Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Češi uvařili nejvíce piva v historii. Export českého piva do Evropy i Asie roste

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Ondřej Luštinec

Exportu českého piva se daří. Meziročně vzrostl zhruba o pět procent, a to hlavně díky vývozu mimo Evropskou unii, například do Ruska nebo Spojených států. V Česku se i díky tomu uvařilo nejvíce piva v historii – 20,5 milionu hektolitrů. Stále více se na výrobě podílejí také minipivovary, kterých je v Česku už zhruba 350.

Čechy s výrazným náskokem drží v čele světového žebříčku konzumace piva 143 vypitých litrů na hlavu. „Zaprvé se zastavil propad na domácím trhu. Domácí trh vzrostl zhruba o 200 tisíc hektolitrů. A export vzrostl na 4,4 milionu hektolitrů, to je vůbec nejvíc v historii. Největší podíl exportu činí klasické ležáky, to znamená jedenáctiprocentní a dvanáctiprocentní piva,” říká předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Loňským výsledkům spotřeby piva na tuzemském trhu podle Šámala pomohlo také oživení cestovního ruchu. V roce 2016 do České republiky přijelo o 2 200 000 turistů více než v roce předcházejícím, přičemž turisté u nás loni vypili přibližně 800 tisíc hektolitrů piva.

Propad pivních mixů
Plzeňský Prazdroj, který je největším výrobcem piva v Česku, zvýšil v roce 2016 celkový objem prodeje svých značek v zahraničí o deset procent. „Více piva z Prazdroje se prodalo zejména na evropských trzích, jako například v Německu, Slovensku a Maďarsku, ale výrazně Prazdroj rostl také na asijských trzích,” popisuje mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Na domácím trhu stále klesá podíl točeného piva vypitého v restauracích, naopak obliba baleného piva prodávaného v obchodech roste, podíl je dnes 39 k 61 procentům. Výrazný propad se týká produkce pivních mixů neboli směsi piva a limonády s ovocnou příchutí. Oproti rekordnímu roku 2012 byla loni téměř poloviční.

„U nás jsou pijáci konzervativní. To znamená, jak se ta bublina nafoukla, tak praskla. A ten podíl se stále snižuje. V současné době je něco málo přes 200 tisíc hektolitrů a nemyslím si, že by do budoucna nějak výrazně vzrostl,” tvrdí František Šámal.

Více plechu a pet lahví
Naopak pětinový nárůst zaznamenala meziročně výroba nealkoholického piva. „V nealko pivu je velký potenciál. Pomalinku roste zájem o nealkoholická piva a určitě se jim budeme v budoucnu ještě víc věnovat,” říká mluvčí pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek.

Co se týká spotřeby piva podle obalů, berou Češi do ruky stále častěji plechovky, meziroční nárůst je 12 procent. Pivo se pije více i z PET lahví, obalům ale stále vévodí klasické pivní lahve. Naopak piva v sudech se prodává stále méně.

Vedle velkých pivovarských společností a pivovarů dnes v Česku funguje také zhruba 350 minipivovarů, které se zaměřují především na prodej točeného piva. To je dražší než lahvové a tedy i výnosnější. Podíl minipivovarů na objemu výroby se aktuálně pohybuje kolem 1,5 procenta.

Prošel Staropramenem, "plzní" a teď povede Budějovický Budvar

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:MarketingSales.czBudvar

Novým ředitele Budějovického Budvaru se stane Petr Dvořák, který nahradí Jiřího Bočka, jenž na funkci loni ze zdravotních důvodů rezignoval.

Ministr zemědělství Marian Jurečka jmenoval do funkce ředitele pivovaru Budějovický Budvar Petra Dvořáka. Ten v minulosti pracoval jako ředitel marketingu v Pivovarech Staropramen nebo mezinárodní ředitel značky Pilsner Urquell. Do funkce nastoupí od 1. května. Na pozici ředitele Budějovického Budvaru jej doporučila výběrová komise ministrovi Marianu Jurečkovi z osmi lidí, kteří se dostali do užšího kola, dva kandidáty. Do funkce jej uvádí ministr zemědělství, neboť Budějovický Budvar, jehož právní forma podnikání zní národní podnik, vlastní stát a spadá do gesce právě ministerstva zemědělství. "Po pečlivém zvážení, po osobním setkání s oběma těmito kandidáty, jsem se rozhodl pro Petra Dvořáka. Je to člověk, který má zkušenosti s výrobou a prodejem piva i jeho marketingem, jak z České republiky, tak i ze zahraničí. Myslím si, že může velice vhodně a dobře doplnit kvalitní manažerský tým, který dneska v Budějovickém Budvaru je," komentoval výběr ministr zemědělství Marian Jurečka.

