Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Češi objevili kouzlo piva v plechovce, prodeje rostou dvouciferným tempem

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Dušan Kütner

V západní Evropě a Spojených státech je pivo v plechovce běžná věc, v Česku však šlo léta o okrajovou záležitost. Přístup Čechů k plechovkovému pivu se ale mění. V uplynulých dvou letech prodeje piva v plechovém obalu rostou dvouciferným tempem. Pivo v plechovce přitom bývá dražší než v lahvi. Nárůstu ale pomáhá i export, který táhne tuzemské pivovarnictví již od dob krize.

Loni tak stouply prodeje piva v plechovce podle údajů Českomoravského svazu pivovarů a sladoven o celou čtvrtinu a podíl plechovkového piva na tuzemské spotřebě dosáhl sedmi procent, což je o dva procentní body více než o rok dříve. Tempo růstu se přitom stále zrychluje – mezi lety 2013 a 2014 činil šestnáct procent, o rok dříve pak jen osm. Naopak další obaly – lahve, sudy a plastové lahve – se loni prodávaly méně.

Rostoucí zájem dokonce přiměl některé producenty k nemalým investicím. Pivovar Krušovice ze skupiny Heineken dal loni sto milionů korun do nové balicí linky na plechovky. Do nové stáčecí linky do plechovek nedávno investoval Pivovar Nymburk padesát milionů korun, což z ní činí největší investici v historii „hrabalovského“ pivovaru. Předloni mu stoupla poptávka po plechovkovém pivu o výrazných 34 procent a loni to bylo obdobné. Novou stáčecí linku plánuje i Prazdroj.

„Pivo v plechovce má při nynějším životním stylu a jisté pohodlnosti lidí svůj podíl na trhu. Sedm procent není konečné číslo, předpokládáme, že jeho podíl na trhu naroste do dvouciferných čísel,“ řekl ředitel a majitel nymburského pivovaru Pavel Benák. Splácet úvěr přitom pomáhá i zájem jiných pivovarů bez vlastní linky o stáčení piva do plechovek.

Nárůst prodejů o pětinu zaznamenala loni i předloni tuzemská dvojka Staropramen. Loni proto firma investovala do stáčecí plechovkové linky na pražském Smíchově více než 100 milionů korun. Rostoucí zájem přičítá mimo jiné tomu, že Češi jezdí stále častěji na dovolené, na které je praktičtější vzít si balení plechovek než basu lahví.

„Plechovkový obal skýtá jisté pohodlí a umožňuje vypít pivo i v situaci, ve které by si člověk pivo ve skle nebo točené nebyl schopen dát. A jak i česká společnost bohatne, je ochotna připlatit si i za pivo v plechovce,“ řekl již dříve deníku E15 tehdejší šéf Staropramenu Zbyněk Kovář.

Češi a pivo? Jsme konzervativní, ale nové chutě nás lákají, říká sládek

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeňský deníkAutor:Miroslava VejvodováModrá Hvězda

Pivo. Nápoj, kteří mnozí Češi považují za národní poklad. O oblibě tohoto moku svědčí i údaj, který byl před jedenácti lety zapsán do Guinnessovy knihy rekordů. V ní stojí, že Češi se řadí se spotřebou piva 160,5 litru na osobu za rok k největším konzumentům piva na světě.

Nebývalý rozkvět zažívají v posledních letech takzvané malé pivovary. Mezi těmi západočeskými je nepřehlédnutelný pivovar Modrá hvězda v Dobřanech, založený v roce 1998, jehož piva se pyšní hned několika oceněními. Jmenujme například zlaté pivní pečetě, medaile za české pivo roku, jarní cenu českých sládků nebo titul Regionální potravina Plzeňského kraje. „Pokud chce být výrobce piva úspěšný, musí do té práce vkládat hlavně lásku. To je celá filozofie," vysvětluje muž, který za vším stojí, dobřanský sládek Petr Petružálek. Loni mimo jiné obdržel výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie.

