Novinky a zajímavosti ze světa piva

Expertka na pivovarnictví a sládková Nataša Rousková o tom, proč se místo pro francouzské parfémy rozhodla pro české pivo, jak vytrénovat degustační schopnosti a jakých zločinů se na pivu může dopustit špatný hospodský.

České pivovarnictví si ve světě vydobylo takové renomé, že by bylo rouhání se o něj připravit,“ říká Nataša Rousková, sládková přerovského pivovaru Zubr. Zeď její kanceláře pokrývají desítky diplomů a pohárů. „Musíme je průběžně prostřídávat,“ směje se. Za svou kariéru získala více než stovku domácích i mezinárodních ocenění, a je proto označována za královnu českého ležáku. Trh s pivem se pod vlivem trendu malých pivovarů proměňuje, klasika v podobě technologie i samotného produktu ale zůstává. A počet žen, které stojí v čele velkých i malých pivovarů, roste.

Lidovky.cz: Ženy a pivo nebo chcete-li pivovarnictví. Jak to jde k sobě?
Když jsem před třiceti lety vyšla ze školy, na trhu působily tak tři sládkové. V posledních deseti letech je nás v České republice stále více, v současnosti kolem třiceti. A já to vítám. Je to především díky rostoucímu počtu minipivovarů, v nichž ženy nacházejí stále častěji uplatnění. Pohlaví není pro naši profesi rozhodující, důležité je, zda má člověk technické nadání a dobré degustační schopnosti.

Sládci Pivovaru Radegast finišují s vařením piva na letošní Radegast den. Do vaření jedné z várek piva se pod odborným dohledem zapojil také Richard Kroczek, bubeník a spoluzakladatel skupiny BUTY. Správně hořké pivo a výbornou kapelu si návštěvníci vychutnají již za necelý měsíc na Radegast dni. Dlouho očekáváná akce proběhne v areálu nošovického pivovaru v sobotu 27. srpna.

"Všichni se již v pivovaru těšíme, až se konečně po dvou letech společně setkáme u nás v Nošovicích a připijeme si správně hořkým pivem Radegast. Stejně, jako je chmel "kořením" piva, tak i skupina BUTY bude nepostradatelnou hudební ingrediencí našeho festivalu," říká Ivo Kaňák, manažer Pivovaru Radegast.

Speciální várku piva pro oslavy Radegast den 2022 vařili za nošovický pivovar Ivo Kaňák, (manažer Pivovaru Radegast) a Petr Kwaczek (sládek Pivovaru Radegast). Za skupinu BUTY se do pivovarnického řemesla pustil Richard Kroczek, bubeník a spoluzakladatel legendární ostravské hudební kapely.

Založení speciální várky piva Radegast Ryze Hořké 12 zahrnovalo manuální dávkování chmele do chmelových extraktorů. "Chmel je stěžejní surovinou, která dává pivu hořkost a nezaměnitelné aroma, podílí se na plnosti piva a celkové vyváženosti chutí," doplňuje Petr Kwaczek, sládek Pivovaru Radegast.

Pro vaření světlého ležáku s charakteristickou hořkostí Radegast Ryze Hořké 12 se používají tři odrůdy chmele (Žatecký poloraný červeňák, Sládek a Žatecký pozdní), světlý slad vyrobený ve vlastní sladovně z vybraných odrůd jarního sladovnického ječmene vypěstovaného na Moravě a ve Slezsku, barevný slad a pitná voda z přehradní nádrže Morávka.

"Každé řemeslo, hudební i pivovarnické, se musí dělat pořádně. Jinak to publikum nebo zákazníci poznají. Je vidět, že nošovičtí sládci drží správný pivovarský rytmus a vaření piva mají opravdu vyladěné," říká Richard Kroczek, bubeník a spoluzakladatel skupiny BUTY, která působí na české hudební scéně již 36 let. Za tu dobu vydala osm studiových desek, získala třikrát cenu Anděl v kategorii Skupina roku a vyhrála také Českého lva za nejlepší hudbu k filmu Jízda.

