Novinky a zajímavosti ze světa piva

Horké letní dny přímo vybízí k návštěvám koupališť a dlouhé teplé večery ke grilovačkám. V plném proudu již je sezóna festivalů a různých akcí, ke kterým téměř neodmyslitelně patří i nějaký ten alkohol. My Češi jsme národem pivařů, i když o jiné druhy alkoholu také není nouze.

Není tak divu, že pivo je často první volba rychlého osvěžení a zahnání žízně. Většina národa nějaké to pivko navíc neřeší, ale jak se může takové letní popíjení piva podepsat na naší formě a výkonnosti?

Co se v dnešním článku dozvíme?
Kolik pivo obsahuje alkoholu a kalorií
Jestli pivo podporuje nárůst pověstného pivního pupku a růst prsou
Jestli je pravda, že pivo obsahuje ženské hormony a jak je to s jeho vlivem na testosteron
Jestli vůbec má nějaký smysl jít před nebo po párty cvičit
Jak se rozumně postavit k pití piva a alkoholu v letních měsících

Pivu se říká tekutý chléb! Jak je na tom chléb a pivo po stránce kalorií?
Takových 100 g pšeničného konzumního chleba má něco kolem 250 kcal. Ještěže pověstný tekutý chléb na tom není stejně. Jenže tekuté kalorie z piva většinou naskakují mnohem ochotněji a s každým dalším půllitrem na to nějak zapomínáme.

Cidery jsou kaloričtější než pivo! To je ale překvápko, co?
0,5 litru 10° piva má něco kolem 213 kcal (895 kJ) s obsahem asi 21 g alkoholu (4,2 g/100 ml) a asi 16,5 g sacharidů (3,3 g/100 ml).

0,5 litru 11° pivo má jen o něco více alkoholu než 10° (23,5 g, tj. cca 4,7 g/100 ml), téměř totožný obsah sacharidů (17 g), takže i obsah energie se moc neliší: 232,5 kcal (977 kJ)

0,5 litru 12° pak bude mít zhruba 249 kcal (1045 kJ), obsah alkoholu 25 g (5 g/100 ml) a asi 18,5 g sacharidů (3,7 g/100 ml).

Nenápadnými, za to však velmi bohatými zdroji energie i cukru jsou stále oblíbenější Cidery. Jedna plechovka (0,4 l) tak může obsahovat až 238 kcal (1000 kJ), 18 g alkoholu (4,5 g/100 ml) a až 28 g sacharidů (7 g/100 ml). Jejich problémem je fakt, že je často nepovažujeme za tolik alkoholové jako ostatní druhy piva a můžeme jich tedy vypít více, obsahují i více cukru než pivo.

Průměrný Čech ročně vypije úctyhodných 258 piv (129 litrů piva), což je opravdu slušné číslo.

Už jste vyzkoušeli proteinové pivo Proteinbier, které neobsahuje alkohol, ale za to je nabité bílkovinami a BCAAčkama za 135 kcal?

Pivo prý dělá hezká těla. Opravdu nám může za léto narůst pivní pupek?
Pověstné pivní břicho je často považováno za důsledek posilování s půllitry v hospodském fitku. Má to ale reálný základ? Určitě ne. Za přibíráním tuku kolem pasu může v prvé řadě dlouhodobě nevyrovnaná energetická bilance a plíživý nárůst hmotnosti. A to, že si pánové rádi dají nějaké to pivo, samozřejmě k vyššímu příjmu kalorií také může přispívat. Vždyť takových 5 kousků je přes 1 000 kcal.

Aby se nám ale kvůli několika letním grilovačkám a akcím úplně změnila postava a narostl pivní mozol, museli bychom se v pití piva opravdu hodně snažit a ještě k tomu kompletně rezignovat na naši celkovou životosprávu. Takže ne pivo samo o sobě, ale nadbytek kalorií je skutečným viníkem "pivního mozolu."

Po pivu prý roste nejen břicho, ale i prsa. Obsahuje pivo ženské hormony?
Velmi často souvisí zvětšení prsní tkáně u mužů (gynekomastie) s hormonální nerovnováhou a zvýšenou hladinu estrogenů, které podporují růst prsou. S gynekomastií mívají problémy nejen kluci v pubertě, ale velmi často i uživatelé steroidů a muži s nadváhou a obezitou, kterým se díky zvětšené tukové tkáni přeměňuje více testosteronu právě na estrogen.

A jak s tím souvisí pivo? Ve výživě máme potraviny (sója, lněné semínko, luštěniny, obiloviny) obsahující tzv. fytoestrogeny, které díky chmelu obsahuje i pivo (konkrétně 8-prenylnaringenin). Tyto látky se velmi podobají ženským estrogenům a mohou mít (byť velmi slabé) podobné účinky jako estrogeny. A to se týká i růstu prsní tkáně.

Podle současného poznání ale příjem těchto látek u pivařů zřejmě není zodpovědný za růst prsou. Za to může především nadváha a obezita, celkově nezdravý životní styl s negativním dopadem na hladiny hormonů a případně dlouhodobé poškození jater, které může vyústit ve zvýšení hladiny estrogenů. Určitě ne několik letních akciček s pár pivy.

Jaký vliv má pivo a alkohol na hladinu testosteronu? Pozor na jeho dlouhodobou konzumaci
Studií týkajících se konkrétně pití piva na testosteron je však velmi málo, takřka žádné, proto se podíváme obecně na příjem alkoholu.