Petr Dvořák je absolventem ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity. Po škole pracoval například jako manažer značky Staropramen, posléze jako ředitel marketingu v Pivovarech Staropramen. Na starosti měl marketingovou strategii na českých a slovenských trzích, výrobu a inovace. Podobnou náplň práce měl také jako ředitel marketingu pro střední Evropu v AB - InBev a ředitel značky a marketingové komunikace v Telefonice O2. Naposledy působil jako mezinárodní ředitel značky Pilsner Urquell ve společnosti SABMiller. Byl zodpovědný za strategii značky a spolupráci s klíčovými trhy.

Budějovický Budvar v současnosti exportuje do více než 80 zemí světa. Modernizace závodu v Budějovicích umožní zvýšení kapacity o 50 % po roce 2020, díky tomu by měl pivovar uspokojit trhy v Asii a v Africe.

Předešlým ředitelem Budějovického Budvaru byl Jiří Boček, který ve funkci působil 25 let. Na svoji pozici rezignoval ze zdravotních důvodů koncem minulého roku.

České pivovary loni uvařily nejvíc piva v historii. Hojně pili i turisté

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Euro.czAutor:ČTK

Výstav českých pivovarů se loni zvýšil o 1,9 procenta na rekordních 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Domácí spotřeba zůstala 143 litrů piva na hlavu.

Ačkoliv spotřeba zůstala stejná, o 200.000 hektolitrů se zvýšilo celkové množství vypitého piva na 16,4 milionu hektolitrů. Svaz to vysvětluje rostoucím počtem obyvatel Česka. Podle Českého statistického úřadu loni přibylo v ČR zhruba 25.000 lidí.

Dalším faktorem byl pozitivní vývoj cestovního ruchu. „V roce 2016 přijelo do České republiky o 2,2 milionu turistů více než v roce předcházejícím, přičemž turisté u nás loni vypili 785.000 hektolitrů piva. Vyjádřeno v procentech to značí 19procentní nárůst,“ řekl předseda představenstva Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Nárůst o 17,7 procenta na 555.000 hektolitrů zaznamenala výroba nealkoholického piva. Výstav nápojů na bázi piva, takzvaných pivních mixů, klesl o 17,3 procenta.

Dále se prohluboval rozdíl mezi množstvím piva vypitého v hospodách a restauracích proti prodejům v obchodech. Poměr spotřeby ve prospěch baleného piva v obchodech vzrostl na 61:39. Poprvé za desetiletí vzrostla na domácím trhu spotřeba výčepního piva, a to o 0,7 procenta.

Šámal očekává, že v budoucnu i kvůli zákazu kouření, který začne platit v restauracích od konce května, bude pokračovat trend pití piva doma. Dopady elektronické evidence tržeb nedokáže svaz vyhodnotit. Podle něho to nebylo tak zničující, přesto některé hospody na venkově zavřely. Letošní spotřebu například ovlivní i počasí.“Byla dlouhá zima, lidé pochopitelně zůstávali doma a pili pivo u televize,“ dodal předseda.

Export piva vzrostl o 4,5 procenta, tempo růstu do zemí Evropské unie ale zpomalilo na 2,5 procenta. Nejvíce piva se vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo unii se nejvíce českého piva vyvezlo do Ruska, Koreje a Spojených států amerických.

O 4,6 procenta na 326.000 hektolitrů vzrostl také dovoz piva do ČR, i tak se ale do Česka v porovnání zemí EU dováží nejméně piva. Největší dovoz byl zaznamenán u polského piva a ze zemí mimo EU u mexického piva.

O čtyři procenta na 37 procent klesla loni v ČR spotřeba sudového piva, naopak o 12 procent na šest procent celkové tuzemské spotřeby vzrostla konzumace piva v plechovkách. Lidé také stále více pijí pivo z „tanku“, jehož spotřeba loni stoupla o dvě procenta na tři procenta celkového trhu. Největší segment spotřeby zůstal loni na stejné úrovni stejný - lahvové pivo zabralo loni 42 procent trhu.

