Novinky a zajímavosti ze světa piva

Jak zpívají Guns N' Roses: Vítejte v džungli! A skutečně. Oslavy tří století znojemského pivovaru připomínají pivní džungli. Přesně jak první srpnovou sobotu v areálu znojemského pivovaru předpověděla úvodní kapela programu – revival slavné americké rockové skupiny.

Čtrnáctka, dvanáctka, jedenáctka, pivo z roku 1720. Všechny druhy oblíbeného chmelového nápoje mámí návštěvníky pod paprsky slunce, které vzduch ohřály na více než třicet stupňů Celsia. „Trochu jsme se báli, jestli v takovém vedru lidé přijdou. Ale pivo osvěžuje a za každého návštěvníka jsme rádi. Dali jsme si na této akci záležet. Můžete si vyrobit vlastní pivní etiketu, zajít na exkurzi pivovarem i koupit pivo, které jsme uvařili přesně podle receptury z roku 1720,“ říká ředitel znojemského pivovaru Miroslav Harašta.

Jak slunce padá za obzor, alkohol stále více stoupá do hlav. Někteří pánové odhazují svršky. Dámy zase mnohdy nevědomky pohybují boky do rytmu hudby. Dítka křičí, piští a pletou se pod nohama. Ve vzduchu se mísí vůně chmelu. „Dnes to vidím na dvacítku,“ prohlašuje hrdě směrem ke svému druhovi polonahý muž s desíti prázdnými kelímky od piva v ruce. Kamarád se na něj otočí a odpovídá souhlasným říhnutím.

Na akci se sešlo celé Znojmo a blízké i vzdálené okolí. Sládci, hospodští, podnikatelé, instalatéři i vedení města. A kromě alkoholovým oparem zamlžené přítomnosti poslali vzkaz i budoucím generacím. „Společně s pivovarem jsme do jeho zdí uložili časovou schránku, kterou mají znojemští otevřít přesně za sto let. Nechybí v ní samozřejmě pivo – znojemská jedenáctka a speciál z roku 1720. Dali jsme tam také láhev vína, pivní pálenku, dopis starosty města a dopis ředitele pivovaru. Přiložili jsme k tomu i současný tisk. Chceme zanechat odkaz,“ vysvětluje mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková.

Ze zahrady doznívají kytary a bicí revivalů kapely Katapult. Muži i ženy smutně hledí do prázdných sklenic a líně se sunou ke stánkům s občerstvením, kde se tvoří fronty. Pár jedinců odpolední program zmáhá natolik, že si sedají do všemožných rohů a koutů a s blaženým výrazem ve tváři pochrupují. „Hej! Budeme v novinách!“ křičí se smíchem jeden z výčepních, když vidí objektiv fotoaparátu.

Po zhruba půlhodinové pauze vzdech prolétávají výkřiky tuby, klarinetu a houslí. Chystá se velké finále – kapela Circus Brothers. „V podstatě jsem se tu octla omylem. Nic moc jsem nečekala, ale dostala jsem kvalitní hudební i pivní zážitek,“ culí se Brňanka Zuzana Fialová.

S nocí jako kdyby padly veškeré zábrany. Dav zběsile dupe, skáče a mává rukama do mixu balkánské muziky, českých lidovek a elektro swingu. Pivo létá vzduchem a kropí tanečníky. „Bella ciao! Bella ciaco! Bella ciao, ciao, ciao!“ zpívá poslední song večera dítě sedící na ramenou svého otce. Circus Brothers se nakonec ještě nechávají přesvědčit a zahrají další dvě písně.

To je však vše. Živá hudba končí. Lidé se rozcházejí do všech směrů. „Jdeme do hospody,“ pokrčí rameny mladík na otázku co s načatým večerem.

Po letech příprav a náročné rekonstrukci se historická budova sladovny v Domažlicích proměnila v multifunkční kulturní centrum. V objektu je galerie, komunitní centrum, taneční sál, klub, knihovna a minipivovar.

„V podkroví zrekonstruované historické budovy sladovny z konce 19. století bude ještě od příštího roku zpřístupněna expozice Pozor hranice! Historie hrou,“ uvedl vedoucí Městského informačního centra Domažlice Josef Babor.

