Novinky a zajímavosti ze světa piva

Barva zlatá, pivo slabě kalné, pěna bílá, středně hustá i vysoká. Chuť je ze začátku ovocně sladká, ke konci doušku se přidává intenzivní hořkost. Doznívá v dlouhé ovocné, citrusové a později chmelově a grepově hořké chuti. Cítíte tu chuť na patře? Dali byste si?

Takhle by mohla vypadat recenze na Beranovu jedenáctku, pivo z létajícího pivovaru, sídlícího ve staré roubence v Podještědí. Parta přátel a milovníků roubenek začala záchranou drobných lokálních památek a přes oceňovanou rekonstrukci historického hostince a obnovu původních tradičních veselic se dostala až k vaření vlastního piva.

Jak se může zdát, příběh, který stojí za zrodem piva, je stejně poutavý jako jeho chuť.

Tváří a otcem zakladatelem Beranova pivovaru se stal Jan Havelka. Je to právě jeho obličej, se kterým se zákazníci na lahvích potkávají, a tak i s jeho alter egem a bývalým hostinským Antonínem Beranem. „Teď už to umím, ale na začátku pro mě byly fotky zářivých úsměvů dost vypocené a pořád je to pro mě trochu divné,“ přiznává skromný třicátník.

Havelka má přitom co vyprávět nejen o bývalém hostinském z podještědské obce Trávníček, ale i o tom, jak vyměnil zázemí pražského bytu za roubenku na návsi poté, co v kraji Karoliny Světlé opravil, co mohl, včetně náročné rekonstrukce bývalého Beranova hostince.

Celý příběh se začal psát před osmnácti lety, kdy náctiletý Honza Havelka vyrazil se spolužáky na třídní výlet na Českodubsko. „Na začátku byla láska k místu, kam jsem se dostal náhodou, pak jsem začal vymýšlet nové a nové důvody, proč se tam vracet,“ vzpomíná mladý historik.

Společně s Alenou a Petrem Pivoňkovými založil spolek Dubáci a za vydatné podpory přátel, místních a dobrovolníků se pustili do práce. Začali opravou sloupu sv. Jana Nepomuckého, pak se s obcí a církví pustili do dlouhodobé obnovy kostela a kostnice v nedalekých Letařovicích. Za podpory obce pokračovali u dalších menších památek v okolí.

Největším projektem, který si Dubáci vzali na svá bedra, se stala rekonstrukce rozpadající se roubenky v Trávníčku – bývalého Beranova hostince.

„Z jednoho pohledu to málem spadlo a z druhého se to zachovalo zcela autenticky. Člověk vyšel na půdu a tam zakopnul o obrázek dětí hostinského Berana z roku 1909. Bylo úplně jasné, že tam desítky let nikdo nebyl,“ popisuje Jan Havelka, v jakém stavu byl dům, když se před deseti lety pustili do náročné opravy.

Hlavní část prací, kdy se měnila většina roubení, připadla na roky 2015 až 2018. „Tehdy to vypadalo, že to nikdy neskončí. Některé místnosti se roubily celé znovu a v ten moment levitovala střecha na lešenářských vzpěrách,“ vzpomíná na nejhorší fázi Havelka.

Dnes už je celý hostinec ukázkově opraven a v roce 2020 získal i prestižní památkářské ocenění Patrimonium pro futuro. Zvenku se můžete pokochat malebností opravené roubenky a uvnitř obnovenou šablonovou květinovou výmalbou v někdejším sále a karetním salonku. Spousta věcí stále chybí, ale Dubáci se každý rok s projektem hostince posouvají kupředu.

Ne že by už nebylo v Podještědí co opravovat, ale Havelka musel během rekonstrukce hostince začít přemýšlet nad tím, čím se živit, aby mohl zůstat v kraji. Ve hře bylo muzeum, infocentrum a hospoda. Nakonec vyhrál koncept létajícího pivovaru, jehož tajemství jim prozradila známá ze spřízněného folklorního uskupení.

„Pivo vaříme všude možně, proto jsme vymysleli, že bude létající. Zatím máme základní zázemí pro skladovaní a sídlo v bývalém prasečáku na kraji Trávníčku. Chystáme se velmi postupně zrekonstruovat i ten a pivovar do něj celý přenést,“ vysvětluje své vize Havelka.

Původně parta ověřovala možnost mít vlastní mikropivovar ve stodole roubenky, ale vyžadovalo by to moc drastické úpravy objektu.

Zatím se snaží stabilizovat a rozšířit dodavatelskou síť pivovaru, aby podnikání dávalo větší ekonomický smysl a mohli by do něj třeba v budoucnu vstoupit potenciální investoři. „Chceme mít nejdřív ustálenou fungující firmu a ten, kdo by se toho s námi účastnil, by ji mohl posunout dál,“ vysvětluje podnikatelský záměr Havelka.

Samotné točené pivo se dá stabilně ochutnat v pražské Hospůdce Do Větru na Petřinách a v Berance Na Jezerce u stejnojmenného divadla. Kromě toho je pivo k dostání na řadě míst v Libereckém kraji. Nově třeba v Hospodě U Kryštofa v oblíbené turistické destinaci Kryštofově Údolí.

Sezonně je otevřen i letní výčep v zahradě Beranova hostince v Trávníčku. Od dubna do června každý pátek a sobotu. Od června do září bývá navíc otevřeno ve středu a ve čtvrtek. Vždy je pak možné ochutnat pivo přímo v Trávníčku během společenských akcí.