Mimo BUTY vystoupí na slavnostech Radegast den kapely Nazareth (UK), Škwor, Mig 21 nebo zpěvačka Kaczi. Pivovarský program nabídne školu čepování pod odborným dohledem výčepních mistrů nebo čepované pivo do skla ve speciálním stanu. Na čepu bude Radegast Ryze Hořká 12, výčepní pivo Radegast Rázná 10 či nejvíce hořké pivo v historii pivovaru Radegast Ratar.

Vedle skvělé hudby a výborného piva se návštěvníci mohou těšit na pálivé pochoutky z kotlů i z grilu, dřevorubeckou show, zónu pro opravdové chlapy nebo Radegast ZIPLINE. Tento sjezd na ocelovém laně s délkou přes 100 metrů bude mimořádný adrenalinový zážitek.

Radegast den se uskuteční v soboru 27. srpna v areálu pivovaru Radegast v Nošovicích. Program startuje od 11. hodin. Vstupenky jsou k dostání na webu www.radegastden.cz.

Na tradici poutních cest odkazuje nové pivo z Kláštera Hejnice. Etiketu zdobí obrázek babky, která i přes svůj věk svižně vykračuje směrem k hejnickému poutnímu kostelu Navštívení Panny Marie. Zlatavý mok nese název Hejnická putovnice.

„Postavu téhle babky jsem kdysi viděl na jedné pohlednici. Byla to karikatura poutníků mířících do hejnického kostela někdy z let 1920-1930. Tedy z doby, kdy se Hejnice nazývaly Haindorf, měly svůj specifický dialekt, stál tu ještě hotel Kaiserhof a nespočet hospod. A po poutních stezkách mířily do Hejnic mraky věřících,“ líčí ředitel Kláštera Hejnice Jan Heinzl.

„Je pravda, že slovo putovnice v českém slovníku nenajdete. Ale vytvořili jsme ho ze slova putovat, kterému každý rozumí. Hejnice jsou vyhlášeným poutním místem už od 14. století. Za tu dobu k němu po poutních cestách došly miliony lidí,“ vysvětluje Heinzl inspiraci pro název nového piva.

Hejnickou putovnici vaří pro klášter jablonecký pivovar Volt, vždyť i z Jablonce vedla do Hejnic poutní cesta.

„Putovnice je světlý ležák, desítka. Ale desítka v podání malého pivovaru je něco úplně jiného než desítka z Plzně. To má úplně jiné grády. Jako byste pili minimálně dvanáctku,“ usmívá se Heinzl.

Ten doufá, že nové klášterní pivo zaujme nejen návštěvníky areálu nebo místní obyvatele, ale stane se také regionální značkou, kterou si lidé budou kupovat jako suvenýr z Hejnic.

„Před válkou si poutníci v Hejnicích kupovali na památku zdejší vypalované dřevěné krabičky, dřevěné nádobí, talíře, šachy, byla tu i porcelánka, která měla velký odbyt, ale to všechno je teď pryč. Proto se snažíme nabízet něco, co lidi zaujme a zachutná jim. Kromě piva nabízíme od letoška premiérově i Hejnický klášterní med od našich včel,“ říká Heinzl.

Genderově vyvážené názvy
Hejnická putovnice přitom není prvním pivem, které si klášter nechává vařit. Před čtyřmi lety začal frýdlantský pivovar dělat pro klášter jedenáctistupňový svrchně kvašený ležák jménem Anastas, po význačném představiteli hejnických františkánů Anastasi Peerovi.

Peer byl jedním z posledních představených kláštera v předválečné době. V Hejnicích byl velice oblíbený. Věnoval se mládeži, miloval Jizerské hory a byl i nadšeným horolezcem.

„Chtěli jsme to trochu genderově vyvážit a tak jsme pro nové klášterní pivo zvolili k Anastasovi právě ženské jméno. Proto Hejnická putovnice. Je to svým způsobem i symbolické, protože Anastas Peer později kněžskou službu opustil, aby se mohl oženit,“ říká s trochou nadsázky současný hejnický farář Pavel Andrš.