Čím to je, že malé pivovary u nás zažívají takový boom?
Pozor, ve světě je podíl malých pivovarů na trhu mnohem větší, u nás máme ještě hodně co dohánět. Malé pivovary dnes v tuzemsku zaujímají zhruba jeden a půl až dvě procenta pivovarského trhu ve srovnání s těmi velkými hráči, kteří vyrobí více než deset milionů hektolitrů piva za rok. Pro srovnání náš dobřanský pivovar vyrobí do pěti set hektolitrů piva za rok.

Dále je důležité si říct, že Češi jsou, co se týče piv, hodně konzervativní. Jsou však také zvědaví a novoty je lákají, a právě to nahrává minipivovarům. Lidé objevují a vyhledávají nové chutě. Podívejte se na hospody, které začaly nabízet piva z malých pivovarů. Ta piva mají výtoč a daří se jim. Podle mého názoru je dobré, když je výběr pestrý.

Na Plzeňsku je dnes malých pivovarů hodně, kolem tří desítek. Jak si má člověk vlastně vybrat?
Na tohle nejde přesně odpovědět. Podstatné ale je, že člověk ten výběr má a sám si pak vybere to, co mu chutná.

Je tedy dobře, že se u nás malé pivovary rozrůstají?
Rozhodně ano. Já jsem byl například v únoru v australském Melbourne, což je tedy oproti Plzni obrovské město, a tam je kolem stovky minipivovarů. Není výjimkou, že přijdete do místního klubu a na čepu máte čtyřicet druhů piv.
Chci tedy podotknout, že je dobře, že malé pivovary přibývají i u nás.

Není to ale někdy na úkor kvality?
Důležité je říci si, co je dobré a co je špatné. Ne každý minipivovar bude automaticky vyrábět dobré pivo jenom proto, že je to minipivovar. Přál bych si, aby zákazník začal vnímat vlastní chuť piva, aby rozlišoval. Nemůže mu být jedno, jaké pivo pije.

Co je pro sládka důležité?
Prioritou dobrého výsledku je čistota. Můžeme si povídat o tradičních surovinách, jako je voda, slad, chmel či kvasnice, to je ale standard, který musí být kvalitní, když chcete kvalitní výrobek. Další faktor, který beru v potaz, je nebát se investovat, protože i když děláme všechno ručně, vidím, že je zapotřebí do toho stále investovat. Základem jsou tedy čistota a suroviny a před ně bych já osobně dal ještě lásku. Pivovarnictví miluji, je to můj život, a tohle když dáte tomu výrobku, tak musí být dobrý.

Hodnotíte jako sládek piva z jiných pivovarů?
Samozřejmě. Ochutnal jsem jich řadu, nevyhnu se tomu ani na dovolené. Je to taková profesní deformace. Jezdím také na degustační soutěže, abych měl přehled.

Za piva z malých pivovarů si lidé často připlatí…
…ano, to je ovšem dané hlavně způsobem výroby. Ve velkém pivovaru uvaří za šest hodin várku čtyř set hektolitrů piva, protože 
na to mají varnu. Já udělám za stejnou dobu pět hektolitrů. Dál je to také o tom, že já všechno dělám ručně, 
zatímco ve velkém podniku je automat. A takových věcí je víc, takže cenově to úplně nejde srovnávat. Je třeba, aby český pivař pochopil, že za poctivou rukodělnou práci si musí připlatit. Přál bych si rovnež, aby lidé vnímali, že když si dají pivo z malého pivovaru, pijí české pivo. Když jsem byl v Austrálii, nedával jsem si americká či jiná piva, ochutnával jsem ta místní.

Když je řeč o Austrálii, v únoru jste v Melbourne pomáhal s rozjezdem minipivovaru The Foreigner Brewing Company, který spoluvlastní český přistěhovalec. Jak jste se k tomu dostal a jak to pak vypadalo na místě?
Dostal jsem se tam 
přes svého kamaráda Miroslava Komana z Přeštic, jehož syn Míra se v Austrálii usadil. S kamarádem, který je Čechoaustralan, se už loni rozhodli, že by si chtěli vařit vlastní pivo. Oslovili mě, abych jim s tím pomohl, abych jim ukázal, jaký je postup a co všechno 
je třeba udělat. Takovou nabídku jsem nemohl odmítnout. Prvně jsem tam jel už v loňském roce a uvařil jsem čtyři druhy piv: desítku, dvanáctku, klasicky spodně kvašenou po českém způsobu, a speciály 'pale ale' a 'indian pale ale', což jsou svrchně kvašená piva. Loni to ale bylo jen pro samotné majitele a jejich známé, neboť pivovar ještě neměl licenci. Tu se ale letos podařilo získat. Také se rozšířila varna.

