Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivovary měly loni výborný rok, který se nesl ve znamení vyššího exportu, prodejů nealko piva a rekordní výroby. Nepříznivý byl naopak pokračující pokles spotřeby piva v hospodách, kde se prodá jen 35 procent celkové výroby. Všem je navíc jasné, že letošní rok bude rekordně špatný.

Celková výroba piva loni vzrostla o 1,6 procenta na 21,6 milionu hektolitrů. Pomohl tomu zejména export, kde se skvěle dařilo nealkoholickému pivu. Jeho dodávky stouply o 22,4 procenta.

Export vzrostl o 4,5 procenta na téměř 5,4 milionu hektolitrů piva. České pivo míří zejména na Slovensko, do Německa a Polska. Výrazně (o 16 procent) propadá export na britský trh, kterému zůstala pozice šestého nejdůležitějšího trhu. Z destinací mimo EU jasně dominuje Rusko.

Čísla za loňský rok přinesl Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS).

Znepokojující je dlouhodobý trend poklesu spotřeby čepovaného piva v gastro segmentu. Ten bohužel pokračoval i loni. Podíl piva na čepu tak klesl o další procentní bod na 35 procent. Zbytek, tedy 65 procent, připadá na pivo v maloobchodu, které pro pivovary není tak ziskové.

Dohromady (i s nepatrným množstvím importu 0,9 procenta) se loni v ČR spotřebovalo 16,66 milionu hektolitrů moku, což je nejméně od roku 2009. Na druhou stranu v posledních letech objem stoupá. Každý v průměru loni vypil 142 litrů, tedy o litr více než předloni.

V obalech pokračoval trend vzestupu plechovek. Ty už podle ČSPS tvoří 12 procent všech obalů, zároveň je to však jediná kategorie, která roste. Méně žádaná jsou především piva lahvové, sudová, PET i pivo v tancích.

Svou roli u spotřebitelů posilují ležáky, neboli „jedenáctky“ a „dvanáctky“, které jsou už druhým rokem dominantní pivní kategorií s podílem 51,8 procenta. Je vidět jasný trend jejich rostoucí obliby na úkor slabších výčepních piv, to znamená moků se stupňovitostí 7°-10°.

Beermixy, neboli míchané nápoje na bázi piva (alko i nealko) loni stagnovaly, resp. velmi mírně klesaly po dvou letech velmi silného vzestupu.

Import rostl pátým rokem v řadě, objem oproti celkové spotřebě je však malý, řádově v procentech. Z dovozních zemí přitom dominuje Polsko, z něhož se importovalo 172 tisíc hektolitrů.

Černý rok pivovarnictví
Je jasné, že letošní rok bude kvůli pandemii koronaviru nejhorší v historii. Restaurace byly uzavřené přes dva měsíce, dodávky sudového piva stály a pivovary musely vylévat piva, která se rychleji kazí, například nepasterovaná, nefiltrovaná, tanková a speciály.

„Do budoucna s přílišným optimismem nehledíme. Restaurace uzavřené na více než dva měsíce, další týdny a měsíce postupného návratu do normálu, nulový turismus – to vše se negativně podepíše na výsledcích letošního roku,“ předeslal František Šámal, předseda ČSPS.

Pivovary negativně poznamenají nejen uzavřené restaurace, ale i následná omezená otevírací doba, zrušené festivaly a sportovní akce bez diváků.

Očekávaný meziroční propad produkce českého piva za prvních pět měsíců se bude pohybovat mezi 1,5 - 2 miliony hektolitrů, z čehož tři čtvrtiny jdou na vrub domácí spotřeby a čtvrtina je pokles exportu.

Letošní propad nezachrání ani prodej v maloobchodu. Pivovary i přes nárůst prodejů baleného piva v posledních týdnech odhadují pokles lokální spotřeby ke konci května od 1 do 1,3 milionů hektolitrů. O dalších 400 až 600 tisíc hektolitrů přišel export.

Největší problémy mají menší pivovary a minipivovary, které jsou závislé na prodeji čepovaného piva v restauracích. Podle odhadů Českomoravského svazu minipivovarů by jich mohlo natrvalo skončit více než čtvrtina z celkových téměř 500.