V suterénu je ještě místo pro pivovarnickou expozici. V ní budou moci návštěvníci od příštího roku za prosklenou stěnou sledovat celou technologii výroby piva.

Náklady na přestavbu objektu se pohybují okolo 140 milionů korun. Město peníze čerpá hned z několika dotačních titulů.

Prvními dvěma jsou projekty Vzdělávací centrum knihovna a Komunitní centrum Domažlice. Ty jsou spolufinancovány Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj, prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu.

Expozice Pozor hranice! Historie hrou a Příběh domažlického pivovaru zafinancují peníze z Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Cíl.

Dobrou zprávou je i to, že se do Domažlic po čtyřiadvaceti letech vrací pivovarnictví. V minipivovaru, který je součástí kulturního centra Pivovar, zraje Domažlická 10°, 11° Čerchov a Domažlická 12°. Na mnohasetletou tradici vaření piva v Domažlicích, která začala už v roce 1341, navazují sládci Jana Müllerová, David Bierhanzl a Bohuslav Hlavsa.

Poté, co skončil pivovar v Koutě na Šumavě, půjde o jediného výrobce zlatavého moku v domažlickém okrese. Pivnice své první hosty přivítala už v pondělí.

Provozovatelem restaurace je domažlická společnost DEJSI Catering s. r. o. Rozhodli o tom domažličtí radní.

„Proces výběru nájemce začal výzvou na webu města a úřední desce, na kterou reagovali dva zájemci. Následně nastínili své představy, které byly projednány na mimořádné radě města. Radní si pak nechali týden na rozmyšlenou a na následném jednání rozhodli o uzavření této smlouvy o smlouvě budoucí pachtovní," uvedl místostarosta Stanislav Antoš.

Slavnostní otevření prostor se odehrálo už minulý čtvrtek, kdy jim požehnal biskup plzeňský Tomáš Holub. Slavnost doprovodila Konrádyho dudácká muzika. Zájemci si mohli prohlédnout vnitřní prostory zrekonstruovaného areálu včetně zázemí minipivovaru nebo prostory knihovny.

Ta se potom ke standardnímu provozu vrátí od 3. srpna, od kdy ji budou moci opět navštěvovat čtenáři.

Jsou malé pivovary podivných zoologických jmen jako „Žabák“ nebo „Bobr“. Jiné experimentují s kávovým či puškvorcovým pivem. Najdete je na neuvěřitelných místech, jako jsou továrny, tvrze, kláštery. A proto je potřeba být na hlídce, aby vám neuniklo něco zajímavého. Ten na Luční budě je nejvýše položený v Česku.

Minipivovar na Luční boudě vaří pivo ve výšce 1 410 metrů nad mořem. Z této výšky vyplývá několik zvláštností. Je jasné, že suroviny jako slad a chmel se sem, pokud možno, musejí zavézt už do podzimu, protože pak boudu obklopí závěje. Ale platí tu i jiné fyzikální zákony.

„Víte, že bod varu je tu už při devadesáti čtyřech stupních kvůli vysoké nadmořské výšce? Proces vaření piva kvůli té teplotě trvá déle,“ říká majitelka Luční boudy Klára Sovová.

Paroháč je jediný minipivovar v našem seriálu, který otevíral prezident republiky. Byl to ještě Václav Klaus 8. srpna 2012, protože Klaus chodí každoročně kolem svatého Vavřince na Sněžku.

Pivovaru tedy vládne žena, energická a hyperaktivní právnička Klára Sovová. Pražská advokátka má evidentně horskou boudu jako svého koníčka, a dokonce se tu stala dobrovolnou hasičkou v chatovém sboru, protože i hašení v Krkonoších je obtížné. A požár už zničil nejednu boudu.

A pak je tu kouzlo Luční boudy, které tu láskyplně říkají Lučka. Spilka a část tanků se ukrývají v labyrintu chladných sklepů, varna s měděnými tanky v bývalé vinárně. Ta má zdi počmárané freskami tančících dvojic.