Sladovny v ČR loni vyprodukovaly 544.000 tun sladu, meziročně o 0,7 procenta méně. Vývoz vzrostl o 9,5 procenta na 267.714 tun. „Podíl vývozu z celkové produkce tak činil 49 procent, zatímco v roce 2015 byl tento podíl 45procentní,“ řekl člen předsednictva svazu Richard Paulů.

Slad se celkem vyváží do 51 zemí, nejčastěji do Polska a Německa. Meziročně nejvíc vzrostl vývoz do Polska, Rakouska a na Kubu, nově se vyváželo do Thajska a Mexika. Export naopak klesl do Slovinska a Brazílie.

Pro pivo chodí Češi do supermarketů, kávu pijí instantní

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Zboží&Prodej

Za posledních pět let se téměř zdvojnásobil počet těch, kteří měsíčně utratí za potraviny více než tři tisíce korun na osobu. Češi nejvíce kupují instantní kávu a pro pivo míří do supermarketu. Více než polovina průměrně vystačí se třemi věrnostními kartičkami. To jsou některé ze závěrů pátého ročníku průzkumu poradenské společnosti KPMG pod názvem Nákupní zvyklosti v České republice.

Zatímco před pěti lety si nákup potravin v hodnotě vyšší než tři tisíce korun na osobu mohlo dovolit jen šest procent Čechů, dnes je to už jedenáct procent. Vzestup je přitom plynulý, minulý rok to bylo devět procent. „Do útrat se obecně promítá stále lepší ekonomická situace,“ vysvětluje současný trend Karel Růžička, partner KPMG Česká republika odpovědný za služby pro potravinářství, nápojářství a společenskou odpovědnost. Do dvou tisíc korun na osobu však stále za potraviny měsíčně vydá více než polovina lidí (konkrétně 52 procent).

U nejbohatších vedou kapsle do kávovaru, u většiny instantní káva
Výzkum se letos více zaměřil na některé produktové kategorie, mezi nimi byla i káva. Nákup konkrétních druhů kávy se liší podle čistého osobního příjmu jednotlivce. Lidé z nižších příjmových kategorií kupují spíše instantní a mletou kávu. U vyšších příjmových skupin je výraznější podíl zrnkové kávy, u nejvyšších pak kapslí do kávovaru – ty si oblíbil také každý pátý obyvatel velkoměsta.

Obdobné výsledky přinesla také analýza podle velikosti místa bydliště. Mletou kávu kupuje alespoň každá druhá domácnost na vesnicích a menších městech do 4 999 obyvatel. S velikostí města její podíl klesá, ve velkoměstech se sto tisíci a více obyvateli pro ni sahá jen o něco více než třetina domácností (37 procent).

Nákup fair trade kávy není mezi Čechy vůbec obvyklý: vždy nebo většinou si ji odnese pouze sedm procent Čechů, pro dvanáct procent pak tvoří více než polovinu všech nákupů kávy. Sedm z desíti respondentů však fair trade kávu vůbec nekupuje, nejčastěji proto, že o ní předtím vůbec neslyšeli (45 procent). Znalost fair trade kávy významně koreluje s věkem. Zatímco mezi respondenty ve věku 18 až 24 let o ní ví 70 procent, v kategorii 55 až 64 let o ní slyšelo jen 43 procent.

Pro pivo míříme do supermarketů
Pivo bylo po kávě další produktovou kategorií, kterou si průzkum více všímal. Tři čtvrtiny Čechů nakupují pivo domů v hypermarketech a supermarketech. Každý třetí respondent jej nakupuje rovněž v diskontních prodejnách.

Specializované prodejny jsou spíše okrajovou záležitostí: pivotéky zmínilo šest procent, specializované prodejny s širší nabídkou alkoholu pak pět procent respondentů. Pivo v nich nakupují spíše muži než ženy a mladší věkové kategorie do 24 let. Pouze každý sedmý Čech pivo domů nenakupuje, o něco více ženy než muži (15 procent vs. 11 procent).

