Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Všechna piva v jednom ranci. Český Mibcon pro SABMiller vytvořil databázi produktů.

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Jan Úšela

● Vlastník plzeňského Prazdroje si u české firmy Mibcon objednal kalkulační systém, který spojil osm jeho dosavadních evropských databází.
● Díky tomu ušetřil na nákladech, hlavně ale zrychlil a usnadnil centrální plánování o cenách produktů.
● Společné řešení získalo první místo v soutěži SAP Quality Awards za region Evropy, Středního Východu a Afriky.

Výrobce Plzně, Radegastu nebo Velkopopovického Kozla SABMiller sice umí vařit a prodávat pivo ve velkém a momentálně také s tržbami ve výši 20 miliard euro (540 miliard korun) představuje světovou pivovarnickou dvojku, donedávna mu ale chyběl nástroj, kterým by na globální úrovni vytvářel kalkulace svých produktů, a mohl tak rychle reagovat na změny trhu.

Proto se čeští členové evropského vedení koncernu rozhodli oslovit českou IT firmu Mibcon, aby pro ně jednotný software kalkulace produktů vytvořila.

Řešení vzniklé za rekordních osm měsíců už stihlo během svého půlročního fungování ušetřit evropské části pivovarnické skupiny téměř půl milionu euro (13,5 milionu korun), hlavně ale zkrátilo výpočet produktových kalkulací z několika týdnů na pouhých 24 hodin.

Software, založený na platformě světové jedničky firemních softwarů SAP, byl teď navíc oceněn prestižní SAP Quality Awards v kategorii Fast Delivery pro region Evropy, Středního Východu a Afriky (EMEA). V té obsadil první místo v konkurenci více jak 200 projektů z 98 států. Brzy řešení z dílny českého Mibconu převezmou i zbylé země, v níž SABMiller působí. Těch je dohromady 80.

"Výhra v soutěži pro nás představuje především skvělou referenci. V minulosti byly naše produkty firmou SAP oceněny v celkem pěti případech, tehdy to ovšem bylo pouze na úrovni střední a východní Evropy. Teď jsme se poprvé dostali i na úroveň regionu EMEA a hned jsme spolu se SABMillerem slavili první místo," říká šéf Mibconu Jan Holík.

Jeho firma s obratem ve výši 270 milionů korun je jedním z největších partnerů firmy SAP v Česku, jejíž software rozvíjí, a vedle domácího trhu a Slovenska působí hlavně v západní Evropě. Se SABMillerem spolupracuje od roku 2001.

Během slavnostního předávání cen kvality SAP v německém Walldorfu poskytli HN rozhovor šéf Mibconu Jan Holík a manažer finančních projektů SABMiller Europe Marek Chobot.

HN: K čemu SABMiller potřeboval nový software pro kalkulaci produktů?
Chobot: V Evropě jsme měli celkem osm excelových databází vyvinutých v jednotlivých zemích. Všechny sice fungovaly, ale každé řešení vypadalo trochu jinak a bylo pro nás složité dobrat se k nějakým celkovým evropským datům o našich produktech. S denní produkcí jsme neměli žádný problém, ten ale nastával s tím, jak jsme chtěli něco na našich produktech měnit a provádět kalkulaci. Proto jsme pověřili IT oddělení naší firmy, aby se porozhlédlo po dodavateli, který sjednotí naše řešení do jednoho a umožní nám lépe kalkulovat na celoevropské bázi, abychom mohli přenášet třeba zkušenosti z Česka na trh v Nizozemsku nebo Itálii.

HN: Proč jste oslovili právě českou firmu Mibcon?
Chobot: Musím říct, že za nápadem stáli Češi z vedení evropského SABMilleru, konkrétně já a kolega Martin Anderle z našeho IT oddělení. Když jsem za nápadem na vytvoření softwaru přišel za naším evropským finančním ředitelem Indrinem Pillayem, tak mě podpořil a Martin se pak obrátil na Mibcon, protože s nimi máme dlouholeté zkušenosti a hlavně jsme potřebovali najít dodavatele, který by zvládal technologii byznysového plánování a konsolidací (BPC) od SAP, což splňuje právě Mibcon.