Na tom, že si klášter nechává vařit pivo, nevidí nic špatného. „Nakonec pivo bylo dlouhá staletí považováno za postní nápoj. Hejnickým mnichům františkánům jej frýdlantský pivovar dodával od nepaměti. Až po válce se vazby mezi pivovarem a klášterem zpřetrhaly,“ dodal Andrš.

Téměř čtyři pětiny respondentů pijí občas pivo, ale frekvence konzumace se od jara 2020 o něco snížila, zjistil průzkum společnosti Nielsen Admosphere. Vyplývá z něj také, že mírně poklesl podíl lidí, kteří si pivo dopřávají každý den. Čemu se ale daří naopak čím dále více, jsou radlery, které ve srovnání s rokem 2020 pije více lidí, a to hlavně žen. Nejoblíbenější značkou piva se navíc poprvé stal Birell, tedy značka nealkoholických piv.

„V české internetové populaci aktuálně najdeme 79 procent konzumentů piva. Pokud se ale podíváme na jednotlivé frekvence pití, zjistíme, že opravdu častých konzumentů je spíše pomálu, 13 procent si například pivo dopřává každý den nebo téměř každý den,“ doplňuje ze společnosti Nielsen Admosphere Eliška Morochovičová.

Podle průzkumu je tento podíl je o 6 procentních bodů nižší než před dvěma lety. Alespoň jednou týdně aktuálně pije pivo 32 procent lidí, to je srovnatelné se staršími výsledky. Podobný podíl (34 procent) si tento nápoj dopřává méně často a nikdy pivo nepije 21 procent respondentů.

Stoupající popularitě se těší rovněž ochucená piva neboli radlery. Ty sice pro Čechy stále nejsou nápojem pro každodenní pití (denně si je dají jen 2 procenta dotázaných), ale aspoň jednou týdně po nich sáhne už pětina lidí (o 5 procentních bodů více než před dvěma lety) a s nižší frekvencí je pije polovina vzorku.

Procento těch, kteří si ovocná piva nedají nikdy, se aktuálně blíží procentu odmítačů tradičního piva: je jich 28 procent. Popularita těchto piv se v porovnání s výsledky z roku 2020 zvýšila hlavně u mužů (o 19 procentních bodů), kteří už radlery pijí ve srovnatelné míře jako ženy – alespoň někdy po nich sáhne 70 procent mužů a 74 procent žen.

V preferencích značek piva v Česku letos vede poprvé značka nealkoholických piv a radlerů Birell se 17 procenty konzumentů. Vyšší popularitě se přitom těší mezi ženami (rozdíl 14 procentních bodů proti mužům). Plzeň, která zvítězila ve dvou obdobných výzkumech v předchozích letech, je nyní těsně druhá s 16 procenty konzumentů, kteří označili Plzeňský Prazdroj za svoji nejoblíbenější značku. Na dalších místech jsou u českých pivařů značky Velkopopovický Kozel (10 procent) a Radegast (7 procent) a 9 procentům konzumentů piva pak na značce nezáleží.

Minipivovary a lokální producenti
Další otázka průzkumu se zaměřila na postoj k malým lokálním pivovarům, kterých už je v Česku bezmála čtyři stovky. Obecně se přístup k nim za poslední dva roky příliš nezměnil a své fanoušky mezi českými konzumenty rozhodně mají.

Přesně čtvrtina dotázaných pivařů ve výzkumu odpověděla, že piva malých pivovarů dokonce preferuje nad ostatními. 14 procent má postoj opačný, tedy dává přednost spíše průmyslovým pivovarům. 46 procentům českých pivařů nezáleží na tom, zda pivo pochází od malého nebo velkého výrobce.

Co se týče pivních speciálů, tedy různých zvláštních edic piv, velká část Čechů o ně aspoň někdy projevuje zájem, ale není to často: 23 procent ve výzkumu uvedlo, že si je kupuje nebo objednává občas, 36 procent zřídka. Jen 3 procenta si je dopřávají často. 38 procent po nich naopak nesáhne nikdy. Větší popularitě se speciály těší mezi muži než mezi ženami.