„Stabilní hospodu si nedovedeme představit. Jsme na malé vesnici a sezonnost je tu ukrutná. Přes léto je tu hodně lidí, ale v zimě se sem nikdo nedostane,“ vysvětluje Havelka, proč neplánují otevřít hostinec trvale.

Ani po dokončené rekonstrukci ale nebude možné dát si v historickém hostinci občerstvení a Beranovo pivo jen tak. Půllitr vám natočí historickým tlakostrojem v původní černé kuchyni hostince v rámci prohlídky muzea. Na jeho pravidelnou otvírací dobu ale ještě chvíli musíte počkat. Nebo můžete navštívit jednu z akcí, které spolek Dubáci v Podještědí pořádá.

Návrat původních slavností a kulturních akcí je způsob, jak Dubáci do okolí citlivě vrací život a upevňují sousedské vztahy. Přímo v Trávníčku se každoročně koná tradiční masopustní průvod Čumprdění, označovaný podle původních podještědských maškar čumprďáků.

Další veselkou je květnová akce Roztočte to s Beranem nebo červencové Beranovy hody v rámci Dnů lidové architektury. V okolí pak spolek pořádá Pouť mezi dvěma Jány, vánoční koncerty v letařovickém kostele a Sobákovské slavnosti.

Na akce chodí dle typu odhadem sto až tři stovky účastníků. „Za sebe to ani nemám potřebu rozvíjet, aby jich bylo ještě víc. Je to tak akorát, aby počet návštěvníků byl únosný pro své okolí,“ říká Havelka.

Dnes je hostinský Beran v podání Honzy Havelky na většině akcí, kde občas pro zábavu cituje o „sobě samém“ z historických pramenů a archiválií a přibližuje tak návštěvníkům minulost hostince i jeho obyvatel.

V Českém Krumlově se po dlouhých desetiletích otevřel veřejnosti areál bývalého schwarzenberského pivovaru. Uzavřela se tím další etapa rekonstrukce části areálu, která tento unikátní historický objekt – spadající do Světového dědictví UNESCO – zachránila pro budoucí generace. Nový kulturní a společenský areál s názvem PORT 1560 nabídne obyvatelům i návštěvníkům Českého Krumlova stálé expozice stejně jako bohatý program plný výstav, koncertů a vzdělávacích programů.

Obnova části areálu, který nyní nese název PORT 1560, započala bezmála před deseti lety. V roce 2015 byla v rekonstruované části přilehlého objektu instalována technologie minipivovaru. Po několika letech tak bylo navázáno na tradici vaření piva v Českém Krumlově pod značkou Krumlov. V prosinci 2020 pak odstartovala další etapa rozsáhlé rekonstrukce. Na základě projektu ateliéru Domy Architects pod vedením architekta Ing. Jana Topinky ji realizovala společnost Metrostav a.s., divize 1 a 6. Hlavním cílem rekonstrukce byla revitalizace čtyř budov areálu bývalého krumlovského pivovaru, které jsou součástí historického jádra Českého Krumlova zapsaného na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Jde o následující objekty:
- PORTÁL, vstupní brána do pivovaru, ve které se nyní nachází návštěvnické centrum,
- novogotická VARNA, architektonický i technologický skvost,
- HVOZD, kde se tzv. hvozdil slad, tedy sušil naklíčený ječmen, a kde se dnes mísí sladovnická technologie s výjevy fantaskními
- a budova ústřední – architektonický unikát, goticko-renesanční PALÁC hraběnky Anny z Rogendorfu s rozsáhlou stálou expozicí života v podzámčí i galerií.

„Genius loci tohoto místa je unikátní. Těší mne, že se nám již podařilo zachránit jeho podstatnou část a zpřístupnit ji veřejnosti, přestože byl celý historický areál v žalostném, takřka havarijním stavu,“ říká Karel Vavroušek, předseda představenstva společnosti Centrum Český Krumlov a.s., která je vlastníkem areálu. „Zrekonstruovaným budovám jsme se kromě precizní obnovy restaurováním historicky cenných konstrukcí rozhodli navíc vtisknout i zcela nový architektonický rozměr. Například v PALÁCI se nám podařilo zrestaurovat rozsáhlý unikátní krov z 16. století, kterým lze nyní procházet po zabudované skleněné lávce. V návštěvnickém centru jsme zase propojili původní renesanční psaníčková sgrafita s unikátními moderními skleněnými a ocelovými konstrukcemi,“ dodává Vavroušek.

Využití rekonstruovaných objektů
Palác Anny z Rogendorfu, matky Viléma z Rožmberku a Petra Voka, pochází z 16. století. Je nejstarší, historicky nejcennější budovou celého areálu a obsahuje nejrozsáhlejší část expozic věnovaných životu na přelomu 19. a 20. století. „Na návštěvníky PALÁCE čeká stálá interaktivní expozice, která představuje život v podzámčí. Při jejím zpracování jsme se zaměřili na život střední společenské vrstvy na přelomu 19. a 20. století. Naši návštěvníci si tak mohou některé aspekty běžného života měšťanstva vyzkoušet/zažít na vlastní kůži,“ říká ředitel areálu PORT 1560 Miroslav Březina a doplňuje: „V části PALÁCE kromě zmiňované stálé expozice probíhají výstavy grafik ve spolupráci se Sdružením českých umělců a grafiků Hollar a nejrůznější umělecké dílny pro děti i dospělé.“

Budovy HVOZDU a VARNY jsou v souladu s jejich původním účelem zasvěcené faktu, že jak areál, tak i město Český Krumlov jsou historicky spjaté s pivovarnictvím. „Tradice vaření piva ve městě sahá dávno do minulosti, kde jedním ze zásadních milníků je právě rok 1560, kdy se sjednotila panská výroba piva do předzámčí. Je proto logické, že se například v bývalé VARNĚ věnujeme prezentaci uchovaných technologických zařízení z roku 1867, která sloužila k výrobě piva. Důvodem je i to, že pivo pod značkou Krumlov se v našem areálu od roku 2015 opět vaří, a naši návštěvníci ho mohou ochutnat například v přilehlé pivovarské restauraci,“ říká Březina.

