbasladku.cz.

Po staletí je Česko zemí, kde se pěstují ty nejkvalitnější odrůdy chmele na světě. Tato tradice je ale v ohrožení. Vlivem oteplování i zastavování úrodné půdy přichází chmel o místa, kde se mu daří nejlépe. "Piva bude stále dost. Ale nebude tak kvalitní. Prémiová piva budou výsadou, běžný člověk si je asi nedá," říká vědec Martin Možný, vedoucí týmu, jehož studie způsobila mezinárodní rozruch.

Pole mezi Doksanami a vesnicí Rohatce na Litoměřicku je nerozeznatelné od jakéhokoli jiného. Roste tady třeba kukuřice nebo řepka. Ještě před pár desítkami let ale krajina vypadala jinak. Byly tady chmelnice, kde rostla i světově nejproslavenější odrůda žatecký poloraný červeňák. Je nedílnou součástí klasických piv, jako je Plzeňský prazdroj nebo Budějovický Budvar, i mnoha speciálů z minipivovarů.

Jenže chmel už tady dnes neroste. Míst, kde se mu daří, stále ubývá. "Je tady pětina toho, co bylo před několika desítkami let. A hrozí, že to skočí ještě dolů," říká Martin Možný z oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy Akademie věd.

Důvodů je více, jeden ale ční nad ostatní. Klimatická změna.

Martin Možný společně s dalšími vědci z České zemědělské univerzity a Českého hydrometeorologického ústavu v posledních letech zkoumal, jaký má oteplování planety vliv na produkci chmele v Česku i dalších zemích Evropy. Studii nyní skupina publikovala v prestižním časopise Nature Communications. Vzbudila mezinárodní pozornost, tématu se věnovala nejvýznamnější zahraniční média jako BBC, The Guardian nebo CNN.

Výsledky jsou totiž alarmující. Oteplování v příštích desetiletích zasáhne i pivo, změní se jeho chuť i cena. "Piva bude dost. Ale lokalit vhodných pro nejkvalitnější aromatické chmele je hrozně málo. A ubývají. Dá se tak předpokládat, že pivo bude obecně méně kvalitní. Aromatický chmel bude výsadou prémiových piv, které si běžný člověk asi nedá. A do Žatce se budeme jezdit dívat jako do skanzenu," předpovídá Možný.
Právě kvalitní aromatické chmely českému pivu dodávají kromě hořkosti i charakteristickou hloubku a kořeněnou chuť. Ale pokud se modely vyplní, bude ho méně a méně. Tím vzroste i jeho cena. Pivovary tak místo něj mohou začít ještě častěji než dnes užívat levnější a méně kvalitní alternativy.

Proto se běžná česká piva v budoucnu budou dál přibližovat produktům, kterým se hanlivě říká "europiva". Označení se používá pro masově vyráběná a chuťově nevýrazná piva, obvykle z produkce nadnárodních firem. "Když si dáte v Americe Budweiser, tak pochopíte," odkazuje Možný na vodové pivo americké firmy Anheuser-Busch, která o název vedla s českým Budvarem stovky sporů po celém světě.

Časy Starců na chmelu jsou pryč
Ačkoli se může chmel zdát jako celkem běžná plodina, daří se mu jen ve velmi specifických podmínkách. A to zejména kvalitním aromatickým odrůdám. Pokud se podnebí jen mírně změní, chmel trpí. To se nyní děje nejen v Česku, ale v celé Evropě. Kontinent zažívá v posledních letech mimořádně horké období, letošní léto bylo dokonce nejteplejší v historii měření. A podle vědeckých klimatických modelů má tato změna v budoucnu ještě zesílit.

"Protože je produkce vysoce kvalitního aromatického chmele omezená na relativně malá území s vhodnými přírodními podmínkami, existuje vážné riziko, že velkou část produkce zasáhnou vlny veder a extrémní sucho, které budou v budoucnu kvůli klimatické změně častější," stojí ve studii. Vědci předpokládají, že se do roku 2050 oproti současnosti sníží výnosy chmele o čtyři až 18 procent.

Oteplování navíc v chmelu snižuje obsah takzvaných alfa látek, které jsou zásadní pro hořkost a celkovou chuť piva. Do roku 2050 by se jejich podíl v chmelu mohl podle vědců snížit o 20 až 31 procent.

Za to může zejména to, že chmel dnes dozrává zhruba v červenci, kdy je ještě dlouhý den, což mu vadí. "Když se člověk podívá na film Starci na chmelu z roku 1964, tak otevře pusu, protože tam je poznat, že se sklízelo ke konci září. Od té doby se to posunulo asi o měsíc dopředu," upozorňuje Možný.

"Ztratí se to, pro co člověk pivo pije"
Přesto v Česku stále existují místa, kde se aromatickému chmelu daří. I proto na tom ve srovnání s oblastmi v Německu nebo Slovinsku, které vědci také zkoumali, není tak špatně, zvláště co se týká výnosů. Zatímco ostatní země již nyní zaznamenávají propad, v tuzemsku je situace stále poměrně stabilní.