1. Po tréninku jdeme na akci. Kolik alkoholu můžeme přijmout, abychom si nesnížili hladinu testosteronu?
Co se stane, když jdeme cvičit před párty? Ve studii Kozirise (2000) ihned po tréninku účastníci přijali 0,83 g čistého alkoholu na kg tělesné hmotnosti. Pro 80kilového to představuje zhruba 3 piva. Výsledek? Po 5 hodinách, ani po 2 nebo 3 dnech od kombinace trénink+alkohol nebyl pozorován negativní vliv na hladinu testosteronu v krvi.

2. Ovlivní pár piv sportovní výkon na tréninku a testosteron druhý den po akci?
Co se stane, když jdeme cvičit ráno po párty? Další ze studií zkoumala vliv příjmu alkoholu v množství 1 g/kg na hladiny hormonů na sportovní výkon. Hladiny hormonů negativně ovlivněny nebyly, nicméně síla spodní části těla se snížila na dalších 48 hodin od požití alkoholu. Když půjdeme ráno po akci (kde jsme si dali pár piv) na trénink, ještě 2 dny může být náš výkon (ale také nemusí) lehce snížený.

3. Jaký příjem alkoholu sníží hladinu testosteronu? Pozor na větší jednorázovou dávku alkoholu a dlouhodobé pití pár piv každý den!
Negativní účinky na hladinu testosteronu (snížení o 16–27 % na 24 hodin) byly pozorovány ve většině studií při jednorázovém příjmu nad 1,5 g/kg hmotnosti. U modelového 80kilového muže je to 120 g alkoholu, tedy cca 6 piv. Podle jedné studie je i "těžkost" kocoviny spojena s výraznějším snížením testosteronu.

I mnohem menší příjem alkoholu v množství 40 g denně po dobu 3 týdnů (2 piva) však měl na hladinu testosteronu také negativní vliv, což se může v dlouhodobém horizontu projevit i na růstu svalů. Alkohol totiž působí jako toxin na Leydigovy buňky ve varlatech, které produkují testosteron.

Jak se alkohol a jeho konzumace po tréninku přímo podepíše na růstu svalů?
Všechno se ale netočí zdaleka jen kolem testosteronu, proto je nutné sledovat míru tvorby svalových bílkovin po tréninku (MPS, muscle protein synthesis). A právě tato veličina byla sledována v poslední studii, kterou si ukážeme.

Design studie byl jednoduchý. Účastníci studie absolvovali silový trénink a po jeho ukončení přijali:
První skupina (PRO) 25 g syrovátkového proteinu
Možnost koupit
po tréninku, za 2 hodiny sacharidové jídlo a za další 2 hodiny další dávka proteinu. Téměř ideální doplnění živin bez žádného alkoholu.
Druhá skupina (ALK+PRO) totožný příjem živin, navíc ale 1,5 g alkoholu na kg tělesné hmotnosti. Prostě splníme svoje jídlo a suplementaci po tréninku a jdeme na pár piv.
Poslední skupina (ALK+S) jela bomby a po tréninku nepřijala žádný protein
Možnost koupit
, jen sacharidové jídlo a k tomu 1,5 g alkoholu na kg TH. Takže z tréninku rovnou na akci, kde to zaliju pivem a k tomu nějaké náhodné jídlo.

Nejhorší trénink je ten, který se nestal? I přes konzumaci alkoholu jsou svaly stimulovány k růstu
U všech skupin bez ohledu na to, zda po tréninku požily, nebo nepožily alkohol, se zvedla míra MPS a byla vyšší, než kdybychom nešli cvičit. Z tohoto pohledu to vypadá, že je lepší i ten trénink, který mírně zalejeme alkoholem, než na trénink nejít vůbec.

Co si ale budeme povídat, alkohol na syntézu svalových bílkovin samozřejmě má negativní vliv. ALK+S skupina měla oproti PRO skupině snížení MPS o 37 % a ALK+PRO oproti PRO o 24 %.

Ve vztahu k růstu svalů je nejlepší nepít vůbec nebo na trénink jít až s dostatečným odstupem od alkoholu. Negativní vliv alkoholu na růst svalů můžeme částečně snížit příjmem proteinů. Úplně nejhorší scénář je jít cvičit, nedat si žádný protein a hned to zalít alkoholem. Mnohem horší než jednorázová akce je každodenní popíjení alkoholu, které se i tímto způsobem podepisuje na potenciálu pro růst svalové hmoty.

Co si z toho vzít a jak naši formu a výkonnost ovlivní jednorázová víkendová akce s alkoholem?
K létu tak nějak patří i alkohol. Někdo ho vyhledává více, někdo méně, někdo naopak vůbec. Nejlepší je poslední možnost. Když už na to ale přijde a na několika akcí za léto zajdeme na pár piv, v dlouhodobém horizontu to na nás nebude mít takřka žádný vliv.

Druhý den po akci možná budeme unavenější (v závislosti na počtu vypitých piv/drinků), nebude se nám chtít tolik cvičit, ale jeden den volna navíc může v tomto případě být ku prospěchu věci. Druhý den po akci může pomoci nějaká vytrvalostní aktivita a do silového tréninku se zbytečně nemusíme nutit.

Pokud chceme mít pod kontrolou i naše kalorie, zkusme v den akce kalkulovat s energetickým příjmem z alkoholu a v návaznosti na to snížit energetický příjem ze sacharidů a tuků, abychom si na něj udělali "prostor".

Než vyrazíme na akci, je potřeba se pořádně najíst komplexního jídla obsahujícího bílkoviny. Zabráníme třeba tak chutím na slaná a tučná jídla, která by nám zbytečně zvedla kalorický příjem.

