Novinky a zajímavosti ze světa piva

Populární značka nealkoholického piva Birell zažívá přelomový rok. Po uvedení nové řady Birell Active, kdy vůbec poprvé v Česku představila ochucené nealkoholické pivo s přidaným kofeinem, teď přistupuje ke kompletní změně designu obalů a všech materiálů reprezentujících značku. V nové moderní vizuální identitě se ještě více odráží svěžest nápojů a kvalita ingrediencí.

Nová řada Birell Active, která je na trhu dostupná od konce února, se stala první skupinou produktů, které se představily v novém kabátě. Nový design obalů získá během dubna a května i kompletní stávající portfolio oblíbených nápojů značky Birell zahrnující ochucené i neochucené varianty nealkoholického piva. Součástí změny je i úprava loga Birell, které všechny produktové řady i komunikační aktivity značky spojuje.

„V posledních letech značka Birell velmi rychle roste a nabízí každý rok nové příchutě a varianty. Proto jsme se rozhodli novým atraktivním designem obalů vizuálně sjednotit jednotlivé řady našich nápojů a zároveň vypíchnout skvělý obsah. U nealko radlerů reprezentuje moderní a prémiový design šťavnatost a svěžest. Neochucené varianty zase výrazněji znázorňují některé použité suroviny, tedy ječmen a chmel té nejvyšší kvality. Pod značkou Birell spotřebitelé najdou stále ta stejná prvotřídní nealkoholická piva a radlery plné osvěžující ovocné chuti, na které jsou zvyklí a které milují, jen v novém atraktivním kabátu,“ vysvětluje Oliver Jáchymovský, Senior Brand Manager značky Birell.

Za návrhem nové vizuální identity a loga stojí londýnská agentura Purple Creative, samotnou podobu balení si vzala na starost italská agentura Smith Lumen, jež má na svém kontě již několik ocenění za produktový design značek. Obě kreativní agentury spolupracovaly se značkami Plzeňského Prazdroje již v minulosti.

Se změnou designu dochází také ke změnám v balení. Birell sjednocuje nabídku tak, aby většina nápojů byla k dispozici v praktických plechovkách. Neochucené varianty Birell IPA a Birell Za studena chmelený tak budou k dostání již pouze v plechovce. Birell Světlý a Birell Polotmavý budou nadále dostupné i ve skle.

Birell v nových obalech bude v obchodech dostupný během dubna a května roku 2024.

Při cestách kamkoliv se porozhlédnu, kde je nějaký místní pivovar a pivo téměř vždy ochutnám. Bohužel, jak už to bývá, profesnímu pohledu se nevyhnu, přiznává Michal Šneberger, který v roce 2018 v Dolním Žďáru u Ostrova na Karlovarsku založil pivovar Rudohor. Jeho cílem bylo propojit výrobu piva s historií regionu.

Díky pomoci a podpoře přátel a celé rodiny svůj záměr uskutečnil. V pět set let starém objektu, který postavil šlechtický rod Šliků, se tak začal psát příběh piva, které nemá být k dostání v každé hospodě a regálu obchodního domu. Zákazník však má jistotu, že dostává poctivý nápoj dělaný bez kompromisů z kvalitních surovin. „Nemáme ambice stát se velkým kolosem,“ ujistil zakladatel Michal Šneberger.

Jak vznikl pivovar Rudohor? Můžete prozradit význam jeho názvu?
Většinu profesního života jsem strávil v pivovarnictví. Založení rodinného pivovaru na podzim roku 2018 bylo tedy jakýmsi přirozeným krokem. Pivovar jsme vždy chtěli propojit s regionem. Vzhledem k tomu, že se Krušné hory po staletí nazývaly Rudnými horami, kvůli zde těženým rudám, název Rudohor se přímo nabízel. To, že je pivovar umístěn přímo na úpatí nejvyšší hory Klínovec, je už jen taková třešinka na dortu. Stejně jako názvy našich piv, která nesou označení po mincích, které se ze zde těžených rud razily.

Od začátku jste tedy počítali s umístěním pivovaru právě zde?
Pivovar měl stát původně v Karlových Varech. Až řízením osudu jsme se ocitli v Ostrově. Již jsme měli vymyšlené jméno Rudohor, i příběh o rudách a pivech, která ponesou jména mincí. Objekt, v kterém nyní sídlíme, se nám nakonec zalíbil natolik, že jsme jej začali přebudovávat na pivovar. V tu dobu jsme zjistili, že ho postavili Šlikové. Tedy ti, kteří mince z Rudohoří proslavili po celém světě. Jak známo Jáchymovský tolar dal jméno slavnějšímu mladšímu bratrovi dolaru. Kruh se uzavřel a my jsme věděli, že jsme narazili na vydatnou rudnou, tedy pivní žílu.

Pivovar navazuje na tradici výroby piva v regionu. Z jakých historických pramenů jste vycházeli?
Pět set let starý objekt, ve kterém pivovar sídlí, nechala postavit jako poplužní dvůr slavná šlechtická rodina Šliků. Jelikož byla tato šlechta držitelem práva várečného, dá se předpokládat, že se v tomto objektu již pivo dříve vařilo. Snažíme se v regionu obnovit to, co zde velké nadnárodní pivovarské skupiny skupováním a zavíráním menších pivovarů poničily. Tedy regionální pivovarnictví. Nejsme na to sami, vyrůstá zde nespočet dalších menších pivovarů, jejichž výrobky snesou ta nejpřísnější měřítka kvality.