Jako ideální místo se ukázala například dříve nepříliš plodná chmelnice poblíž Roudnice nad Labem. Z jedné strany s ní sousedí mírný kopec se stromy, které jí poskytují potřebný stín. A z druhé strany chmelu dodává dostatek vody Labe. "Když jsem před lety začínal, bylo to tady takové zakleté. Špatně zde ventiloval vzduch, bylo tady vlhko, v hlávkách byla plíseň. Jenže nyní, s oteplením, to tady najednou oživlo," říká Možný.

Přesunout chmelnice na takováto místa je podle Možného jedním z opatření, která mohou zemědělci podniknout, aby si udrželi své výnosy. "Chmelaři mohou přesunout chmelnice do vyšších nadmořských výšek, do míst s vyšší hladinou spodní vody v údolích řek, stavět zavlažovací systémy či pěstovat odolnější odrůdy. Mohou také jinak orientovat řádky na poli a proti intenzivnímu slunečnímu svitu používat stínění, což je však poměrně drahé," uvádí Možný.

Některé z těchto postupů se už osvědčily ve vinohradnictví. Klimatická změna v posledních letech mění i způsob, jak vhodně pěstovat víno, a ztěžuje podmínky pro růst vinné révy bílých odrůd, upozornilo před třemi týdny Aktuálně.cz.

Jenže přesunout chmel jinam není tak snadné. Kvalitní odrůdy správně vyrostou pouze na určitém typu půdy. Třeba pro Žatecko jsou typické načervenalé rendziny. A těch je také čím dál méně.

"V Roudnici postavili Kaufland, u toho zástavbu, teď tam bude i skatepark. Což je super, ale bude to na nejúrodnější půdě, která tady byla. Ve Vědomicích zase vidíme tlaky na to, aby se zrušily chmelnice kvůli plánované zástavbě. Nikoho ale nenapadne, že to už nepůjde nahradit," popisuje Možný. Jinde se zase chmelnice předělávají na řepková pole, u kterých je výnos jistější.

Pivovarům ale zbyde v budoucnu několik možností, jak chuť do piva dodat i bez aromatických chmelů. Třeba dohnat hořkost jinými odrůdami a těch kvalitních užívat ještě méně než v současnosti. Nebo vytvořit nové odrůdy odolnější proti počasí.

"Pivo ale ztratí to, proč to člověk pije. Tu opravdovou kvalitu. To, že cítí i oblast, odkud chmel pochází. Když si dám víno, dívám se, odkud je, vím, že jsem tam byl, představuju si to. To samé dělám u piva. Jenže v budoucnu to bude čím dál těžší," říká Možný.

Dánský pivovar Carlsberg přerušil veškeré vztahy se svými ruskými aktivitami a odmítá s ruskou vládou uzavřít dohodu, která by legitimizovala státní převzetí těchto aktivit. Na setkání s novináři po zveřejnění výsledků hospodaření za třetí čtvrtletí to dnes řekl nový šéf Carlsbergu Jacob Aarup-Andersen. Státní převzetí ruských aktivit Carlsbergu označil za krádež, informovala agentura Reuters.

"Nelze nijak obejít skutečnost, že naše aktivity v Rusku ukradli," prohlásil Aarup-Andersen. "Nebudeme jim pomáhat ve snaze zařídit, aby to vypadalo legitimně," dodal.

Společnost Carlsberg začala po loňském zahájení ruské invaze na Ukrajinu usilovat o prodej své ruské divize Baltika a letos v červnu oznámila, že našla kupce. V červenci však ruský prezident Vladimir Putin nařídil dočasné zabavení podílu Carlsbergu v Baltice.

Aarup-Andersen uvedl, že v rámci následné omezené komunikace s vedením Baltiky a ruskými úřady Carlsberg nedokázal nalézt žádné přijatelné řešení situace. "Nehodláme uzavřít žádnou transakci s ruskou vládou, která by nějakým způsobem ospravedlňovala, že nezákonně převzali naše podnikání," dodal.

Carlsberg v Rusku provozoval osm pivovarů a zaměstnával kolem 8400 lidí. Firma loni uvedla, že v souvislosti se svým rozhodnutím ukončit aktivity v Rusku bude muset přikročit k odpisům majetku v hodnotě téměř deseti miliard dánských korun (zhruba 33 miliard Kč). V roce 2021, tedy před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, se Rusko na celkových tržbách podniku podílelo zhruba deseti procenty a na celkovém provozním zisku šesti procenty.

Společnost Carlsberg dnes oznámila, že tržby ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 0,3 procenta na 20,3 miliardy dánských korun. Byly tak zhruba v souladu s očekáváním. Firma nicméně varovala, že na situaci na trhu s pivem by mohla mít negativní dopad slabá spotřebitelská důvěra v Evropě.

