Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Brusel vyšetřuje AB InBev kvůli blokování dovozu piv do Belgie

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Evropská komise začala vyšetřovat, zda největší světová pivovarnická společnost Anheuser-Busch InBev neporušuje na belgickém trhu pravidla hospodářské soutěže. Podle komise se totiž objevilo podezření, že firma se snaží blokovat dovoz vlastních piv do Belgie z okolních zemí, kde se prodávají za nižší ceny.

„AB InBev možná záměrně usiluje o blokování takzvaného paralelního obchodu spočívajícího v přesunu svého piva z méně nákladných zemí, jako je Nizozemsko a Francie, na dražší belgický trh,“ uvedla komise. Vyšetřování se zaměří například na to, zda firma uzpůsobuje obaly tak, aby bylo obtížnější pivo prodávat v jiné zemi.

„Blokování levnějšího exportu vlastního piva ze sousedních zemí by bylo v rozporu se zájmy spotřebitelů i s pravidly hospodářské soutěže,“ uvedla komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Pokud komise dojde k závěru, že AB InBev pravidla hospodářské soutěže skutečně porušuje, může firmě vyměřit pokutu ve výši až deseti procent jejích ročních tržeb.

Koncem května získala společnost AB InBev od Evropské komise svolení k převzetí konkurenta SABMiller. Podmínkou souhlasu je ale prodej pivovarnických aktivit SABMilleru v Evropě, mezi které patří i Plzeňský Prazdroj.

Fúzi podniků dnes schválily rovněž úřady v Jihoafrické republice. Svůj souhlas nicméně podmínily například tím, že firmy nebudou na tamním trhu v příštích pěti letech propouštět, informovala agentura Reuters. Transakce ještě musí získat dvě klíčová povolení, a to od úřadů ve Spojených státech v a Číně.

Pivovar Kohutka: V beskydských kopcích se sny o pivním ráji mění v realitu…

Publikováno:před rokemZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaKohutka

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

To, že žijeme v kraji, kde na cestách za krásami přírody a hor, projíždíme kolem spousty tak trochu bizarně působících fabrik, je už docela zažitá skutečnost. Ale že se nám v kopcích Beskyd rodí minipivovary produkující piva dle klasických receptur, na to si teprve začínáme zvykat. A dlužno dodat, že rádi. Jako dost dobrý důkaz budiž naše dnešní reportáž z Vyšních Lhot, kde na úpatí kopce Prašivá sídlí rodinný minipivovar Kohutka.

Možná by bylo výstižnější napsat, že z lůna beskydské přírody bdí nad údolím nedalekých Nošovic, v němž paradoxně vládnou pravidla velkoprůmyslového světa tvořená automobilkou Hyundai a pivovarem Radegast. Nic proti nim, ale teprve, když je minete a začnete stoupat do kopců, dýchne na vás atmosféra „starého světa“, v němž je možné si pivo vychutnat přímo po boku člověka, který jej uvařil a který mu svými znalostmi i řemeslnou šikovností dává punc originality…

Vařit pivo začali ve znamení dvanáctek
„Je pěkné, že máme na Radegast výhled. Ostatně pracovali jsme tam se ženou dlouhá léta, dělal jsem tam jako strojvůdce dvanáct roků. Ale ta blízkost s tím neměla nic společného. Nám šlo o to mít tady něco vlastního a zajímavého,“ říká na úvod zakladatel a vedoucí pivovaru Rostislav Březina, který v areálu Kohutky majícím kořeny v 19. století podniká od roku 2001.

Po několikaletém provozování restaurace přišel časem silný podnět od jeho kamaráda, který vaří pivo ve Vojkovicích. Řada úvah a konzultací s profíky pivovarnického oboru postupně vedla až ke dni D, který pro pivovar ve Vyšních Lhotách nastal symbolicky 12. prosince 2012.

„Naše první várka byla navíc dvanáctka, ale to nebyl záměr, šlo prostě o shodu okolností. Začali jsme tradičně, takže jsme uvařili klasický český ležák, pivo spodně kvašené při dvanácti stupních ve spilce,“ vysvětluje hlava rodinného podniku.

V rámci základního sortimentu piv začínali kromě dvanáctky také s desítkou a třináctkou polotmavou. Pak přidali medové pivo, což se doslova nabízelo vzhledem k tomu, že mají v sousedství včelaře.