V Pivovarském muzeu hanušovického pivovaru Holba si pro vás nachystali zcela novou expozici, kde vás provedou procházkou v čase. Po prohlídce se můžete vydat na exkurzi přímo do pivovaru. Ujmou se vás zkušení zaměstnanci, jejichž láska k práci se promítá i do poutavého výkladu během návštěvy varny, sklepa a dalších zajímavých zákoutí Holby.

„Ve zcela nové expozici našeho pivovarského muzea nahlédneme nejen do úplného počátku vzniku pivovaru v Hanušovicích, ale také do Wlachova pivovaru v Šumperku a pivovaru na Třemešku. Tyto dva pivovary byly totiž v roce 1906 připojeny k pivovaru v Hanušovicích. Časová osa nás provede hanušovickým pivovarem až do konce druhé světové války. Z této doby se dochovaly sklenice, lahve, bednářské hoblíky, palice, křiváky, sudy a mosazné pípy, které jsou u nás vystaveny,“ popisuje novou výstavu Blanka Strnadová, vedoucí Pivovarského muzea v Hanušovicích.

Dochovaná historie
V druhé části expozice jsou k vidění nejen nádherné pivní sklenice, lahve, korunky a pivní cedule, ale také dochované osobní listy zaměstnanců pivovaru či deputátní známky pro zaměstnance.

Nechybí ani fotografie, které zachycují jak historii pivovaru, tak i atmosféru z nedávných akcí, jako jsou např. Holbyáda, sázení stromků, setkání Holbáků a Šeráků aj. Třeba se sami na některých z nich poznáte.

„Prohlídku expozice v muzeu zakončujeme v naší historické hospůdce v takzvaném foto koutku, kterému vévodí zrekonstruovaný výčepní pult z období 1. republiky a kde na vás čeká pan hospodský se štamgastem,“ dodává Strnadová. V prostorách návštěvnického centra před muzeem si můžete zakoupit pivo, sklenice, trička apod.

Když do Hanušovic, tak i na exkurzi do pivovaru
Tušíte, jak se vaří pivo? Kde celý proces začíná a jak to vypadá např. v oddělení s ležáckými či přetlačnými tanky? O tajemství výroby se s vámi podělí hanušovický pivovar Holba z podhůří Jeseníků.

Zakládá si na tradičních postupech, kdy pivo kvasí na otevřené spilce a zraje více než měsíc stejně jako za starých časů. Nechte se vtáhnout do cesty piva. Přiblíží vám ji zkušení zaměstnanci pivovaru Holba, kteří svůj život spojili s místním pivovarem.

Prohlídka začíná před pivovarem a poté se přesunete k místní spilce, kde pivo bouřlivě kvasí. Dále vás čeká nádherné prostředí varny, v němž se nachází také naleštěné stylové mladinové pánve. Pak se pomalu budete přesouvat do sklepa, který je plný tanků.

Pivovar Krušovice letos získal hned dvě prestižní ocenění Monde Selection. Konkurence 60. ročníku byla veliká a Mezinárodní institut kvality vybíral z více než 3000 produktů z celého světa. O úspěchu krušovických piv nám řekl více ředitel a vrchní sládek pivovaru Krušovice Michal Rouč a marketingový manažer značky Jiří Coufal.

Michal Rouč: „Vařit pivo poctivě a kombinovat tradiční postupy s nejmodernější technologií je klíčem k úspěchu.“

Čeho si na oceněných produktech Krušovice Královský Ležák 12 a nealkoholického piva Krušovice Královsky Hořké Nealko ceníte nejvíce vy?
Náš ležák je královskou volbou mezi krušovickými pivy. Je to nejoblíbenější produkt, světlý ležák, který se hodí ke každé příležitosti a díky vyšší, dlouho doznívající hořkosti získal právem ocenění.

Hořké Nealko je loňská novinka, která se vyznačuje typicky hořkou sladovou chutí ležáku. Tu má právě díky výrazné hořkosti o 28 jednotkách IBU, která je dána přesným dodržením stanovené receptury a pečlivě vybraných chmelů. Nejlépe chutná vychlazené na ideálních 7 stupňů Celsia.