Opět jste vařil čtyři druhy piv?
Ano i tentokrát. Desítka a dvanáctka zůstaly, ovšem v kategorii 'ale' nastala malá změna. Uvařil jsem takový silnější pale ale, třináctku, a tím čtvrtým pivem bylo summer ale, což byla voňavá a svěží letní desítka.

V jakých objemech jste tam vařili pivo?
Varna má 650 litrů a ležácké tanky 1650 litrů. Do nich jsme uvařili tři dávky.

Jsou dnes v tom pivovaru schopni pokračovat sami?
Ano a co vím, jde jim to dobře. Já jsem jim ukázal výrobní postupy, předal jsem jim receptury a teď už je to na nich. Samozřejmě spolupracujeme nadále, ovšem už jen na dálku. Například jsme takhle ladili chlazení tanků.

Bylo zmíněno, že v Austrálii jste objevoval místní piva. Pochutnal jste si?
Musím říct ano i ne. Je to jako všude ve světě. Jsou pivovary, které vyrábějí dobrá piva, a ty, které dělají méně dobrá piva. Ochutnával jsem čepovanou i lahvovou produkci, a to nejen v Melbourne. Například jsme se vydali 
na víkend na jih k pobřeží oceánu, což je mimo jiné 
ráj surfařů, a tam se nachází několik pivovarů. Všiml jsem si, že v pivovarech, které jsem navštívil a byl jsem s nimi i nadmíru spokojen, čerpali z evropských zkušeností. Musím ale říct, že jsem si v Austrálii pochutnal na pivech typu 'pale ale' a 'summer ale'. Na tato piva jsem mířil cíleně, abych měl inspiraci a rovněž co nejobjektivnější zkušenost ke svému řemeslu.

Překvapilo vás tam něco?
Čecha překvapí tamější způsob čepování i chlazení piva. U nás jsme zvyklí na krásnou vysokou bílou pěnu a tam to lidově řečeno nabryndají až po okraj sklenice a téměř to přetéká ven. Nějaké ztráty vůbec neřeší, o čemž by si naši hospodští leda tak mohli nechat zdát. A co se týče chlazení, tak to oni nemají jako my, tedy chlazený sklep pro spodně kvašená piva. Kdo nemá chladicí boxy, má prostě omrzlou pípu; je tam vháněný glykol. Pivo pak dostanete ledové. My bereme jako správnou konzumační teplotu 7 až 8 stupňů Celsia, zatímco u nich dostanete pivo o teplotě tři až čtyři stupně Celsia, tedy podchlazené. Lidé v Austrálii mají též běžně v oblibě takzvaný cider, což je příjemný alkoholický nápoj jablečného nebo jiného ovocného typu oblíbený hlavně v létě. U nás je to ještě v plenkách, i když už i tady lidé přicházejí cideru pomalu na chuť.

Když je řeč o ochutnávání piv, jak by je měl vlastně člověk ochutnávat?
Jako degustace vín, tak i degustace piv má svá pravidla. Tím základním je, že vždy by se mělo pít od nejlehčího světlého piva vzhůru. A neochutnávat po půllitrech, ale dát si třeba dvě deci.

Zpět do české kotliny. Na jakém pivu si pochutnáte u nás?
Protože jsem výrobce, zajímají mě všechny styly. Celosvětovým trendem jsou dnes aromatická svrchně kvašená piva typu 'ale', takže ta mě teď zajímají a osobně se mi hodně líbí. Když to ale shrnu, vždycky si vyberu pivo podle toho, co právě říkají mé chuťové pohárky. Oblíbený mám i tradiční český ležák, který by podle mého názoru měl vařit každý dobrý tuzemský pivovar, neboť je to naše tradice a též světová rarita.