Pohled, který milovníky piva nepříjemně píchne u srdce. Brněnští celníci asistovali v pivovaru Starobrno u vylití 14 tisíc litrů piva. Pandemie koronaviru, vyhlášení nouzového stavu a řada dalších omezení totiž způsobila, že ve skladech restaurací, barů i samotných pivovarů zbývá spousta piva, které kvůli expiraci už nebude možné vypít. Díky novele zákona můžou však pivo za dozoru celníků vylít a zažádat o vrácení spotřební daně.

Schválená novela zákona o spotřebních daních nově umožňuje provozovatelům daňových skladů, tedy i pivovarům, požádat příslušného správce daně o možnost vrácení již distribuovaného piva zpět do skladů. Pod dohledem celníků je pak možné pivo zlikvidovat a následně si požádat o vrácení uhrazené spotřební daně.

V případě Starobrna se jednalo o 14 tisíců litrů, které bylo staženo z prodeje z tanků a následně zlikvidováno. „Postupně zde bude likvidováno i další pivo, které měly některé podniky nakoupeno v KEG sudech. Daňový subjekt tak bude mít nárok na vrácení příslušné částky spotřební daně," uvedla mluvčí celníků Lada Temňáková.

Pivovary loni meziročně zvýšily výrobu o 1,6 procenta na 21,6 milionu hektolitrů. Jde o rekordní výstav druhý rok za sebou, sdělili ČTK zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Letos produkce klesne kvůli koronaviru a vládním restriktivním opatřením.

Za růstem stál loni stejně jako předloni export, který se meziročně zvýšil o 4,5 procenta, nealkoholické pivo si ve vývozu polepšilo o více než 22 procent. Na export tak šlo 5,4 milionu hektolitrů pěnivého moku. Největšími evropskými trhy zůstávají Slovensko, Německo a Polsko, na čtvrté místo se dostalo s růstem o 36 procent Maďarsko. Z trhů mimo EU jsou jako v minulosti největší Rusko, Jižní Korea a Spojené státy americké. "Vývoz na většinu našich tradičních exportních trhů i vloni rostl, významnější pokles jsme zaznamenali pouze u Velké Británie, Rakouska a Jižní Koreje," sdělila výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová. Například Británie zůstala na šestém místě, export do ní ale klesl o 16 procent.

Česká spotřeba piva loni meziročně vzrostla na hlavu o dvě velká piva na 142 litrů. Množství piva prodaného v restauracích a hospodách kleslo o procentní bod na 35 procent. "Jsme rádi, že české pivo chutná nejen doma, ale i v zahraničí. Do budoucna ale s přílišným optimismem nehledíme. Restaurace uzavřené na více než dva měsíce, další týdny a měsíce postupného návratu do normálu, nulový turismus - to vše se negativně podepíše na výsledcích letošního roku," uvedl předseda svazu František Šámal. Negativní dopad do prodejů čepovaného podle něj bude mít také otvírací doba restaurací po jejich znovuotevření nebo rušení velkých festivalů a sportovních zápasů.

Import piva loni vzrostl o 10,7 procenta na 424.000 hektolitrů. Češi ochutnávali hlavně polské, maďarské a německé, největším dovozcem ze zemí mimo unii zůstává Mexiko, dále pak Srbsko a Vietnam.

Z hlediska obalů si prvenství udrželo sklo, 40 procent celkové spotřeby tvořilo lahvové pivo, u kterého se podíl meziročně snížil o dvě procenta. Sudové pivo si pohoršilo o čtyři procenta na 33 procent, pivo prodávané v plastových lahvích pak o pět procent na 11 procent. Pomalejším růstem proti předchozím letům, ale přesto o osm procent se zvětšil prodej piva v plechu, které tak s 12 procenty překonalo prodeje v PET lahvích.

Spodně kvašená piva mezi 11 a 12 stupni, která se v české legislativě označují za ležáky, si proti předloňsku polepšila o 1,5 procentního bodu na 51,8 procenta. Naopak výčepní pivo kleslo na 43,8 procenta.