Po pár letních akcích nám rozhodně pivní pupek ani prsa nenarostou, a kromě krátkodobého poklesu testosteronu, snížené MPS po tréninku (oboje s příjmem alkoholu nad 1,5 g/kg TH, já osobně ale na regeneraci pocítím i 2–3 piva) a možného snížení sportovního výkonu druhý den by nám nic závažnějšího nemělo hrozit.

Tím nikoho nenabádám k pití alkoholu a samozřejmě nepít vůbec je nejvýhodnější, ale dát si někdy oraz a na chvilku vypadnout z tréninkové rutiny, nám může být z dlouhodobého hlediska i ku prospěchu.

Říká se, že pivo dělá hezká těla. To ovšem nemusí být nadsázka. Jeho střídmá konzumace může posloužit nejen našemu vzhledu, ale také fungování organismu. V čem nám tedy může pivo prospívat?

„Při rozumné konzumaci (sklenka denně) lze považovat všechny druhy piva za „zdravá“. Obsahují totiž vitamíny skupiny B a vlákninu, tmavá piva navíc antioxidanty a minerály. Nicméně je třeba zdůraznit, že důležitou složkou piva je voda a kvalitní suroviny. U nás využíváme horskou vodu z vlastního vrtu, která má kvality vody kojenecké, a proto ji nemusíme už nijak upravovat. Další suroviny získáváme od našich lokálních dodavatelů, které máme roky prověřené,“ popisuje prospěšnost oblíbeného českého nápoje Blanka Strnadová z hanušovického pivovaru Holba nacházející se v srdci čisté jesenické přírody, která se zrcadlí i v samotných Holbách – ryzího piva z hor.

Pokud si dáme denně skleničku piva (pozor, nemyslíme tuplák!), co nám to může přinést? Čím je prospěšné?

Podporuje spalování tuků
Jestliže chcete urychlit spalování tuků, můžete si dát pár doušků piva. Chmel totiž obsahuje látky, které nejenom způsobují jeho hořkost, ale také stimulují citlivost na inzulín a podporují metabolismus lipidů (tuků), jak naznačuje japonská studie.

Může snížit hladinu cukru v krvi
Malé množství piva prý dokáže snížit riziko inzulinové rezistence (zhoršené schopnosti tkání reagovat na inzulín) u lidí s prediabetem (stav, který je předzvěstí cukrovky), jak potvrzují některé studie. Důležité je ale nekonzumovat ho ve velkém, protože pak by byl efekt opačný.

Může redukovat riziko srdečních onemocnění
Podle jedné studie zvýšil mírný příjem piva (zhruba 350 ml) hladinu HDL „dobrého“ cholesterolu a zlepšil přirozenou schopnost těla odstraňovat LDL „špatný“ cholesterol. Toto množství piva totiž zvyšuje antioxidační vlastnosti HDL „dobrého“ cholesterolu a pomáhá zlepšovat funkci výstelky vnitřního povrchu cév, což může bránit ukládání lipidů v jejich stěnách, jedné z příčin vzniku onemocnění oběhové soustavy.

Chrání před Alzheimerem
Střídmá konzumace piva může napomoci vyhnout se degenerativním onemocněním mozku, jako je např. Alzheimerova choroba, což prokázala studie z roku 2019. Nejspíše je to díky obsahu křemíku, který ochraňuje činnost mozku. Křemík také podporuje budování silnějších kostí, čímž mj. snižuje riziko vzniku osteoporózy v pozdějším věku.

Pomáhá předcházet ledvinovým kamenům
Finská studie se pokusila přijít na kloub předpokladu, že pivo napomáhá vyplavovat ledvinové kameny. Během několika let zkoumání bylo skutečně odhaleno, že lidé, kteří si dali denně skleničku piva, měli o 40 % nižší pravděpodobnost rizika vzniku ledvinových kamenů. Tento efekt vědci přisuzují zejména diuretickým účinkům piva (častému močení). Výsledek je to velmi zajímavý, nicméně vyšší přísun alkoholu naopak ledvinám škodí. Pozor na to!

Zvyšuje naši kreativitu
I jedno pivo dokáže rozproudit naší fantazii do neskutečných otáček, takže se nám v hlavě rodí neotřelé nápady. Studie věnující se tomuto jevu prokázala, že kromě kreativity může pivo pomáhat zlepšovat paměť.

Taky už se vidíte u vás na chatě nebo třeba zahrádce s ideálně vychlazenou točenou desítkou, jedenáctkou, dvanáctkou nebo příjemně hořkým pivním speciálem? Podle jakých parametrů ale zvolit výčepní zařízení, aby splnilo vaše požadavky? Kolik potřebujete vytočit piv za hodinu? Je lepší chlazení s kompresorem, nebo bez něj? Pojďme si všechno ujasnit, abyste byli s výběrem co nejvíce spokojeni.

Výčepní zařízení dělíme do tří základních kategorií. Suchá, vodní podstolové a vodní stolové. Suchá chlazení jsou de facto přenosné kostky, které je možné vzít na zahradu či na chatu. Podstolové vodní chlazení je nutné napojit na výčepní stojan. Jeho nejmenší varianta je 40l. Využijete ho třeba při domácím posezení pod pergolou, kam ho namontujete napevno k výčepnímu stojanu, jako je to v gastroprovozech. Je to luxusnější verze provedení domácí hospody. Stolová varianta vodní má výhody vodního chlazení, tedy větší výkon a nižší cenu, ale bez nutnosti spojení s výčepním stojanem. Hodně se používá např. na festivalech a zábavách.