S jakou ideou jste vymýšleli Krušovice Královsky Hořké Nealko? Co bylo cílem?
Dlouhodobě sledujeme trend, kdy se zvyšuje poptávka po pivech s nízkým obsahem alkoholu. I z vlastních průzkumů nám vyplynulo, že lidem na trhu chybí nealkoholické pivo, které však svou hořkostí připomíná klasický ležák. I proto jsme vloni na přání konzumentů představili nové Hořké Nealko, které si i přes minimální obsah alkoholu zachovává autentickou pivní hořkost. Na naše první nealkoholické pivo máme převážně pozitivní ohlasy, z čehož mám velkou radost.

Pomocí jakých technologií či tradičních postupů pivo vaříte?
V Krušovicích stavíme na dlouholeté znalosti řemesla. Naši sládci pracují na kvalitě našeho piva již více než 440 let. Tu tradici ale kombinujeme s moderními technologiemi tak, aby výsledek byl co nejlepší. No, a jak se nyní ukázalo, vařit pivo poctivě a kombinovat tradiční postupy s nejmodernější technologií je klíčem k úspěchu.

Krušovice Královský Ležák 12 s plnou chutí patří dlouhodobě mezi nejoblíbenější piva z vašeho repertoáru. Proč tomu tak je?
Naše dvanáctka se vyznačuje výraznou hořkostí, dlouho doznívající, plnou sladovou chutí i vůní a sytě zlatavou barvou. S těmito vlastnostmi excelentního ležáku českého typu vede mezi pivaři.

Mimo něj je dlouhodobě v oblibě náš Krušovice Královský Originál 10 coby poctivá česká desítka. A kdo má raději chuťově výraznější piva, volí Krušovice Královsky Černé, které se řadí mezi nejoceňovanější tmavá piva ve střední Evropě.

Jiří Coufal: „Chtěli jsme uspět v náročné soutěži.“

Jaká byla vaše motivace se do prestižní soutěže přihlásit?
Vědecké hodnocení je založené na přísných metodikách společnosti Monde Selection, které jdou daleko za rámec běžných degustací nebo hodnocení, proto je pro nás ocenění dokladem o kvalitě našeho piva, které obstálo i ve světové konkurenci. Před udělením mezinárodního ocenění Monde Selection musí přihlášené produkty projít 360° hodnocením kvality. Porota složená z mezinárodních odborníků posuzuje produkty dle smyslového hodnocení i vědeckého zkoumání. Degustace Monde Selection jsou založeny na organoleptických parametrech, jako je chuť, vizuální stránka, pachuť, pocit v ústech a vůně. Hodnocení probíhá po dobu čtyř měsíců, během nichž porotci denně ochutnávají omezený počet výrobků, aby si zachovali chuťové buňky. Motivace tedy byla uspět i v takto náročné soutěži oproti klasickým soutěžím v ČR, které se nikam nevyvíjí a postupně ztrácí kredibilitu.

Vítěze ocenění Monde Selection vybírala porota i na základě produktových obalů. Jaká myšlenka stojí za tím krušovickým?
Obal byl od začátku koncipován tak, abychom akcentovali vzhled prémiového ležáku. Pití nealko piva už není kompromis díky naší speciální receptuře, která dává našemu Hořkému Nealku plnou chuť i bez alkoholu. Hořkost 28 IBU na úrovni průměru ležáků jsme na obalu také zvýraznili, což nakupujícího na tuto hlavní přednost nealkoholické novinky dobře upozorňuje.

Odborná porota hodnotila krušovická piva hned z několika aspektů. Jak se tyto aspekty, které bodovaly na globální úrovni, snažíte předávat českým zákazníkům prostřednictvím brand komunikace?
U obalového designu našich produktů i názvů chystáme změny. Názvy se nově zaměřují na vyzdvihnutí chuťových atributů jednotlivých piv: Krušovice Královský Ležák 12 s plnou chutí, Krušovice Originál 10 s říznou chutí, Krušovice Královsky Hořké Nealko, Krušovice Černé s karamelovou chutí. Očekáváme, že změna designu zvýší vnímanou hodnotu značky, zajistí lepší viditelnost v regálech a podpoří u spotřebitelů chuť k zakoupení krušovického piva.