Anheuser-Busch InBev získá podmínečný souhlas Evropské unie s převzetím SABMiller

Publikováno:před rokemZdroj:Web4TradeAutor:ČTK

Největší světový výrobce piva Anheuser-Busch InBev zřejmě získá podmínečný souhlas Evropské unie s převzetím svého menšího konkurenta SABMiller, majitele Plzeňského Prazdroje, poté, co AB InBev souhlasil s výrazným odprodejem majetku. Uvedly to dnes tři nejmenované zdroje agentury Reuters. Evropská komise má své rozhodnutí oznámit do 24. května. Brusel i pivovar Ab InBev se k tvrzení zdrojů odmítly vyjádřit.

AB InBev chce posílit svou přítomnost v Africe a v zemích Latinské Ameriky, aby si vynahradil horší podmínky na trzích jako Spojené státy, kde spotřebitelé dávají přednost koktejlům a řemeslným pivům před ležáky. AB InBev, který vyrábí piva jako Stella Artois nebo Corona, získá plánovaným převzetím SABMilleru za více než 100 miliard dolarů (2,4 bilionu Kč) třetinový podíl na světovém trhu s pivem.

AB InBevu se podle zdrojů podařilo zmírnit obavy regulátorů z narušení hospodářské soutěže v EU, když souhlasil s prodejem značek piv Peroni, Grolsch a Meantime japonské skupině Asahi Group Holdings. V dubnu pak skupina oznámila plány na prodej veškerých aktivit SABMilleru v Česku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Slovensku, aby tak odstranila poslední obavy Evropské komise.

Ab InBev naráží na obavy z narušení zdravé hospodářské soutěže také v jiných oblastech. Pivovar prodává rovněž podíl SABMilleru v americkém společném podniku MillerCoors. Zbavuje se i podílu SABMilleru ve společném podniku China Resources Snow Breweries. Souhlas s akvizicí již získal od úřadů v Austrálii a v Jihoafrické republice.

Uplynulo 120 let od otevření první restaurace v areálu Budějovického Budvaru

Publikováno:před rokemZdroj:Regionální novinyBudvar

V úterý 17. května 2016 uplynulo 120 let od slavnostního otevření první restaurace v areálu pivovaru Budějovický Budvar. Pro občany Českých Budějovic to byla významná společenská událost, o které informovaly i české noviny Budivoj (ročník 32, čtvrtek 21. května 1896, str. 2):
"Restaurace českého akciového pivovaru byla sice teprve v neděli oficielně otevřena, ale již v sobotu bylo tam po celý den nabito. V neděli byl proud žíznivých poutníků - možno-li ještě větší. Restaurace, jest elegantně zařízena a pozůstává z velkého a malého sálu, dále z dvou místností pro úředníky a personál z pivovaru. Veškeré místnosti pivovaru jsou elegantně jako nejlepší velkoměstské restaurace zařízeny a elektricky osvětleny. Restauratér p. Otto Němeček, bývalý vrchní číšník u arcivévody Štěpána v Praze, v Grandhotelu v Kolíně a pak správce restaurace Mayerovy (dříve Petzoldovy) a šlechtického kasina v Praze, v Celetné ulici, jest chvalně známý odborník, kuchyň i sklep jeho jsou výtečné a odporučují se všem labužníkům co nejlépe. Hosté, kteří dříve konali výlety na kovárnu a do německých hostinců ve Kněžských a Čtyřech Dvořích, do Čes. Vrbna a jiných obcí německých, dají při svých výletech zajisté přednost znamenité restauraci pana Němečka. Také v pondělí a v úterý navštívili restauraci četní hosté, kteří si restauraci velice libuji. Podél silnice, lípovým stromořadím ozdobené, sedí se to také pěkně venku ve stínu a pivečko české v parnu tím více chutná a žíznivé poutníky láká. V pondělí počalo se v zahradě se stavbou letní verandy."