Zmiňujete menší pivovary. Jaké jsou podle vás pro ně podmínky? Mají o pivo menších výrobců zákazníci zájem?
Podmínky pro malé pivovary jsou velmi tvrdé a konkurence zejména těch velkých je velká. Nicméně zákazníci stále více vyhledávají piva z menších pivovarů, a tak náš výstav (odborné označení celkové produkce piva, pozn. redakce) od založení nepřetržitě roste. Naštěstí pro malé pivovary, z mého pohledu, začínají velcí hráči na trhu dělat některé menší chyby, co se pojetí piva i obchodní komunikace se zákazníkem týká. Nám tak to obyčejné, ale poctivé české pivo pro fajnšmekry nechávají jaksi na pomyslném zlatém podnosu (úsměv).

Pivo vaříte z regionálních surovin a podle tradičních receptur. Můžete rozvést, odkud suroviny pocházejí?
Všechna piva českého typu vaříme ze sta procent z českých surovin. Používáme zdejší vodu, která pochází ze stanovické přehrady. Žatecký chmel i slad, který roste na obilnicích polabské nížiny, je na dohled z našich hor. Na zahraniční typy piv samozřejmě používáme i dovážené chmely a slady. Bez nich by se takzvané svrchňáky (svrchně kvašená piva pozn. redakce) nedaly dobře uvařit.

Receptura je pro výrobce klíčová. Můžete přiblížit, v čem je vaše speciální?
Recepty jsou naše originální a jejich detaily tvoříme sami, ale dodržují základní pravidla receptur, jak se vařilo české pivo po staletí. Tak jako u všech pivních receptur, jsou i ty naše přísně tajné, nepřenositelné, a neustále hlídané pod několika zámky a číselnými kódy.

Můžete v krátkosti popsat výrobu vašeho piva? Jak dlouho trvá a bylo těžké sehnat kvalitní tým?
Popsat výrobu piva v krátkém článku k pochopení celého procesu není možné. Od chvíle, kdy sládek našrotuje první zrnko sladu až po okamžik, kdy plnou lahev naložíme na rozvozový vůz nebo načepujeme štamgastovi v naší pivovarské Špeluni, uplyne minimálně sedm týdnů. Je potřeba mnoho umu, zkušeností a precizní bezchybné práce celého týmu. Práce je složená z mnoha velmi specifických činností. Musím říci, že jsme měli velké štěstí na vynikající sládky, kteří se s naším pivovarem za dobu existence propojili. I pracovní tým je složen vesměs z lidí, kteří jsou ochotni Rudohoru obětovat o trochu víc, než je u normálního zaměstnance běžné. To nás posunuje dál. Samozřejmě, že budování týmu je běh na dlouhou trať.

Z mých mnohaletých zkušeností z pivovarnictví mám jeden zásadní poznatek, který mi vychází již třetí desetiletí. Kdokoliv se pohybuje v pivním světě krátkou dobu, dejme tomu méně než deset let, a už si myslí, že pivu, zákonitostem kolem něj a obchodováním s ním rozumí, se vždy stoprocentně mýlí. Jen pokora, čas, a zkušenosti udělají z člověka někoho, kdo může být v oboru úspěšným.

Určitě jste si během provozu užili i dost stresu a dobrodružství. S jakou nejhorší situací jste se museli vypořádat?
Stoprocentně bych zmínil absolvování doby covidové, kdy nikdo nevěděl, jak vlastně pivo plnohodnotně prodávat, aniž by se provinil proti nařízením. Ale zvládli jsme to stejně dobře jako celé loňské léto, kdy nám vypověděly službu nejzásadnější technologické celky a museli jsme uprostřed letní sezony, která je pro ekonomické přežití každého pivovaru zásadní, ustát několikatýdenní odstávku ve výrobě.

V pivovarnictví se pohybujete většinu profesního života. Máte pivo rád i jako konzument?
Pivo mě skutečně provází velkou částí mého profesního života, tedy již dvacet dva let. Když o tom člověk přemýšlí, tak je mým prostředkem seberealizace, zábavy i vášně. Rád si ale pochutnám i na dobrém víně.

Navštěvujete i další menší pivovary a ochutnáváte? Daří se vám nápoj vychutnat, či vše hodnotíte profesionálně?
Při cestách kamkoliv se vždy porozhlédnu, kde je nějaký místní pivovar a pivo téměř vždy ochutnám. Bohužel, jak už to bývá, profesnímu pohledu se nevyhnu. Jelikož jsem i diplomovaným degustátorem, rozpoznání pivních vad nebo naopak předností, přichází téměř automaticky. Musím říci, že v poslední době u piv z malých pivovarů nacházím spíše kladné vjemy. Méně již u nápojů z nadnárodních pivovarů.

Jaké máte plány do budoucna? Snažíte se, aby pivo Rudohor bylo v obchodech, restauracích, a stalo se významným hráčem na trhu? Nebo se orientujete na menší výrobu?
Vizí našeho pivovaru je dosáhnout široké obliby zejména u konzumentů takzvaně kolem komína. Nemáme ambice stát se velkým kolosem, jehož značku seženete v každé hospodě či regálu. Ani naše technologie na to není kapacitně připravena. Věřím, že vždy zůstaneme malým regionálním pivovarem, který bude moci být hrdý na svoje prvotřídní pivo, které vyrobí bez jediného kompromisu v kvalitě postupů surovin, a neuhne ani o píď kvůli zisku při jakékoliv nekorektní úspoře. Od toho máme průmyslové pivovary, aby naplňovaly kvantitativní kritéria regálového prodeje. Jsme rádi, když na naše pivo narazíte na místech, která nabídnou i určitý genius loci, a kde si ho vychutnáte stejně dobře jako v našem pivovaru a řeknete si, že to řemeslné pivo je dobré a poctivě uvařené, a budete se na něj rádi vracet.