Motorky v interiéru
Dovnitř se vchází z poněkud větrné „zahrádky“ před boudou s výhledem na Sněžku do rozlehlé jizby. Vůně potu a čaje, rozvěšené outdoorové oblečení, horké polévky na zahřátí před další cestou. To jsou kulisy Lučky.

A také nás tu vítal strážce minipivovaru i hospody, bernardýn Bohouš paní Sovové, největší pes, jakého jsem kdy v životě viděl. Kupodivu navzdory své velikosti nebudil strach a byla u něj vždycky fronta dětí na focení. Poněkud „nekrkonošským“ prvkem interiéru jsou staré motorky, které paní Sovová sbírá a jež jsou zaparkované vedle stolů.

Všechna piva se tu jmenují prostě Paroháč – světlá jedenáctka, polotmavá dvanáctka, tmavá třináctka, IPA a sváteční osmnáctka, vařená na Velikonoce a Vánoce. Vodu na vaření piva tu berou přímo z Bílého Labe, které pramení nedaleko odtud. „Proč Paroháč? Vychází to ze životní zkušenosti mého obchodního partnera, se kterým pivovar mám,“ vysvětluje Sovová.

Zdejší polotmavý ležák je hutné a chutné pivo, ale hodně konzervativní. „My jsme konzervativní,“ přitakává Sovová. Je to pivo, které vám bude chutnat, ale nemlátí se tam deset chutí, které byste si pamatovali ještě za týden. Ale to není žádná kritika. Světlá jedenáctka je o něco „zapamatovatelnější“, hodně hořká a řízná.

Paroháč patří k i na poměry minipivovarů k těm dražším podnikům. Sklenka piva o objemu čtyř deci tu vyjde na 60 korun. Sovová to vysvětluje vysokými náklady. Luční bouda se vytápí elektřinou a má složité řešení odpadového hospodářství.

Podnikatelka má kromě Luční boudy ještě podobně známou Labskou boudu, kde je také část sortimentu pivovaru k dostání. „Naskočila jsem do podnikání na Luční boudě už před patnácti lety v době, kdy byla bouda tři roky zavřená a dole v přízemí fungoval jen bufet,“ vzpomíná Sovová.

První mezi boudami
Jinak se ale zdejší pivo nestáčí a není k dostání v běžné obchodní síti. „Zákazník si tu může koupit lahev a my mu do ní pivo natočíme,“ vysvětluje Sovová.

Luční bouda je už sama o sobě historickou památkou. Patří k nejstarším, nejvýše položeným v Krkonoších a je to nejspíš i největší historická krkonošská bouda. Byť vypadá zvenčí trochu jako obrovská kasárna. V chodbě vedoucí do restaurace je malá výstavka historických fotek, na které je vidět, že Luční bouda dřív mívala i malou věžičku na střeše.

K boudě se vztahuje tragický příběh, který připomíná kříž u silnice cestou. Roku 1868 tam v mlze umrzl pan Renner, bývalý majitel Luční boudy. Člověk tam získá obrovský respekt před horami, protože nešťastník zahynul na místě, které za normálního počasí bylo na dohled od jeho domova.

K Luční boudě se vztahují i další tradice jako pečení rohlíků velkých jak lidská ruka a levné nocování ve spacáku v hromadné noclehárně. Tento způsob pobytu je mimochodem i v moderním hotelu Luční bouda v podkroví pořád k mání.

A nakonec logo Paroháče. Nevím, jestli si toho všimne každý, já si toho všiml až poměrně pozdě, ale tento minipivovar má skutečně ve znaku jelena, který se páří s laní. Ještěže existuje i druhá varianta loga s Bohoušem.

Národním pokladem je hned vedle korunovačních klenotů české pivo. Zlatavý mok byl svědkem hned několika důležitých událostí, ale co by bylo pivo bez hospody? Jaké jsou vůbec ty nejtradičnější? Procházka hlavním městem nabízí hned několik míst, která jsou dodnes otevřená.