Prodeje piva od března do konce května klesnou podle odhadů pivovarského svazu meziročně o 40 procent. Protože se prodej čepovaného piva prakticky zastavil, produkce se sníží o 1,5 až dva miliony hektolitrů, uvedla již dříve Ferencová. Podle odhadu Českomoravského svazu minipivovarů by mohla skončit až čtvrtina ze současných 500 minipivovarů. Minipivovary se loni podílely 2,46 procenty na celkové výstavu. Naprostou většinu výroby (skoro 90 procent) produkují pivovary s objemy nad 200.000 hektolitrů ročně.

Wellness centrum nebo ubytování s restaurací. To vše mohlo podle nabídky realitní kanceláře vzniknout v prostorách bývalého Panského pivovaru v Boskovicích, který byl delší dobu na prodej. Vše je ale jinak. Nový majitel památkově chráněného objektu Luděk Řehoř v něm chce obnovit zašlou tradici a bude v něm vařit pivo. Dal mu jméno Pivovar pod hradem.

Pivo mají lidé podle plánů boskovického podnikatele ochutnat na jaře příští rok. „O pivovaru v Boskovicích jsem přemýšlel delší dobu. Bylo to pro mě zajímavé téma. Původně jsem i zvažoval, že bych pivo vařil v Panském dvoře, který jsem chtěl opravit. Nakonec to vše dopadlo jinak,“ řekl Deníku Řehoř.

Ten kromě Panského dvora vlastnil v Boskovicích i historickou budovu Jízdárny, kterou městu léta nabízel k využití pro stavbu areálu sportovní haly v Sušilově ulici. Zastupitelé nakonec rozhodli, že se hala bude stavět v Hybešově ulici. Ve hře je stála i varianta v Červené zahradě. „V tu chvíli jsem neměl pro Jízdárnu využití. Prodej bývalého pivovaru jsem sledoval. Kontaktoval jsem majitele a nakonec jsme se domluvili na směně budov. Takže jsem Jízdárnu vyměnil za pivovar. Má své kouzlo a je v něm kus historie. Vždyť se tu pivo vařilo několik staletí. Už jen na tom se dá stavět,“ dodal Řehoř.

Historická budova mohla být zajímavá i pro město. Hlavně tím, že se nachází na okraji areálu Červená zahrada, kde město v budoucnu plánuje velké investice do tamních sportovišť. „Pro město se jedná díky lokalitě o zajímavý objekt. Ale v tuto chvíli je nereálné, abychom se podobnou investicí zabývali. Jednak na ni nyní nemáme peníze, a kupovat něco, co by pak léta leželo ladem, není na pořadu dne. Navíc se jedná o kulturní památku,“ uvedl před časem starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek.

Podle Řehoře se už v bývalém pivovaru pustili do úklidu a otloukání starých vnitřních omítek. Později přijde na řadu výměna části střešní krytiny a venkovní fasády. „Kapacita pivovaru bude na jednu várku dvacet hektolitrů piva. To je čtyři tisíce piv. Kolik jich budeme vařit týdně je zatím otázkou. To ukáže až odbyt. Základem nabídky budou spodně kvašená deseti, jedenácti a dvanácti stupňová piva. Chceme vařit okrajově i speciály. Jména piv ještě nemáme vybraná, ale budou souviset s historií Boskovic,“ upřesnil podnikatel. V budově chce udělat i pivnici.

Historie Panského pivovaru sahá pravděpodobně až do 17. století. Posledním šlechtickým vlastníkem byla rodina Mensdorff-Pouilly. Za první republiky pivovar produkoval 12 000 hektolitrů piva ročně. „V roce 1948 byl podnik Pivovar a sladovna Alfonse Karla hraběte Mensdorffa-Pouillyho v Boskovicích znárodněn. Krátce poté v letech 1948 až 1951 fungoval pod národním podnikem Středomoravské pivovary a poté již jen jako sklad hraček a zeleniny,“ uvedli odborníci z Národního památkového ústavu.

Později boskovický pivovar opět částečně zprovoznil pivovar Černá Hora, v posledních desetiletích je ale bez využití a chátral. Předloni se stal kulturní památkou.