Carlsberg je třetím největším producentem piva na světě. Působí také v České republice, kde v roce 2014 koupil jedenapadesátiprocentní podíl v Žateckém pivovaru.

Chmelařské společnosti Top Hop loni klesl zisk o 69 procent na 8,5 milionu korun. Tržby vzrostly o osm procent na 304 milionů korun. Vyplývá to z výroční zprávy. Od září loňského roku je součástí holdingu Agrofert ze svěřenských fondů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.

Dceřiné společnosti skupiny Top Hop obdělávají více než 3600 hektarů zemědělské půdy, z čehož tvoří téměř 550 hektarů chmelnice. Všechny jsou v Žatecké chmelařské oblasti. Podle společnosti obchod komplikuje mimo jiné neochota odběratelů akceptovat bezprecedentní růst výrobních i zpracovatelských nákladů. Firmy podle ní nemají šanci přenést alespoň část růstu na pivovary, které zároveň ve svých vyjádřeních velmi často odůvodňují zdražení piva růstem cen surovin a zejména chmele.

Pěstitelé chmele letos dostanou mimořádnou podporu, rozdělí se zhruba 240 milionů korun. Dostat by ji měli také pěstitelé ovoce, zeleniny a chovatelé skotu. Ministerstvo zemědělství v důvodové zprávě k nařízení také uvedlo, že pěstitelům se nedaří výrazný růst nákladů promítnout do jejich prodejních cen. Důvodem jsou hlavně dlouhodobé smlouvy s odběrateli, které se uzavírají na tři až pět let.

V ČR již od října zvýšil ceny piva o šest procent Plzeňský prazdroj. V listopadu či prosinci to plánuje také Budějovický Budvar, který zdraží od pěti do osmi procent. Zdražovat bude také Rodinný pivovar Bernard z Humpolce. Analytik společnosti eToro Pawel Majtkowski už dříve uvedl, že pivovary celosvětově zdražovaly, zatímco ceny základních surovin na výrobu piva, jako je ječmen nebo slad, od začátku loňského roku klesly o zhruba čtvrtinu. Spotřebitelé podle něj už nechtějí drahé pivo kupovat a další zvyšování cen bude pro pivovary obtížné.

Cenu piva také ovlivní vládní konsolidační balíček, který přesune čepované pivo ze sazby deset procent do základní 21procentní sazby. Podle Svazu pivovarů a sladoven spotřebu čepovaného piva už nyní ovlivňuje ekonomická situace. Od ledna do konce srpna se vypilo o čtyři procenta čepovaného piva méně než loni. Ve srovnání s rokem 2019 před pandemií koronaviru jsou prodeje čepovaného piva za osm měsíců nižší o téměř 17 procent. Celkové prodeje piva jsou ve srovnání s rokem 2019 nižší o pět procent. Podle svazu se tedy nenaplnila očekávání, že obor budu po konci pandemie růst.

Společnost uvedla, že loni ještě do poloviny roku prodávala produkci z rekordní sklizně z roku 2021, kdy byla velmi dobrá úroda, dosáhla více než 8300 tun. Naopak loni byla podle dat Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) nejhorší úroda za posledních deset let, sklidilo se zhruba 4450 tun.

Pivovary podle firmy měly díky dodávkám ještě z předloňské sklizně možnost výrazně zvýšit skladové zásoby, které budou spotřebovávat několik let. Top Hop měl loni oproti roku 2021 vyšší tržby v zahraničí než v tuzemsku, překročily 177 milionů korun. Tvořily tedy více než polovinu tržeb společnosti. Získala také odběratele například v Asii, Kanadě nebo Jižní Americe.

Společnost ve výroční zprávě uvedla, že nejvíce chmele se z ČR vyváží do Německa a mimo EU jsou největší trhy Čína, Japonsko, Rusko nebo Vietnam. "Mezi největší překážky zahraničního obchodu patří z pozice obchodníka posilující kurz koruny, extrémně vysoké ceny námořní dopravy, navíc spojené se špatnou dostupností kontejnerů, a zpožďování lodí a zvýšení úrokových sazeb," uvedla.

Jižní Čechy právem patří k tradičním regionům s výraznou a hluboce zakořeněnou pivní kulturou. Zvyk scházet se v hospodě a “jít na jedno” se předává z generace na generaci již staletí. Tento zvyk spojuje radosti a starosti všech vrstev dospělé populace, a tak přispívá ke sdílení zážitků mezi lidmi.

Dne 4. května 2023 byla pivní kultura zapsána do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury, právě v Jihočeském kraji, na žádost Jihočeského muzea ve spolupráci s Českým svazem pivovarů a sladoven. A proto se tak zvané „Setkání u piva“ považuje za svébytný jev lidové komunitní a společenské zvyklosti v Jihočeském kraji.

„V minulosti JCCR několikrát po sobě vydávala aktualizovaný propagační materiál Pivní stezky, kde se nacházel kompletní seznam jihočeských pivovarů a minipivovarů řazených do pivních tras po turistických oblastí. Pro letošní podzimní sezónu jsme si přichystali novinku a vytvořili jsme pivní mapu, která z vás zábavnou formou učiní pivního znalce,“ uvádí ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu, Petr Soukup.