HN: Co všechno nový systém zvládá?
Chobot: Jde hlavně o to, že teď můžeme pracovat se všemi daty o produktech na celoevropské, potažmo globální úrovni. Každé jednotlivé pivo tak má celou svou recepturu uloženou v centrální databázi, což nám umožňuje provádět možné změny v recepturách u všech našich evropských produktů nebo jen u některých vybraných. Původně jsme model stavěli jen pro naše evropské zastoupení, kde jsme chtěli sjednotit data z našich 17 zdejších pivovarů. Když se ale o systému dozvěděli kolegové z Jižní Afriky, tak se hned přidali a aktuálně chystáme jeho zavedení třeba v Austrálii.

Nejpodstatnější výhodou novinky je asi to, že se doba celkových kalkulací zkrátila z týdnů na pouhý jeden den. Nemusíme přitom složitě zkoumat excelové soubory v jednotlivých zemích, ale všechna data vidíme na centrální úrovni.

Holík: Je třeba říct, že pro koncového uživatele, který systém ovládá v každém z pivovarů, se v podstatě nic nezměnilo. Většina lidí je zvyklá pracovat s excelovými tabulkami a na tom jsme nechtěli nic měnit. Takže naše řešení spočívalo ve spojení excelového prostředí uživatele s analytickou částí vyvinutou firmou SAP. Takže člověk klasicky pracuje s daty v excelovém prostředí, ty se ale nově místo na lokální disk uloží na centrální úložiště, do něhož mají přístup lidé z vedení SABMilleru ve Švýcarsku.

HN: Kolik se tímto způsobem povedlo ušetřit peněz?
Chobot: Naším požadavkem bylo uspořit jeden eurocent na hektolitr piva a dalších nápojů, kterých v Evropě vyprodukujeme asi 36 milionů a to se nám povedlo. Projekt funguje od května a stál asi 180 tisíc dolarů (4,3 milionu korun). Za tu dobu jsme přitom díky novému softwaru ušetřili celkem 467 tisíc euro, tedy 12,6 milionu korun. Takže jenom za první půlrok se nám projekt zaplatil třikrát.

HN: Co pro vás znamená cena od SAP?
Chobot: Pro nás jde hlavně o ocenění pro naše týmy v evropských pivovarech, kteří na zavádění systému udělali spoustu přesčasů a dali si práci s tím dosavadní data převést do jednotného standardu.

Holík: Z našeho hlediska jde hlavně o skvělou referenci. zatím jsme byli vidět hlavně v Česku, kde jsme asi největším z 50 zdejších SAP partnerů. Přitom působíme v dalších zemích Evropy jako je Velká Británie, Dánsko nebo Německo. Musím především říct, že jsme hrdí na to, že jsme takového úspěchu dosáhli jako stoprocentně česká firma.

HN: SABMiller teď má jednotný nástroj pro sledování receptur všech svých piv. Nehrozí teď, že začnete svá piva vařit také podle jednotného mustru?
Chobot: Rozhodně ne. Ten systém slouží k lepší kalkulaci, ne sjednocování produktů. Kdybychom nedejbože chtěli naše značky slučovat, tak bychom to byli schopní udělat i bez podobného kalkulačního systému.

Ředitel pivovaru Budějovický Budvar získal cenu pivovarnické akademie za rok 2015

Publikováno:před rokemZdroj:Budějcká DrbnaBudvar

Česká a moravská pivovarnická akademie (dále jen ČMPA) ve středu v Hlavním sále Senátu Parlamentu České republiky vyhlásila Výroční ceny za rok 2015. Nad akcí převzal záštitu Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu České republiky. Držitele Výročních cen ČMPA v 17 kategoriích určilo hlasování členů akademie. V kategorii Pivovary s výstavem nad 500 000 hektolitrů se vítězem stal Jiří Boček, ředitel pivovaru Budějovický Budvar.

„Jiří Boček je jednoznačně významnou osobností českého pivovarství, která zajistila v rámci své činnosti ve funkci ředitele světoznámého pivovaru Budvar jeho nebývalý rozvoj z hlediska výrobní kapacity, modernizace výroby a v České republice i v zahraničí uznávané specifické kvality výrobků plně odpovídajících tradičnímu fenoménu České pivo. Významně se podílel na prosazení ochrany chráněného zeměpisného označení v ČR. Také díky němu se podařilo v roce 2004 získat historicky první CHZO pro Českobudějovické pivo a následně, v roce 2008, i pro České pivo. Jeho úspěšná profesní činnost je založena na vynikajících osobních vlastnostech, ke kterým patří především odborná erudice, pracovitost, důslednost, schopnost řízení procesu i činnosti zaměstnanců a v neposlední řadě od mládí projevující se láska a hrdost k pivovarskému oboru,“ říká Gabriela Basařová, přední česká odbornice v oboru pivovarnictví.