Cesta do středověku by byla jistě šokujícím zážitkem, ale jedna z těch největších změn, které by českého pivaře tvrdě usadila k zemi, by byla chuť a podoba piva. Středověké plzeňské pivo mělo totiž tu nejhorší pověst. Jednalo se spíše o kaši než o lahodnou tekutinu. Sloužilo k jídlu a lámal se do něj chleba. Vývoj šel naštěstí jiným směrem a z posezení u piva se stal kulturní rituál. Kde se historie obtiskla nejvíce?

U Pinkasů
Místo, kde se natočila první sklenice plzeňského piva. Tak zní plaketa na zdi jedné z nejtradičnějších českých hospůdek v naší republice. Dnes se historické místo neobejde bez návalu turistů, ale o poctivé štamgasty hospoda nepřichází. Na pivo sem chodila taková jména jako Palacký, Masaryk, Hrabal a Voskovec s Werichem. Někdejší krejčí Jakub Pinkas v roce 1843 odhodil řemeslo a otevřel si hospodu, která drží odkaz dobrého plzeňského piva dodnes.

U Fleků
Jeden z nejznámějších a nejstarších pivovarů je ten u Fleků. Pivo se tu vaří už od roku 1499. Za pět století se pohostinství rozrostlo o více služeb, a tak se k pivovaru postupně připojil kabaret, restaurace a dokonce muzeum. V roce 1843 se zde poprvé natočil tradiční Flekovský ležák 13°.
Historický význam tohoto místa jde i za hranice našeho státu. Chorvatští studenti zde totiž v roce 1911 založili fotbalový klub Hajduk Split.

U Černého Vola
Ty malostranské hospůdky. Jen si vyberte. U Hrocha, U Kocoura nebo U Černého Vola? Pokud vám není cizí si po pár kouscích projít jedno z nejkrásnějších míst Prahy, tak můžete za jeden večer navštívit rovnou všechny. Začít byste měli U Černého Vola. Údajně se hospůdka s nezaměnitelnou atmosférou měla jmenovat U Černého Vorla, ale malíř, který dělal venkovní znamení, zapomněl napsat písmeno R. Místo, kde se zastavil čas, si stále v lidovém duchu drží autentickou atmosféru.

U Bansethů
Není moc hospod, které by se zapsaly do literárního díla takovým významným písmem jako ta U Bansethů. Štamgast Jaroslav Hašek si svoji oblíbenou hospůdku vložil i do svého zásadního díla Osudy dobrého vojáka Švejka. Hospoda se stoletou tradicí se dnes pyšní nejenom historickým odkazem, ale úžasnou plněnou kachnou, která s jedním oroseným pohladí na duši.

Výročí 480 let od první písemné zmínky slaví v letošním roce pivovar Protivín, patřící do skupiny Pivovary Lobkowicz Group. Při této příležitosti připravil nový jihočeský výroční sudový ležák. Uvedl to sládek pivovaru Michal Voldřich s tím, že první slavnostní naražení sudu se uskutečnilo v areálu pivovaru.

Výroční sudový ležák se podle Voldřicha vyznačuje velmi plnou chutí, typickou sladovou vůní a jemnou hořkostí. Při jeho vaření je dodržován klasický dvourmutový způsob rmutování. Kvasí na spilce v otevřených kádích a leží patřičnou dobu v ležáckých sklepích. „S fortelem vařené pivo vynikající chuti, umocněné klidem a pohodou jižních Čech, ocení každý znalec piva,“ konstatoval. První písemné zmínky o protivínském pivovaru se datují již do roku 1540. Pivovar vždy patřil k nejvýznamnějším v českých zemích. V roce 1711 přešel do vlastnictví šlechtického rodu Schwarzenbergů, kteří byli velmi pokrokoví. V něm setrval déle než dvě stovky let. A právě za éry Schwarzenbergů byla v pivovaru vybudována překrásná varna s měděnými kotli, včetně atypické mladinové pánve ve tvaru čtverce, ve kterých se pivo vaří dodnes. Pivovary Lobkowicz Group, a.s., patří mezi deset největších pivovarnických společností v České republice. Skupina zahrnuje sedm regionálních pivovarů v Protivíně, Uherském Brodě, Jihlavě, Hlinsku v Čechách, Klášteře nad Jizerou, Vysokém Chlumci a Černá Hoře.