V rekonstruované Pivovarské zahradě se mohou obyvatelé i návštěvníci Českého Krumlova těšit na koncerty a představení pod širým nebem. „Již tradičně chceme spolupracovat s Mezinárodním hudebním festivalem a podílet se na dalších akcích, které mají ve městě tradici. Například na Slavnostech pětilisté růže nebo Svatováclavských slavnostech. Ale máme v plánu i další koncerty a jiné akce, jejichž termíny budeme průběžně zveřejňovat na našich webových stránkách,“ doplňuje Březina.

Dopad PORT 1560 na město a turismus
Český Krumlov je hlavním lákadlem pro turisty v Jihočeském kraji, který dlouhodobě patří k nejnavštěvovanějším regionům České republiky. Podle dat agentury CzechTourism přilákal v roce 2023 více než 1,6 milionu návštěvníků. Z hlediska cestovního ruchu je ale zásadnějším indikátorem zájmu o návštěvu regionu počet strávených nocí jedním návštěvníkem. „Tento ukazatel je dlouhodobou bolestí cestovního ruchu v České republice. Turisté u nás v průměru méně přespávají. Zatímco v ČR máme průměr kolem 2,5 noci na návštěvníka, v Rakousku je průměr zhruba o noc vyšší. A to je velký rozdíl, který se propisuje do všech ekonomických ukazatelů spjatých s cestovním ruchem,“ říká Petr Soukup, ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu, a pokračuje: „Naší ambicí v Jihočeském kraji je přehoupnout se z dosavadního průměru 2,7 na více než tři noci zde strávené každým návštěvníkem.“

Jak turisty do České republiky, potažmo jižních Čech přilákat a přimět je pobyt si prodloužit? „Je nutné jít místním, a především zahraničním turistům naproti. Turisté už nechtějí někam jet lidově řečeno na blind. Mají zájem o komfort a vyhledávají destinace, které jim zajistí zajímavý pestrý program. A právě objekty jako PORT 1560 mají potenciál takové turisty přilákat, protože poskytují komplexní zážitek. Kombinace historické památky chráněné UNESCO, pivovaru, galerie, muzea, gastronomie a případného koncertu ve večerních hodinách má velkou šanci návštěvníka přimět strávit v regionu čas navíc,“ prozrazuje Soukup.

Výše zmíněnou vizi sdílí i starosta Českého Krumlova Alexandr Nogrády: „Nemůže a nesmí být naším cílem šponovat počet turistů do čísel před pandemií covidu-19. Kolony autobusů plné turistů, kteří v Českém Krumlově strávili sotva pár hodin, nejsou cestou. I proto, že Krumlov musí být stále také příjemným místem pro život místních obyvatel. O to víc si vážím toho, že má centrum PORT 1560 poskytovat program nejen pro turisty, ale i pro Krumlováky a lidi z našeho okolí. Velmi vítám i fakt, že jeho otevřením byla zpřístupněna jedna z cest centrem našeho města, že můžeme znovu procházet areálem pivovaru, což dříve nebylo z důvodu havarijního stavu možné.“

Záchrana českého kulturního dědictví v číslech
V revitalizaci krumlovského pivovaru hrály významnou roli finance z fondů Evropské unie, přesněji z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) pro období 2014–2020. Podle dat Ministerstva pro místní rozvoj ČR tento program podpořil celkem 867 kulturních projektů a pomohl k obnově celkem 163 kulturních památek napříč republikou. K dalším významným kulturním památkám podpořeným z tohoto programu patří například zámky v Litomyšli a Telči nebo Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži.

Právě dokončená rekonstrukce části krumlovského pivovaru stála investora Centrum Český Krumlov více než 300 milionů korun bez DPH a 169,6 milionu Kč z této částky bylo pokryto dotací ze zmiňovaného operačního programu. „Podle dat Ministerstva pro místní rozvoj ČR jsme získali pátou nejvyšší jednorázovou dotaci z IROP za období 2014–2020, což bylo pro záchranu památky v takovém rozsahu mimořádně důležité,“ říká Vavroušek.

