Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Revoluce v označování piv: zapomeňte na desítky a dvanáctky

Publikováno:před rokemZdroj:Vitalia.czAutor:Petr Havel

Přinášíme exkluzivně informace o směru, kterým se také ubírají úvahy ohledně značení piva. Národ pivařů se bude divit.

Skutečnost, že na tuzemském trhu v posledních letech nebývale roste nabídka různých druhů speciálních piv a nápojů na bázi piv, se již zanedlouho projeví také v tuzemské legislativě.

Konkrétně v novelizaci prováděcí vyhlášky k rámcovému zákonu o potravinách, týkající se označování piv a podmínek, podle nichž se pivo vyrábí. Pro spotřebitele bude přitom nejviditelnější změnou nová kategorizace piv, která nemá vycházet ze současného pojetí, tedy uvádění procent extraktu původní mladiny stupňovitosti piv, ale z technologie výroby piva. Skončit by tak měly „desítky“ nebo „dvanáctky“, ale i „výčepní piva“ nebo „ležáky“.

Zatím jen první úvahy
Novela prováděcí vyhlášky je přitom v současné době zatím na ministerstvu zemědělství ve stadiu diskusí nad základními parametry. To v praxi znamená, že se spotřebitelé s novou kategorizací piv setkají patrně nejdříve v roce 2017.

O to větší a emotivnější diskuse lze očekávat jak bezprostředně po prvotním představení návrhů změn, tak v průběhu celého legislativního procesu. Záměrem uvažované novely je kromě již zmíněné reakce na vývoj trhu také, mimo jiné, reflektovat na stále se rozšiřující spektrum minipivovarů a jejich produktů, ale také vyjít vstříc dozorovým orgánům, jako je Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), a konečně i organizátorům různých soutěží piv.

Současná legislativa totiž celou řadu na trhu prodávaných produktů buď vůbec nepostihuje, nebo neumožňuje jejich přesné zatřídění, a dokonce generuje daňové podvody.

Problematická piva
Například v případě radlerů, které jsou zatím hodnoceny právě podle stupňovitosti, což může být původně jen pět procent, pokud se ale následně dosladí cukrem, vzroste stupňovitost třeba o dalších deset stupňů, avšak daň se odvede podle původní stupňovitosti.

Současná legislativa také vůbec nepostihuje oblast pšeničných piv, která by se vlastně oficiálně ani neměla pivy nazývat, a kromě toho neupravuje množství použitého sladu, takže pšeničné pivo může být vyrobeno doslova z několika zrn pšenice.

Další velkou skupinou, jejíž označování a podmínky výroby je třeba zpřesnit, jsou takzvaná ALE (eil) piva, což je původní označení pro svrchně kvašená piva, vyráběná bez použití chmele. Jenže někteří výrobci do ALE piv v současné době chmel přidávají a kromě toho takto označují i piva spodně kvašená. Problémů je tedy celá řada.

Rušíme něco, v čem už se lidé vyznají
Na druhou stranu bude zřejmě předmětem kritiky přílišná liberalizace podmínek výroby piv, především z okruhu pivovarů, které vyrábějí pivo tradičními technologiemi a z tradičních surovin. Podle dosavadních úvah by se totiž pivo mohlo vyrábět ze „sladovaných i nesladovaných obilovin“, v budoucích kategoriích piv se kromě míchaných nápojů a nealkoholických piv počítá s kategoriemi „spodně kvašená piva“, „svrchně kvašená piva“ a „spontánně kvašená piva“, a je tak otázkou, zdali si pod uvedenými pojmy spotřebitel vždy představí to, co si představit má. Pokud má tedy splnit novelizace žádoucí účel zpřesnění označování piv, měl by být tento záměr doprovázen vhodnou osvětovou kampaní.

V Plzni začne velké setkání minipivovarů 220 značek

Publikováno:před rokemZdroj:i60.cz

Jedno z největších setkání minipivovarů na světě se uskuteční 19. září na Pivovarském dvoře Purkmistr v Plzni-Černicích. Nejméně 75 nejmenších českých výrobců představí 216 značek piv, loni čepovalo 67 minipivovarů 151 značek. Díky tomu, že je letos Plzeň evropskou kulturní metropolí, tak se osmému ročníku festivalu Slunce ve skle hodně věnují zahraniční média, zejména německá.