Chystáte i přes toto zaměření rozšíření pivovaru či navýšení počtu zaměstnanců?
Vzhledem ke kontinuálnímu růstu produkce od založení pivovaru jsou plány do budoucna přizpůsobeny vývoji, který očekáváme. Rozšiřování týmu je jistotou, stejně tak jako stavební práce, které budou předcházet pokračujícímu rozšiřování kvasné a ležácké kapacity našeho pivovaru. Jsme někde v polovině našeho maximálního možného výstavu, který nám umožní velikost naší varny. Pivovar se zvětší na zhruba dvojnásobek.

Je možné Rudohor navštívit i v rámci exkurzí?
V loňském roce jsme otevřeli novou pivovarskou restauraci zvanou Špeluně. Ta je i přirozeným konečným místem pro absolventy našich exkurzí, které v pivovaru pro skupiny zájemců organizujeme. Zatím nebyl nikdo, kdo by si po exkurzi v naší Špeluni ještě jedno nebo i více piv nedal. (smích)

Jednoho na dráhu sládka nasměrovala třídní učitelka. Další k vaření piva přešel z IT. Seznamte se s pěticí sládků, kteří se rozhodli vařit řemeslným způsobem i jiné typy piv, než je plzeňský ležák, který vznikl z českého sladu a chmele a dodnes se u nás vaří jako světový unikát. Všichni pivo vaří z čisté lásky k řemeslu a kvůli založení pivovaru neváhali třeba i prodat byt.

Lehčí piva
Studium VŠCHT v období vzniku řemeslných pivovarů nasměrovalo Karolínu Chroustovskou k práci sládkové. Vyzkoušela si ji v plzeňském pivovaru Raven, kde ji po pár várkách přesvědčili, ať uvaří vlastní pivo. A vznikl pivovar Chroust.

„V roce 2012 začínaly první minipivovary, každý měl jiný styl. Bylo to trochu pankáčské, ale zcela strhující. Pivo mě naprosto oslnilo a na praxi jsem se přihlásila jako pomocná sládková do tehdy nejlepšího řemeslného pivovaru Raven v Plzni,“ vypráví o svých začátcích Karolína.

Nealkoholické pivo Birell mění svou vizuální identitu, jež se promítne do designu obalů i všech materiálů reprezentujících značku.
Birell prochází kompletním redesignem. Mění svou vizuální identitu, jež se odrazí ve změně designu obalů i všech dalších materiálů reprezentujících značku. Nový vzhled má více odrážet „svěžest nápojů a kvalitu ingrediencí".

„V posledních letech značka Birell velmi rychle roste a nabízí každý rok nové příchutě a varianty. Proto jsme se rozhodli novým designem obalů vizuálně sjednotit jednotlivé řady našich nápojů a zároveň vypíchnout jejich obsah. U nealko radlerů reprezentuje moderní a prémiový design šťavnatost a svěžest. Neochucené varianty zase výrazněji znázorňují některé použité suroviny, tedy ječmen a chmel té nejvyšší kvality,“ vysvětluje Oliver Jáchymovský, Senior Brand Manager značky Birell.
Neochucené varianty Birellu výrazněji znázorňují některé použité suroviny, zdroj: Birell / Plzeňský Prazdroj.

Za návrhem nové vizuální identity a loga stojí londýnská agentura Purple Creative, samotnou podobu balení si vzala na starost italská agentura Smith Lumen. Obě kreativní agentury spolupracovaly se značkami Plzeňského Prazdroje již v minulosti.

Se změnou designu dochází také ke změnám v balení. Birell sjednocuje nabídku tak, aby většina nápojů byla k dispozici v plechovkách. Neochucené varianty Birell IPA a Birell Za studena chmelený tak budou k dostání již pouze v plechovce. Birell Světlý a Birell Polotmavý budou nadále dostupné i ve skle. Nové obaly budou v obchodech dostupný během dubna a května roku 2024.

Nedávno také Birell uvedl na trhu novou řadu Birell Active, nabízející ochucené nealkoholické pivo s přidaným kofeinem.

České pivovary hlásí po období covidu opětovný nárůst prodeje piv v restauracích i v obchodech. Za minulý rok se velmi dobře dařilo jak Budvaru, tak Plzeňskému Prazdroji. Ve své nabídce pivovary sází jak na klasiky, tak na speciály, které se u zákazníků osvědčily. Na jaká nová alko i nealko piva se můžeme letos na trhu těšit? A která piva jsou podle meziročních výsledků výrobců u Čechů nejoblíbenější?

Budvaru se daří doma i ve světě
Budějovický Budvar si připsal na účet historický rekord, uvedl to ve své zprávě za rok 2023. Loni za dobu své téměř 130leté existence uvařil vůbec nejvíce piva. Konkrétně 1,865 milionu hektolitrů, což znamenalo meziroční nárůst o 4,3 procenta.

„Rok 2023 určitě můžeme považovat za úspěšný. Po v mnoha ohledech krizovém roce 2022 se nám podařilo rychle vrátit na růstovou trajektorii. Poděkování patří především našim zákazníkům, spotřebitelům, ale určitě také našim zaměstnancům,“ přiblížil v tiskové zprávě Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru.

Budvaru se dařilo také v oblasti prodejů. Tržby národního pivovaru z prodeje výrobků a služeb vzrostly oproti předešlému roku o více než 11 procent. Na pozitivních výsledcích se z celkového pohledu podepsal nejen masivní export, ale také řada zajímavých novinek.