Pivovar Radegast otevřel letos v únoru ve svém areálu novou plechovkovou stáčecí linku, jednu z nejmodernějších v Evropě, a po necelých třech měsících hlásí 100 tisíc stočených hektolitrů piva. Součástí investice za 600 milionů korun byla také výstavba automatizovaného centrálního skladu, který je napojený jak na novou linku, tak na linku na stáčení piva do vratných láhví.

„Zájem o pivo v plechovkách každoročně roste, proto jsme na tento trend v Radegastu zareagovali a za pouhý rok vybudovali novou plechovkovou linku. Dokončení této investice je první etapou celkového navýšení výroby piva v nošovickém pivovaru. Věřím, že i díky tomu si správně hořké pivo užije ještě více jeho milovníků,“ říká Pavel Šemík, technický ředitel Plzeňského Prazdroje.

Na nové plechovkové lince se stáčí pivo do čtyř druhů plechovek od 330 ml až po 550 ml. Linka je určena zejména pro ležáky a výčepní piva značky Radegast nebo nealkoholické pivo Birell a jeho ochucené alternativy. Technologii pro novou linku dovezlo postupně do pivovaru 80 kamionů. „Produkty z nové supermoderní linky, která má kapacitu 60 000 plechovek za hodinu, už jsou na trhu. V tomto tempu budeme schopní ročně stočit přes 600 000 hektolitrů piva. První pivo jsme na lince stočili začátkem února letošního roku a po necelých třech měsících se nám podařilo stočit už 100 tisíc hektolitrů piva,“ říká Ivo Kaňák, manažer Pivovaru Radegast.

Během šesti měsíců loňského roku vyrostl v areálu pivovaru také nový moderní sklad, do kterého směřují stočená piva z nové plechovkové linky i ze stávající lahvové linky. Nový centrální sklad stojí na ploše 10 000 m2 a vejde se do něj přibližně 11 000 naložených palet s pivem, což odpovídá buď necelým 9 milionům půllitrových lahví, nebo téměř 20 milionům plechovek. Zajímavostí je soustava tří výtahů, díky kterým překoná stočené pivo výškový rozdíl šesti metrů, než se dostane na paletách do centrálního skladu.

Na ploše centrálního skladu operuje 16 robotizovaných vysokozdvižných vozíků, které automaticky řídí skladování a manipulaci s paletami v objektu skladu. „Robotické vozíky jsou důležitým krokem v oblasti automatizace a digitalizace v pivovaru. Zvládnou prakticky všechny operace ve skladu vyjma nakládky a vykládky palet do a z kamionů. Zcela autonomně vyzvednou zboží z předávacích míst z výroby, zboží uskladní nebo přivezou dle požadavku do přípravného místa k nakládání. Navíc dokážou naskladňovat plné palety precizně do výšky, čímž dokážeme efektivněji využít prostor skladu. Vozíky jsou řízené laserovou navigací a samy si třeba vymění baterii,“ doplňuje Tomáš Sedláček, manažer projektu skladové automatizace Plzeňského Prazdroje.

„Je radost vidět Radegast se rozvíjet nejen v rámci výroby a technologií, ale také co do počtu našich zaměstnanců. Díky nové lince a skladu jsme vytvořili 40 nových pracovních míst. Je to krásné zahájení letošních oslav padesátého výročí uvaření první várky piva, které se uskutečnilo v Nošovicích 3. prosince 1970,“ dodává Ivo Kaňák.

Součástí výročních oslav bude například křest knihy mapující 50letou historii Pivovaru Radegast nebo unikátní výstava ve vznikající expozici Národního zemědělského muzea v Dolních Vítkovicích.

Obľúbená značka Zlatý Bažant prichádza v novom dizajne. Ten sa dotkne širokého portfólia produktov, ako aj dobre známeho loga značky, ktoré už desaťročia stelesňuje ikona bažanta. Plechovkové a fľaškové balenia obľúbeného slovenského piva tak budú mať modernejší a prémiovejší vzhľad, ktorý zákazníkom zároveň uľahčí orientáciu v ponuke.