Promyslete potřebný výkon
Prvním a nejdůležitějším parametrem při koupi nebo zapůjčení výčepního zařízení je vybrat správný a dostačující výkon, což představuje množství vychlazených piv za hodinu. Logicky se shodneme, že jiný výkon potřebuje hospoda a jiný zase vy coby jedinec pro potřeby domácí oslavy, posezení na chatě nebo doma pod pergolou. Kde tedy hledat tento parametr? Vždy u názvu výčepního zařízení. Udává se v litrech, např. Lindr PYGMY 20 má výkon 20 litrů/hodinu, což je 40 piv. „Pro domácí využití, zahradní párty a menší rodinné oslavy stačí zařízení s výkonem 15–25 l/hod. Na větší oslavy a společenské akce se doporučuje pivní chlazení s výkonem min. 35 l/hod a při pivních slavnostech a velkých akcích typu svatba se stovkami hostů se osvědčily výčepy s výkonem nad 60 l/hod,“ vysvětluje Jiří Šrajt z webu Pivoteka.cz, kde se specializují na prodej a vypůjčení výčepního zařízení a nabízí rozmanitý sortiment českých i zahraničích piv.

Chlazení s kompresorem, nebo bez něj?
Pokud chceme pivo točit, musíme ho vytlačit ze sudu. K tomu se používá buď (potravinářský) kompresor, nebo sestava s redukčním ventilem a bombičkou k tlačení s plynem CO2. Všechny typy výčepních zařízení se vyrábějí jak ve variantě s vestavěným kompresorem, tak i bez něj. Některá mají zabudovaný automatický kompresor, čímž odpadají veškeré starosti s tlakováním sudu. „Kompresor hlídá tlak v sudu a podle nastavené hodnoty se automaticky zapíná nebo vypíná. Pokud má chlazení integrovaný kompresor, je to v názvu označeno písmenem /K, například KONTAK 40/K, PYGMY 20/K a podobně. Jestliže se rozhodnete pro variantu bez něj, budete potřebovat přídavné tlačné medium. To je třeba bomba s plynem, kompresor, ruční pumpa a jiné. Jenom počítejte s tím, že pivo tlačené vzduchem se musí do 24 hodin spotřebovat, jinak se rychle kazí a zvětrává,“ pokračuje odborník.

Chlazení s kompresorem je zhruba o 3 000 Kč dražší než bez něj. Jestliže zvolíte výčepní zařízení bez kompresoru, musíte k němu mít vždy klasickou tlakovou lahev s CO2 (bombu) nebo biogon a také redukční ventil. Proto se vždy nezapomeňte ujistit, že je veškeré příslušenství součástí vaši sestavy chlazení.

Jakou narážecí hlavu?
Každý pivovar má jenom jednu ze tří možných
Naražeče se někdy nazývají jako narážecí hlavy, narážecí hlavice nebo hlavy na sudy. Slouží k propojení výčepního zařízení a sudu. V ČR máme tři druhy narážecích hlav - PLOCHÁ, BAJONET a KOMBI. Co pivovar, to jiná hlava (ze tří jmenovaných). „Nejčastěji používanými typy narážečů jsou bajonet a plochá. Nejméně rozšířená je hlava kombi. Tento název může být poněkud matoucí, protože hlava kombi je použitelná jenom pro uzávěr sudu kombi. Žádný z těchto tří druhů není mezi sebou zaměnitelný. Pokud tedy rádi střídáte piva, je dobré zakoupit narážecí hlavy bajonet a plochá. Nicméně pár našich pivovarů potřebuje narážecí hlavu Kombi,“ dodává Jiří Šrajt.

Abyste zvolili ten správný naražeč, zjistěte si název pivovaru a vybírejte podle seznamů, které najdete i na webu Pivoteka.cz. Pro bajonet zde (např. Ferdinand, Plzeň, Regent, Klášter, Primátor, Postřižinské, Bakalář, Velkopopovický Kozel 10 aj.) , pro plochá zde (např. Starobrno, Holba, Krušovice, Litovel, Krakonoš, Zubr, Staropramen, Dalešické aj.) a pro kombi zde (např. Herold, Chodovar, Březňák, Kofola aj.).

Dvoukohoutová provedení = možnost točit i další nápoj
Mají ho větší chlazení. Využijete ho tehdy, pokud potřebujete točit 2 piva naráz, příp. se na akci nacházejí i děti, kterým můžete z druhého kohoutu točit nějakou limonádu. Anebo chcete čepovat také víno.

Tip na závěr: Co musí obsahovat kompletní výčepní zařízení, aby bylo plně funkční?
Samostatné chlazení (s kohoutem, odkapní mřížkou a klíčem na kohouty), nápojová vzduchová hadice, nápojová rychlospojka, vzduchová rychlospojka a narážecí hlava

Za studena chmelený a lehce citrusový Opičí Ejl vznikl jako spolupráce Budvaru a minipivovaru Nachmelená Opice loni. Pro národní pivovar to byl úplně první ALE, který kdy uvařil. Speciál měl obrovský úspěch. Letos se Budvar vytasil s další limitovanou edicí. Pšeničné pivo typu witbier uvařené sládky Budvaru a minipivovaru Volt vznikalo rok. Uvařit ve velkém pivovaru rukodělné pivo Kraťas byla pořádná dřina. A to doslova.