Táhne hořká 33 i osvěžující BirGo
Nabídku Budvaru loni rozšířily speciály uvařené ve spolupráci s českými minipivovary. V průběhu roku představil celkem pět limitek ve spojení s pivovary JungBerg, Mad Cat, Pioneer, Sibeeria a Clock. Z domácí produkce se potom podle Budvaru stal v hospodách a restauracích hlavním tahounem hořký Budvar 33, který své jméno získal právě podle 33 jednotek hořkosti. Na pultech se dokonce objevil v limitované edici plechovek, jejichž design navrhl grafik Tomáš Břínek známý jako TMBK.

Dobře si loni vedla i poměrně čerstvá novinka vyrobená v rámci partnerství s Mattoni 1873. Ochucená piva BirGo si zákazníci oblíbili. Letos se v obchodech dokonce objevila nová příchuť BirGo Cedrata, která spojuje osvěžující chuť citronů a limetek.

V Prazdroji boduje tankové pivo i Pomelo&Grep
Také v Plzeňském Prazdroji si čísla za loňský rok pochvalují. Prodeje se zvýšily na domácím trhu v obchodech i v hospodách a restauracích. Celkem pivovar loni v Česku prodal 7,36 milionu hektolitrů piva, tedy o 1,2 procenta více než v roce 2022. Vůbec nejvíce loni narostly prodeje čepovaného tankového piva z Prazdroje.

„Mám radost, že se nám daří objem sudového a tankového piva po covidu mírně zvyšovat. Je to především proto, že každoročně investujeme do podpory hospod. Letos jsme na to vyčlenili téměř půl miliardy korun. I díky tomu se nám daří udržovat a rozvíjet unikátní hospodskou kulturu, kterou v Česku máme,“ uvedl v tiskové zprávě Roman Trzaskalik, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje, a přiblížil, že pivovar hospodám dodává na vlastní náklady výčepy a další vybavení, spolufinancuje úpravu interiérů, poskytuje vybavení zahrádek nebo pořádá školení personálu.

I v případě tohoto pivovaru zaznamenává výrazný meziroční růst nealko pivo Birell, konkrétně čepovaná ochucená varianta Pomelo&Grep. Svého nealka se loni dočkaly i další dvě značky z dílny Prazdroje, které představily novinky Kozel Nealko a Peroni 0.0.

Češi upřednostňují hořká piva
A stejně jako v Budějovicích, i v Plzni potvrzují dlouhodobý příklon spotřebitelů k ležákům s plnou a výraznou chutí. Odbyt loni vzrostl jak u tradičního piva Pilsner Urquell, tak u Radegasta 12.

Na trend hořkých ležáků pak reagují i další velké české pivovary. Například Staropramen představil novinku Extra Chmel, která navazuje na svou úspěšnou předchůdkyni: Staropramen Extra Chmelenou 12. „V loňském roce jsme se rozhodli původní recepturu inovovat,“ vysvětlil v tiskové zprávě Jan Špaček, vrchní sládek pivovaru Staropramen. Aktuálně se tak jedná o pivo s nejvyšší hořkostí v portfoliu tohoto pivovaru.

Při nákupech v Polsku si naše redakce všimla Velkopopovického Kozla, kterého z českých pultů neznáme. Vedle klasického ležáku ve žluté plechovce stál Kozel bílý - lehký ve světlejší barvě.

Nebyli jsme jediní, koho plechovka zaujala, v několika obchodech o ní diskutovalo více lidí. Někteří si mysleli, že jde o verzi se sníženou kalorickou hodnotou, jiní hovořili o sníženém množství alkoholu.
Všechny ale překvapilo, že není v prodeji v České republice.

Bílý Kozel má opravdu snížené procento alkoholu, zatímco desetistupňový Kozel ležák má čtyři procenta alkoholu, bílá varianta je o půl procenta slabší. Na českých webových stránkách Kozla o něm žádnou zmínku nenajdeme. Na polských se dočteme, že jde o pivo bez hořkého závěru s osvěžující chutí.

V Česku se prodávat nebude
Tato novinka byla na polském trhu představena v reakci na spotřebitele, kteří jsou prý stále ochotnější pít pivo se sníženým obsahem alkoholu. Podle webu se hodí k polévkám, salátům, smaženému pstruhovi, ale také k dortu či palačince. „Kozel bílý lehký je díky své osvěžující chuti a nižšímu obsahu alkoholu pivem jako stvořeným pro horké dny. Je také perfektní mimo sezónu, kdy chcete jen jemné, světlé pivo,“ píše se na stránkách polského Kozla.

V polských médiích také na Kozla nyní běží reklamy.

Na snížený obsah alkoholu ale zřejmě není připraven český trh. Kozel bílý - lehký se v Česku prodávat neplánuje.

„Kozel bílý - lehký je osvěžující pivo s krémovou pěnou a lehce zakalenou barvou. Vyznačuje se ovocnými tóny a nižším obsahem alkoholu. Aktuálně je k dostání pouze v Polsku a v Jižní Koreji (zde pod názvem Kozel White). V České republice momentálně prodej této varianty neplánujeme,“ potvrdil pro PrahaIN.cz tiskový mluvčí Kozla Zdeněk Kovář.

V Polsku vycházely obě varianty při koupi šesti kusů na 3,79 zlotých, což je podle aktuálního kurzu zhruba 22 korun. To je podobná cena, za jakou se dá v akci sehnat i v České republice.