„Tešili sme sa, že predstavíme nový dizajn pív Zlatý Bažant, ale za iných okolností. Žiaľ, nachádzame sa v situácii, kedy sú dôležité iné veci. A predovšetkým jedna – zdravie. Pivo, prípitky, stretnutia s priateľmi počkajú. Zdravie nepočká. Veríme, že sa oň dôkladne postaráte, prečkáte túto dobu v zdraví a čoskoro sa opäť spolu stretneme zdraví pri dobrom pive s prípitkom “Na zdravie, Slovensko!,“ povedal Marcel Malý, Senior brand manažér značky Zlatý Bažant.

Zlatý Bažant je spotrebiteľmi v prieskumoch dlhodobo označovaný ako najlepšie slovenské pivo a patrí k najrýchlejšie rastúcim a najinovatívnejším značkám z portfólia spoločnosti HEINEKEN Slovensko.

Od začiatku marca prichádza v novom dizajne. Zmena sa dotkla okrem celkového vzhľadu produktov aj dizajnu a farebnosti loga Zlatý Bažant, s ktorým je značka spätá už desaťročia. Inovované logo predstavuje väčší bažant s novým vzhľadom, umiestnený v zjednodušenom neprehliadnuteľnom červenom kruhu, čím sa stal výrazným prvkom každého balenia.

Dve verzie loga, odlíšené farebnosťou nápisu aj bažanta, zjednodušia orientáciu pre spotrebiteľov – zelená verzia je určená pre alkoholické produkty a modrá verzia, doplnená o 0,0%, odlišuje všetky produkty úplne bez alkoholu. Celkovo dizajn upúta modernými, čistými líniami a výrazným logom značky Zlatý Bažant, tiahnucim sa naprieč celou plechovkou, respektíve etiketou fľaše.

Autorom nového dizajnu je opäť kreatívne štúdio Gunpowder, s ktorým značka Zlatý Bažant spolupracuje už dlhodobo.

Pivovar v Kralupech nad Vltavou na Mělnicku se změní na kulturní centrum. Architekti z brněnského Atelieru 99 připravují projekt, s vedením města řeší například způsob vytápění i možnosti zachování původních komínů. Návrh se postupně upravuje, řekl ČTK mluvčí kralupské radnice Aleš Levý.

Architekti už představili první vizualizace, které ukazují detailnější rozčlenění jednotlivých úseků objektu, kde má vzniknout moderní kulturní centrum. Jeho součástí bude výstavní sál městského muzea, knihovna, základní umělecká škola, koncertní sál a domov dětí a mládeže. "Všechny tyto subjekty by zároveň měly mít samostatné vstupy do budovy," uvedl mluvčí. V prostorách by měla fungovat také restaurace a kavárna, případně i malý pivovar.

Zatím není jasné, jak budou zachovány oba původní komíny, ale především ústřední komín by měl i po přestavbě připomínat historii stavby.

Zástupci města se při prezentaci návrhů zamýšleli například také nad nutností zřídit pozici správce komplexu, jehož hlavní úkol by spočíval v celkovém zajištění chodu budovy. S architekty vedení města chystá další setkání, přizváni na ně budou též ředitelé organizací, které budou prostory v pivovaru využívat.

Dokumentace pro první etapu úprav by měla být hotová na podzim. Celková cena za úpravy pivovaru podle odhadů dosáhne přibližně 250 milionů korun, konkrétní částku určí projekt. Město na investici dlouhodobě šetří. Práce začnou zřejmě příští rok, jejich zahájení ale bude předcházet tendr na zhotovitele.

Doplněno Stavbaweb:
Kralupští zastupitelé na květnovém jednání schválili adaptaci objektu bývalé pivovarské sladovny na městské kulturní centrum. Jako výchozí podklad pro vypracování projektové dokumentace byla vybrána architektonická studie, vypracovaná ateliérem RH-arch. Projekt na stránkách ateliéru najdete ZDE.
Rekonstrukce bývalého pivovaru je dalším krokem při budování centra města.

Podnikatel a sládek Josef Fischer nechal pivovar postavit v druhé polovině 19. století, současně byla zřízena i sladovna. Fungoval až do roku 1979, sladovna přestala vyrábět až koncem 90. let. V roce 2017 byla zbourána pivovarská spilka.
Podrobné informace o historii pivovaru najdete na Pivovary.info: osudy zaniklých pivovarů – Pivovar Kralupy nad Vltavou.