Budějovický Budvar loni potvrdil trend dlouhodobého růstu zájmu o pivo značek Budweiser Budvar a Pardál. V roce 2015 uvařil pivovar více než 1,6 milionu hektolitrů piva, meziročně téměř o 10 procent více. Podnik tradičně dosáhl velmi dobrých exportních výsledků. Do 76 států putovalo 900 tisíc hektolitrů piva, meziročně o 10,5 procenta více. Na domácím trhu se prodej zvýšil o 9 procent a překročil objem 700 tisíc hektolitrů. Od roku 1991, ve kterém do funkce ředitele podniku nastoupil Jiří Boček, se výstav piva zvýšil ze 491 191 hektolitrů více než na trojnásobek a jen v posledních deseti letech došlo k nárůstu o 39 procent. Přes obrovský nárůst objemu výroby pokračuje Budějovický Budvar v tradici výroby originálního Budějovického piva, které se vaří již od 13. století a výhradně ze surovin české provenience. Budějovické pivo a Českobudějovické pivo jsou v Evropské unii zařazena mezi Chráněná zeměpisná označení.

Vzhledem k dlouhodobě rostoucím prodejním výsledkům jsou pro další rozvoj pivovaru nezbytné investice do rozšíření výrobních a logistických kapacit. Již v loňském roce projednal management pivovaru s Ministerstvem zemědělství České republiky - zakladatelem podniku - koncepci rozvoje podniku do roku 2020 s výhledy do roku 2030. Realizace této koncepce byla zahájena loni. Letos bude rozvojový plán pokračovat výstavbou moderního logistického areálu v Českých Budějovicích, který se stane největší investicí za uplynulých 10 let.

Sládci se radují: České pivo jde na dračku. Boduje i ve světě

Publikováno:před rokemZdroj:EuroZprávy.cz

České pivovary loni poprvé uvařily za rok přes 20 milionů hektolitrů piva. Výrobu přitom nejvíce táhl export - vyvezlo se rekordních 4,1 milionu hektolitrů. Kde je poptávka nejvyšší? A je v Česku pivo stále tak oblíbeným nápojem?

Lahodnou chuť českého piva dokážou pořádně ocenit nejen Češi, ale i zahraniční odběratelé. Za hranice se rok od roku vyváží stále větší množství tohoto zlatavého moku, loni dokonce padaly rekordy. "Vyvezlo se 4,1 milionu hektolitrů, což je meziroční nárůst o 13,3 procent," pochvaluje si vedení Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS).

Ze zemí EU byly loni nejdůležitějšími trhy Slovensko a Německo, mimo Schengen si české pivo dopřávají nejvíce v Rusku. Následuje USA a Jižní Korea, kam v loňském roce vzrostl export českého piva o více než 100 procent.

Na tuzemském trhu se toho příliš nezměnilo. Domácí produkce se drží na předloňské úrovni 16,3 milionu hektolitrů. Překvapením je ale to, že Češi loni poprvé vypili téměř stejné množství ležáků jako výčepního piva. "Čeští spotřebitelé si pivo více vybírají a zaměřují se na kvalitu," uvedl předseda ČSPS František Šámal.

Češi také stále více vyhledávají nealkoholické pivo. Loni vzrostla výroba o pět procent na 546 tisíc hektolitrů.

Výroba sladu vzrostla jen nepatrně - o 0,8 procenta na 544 tisíc tun. Situace by se ale v následujících letech mohla v důsledku zastavování zemědělské půdy a eroze výrazně zhoršit. "Úbytek orné půdy je skutečně alarmující. Od roku 1991 je to více než 233 tisíc hektarů, což je téměř současná osevní plocha jarního ječmene v České republice," upozornil Richard Paulů, generální ředitel Sladoven Soufflet.

Problémem je také nadměrná produkce bioenergetických rostlin. „Nedodržování vhodné obměny plodin má za následek klesající úrodnost, zhoršení bonity půd, zvýšený výskyt chorob a přemnožení škůdců," dodává Richard Paulů.