Pro Budvar to bylo další „poprvé“. Pivovar zaměřený na ležáky loni premiérově uvařil ALE, letos pro změnu vznikl v Českých Budějovicích witbier, lehké pšeničné pivo belgického typu. Kraťas je výsledkem spolupráce sládků Petra Košina z Budvaru a Martina Palouše z jabloneckého minipivovaru Volt. Společně uvařili jedinou várku piva, kterou mohou právě teď zájemci v Česku ochutnat.

Oba sládci si spoluprací udělali radost. „Vždy jsme si chtěli pšeničné pivo v Budvaru uvařit, takže když jsme dostali příležitost, neváhali jsme po ní skočit. Když jsme pak u Martina ochutnávali jeho pšeničná piva a rozhodovali, které pivo by bylo nejvhodnější, padla volba na witbier. Oproti weizenbieru je toto pivo pro českého spotřebitele přijatelnější, více pitelné,“ popisuje Petr Košin z Budvaru.

Pro Martina Palouše byla spolupráce s národním pivovarem splněný sen. „Který sládek by si nechtěl svoje pivo uvařit ve velkém pivovaru, který má rád a všichni ho znají?“ klade řečnickou otázku Palouš.

Rukama prošly tři tuny pšenice
Výroba speciálu ale byla i pořádná dřina. „Museli jsme nejprve rozmnožit v budvarské mladině kvasnice, což je celkem specifické, minipivovary to nedělají, s ohledem na jejich objemy to nepotřebují, ale pro tuhle várku bychom jich museli koupit strašně moc, tak jsme to vyřešili takto,“ vysvětluje sládek Budvaru. „Ono celkově uvařit u nás něco jiného než ležák je celkem fuška. Pro kolegy to znamenalo například ručně nasypat do sila kolem tří tun pšenice,“ upozorňuje sládek Petr Košin.

Mákli si pivovarníci z obou pivovarů. „Ručně jsme tam naházeli zhruba 300 kilogramů ovesných vloček a chmely. Je to fakt rukodělný pivo,“ uvádí Martin Palouš. Sládek a jeho kolegové museli vstávat i ve čtyři ráno, aby to z Jablonce nad Nisou, kde Volt sídlí, do Českých Budějovic stihli do sedmi hodin ráno.

Celý jeden rok se pivo ladilo
Také samo pivo muselo urazit dlouhou cestu než se dostalo do hospod. Výrobní proces od první schůzky trval skoro rok. „Mysleli jsme, že recepturu Voltu trochu vylepšíme, upravíme, uděláme si to po našem. Společně jsme vymysleli tři receptury, které jsme uvařili na Jihočeské univerzitě, která je naším partnerem. Ty jsme potom testovali jak interně v obou pivovarech, tak i na čepu u Martina v hospodě. Každá várka ale měla něco do sebe, proto jsme to znovu přepsali a další zkušební verzi jsme uvařili přímo u Martina v pivovaru,“ popisuje tvorbu receptu Petr Košin, sládek Budvaru.

Pro příznivce koriandru
Pro Volt je vytváření nových piv skoro až rutina. Vaří totiž hned několik stylů a rádi zkoušejí stále něco nového. „Nejvíc nás asi vystihuje slovo hravost, hlavně nedělat furt to samé. Jsou na to zvyklí i naši zákazníci. Když máme v nabídce třeba jen 15 druhů piv, už si stěžují, že je malý výběr. I proto nás tohle pivo baví. A už se znovu nikdy neuvaří,“ připomíná sládek jabloneckého minipivovaru.

S výsledkem jsou spokojeni oba sládci. „Cítím z toho typickej belgickej ejl,“ přibližuje Kraťase po svém budějovický sládek Petr Košin. „Je to krásně zakalený ,bílý’ pivo, z kterého trčí pomerančové a citronové tóny a koření, konkrétně koriandr,“ popisuje Martin Palouš, jemuž se moc líbí také etiketa s motivem letních kraťasů. „Je naprosto boží. Je to svěží, vidíš tam tu pohodu, klídek,“ popisuje sládek své dojmy.

Název Kraťas, čili zkrat, navíc pasuje k dalším elektricky laděným názvům piv, které minipivovar Volt používá. V jejich nabídce najdete například Polovodič, Adaptér nebo Baterku.

Zlatavý mok s pěnou se ve městě u Konopiště, kde stával původní pivovar, vaří už od roku 1897. Majiteli zámku se znelíbilo sousedství hospodářských budov včetně pivovaru vedle jeho nového luxusního sídla, proto veškerý majetek vykoupil, zbořil a na jeho místě mezi Zámeckým, nyní Konopišťským rybníkem, vybudoval anglický park. Pivovar ale František Ferdinand d´Este jen tak zrušit nemohl. Jako majitel Velkostatku Konopiště ho ve svém portfoliu nutně potřeboval. Proto výrobu piva přenesl do Benešova.

„A tady se pivo vaří beze spěchu a tradičním způsobem i nyní ve 21. století,“ potvrdil jednatel Pivovaru Ferdinand Petr Dařílek. „Žádné technologické vymoženosti tu nehledejte. Ferdinand si zakládá na ruční práci a poctivě ošetřeném pivu. Řadí se tak mezi rukodělné a typicky české pivovary s českým kapitálem,“ dodal jednatel s tím, že kvalitu piva neustále sledují ti nejzručnější pivovarníci, kteří v Benešově pracují desítky let.