Pivovar Litovel přichystal pro příznivce piva na poslední jarní měsíc pivní novinku. Vůbec poprvé místní pivovarníci uvařili Litovel Světlý Májový ležák 11,5%. Nabízí ho v pětilitrových soudcích.

„Pro pozdně jarní období jsme uvařili speciální várku světlého Májového ležáku, původně určenou do našich restaurací a pivnic. Protože však gastro podniky fungovaly zatím jen omezeně, rozhodli jsme se novinku ručně stočit do pětilitrových soudků, aby si ji příznivci litovelského piva mohli vychutnat v klidu a pohodlí svého domova,“ říká Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel. Litovel Světlý Májový ležák 11,5% vyniká lahodnou hořkostí a plností. Originalitu mu dodává silný říz a zlatá barva s bílou čepicí nahoře. Milovníci zlatavého moku si ho mohou zakoupit ve vybraných prodejnách.

Pro malé pivovary znamenala vládní opatření obrovský výpadek příjmů. Nad vodou je držely e-shopy, rozvozy a lidé, kteří si kupují lahvové pivo.

Když vláda v březnu znenadání zavřela restaurace a obchody, v Jarošovském pivovaru v Uherském Hradišti zažili šok. Byli uprostřed příprav na sezonu a ležácký sklep měli naplněný pivem.

„Technicky jsme ze dne na den přišli o 95 procent tržeb,“ líčí ředitel pivovaru Miroslav Harašta.

A rozhodně nebyli jediní. Opatření v boji s novým koronavirem dopadla na malé pivovary velmi tvrdě. Nemohly dodávat pivo do hospod či prodejen a nyní je čeká léto bez festivalů a velkých kulturních akcí.

Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně prodávaly malé pivovary až o 60 procent piva méně a třetina z nich nemusí krizi ustát.

„Neznamená to, že zmizí z mapy, ale můžou změnit majitele, protože ten současný to neutáhne,“ myslí si Šuráň.

Vzrostl zájem o lahvové pivo
Ve Zlínském kraji situace tak černě nevypadá. Ve všech zdejších pivovarech, které MF DNES oslovila, věří, že situaci zvládnou.

„V březnu jsme byli v rozpacích, nevědělo se, co bude. Ale věřím, že ten výpadek překonáme,“ míní majitel a sládek pivovaru Zlínský Švec Malenovice Martin Velísek.

Musel přestat dodávat sudy do dvaceti restauračních zařízení, uzavřel vlastní hospodu a zrušil letošní ročník tradičních slavností piva. Na druhou stranu stoupl zájem o lahvová piva.

„Pomohlo tomu i pěkné počasí, lidé mají chuť na pivo. Horší by bylo, kdyby krize nastala v lednu. Sice jsme museli snížit produkci na šedesát procent, ale pokud se to zase nezhorší, tak přežijeme,“ říká Velísek.

Ukázalo se, že výhodu mají podniky, které pivo prodávají zákazníkům napřímo. Například do Pivovaru Záhlinice dokonce zákazníci začali jezdit ještě častěji, protože jim zavřeli oblíbené hospody.

„V tomto případě se nás to vůbec nedotklo. Mnohem hůře na tom jsou minipivovary závislé na hospodách nebo festivalech,“ podotkl sládek František Šmíd.

Mnohem větší starosti mu dělal provoz záhlinické sladovny, která dodává slad řadě podniků.

„Tam nám prodeje spadly na pět až deset procent. Pivovary přestaly vyrábět, některé nezaplatily ani poslední dodávku. Navíc na nás tlačí zemědělci, abychom odebírali ječmeny,“ popsal Šmíd. „Teď jedeme v hlubším debetu, ale situace už se obrací k lepšímu. Zase se začínají hlásit i velké pivovary,“ doplnil.

Minipivovary jsou dražší
Zatímco většina velkých pivovarů musela zásoby likvidovat, sládkové těch menších úspěšně bojovali o záchranu piva. I díky slevám a celorepublikovým internetovým akcím jako „Zachraň pivo“ se podařilo většinu navařeného piva udat.