V ČR se loni poprvé vyrobilo více než 20 milionů hektolitrů piva

Publikováno:před rokemZdroj:ČSPSAutor:Ing. Vladimír Balach, Hana Novotná

Rekordní množství piva šlo na export, domácí spotřeba mírně poklesla

Pivovary v Česku v loňském roce uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, celkový výstav vzrostl meziročně o 2,2 procenta. Výrobu táhl především export, vyvezlo se rekordních 4,1 mil. hektolitrů, což je meziroční nárůst o 13,3 procent. Naopak produkce piva pro domácí trh stagnovala na úrovni 16,3 milionu hektolitrů. Češi však loni poprvé vypili téměř stejné množství ležáků jako výčepního piva.

Za loňským růstem pivovarského segmentu v České republice stojí rekordní export, spotřeba piva v České republice mírně poklesla. „Zatímco ve světě oslavuje české pivo v posledních letech skutečný rozmach, domácí produkce se držela na předloňské úrovni a ani loni se nevrátila nad úroveň doby před zvýšením spotřební daně,“ říká k výsledkům předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal. Spotřeba piva na domácím trhu v přepočtu na obyvatele totiž znamenala lehký pokles ze 144 na 143 litrů piva za rok. Import piva sice vzrostl o 7,3 procent, ale co do poměru domácí spotřeby a importovaného piva, zůstává na nejnižší úrovni v Evropě.

„Poklesla spotřeba výčepního piva, naopak vzrostla spotřeba ležáků. Loni se tak křivky spotřeby poprvé téměř setkaly a vyrovnaly na úrovni 47 procent trhu. Čeští spotřebitelé si pivo více vybírají a zaměřují se na kvalitu,“ dodává František Šámal. Meziročně vzrostla o pět procent také výroba nealkoholického piva na 546 tisíc hektolitrů, což je pokračováním dlouhodobějšího trendu. Alarmující je pokračující pokles prodeje piva v pohostinství (v loňském roce na 40 procent celkového prodeje) ve prospěch baleného piva prodaného v maloobchodě.

Rekordní export i přes ruské embargo
Export českého piva vzrostl meziročně o více než 13 procent na rekordních 4 139 tis. hektolitrů. Ze zemí EU byly loni nejdůležitějšími trhy Slovensko a Německo. „Export do zemí mimo EU byl v loňském roce ovlivněn ruským embargem a výrazným propadem kurzu rublu. I přesto však zůstalo Rusko loni největším spotřebitelem českého piva mimo země EU,“ upřesňuje František Šámal. Druhé místo patří USA a třetí Jižní Koreji, kam v loňském roce vzrostl export českého piva o více než 100 procent. Velký progres oproti předcházejícímu roku zaznamenala rovněž Čína (81% nárůst).

Sladu se vyrobilo meziročně více
Výroba sladu vzrostla meziročně o 0,8 procenta na 544 tisíc tun. Do zahraničí se vyvezlo 244 463 tun, neboli 45 procent celkové produkce. V roce 2014 byl podíl padesátiprocentní. „Tradičně jsou nejvýznamnějšími odběrateli sladu Polsko, Německo a v posledních letech i Maďarsko a Velká Británie,“ říká Richard Paulů, generální ředitel Sladoven Soufflet, největšího producenta sladu v Česku. Nejdynamičtější meziroční nárůst pak zaznamenal vývoz sladu do Brazílie a Japonska.
Hrozbou pro budoucnost českého sladařství stále zůstává zastavování zemědělské půdy a eroze. „Úbytek orné půdy je skutečně alarmující. Od roku 1991 je to více než 233 tisíc hektarů, což je téměř současná osevní plocha jarního ječmene v České republice,“ upozorňuje Richard Paulů. V posledních deseti letech činil roční úbytek orné půdy téměř sedm tisíc hektarů. Problémem je rovněž nadměrná produkce bioenergetických rostlin. „Nedodržování vhodné obměny plodin má za následek klesající úrodnost, zhoršení bonity půd, zvýšený výskyt chorob a přemnožení škůdců,“ dodává Richard Paulů.