Barva zlatá, pivo slabě kalné, pěna bílá, středně hustá i vysoká. Chuť je ze začátku ovocně sladká, ke konci doušku se přidává intenzivní hořkost. Doznívá v dlouhé ovocné, citrusové a později chmelově a grepově hořké chuti. Cítíte tu chuť na patře? Dali byste si?

Takhle by mohla vypadat recenze na Beranovu jedenáctku, pivo z létajícího pivovaru, sídlícího ve staré roubence v Podještědí. Parta přátel a milovníků roubenek začala záchranou drobných lokálních památek a přes oceňovanou rekonstrukci historického hostince a obnovu původních tradičních veselic se dostala až k vaření vlastního piva.

Jak se může zdát, příběh, který stojí za zrodem piva, je stejně poutavý jako jeho chuť.

Tváří a otcem zakladatelem Beranova pivovaru se stal Jan Havelka. Je to právě jeho obličej, se kterým se zákazníci na lahvích potkávají, a tak i s jeho alter egem a bývalým hostinským Antonínem Beranem. „Teď už to umím, ale na začátku pro mě byly fotky zářivých úsměvů dost vypocené a pořád je to pro mě trochu divné,“ přiznává skromný třicátník.

Havelka má přitom co vyprávět nejen o bývalém hostinském z podještědské obce Trávníček, ale i o tom, jak vyměnil zázemí pražského bytu za roubenku na návsi poté, co v kraji Karoliny Světlé opravil, co mohl, včetně náročné rekonstrukce bývalého Beranova hostince.

Celý příběh se začal psát před osmnácti lety, kdy náctiletý Honza Havelka vyrazil se spolužáky na třídní výlet na Českodubsko. „Na začátku byla láska k místu, kam jsem se dostal náhodou, pak jsem začal vymýšlet nové a nové důvody, proč se tam vracet,“ vzpomíná mladý historik.

Společně s Alenou a Petrem Pivoňkovými založil spolek Dubáci a za vydatné podpory přátel, místních a dobrovolníků se pustili do práce. Začali opravou sloupu sv. Jana Nepomuckého, pak se s obcí a církví pustili do dlouhodobé obnovy kostela a kostnice v nedalekých Letařovicích. Za podpory obce pokračovali u dalších menších památek v okolí.

Největším projektem, který si Dubáci vzali na svá bedra, se stala rekonstrukce rozpadající se roubenky v Trávníčku – bývalého Beranova hostince.

„Z jednoho pohledu to málem spadlo a z druhého se to zachovalo zcela autenticky. Člověk vyšel na půdu a tam zakopnul o obrázek dětí hostinského Berana z roku 1909. Bylo úplně jasné, že tam desítky let nikdo nebyl,“ popisuje Jan Havelka, v jakém stavu byl dům, když se před deseti lety pustili do náročné opravy.

Hlavní část prací, kdy se měnila většina roubení, připadla na roky 2015 až 2018. „Tehdy to vypadalo, že to nikdy neskončí. Některé místnosti se roubily celé znovu a v ten moment levitovala střecha na lešenářských vzpěrách,“ vzpomíná na nejhorší fázi Havelka.

Dnes už je celý hostinec ukázkově opraven a v roce 2020 získal i prestižní památkářské ocenění Patrimonium pro futuro. Zvenku se můžete pokochat malebností opravené roubenky a uvnitř obnovenou šablonovou květinovou výmalbou v někdejším sále a karetním salonku. Spousta věcí stále chybí, ale Dubáci se každý rok s projektem hostince posouvají kupředu.

Ne že by už nebylo v Podještědí co opravovat, ale Havelka musel během rekonstrukce hostince začít přemýšlet nad tím, čím se živit, aby mohl zůstat v kraji. Ve hře bylo muzeum, infocentrum a hospoda. Nakonec vyhrál koncept létajícího pivovaru, jehož tajemství jim prozradila známá ze spřízněného folklorního uskupení.

„Pivo vaříme všude možně, proto jsme vymysleli, že bude létající. Zatím máme základní zázemí pro skladovaní a sídlo v bývalém prasečáku na kraji Trávníčku. Chystáme se velmi postupně zrekonstruovat i ten a pivovar do něj celý přenést,“ vysvětluje své vize Havelka.

Původně parta ověřovala možnost mít vlastní mikropivovar ve stodole roubenky, ale vyžadovalo by to moc drastické úpravy objektu.

Zatím se snaží stabilizovat a rozšířit dodavatelskou síť pivovaru, aby podnikání dávalo větší ekonomický smysl a mohli by do něj třeba v budoucnu vstoupit potenciální investoři. „Chceme mít nejdřív ustálenou fungující firmu a ten, kdo by se toho s námi účastnil, by ji mohl posunout dál,“ vysvětluje podnikatelský záměr Havelka.

Samotné točené pivo se dá stabilně ochutnat v pražské Hospůdce Do Větru na Petřinách a v Berance Na Jezerce u stejnojmenného divadla. Kromě toho je pivo k dostání na řadě míst v Libereckém kraji. Nově třeba v Hospodě U Kryštofa v oblíbené turistické destinaci Kryštofově Údolí.

Sezonně je otevřen i letní výčep v zahradě Beranova hostince v Trávníčku. Od dubna do června každý pátek a sobotu. Od června do září bývá navíc otevřeno ve středu a ve čtvrtek. Vždy je pak možné ochutnat pivo přímo v Trávníčku během společenských akcí.

„Stabilní hospodu si nedovedeme představit. Jsme na malé vesnici a sezonnost je tu ukrutná. Přes léto je tu hodně lidí, ale v zimě se sem nikdo nedostane,“ vysvětluje Havelka, proč neplánují otevřít hostinec trvale.