Ocenění Monde Selection není však jediným hodnocením poslední produktové novinky Krušovice Královsky Hořké Nealko. Při uvedení produktu na trh jste se na názor zeptali přímo svých zákazníků. Jak testování laickou porotou dopadlo?
Ze spotřebitelského průzkumu jsme zjistili zvýšený zájem o neochucené nealkoholické pivo, které se svou hořkostí co nejvíce přibližuje skutečnému ležáku. Na tuto poptávku jsme zareagovali Královsky Hořkým Nealkem. Už z prvních ohlasů jsme věděli, že se novinka u pivařů těší oblibě, a z hlediska prodejů této novinky jsme zatím nad očekáváním.

Královský pivovar Krušovice letos mění design svého portfolia. V novém, modernějším pojetí nezapomíná na tradiční prvky značky. Spolu s designem mění piva i své názvy. Oproti původním upouští od přívlastku „královský“ a nové pojmenování vyzdvihuje chuťové atributy jednotlivých piv.

„Cílem bylo designy obalů zmodernizovat a zároveň vycházet z tradičních prvků značky. Nový design se opírá o tři hlavní symboly – upravené krušovické logo, korunku a krušovickou pečeť, která oproti původnímu designu mění na obalu svou roli a stává se dominantním prvkem,“ říká Zuzana Placková, Brand Manager Krušovic. Nový design tedy pracuje s původními prvky, které nyní změnily své postavení. Tradiční krušovická korunka a logo prošly drobnými vizuálními úpravami a spolu s pečetí představují klíčové prvky designu. K podpoření dojmu vizuálně čistého a jednoduššího vzhledu z obalů mizí budova krušovického pivovaru, nápisy „Královský pivovar“ a „Vařeno od roku 1581“ i podstavec s texturou českého granátu.

Významnou roli při redesignu hrála i zvolená barevnost a souhra metalických a matných efektů jednotlivých barev. Největší změnou z hlediska barev prochází Krušovice Ležák 12. Ten se z původní béžové, která v kategorii dvanáctek obecně převažuje, přeladil do tmavě zelené a zlatavé barvy, čímž rozbíjí barevný stereotyp dvanáctek. Nově také na produktu Krušovice Originál 10 dominuje červená barva. U černého piva, Krušovice Černé, a nealkoholického piva, Krušovice Hořké Nealko, barvy zůstávají stejné.

„Očekáváme, že změna designu zajistí především lepší viditelnost na regálech, zvýší vnímanou hodnotu značky a podpoří u spotřebitelů chuť k zakoupení našeho piva,“ doplňuje Jiří Coufal, Group Brand Manažer značky Krušovice.

Změnou prošly i názvy krušovických piv. Značka v názvech upouští od přívlastku „královský“ a zaměřuje se na vyzdvihnutí chuťových atributů jednotlivých piv: Krušovice Ležák 12 s plnou chutí, Krušovice Originál 10 s říznou chutí, Krušovice Hořké Nealko, Krušovice Černé s karamelovou chutí.

Design připravovala agentura LAVO Productions.

Plzeňský Prazdroj demontuje linku na stáčení piva do PET lahví. Definitivně tak s těmito obaly skončil. Poslední piva do nich stočil loni v prosinci a od té doby je nevyužívá. Největší český pivovar tak plní všechny své produkty pouze do sudů, tanků, skleněných lahví a plechovek. ČTK to dnes při rozebírání linky řekl mluvčí Zdeněk Kovář.

"Naším cílem je maximální cirkularita obalů, to znamená využívat je opakovaně, nebo je vyrobit z použitého obalu, tedy z recyklátu. A to u pivních PET lahví nelze. Hlavní překážkou je vnitřní ochranná membrána, která je nezbytná pro zachování kvality piva. Materiál z pivních PET tak lze recyklovat, ale nelze z nich znovu vyrobit pivní lahve. Proto jsme od nich definitivně ustoupili," řekla ředitelka komunikace Pavlína Kalousová.