Zahradní restaurace s prostorným kuželníkem zahájila provoz v létě 1896. Pivovarská restaurace se od začátku stala útočištěm nejrůznějších českých spolků. Rušno v ní bylo i v zimě, protože vedení Českého akciového pivovaru povolilo Sokolům, aby si vedle kuželníku zřídili veřejné kluziště. Pivovar se stal po Besedě druhým významným centrem českého národního života ve městě. V pivovarské zahradě se počínaje rokem 1896 konaly srazy a slavnosti českých spolků jako například Matice školské, Sokola, Obce baráčníků a jiných, které značně přispívaly k rozvoji národního uvědomění i společenského života českého obyvatelstva. Největší oblibě se těšily tzv. Matiční slavnosti, které byly od roku 1899 pořádány každoročně, zpravidla poslední neděli v červnu. Šestnáctá, a zároveň poslední Matiční slavnost, neměla šťastný konec. Byla přerušena v důsledku sarajevského atentátu a Rakousko-Uhersko stanulo na prahu první světové války. (Zdroj: I. Hajn: kniha "Budweiser Budvar (1895 - 2015)", vydavatel: Budějovický Budvar, n. p., 2015).

V prostorách, kde fungovala první pivovarská restaurace, je dnes "Společenský sál pana sládka" pro 80 osob. V něm se pořádají bankety, svatební hostiny nebo firemní školení. Původní vchod z Pražské třídy je dnes již zazděný. Od 60. let byla pivovarská restaurace přemístěna do nové budovy v ulici K. Světlé. Pivnice "Formanka" v prvním patře patřila v 70. a 80. letech minulého století mezi nejpopulárnější českobudějovické restaurace. V roce 1981 se šéfkuchařem "Formanky" stal pan Milan Bláha. Když byla dne 24. ledna 1996 - bezmála po sto letech - pro veřejnost otevřena dnešní Pivnice Budvar, pan Bláha se v ní stal šéfkuchařem a na této pozici pracuje dodnes. Pivnice Budvar nabízí širokou nabídku jídel tradiční české kuchyně a perfektní obsluhu. Vyhlášená jsou zvláště vepřová kolena, svíčková a budvarský guláš se špekovým knedlíkem. V turistické sezóně bývá v době obědů a večeří beznadějně obsazena. Lidé často využívají Pivnici Budvar k uspořádání rodinných oslav, nebo podnikových večírků.

Tradiční Pivovarská čtvrtka už podevatenácté

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.czAutor:Petr Marek

Z osmi tras o délce 10 až 21 kilometrů si budou letos vybírat turisté, kteří se v sobotu 21. května postaví na start 19. ročníku největšího a nejoblíbenějšího pochodu na Moravě, tradiční Pivovarské čtvrtky, kterou pořádá pivovar Holba ve spolupráci s Klubem českých turistů. Poprvé se uskutečnila už v roce 1973 a od roku 1997 se koná každoročně.

„Od té doby získává na popularitě a na trasy vyráží stále více lidí. Bez rozdílu pohlaví, věku i kondice. To, co mají společného, je vztah k pohybu, přírodě a láska k dobrému pivu. Odhodlání vychutnat si Jeseníky s Holbou každoročně přivádí na start několik tisíc účastníků pochodu. Třeba loni to bylo 3500 lidí,“ řekla Právu mluvčí Holby Hana Matulová.

Letošní čtvrtka startuje z Hanušovic, Šumperka, Králíků a Velkých Losin. Z každého startovacího místa bude možné vyrazit pouze na příslušné tratě. Kudy povedou, je možné zjistit už nyní na mapách, zveřejněných na webu pivovarskactvrtka.cz.

Mapu navíc získá každý účastník na startu a k tomu nutnou výbavu včetně kupónu na občerstvení i slosovatelný lístek do tomboly. „Dospělí se mohou těšit na pivo gratis, aby spláchli našlapané kilometry, zatímco dětem doplní ztracené kalorie oblíbené oplatky a nealko,“ uvedla mluvčí.
Nejvíc táhnou desetikilometrové túry

Trasy jsou připraveny tak, aby byly dobře schůdné, řádně značené a bezpečné. Největší zájem je každoročně o túry okolo 10 kilometrů. Kratší štreky osvěží programová zastavení a všechny účastníky pak společné posezení v cíli na nádvoří pivovaru Holba.

Nejnáročnější trasa (21 km) startuje v Králíkách a vede přes pramen Tiché Orlice a vrchol Jeřáb, odkud je při jasném počasí nádherný výhled, až do hanušovického pivovaru. Ze stejného místa je vedena i trasa dlouhá 20 km. Čtyři startují v Hanušovicích (10, 12, 16 a 21 km), další dvě z Šumperka (18 km) a Velkých Losin (17 km).