„Ze začátku to vypadalo špatně, ale lidé nakonec všechno koupili a nic jsme nemuseli vylévat. Navíc se vzedmula vlna solidarity a lidé začali více kupovat piva v lahvích,“ všiml si sládek 1. Selského pivovárku v Kroměříži Tomáš Váňa.

Krize jej přivedla k tomu, že začal pivo zákazníkům rozvážet, což se ukázalo jako dobrý recept. „Je to sice časově náročnější, ale získáváme díky tomu nové zákazníky a hlavně prodáváme,“ sdělil Váňa.

Rozvozy se osvědčily i v Jarošovském pivovaru, kde navíc narychlo zřídili e-shop a vytvořili si nové distribuční kanály, kterými mohou pivo dodávat po celé republice.

Všichni ovšem vítají zejména uvolňování restrikcí. Zahrádky se otevřely minulý týden, do vnitřních prostor restaurací by se hosté měli dostat 25. května.

„Je to světlo na konci tunelu a moc jsme se těšili. Strašně moc nám chybělo zajít si jen tak někam s přáteli a kolegy na pivo,“ dodal Harašta.

Otázkou je, jak se návštěvníci hostinců budou po uvolnění opatření chovat. Budou chodit ve větších počtech? A dají přednost právě regionálním pivům?

„Myslím, že kupní síla trochu poklesne. Nám minipivovarům nenahrává, že máme piva dražší. Velké pivovary navíc patrně budou ztráty dohánět slevovými akcemi,“ uvažuje Váňa.

Zároveň je ale přesvědčen, že většina malých pivovarů se nepoloží. „Mít malý pivovar neznamená, že se stanete milionářem. Je to otázka koníčku a lásky k tomu, co děláte. Provozují je srdcaři, najdou rezervy a budou pokračovat. Pivní scéna se neochudí,“ domnívá se Váňa.

Po týdnech plných omezení si milovníci zlatavého pivního moku mohou radosti s ním spojené konečně vychutnat doslova plnými doušky. Pivovar Plzeňský Prazdroj 16. května opět otevírá legendární pivovarské šalandy s posezením nad originálním ležákem čepovaným přímo z dubových sudů. Od 25. května můžete navštívit také „pivní výuku“ na Škole čepování piva Pilsner Urquell.

Šalanda, salonek ukrytý v labyrintu ležáckých sklepů, je tím správným místem, kde můžete oslavit narozeniny či jinou významnou rodinnou událost nebo společně s přáteli náležitě přivítat pozvolný návrat k běžnému životu. Během tříhodinového posezení na šalandě sklepmistři čepují přímo z dubových ležáckých sudů do třílitrových měděných mázů nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell vyrobené tradiční metodou, které je k ochutnání pouze v pivovarských sklepích! Intenzivní gastronomický zážitek umocní lahodné sýry, voňavé uzeniny a další dobroty, které si můžete dle libosti objednat.

Sen mnoha (nejen) pivařů postavit se jednou za výčep a zkusit načepovat perfektně vyladěné pivo, které má ten správný říz a zdobí jej smetanová pěna, plní Škola čepování piva Pilsner Urquell. Během 3,5 hodinového zážitkového programu se nejprve vydáte na prohlídku autentických prostorů pivovaru, kde poznáte historii, výrobní proces i suroviny, z nichž se pivo vyrábí. Na teorii naváže praxe, kde si pod vedením mistra výčepního si osvojíte zásady správného čepování piva a vlastnoručně si načepujete pivo „na hladinku”, „šnyt” či „mlíko”. Během „výuky” si vychutnáte pivo Pilsner Urquell i správně kořeněný pivovarský guláš. Všichni absolventi si domů odnesou nejen spoustu dojmů, ale také památeční sklenici.

Možností, jak si náležitě užít Školu čepování piva Pilsner Urquell, je hned několik: Skupiny od 15ti osob si ji mohou předem objednat na e-mailu reservations@asahibeer.cz nebo pozvat mistra výčepního na soukromou akci, kdy škola čepování zpestří nejrůznější oslavy či párty. Pro jednotlivce nebo menší skupinky jsou na www.prazdrojvisit.cz k dispozici předem vypsané pravidelné termíny – rezervujte si ten svůj na květen a červen.