O ČSPS:
Český svaz pivovarů a sladoven sdružuje pivovary, sladovny a další instituce, které se přímo či nepřímo podílejí na výrobě piva v České republice. Svaz navazuje na dlouhou tradici, jejíž počátky spadají do druhé poloviny 19. století. V té době jsou na našem území zakládány první profesní pivovarské a sladařské organizace. Současná podoba svazu pochází z roku 1991, kdy se podařilo profesní organizaci pivovarníků a sladovníků obnovit. V současnosti svaz sdružuje 24 pivovarských společností, 7 sladoven a 20 přispívajících členů. Mezi přispívajícími členy jsou výrobci pivního skla, etiket, technologických a technických zařízení pro pivovarský sektor, vzdělávací instituce atd. Hlavním cílem svazu je prosazování a obhajování práv a společných zájmů svých členů. Podporuje rozvoj aktivit, které přispívají k řádnému provozování předmětu činnosti členů, zajišťuje kontakty s legislativními orgány a příslušnými orgány státní správy. Svaz zastupuje zájmy svých členů i na mezinárodním poli v pivovarských a sladařských institucích a organizacích. Další informace naleznete na webových stránkách www.ceske-pivo.cz

Pivovary loni v Česku vyrobily rekordní množství piva

Publikováno:před rokemZdroj:Česká televizeAutor:ČTK

Pivovary loni v Česku vyrobily nejvíce piva v historii, jejich produkce dosáhla skoro 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 procenta více. Vývoz vzrostl o 13,3 procenta na 4,14 milionu hektolitrů. Na domácí trh šlo o 0,2 procenta méně, výstav včetně nealkoholického piva tak činil 16,25 milionu hektolitrů, zveřejnil Český svaz pivovarů a sladoven. Domácí spotřeba na hlavu klesla o litr na 143 litrů.

„Poprvé jsme se v historii přehoupli přes 20 milionů hektolitrů,“ uvedl předseda svazu pivovarů a sladoven František Šámal. O 7,3 procenta se také zvýšil dovoz piva do Česka, s hodnotou 312 tisíc hektolitrů je ale podle něj stále zanedbatelný.

Nejdůležitějšími exportními trhy ze zemí EU byly Slovensko a Německo. „Export do zemí mimo EU byl v loňském roce ovlivněn ruským embargem a výrazným propadem kurzu rublu. I přesto však zůstalo Rusko loni největším spotřebitelem českého piva mimo země EU,“ dodal Šámal. Druhé místo patřilo Spojeným státům americkým, třetí Jižní Koreji, kam vývoz vzrostl o více než sto procent.

Pokračoval pokles pití piva v restauracích
Čtyřicet procent piva se prodalo „přímo“, meziročně o procentní bod méně. Stále více se pijí ležáky, jejich spotřeba stoupla loni o 2,7 procentního bodu na 46,6 procenta. Skoro se tak vyrovnala se spotřebou výčepního piva, která činila 47,2 procenta.

O pět procent na 546 tisíc hl se zvýšila výroba nealkoholických piv. Naopak o 6,7 procenta na 281 tisíc hektolitrů klesla spotřeba míchaných nápojů na bázi piva.

O čtvrtinu stoupla tuzemská spotřeba piva v plechovkách, prodalo se ho sedm procent více. O šest procent vzrostla spotřeba piva z cisteren, naopak o procento klesl zájem o lahvové pivo a o tři procenta o sudové pivo. Prodej piva v PET lahvích klesl o čtyři procenta a činil 12 procent trhu.

Loni se v ČR vyrobilo 544 tisíc tun sladu, což je podle člena předsednictva svazu Richarda Paulů nejvíce v historii. Do 52 zemí světa se vyvezlo 244 463 tun, což bylo 45 procent z celkové produkce. Jako hrozbu pro české sladařství vnímá Paulů úbytek a erozi orné půdy. „Úbytek orné půdy je skutečně alarmující. Od roku 1991 je to více než 233 tisíc hektarů, což je téměř současná osevní výměra jarního ječmene v Česku,“ upozornil.

V Česku podle svazu nyní působí šest velkých pivovarských společností. Jde o Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken ČR, Budějovický Budvar, Pivovary Lobkowicz a Pivovary Moravskoslezské, kam patří například Litovel. Dohromady provozují 19 pivovarů. Dalších 29 pivovarů je samostatných.