Na přehlídku loni dorazilo téměř 8000 lidí, čtyřnásobek oproti prvnímu ročníku, kdy piva čepovalo 14 výrobců. „Podle dostupných informací nikdo nic takového nedělá. S pivními festivaly se sice u nás roztrhl pytel. Většinou jde ale o mix středních a velkých pivovarů a něco málo malých,“ uvedl Petr Míč z marketingu černického pivovaru Purkmistr, který k události vyrobí patnáctistupňové hořké pivo IPA s citrusovou vůní. Podle něj není nikde na světě tolik nejmenších výrobců na počet obyvatel – nyní jich je 300 a měsíčně se v Česku otevírají dva až tři nové.

O akci je mimořádný zájem. Přihlášeno je zatím 75 pivovarů s ročním výstavem od 200 do 3000 hektolitrů. Návštěvníci ochutnají nejméně 216 druhů čepovaných a desítky druhů lahvových piv. Přijedou čtyři bavorské pivovary, jeden dokonce z Vietnamu a dovozce představí nápoje ze čtyř dalších zemí.

Čepovat se bude na dvoře, na přilehlé návsi a na parkovišti. Přehlídka má lidi seznámit s produkty, které nejsou běžně na trhu. Začíná v 13:00; od 09:00 do 11:00 bude burza pivních suvenýrů. Vstup je zdarma. Mezi 12:00 až 20:00 bude posílena trolejbusová linka 13 z konečné tramvaje číslo 1. Letošní atrakcí bude živý velbloud, kterého má pivovar Purkmistr ve znaku.

Na festivalu Slunce ve skle se představí i vietnamský pivovar

Publikováno:před rokemZdroj:Impuls.cz

Více než sedmdesát českých minipivovarů zavítá na osmý ročník festivalu Slunce ve skle, který se uskuteční 19. září v Pivovarském dvoře Purkmistr v Plzni-Černicích. Návštěvníci se mohou těšit, že ochutnají také piva z Bavorska a dokonce i z Vietnamu.

Festival, který loni navštívily tisíce lidí, odstartuje už dopoledne v devět hodin burzou pivních etiket a tácků. Ta se uskuteční v konferenčním sále pivovarského dvora a potrvá až do 11 hodin.

Hlavní program na dvoře pivovaru začne ve 13 hodin, kdy se bude narážet sud se speciální várkou piva.

Návštěvníci budou mít možnost ochutnat 216 druhů čepovaných piv a také desítky druhů lahvových piv. Kromě českých minipivovarů se představí i čtyři bavorské a jeden vietnamský pivovar. Mistři výčepní budou roztáčet pípy nejen na dvoře pivovaru, ale také na návsi a na parkovišti.

Kromě ochutnávek piva jsou připraveny také prohlídky hostitelského pivovaru Purkmistr a pivních lázní, soutěže v pití piva, v držení tupláků či pivních sudů. Zahraje kapela King Swing Band.

K vidění bude také „pivní hasičský vůz“ Praga RN, v němž bude místo nádrže na vodu nainstalovaný tank s pivním výčepem.

Mezi polednem a dvacátou hodinou bude kvůli festivalu posílena trolejbusová linka číslo 13 z konečné tramvaje číslo 1.

V Česku je ze zemí EU nejméně lidí na jeden pivovar

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V Česku je ze zemí Evropské unie nejméně obyvatel na jeden pivovar. V ČR připadá na pivovar 31 333 lidí, druhé je Dánsko s 37 500 lidmi na pivovar. Následují Rakousko, Litva a Velká Británie. Vyplývá to z informací evropského svazu pivovarů a státních pivovarnických svazů, které porovnal měsíčník Pivo, Bier & Ale. Loni byla ČR na třetím místě.

Podle něj je v Česku nyní 336 pivovarů, podmínkou pro zařazení pivovaru do přehledu byl celní sklad, varna piva a skutečně uvařené pivo. "Nejsou tam zahrnuty pivovary, které dosud neuvařily pivo. Takové jsou v projektu založeny, mají už jméno, jejich majitelé již tvrdí, že mají pivovar, a čepují tam pivo z jiného pivovaru," řekl vydavatel časopisu Pavel Borowiec.