Ještě déle ale pracuje pivovar. Už je to 125 let, co František Ferdinand d´Este výrobu piva v Benešově zahájil. A to také příležitost k oslavám. Ty Pivovar Ferdinand naplánoval na dobu, až se lidé vrátí z prázdnin a dovolených, na druhou zářijovou sobotu. Každý z hostů bude mít možnost ochutnat veškerý sortiment včetně letošního Vídeňského ležáku a speciální čtrnáctky Pěkný číslo, kterou vyvinul pro Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy.

„Na své si přijdou ale také abstinenti. Těm nabídneme tři druhy nealkoholických piv. A děti zase potěšíme třemi druhy limonády Ferdináda – malinovkou, pomerančovou a stále více oblíbenou bezinkovou s mátou,“ připomněl jednatel.

Prosím pivo a jeden půllitr
Pivo si i tentokrát budou moci návštěvníci nechat načepovat do vlastního skleněného půllitru, který bude k dostání přímo v areálu pivovaru.

Zkrátka na slavnostech nepřijdou ani vegetariáni. V nabídce budou masové i veganské burgery, grilované sýry, burgery s hovězím masem nebo trhaným vepřovým, plněné bagety, srbské plejskavice, grilované kýty či kančí klobásy, lívanečky, palačinky naslano i nasladko nebo točené zmrzliny. Nebude chybět ani klasická česká buchta, koláče či čerstvá káva.

„O hudební doprovod se při tom všem postarají oblíbené, převážně místní kapely několika hudebních žánrů. Celý program odstartuje benešovská country kapela Ostří Bobři. Poté přijde na řadu pop-rockový Kaktus Verde, písničkář Štěpán Kojan nebo irský rock z Českých Budějovic v podání Pirates od the Pubs. Kapela The Beautifuls či Dirty Blondes s charismatickou zpěvačkou Danou Yousifovou fanoušky zaujme svým rock´n´rollem a kapela Lahvátor zase pivním rockem,“ dodal Petr Dařílek s tím, že letošní slavnosti okoření i bubenické vstupy Líšamanů a také folk-rocková Bílá nemoc.

Na pivovarském dvoře nebude chybět ani automobilový závodník Adam Králík a jeho unikátní vůz. Zájemci budou moci znovu i na exkurzi humnové sladovny, nově zrekonstruované varny či ležáckých sklepů. Malí budou mít na slavnostech svůj dětský koutek.

Brány pivovarského dvora se otevřou v sobotu 10. září ve 13 hodin.

Při přerušení dodávek zemního plynu by pivovary byly schopné vyrábět a prodávat jen v omezeném množství. Na dotaz ČTK to řekl mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář. Podle něj by přerušení dodávek plynu mělo zásadní vliv na celé pivovarnictví včetně dodavatelů. Prazdroj je největším pivovarem v Česku a plyn využívá ve sladovnách i v pivovarech.

Na energii spotřebovávané na výrobu piva a sladu se plyn u něj podílí zhruba 40 procenty. Dlouhodobou strategií Prazdroje je podle Kováře snižovat spotřebu zemního plynu a nahrazovat jej obnovitelnými zdroji.

"Pokud by došlo k úplnému omezení dodávek plynu včetně rezerv, mělo by to zásadní vliv na celé pivovarnictví včetně našich dodavatelů. Byli bychom schopni vyrábět a prodávat v omezeném množství," dodal mluvčí.

Obavy ze zastavení dodávek ruského plynu přetrvávají kvůli geopolitickému napětí. Hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do EU je plynovod Nord Stream 1. Dodávky plynu tímto potrubím se ve čtvrtek zvýšily na 40 procent kapacity plynovodu, což je stejná úroveň jako před začátkem desetidenní údržby zařízení. Nenaplnily se tak obavy, že plyn po údržbě nebude proudit.

"Situaci na trhu s plynem sledujeme a jsme v pravidelném kontaktu s našimi dodavateli, se kterými vše řešíme. Podle aktuálních informací začal včera (ve čtvrtek) plyn potrubím Nord Stream 1 opět proudit, byť v omezeném množství," uvedl. Část ohřevů v pivovaru v Plzni je nově zajištěno takzvaným zeleným teplem, tedy parou vyráběnou spalováním biomasy, kterou pivovar nakupuje od sousední firmy Plzeňská teplárenská. Dlouhodobou strategií Prazdroje je snižování spotřeby zemního plynu. Nahrazovat jej chce obnovitelnými zdroji, například tepelnými čerpadly na "zelenou elektřinu", případně obnovitelnými variantami, jakými jsou bioplyn a další.

Plzeňskému Prazdroji loni kvůli dopadům pandemie koronaviru druhým rokem klesl prodej piva v ČR. V loňském roce se snížil meziročně o tři procenta na 6,5 milionu hektolitrů. O rok dříve byl meziroční pokles osmiprocentní. Lépe se pivovaru dařilo v zahraničí, kde stoupl loňský prodej včetně licenční výroby meziročně o tři procenta na 4,6 milionu hektolitrů. Zůstal největším exportérem českých piv, jeho přímý export loni převýšil 1,7 milionu hl. Většinu z toho tvořil ležák Pilsner Urquell, který se vaří pouze v Plzni a vyváží se do více než 50 zemí. Zbylou část loňských zahraničních prodejů tvořila produkce Velkopopovického Kozla v pivovarech, které mají licenci na jeho výrobu.

Kvůli rostoucím nákladům na energie, obaly a suroviny zdražil Prazdroj letos od dubna půllitr čepovaného piva o jednu korunu. Šlo o všechny značky, tedy Pilsner Urquell, Radegast, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Birell v sudech a tancích. Ceny lahvového a plechovkového piva se nezměnily. Předtím zvyšoval cenu většiny produktů loni v říjnu v průměru o tři procenta, poprvé po třech letech zdražil čepovaná piva.