1,5 procenta vyrobeného piva produkují minipivovary
Podle předsedy Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně je aktuálně v Česku 305 minipivovarů, jejich výroba ale čítá přibližně 1,5 procenta celkové produkce piva. Podle Šuráně by se jich ale uživilo i tisíc. Míní, že by mohlo jít zejména o tzv. restaurační pivovary, které vaří pouze pro spotřebu například v přidružené restauraci. „Doopravdy si nekonkurují a můžou být třeba tři v jedné ulici,“ uvedl.

Počet minipivovarů v Česku stále roste, každoročně se jich v posledních letech otevře kolem 50. Některé ale následně zavřou, či se v lepším případě zvětší jejich produkce a zmizí z kategorie minipivovarů. To se například stalo Únětickému pivovaru, který nyní vaří kolem 11 tisíc hektolitrů ročně.

Minipivovar je definovaný daňovou sazbou, kdy se nejnižší spotřební daň vztahuje na roční produkci do deseti tisíc hektolitrů. K otevření minipivovaru pak stačí podle Šuráně základní investice okolo pěti milionů korun.

Pivovary poprvé v historii vyrobily přes 20 milionů hektolitrů piva

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Pivovary loni v Česku vyrobily nejvíce piva v historii, výroba dosáhla skoro 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 procenta více. Vývoz vzrostl o 13,3 procenta na 4,14 milionu hektolitrů. Na domácí trh šlo o 0,2 procenta méně, výstav včetně nealkoholické piva tak činil 16,25 milionu hektolitrů. Informace zveřejnil na dnešní tiskové konferenci Český svaz pivovarů a sladoven. Domácí spotřeba na hlavu klesla o litr na 143 litrů.

"Poprvé jsme se v historii přehoupli přes 20 milionů hektolitrů," uvedl předseda svazu František Šámal. O 7,3 procenta se také zvýšil dovoz piva do Česka, s hodnotou 312.000 hektolitrů je ale podle Šámala stále zanedbatelný.

Nejdůležitějšími exportními trhy ze zemí EU byly Slovensko a Německo. "Export do zemí mimo EU byl v loňském roce ovlivněn ruským embargem a výrazným propadem kurzu rublu. I přesto však zůstalo Rusko loni největším spotřebitelem českého piva mimo země EU," dodal Šámal. Druhé místo patřilo Spojeným státům americkým, třetí Jižní Koreji, kam vývoz vzrostl o více než 100 procent.

Pokračoval pokles pití piva v restauracích. Čtyřicet procent piva se prodalo "přímo", meziročně o procentní bod méně.

Stále více se pijí ležáky, jejich spotřeba stoupla loni o 2,7 procentního bodu na 46,6 procenta. Skoro se tak vyrovnala se spotřebou výčepního piva, která činila 47,2 procenta.

O pět procent na 546.000 hl se zvýšila výroba nealkoholických piv. Naopak o 6,7 procenta na 281.000 hektolitrů klesla spotřeba míchaných nápojů na bázi piva.

O čtvrtinu stoupla tuzemská spotřeba piva v plechovkách, prodalo se ho sedm procent. O šest procent vzrostla spotřeba piva z cisteren, naopak se o procento klesl zájem o lahvové pivo a o tři procenta o sudové pivo. Prodej piva v PET lahvích klesl o čtyři procenta a činil 12 procent trhu.
Výroba sladu

Loni se v ČR vyrobilo 544.000 tun sladu, což je podle člena předsednictva svazu Richarda Paulů nejvíce v historii. Do 52 zemí světa se vyvezlo 244.463 tun, což bylo 45 procent z celkové produkce. Jako hrozbu pro české sladařství vnímá Paulů úbytek a erozi orné půdy. "Úbytek orné půdy je skutečně alarmující. Od roku 1991 je to více než 233.000 hektarů, což je téměř současní osevní výměra jarního ječmene v ČR," upozornil.

V Česku podle svazu nyní působí šest velkých pivovarských společností. Jde o Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken ČR, Budějovický Budvar, Pivovary Lobkowicz a Pivovary Moravskoslezské, kam patří například Litovel. Dohromady provozují 19 pivovarů. Další 29 pivovarů je samostatných. Podle předsedy Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně je aktuálně v ČR 305 minipivovarů, jejich výroba ale čítá přibližně 1,5 procenta celkové produkce piva.