Světovou jedničkou v počtu obyvatel na pivovar je podle něj Švýcarsko s 16 592 lidmi. Důvodem je tamní povinná registrace a nízká spotřební daň. Často tu jde o mikropivovary, které ročně vyrobí pouze několik hektolitrů piva. "Pokud by došlo na součet skutečných průmyslových a restauračních pivovarů, ocitlo by se Švýcarsko až na konci první desítky evropských zemí," uvedl Borowiec.

Pivovary v Česku loni uvařily 19,65 milionu hektolitrů piva, což bylo o 2,3 procenta meziročně více. Zatímco domácí spotřeba stagnovala, vývoz vzrostl o osm procent.

Celková spotřeba piva včetně nealkoholického loni činila 16,29 milionu hektolitrů. Každý obyvatel Česka tak stejně jako předloni vypil v průměru 144 litrů piva. Turisté v Česku loni vypili 630 tisíc hektolitrů piva. Ze země se vyvezlo 3,65 milionu hektolitrů piva, předloni to bylo 3,39 milionu hl.

Rozhovor s majitelkou pivovaru Berounský medvěd. I. část

Publikováno:před rokemZdroj:ČtiDoma.czAutor:Kamila SteinbachováBerounský medvěd

S paní Mayerovou jsme si v první části rozhovoru povídaly o vzniku pivovaru a počátečních předsudcích zákazníků.

Minipivovar Berounský medvěd se nachází ve starém továrním objektu. Rodinný podnik vlastní paní Mayerová spolu se svým manželem, z jehož nadšení do pivovarnictví plynul první impuls ke vzniku firmy. Probraly jsme jejich společnou historii spjatou s Berounským medvědem od začátku až do současnosti.

Pivovar funguje od roku 1998. Jak jste se dostali k tomuto netradičnímu podnikání?
Po revoluci jsme začali s podnikáním v tomhle areálu. Jako předmět podnikání jsme zvolili soukromý kovošrot. Se vznikem kovošrotu vznikla i parta zámečníků. V rámci tohoto oboru jsme pro ně hledali nějaké využití a dostali jsme nabídku práce pro Staropramen při bourání staré varny a vzniku nové. Tím pádem se tam manžel s našimi řemeslníky dostal a viděl to zázemí. V té době už se o pivo docela zajímal. Zajímal se o to už od mládí, protože babička mu vyprávěla, jak se kdysi na venkově vařívalo pivo doma. Myšlenky na to tedy měl, zkoušel si to, a když viděl zázemí velkých pivovarů, napadlo ho postavit si v našem areálu malý pivovárek.

Jak byly podnikatelské začátky náročné?
Za prvé jsme byli jedním z prvních soukromých malých pivovarů v republice, které vznikaly té době. Bylo to dvojsečné. Nebyly s tím zkušenosti. Nebyly ani firmy, jaké jsou dneska, které vám postaví minipivovar na klíč. Potýkali jsme se i trochu s předsudky lidí, protože v té době si nikdo neuměl představit, že může vzniknout malinký pivovar. My jsme také nevěděli, jestli vůbec uspějeme.

První zákazníky jste tedy měli z řad místních obyvatel, kteří o pivovaru věděli?
Určitě. Nejprve z řad našich známých, kterým jsme se zmínili. Ti chodili a ochutnávali pivo. Potom jsme přišli na to, že když se pivo uvaří a bude se předkládat lidem, tak nejlepší balení je do pet lahví. V tomto směru jsme také byli jedni z prvních, kteří začali pivo stáčet do pet lahví. Dneska už je to běžná věc. Velké pivovary do toho vstoupily teprve později. Pro nás to tenkrát bylo z praktických důvodů.

Vůči tomu také museli být zezačátku předsudky z řad zákazníků.
Přesně tak. Lidé to neznali a připadalo jim to divné. Potom se to otočilo, protože spousta lidí přišla na to, že pet lahve se daleko lépe přepravují. Nemusí se také myslet na vracení skla.