Hitem léta možná bude HELIOVÉ PIVO !!

Publikováno:před rokemZdroj:CMB

Chcete přitáhnout pozornost a nové návštěvníky do vašeho minipivovaru ? Chcete rozšířit nabídku o nový druh piva, který nenabízí žádný pivovar v dalekém okolí ? Chcete šokovat vaše hosty a zajistit, že na návštěvu vašeho podniku nikdy nezapomenou ? Zapomeňte na ovocné příchutě a příběhy o historicky věrných recepturách, kterým už nikdo nevěří. Zbořte všechny zábrany českých sládků, kteří ctí tradice, ale nedokážou opravdu překvapit ! Nabídněte HELIOVÉ PIVO !!

Jak se (asi) vyrábí heliové pivo ?
Není v tom žádná velká věda. Prostě vyrobíte jakékoli pivo klasickým postupem a přidáte do něj helium.

Co k tomu budete (asi) potřebovat ?
●Tlakový nerezový tank pro skladování a přípravu hotového piva – tzv. přetlačný tank. Ideální je, když je vybavený armaturou pro připojení syticí svíčky.
●Syticí svíčku s kamenem ze sintrované nerezové oceli ACOS-02 s co možná nejmenší zrnitosti pro pomalé rozpouštění plynu do hotového nápoje.
●Pokud není tank vybavený armaturou pro připojení syticí svíčky, pak je možné použít tzv. difuzor JOX-02 – musíte ovšem technicky vyřešit prostup hadičky tlakovým tankem
●Speciální aparaturu dávkování plynu , tzv. OxyMan nebo OxyBoy MTOM-01. Tato není nutná, budete-li dávkovat plyn manuálně.
●Tlakovou láhev s heliem – lze zakoupit u prodejců technických plynů + zapůjčený redukční ventil na hélium.
●Několik hadiček.

Plzeňský Prazdroj nabízí hokejistům Zlato za zlato

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeň.czPrazdroj

Na letošní Mistrovství světa v hokeji se společně pro zlato vydala česká reprezentace s generálním partnerem, pivem Pilsner Urquell. Nyní, před závěrečnými boji, které rozhodnou o úspěchu našeho týmu, tento partner vyhlašuje speciální motivaci pro naše hráče a trenéry. Jestliže přivezou z Moskvy zlaté medaile, věnuje hokejistům 2016 plzeňských piv v národním dresu a trenérům týmu pivo na rok zdarma.

„Od začátku našim hokejistům věříme a fandíme, vyjadřujeme to i v kampani SPOLEČNĚ PRO ČESKÉ ZLATO, která začala již před mistrovstvím. Je radost sledovat, jak našemu týmu opět s náležitou hrdostí fandí celý český hokejový národ, ať už doma nebo u TV obrazovek v hospodách nebo náměstích. Všichni věříme, že naši mají velkou šanci získat zlaté medaile bez jakékoli další motivace, ale i tak jsme se pro ni rozhodli a nabízíme zlato z Plzně za zlato z Moskvy“, říká manažer značky Pilsner Urquell Luděk Baumruk.

Pokud hokejisté získají zlaté medaile, dostanou hráči 2016 plechovek z limitované „hokejové“ edice piva Pilsner Urquell v barvách národního dresu, aby mohli slavit třeba společně s fanoušky. Hokejový partner ale nezapomene ani na trenéry, kteří v případě úspěchu dostanou pivo na celý rok, tedy 360 piv.

Padl nový světový rekord! Podívejte se na pivo v hlavní úloze

Publikováno:před rokemZdroj:Sport.cz

Na atletickém oválu se připravuje chlápek oděný pouze v trenýrkách a s jednou podivnou rukavicí, která navíc vypadá, že je gumová. Několik přihlížejících začíná tleskat a nadšeně jásat. Padá výstřel. Atlet do ruky nechráněné rukavicí bere láhev piva a obrací ji do sebe. I takhle skromně může začínat úspěšný pokus o nový světový rekord. Pivní dvoumíle není pro každého.