A jak se z vás může stát jihočeský pivní znalec? Stačí, když s mapou, kterou si můžete pohodlně vytisknout i na domácí tiskárně, navštívíte alespoň 3 pivovary na každé trase. Ty si pak odškrtnete na svém pivním lístku. Až budou poctivě všechny trasy splněny a pivní lístky odškrtnuty, tak si můžete vygenerovat svůj vlastní Diplom jihočeského pivního znalce.

Při objevování jihočeského pivního pokladu nezapomínáme ani na tipy pro zajímavé zážitky, protože stezky nabízejí mnoho možností a míst k návštěvě. Jihočeský region je vyhlášený svými kulturními památkami, starobylými městy a krásnou přírodou. Kromě mnoha lákavých akcí, které jsou pořádány během roku, je možné si vybrat z pestré nabídky pro aktivní dovolenou nebo odpočinek. Zastávky při toulkách na kole nebo pěšky mezi jednotlivým minipivovary zaručeně uhasí vaši žízeň, ať už bude jakkoliv velká.

“Pro všechny, kdo propadli kouzlu jihočeského piva, jsme na webové stránce https://bit.ly/pivni_stezky_mapa připravili TOP tip s názvem Za pivem po jižních Čechách, kde naleznete právě tuto novou pivní mapu. Na území jižních Čech se nachází téměř 50 pivovarů a minipivovarů, a ty jsme rozřadili do 7 pivních tras,” doplňuje vedoucí pracovní skupiny pro domácí cestovní ruch, Tereza Procházková.

Pivní kultura však nespočívá jen v konzumaci lahodného alkoholického nápoje, ale zahrnuje i místní gastronomické lahůdky, výzdobu interiérů, specifické dekory a místní zvyky a tradice. Je to široké spektrum, které odráží bohatství jihočeského kulturního dědictví. Ochutnejte i vy jižní Čechy!

Téměř každý pivař řekne, že chuť piva musí být „jako křen“. Nositelem hořkosti v tradičním českém alkoholickém nápoji jsou alfa hořké kyseliny obsažené v chmelu. Jak však dokazuje studie českých vědců, právě chmel ohrožují klimatické změny. Ty mají vliv nejen na jeho pěstební objem, ale i na chuť piva. I proto chmelaři stále častěji sázejí na nové odrůdy.

Když se řekne český chmel, asi každému vytane na mysl Žatecký poloraný červeňák. Na českých chmelnicích ale roste takřka dalších třicet odrůd. A další se šlechtí. Důvodem obměny jsou klimatické změny.

Analýza týmu vědců z České zemědělské univerzity v Praze ukázala, že růst teplot a stále častější sucha vedly a povedou ke snižování výnosu chmele. „Kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dní dříve. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má dopad na obsah alfa hořkých látek, které určují chuť a hořkost piva,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Martin Možný.

Potvrzují to i statistiky ministerstva zemědělství. To v situační zprávě za loňský rok uvedlo, že se kvůli velmi nepříznivému počasí loňská sklizeň propadla takřka o 36 procent oproti pětiletému i dlouhodobému průměru. Laboratorní výsledky také ukázaly, že podprůměrný byl i obsah alfa hořkých kyselin.

I s ohledem na stále se měnící globální klima přicházejí pěstitelé k výsadbě jiných a odolnějších druhů.

Jejich základem však často bývá právě červeňák. Jeho genetický základ tvoří podstatu nejen u odrůd Bor, Sládek, Premiant či Agnus, ale i v nových odrůdách Saaz Late, Saaz Special a Bohemie.

Za poslední tři roky si pak čeští chmelaři dali registrovat další odrůdy. Nyní jich je zhruba 28.


Deník
VYBRAT REGION
ZPRÁVY
SPORT
PODNIKÁNÍ
NÁZORY
MAGAZÍN
PODCASTY
MIMINKA
O DENÍKU
SPECIÁLY
VZDĚLÁVÁNÍ
SOUTĚŽE

Česko
Evropa pro Čechy
Svět
Ekonomika
Energie
Regiony
Krimi
Kultura
Tipy
Češi v číslech
Čtenář reportér

PŘEHLEDNĚ:
Kdo dostal státní vyznamenání? Pavel ocenil Mašínovou i Rychetského
Domů
〉
Zprávy
〉
Ekonomika
České pivo kvůli změnám počasí (ne)hořkne. Budoucností jsou nové odrůdy
5
★
★
★
★
★
Skvělý článek
včera 18:59
Petr Vaňous
Petr Vaňous
Reportér
Napište mi
Mail