V další části rozhovoru se mimo jiné dozvíte, jaké filmy se v prostorách pivovaru natáčely, nebo jak jsou do chodu podniku zapojeni další členové rodiny.

Svijany budují vlastní síť hospod. Po Liberci zamíří také do Jablonce

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Martin TrdlaSvijany

Pivovar Svijany si pronajme více než rok zavřenou restauraci Adam a Eva v centru Jablonce nad Nisou. Oblíbené místo zrekonstruuje za šest milionů korun. Novou restauraci s názvem Radnice chystá pivovar otevřít letos v prosinci.

„Jsme český pivovar, a proto nabídne naše nová pivnice tradiční českou kuchyni a skvěle ošetřená svijanská piva,“ láká mluvčí pivovaru Svijany Petra Winklerová.

Nejprve ale pivovar čeká radikální rekonstrukce prostor. Poslední nájemce oblíbené hospody nejenže radnici nezaplatil několik nájmů a v červenci loňského roku musel prostory opustit, ale uvnitř nechal spoušť

Interiér musel být deratizován a dezinfikován, musí se udělat nové revize rozvodů elektřiny, vody a plynu.

„Rekonstrukce začne v polovině září a dokončena by měla být v prosinci,“ dodala Winklerová.

Podle jabloneckého magistrátu Svijany do rekonstrukce prostor restaurace vloží šest milionů korun. „Nájemné bude třicet tisíc korun měsíčně,“ uvedla mluvčí radnice Markéta Hozová.

Vše ale musí posvětit jablonečtí zastupitelé. Ti se sejdou ve čtvrtek. Až poté město a pivovar podepíší smlouvu o budoucím pronájmu.

Do výběrového řízení na pronájem Adama a Evy se přihlásilo patnáct zájemců. Sedm jich v průběhu odstoupilo a jeden se nedostavil.

Do posledního kola pak postoupili tři zájemci - společnost Franko & Lukas, Sundisk a Pivovar Svijany.

Poslední jmenovaná společnost sice zvítězila a bude restauraci provozovat, ale jako nájemce v ní bude působit společnost Franko & Lukas. Je to podobné jako v libereckém Radničním sklípku, kde svijanskou hospodu provozuje Catering KNL.

Svijany si tak díky Jablonci rozšíří síť svých značkových hospod. „Restauraci v Jablonci vnímáme jako ideální prostor pro rozšíření našeho konceptu značkových svijanských hospod.

„Jedná se o lukrativní místo v centru města s neopakovatelnou atmosférou, do kterého podle nás tradiční české pivo a skvělý restaurační servis patří,“ odhaluje Winklerová, proč si pivovar vybral právě Jablonec.

Poslední provozovatel restaurace dostal od magistrátu výpověď k 31. březnu loňského roku. Měl velké problémy s placením nájmu. Jen od ledna roku 2012 dostal od radnice osm upomínek. Restauraci musel zavřít na konci loňského července.

Pivovar Svijany loni za více než osm milionů korun zrekonstruoval Radniční sklípek v Liberci.

Z restaurace, jejíž historie sahá až do konce 19. století, pak udělali první hospodu, kde se svijanské pivo čepuje z ležáckých tanků. Dnes je Sklípek jednou z nejnavštěvovanějších restaurací v centru krajského města.

Dny českého piva – šance zajít si na Svijany zdarma

Publikováno:před rokemZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Petra WinklerováSvijany

V neděli 27. září odstartuje třetí ročník pivního svátku – Dny českého piva. Letos potrvá akce celý týden, takže na malé „svijanské“ zdarma můžete zajít do 50 svijanských hospod a restaurací až do 3. října.

Pivovar Svijany se do projektu Dny českého piva zapojuje už třetím rokem a i letos nabídne ve vybrané padesátce „svých“ podniků malé pivo zdarma k hlavnímu jídlu. „Dny českého piva vnímám jako návrat k podstatě českého restauratérství. Odjakživa byly hospody místem, kde se lidé setkávali a diskutovali. Mrzí mě, že dnes se tato lidská pospolitost a sdílení zážitků vytrácí. Věřím, že Dny českého piva vrátí aspoň na několik dní lidi do hospod a připomenou jim, že strávit pár desítek minut nad poctivým pivem s partou přátel je mnohem užitečněji strávený čas než doma u televize nebo počítače,“ říká sládek Pivovaru Svijany, Petr Menšík.