Kolik piva bylo v Kutné Hoře uvařeno od středověku do dnešní doby, to už nikdo nespočítá. Určitě by z něj bylo menší moře kousek od Prahy. Jak se však daří tradičnímu pivovaru dnes, kdy se firmy potýkají s následky pandemie, sčítají ztráty a musejí čelit nové a nové konkurenci? Zašli jsme se zeptat přímo do Měšťanského pivovaru v Kutné Hoře Alexandry Sokačové, která se jako marketingová manažerka snaží chránit historický odkaz a zároveň hledat moderní metody prodeje kutnohorského piva.

Jak dlouhá je tradice pivovarnictví v Kutné Hoře?
Věřte, nevěřte, je to tradice dlouhá téměř 500 let. Polovina tisíciletí! Zdejší měšťanský pivovar byl založen roku 1573 a kutnohorské pivo míval na svém stole císař Rudolf II. Pivovar pod správou kutnohorských měšťanů prosperoval a nezničily jej ani revoluční doby, kterými naše země v průběhu staletí procházela. Pivo se zde vařilo dokonce i za minulého režimu, kdy po znárodnění patřil pivovar do majetku státu. Po listopadové revoluci se vrátil do majetku města, které jej pronajalo společnosti Heineken. Srdce pivovaru se zastavilo až v roce 2009, kdy pronajímatel pivovar zavřel, zařízení rozebral a odvezl.

Zní to jako pohádka, ale zatím nám chybí šťastný konec!
Nebojte se, konec jedné etapy naštěstí neznamenal konec kutnohorského piva. To si svoji cestu na svět znovu našlo. Zpustošený areál koupily Pivovary Koruny české. Kousek po kousku dělníci na zdemolovaných základech postavili novou varnu i otevřené spilky, do klášterních sklepů se vrátily ležácké tanky. Pivovar měl tentokrát více štěstí, protože noví majitelé zahořeli láskou k místnímu pivu a snažili se zachovat genius loci tohoto místa. Od roku 2017 pivovar opět nabízí to pravé kutnohorské pivo.

Vše pokračuje jako dříve, nebo bylo nutné udělat nějaké zásadní změny?
Co se týče receptury, držíme se ověřené tradice. Ovšem z hlediska personálního obsazení pivovaru prošel podnik v minulém roce velkými změnami. Majitel posílil prodejní tým, v jehož čele stojí obchodní ředitel Ing. Richard Moravec. Základem marketingu je kvalitní pivo a osobní přístup k našim zákazníkům. Snažíme se porozumět jejich požadavkům a přáním a všechna jednání stavíme na vzájemné důvěře a respektu.

Pivovar je provázán s Kutnou Horou a celým regionem. Jsou pro vás místní lidé důležití?
Jsou nejen důležití, ale i zcela nepostradatelní. My jsme lokální pivovar. Proto se náš tým zaměřuje na prezentaci značky hlavně v tomto regionu. Podporujeme lokální akce a spolupracujeme s místními partnery a osobnostmi. Proto jsou tvářemi značky Měšťanský pivovar v Kutné Hoře například fotbalisté místní Sparty Kutná Hora, bojovník MAM Daniel Bruno Brunclík, závodníci Spartan Race Michal a Martina Pavlíkovi nebo hudební kapely Civilní obrana a Sendwitch. Pomáhají nám psát nový příběh kutnohorského piva. Samozřejmostí jsou pro nás i korektní a přátelské vztahy s městem a komunální politikou.

Jak se nová strategie projevila v obchodních výsledcích pivovaru? A jak ji zasáhl jarní nouzový stav?
Provázanost všech našich aktivit měla přímý dopad na spotřebu piva. V minulém roce to dokonce bylo 1 400 000 piv! Přibližně polovina z toho byla vyčepována v restauracích, pivnicích a barech. Letos však koronavirus změnil plány a myšlení většiny z nás. Také plány Měšťanského pivovaru v Kutné Hoře proto doznaly pro tento rok velké změny. Vydali jsme se novým směrem, rozšířili jsme distribuční síť lahvového piva do sítě COOP družstvo HB a do prodejen Albert. Zavedli jsme novou službu s názvem „Pivo jede k vám“ s rozvozem piva až do domu, otevřeli jsme „Vokno“ s čepovaným pivem přes ulici v objektu budoucí pivovarské restaurace. Prodej piva v PET lahvích se osvědčil, a tak v něm pokračujeme i v naší pivovarské prodejně. Plníme je nefiltrovanou Kutnohorskou Stříbrnou.