„Musím říct, že medové pivo je vděčné pivo, které se hned prodá. Domácí med v něm během zrání pomaličku dokvašuje a pivo jemně ochutí, aby nebylo jenom sladké,“ doplňuje vedoucí pivovaru, ve kterém výroba začínala podle receptur zkušeného sládka, vedle kterého se učil mladý pomocník, jeden z Březinových synů, Ondřej.

Z učedníka je dnes sládek, který má na starost celou výrobu a inspiraci čerpá mimo jiné na soutěžích a festivalech, z nichž si jejich pivo Kohut odvezlo už několik ocenění.

Novinkou je mnichovská jedenáctka
Snad je to i tím, že se mladý sládek nebojí experimentovat a sázet na úpravy klasických receptur tím nejpřirozenějším způsobem, tedy podle vlastní chuti. Příklad?

„Od nového roku děláme ještě více hořkou dvanáctku. Vždycky jsem říkal, že nejvýraznější hořkost má naše desítka, ale teď se to změnilo. Uvařil jsem taky první várku mnichovské jedenáctky, která je chuťově plná jako třináctka, polotmavá, hutná, ale je to slabší pivo. Líbí se mi moc a taky lidi to tady chválí do nebes,“ popisuje s neskrývanou radostí sládek Ondra, který při vaření piv neváhá. Jakmile přijde inspirace, uvaří zkušební várku.

Z různých speciálů si nedávno vyzkoušel třeba pivo s názvem Kazbek odvozené od odrůdy divokého ruského chmele, který se však už pěstuje taky v tuzemsku.

„Je to ležák chmelený za studena, ale přitom má chuť podobnou svrchně kvašeným pivům. Je hodně hořký a aromatický,“ charakterizuje mladý zástupce pivovarnického řemesla jedno z piv, kterým, jak přiznává, možná ještě přes toto léto obohatí nabídku Kohutky.

Další piva, jako je třeba silná sametová patnáctka, si nechává na zimu. Podobné je to s černou třináctkou zvanou anglicky Black Cock, kterou by milovníci černého piva prý rádi viděli na výčepu stabilně, ale Ondra se raději drží kréda, že speciál má být v nabídce podle sezóny.

Na terase je plno až do večera…
Jestli se ptáte, proč jsme v titulku použili slovní spojení pivní ráj, je na čase přijít s vysvětlením. On totiž pivovar skrytý v beskydských kopcích láká nejen k vychutnání piva. Kolem pivovaru spojeného s restaurací se nachází hned několik venkovních posezení, z nichž se nabízejí nádherné výhledy do okolí. Největším hitem je bezkonkurenční terasa s bazénem, pardon, požární nádrží, abychom byli přesní, z níž lze pozorovat romantické západy slunce.

Kdo chce zůstat věren přírodě i přes noc, může navíc na svahu pod terasou za symbolický poplatek stanovat, čehož podle Rostislava Březiny čas od času využívají hlavně stále početnější pivní turisté. „To jsou takoví naši fanoušci, kteří o pivu už něco vědí. Rádi zkoušejí, ochutnávají, takže vám hned řeknou, co a jak,“ směje se zakladatel rodinného pivovaru.

Když se zamýšlí nad tím, co k nim vlastně návštěvníky opakovaně táhne, zmiňuje nejenom malebné prostředí, ale taky lidský přístup. „Pivovar má svůj příběh, je to pivo od nás z Beskyd. Navíc lidi, pokud chtějí, mohou nahlédnout, jak kluk pivo vaří. Je to tady otevřené, přístupné. Kolikrát se lidi spletou, vejdou do varny a nakonec to dopadne krátkou exkurzí po výrobně,“ loučí se jeden z našich průvodců a vrací se k rozdělané práci, neboť náš příjezd jej vyrušil od zvelebování venkovního areálu.

To víte, víkend je za dveřmi a o tom, že chuť na výborné pivo se v horkých dnech velmi snadno dostaví, není pochyb. Tak „Dej Bůh štěstí“ a za týden zase na shledanou…

Minipivovar Kohutka
Místo: Vyšní Lhoty 197
Druhy piv: Kohut světlé výčepní 10°, Kohut světlý ležák 12°, Kohut polotmavý speciál 13°, Kohut speciál dle sezónní nabídky (na léto připravují mnichovskou jedenáctku a medové pivo)
Čepování: z tzv. přetlačných tanků v přirozené nefiltrované formě
Stáčení: pivovar vyrábí většinu pro vlastní spotřebu, menší množtsví dodává také do několika blízkých hospod
Výtoč: zhruba 450 hektolitrů za rok

Obnovený krumlovský pivovar chce pivo jen pro místní hospody

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTKČeský Krumlov

Zhruba dva roky zavřený pivovar Eggenberg v Českém Krumlově dnes zahájil provoz. Nový majitel, kterým je investiční skupina Fortuno Group, investoval do technologií přes 13 milionů korun a pivo podle vlastních receptur chce dodávat jen do podniků v jižních Čechách. Řekl to zástupce vlastníka pivovaru Karel Vavroušek.