Téměř každý pivař řekne, že chuť piva musí být „jako křen“. Nositelem hořkosti v tradičním českém alkoholickém nápoji jsou alfa hořké kyseliny obsažené v chmelu. Jak však dokazuje studie českých vědců, právě chmel ohrožují klimatické změny. Ty mají vliv nejen na jeho pěstební objem, ale i na chuť piva. I proto chmelaři stále častěji sázejí na nové odrůdy.
Nositelem hořkosti v tradičním českém alkoholickém nápoji jsou alfa hořké kyseliny obsažené v chmelu. Jak však dokazuje studie českých vědců, právě chmel ohrožují klimatické změny Zvětšit fotkuKliknutím zvětšíte
Nositelem hořkosti v tradičním českém alkoholickém nápoji jsou alfa hořké kyseliny obsažené v chmelu. Jak však dokazuje studie českých vědců, právě chmel ohrožují klimatické změny | Foto: ČTK/Babej Ivan

Když se řekne český chmel, asi každému vytane na mysl Žatecký poloraný červeňák. Na českých chmelnicích ale roste takřka dalších třicet odrůd. A další se šlechtí. Důvodem obměny jsou klimatické změny.
Banner

Analýza týmu vědců z České zemědělské univerzity v Praze ukázala, že růst teplot a stále častější sucha vedly a povedou ke snižování výnosu chmele. „Kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dní dříve. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má dopad na obsah alfa hořkých látek, které určují chuť a hořkost piva,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Martin Možný.
Ilustrační snímek
Zdražování piva v ČR: Za Plzeň si lidé připlatí. Ostatní pivovary zatím otálejí

Potvrzují to i statistiky ministerstva zemědělství. To v situační zprávě za loňský rok uvedlo, že se kvůli velmi nepříznivému počasí loňská sklizeň propadla takřka o 36 procent oproti pětiletému i dlouhodobému průměru. Laboratorní výsledky také ukázaly, že podprůměrný byl i obsah alfa hořkých kyselin.

Jak probíhá sklizeň chmele. Podívejte se:
Aktuální čas 0:00
/
Doba trvání 0:29
Reklama: 0:14
Zdroj: Deník/Josef Rod

I s ohledem na stále se měnící globální klima přicházejí pěstitelé k výsadbě jiných a odolnějších druhů.

Jejich základem však často bývá právě červeňák. Jeho genetický základ tvoří podstatu nejen u odrůd Bor, Sládek, Premiant či Agnus, ale i v nových odrůdách Saaz Late, Saaz Special a Bohemie.

Za poslední tři roky si pak čeští chmelaři dali registrovat další odrůdy. Nyní jich je zhruba 28.

Letošní produkce? Nadprůměrná
A i když letošní produkce chmele vypadá podle jednatele Chmelařského institutu Josefa Patzaka nadprůměrně, je škálu druhů třeba obměňovat.

„Trendem posledních let je dávat do piva méně chmelu, ale s vyšší hořkostí. Je však pravda, že teplo má na výnos i hořkost svůj vliv. Tomu se snažíme čelit. Starší porosty nahrazujeme novými, které mají vyšší alfu. Vhodné jsou například odrůdy Sládek či Agnus, jejichž poměr se na českých chmelnicích postupem času zvyšuje,“ uvedl Patzak.

Sládek či Agnus mají podle Patzaka oproti Červeňáku nejen lepší aromatickou složku, ale také stabilnější výnosy a dobře snáší teplé počasí. A i když ten zůstává dominantou chmelnic, jeho obliba, právě kvůli náchylnosti ke klimatickým změnám, klesá.

„Červeňák je naší tradicí a nezanikne. Budoucnost však patří novým odrůdám. Například Saaz Shine či Comfort, které mají parametry červeňáku, jsou povoleny pro české pivo a mají i v teplých oblastech větší výnos,“ doplnil Patzak.

Změna chmelařských oblastí
Deníkem oslovený pivovarský expert Tomáš Maier míní, že se kvůli globálnímu oteplování budou chmelařské oblasti měnit. Poukazuje přitom na největší chmelařskou oblast v Evropě - Hallertau severně od Mnichova. „Ta před 500 lety vůbec neexistovala. Byly tam totiž vyšší teploty a v oblasti se pěstovalo víno,“ uvedl Maier.

Pivní gigant Carlsberg oznámil, že zavře jeden ze svých historicky významných pivovarů, proslulý Wychwood ve Witney, který se nachází nedaleko Oxfordu ve Spojeném království. Ukončení jeho provozu definitivně plánuje v listopadu letošního roku. Čeká se jen na dohodu s vlastníkem areálu, ve kterém se už léta vyrábí mimo jiné i pivo značky Hobgoblin.

Pivovar Wychwood je ve Witney schovaný za jednou z hlavních ulic v průmyslové zóně. Pivo se tam vyrábí už více než sto padesát let. Jeho nejslavnější značka Hobgoblin v minulosti obdržela několik ocenění, naposledy dvě zlaté medaile v roce 2017 na International Beer Challenge v Londýně. V témže roce byl pivovar Wychwood v anketě Trip Advisoru vyhlášen tím nejlepším pivem ve velké Británii.