Takže do budoucnosti jste optimistka?
Doba není jednoduchá, ale zdejší měšťanský pivovar má své kořeny zapuštěny tak hluboko, že jej nevyvrátí ani současné problémy. Naopak, právě nyní se kutnohorské pivo ještě více zapisuje do povědomí zdejších pivařů, kterým přináší radost a potěšení. Vždyť tradice, patriotismus, hrdost na místní historii a slavný pivovar, to jsou ingredience, které se koupit nedají. Ostatně právě díky nim se v Lorci vaří pod dohledem sládka Kuby Hájka skvělé pivo.

Pro letošní rok připravujeme překvapení pro naše skalní fanoušky! Brzy se dozvíte více na FB profilu pivovaru nebo webových stránkách pivokutnahora.cz.

České pivovarnictví kvůli koronaviru a souvisejícím vládním opatřením eviduje za březen až květen ztrátu přes 4,7 miliardy korun, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). Největší dopady měla zavřená gastronomická zařízení, prodej piva v nich v uvedeném období klesl o 55 procent, respektive o 728 000 hektolitrů.

Tržby pivovarů v důsledků pandemie klesly o 1,1 miliardy korun. Dodavatelé zaznamenali od března do května ztrátu 165 milionů korun. Předpokládají se i vysoké ztráty v distribučním řetězci, kde náklady v pivovarnictví činí kolem 3,5 miliardy ročně. Tržby za prodej piva v hospodách a restauracích se snížily o 4,2 miliardy korun.

Více se ale prodávalo balené pivo v obchodech, kde se za něj tržby zvýšily o zhruba o 794 milionů korun, řekla na tiskové konferenci výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová a zástupci CETA.

Ztráta za období, kdy musely být gastronomické provozy zavřené, bude mít podle Ferencové vliv i na příjmy státního rozpočtu. Propad je nyní přes 1,3 miliardy korun. Za březen až květen se očekává pokles inkasa DPH z piva 951 milionů korun.

Inkaso spotřební daně za stejné období kleslo proti loňsku o pětinu, činí 262 milionů korun. Celkový výpadek inkasa daně z příjmu právnických osob se odhaduje na zhruba 39 milionů korun. Celkový odhad poklesu inkasa daně z příjmu fyzických osob a odvodů na sociální a zdravotní pojištění přesahuje 34 milionů korun.

Restaurace a hospody podle Ferencové sice otevřely, ale zda "přežijí" ukážou následující týdny. Nejhorší situace je podle ní v Praze a Karlových Varech, kde chybějí zahraniční turisté. Ztráta se do konce roku nedožene, podotkla.

Podle spoluzakladatele restaurační skupiny Hospodska Luboše Kastnera pivo v gastronomických provozech tvoří 20 až 30 procent tržeb, zbytek je stravování. Struktura tržeb služeb se po znovuotevření podle něj změnila. Mnoho zaměstnanců stále pracuje z domova a vypadly firemní akce.

"Bojíme se nejistoty po covidu," uvedl Kastner. S gastronomií, která zaměstnává 150 000 lidí, se podle něj nevede na úrovni vlády dialog, přestože další odvětví podporu získala. Měl by proto podle něj vzniknout národní program podpory gastronomie. "Ocenili bychom, kdybychom se mohli spolehnout na oblast přímých podpor, jakou nabízejí například Německo nebo Rakousko. Důležitá je dlouhodobá podpora," řekl.