Ani po dokončené rekonstrukci ale nebude možné dát si v historickém hostinci občerstvení a Beranovo pivo jen tak. Půllitr vám natočí historickým tlakostrojem v původní černé kuchyni hostince v rámci prohlídky muzea. Na jeho pravidelnou otvírací dobu ale ještě chvíli musíte počkat. Nebo můžete navštívit jednu z akcí, které spolek Dubáci v Podještědí pořádá.

Návrat původních slavností a kulturních akcí je způsob, jak Dubáci do okolí citlivě vrací život a upevňují sousedské vztahy. Přímo v Trávníčku se každoročně koná tradiční masopustní průvod Čumprdění, označovaný podle původních podještědských maškar čumprďáků.

Další veselkou je květnová akce Roztočte to s Beranem nebo červencové Beranovy hody v rámci Dnů lidové architektury. V okolí pak spolek pořádá Pouť mezi dvěma Jány, vánoční koncerty v letařovickém kostele a Sobákovské slavnosti.

Na akce chodí dle typu odhadem sto až tři stovky účastníků. „Za sebe to ani nemám potřebu rozvíjet, aby jich bylo ještě víc. Je to tak akorát, aby počet návštěvníků byl únosný pro své okolí,“ říká Havelka.

Dnes je hostinský Beran v podání Honzy Havelky na většině akcí, kde občas pro zábavu cituje o „sobě samém“ z historických pramenů a archiválií a přibližuje tak návštěvníkům minulost hostince i jeho obyvatel.

V Českém Krumlově se po dlouhých desetiletích otevřel veřejnosti areál bývalého schwarzenberského pivovaru. Uzavřela se tím další etapa rekonstrukce části areálu, která tento unikátní historický objekt – spadající do Světového dědictví UNESCO – zachránila pro budoucí generace. Nový kulturní a společenský areál s názvem PORT 1560 nabídne obyvatelům i návštěvníkům Českého Krumlova stálé expozice stejně jako bohatý program plný výstav, koncertů a vzdělávacích programů.

Obnova části areálu, který nyní nese název PORT 1560, započala bezmála před deseti lety. V roce 2015 byla v rekonstruované části přilehlého objektu instalována technologie minipivovaru. Po několika letech tak bylo navázáno na tradici vaření piva v Českém Krumlově pod značkou Krumlov. V prosinci 2020 pak odstartovala další etapa rozsáhlé rekonstrukce. Na základě projektu ateliéru Domy Architects pod vedením architekta Ing. Jana Topinky ji realizovala společnost Metrostav a.s., divize 1 a 6. Hlavním cílem rekonstrukce byla revitalizace čtyř budov areálu bývalého krumlovského pivovaru, které jsou součástí historického jádra Českého Krumlova zapsaného na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Jde o následující objekty:
- PORTÁL, vstupní brána do pivovaru, ve které se nyní nachází návštěvnické centrum,
- novogotická VARNA, architektonický i technologický skvost,
- HVOZD, kde se tzv. hvozdil slad, tedy sušil naklíčený ječmen, a kde se dnes mísí sladovnická technologie s výjevy fantaskními
- a budova ústřední – architektonický unikát, goticko-renesanční PALÁC hraběnky Anny z Rogendorfu s rozsáhlou stálou expozicí života v podzámčí i galerií.

„Genius loci tohoto místa je unikátní. Těší mne, že se nám již podařilo zachránit jeho podstatnou část a zpřístupnit ji veřejnosti, přestože byl celý historický areál v žalostném, takřka havarijním stavu,“ říká Karel Vavroušek, předseda představenstva společnosti Centrum Český Krumlov a.s., která je vlastníkem areálu. „Zrekonstruovaným budovám jsme se kromě precizní obnovy restaurováním historicky cenných konstrukcí rozhodli navíc vtisknout i zcela nový architektonický rozměr. Například v PALÁCI se nám podařilo zrestaurovat rozsáhlý unikátní krov z 16. století, kterým lze nyní procházet po zabudované skleněné lávce. V návštěvnickém centru jsme zase propojili původní renesanční psaníčková sgrafita s unikátními moderními skleněnými a ocelovými konstrukcemi,“ dodává Vavroušek.

Využití rekonstruovaných objektů
Palác Anny z Rogendorfu, matky Viléma z Rožmberku a Petra Voka, pochází z 16. století. Je nejstarší, historicky nejcennější budovou celého areálu a obsahuje nejrozsáhlejší část expozic věnovaných životu na přelomu 19. a 20. století. „Na návštěvníky PALÁCE čeká stálá interaktivní expozice, která představuje život v podzámčí. Při jejím zpracování jsme se zaměřili na život střední společenské vrstvy na přelomu 19. a 20. století. Naši návštěvníci si tak mohou některé aspekty běžného života měšťanstva vyzkoušet/zažít na vlastní kůži,“ říká ředitel areálu PORT 1560 Miroslav Březina a doplňuje: „V části PALÁCE kromě zmiňované stálé expozice probíhají výstavy grafik ve spolupráci se Sdružením českých umělců a grafiků Hollar a nejrůznější umělecké dílny pro děti i dospělé.“

Budovy HVOZDU a VARNY jsou v souladu s jejich původním účelem zasvěcené faktu, že jak areál, tak i město Český Krumlov jsou historicky spjaté s pivovarnictvím. „Tradice vaření piva ve městě sahá dávno do minulosti, kde jedním ze zásadních milníků je právě rok 1560, kdy se sjednotila panská výroba piva do předzámčí. Je proto logické, že se například v bývalé VARNĚ věnujeme prezentaci uchovaných technologických zařízení z roku 1867, která sloužila k výrobě piva. Důvodem je i to, že pivo pod značkou Krumlov se v našem areálu od roku 2015 opět vaří, a naši návštěvníci ho mohou ochutnat například v přilehlé pivovarské restauraci,“ říká Březina.