Tradičním Slavnostem svijanského piva, nejstarším a jedněm z největších pivních slavností v republice, na jejich třiatřicátém ročníku přálo počasí. V areálu koupaliště ve Svijanském Újezdě se v příjemné letní atmosféře těšily z hudby různých žánrů, bohaté nabídky jídla a atrakcí a samozřejmě také skvělého piva zhruba čtyři tisíce návštěvníků z celé republiky. Pro řadu lidí z regionu i širokého okolí se Slavnosti staly jedním z vrcholů léta, poslední dva roky jim však covid zabránil, aby si mohli druhou červencovou sobotu na venkovském koupališti na kraji Českého ráje nad oblíbeným pivem naživo poslechnout známou i méně známou hudbu. Letos se konečně dočkali: na kvalitně ozvučeném velkém centrálním pódiu je od časného odpoledne až do pozdních nočních hodin provázela hudební produkce sahající od folku přes country až po psy-core v podání písničkářů Pokáče a Barbory Polákové a skupin Rangers – Plavci, Dymytry, Rimotris, České srdce a Jiří Schelinger Memory Band. Další účinkující se o jejich dobrou náladu starali na vedlejším kamenném pódiu.

Pivo teklo opět proudem
Vedle hudby se na Slavnosti více než třicet let chodí především za pivem, a to včera opět teklo plným proudem: dohromady čtrnáct různých svijanských piv se za lidovou cenu čepovalo z více než stovky píp. Pivní nadšenci si mimo to mohli vyzkoušet svůj um i na řízených pivních degustacích nebo se učit čepovat pivo jako profesionál se školiteli Pivovaru Svijany.

Stánky, v nichž se čepoval mimo jiné tankový prémiový ležák „450“, nový „svijanský klenot“ Šlik nebo unikátní svijanská Dvacítka, byly v neustálém obležení. „Celkem letos žízniví návštěvníci vypili asi 26 tisíc půllitrů,“ potvrdil po sečtení vyčepovaných sudů obchodní ředitel pivovaru Vratislav Žitka, který má na Slavnostech posledních dvacet let na starosti, aby bylo piva dost a teklo v nejlepší kvalitě a správně vychlazené. „Skvěle se osvědčila i nabídka míchaných nápojů z nealkoholického piva – Svijanský Vozka Černý rybíz a Limetka a Svijanský Vozka Yuzu a Bergamot – a zcela nové limonády Svijanela ve čtyřech různých příchutích. Alternativa bez alkoholu má evidentně i na svátku piva stále důležitější místo,“ dodal.

Jako suvenýr si hosté často odváželi vratné kelímky s motivem letošních Slavností. Další zvolili některé z limitované edice triček, žabek a slamáků, pivní sklo, designovou patentní lahev se Svijanskou Dvacítkou nebo třeba speciální dvoulitrovou „slavnostní" Plechovku (nejen) pro chlapy.

Odměna za dva roky čekání
Slavnosti svijanského piva od jiných festivalů odlišuje neobyčejně přátelská atmosféra daná tím, že se na akci nepodílejí jen zaměstnanci pivovaru, ale také obyvatelé obce, dobrovolní hasiči a další přátelé akce. Pivovar má na starosti technické zázemí a kompletní pivní logistiku, obec zajišťuje hudební dramaturgii, přípravu areálu, gastro stánky a mnoho dalšího. „Výsledkem této několik dekád trvající spolupráce byla letos opět skvěle připravená akce, která všechny přítomné odměnila za dlouhou, dvouletou pauzu. Věřím, že se nám na koupališti jako vždy podařilo vytvořit neopakovatelnou atmosféru a ukázat, že léto, zábava a naše pivo jdou perfektně k sobě. A samozřejmě také to, že nad správně ošetřené a natočené pivo není,“ řekl po skončení Slavností ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

„I letos jsme ve spolupráci s Pivovarem Svijany usilovali o pokud možno pestré zastoupení různých hudebních žánrů, tak aby si na Slavnostech každý našel to své. Už nyní připravujeme hudební dramaturgii na příští Slavnosti, které se na koupališti ve Svijanském Újezdu uskuteční 15. července 2023. Budou určitě ještě zábavnější a už teď se na ně moc těšíme,“ dodala starostka Svijanského Újezdu Petra Bursová.

Asi každý, kdo navštívil USA a pije pivo, ochutnal Michelob, který patří pod křídla giganta Anheuser - Busch.

Michelob je poněmčená verze jména Měcholupy. Kdy poprvé se tato žatecká vesnice stala značkou pro pivo, není zaznamenáno. Tamní pivovar zmiňují historické prameny už v roce 1623, ale zrod obchodní známky Michelob se pojí až s érou Antona Drehera.

Dreherové byli předními pivovarníky monarchie už od konce 18. století. Měcholupský pivovar koupil Anton roku 1860. V jeho rukou dosáhl pivovar rychlého rozkvětu, pracoval už na parostrojní bázi s varnou o výkonu 120 věder vyrážené mladiny, tedy zhruba cca 68 hektolitrů.

Měcholupské pivo se prodávalo pod značkou Michelob, a to nejen v Čechách. Dreher exportoval až do USA. Pivo dokvašovalo a zrálo cestou v sudech. V tehdejším pivním světě měla němčina hlavní slovo, takže značku Michelob vývozce logicky použil i v zámoří.