Budoucí rozvoj areálu
Čerstvě dokončená rekonstrukce se týká čtyř objektů bývalého schwarzenberského pivovaru. Areál je ovšem obrovský, rozkládá se na ploše přesahující 37 000 metrů čtverečních a k jeho kompletní rekonstrukci povede ještě dlouhá cesta. „V minulosti jsme deklarovali náš zájem areál dále rekonstruovat a rozvíjet a tento zájem nadále trvá. Výstavba hotelových kapacit, wellness a konferenčního centra je ale stále ve fázi vize a konkrétní představa teprve vzniká ve spolupráci s architekty,“ prozrazuje Vavroušek a pokračuje: „Chceme ale věřit, že postupnými kroky v souladu se zájmy města i odbornými názory pracovníků ochrany památkové péče míříme k další etapě projektu. Pohybujeme se v historicky nejcennějším území Českého Krumlova, potažmo České republiky, a proto nejsou tyto diskuze jednoduché. Těšíme se, že po dokončení těchto kroků budeme moci představit konkrétní plán na další rozvoj areálu veřejnosti, a především obyvatelům Českého Krumlova.“

Zájem o společný postup při rozvoji areálu stvrdila i smlouva o spolupráci, kterou podepsala společnost Centrum Český Krumlov a město Český Krumlov v prosinci loňského roku. Jejími signatáři za smluvní strany jsou Karel Vavroušek a Alexandr Nogrády. „Smlouva není dokumentem jasně definujícím budoucí podobu areálu či časový harmonogram revitalizace. Jedná se o dokument, ve kterém město i investor jasně stanovují, že chtějí to samé. Aby se areál podařilo zachránit celý a pomohl zkrášlovat i rozvíjet historické centrum našeho města v souladu se zájmy jeho obyvatel i návštěvníků,“ říká Alexandr Nogrády a doplňuje: „Vize společnosti Centrum Český Krumlov pro rozvoj areálu jde ruku v ruce s vizí udržitelnější formy turismu, kterou si v Českém Krumlově představujeme. Pokud bude investor postupovat citlivě vzhledem k historické hodnotě areálu jako doposud, rádi jeho snažení podpoříme.“

Když plzeňské pivo, tak z německého obchodu. Čechům se kromě části potravin a zboží vyplatí nakupovat v Německu s nevídanou slevou i českou pivní tradici a prémiovou značku – Pilsner Urquell. Na přepravce s 20 lahvemi v řadě německých obchodů ušetří český kupující oproti domácí ceně zhruba 180 korun.

„Normálně tady v řetězcích koupím přepravku 20 lahví za cenu kolem 20 eur, když nepočítám zálohu na lahve a basu. Plzeňské je tu normální pivo za běžnou cenu,“ srovnává nákup Jiří Červenka, český emigrant, žijící poblíž německého Ulmu. Dvacet eur za 20 půllitrových lahví značí v přepočtu zhruba 506 korun, kus tak vychází přes 25 korun. V Česku při ceně kolem 34 korun za lahev zaplatí zákazník za stejné balení 680 korun.

Pivovar Jadrníček o víkendu exceloval na Mezinárodním pivním festivalu v Litoměřicích, kde jeho světlá dvanáctka Náměšťák získala ocenění Česká pivní pečeť. Jedná se o nejprestižnější degustační soutěž v České republice. Dvanáctka z Náměště na Hané brala stříbro.

Pro sládka rodinného minipivovaru Radka Jadrníčka je to významné ocenění jeho práce, která je už ověnčena řadou medailí udělovaných předními znalci v oboru. „Je to pocta a potvrzení toho, že to děláme dobře.

Na soutěži jsou certifikovaní degustátoři, konkurence byla velká. Dostat se v této kategorii, v tomto výběru na druhé místo, je velký úspěch,“ cenil si nejnovějšího diplomu třicátník Radek Jadrníček.

Jako náměšťský patriot je hrdý na to, že letos bodoval Náměšťák.

„Tento poctivý ležák je vařený z žateckého poloraného červeňáku a speciálně ze sladu z humnové Náměšťské sladovny,“ poukázal na zajímavost jeho bratr Luboš Jadrníček. „Vyznačuje se plným tělem a vyšší hořkostí,“ přiblížil experty oceněnou dvanáctku Radek.

Roste odběr sudů "na chatu"
Nejnovější prestižní cenu si šikovní bratři „nadělili“ k desetiletému jubileu, které letos tato úspěšná pivní značka oslavuje.

„Současně jsme rádi, že se po covidu a energetické krizi letos začínáme vracet do normálu. Obměnili se provozovatelé restaurací, z nichž mnohé přecházejí na lokální minipivovary, chtějí lidem nabídnout něco nového, což nám přeje. Značka nám roste. Výstav se letos začíná vracet zpátky do doby před pandemií. Letošek vnímáme jako ‚rok normálních časů‘,“ popisoval s úlevou Luboš Jadrníček.

Točeného piva, které od ledna kvůli vyšší DPH zdražilo, se však podle Jadrníčka v hospodách vypije méně než před pár lety. Minipivovaru ale roste objem v odebraných soudcích, které si zákazníci narazí na zahradě nebo o víkendu na chatě.

„Přibylo pivoték, které prodávají naše pivo, vozíme nově do Brna,“ zmínili bratři.

Velký potenciál vidí ve svých speciálech, o které je stále větší zájem. „Do čtrnácti dnů je speciál pryč. Pivaři mají chuť na něco nového,“ potěšil zájem sládka Radka Jadrníčka.

V prodeji je jen pár dní dvanáctistupňová novinka TE REO. „Svěží ležák uvařený z novozélandských chmelů Riwaka a Rakau. Mizí opravdu rychle,“ potvrdil odezvu na nabízenou pestrost produkce Luboš Jadrníček.

Oživení hospody v Olomouci
Minipivovar provozuje i vlastní hospůdku v Náměšti na Hané a krčmu na sídlišti v Olomouci. Tu si chce nadále udržet. Připravuje oživení podniku.