V rekonstruované Pivovarské zahradě se mohou obyvatelé i návštěvníci Českého Krumlova těšit na koncerty a představení pod širým nebem. „Již tradičně chceme spolupracovat s Mezinárodním hudebním festivalem a podílet se na dalších akcích, které mají ve městě tradici. Například na Slavnostech pětilisté růže nebo Svatováclavských slavnostech. Ale máme v plánu i další koncerty a jiné akce, jejichž termíny budeme průběžně zveřejňovat na našich webových stránkách,“ doplňuje Březina.

Dopad PORT 1560 na město a turismus
Český Krumlov je hlavním lákadlem pro turisty v Jihočeském kraji, který dlouhodobě patří k nejnavštěvovanějším regionům České republiky. Podle dat agentury CzechTourism přilákal v roce 2023 více než 1,6 milionu návštěvníků. Z hlediska cestovního ruchu je ale zásadnějším indikátorem zájmu o návštěvu regionu počet strávených nocí jedním návštěvníkem. „Tento ukazatel je dlouhodobou bolestí cestovního ruchu v České republice. Turisté u nás v průměru méně přespávají. Zatímco v ČR máme průměr kolem 2,5 noci na návštěvníka, v Rakousku je průměr zhruba o noc vyšší. A to je velký rozdíl, který se propisuje do všech ekonomických ukazatelů spjatých s cestovním ruchem,“ říká Petr Soukup, ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu, a pokračuje: „Naší ambicí v Jihočeském kraji je přehoupnout se z dosavadního průměru 2,7 na více než tři noci zde strávené každým návštěvníkem.“

Jak turisty do České republiky, potažmo jižních Čech přilákat a přimět je pobyt si prodloužit? „Je nutné jít místním, a především zahraničním turistům naproti. Turisté už nechtějí někam jet lidově řečeno na blind. Mají zájem o komfort a vyhledávají destinace, které jim zajistí zajímavý pestrý program. A právě objekty jako PORT 1560 mají potenciál takové turisty přilákat, protože poskytují komplexní zážitek. Kombinace historické památky chráněné UNESCO, pivovaru, galerie, muzea, gastronomie a případného koncertu ve večerních hodinách má velkou šanci návštěvníka přimět strávit v regionu čas navíc,“ prozrazuje Soukup.

Výše zmíněnou vizi sdílí i starosta Českého Krumlova Alexandr Nogrády: „Nemůže a nesmí být naším cílem šponovat počet turistů do čísel před pandemií covidu-19. Kolony autobusů plné turistů, kteří v Českém Krumlově strávili sotva pár hodin, nejsou cestou. I proto, že Krumlov musí být stále také příjemným místem pro život místních obyvatel. O to víc si vážím toho, že má centrum PORT 1560 poskytovat program nejen pro turisty, ale i pro Krumlováky a lidi z našeho okolí. Velmi vítám i fakt, že jeho otevřením byla zpřístupněna jedna z cest centrem našeho města, že můžeme znovu procházet areálem pivovaru, což dříve nebylo z důvodu havarijního stavu možné.“

Záchrana českého kulturního dědictví v číslech
V revitalizaci krumlovského pivovaru hrály významnou roli finance z fondů Evropské unie, přesněji z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) pro období 2014–2020. Podle dat Ministerstva pro místní rozvoj ČR tento program podpořil celkem 867 kulturních projektů a pomohl k obnově celkem 163 kulturních památek napříč republikou. K dalším významným kulturním památkám podpořeným z tohoto programu patří například zámky v Litomyšli a Telči nebo Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži.

Právě dokončená rekonstrukce části krumlovského pivovaru stála investora Centrum Český Krumlov více než 300 milionů korun bez DPH a 169,6 milionu Kč z této částky bylo pokryto dotací ze zmiňovaného operačního programu. „Podle dat Ministerstva pro místní rozvoj ČR jsme získali pátou nejvyšší jednorázovou dotaci z IROP za období 2014–2020, což bylo pro záchranu památky v takovém rozsahu mimořádně důležité,“ říká Vavroušek.

Budoucí rozvoj areálu
Čerstvě dokončená rekonstrukce se týká čtyř objektů bývalého schwarzenberského pivovaru. Areál je ovšem obrovský, rozkládá se na ploše přesahující 37 000 metrů čtverečních a k jeho kompletní rekonstrukci povede ještě dlouhá cesta. „V minulosti jsme deklarovali náš zájem areál dále rekonstruovat a rozvíjet a tento zájem nadále trvá. Výstavba hotelových kapacit, wellness a konferenčního centra je ale stále ve fázi vize a konkrétní představa teprve vzniká ve spolupráci s architekty,“ prozrazuje Vavroušek a pokračuje: „Chceme ale věřit, že postupnými kroky v souladu se zájmy města i odbornými názory pracovníků ochrany památkové péče míříme k další etapě projektu. Pohybujeme se v historicky nejcennějším území Českého Krumlova, potažmo České republiky, a proto nejsou tyto diskuze jednoduché. Těšíme se, že po dokončení těchto kroků budeme moci představit konkrétní plán na další rozvoj areálu veřejnosti, a především obyvatelům Českého Krumlova.“