Více než polovina Čechů si vystačí se třemi kartičkami
Téměř dvě třetiny Čechů (64 procent) u sebe obvykle nosí do pěti věrnostních kartiček různých obchodníků. Nejčastěji jich mají právě pět (16 procent). Vysoké procento respondentů ale uvedlo dokonce deset kartiček (13 procent). V průměru jich Češi nosí 5,9. Věrnostní kartičky u sebe nosí častěji ženy (průměrně 6,8), mezi muži je to jen 3,9 kartiček. Pouze každý dvacátý Čech u sebe nemá žádnou věrnostní kartičku. Ačkoliv nejčastěji u sebe Češi nosí pět věrnostních kartiček, používají pouze tři, a to více než pětina respondentů (21 procent).

Nejzajímavější odměnou věrnostních programů představují pro nakupující slevy na zboží prodejce: celkově to uvedlo devět Čechů z deseti. Na druhém místě se umístily odměny v podobě služeb nebo jiného zboží zdarma (83 procent). Méně zajímavé jsou pro spotřebitele možnosti přispět nákupem na charitativní či neziskové projekty (53 procent) a soutěže o ceny (48 procent).

Pátý ročník průzkumu společnosti KPMG Nákupní zvyklosti v České republice provedla nezávislá výzkumná agentura Data Collect. Sběr dat probíhal on-line formou ve dnech 23.–27. února 2017 mezi tisícovkou respondentů v reprezentativním zastoupení podle věku a kraje. Ve vzorku bylo sedmdesátiprocentní zastoupení žen a třicet percent mužů. Dotazovaní byli ti, kteří rozhodují o nákupech potravin pro domácnost.

Nový ředitel Budvaru Petr Dvořák chce zvýšit prodej piva do zahraničí

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Martin PokornýBudvar

Národní podnik Budějovický Budvar povede od 1. května bývalý šéf marketingu plzeňského Prazdroje Petr Dvořák. Jeho jmenování v pondělí v Českých Budějovicích oznámil ministr zemědělství Marian Jurečka.

Petr Dvořák se chce soustředit hlavně na posílení pozice Budvaru na mezinárodních trzích. „Já si myslím, že Budvar má velikánskou příležitost a možnost stát se, řekněme, vlajkonošem českého piva na mezinárodních trzích, a to z několika důvodů. Budvar je národní pivovar, ctí národní tradice, má silné povědomí o značce a věří tomu, že pivo a tradice se prostě šidit nedají,“ řekl.

Šéfem Budvaru se stane Petr Dvořák z Prazdroje

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKBudvar

Ředitelem národního podniku Budějovický Budvar se stane bývalý manažer Plzeňského Prazdroje a jeho bývalé mateřské společnosti SABMiller Petr Dvořák. Informaci serveru Lidovky.cz v pondělí potvrdila bez dalších podrobností mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce podrobnosti o jmenování zveřejnit odpoledne na tiskové konferenci v Českých Budějovicích.

Dlouholetý šéf Budvaru Jiří Boček skončil ve funkci oficiálně k začátku letošního roku, od té doby se čeká na jeho nástupce. Pivovar vedl od roku 1991, do Budvaru nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání.

Dvořák měl podle serveru od roku 2010 na starost globální strategii prezentace značky Pilsner Urquell. Letos ve firmě působení ukončil po sloučení společnosti se skupinou AB Inbev a následném prodeji japonskému koncernu Asahi. Dvořák dříve působil také například v Pivovarech Staropramen.

Favority ministrovi doporučila odborná komise, ve které seděl i Boček. Podle serveru byl druhým kandidátem sládek a výrobní ředitel Budvaru Adam Brož.

Budvar jako čtvrtý největší výrobce v Česku vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, nese od roku 1967 název národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát. Budějovický Budvar loni prodal 1,61 milionu hektolitrů piva, což je nejvíce v historii podniku. Za 11 let zvýšil pivovar výstav o 40 procent. Meziročně výstav vzrostl o 0,8 procenta.

Šéfem Budvaru se stane Petr Dvořák – exstratég Prazdroje

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Euro.czAutor:ČTKBudvar

Ředitelem národního podniku Budějovický Budvar se stane bývalý manažer Plzeňského Prazdroje a jeho bývalé mateřské společnosti SABMiller Petr Dvořák. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce podrobnosti o jmenování zveřejnit odpoledne na tiskové konferenci v Českých Budějovicích.