Carlsberg zavření historicky významného pivovaru odůvodňuje úspornými opatřeními. Oblíbené značky Hobgoblin, Wychwood Firechather nebo Dry Neck však nekončí a nadále se budou vařit v jiných závodech.

Pivní trh je ve Spojeném království vysoce konkurenční a ve spojitosti se současnou turbulentní dobou čelí téměř každá pivní společnost obrovským výzvám. Vedení společnosti Carlsberg zároveň uvedlo, že vyjednává se zaměstnanci pivovaru Wychwood o přesunu do jiných provozů.

„Chápeme, že pracovníci mají k pivovaru Wychwood hluboký vztah a jsme na ně kvůli tomu nesmírně hrdí. Našim momentálním cílem je poskytnutí veškeré podpory, kterou budou potřebovat. Tímto rozhodnutím ale můžeme konsolidovat naši pivovarskou síť, čímž je možné dosáhnout vyšší efektivity, produktivity a můžeme podniknout i další podnikové investice,“ řekl pro britský deník Oxford Mail generální ředitel společnosti Carlsberg Marston’s Brewing Company Paul Davies.

Čekali jsme, že to přijde
Společnost Carlsberg se dlouhodobě řadí mezi největší hráče ve světě pivovarnictví. Firma léta sponzoruje několik fotbalových klubů, v minulosti spojila své jméno kupříkladu s FC Kodaň, irským národním týmem či s Liverpoolem. Sloganem pivovaru je Carlsberg: Nejspíš to nejlepší pivo na světě. Zavření pivovaru Wychwood je ale pro spoustu milovníků piva, zvláště z Britských ostrovů, pohromou.

„Od pandemie nemoci covid-19 firma postupně zrušila prohlídky pivovaru i kanceláře. Jediné, co se tu v posledních měsících dělo, bylo vaření piva. Jde o naprostou tragédii, ale čekali jsme, že přijde,“ uvedl pro Oxford Mail Tony Goulding, který je předsedou organizace CAMRA Oxfordshire, která ve Velké Británii podporuje místní hospůdky.

V roce 2019 odhalila firma své plány týkající se prodeje piva Carlsberg v plně recyklovatelném balení. Pivovar se totiž dlouhodobě snaží o snižování své ekologické stopy. Na projektu pracuje společnost už od roku 2015 a zdá se, že tím vítězným materiálem by měl být dřevovinový papír.

Češi si dají v restauracích a hospodách už jen tři piva z deseti, zbytek vypijí doma. Roste podíl nealkoholických piv a mladší ročníky pokukují stále častěji po nealku a jiných drincích. Byznys pivovarů se mění a šéf Budějovického Budvaru Petr Dvořák říká: „Jednou z našich největších výzev je, aby se z piva nestal nápoj starých pánů.“

V pivovarnickém průmyslu se pohybuje přes dvacet let. Za ty roky už poznal, že české pivo přežije leccos. Odolá nepředvídatelným událostem, přečká dobu, kdy se řada lidí chytá trendu alkohol nepít, a zvládne se prosadit i v mezinárodní konkurenci. „Ale bojovat o svou výsostnou pozici musí neustále,“ říká CEO Budvaru Petr Dvořák.

A tak se jím řízený pivovar snaží chytat nových trendů. Představil první hořký ležák Budvar 33, spolu s Mattoni přinesl ochucenou řadu nealka Birgo, pracuje s influencery v čele s TMBK a stále častěji kooperuje s malými pivovary.

„Minipivovary jsou hodně orientované do budoucna. Částečně sice vycházejí z tradic, ale mnohem více dbají na to, aby vytvářely trendy. A právě u nich chceme být,“ vysvětluje Dvořák. „Obchodní styl postavený na spolupráci je navíc mladší generaci přece jen bližší,“ dodává.

Z Budějovic až do
Budějovický pivovar zatím úspěšně prochází krizemi posledních let. I v covidu rostl a nenalomila ho ani válka na Ukrajině, ačkoli odchodem z Ruska přišel o desetinu svého exportu. Výpadek na ruském trhu se totiž podařilo nahradit relativně rychle.

Zatímco v loňském roce Budvaru klesl zisk po zdanění o čtyřicet procent na 200,8 milionu korun a počet výstav o 1,2 procenta na 1,788 milionu hektolitrů, letošní statistiky za prvních devět měsíců ukazují, že se mu oproti loňskému roku daří výrazně lépe.

„Jestli se nestane v posledním kvartálu něco nepředvídatelného, mohli bychom se v objemu dostat i nad rok 2021,“ říká ředitel národního podniku.

Na poličce za svým pracovním stolem má vystaveno několik plných lahví Budweiser Budvar Original. Právě tato vlajková loď tvoří sedmdesát procent celé produkce pivovaru a až pětadevadesát procent veškerého exportu nejslavnějšího českobudějovického podniku.