„Máme super tým, lidé tam rádi chodí, oblíbili si zahrádku. Provozovnu chceme zrenovovat, aby to byla už na první pohled naše značka. Plánujeme studii a chceme jednat s majiteli,“ naznačil proměnu Luboš Jadrníček.

Pivní značku z Náměště na Hané dělají i netuctové etikety na pivních lahvích, které vytvářejí společně se šternberským grafikem.

„Byla to trefa! Novozélandský speciál se mu hodně povedl. Pro zajímavost: když jsme byli před týdnem v Brně na festivalu, turisté z Jižní Koreje byli naprosto unešení, fotili si etiketu a točili videa. Máme zkušenosti, že naše etikety v regálech v obchodech zaujmou," usmíval se spokojeně Luboš Jadrníček.

Nefiltrované, svrchně kvašené pivo Aprílový Ale je dubnovou novinkou z programu Sládkův Tip, v rámci kterého pivovary Zubr, Holba a Litovel uvádí na trh v průběhu roku limitované edice piv, uvařených ke speciálním příležitostem.

Aprílový ALE se vyznačuje vyšší hořkostí a citrusovými tóny, rozmanitými jako aprílové počasí. Jeho neotřelou a exotickou chuť jistě ocení nejen fajnšmekři, ale i příznivci pivní klasiky.

„Aprílový ALE je lehčí, svěží pivo uvařené z vybraných amerických chmelů. Zaujme zejména ty konzumenty, kteří rádi poznávají nové, neotřelé až exotické chutě a vůně piva. Novinka míří v těchto dnech na čepy vybraných pivnic a restaurací a s přicházejícím teplejším počasím může být vhodným osvěžením,“ říká Petr Hermély, marketingový ředitel společnosti Pivovary CZ Group.

Už dvacet let udivuje svět unikátní systém distribuce piva v pražské O2 areně. Takřka dvě stovky výčepů zásobují čtyři tanky a téměř tříkilometrové potrubí. Jediný výčep dokáže pivo načepovat za čtyři vteřiny. Za dvacet let jím proteklo přes dvanáct milionů půllitrů chmelového moku.

V žádné jiné sportovní hale na světě neexistuje systém distribuce piva, jako je v pražské O2 areně, která v těchto dnech slaví 20 let své existence. Deník měl možnost nahlédnout do jeho útrob.

Celý systém, který dokáže načepovat více než 30 tisíc piv za čtvrt hodiny, je kompletně vyroben z nerezu. Skládá se ze čtyř sedmdesátihektolitrových tanků, jež napájejí osm okruhů trubek v celkové délce 2,7 kilometru. Na ně je napojeno 168 rychlovýčepů a 24 standardních výčepů. K naplnění trubek je potřeba 45 hektolitrů piva a celý proces předtím, než pivo nateče ke každému výčepu, trvá 45 minut.

Nepasterizované pivo se sem dostává z nedalekého pivovaru Staropramen na Smíchově. A to za pár desítek minut. „Od jeho stočení do cisterny v pivovaru se v pivním systému haly ocitne většinou do jedné hodiny. V O2 areně je pak čerstvé a nepasterizované pivo přečerpáno do čtyř tanků ve sklepě podobném tomu pivovarskému s ideální teplotou čtyři stupně Celsia,“ informoval Jaroslav Balhar ze společnosti Pivovary Staropramen.

O2 arena i celé pivní hospodářství vznikly v roce 2004. Otevřela se pod jménem Sazka arena 24. března a 24. dubna tam začalo mistrovství světa v ledním hokeji. Hokejová událost roku se na stejném místě konala i před devíti lety, kdy hokejoví fanoušci ze šestnácti zemí světa vypili tam a v ostravské Ostravar areně celkem 280 tisíc litrů piva. „Oba hokejové šampionáty v letech 2004 a 2015 byly zatím největším náporem, který hala a pivní hospodářství zažily. Jejich průběh však ukázal, že celé nadimenzování systému a výběr technologií byly správné. Za hokejem pak v úspěšnosti prodeje piva následují rockové koncerty. Za něj dokážou fanoušci vypít kolem 85 hektolitrů,“ uvedl Balhar.

Dodal, že výjimkou byl koncert pub punkové kapely Tři sestry, kdy fanoušci vypili 90 hektolitrů. Při hokejových utkáních se, pokud je hala plná, vypije kolem 60 hektolitrů.

Největší česká multifunkční hala přivítala za dvacet let svého fungování přes třináct milionů návštěvníků a uskutečnilo se v ní více než dva tisíce událostí - koncertů, sportovních, tanečních a společenských akcí a show. Návštěvnický rekord z koncertů drží od roku 2018 americká kapela Metallica, na kterou přišlo 20 174 diváků.

Letos halu čeká další velká zkouška. „Impulsem k vystavění O2 areny byl světový šampionát v ledním hokeji, který se letos již potřetí vrací do České republiky. Mistrovství světa v hokeji v letech 2004 a 2015 byly nejnavštěvovanější sportovní události arény. Očekáváme, že letošní mistrovství by mělo přilákat rekordní návštěvnost,“ konstatovala mluvčí haly Zuzana Krejčíková.

Studie Plzeňského Prazdroje ukázala, že po zvýšení DPH zdražilo pivo v 62 % českých hospod, průměrně o 2,80 Kč za půllitr. Zatímco některé podniky se snaží držet ceny stabilní, aby si udržely své zákazníky, jiné se již přizpůsobily daňovým změnám. Jak se tato situace odráží v hospodářském chování provozoven, zjistil průzkum mezi 3 400 restauracemi po celé České republice.