Dlouholetý šéf Budvaru Jiří Boček skončil ve funkci oficiálně k začátku letošního roku, od té doby se čeká na jeho nástupce. Pivovar vedl od roku 1991, do Budvaru nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání.

Dvořák měl podle serveru Lidovky.cz od roku 2010 na starost globální strategii prezentace značky Pilsner Urquell. Letos ve firmě působení ukončil po sloučení společnosti se skupinou AB Inbev a následném prodeji japonskému koncernu Asahi. Dvořák dříve působil také například v Pivovarech Staropramen.

Favority ministrovi doporučila odborná komise, ve které seděl i Boček. Podle serveru byl druhým kandidátem sládek a výrobní ředitel Budvaru Adam Brož.

Budvar jako čtvrtý největší výrobce v Česku vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, nese od roku 1967 název národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát. Budějovický Budvar loni prodal 1,61 milionu hektolitrů piva, což je nejvíce v historii podniku. Za 11 let zvýšil pivovar výstav o 40 procent. Meziročně výstav vzrostl o 0,8 procenta.

Budvar má nového šéfa, Petr Dvořák byl manažerem v Prazdroji

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Deník.czBudvar

Ministr zemědělství Marian Jurečka v pondělí představí nového ředitele Budějovického Budvaru. Podle našich informací se šéfem národního podniku stal Petr Dvořák, bývalý šéf mezinárodního marketingu Plzeňského Prazdroje.

Petr Dvořák ve funkci vystřídá dlouholetého ředitele Jiřího Bočka. Výběr nového šéfa má ministr zemědělství Marian Jurečka oficiálně oznámit na tiskové konferenci ve 14 hodin.

Petr Dvořák měl ve svém předchozím působišti na starosti prezentaci značky Pilsner Urquell. Z Prazdroje odešel, když plzeňský pivovar ovládla pivovarnická společnost AB Inbev.

Nového ředitele národního podniku Petra Dvořáka vybrala pětičlenná komise, ve které byl Jiří Boček, dále bývalý viceguvernér České národní banky Pavel Kysilka, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a biotechnolog Karel Melzoch, šéf Exportní garanční a pojišťovací společnosti Jan Procházka a náměstek ministra zemědělství pro sekci ekonomiky a výpočetních technologií Zdeněk Adamec.

Komise nejprve vybrala osm finalistů, ze kterých následně vybrala pouze dva kandidáty, kteří splňovali přísná kritéria. Nový ředitel musel mít magisterský diplom, přednostně v oboru ekonomie nebo chemické technologie. Požadavkem byla i minimálně sedmiletá praxe v manažerské pozici v potravinářském oboru.

Jiří Boček (59) byl v čele pivovaru od roku 1991, na místě ředitele pivovaru rezignoval k 31. 12. 2016. V pivovaru pracoval ale už v letech 1972 až 1973, a to v rámci praxe při studiu Středního odborného učiliště pivovarského v Českých Budějovicích. Po absolvování střední průmyslové školy a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se do Budvaru vrátil jako technolog a mistr varen, v letech 1985 až 1991 zde působil jako podsládek a mistr varen. Důvodem rezignace Jiřího Bočka byly zdravotní důvody.

Jiří Boček obdržel v loňském roce od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání, konkrétně Medaili Za zásluhy o stát v hospodářské oblasti. Letos obdržel i Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie za rok 2015.

V rozhovoru pro Deník před časem Jiří Boček zhodnotil porevoluční vývoj pivovaru: "Když jsem si položil otázku, proč jsme jako firma po čtvrt století od revoluce v tak dobrém stavu, tak jsem došel k několika základním bodům. Za prvé jsme i přes všechny změny stále věřili v naši značku. Dále jsme nepřestali věřit v kvalitu a konkurenceschopnost našich produktů. Nezahodili jsme ani originalitu budějovického piva. Naučili jsme se také věřit svým schopnostem. Naše firma je trochu odlišná tím, že řada lidí zde pracuje většinu svého produktivního života. Na těchto lidech oceňuji schopnost se dále rozvíjet a být loajální k firmě a ke značce."

Ministerstvo zemědělství po rezignaci Jiřího Bočka vypsalo výběrové řízení na místo ředitele Budějovického Budvaru. Dočasným vedením byl pověřen Petr Žáček, který v Budvaru zastávala funkci ekonomického ředitele.