Výpadek ruského exportu má podíl i na tom, že se pivovar více soustředí na dobývání západních trhů. A na nich se mu aktuálně velmi daří. Je největší českou značkou na důležitých trzích ve Velké Británii a Rakousku, v Německu je dokonce druhou nejimportovanější značkou vůbec.

„Zároveň se neustále snažíme dostat na nové trhy, které bereme jako investici do budoucna. Z pohledu dnešních čísel sice nepřinášejí velké hektolitry prodejů, ale přítomnost známky je pro nás důležitá, proto chceme být na co největším počtu trhů, kde je to možné a kde to dává smysl,“ vysvětluje exportní strategii šéf Budvaru.

Firma tak vyváží do více než sedmdesáti států světa. „Rozvíjíme ale také ty trhy, na kterých již dnes působíme a které jsou možná překvapivé. Velmi dobře, a to v řádech tisíců hektolitrů, si vedeme ve Spojených arabských emirátech a pro mě překvapivě také v Albánii.“

OK, Czech
Také zahraniční kraftové pivovary v posledních letech začínají objevovat kouzlo českého piva. S cílem posilovat dobré jméno českého ležáku v zahraničí spolupracuje Budvar například s anglickým pivovarem Thornbridge, kde nyní vaří pivo Czech Mates (Čeští kámoši), i s jedním z nejprogresivnějších berlínských pivovarů BRLO, který zase nabízí ležák OK, Czech.

Se slavným dánským pivovarem Mikkeler, který je proslulý tím, že rád experimentuje s neotřelými chutěmi, pak sládci Budějovického Budvaru vaří pivo s názvem #Yearofthelager (Rok ležáku).

Zahraničí pak mohou Češi inspirovat nejen spotřebou, ale i péčí o pivo v restauracích a hospodách, která je v Česku unikátní. „Mám zkušenosti z britského trhu a tahle skvělá následná péče tam chybí, překvapivě tohle začíná chybět také v Německu, kde se z piva postupně stává relativně levná komodita,“ říká Petr Dvořák.

Zajít si na jedno
Sám pivo miluje, ale doma ho prý nemívá. „Pro mě je pivo spojené s hospodskou kulturou a s tím, že si zajdu ‚na jedno‘ s kamarády, kolegy a známými. Baleného piva tolik nespotřebuji,“ přiznává.

Pod jeho vedením se budějovickému pivu daří na českém trhu i v prémiovém segmentu, nedávno si Budvar odnesl také první místo ze soutěže Sodexo Zaměstnavatel regionu 2023.

Podniku šéfuje už šest let, ale na vysokých pozicích v pivovarnickém průmyslu působí přes dvě dekády. Byl ředitelem marketingu v Pivovaru Staropramen a šéfem mezinárodního marketingu Plzeňského Prazdroje. Rozdíly v řízení soukromého a státního pivovaru jsou ale podle něj minimální.

„Musíme fungovat stejně, koukáme na podobné věci, máme podobné ukazatele výkonnosti. Musíme umět vařit dobré pivo a naším bossem je zákazník,“ říká.

A zákazník podle něj stojí i za změnou produktové strategie, která je nyní rozdělena na domácí a exportní. V zahraničí se pivovar drží vyhlášené známky Budweiser Budvar Original a taktiky jedno pivo, jedna značka. Doma se ale přizpůsobil poptávce.

„Český trh je specifický, protože je tu silná preference hořkých piv. Když jsem nastupoval do Budvaru, tak mi řada lidí říkala, že pivo Budvar nepijí, protože je málo hořký a silný. Proto jsme se v Česku vydali jinou cestou a vaříme i další skvělá piva, jako je Budvar 33,“ vysvětluje nasazení ležáku, který dostal jméno podle 33 jednotek hořkosti a který aktuálně propaguje přes limitované edice plechovek s designem od TMBK.

Boj se přiostřuje
Ve spolupracích s influencery i malými pivovary hodlá Budvar pokračovat, stejně jako v rozvoji portfolia pro domácí trh. Chystá i posílení marketingových aktivit na zahraničních trzích.

„Skoro všude, kde rosteme, trhy celkově klesají, to znamená, že každý hektolitr navíc, který získáme, musíme někomu sebrat, a ten někdo není rád. Boj se bude přiostřovat a my na to musíme být dlouhodobě připravení,“ hlásí rozhodně Dvořák.

Pivovar by se měl na konci příštího roku dostat s provozní kapacitou na hranici dvou milionů hektolitrů. Některé výrobní linky už jsou ale staré skoro dvacet let, takže se bude investovat do jejich modernizace. A podnik čekají také investice do udržitelného rozvoje.

„Jestli nás rok 2022 něco naučil, tak to, že se musíme více dívat na spotřebu a energetický mix. Na příští rok máme v plánu investice do fotovoltaických panelů a obecně do systému energetického managementu, od kterého očekáváme, že nám pomůže identifikovat úspory energie až kolem deseti procent,“ dodává Petr Dvořák.