Zavírání hospod nehrozí
Podle nedávného průzkumu, který si nechal zpracovat Prazdroj, nehrozí v tomto roce rozsáhlé zavírání hospod.
-Pouze dvě procenta provozovatelů plánují ukončení svého podniku.
-Téměř dvanáct procent restaurací však připravuje omezení provozních hodin nebo počtu dnů, kdy budou otevřeny, a to zejména během zimních měsíců před hlavní sezónou.
-Z průzkumu dále vyplývá, že mnoho hospod se zaměřuje na zavádění novinek a zdokonalování služeb s cílem udržet si stávající klientelu či přilákat nové zákazníky.

Podle Plzeňského Prazdroje zdražilo čepované pivo v 62 % restaurací a hospod následkem lednového zvýšení DPH. Průměrné zvýšení ceny činí 2,80 Kč na půllitr. Ostatních 38 % podniků zatím ceny neupravilo, což je odůvodněno obavami z možného poklesu návštěvnosti a snížení celkové útraty hostů.

„Letošní data Dotykačky pro Prazdroj ukazují, že ke zdražení se zatím neodhodlaly zdaleka všechny restaurace a hospody - 38 procent podniků ceny čepovaného piva ponechalo na prosincové úrovni. V průměru se tak zvýšily ceny čepovaného piva napříč trhem o 2,80 koruny na půllitr,“ řekl mluvčí největšího tuzemského pivovaru Zdeněk Kovář.

Obavy hospodských
Podle nedávného průzkumu se téměř třetina provozovatelů hospod, přesněji 30 procent, obává úbytku hostů, zatímco čtvrtina, což činí 24 procent, se bojí poklesu tržeb z útrat hostů. Roman Trzaskalik, obchodní ředitel společnosti Prazdroj, komentuje situaci s optimismem: „První měsíce prodeje piva ukazují, že setkávání s přáteli v hospodách je pro Čechy stále důležité a že jsou připraveni podporovat své oblíbené podniky.“

Dalším významným problémem je nedostatek personálu. Strach z toho má asi 18 procent majitelů a provozovatelů. Téměř desetina tak osobně asistuje při obsluze v hospodách.

Podle Trzaskalika plánuje téměř 21 procent hospod a restaurací v průběhu tohoto roku zavést nějaké novinky. Nejčastěji se jedná o rozšíření a obnovení nabídky jídel a nápojů. Kromě toho některé podniky zvažují pořádání speciálních akcí pro své zákazníky nebo plánují vylepšení svých interiérů a exteriérů včetně zahrádek.

Stačí mu jeden pohled na načepované pivo a hned ví, zda je kvalitní. Však už je v oboru nějaký ten pátek. Pivovarnictví vystudoval na vysoké škole chemicko-technologické. V roce 1995, hned po dokončení studií, nastoupil do pivovaru Starobrno. Tady si vyzkoušel většinu funkcí. Od základních, až po ty manažerské. Nyní je Svatopluk Vrzala quality master. Jeho úkolem je školit hospodské a dělat z nich Umělce Škopku.

Když přijdete do hospody, kde jste ještě nebyl, poznáte hned, zda je to kvalitní provozovna?
Troufnu si říct, že ano. Stačí například nahlédnout do sklepa. Velkou roli hraje samozřejmě i čistota. Hygiena je základ všeho. V pivovaru i v provozovně. Není dobře, když má chladič zanesenou mřížku nebo když má pivní vedení mikrobiální nánosy. Nedejbože, když strčíte prsty do kartáčů v myčce sklenic a vytáhnete šlem. To všechno jsou signály, že tohle asi nebude ta nejlepší hospoda.

A pokud do hospody přijde laik, kterého zřejmě až do sklepa nepustí, čeho si má všímat?
Je to podobné. Jak dbají na hygienu, poznáte i u výčepu. Výčepní by měl každou sklenici umýt a opláchnout, než do ní začne čepovat pivo. Samozřejmě je i důležité, jak pivo načepuje. Člověk většinou zaregistruje, že dostal pivo pod míru. Špatně umyté sklo zase poznáte podle toho, že se ve sklenici tvoří na stěnách bublinky. Špatně také je, když vám rychle kolabuje pěna. Ta má být správně hustá a krémovitá. Když pivo upíjíte, mají se na sklenici tvořit z pěny krásné kroužky. Dobře není ani to, když na výčepu stojí rozčepovaná piva...

Jak je to s teplotou? Dokážu si představit, že teplé pivo není dobré. Ale co naopak pivo moc studené?
Ani to není dobře. Pokud vyndáte sklenici z mrazáku a načepujete do ní pivo, dostane šok a nerozevře se tak, jak by mělo. Neucítíte všechny jeho senzorické charaktery, neucítíte tu krásnou chmelovou vůni. Každý nápoj potřebuje svoji optimální teplotu.

Já myslel, že půllitry v mrazáku jsou známkou toho, že podnik dělá pro lidi něco navíc.
Ideální teplota piva je podle mě někde kolem šesti sedmi stupňů. Na druhou stranu se nedá úplně říct, která teplota je ta správná. Ideální teplotu má pivo ve chvíli, kdy z něj má člověk v hospodě zážitek. Ve finále jde totiž vždy o zvyk štamgasta. Třeba na vesnicích jsou zvyklí spíš na pivo načepované na čepici, které má často teplotu devět deset stupňů. Ve větších městech je zase trend pivo na hladinku a chlazené vany. Tady spotřebitel dostane na stůl pivo třeba o teplotě čtyři až pět stupňů.