Ve chvíli, kdy není přítomný ředitel, jsou za podnik oprávnění jednat jeho statutární zástupci, tedy odborní ředitelé. Jako první v pořadí byl právě Žáček. "Prvním zástupcem je Petr Žáček, který de facto řídil pivovar již od loňského 1. června, tedy od doby, kdy pan Boček nastoupil do pracovní neschopnosti," sdělil mluvčí Budvaru Petr Samec. Žáček pracuje v Budvaru na pozici ekonomického ředitele od září 2005. "V době nepřítomnosti ředitele podniku ho v uplynulých 11 letech vždy zastupoval," podotkl mluvčí.

Nový ředitel Budvaru Dvořák se ujme funkce 1. května

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTKBudvar

Nový ředitel státního pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák se funkce ujme 1. května. Jedenačtyřicetiletý Dvořák byl dříve ředitelem marketingu v Pivovarech Staropramen nebo mezinárodním ředitelem značky Pilsner Urquel. Předchozí dlouholetý šéf Budvaru Jiří Boček skončil ve funkci oficiálně k začátku letošního roku, od té doby se čeká na jeho nástupce.

Dvořák může podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) Budvaru pomoci při zefektivnění marketingu a prodeje v zahraničí. "Je to člověk, který má zkušenosti s výrobou a prodejem piva i jeho marketingem, jak z České republiky, tak i ze zahraničí. Myslím si, že může velice vhodně a dobře doplnit kvalitní manažerský tým, který dneska v Budějovickém Budvaru je," sdělil ministr.

Dvořák je uznávaným odborníkem na marketing. Podle Lidových novin stál například u konceptu restaurací Staropramenu Potrefená husa nebo u zavádění tankového prodeje piva v Prazdroji. Pracoval jako manažer značky Staropramen a posléze jako ředitel marketingu v Pivovarech Staropramen. Byl také ředitelem marketingu pro střední Evropu v pivovarnické společnosti Anheuser-Busch InBev a ředitelem značky a marketingové komunikace v O2. Naposledy působil jako mezinárodní ředitel značky Pilsner Urquell ve společnosti SABMiller.

Dvořákův předchůdce Boček pivovar vedl od roku 1991, do Budvaru nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání.

Budvar jako čtvrtý největší výrobce v Česku vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, nese od roku 1967 název národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát. Budějovický Budvar loni prodal 1,61 milionu hektolitrů piva, což je nejvíce v historii podniku. Za 11 let zvýšil pivovar výstav o 40 procent. Meziročně výstav vzrostl o 0,8 procenta.

Pivovar využil padesát tisíc litrů moči k výrobě piva

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Odhaleno.cz

Dánští pivovarníci se zapojili do projektu trvale udržitelné produkce piva. To nalívali do návštěvníků hudebního festivalu Roskilde, kteří vyprodukovali více než padesát tisíc litrů moči. Tu nechali poté zkvasit a vyrobili z ní dusíkaté hnojivo, díky němuž se podařilo vypěstovat jedenáct tun sladového ječmene. Teď z něj uvaří šedesát tisíc lahví ležáku, který budou prodávat s náležitou informací o využití moči při jeho produkci.

Moč na festivalu Roskilde byla jímána v roce 2015. Celkem jí bylo získáno čtyřiapadesát tisíc litrů, což stačilo k pohnojení polí, která dala zemědělcům jedenáct tun sladového ječmene. Recyklaci piva přitom navrhl už před pěti roky Dánský výbor pro zemědělství a potravinářství (Landbrug & Fødevarer). A kodaňský pivovar Nørrebro Bryghus jej uvedl do praxe.

V červnu na trhy uvede řadu ekologicky vyprodukovaného piva, celkem šedesát tisíc lahví spodně kvašeného ležáku plzeňského typu.

„Tak jako jsme viděli obchody, které prodávají zboží, jež by jinak bylo vyhozeno, umožňuje nám recyklace piva recyklovat produkt, který bychom normálně spláchli do odpadu. Když jde o cirkulující ekonomiku, dánští farmáři jsou v ní nejlepší na světě. Když můžete uvařit pivo s využitím moči jako hnojiva, pak už můžete recyklovat téměř vše,“ uvedla Karen Hækkerupová, šéfka Dánského výboru pro zemědělství a potravinářství.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251