Pivovar Budějovický Budvar hledá provozovatele pro budějovickou restauraci Masné krámy a hotel Malý pivovar. Ve výběrovém řízení na provoz Masných krámů je pět zájemců, s nimiž teď Budvar jedná, vybrat chce příští rok. Hotel Malý pivovar v budějovické ulici Karla IV. bude Budvar zároveň opravovat, práce začnou příští rok. Uvedl to ředitel Budvaru Petr Dvořák.

"Strategicky se chceme soustředit na výrobu a prodej piva, pro doplňkové provozy chceme spíš hledat partnery a lidi, kteří jsou profíci. Ve výběrovém řízení na provoz Masných krámů je pět zájemců, kteří nám teď dávají první koncept, co by s tím udělali. Jde nám o to, aby tam byl seriózní partner, který gastro umí. Masné krámy jsou ikona Budějovic, ikona Budějovického Budvaru. To se nemění, v tom jsme se všemi majiteli Masných krámů zajedno. Teď hledáme někoho, kdo je schopen s námi tuto vizi táhnout kupředu a posunout Masné krámy na další úroveň," řekl ředitel.

Obnovit zavřený hotel
U hotelu Malý pivovar, jehož součástí je restaurace a který je již déle zavřený, dokončuje Budvar dokumentaci pro stavební povolení. Oprava by měla začít příští rok, potrvá až rok a půl. Budvar chce hotel zmodernizovat a zvětšit jeho kapacitu. "Nechceme to provozovat našimi silami, ale hledáme profesionálního partnera z hotelového byznysu. Předpokládám, že v druhé polovině roku 2024 by se mohlo začít stavět. Chceme Malému pivovaru vrátit lesk a slávu, protože ta budova už je vybydlená, proto ji teď využíváme víceméně jenom jako ubytovnu," řekl ředitel.

Staletá historie
Historie Masných krámů sahá do období vlády Karla IV. Budova v Krajinské ulici pochází zřejmě z roku 1554. Plných 500 let se v ní prodávalo maso. Na pivnici se přestavěla po druhé světové válce počátkem 50. let. Po povodni v roce 2002 byla pět let zavřená, i kvůli nejasným vlastnickým vztahům. Jako turistický cíl ji inzerují i zahraniční cestovní kanceláře. Nyní ji provozuje Budějovický Budvar.*

Budějovický Budvar letos znovu spojil své síly s českým grafikem, fotografem a hudebníkem Tomášem Břínkem, který vystupuje jako TMBK. Z jejich spolupráce tentokrát vzešla limitovaná edice plechovky ležáku Budvar 33, na jejíž tvorbě se podíleli lidé z celé České republiky.

Na pultech vybraných obchodních řetězců v České republice bude během letošního podzimu k dostání speciální edice ležáku Budvar 33 s designem od známého českého grafika Tomáše Břínka alias TMBK. Jeho návrh obalu je unikátní zejména tím, jak vznikla jeho výsledná podoba. TMBK prostřednictvím svých sociálních sítí do tvorby totiž zapojil širokou českou veřejnost.

„Dlouho jsem přemýšlel, jak tuhle limitku uchopit a jakou koláž vymyslet. Nic moc mi k tomu ale nesedělo. A pak mi došlo, že když je Budvar národní pivovar, tak dám šanci lidem. Vyzval jsem tedy všechny své fanoušky, aby napsali na papír jakýkoli vzkaz. Vybral jsem ty nejlepší a z prázdné plechovky se stala taková veřejná plocha,“ popsal Tomáš Břínek (TMBK), který s národním pivovarem spolupracuje už delší dobu. V roce 2022 se například stal ambasadorem letní limitované edice piva s názvem Kraťas, kterou Budvar uvařil ve spolupráci s Jabloneckým minipivovarem Volt.

„Český pivní trh je velice konzervativní. My se ale s pivem chceme bavit. Proto jsme oslovili TMBK –pravidelně baví na sociálních sítích statisíce lidí a to jsme chtěli převést do fyzické podoby – na plechovku piva. A nakonec se ukázalo, že s pivem se chtějí bavit i spotřebitelé – poslali TMBK tisíce opravdu vtipných vzkazů, které by na plechovce chtěli. Ne všechno se tam vešlo nebo ne všechno jsme tam mohli dát, ale i tak nás výsledek hodně baví,“ uvedla marketingová manažerka Budvaru pro tuzemský trh Gabriela Kudrnáčová.

A proč dostal TMBK od národního pivovaru za úkol vytvořit design právě pro plechovku Budvaru 33?

„Je to pivo nové generace, nemá za sebou 150 let historie, ale rozhodně mu to nevadí. Možná spíš naopak: kouká se do budoucnosti, chce se bavit a nebojí se dělat věci jinak,“ vysvětlila marketingová manažerka.

Limitovaná edice bude k dispozici do vyprodání zásob v obchodních řetězcích Billa, Tesco, Globus, Terno, Albert, Kaufland nebo na portálu rohlik.cz.