Pomohlo by například dočasné snížení či odpuštění spotřební daně nebo DPH. Upustit by se mělo od plánované restrikce reklamy, nebo časové či místní omezení prodeje alkoholických nápojů. Podle Ferencové je zásadní předejít situaci, kdy by se restaurace den ze dne zavřely. Hospodští chtějí v podnikání pokračovat, okamžitě zavřelo jedno až dvě procenta provozů. Ztráty se budou podle ní počítat ale až na podzim, reálný propad bude podle Kastnera k dispozici na začátku příštího roku.

Veřejnost měla kvůli zamezení šíření koronaviru zakázán vstup do stravovacích zařízení od 14. března. Restaurace, kavárny a hospody mohly občerstvení vydávat jen přes okénko nebo rozvozovou službu. Zahrádky s obsluhou se mohly otevřít 11. května, vnitřní prostory od 25. května. Vnitřní prostory stravovacích provozů musely být do konce června zavřeny mezi 23:00 a 06:00.

České pivovarnictví kvůli koronaviru a souvisejícím vládním opatřením eviduje za březen až květen ztrátu přes 4,7 miliardy korun. Vyplývá to ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).

Největší dopady měla zavřená gastronomická zařízení, prodej piva v nich v uvedeném období klesl o 55 procent, respektive o 728.000 hektolitrů. Více se ale prodávalo balené pivo v obchodech, kde se za něj tržby zvýšily o zhruba o 794 milionů korun. Na dnešní tiskové konferenci to řekla výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová a zástupci CETA.

Tržby pivovarů v důsledků pandemie klesly o 1,1 miliardy korun. Dodavatelé zaznamenali od března do května ztrátu 165 milionů korun. Předpokládají se i vysoké ztráty v distribučním řetězci, kde náklady v pivovarnictví činí kolem 3,5 miliardy ročně. Tržby za prodej piva v hospodách a restauracích se snížily o 4,2 miliardy korun.

Ztráta za období, kdy musely být gastronomické provozy zavřené, bude mít podle Ferencové vliv i na příjmy státního rozpočtu. Propad je nyní přes 1,3 miliardy korun. Za březen až květen se očekává pokles inkasa DPH z piva 951 milionů korun. Inkaso spotřební daně za stejné období kleslo proti loňsku o pětinu, činí 262 milionů korun. Celkový výpadek inkasa daně z příjmu právnických osob se odhaduje na zhruba 39 milionů korun. Celkový odhad poklesu inkasa daně z příjmu fyzických osob a odvodů na sociální a zdravotní pojištění přesahuje 34 milionů korun.

Restaurace a hospody podle Ferencové sice otevřely, ale zda "přežijí", ukážou následující týdny. Nejhorší situace je podle ní v Praze a Karlových Varech, kde chybějí zahraniční turisté. Ztráta se do konce roku nedožene, podotkla. Češi si nyní raději kupují balené pivo. "Způsob trávení volného času se změnil a bude hodně těžké, aby se lidé vrátili k návykům, které měli před koronavirem," řekla.

Podle spoluzakladatele restaurační skupiny Hospodska Luboše Kastnera pivo v gastronomických provozech tvoří 20 až 30 procent tržeb, zbytek je stravování. Struktura tržeb služeb se po znovuotevření podle něj změnila. Mnoho zaměstnanců stále pracuje z domova a vypadly firemní akce. "Bojíme se nejistoty po covidu," uvedl Kastner. S gastronomií, která zaměstnává 150.000 lidí, se podle něj nevede na úrovni vlády dialog, přestože další odvětví podporu získala. Měl by proto podle něj vzniknout národní program podpory gastronomie. "Ocenili bychom, když bychom se mohli spolehnout na oblast přímých podpor, jakou nabízejí například Německo nebo Rakousko. Důležitá je dlouhodobá podpora," řekl.

Pomohlo by například dočasné snížení či odpuštění spotřební daně nebo DPH. Upustit by se mělo od plánované restrikce reklamy, nebo časové či místní omezení prodeje alkoholických nápojů. Podle Ferencové je zásadní předejít situaci, kdy by se restaurace den ze dne zavřely. Hospodští chtějí v podnikání pokračovat, okamžitě zavřelo jedno až dvě procenta provozů. Ztráty se budou podle ní počítat ale až na podzim, reálný propad bude podle Kastnera k dispozici na začátku příštího roku.