Jim Finlayson z Britské Kolumbie není žádné ořezávátko. Patří mezi kanadské elitní běžce, je národním maratónským šampiónem a dříve se do historie zapsal také jako držitel světového rekordu na pivní míli. Průběžně vypít čtyři piva a odběhnout čtyři ovály na stadionu, to už vyžaduje velmi zkušeného běžce ‒ a nejenom běžce. Že se nyní pustil Finlayson do dvounásobné kilometráže i litráže tak není náhoda. Ještě před výběhem upozorňuje ostřílený atlet obecenstvo, že jeho současné počínání může mít i nežádoucí vedlejší účinky. Vyzdvihuje hlavně skutečnost, že pivní dvoumíli se ještě nikdy nikomu nepodařilo uběhnout bez potupného vržení. Jak dopadne on?

Pivní dvoumíle obnáší konzumaci jednoho piva o obsahu alkoholu alespoň 5 % a objemu 355 ml, uběhnutí jednoho 400metrového oválu a toto ještě sedmkrát zopakovat. Co nejrychleji. Poslední kolo, kdy běžcům v žaludcích žbluňkají necelé tři litry pěnivého moku, je samozřejmě nejnáročnější. Pokud některé z piv opustí během závodu běžcovy útroby, je tento penalizován kolečkem navíc.

Jim Finlayson nakonec vytvořil nový světový rekord v této neobvyklé disciplíně výkonem 11:39 min. Zaslouží si však obdiv? Asi nakonec ano. I přes zdržení, které představuje konzumace piva, udržel průměrnou rychlost na úctyhodných 3:38 minutách na kilometr. Navíc se mu podařilo donést všechna piva přes cílovou čáru. Až poté co ji překonal, spěchal k nejbližšímu stromu

Kozel lidem: Pivovar daruje 300 tisíc Velkopopovicku

Publikováno:před rokemZdroj:ČtiDoma.czVelké Popovice

Můžete požádat od deseti do padesáti tisíc korun na váš projekt. Pokud jste od Benešova, Černošic nebo Říčan. Uzávěrka přihlášek je 30. června 2016. Grantový program je ušit na míru potřebám regionu.

Komu, kolik a na co?
Území projektů realizovaných v okolí pivovaru ve Velkých Popovicích zahrnuje obce s rozšířenou působností Černošice, Říčany a Benešov a jejich spádovou oblast. Žadatelé mohou vznést požadavek na grantovou podporu od 10 000 do 50 000 Kč. Celkem bude rozděleno 300 000 Kč. Cílem podpory je komunitní rozvoj a podpora místních tradic. O podporu může žádat nezisková organizace, tedy spolek, obecně prospěšná společnost, účelové zařízení registrované církve a náboženské společnosti založené církví a náboženskou společností pro poskytování charitativních služeb, ústav, příspěvkové organizace.

Příklady podporovaných projektů:
● sportovní akce, vzdělávací programy, kultura
● sousedské vztahy
● umělecká díla a oživení veřejných prostranství
● ochrana přírody
● podpora místních tradic a dědictví
● pořádání dobročinných a fundraisingových setkání
● podpora komunitního a mezigeneračního učení a předávání znalostí
● rozvoj volnočasových aktivit pro různé věkové a zájmové skupiny ve vztahu k regionu
● podpora cestovního ruchu s důrazem na místní specifika

Seminář pro žadatele probíhá 18. května 2016 od 13,30 do 15:30 ve Velkopopovické Kozlovně. (Ringhofferova 1, Velké Popovice) - plakátek ke stažení v příloze článku.

Úplnou informaci o programu najdete na stránce Nadace rozvoje občanské společnosti.

Analýza potřeb regionu
Potřeby regionu zjišťovala analýza a dotazování místních obyvatel. Agentura PPM Factum položila 15 otázek 111 respondentům v regionu. Největší očekávání od pivovaru mají obyvatelé v podpoře místního podnikání a cestovního ruchu či vytváření pracovních příležitostí. Mezi obyvateli Ladova kraje převládá názor, že podpora by měla směřovat zejména do prevence kriminality a pomoci znevýhodněným spoluobčanům. Téměř dvě třetiny považují pivovar Velké Popovice za společensky odpovědnou firmu. Značka Velkopopovický Kozel by podle obyvatel měla být spojována s pěstováním surovin pro výrobu piva, udržováním tradic a podporou komunitního života.