Frýdlant a frýdlantský pivovar se prezentovali na srazu pivovarníků v Senátu PČR

Publikováno:před rokemZdroj:Město FrýdlantAutor:Martina PetráškováFrýdlant

V nejkrásnějších prostorách sídla Senátu Parlamentu České republiky, v Rytířském sále, se ve středu 6. dubna 2016 představili Zámecký pivovar Frýdlant a Město Frýdlant. Stalo se tak během semináře "Význam pivovaru v životě obce, města a regionu". Frýdlant na semináři reprezentoval starosta Dan Ramzer, Zámecký pivovar pak jeho majitel Marek Vávra.

"Příležitosti prezentovat Frýdlant i pivovar na semináři pivovarníků si velmi vážím. Tím spíše, že tuto možnost měly vedle nás jen další tři pivovary," uvedl starosta Dan Ramzer. Na začátek frýdlantské prezentace představil Marek Vávra historii pivovaru, hovořil o neutěšeném stavu v posledních desetiletích a informoval i o rekonstrukci objektu. Naznačil také, jakým směrem by se mohl pivovar dále rozvíjet. Poté se slova ujal starosta Frýdlantu, který zhodnotil význam nově obnoveného pivovaru nejen pro Frýdlant z řady různých hledisek. Nezapomněl také přítomné pivovarníky a senátory, kteří byli také hosty setkání, do města pozvat.

"Podobné příležitosti prezentace města a pivovaru jsou vždy přínosem. Také tentokrát jsme se potkali s řadou zajímavých a významných osobností a to nejen z oblasti pivovarnictví, ale i z oblasti cestovního ruchu. Věřím, že to Frýdlantu může pomoci třeba právě v podpoře cestovního ruchu," dodal.

Po semináři se starosta města a majitel Zámeckého pivovaru Frýdlant účastnili také předávání Výročních cen České a moravské pivovarské akademie za rok 2015. Po skončení slavnostního programu se také setkali s místopředsedou Senátu Parlamentu České republiky Přemyslem Sobotkou.

Pivovary hlásí historický rekord. Vděčí za to exportu a nealku

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Jan Sůra

Tuzemské pivovary loni uvařily nejvíce piva ve své historii. Nahoru je táhne především export, který loni stoupl o více než 13 procent. Ukazují to data, která zveřejnil Český svaz pivovarů a sladoven. Podle nich si loni Češi dali v průměru na hlavu za celý rok o dvě piva méně: roční spotřeba piva přepočtená na obyvatele klesla ze 144 na 143 litrů.

Pivovary přesto uvařily nejvíce piva v historii: celkový výstav poprvé přesáhl 20,076 milionu hektolitrů, což je o 2,2 procenta více než před rokem. Domácí spotřeba však zároveň klesla o 0,2 %, propadá se už čtvrtým rokem v řadě. Pokračuje především přesun konzumace z hospod domů: podíl sudového piva loni klesl na 40 %. Největší skok v prodejích zaznamenává pivo v plechovkách a z tanků.

Statistiky ukazují postupný přesun k dražším pivům: ležáky už dohnaly svým podílem na trhu výčepní piva s nižším obsahem alkohol. Po několika letech také stoupl i dovoz piva, především z Polska. Stále roste prodej nealkoholických piv, za loňský rok prodeje stouply o 5 procent. Za deset let se jeho prodeje zdvojnásobily.

Na export šla loni pětina objemu u nás uvařených piv, nejvíce se dařilo vývozu do zemí Evropské unie. Pokles o třetinu naopak hlásí export do zemí mimo EU, především kvůli sankcím v Rusku. Největším odbytištěm českého piva v zahraničí je Slovensko, které poprvé v žebříčku předehnalo Německo.

V Česku se vloni uvařilo historicky nejvíce piva, pomohl hlavně silný export

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Michal Šenk

● Češi vyrobili vloni rekordní množství piva, sami ho ale pijí méně.
● Pivovary v Česku v loňském roce uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, celkový výstav tak vzrostl na historicky rekordní hodnotu.
● Výrobu táhl především export, vyvezlo se rekordních 4,1 milionu hektolitrů, což je meziroční nárůst o 13,3 procent.

Loňský růst produkce pivovarů táhl export. "Domácí produkce se držela na předloňské úrovni a ani loni se nevrátila nad úroveň doby před zvýšením spotřební daně," říká k výsledkům odvětví předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Spotřeba piva na domácím trhu v přepočtu na obyvatele znamenala lehký pokles ze 144 na 143 litrů piva za rok.