Veřejnost měla kvůli zamezení šíření koronaviru zakázán vstup do stravovacích zařízení od 14. března. Restaurace, kavárny a hospody mohly občerstvení vydávat jen přes okénko nebo rozvozovou službu. Zahrádky s obsluhou se mohly otevřít 11. května, vnitřní prostory od 25. května. Vnitřní prostory stravovacích provozů musely být do konce června zavřeny mezi 23:00 a 06:00.

Tuzemsko pivovarnictví kvůli koronaviru a souvisejícím vládním opatřením eviduje za březen až květen ztrátu přes 4,7 miliardy korun. Vyplývá to ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). Největší dopady měla zavřená gastronomická zařízení, prodej piva v nich v uvedeném období klesl o 55 procent, respektive o 728 tisíc hektolitrů.

Více se ale prodávalo balené pivo v obchodech, kde se za něj tržby zvýšily o zhruba o 794 milionů korun. Na tiskové konferenci to řekla výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová a zástupci CETA.

Tržby pivovarů v důsledků pandemie klesly o 1,1 miliardy korun. Dodavatelé zaznamenali od března do května ztrátu 165 milionů korun. Předpokládají se i vysoké ztráty v distribučním řetězci, kde náklady v pivovarnictví činí kolem 3,5 miliardy ročně. Tržby za prodej piva v hospodách a restauracích se snížily o 4,2 miliardy korun.

Restaurace a hospody podle Ferencové sice otevřely, ale zda "přežijí" ukážou následující týdny. Nejhorší situace je podle ní v Praze a Karlových Varech, kde chybějí zahraniční turisté.

Veřejnost měla kvůli zamezení šíření koronaviru zakázán vstup do stravovacích zařízení od 14. března. Restaurace, kavárny a hospody mohly občerstvení vydávat jen přes okénko nebo rozvozovou službu. Zahrádky s obsluhou se mohly otevřít 11. května, vnitřní prostory od 25. května. Vnitřní prostory stravovacích provozů musely být do konce června zavřeny mezi 23:00 a 06:00.

V Úvalech nedaleko Prahy zahájil v roce 2019 provoz nový řemeslný pivovar, který vznikl jako projekt několika lidí spojených láskou k pivu. Díky zkušenostem sládka Roberta Fraňka se nová značka zapsala mezi nejvýraznější novinky na pivním trhu.

Pivovar Libertas vyrostl na místě bývalé úvalské betonárky, nemá tedy žádnou hlubokou várečnou tradici. Jeden z akcionářů, provozní ředitel Roman Martinák, v tom ale nevidí problém. Nový projekt sází na jednoduché hodnoty: dobře vystavěné portfolio pivních stylů, nápadité receptury a stoprocentní péči o pivo.

Z toho důvodu nenajdou zákazníci v Libertasu stálou kuchyni či kávovar. Všechno směřuje jen a pouze směrem k pivu a příjemnému sousedskému posezení na zahrádce i v nově vybudované hale, v níž je výčep spojený s varnou velkými okny. Na pozemku pivovaru občas „kotví“ food trucky, které doplňují nabídku kvalitních studených pochutin.

O kvalitu piv v Libertasu pečuje zkušený matador, sládek Robert Franěk, který je hrdý na to, že každý brand, který budoval, má jasně danou filozofii a specifický přístup. Libertas tak nabízí zákazníkům několik „edic“. Základ portfolia tvoří znamenitě odladěná česká spodně kvašená piva ležáckého typu. Milovníky moderních craftových stylů potěší nabídka piv typu Ale, ale i stále populárnější kyselá piva Berliner Weisse. A stranou očí štamgastů už zraje chlouba pivovaru, „platinová edice“ silných svrchně kvašených piv, která leží v dubových sudech prémiových destilátů, kalvádosu, koňaku a whiskey. Na trh se tyto dezertní kousky dostanou na podzim.

Na otázku, jak funguje akciový pivovar, odpovídá Roman Martinák jednoznačně: „Tady všechno klape, jak má.“ Pivní skaut jeho slova potvrzuje.