Plzeňská PET linka, jediná ve skupině Prazdroj, která fungovala od roku 2011 a přišla tehdy zhruba na 150 milionů Kč, měla kapacitu 18.000 lahví za hodinu. "Posledních víc než sedm měsíců už byla odstavená a poslední lahev Primusu jsme stočili 10. prosince. Teď bude demontovaná a poputuje do zahraničí. Její další využití neznáme. Na jejím místě vznikne už příští rok automatická třídírna skleněných lahví, kterou budeme mít jako první pivovar v ČR," řekl manažer pivovaru v Plzni Petr Kofroň. Podle něj fungovala linka bez problémů podle potřeby, většinou ve dvou směnách v pracovních dnech. "Objem piva v PET lahvích byl maximálně tři procenta výstavu, takže to nebyla žádná obrovská porce," uvedl. Nejvíce se na lince stáčel Primus a Kozel.

Už před dvěma lety přestal Prazdroj stáčet do PET lahví značky Gambrinus, Radegast a Klasik, loni v prosinci také Kozla a Primus. "Ušetříme ročně přes 1300 tun plastu," řekla Kalousová. Podle dat pivovaru preferují tento krok i spotřebitelé. Zhruba dvě třetiny z nich přešly od PET lahví ke skleněným vratným lahvím, třetina pak místo PET kupuje plechovky. Prazdroj teď plní piva z více než 70 procent do vratných obalů, tedy skleněných lahví a sudů, významně navyšuje podíl recyklátu u plechovek. "Všechny teď obsahují v průměru už téměř 50 procent recyklovaného hliníku. U plechovek Pilsner Urquell jsme podíl v obalu zvýšili na 75 procent, což je nejvyšší certifikovaná úroveň dostupná na českém trhu," řekla ředitelka komunikace. Ročně tak podle ní pivovar ušetří přes 1500 tun nového hliníku. Hliník lze recyklovat v podstatě donekonečna, přičemž kvalita zůstává stejná.

Prazdroj loni spolu s dalšími nápojovými podniky založil Iniciativu pro zálohování, která otevřela dialog o zavedení plošného zálohového systému na plechovky a PET lahve v ČR. "Inspirací byl zálohový systém na Slovensku, kde také působíme a který jsme pomáhali spustit od letošního ledna. Cestou zálohování už se vydalo 12 evropských zemí, které tak dokážou vysbírat i více než 90 plechovek plechovek uvedených na trh," dodala Kalousová. Více než deset dalších zemí podle ní zálohový systém připravuje.

Největší pivovar v ČR loni prodal doma i ve světě 11,1 milionu hektolitrů piva, meziročně o 0,3 procenta méně. Loni začal v Plzni budovat nový, plně automatizovaný sklad za 780 milionů Kč, který otevře koncem letošního roku. Loni Prazdroj loni investoval 1,4 miliardy Kč.

Aspoň někdy pijí pivo skoro čtyři pětiny lidí, ale frekvence konzumace se od jara 2020 o něco snížila: zejména mírně poklesl podíl lidí, kteří si pivo dopřávají každý den. Čemu se ale daří naopak čím dále více, jsou radlery, které ve srovnání s rokem 2020 pije více lidí – hlavně žen. Nejoblíbenější značkou piva se navíc poprvé stal Birell, tedy značka nealkoholických piv. Výzkum, který se dále zaměřil na malé pivovary nebo pivní speciály, realizovala společnost Nielsen Admosphere metodou online sběru na vzorku pěti set respondentů z internetové populace Českého národního panelu starších 18 let.

V české internetové populaci aktuálně najdeme 79 procent konzumentů piva. Pokud se ale podíváme na jednotlivé frekvence pití, zjistíme, že opravdu častých konzumentů je spíše pomálu: 13 procent si například pivo dopřává každý den (nebo téměř každý den). Tento podíl je o 6 procentních bodů nižší než před dvěma lety. Alespoň jednou týdně aktuálně pije pivo 32 procent lidí, což je srovnatelné se staršími výsledky. Podobný podíl (34 %) si tento nápoj dopřává méně často a nikdy pivo nepije 21 procent respondentů.