Vaším úkolem ve Starobrnu je mimo jiné pomáhat hospodám k tomu, aby se o pivo dokázaly správně postarat. Jak konkrétně to děláte?
Snažíme se zákazníky vzdělávat. Předáváme jim své zkušenosti a radíme jim, kde se mohou zlepšit. Vzdělávání je nikdy nekončící proces, lidé se v provozovnách neustále mění. Naše pivo je, troufám si říct, skvělé. Akorát je potřeba zajistit, ať je skvělé od začátku až do konce. Tedy od vaření až do sklenice. Proto školíme obchodní zástupce, kteří pravidelně hospody navštěvují a dozorují, zda to personál dělá vše správně – a pokud ne, mohou jim poradit, co zlepšit. Já sám obchodní zástupce školím, případně i osobně navštěvují naše VIP zákazníky přímo v jejich provozovnách.

Musíte toho tak znát opravdu hodně. Co všechno by měl umět quality master?
Základ jsou znalosti o výrobě piva. Dnes existuje fůra kurzů na sládky, kde se zájemci mohou naučit základní věci. Pak je tam ale ještě ta technická nástavba. Musíte vědět, jaké správné vybavení na kterou hospodu dát. Jaký typ chladiče, jaký typ pivního vedení, jaký výčepní kohout a podobně. Tohle všechno si pak musíte pospojovat, aby z to byla taková skládanka, která ve finále zaručí kvalitní pivo. Zároveň je ale potřeba mít i degustační zkoušky. V případě, že pivo není dobré, musím umět identifikovat, zda se chyba stala při výrobě, nebo třeba v hospodě, kdy například hospodský zanedbal sanitaci.

Zmiňoval jste školení personálu hospod. Čím provozovny motivujete, aby dodržovaly, co jim poradíte?
Programů máme víc. Vezmu to postupně. Pokud provozovna dodržuje naše pravidla a doporučení, obdrží od nás certifikát kvality. Lidem pracujícím v hospodě, která je na top úrovni, říkáme Umělci Škopku. Certifikát ale není jen papír, má i své výhody. Například na webu tyto podniky doporučujeme. Říkáme, že pokud lidé chtějí zajít do dobré hospody, měli by jít právě sem. Zkrátka se snažíme nalákat provozovně zákazníky. Jsou ale hospody, kde k dokonalosti ještě pár kroků chybí. Pro ně máme zase program, který jsme nazvali Vymazlená hospoda.

Co to znamená?
Pro podniky jsme vymysleli soutěž. Máme vytipovaných zhruba 40 provozoven. Ty chceme objet a poradit jim, jak by se mohly zlepšit. Chcete mít perfektní pivo? Zkuste dělat tohle a tohle. Ocení to nakonec i váš zákazník, který se do hospody bude rád vracet. Navíc je součástí programu hlasování, takže rovnou zapojíme i spotřebitele. Hospody díky tomu mohou vyhrát celkem zajímavé ceny, které jim pomohou držet dál dobrou kvalitu. Mezi cenami jsou například speciální výčepní kohouty, hnací plyny a podobně.

Jaké jsou konkrétní cesty pro zlepší kvality hospody?
Základní věc je například zmiňované správné hnací médium. Kompresor je pro pivo největší zlo. Je potřeba mít inertní hnací plyn, což je nejčastěji směs dusíku a oxidu uhličitého, kdy dusík podpoří pěnivost piva a oxid uhličitý napomáhá zachovat v pivu říz. Pokud používáte kompresor, pivo vám zvětrá, kompresor také nasává pachy z okolí a pivo se s ním rychleji kazí. Druhá věc je sanitace pivních cest a výčepního zařízení. Ta se ideálně dělá jednou za 14 dní. Nezbytný je i proplach pivního vedení vodou. Pokud pustíte pivo do vedení, kde voda není, stane se to, že nejprve musíte odčepovat několik půllitrů pěny, které vylijete do dřezu, a to je pro hostinského zbytečná ekonomická ztráta.

Jak se vaše rady a tipy dostanou do provozoven?
Variant je opět několik. Pokud má provozovatel víc hospod, můžeme personál sezvat k nám do pivovaru nebo do některé z jeho provozoven. Naši obchodní zástupci jsou schopni takové školení zorganizovat. Schůzka začne ještě před otevřením provozovny, třeba někdy v osm ráno, a náš člověk je schopný za zhruba dvě hodiny představit výše zmíněný program kvalit, projít technologii v hospodě a poradit, co zlepšit, ať je pivo co nejkvalitnější. Když pak třeba za měsíc přijedeme hospodu zkontrolovat, sám zákazník nám často říká, že jsme měli pravdu, že mu naše rady zlepšily byznys a neví, proč to takhle nedělal už dávno. To je pro nás asi největší odměna, když sám zákazník pozná a pochopí, že co mu říkáme, je pravda.