A jak se dostala severočeská značka k americkému pivovaru Anheuser – Busch? Historici pivovarnictví předpokládají, že Dreher navázal v St. Louis nějakou spolupráci s rodilým Němcem Anheuserem a jeho zetěm Buschem. Snad se Anheuser podílel na distribuci měcholupského piva v USA. V roce 1896 už však prezentuje Michelob jako svou vlastní značku. Jestli se tak stalo se souhlasem Drehera, není jasné.

Možná to bylo podobné jako s jinou českou značkou Budweiser. Toto pivo uvedl Anheuser – Busch na americký trh roku 1876. Budweiser se stal prvním celonárodním pivem v USA. Budějovický pivovar však neměl nikdy s firmou Anheuser - Busch obchodně nic společného a už století se o proslulou značku s Američany soudí.

Nicméně nebýt přesunu na oceán, proslulost značky Michelob by nikdy nedosáhla takového rozsahu. Anheuser – Busch s úspěchem přestál dobu prohibice, dnes ovládá 49 procent amerického trhu, celosvětově dosahuje 12procentního podílu. Vedle dominantního Budweiseru a značky Bud zaujímá Michelob ve výrobním sortimentu hned třetí místo. Firma značku specifikuje jako „pivo pro fajnšmekry“.

Nejznámější pivovarnický publicista ve světě, Michael Jackson z Velké Británie ví o českém původu této značky, ale ve své světové Encyklopedii piva ji klade do spojitosti s městy Mikulov či dokonce Michalovce na Slovensku. Existence malé vsi uprostřed žatecké chmelařské oblasti mu byla donedávna utajena.

Společně s americkou érou Michelobu se ještě řadu desetiletí dál odvíjela i česká historie značky. Dochované etikety dokládají její existenci ještě po první světové válce.

Zapomenutá historie slavné značky se dočkala v roce 2007 netradičního, ale důstojného pomníku. Obec Měcholupy s Ústeckými pivovary zřídila stylovou pivnici. Její výzdobu zajistil přední český historik pivovarnictví Petr Žižkovský. Společně se sběrateli shromáždil unikátní kolekci památek na zaniklý pivovar, který dal jméno jednomu z nejslavnějších amerických piv.

Popularita tankového piva je stále na top příčce a po všech peripetiích v období, kdy byl provoz hospod a restaurací omezen pandemií, se do tankoven vrátil život. Proč je tankové pivo lepší?

V čem je hlavní výhoda tankového piva
Pivo je skladováno v nádržích pod stálým tlakem a chlazením. Při čepování do půllitru se pivo poprvé setkává se vzduchem, a tímto si zachovává vlastnosti čerstvě uvařeného piva. Právě v tom se skrývá kouzlo chuti piva z tanku. Pivo se dováží v cisterně a do nádrží se tankuje pod tlakem. Celý systém čepování je potom závislý pouze na tlaku. Pivo tak není znehodnocováno a zachovává si svou čerstvost, nemusí být pasterizované. Při samotném čepování pak pivo méně pění. Obsluha se nemusí zabývat narážením sudů a šetří čas i fyzickou námahu. Mnoho podniků si tankové pivo i zakomponuje do samotného názvu provozu. Třeba hospůdka s názvem Tankovna U Našich v Jičíně, Tankovna U Koně v Ostravě nebo Tankovna Palmovka v Praze.

Technologie tankového piva je založena na čerstvosti
V tancích nezůstává pivo dlouho, proto je tankové pivo vhodné do podniků, kde je větší výtoč piva. Nenechte se ovšem mýlit. Tankové pivo si můžete vychutnat i v menším městě a ani samotný podnik nemusí být nikterak velký. Je to o pěkném prostředí, příjemné obsluze, a především o chuti piva. A to je právě to. Mnoho pivařů dává tankovému pivu přednost a nedají na chuť a kvalitu piva dopustit. Někteří lidé tvrdí, že na chuti se tankové pivo od toho sudového nepozná, jiní jsou přesvědčeni o tom, že chuťový rozdíl je znatelný. Pochvalují si říznou chuť i to, že pivo není tak bublinkaté.

Nevýhody tankového piva jsou pouze v tom, že samotné tanky zaberou poměrně velký prostor a je nutné i dostatečné místo na ulici pro cisternu, která přijíždí tanky plnit.

Vyzkoušejte rozdíl mezi chutí piva sudového a piva z tanku.

Matematicko-fyzikální fakulta UK ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským připravil nové pivo — Slušné číslo. Po Pěkném čísle, o kterém jsme psali nedávno, se tak jedná o další nápoj, který vzniká ve spolupráci Pivovaru Ferdinand z Benešova a studia Autority.

Slušné číslo je nové nealkoholické pivo, které je mladším sourozencem už zavedeného Pěknýho čísla. Je univerzitním nealkoholickým pivem, které obohatilo jak nabídku stravovacích zařízení Univerzity Karlovy – Culina Carolina, tak později i běžnou distribuční síť. V obecném povědomí není Matematicko-fyzikální fakulta UK zapsána jako instituce, která se věnuje vývoji nových nápojů. Přesto dlouhodobě spolupracuje s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským na nových technologiích či exaktních měřeních vlastností a kvality pivních nápojů.

„Jako doplnění k Pěknýmu číslu, které je 14tka, nám přišlo velmi vhodné připojit „slušného bráchu“, který má nulový obsah alkoholu. Jednoduchý a snadno rozpoznatelný název obou piv umožňuje výbornou orientaci mezi oběma pivy hned na první dojem.“