Domácí spotřeba piva, v níž jsou Češi dlouhodobě na světové špici, stagnuje už několik let. "Dál klesala spotřeba výčepního piva, naopak vzrostla spotřeba ležáků. Loni se tak křivky spotřeby poprvé téměř setkaly a vyrovnaly na úrovni 47 procent trhu," dodává František Šámal s tím, že zbylých šest procent trhu připadá na různé speciály.

Meziročně vzrostla o pět procent také výroba nealkoholického piva na 546 tisíc hektolitrů, což je pokračováním dlouhodobějšího trendu.

Pokračoval pokles prodeje piva v pohostinstvích. Loni se v restauracích barech a hospodách uskutečnilo jen 40 procent prodejů, balené pivo prodané v maloobchodě, na němž jsou zpravidla nižší marže, dál posilovalo.

Import piva pak vzrostl o 7,3 procenta, ale co do poměru domácí spotřeby a importovaného piva, zůstává na nejnižší úrovni v Evropě. Konkrétně se loni do Česka dovezlo 312 tisíc hektolitrů zahraničního piva.

Export českého piva vzrostl meziročně o více než 13 procent na rekordních 4,14 milionu hektolitrů. Nejvíc do sousedních zemí, na Slovensko a do Německa. "Export do zemí mimo EU byl v loňském roce ovlivněn ruským embargem a výrazným propadem kurzu rublu. I přesto však zůstalo Rusko loni největším spotřebitelem českého piva mimo země unie," upřesňuje Šámal.

Tyto dílčí statistiky sečteno podrženo znamenají, že se v Česku loni uvařilo historicky nejvíc piva, konkrétně 20,1 milionu hektolitrů. O 2,2 procenta víc než v roce 2014.

Češi uvařili rekordní množství piva. Více už ho ale nevypili, pomohl silnější vývoz

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:Michal Šenk

Produkce tuzemských pivovarů loni stoupla na 20,1 milionu hektolitrů - nejvíce v historii. Výrobu táhl především export, vyvezlo se rekordních 4,1 milionu hektolitrů. Průměrný Čech loni vypil o litr méně než před rokem. Pokračuje i pokles spotřeby piva v restauracích a hospodách.

Tuzemské pivovary loni uvařily nejvíce piva v historii – 20,1 milionu hektolitrů, což je o 2,2 procenta více než v roce 2014. Statistiku dnes zveřejnil Český svaz pivovarů a sladoven.

Loňský růst produkce táhl export. Spotřeba v samotném Česku sice zůstává dlouhodobě na světové špičce, ale už několik let stagnuje. Každý obyvatel loni vypil v průměru 143 litrů piva – o litr méně než před rokem.

"Tuzemská produkce se držela na předloňské úrovni a ani loni se nevrátila nad úroveň před zvýšením spotřební daně," říká předseda svazu František Šámal.

Dál klesala spotřeba výčepního piva, naopak vzrostla spotřeba ležáků. Loni se tak křivky spotřeby poprvé téměř setkaly a vyrovnaly na úrovni 47 procent trhu,“ upřesňuje Šámal. Zbylých šest procent trhu připadá na různé speciály.

Pokračuje pokles spotřeby piva v restauracích, hospodách a dalších podnicích. Podíl tohoto prodeje loni klesl z 41 na 40 procent, zbytek tvoří balené pivo prodávané v obchodech, na němž mají pivovary zpravidla nižší marže než v pohostinství.

Výroba nealkoholického piva meziročně stoupla na 546 tisíc hektolitrů, růst o pět procent je pokračováním dlouhodobějšího trendu.

Vývoz českého piva loni stoupl na rekordních 4,14 milionu hektolitrů, meziročně o více než 13 procent. Nejvíce se na tom podílely sousední země – Slovensko a Německo. „Rusko sice zůstalo největším spotřebitelem českého piva mimo země Evropské unie, export byl ale v loňském roce ovlivněn ruským embargem a výrazným propadem kurzu rublu,“ připomíná Šámal.

Dovoz zahraničního piva do Česka sice vzrostl o 7,3 procenta na 312 tisíc hektolitrů, ale co do poměru tuzemské spotřeby a dovozu zůstává na nejnižší úrovni v Evropě.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251