A nechá se od vás přesvědčit opravdu každý?
Práce hostinských si hrozně vážíme, však gastro podnikání nezažívá úplně lehké časy. Naším cílem není nikoho poučovat, chceme hospodám hlavně pomoci, aby svůj byznys dělaly co nejlépe a zároveň, aby i co nejvíc vydělávaly. Lidé chodí do hospody čím dál méně, a když už se do ní vydají, chtějí dostat pivo v perfektní kvalitě. Pokud má podnik možnost zvýšit svoji úroveň, určitě by to měl udělat. Tím si získá spotřebitele, který se bude rád vracet. Takové elitní podniky rádi podpoříme reklamou. Naše strategie je pozitivní motivace. Zkus náš program, nech si od nás poradit a uvidíš, že to zlepší tvůj byznys.

Pivní hospodářství v O2 areně z dílny společnosti Pivovary Staropramen slaví dvacet let, stejně jako celá multifunkční hala. I letos ji v rámci různých sportovních a kulturních událostí navštíví stovky tisíc fanoušků, kterým bude sloužit systém schopný načepovat více než 30 000 piv za 15 minut.

Největší česká multifunkční hala přivítala za dvacet let svého fungování přes 13 milionů návštěvníků a uskutečnilo se v ní více než dva tisíce akcí – koncertů, sportovních, tanečních a společenských akcí a show. Návštěvnický rekord z hudebních koncertů drží od roku 2018 americká kapela Metallica, na kterou přišlo 20 174 diváků.

„Impulsem k vystavění O2 areny byl světový šampionát v ledním hokeji, který se letos již po třetí vrací do České republiky. Mistrovství světa v hokeji v letech 2004 a 2015 byly nejnavštěvovanější sportovní události areny. Očekáváme, že letošní mistrovství by mělo přilákat rekordní návštěvnost,“ uvádí Zuzana Krejčíková, tisková mluvčí O2 areny.

Návštěvníci si mohou vychutnat tankovou Staropramen 10
O celé pivní hospodářství největší české multifunkční haly se již po mnoho let stará takzvaný sládek haly. Jedná se o zkušeného odborníka, který má za sebou dlouho praxi přímo v pivovaru Staropramen. Dohlíží na údržbu, pravidelné čištění systému a kontrolu kvality piva.

Nepasterizované tankové pivo Staropramen 10 uvařené na Smíchově se dostává do areny velmi rychle. Od jeho stočení do cisterny v pivovaru se v pivním systému haly ocitne většinou do jedné hodiny.

V O2 areně je pak čerstvé a nepasterizované pivo přečerpáno do čtyř tanků ve sklepě podobném tomu pivovarskému s ideální teplotou 4 °C. Odtud vede 2,7 kilometrů pivního vedení v osmi okruzích. Na pivovod je napojeno celkem 168 rychlovýčepů a 24 standardních výčepů, jejichž kapacita je více než 30 000 piv za 15 minut.

Společnost Pivovary Staropramen je současně partnerem multifunkčního kongresového centra O2 universum a též Ostravar areny v Ostravě, kde si návštěvníci mohou vychutnat pivo značky Ostravar.

Nejvíce piva vypijí hokejoví fanoušci
O2 arena i celé pivní hospodářství od společnosti Pivovary Staropramen vzniklo v roce 2004 u příležitosti mistrovství světa v ledním hokeji. Hokejová událost roku se v České republice konala i před devíti lety, kdy hokejoví fanoušci ze 16 zemí světa vypili v pražské O2 areně a ostravské Ostravar areně celkem 280 000 litrů piva, což je o 100 000 litrů piva více než při prvním mistrovství v roce 2004.

Oba hokejové šampionáty v letech 2004 a 2015 byly zatím největším náporem, který hala a pivní hospodářství zažily.

Češi jsou přesvědčeni o tom, že jí zdravě, realita však pokulhává. Ve skutečnosti jíme málo ovoce a zeleniny, snídáme méně často, než bychom měli, pivo ke snídani pije každý stý Čech a ve zdravém stravování tak stále zaostáváme za evropským průměrem, zjistil mezinárodní průzkum Barometr FOOD, který proběhl pod záštitou Evropské komise.

Češi se bojí zdražování
Aneta Martišková ze společnosti Edenred, která koordinuje mezinárodní průzkumy, uvedla: „Češi se domnívají, že rozumějí konceptu zdravého životního stylu, avšak ve skutečnosti jej často neaplikují.“ Podle ní jsou hlavními překážkami zdravého stravování zejména vysoké ceny a nedostatek času.

Z příjmů Čechů jde na jídlo dvacet až třicet procent, přičemž čtyři z pěti lidí mají obavy z dalšího zdražování potravin. Martišková dále zmínila, že ke zdravému stravování Čechy motivují především zdravotní důvody.

Češi se stravují lépe než před 15 lety
Podle nedávného průzkumu se zdá, že Češi ve svém stravování nepřikládají velký význam aktuálním trendům, přesto lze pozorovat jistý posun ke zdravějšímu jídelníčku ve srovnání s údaji, které byly zaznamenány před patnácti lety.

Ke snídani klidně pivo i víno
Z průzkumu vyplývá, že třetina lidí si neudělá čas na pravidelnou snídani, zatímco polovina dotazovaných nezařazuje do denního režimu svačiny.

Zajímavostí je, že 1 %, tedy nějakých sto tisíc respondentů, si ke snídani otevře pivo a 0,5 % (další desítky tisíc lidí) víno. Mnozí z nich také konzumují více soli, než je doporučeno. Respondenti v průzkumu sdělili, jaké ingredience pravidelně konzumují během snídaně, oběda, svačiny a večeře, což umožnilo identifikovat typické složky těchto pokrmů.