Malé pivo zdarma k hlavnímu jídlu najdete v padesátce svijanských podniků po celé republice. Chybět mezi nimi nebudou liberecký Radniční sklípek, vlajková značková loď pivovaru, Zámecká konírna, pivovarská hospoda ve Svijanech nebo pražská Všebaráčnická Rychta. Vybrané restaurace nabídnou i speciální menu.

Více informací o pivovaru naleznete na www.pivovarsvijany.cz nebo na www.facebook.com/svijany.

Bude pivo méně hořké? Úroda chmele letos klesne o třetinu, horší je i kvalita

Publikováno:před rokemZdroj:EuroZprávy.czAutor:ČTK

Letošní sucho výrazně snížilo produkci chmele a Agrární komora ČR už jedná s ministerstvem zemědělství o možnostech náhrad ztrát.

Podle předběžných výsledků pěstitelé sklidí 4100 tun, což je pokles o 35 procent. Pěstitelé očekávají propad tržeb ve výši 300 až 350 milionů korun.

Kvůli suchu navíc bude mít chmel nižší obsah alfa hořkých kyselin, které jsou důležité pro typickou hořkost piva. Místo běžných 3,4 procenta, což je dlouhodobý průměr u Žateckého poloraného červeňáku, budou dosahovat obsahu 2,2 až 2,4 procenta. Tato odrůda se v Česku pěstuje na 87,3 procenta plochy ze 4622 hektarů.

České pivovary spotřebují přibližně pětinu české produkce, zbytek chmele se vyváží. Většinou mají pěstitelé nasmlouvanou úrodu na několik let dopředu. Podle prezidenta Unie obchodníků a zpracovatelů chmele Pavla Šponera letos nebude žádný chmel na volném trhu. Kdo neměl uzavřenou smlouvu, bude mít podle něj smůlu. "Žádné staré zásoby nejsou, všechno je vyprodané," řekl Šponer. Případné zdražení chmele se tak podle něj promítne až do úrody v roce 2017 a později.

Poptávka po českém chmelu podle pěstitelů převyšuje nabídku, v posledních letech se proto znovu začínají rozšiřovat chmelnice. Za poslední dva roky se jejich plochy rozšířily o přibližně 300 hektarů. Pěstitelé chtějí dosáhnout výměry alespoň 5000 hektarů.

Přijďte do Velkopopovického pivovaru ochutnat klobáskové speciality

Publikováno:před rokemZdroj:Regiony24.czAutor:Vladimír JurinaVelké Popovice

V sobotu 19. září se koná v pivovaru Velké Popovice a přilehlém pivovarském parku 3. ročník gastronomické a zážitkové akce Klobáskofest. Kulinářské setkání plné ochutnávek, piva a soutěží proběhne od 10.00 do 17.00 a vstup je zdarma.

Letošní Klobáskofest opět nabídne ochutnávku regionálních klobáskových specialit se soutěží o nejlepší klobásku, do které se mohou hlasováním zapojit všichni návštěvníci akce. Během dne se představí tradiční lidová řemesla jako kovář nebo brusič skla.

Nabídku doplní hudební program s hard-rockovou revivalovou kapelou ROCKASS a prohlídky pivovaru. „Těším se na již třetí ročník Klobáskofestu, kde budou návštěvníci mimo jiné moci vyrazit i do našeho pivovaru a dozvědět se, kde a jak se Kozel vyrábí. Na prohlídku pivovaru mohou zájemci vyrazit od 10:30 do 16:30 každou půlhodinu. Čeká na ně ochutnávka světlého nefiltrovaného, ale při této příležitosti i tmavého velkopopovického piva,“ zve manažer pivovaru Velké Popovice Petr Kofroň.

Na Klobáskofestu čeká na návštěvníky i strom Klobáskovník. Každý návštěvník, který přinese vlastnoručně vyrobenou maketu klobásky k pověšení na strom, může vyhrát některou z originálních pivních cen. Ve 13:00 také proběhne v altánu před hudební scénou ukázka školy čepování piva pivovarským odborníkem.