Stoupající popularitě se těší ochucená piva neboli radlery. Ty sice pro Čechy stále nejsou nápojem pro každodenní pití (denně si je dají jen 2 % dotázaných), ale aspoň jednou týdně po nich sáhne už pětina lidí (o 5 procentních bodů více než před dvěma lety) a s nižší frekvencí je pije polovina vzorku. Procento těch, kteří si ovocná piva nedají nikdy, se aktuálně blíží procentu odmítačů tradičního piva: je jich 28 procent. Popularita těchto piv se v porovnání s výsledky z roku 2020 zvýšila hlavně u mužů (o 19 procentních bodů), kteří už radlery pijí ve srovnatelné míře jako ženy – alespoň někdy po nich sáhne 70 procent mužů a 74 procent žen.

Další otázka výzkumu se zaměřila na postoj k malým lokálním pivovarům, kterých už je v Česku celá řada. Obecně se přístup k nim za poslední dva roky příliš nezměnil a své fanoušky mezi českými konzumenty rozhodně mají. Přesně čtvrtina dotázaných pivařů ve výzkumu odpověděla, že piva malých pivovarů dokonce preferuje nad ostatními. 14 procent má postoj opačný, tedy dává přednost spíše průmyslovým pivovarům. 46 procent českých pivařů ale nezáleží na tom, zda pivo pochází od malého nebo velkého výrobce.

A co se týče pivních speciálů, tedy různých zvláštních edic piv a podobně, tak velká část Čechů o ně aspoň někdy projevuje zájem, ale není to často: 23 procent ve výzkumu uvedlo, že si je kupuje nebo objednává občas, 36 procent zřídka. Jen 3 procenta si je dopřávají často. 38 procent po nich naopak nesáhne nikdy. Větší popularitě se speciály těší mezi muži než mezi ženami.

Královský pivovar Krušovice mění design svého portfolia. V novém pojetí nezapomíná na tradiční prvky značky. Spolu s designem mění piva i své názvy. Proti těm původním upouští od přívlastku královský a nové pojmenování vyzdvihuje chuťové atributy jednotlivých piv.

„Cílem bylo designy obalů zmodernizovat a zároveň vycházet z tradičních prvků značky. Nový design se opírá o tři hlavní symboly, a to upravené krušovické logo, korunku a krušovickou pečeť, která proti původnímu designu mění na obalu svou roli a stává se dominantním prvkem,“ říká brand manažerka pivovaru Zuzana Placková.

Nový design pracuje s původními prvky, které nyní změnily své postavení. Tradiční krušovická korunka a logo prošly drobnými vizuálními úpravami a spolu s pečetí představují klíčové prvky designu. K podpoření dojmu vizuálně čistého a jednoduššího vzhledu z obalů mizí budova krušovického pivovaru, nápisy „Královský pivovar“ a „Vařeno od roku 1581“ i podstavec s texturou českého granátu.

Významnou roli při redesignu hrála i zvolená barevnost a souhra metalických a matných efektů jednotlivých barev. Největší změnou z hlediska barev prochází Krušovice Ležák 12. Ten se z původní béžové, která v kategorii dvanáctek obecně převažuje, přeladil do tmavě zelené a zlatavé barvy, čímž rozbíjí barevný stereotyp dvanáctek.

Nově také na produktu Krušovice Originál 10 dominuje červená barva. U černého piva, Krušovice Černé, a nealkoholického piva, Krušovice Hořké Nealko, barvy zůstávají stejné.

„Očekáváme, že změna designu zajistí především lepší viditelnost na regálech, zvýší vnímanou hodnotu značky a podpoří u spotřebitelů chuť k zakoupení našeho piva,“ doplňuje Group brand manažer značky Krušovice Jiří Coufal.

Změnou prošly i názvy krušovických piv. Značka v názvech upouští od přívlastku „královský“ a zaměřuje se na vyzdvihnutí chuťových atributů jednotlivých piv: Krušovice Ležák 12 s plnou chutí, Krušovice Originál 10 s říznou chutí, Krušovice Hořké Nealko, Krušovice Černé s karamelovou chutí.