Podpora profesionálních nadací
Doporučení k nejvhodnějším oblastem podpory dali také partneři projektu - Fórum dárců a Nadace rozvoje občanské společnosti. „Klíčovým trendem ve firemním dárcovství je zaměření na regionální potřeby. Další přínosnou inovaci vidím v jasném a transparentním grantovém procesu, jehož odborným garantem je přední česká Nadace rozvoje občanské společnosti,“ říká výkonná ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová.

Důraz na různorodost
Grantový program má napomoci k trvale udržitelnému rozvoji, podporuje rozvoj lokálních neziskových organizací a zapojuje veřejnost. „Víme, že každý potřebuje něco jiného, někde si o pomoc říká životní prostředí, jinde je zase potřeba podpořit život ve veřejném sektoru. To je také důvod, proč o tom, kdo získá naše prostředky, necháme spolurozhodovat i obyvatele daného regionu,“ vysvětluje Drahomíra Mandíková, ředitelka vnějších vztahů a komunikace a členka představenstva Plzeňského Prazdroje.

Asahi nemá zájem o další značky SABMilleru; kupec pro „Plzeň“ se tak dále hledá

Publikováno:před rokemZdroj:Patria OnlineAutor:Pavel Petr

Jednou z podmínek spojení SABMilleru a AB InBev bylo odprodání určitého podílu aktiv pivovaru SABMiller v Evropě, aby spojené entity pivovarů nebyly v očích antimonopolních úřadů příliš vlivné. Což by mohlo vést k zamítnutí celé transakce. Pivovar SABMiller se již dohodnul na prodeji značek Peroni, Grolsch a Meantime japonské skupině Asahi za 2,55 mld. EUR.

Následovala další nabídka pivovarů ve střední a východní Evropě, včetně českého pivovaru v Plzni. Logicky se nabízelo, že je možné, aby i tyto pivovary převzala skupina Asahi. Tuto nepodloženou spekulaci však dnes šéf Asahi nepotvrdil a skupina Asahi tak nebude usilovat o koupi značek Pilsner Urquell v České Republice, Kompania Piwowarska v Polsku, dále slovenský pivovar Topvar nebo maďarský pivovar Dreher Breweries.

Společnost Asahi uvedla, že nebude podávat nabídku na koupi těchto pivovarů. Prezident firmy řekl, že pivovary zevrubně studovali, ale zájem o ně nemají, protože nezapadají do jejich koncepce. Na druhou stranu uvedl, že skupina bude hledat potenciální možnosti dalších akvizic v globálním měřítku.

Podle vedení firmy by společnost unesla dalších 2,7 mld. USD zadlužení za účelem dalších akvizic bez dopadu na vlastní kreditní rating. Asahi může také emitovat dluhopisy s nízkým úrokem díky prostředí, které v Japonsku udržuje Bank of Japan.

Asahi tak sází výrazně více na pivovary, které mají větší prezenci v západní Evropě než v jiných částech Evropy. Asahi kupuje pivovary na různých místech planety. Naposledy tak koupila pivovar na Novém Zélandě jménem Independent Liquor v roce 2011, ještě předtím v roce 2009 19,9 % podíl na čínském pivovaru Tsingtao Brewery.

Japonci chtějí zkusit prodávat svoje vlastní japonské pivo skrze nakupované pivovary v Evropě. Tuto strategii hodlají vyzkoušet se svým nejlépe prodávaným pivem na domácím trhu Super Dry.

Na závěr projevu uvedl šéf Asahi, že se skupina necítí být ohrožována vznikajícím superpivovarem AB Inbev – SABMiller, který po spojení bude představovat celou třetinu světového výstavu piva. Důvodem podle vedení je to, že Asahi se chce orientovat na prémiové značky piva.

Čeho se obává více, je obrovská kupní síla pivovaru a s tím potenciálně sníženého přístupu ke klíčovým surovinám pro výrobu piva jako je slad nebo chmel. Proto šéf skupiny Asahi uvedl, že se skupina musí ujistit, že bude mít dostatečný přístup ke všem klíčovým surovinám.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251