Klobáskofest je také poslední příležitostí prohlédnout si na nádvoří pivovaru tzv. „trojského kozla“, největšího dřevěného kozla na světě, který je vysoký 7,1 metru, dlouhý 7,4 metru a váží pět tun. Pivovar jej loni postavil ke 140. výročí svého založení. Dřevěné části jsou z dubových a borovicových desek. Na výrobu kovové konstrukce se použilo přes tři tuny železa. Další čtyři tuny písku v jeho útrobách pomáhají trojskému kozlovi odolat silnému větru.

V nabídce Kozlího obchůdku, ve kterém končí prohlídková trasa, jsou pro návštěvníky kromě originálního kozlího sortimentu ze dřeva (prkénka, tácky, obrázky pivovaru, ...) připraveny originální „trkací“ půllitry vytvořené ke 140. výročí založení velkopopovického pivovaru. Každý, kdo si zakoupí pivní sklenici, si na ni bude moci u gravírovacího stánku nechat vybrousit jméno, přání nebo věnování.

Do soutěže speciálních a neobvyklých piv se letos přihlásil rekordní počet pivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Naše voda

Do šestého ročníku soutěže speciálních a neobvyklých piv CEREVISIA SPECIALIS – PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2015 přihlásil rekordní počet 14 pivovarů celkem 35 vzorků piv. Informoval o tom Josef Vacl ze společnosti PORT, spol. s.r.o., která je vyhlašovatelem soutěže.

Degustaci a vyhodnocení přihlášených piv provede dvacetičlenná hodnotitelská komise rozdělená na dvě subkomise 6. a 7. října v senzorickém centru Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s. (VÚPS). První z nich, dvanáctičlenný panel expertů, tj. grémium složené z členů degustační komise VÚPS bude doplněn o nezávislé odborníky z dalších odborných institucí jako např. z VŠCHT Praha a Zemědělské univerzity v Praze. Osmičlenný panel reprezentantů bude tradičně tvořen novináři zabývajícími se pivovarskou problematikou, ale nezabývají se jeho hodnocením profesionálně. Vyhlašovatelem soutěže je společnost PORT spol. s r. o., odborným garantem je VÚPS, a.s.

„Rekordní počet soutěžících pivovarů jen potvrzuje trend, kterým je rostoucí popularita speciálních a neobvyklých piv mezi ctiteli piva, což dokazuje, jak se velmi zajímavě vyvíjí pivní kultura i chutě spotřebitelů u nás,“ uvedl Vacl. Rostoucí zájem pivovarů zúčastnit se uvedené soutěže pak podle Vacla potvrzuje zájem pivovarů neustále porovnávat svá piva s pivy konkurence a tím si ověřovat, jak si především v očích odborníků i laiků stojí.

Soutěž se vyhlašuje ve čtyřech soutěžních kategoriích: světlá speciální piva (13,0 a více % EPM), polotmavá a tmavá speciální piva (13,0 a více % EPM, barva 20 j. EBC) a vyšší a neobvyklá piva. Tímto pojmem se rozumí např. svrchně kvašená piva, ochucená, piva vyráběná v našich podmínkách neobvyklou technologií, míchané nápoje na bázi nealkoholického piva. V této kategorii přihlašovatel může uvést parametr, kterým se pivo odlišuje, a komise k němu při hodnocení přihlíží. Čtvrtou kategorií je kategorie míchaných piv (tj. nízkoalkoholické nápoje vzniklé smícháním piva s ovocnou složkou).

„Po dobrých zkušenostech z loňského roku budeme i letos provádět degustace soutěžních piv v senzorickém centru našeho výzkumného ústavu,“ uvedl František Frantík z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s. reprezentující odborného garanta soutěže. „Nesporně to pomůže v objektivitě při posuzování přihlášených piv i kvalitě samotné soutěže,“ dodal Frantík.

Výsledky soutěže budou tradičně oznámeny na slavnostním zahajovacím večeru gastronomického festivalu Znojemský hrozen 2015 16. října 2015 ve Znojmě.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251