Zájem o společný postup při rozvoji areálu stvrdila i smlouva o spolupráci, kterou podepsala společnost Centrum Český Krumlov a město Český Krumlov v prosinci loňského roku. Jejími signatáři za smluvní strany jsou Karel Vavroušek a Alexandr Nogrády. „Smlouva není dokumentem jasně definujícím budoucí podobu areálu či časový harmonogram revitalizace. Jedná se o dokument, ve kterém město i investor jasně stanovují, že chtějí to samé. Aby se areál podařilo zachránit celý a pomohl zkrášlovat i rozvíjet historické centrum našeho města v souladu se zájmy jeho obyvatel i návštěvníků,“ říká Alexandr Nogrády a doplňuje: „Vize společnosti Centrum Český Krumlov pro rozvoj areálu jde ruku v ruce s vizí udržitelnější formy turismu, kterou si v Českém Krumlově představujeme. Pokud bude investor postupovat citlivě vzhledem k historické hodnotě areálu jako doposud, rádi jeho snažení podpoříme.“

Když plzeňské pivo, tak z německého obchodu. Čechům se kromě části potravin a zboží vyplatí nakupovat v Německu s nevídanou slevou i českou pivní tradici a prémiovou značku – Pilsner Urquell. Na přepravce s 20 lahvemi v řadě německých obchodů ušetří český kupující oproti domácí ceně zhruba 180 korun.

„Normálně tady v řetězcích koupím přepravku 20 lahví za cenu kolem 20 eur, když nepočítám zálohu na lahve a basu. Plzeňské je tu normální pivo za běžnou cenu,“ srovnává nákup Jiří Červenka, český emigrant, žijící poblíž německého Ulmu. Dvacet eur za 20 půllitrových lahví značí v přepočtu zhruba 506 korun, kus tak vychází přes 25 korun. V Česku při ceně kolem 34 korun za lahev zaplatí zákazník za stejné balení 680 korun.

Pivovar Jadrníček o víkendu exceloval na Mezinárodním pivním festivalu v Litoměřicích, kde jeho světlá dvanáctka Náměšťák získala ocenění Česká pivní pečeť. Jedná se o nejprestižnější degustační soutěž v České republice. Dvanáctka z Náměště na Hané brala stříbro.

Pro sládka rodinného minipivovaru Radka Jadrníčka je to významné ocenění jeho práce, která je už ověnčena řadou medailí udělovaných předními znalci v oboru. „Je to pocta a potvrzení toho, že to děláme dobře.

Na soutěži jsou certifikovaní degustátoři, konkurence byla velká. Dostat se v této kategorii, v tomto výběru na druhé místo, je velký úspěch,“ cenil si nejnovějšího diplomu třicátník Radek Jadrníček.

Jako náměšťský patriot je hrdý na to, že letos bodoval Náměšťák.

„Tento poctivý ležák je vařený z žateckého poloraného červeňáku a speciálně ze sladu z humnové Náměšťské sladovny,“ poukázal na zajímavost jeho bratr Luboš Jadrníček. „Vyznačuje se plným tělem a vyšší hořkostí,“ přiblížil experty oceněnou dvanáctku Radek.

Roste odběr sudů "na chatu"
Nejnovější prestižní cenu si šikovní bratři „nadělili“ k desetiletému jubileu, které letos tato úspěšná pivní značka oslavuje.

„Současně jsme rádi, že se po covidu a energetické krizi letos začínáme vracet do normálu. Obměnili se provozovatelé restaurací, z nichž mnohé přecházejí na lokální minipivovary, chtějí lidem nabídnout něco nového, což nám přeje. Značka nám roste. Výstav se letos začíná vracet zpátky do doby před pandemií. Letošek vnímáme jako ‚rok normálních časů‘,“ popisoval s úlevou Luboš Jadrníček.

Točeného piva, které od ledna kvůli vyšší DPH zdražilo, se však podle Jadrníčka v hospodách vypije méně než před pár lety. Minipivovaru ale roste objem v odebraných soudcích, které si zákazníci narazí na zahradě nebo o víkendu na chatě.

„Přibylo pivoték, které prodávají naše pivo, vozíme nově do Brna,“ zmínili bratři.

Velký potenciál vidí ve svých speciálech, o které je stále větší zájem. „Do čtrnácti dnů je speciál pryč. Pivaři mají chuť na něco nového,“ potěšil zájem sládka Radka Jadrníčka.

V prodeji je jen pár dní dvanáctistupňová novinka TE REO. „Svěží ležák uvařený z novozélandských chmelů Riwaka a Rakau. Mizí opravdu rychle,“ potvrdil odezvu na nabízenou pestrost produkce Luboš Jadrníček.

Oživení hospody v Olomouci
Minipivovar provozuje i vlastní hospůdku v Náměšti na Hané a krčmu na sídlišti v Olomouci. Tu si chce nadále udržet. Připravuje oživení podniku.

„Máme super tým, lidé tam rádi chodí, oblíbili si zahrádku. Provozovnu chceme zrenovovat, aby to byla už na první pohled naše značka. Plánujeme studii a chceme jednat s majiteli,“ naznačil proměnu Luboš Jadrníček.

Pivní značku z Náměště na Hané dělají i netuctové etikety na pivních lahvích, které vytvářejí společně se šternberským grafikem.

„Byla to trefa! Novozélandský speciál se mu hodně povedl. Pro zajímavost: když jsme byli před týdnem v Brně na festivalu, turisté z Jižní Koreje byli naprosto unešení, fotili si etiketu a točili videa. Máme zkušenosti, že naše etikety v regálech v obchodech zaujmou," usmíval se spokojeně Luboš Jadrníček.