Na rekonstrukci objekt pivovaru teprve čeká, majitel má v plánu opravy ve výši až 190 milionů korun. Dosavadní stavební úpravy si v pivovaru zatím vyžádaly zhruba šest milionů. Pivovar nyní vaří pivo v objektu, kde dřív fungovala pivovarská restaurace.

Předchozí vlastníci Eggenbergu ukončili výrobu na jihu Čech na jaře 2014, v Pardubicích výroba pokračovala. Skupina Fortuno Group koupila Eggenberg loni. Do skupiny patří i společnost Centrum Český Krumlov, která vlastní veškerý nemovitý majetek Eggenbergu, a firma Brewery Český Krumlov, která pivo nyní vaří.

"Jako první děláme jedenáctistupňový světlý ležák, který je na čepu v pivovarské restauraci v našem areálu," uvedl Vavroušek. V plánu má pivovar i polotmavou dvanáctku a tmavou třináctku. "Naší ambicí je vařit i nějaké speciály. Ve filtrované i nefiltrované variantě. Chceme uspokojit domácí i turisty, kteří do Krumlova jezdí," řekl Vavroušek. Plánovaný výstav piva je podle něj okolo 5000 hektolitrů ročně.

Do konce prázdnin chce firma upravit parkoviště, rampy a vnějšky budov. V plánu jsou ale i opravy zbytku areálu a obnovení možnosti prohlídek.

Podle Vavrušky majitel podal žádost o dotaci na obnovu pivovaru, který je zapsaný na seznamech UNESCO. "Bez dotací to nezvládneme. Počítáme s rekonstrukcí čtyř objektů z osmi. Máme stavební povolení. Stavební náklady se pohybují okolo 190 milionů korun," uvedl a doplnil, že v objektu by mohla vzniknout multimediální historická expozice pracovně nazvaná Život a sny podzámčí, která se stane obrazem života na přelomu 19. a 20. století v tomto regionu.

Krumlovský pivovar obnovil výrobu. Pivo bude vařit jen pro jih Čech

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTKČeský Krumlov

Zhruba dva roky zavřený pivovar Eggenberg v Českém Krumlově dnes zahájil provoz. Nový majitel, kterým je investiční skupina Fortuno Group, investoval do technologií přes 13 milionů korun a pivo podle vlastních receptur chce dodávat jen do podniků v jižních Čechách.

Na rekonstrukci objekt pivovaru teprve čeká, majitel má v plánu opravy ve výši až 190 milionů korun. Dosavadní stavební úpravy si v pivovaru zatím vyžádaly zhruba šest milionů. Pivovar nyní vaří pivo v objektu, kde dřív fungovala pivovarská restaurace.

Předchozí vlastníci Eggenbergu ukončili výrobu na jihu Čech na jaře 2014, v Pardubicích výroba pokračovala. Skupina Fortuno Group koupila Eggenberg loni. Do skupiny patří i společnost Centrum Český Krumlov, která vlastní veškerý nemovitý majetek Eggenbergu, a firma Brewery Český Krumlov, která pivo nyní vaří.

„Jako první děláme jedenáctistupňový světlý ležák, který je na čepu v pivovarské restauraci v našem areálu,“ uvedl zástupce vlastníka pivovaru Karel Vavroušek. V plánu má pivovar i polotmavou dvanáctku a tmavou třináctku. „Naší ambicí je vařit i nějaké speciály. Ve filtrované i nefiltrované variantě. Chceme uspokojit domácí i turisty, kteří do Krumlova jezdí,“ řekl Vavroušek. Plánovaný výstav piva je podle něj okolo 5000 hektolitrů ročně.

Do konce prázdnin chce firma upravit parkoviště, rampy a vnějšky budov. V plánu jsou ale i opravy zbytku areálu a obnovení možnosti prohlídek.

Podle Vavrušky majitel podal žádost o dotaci na obnovu pivovaru, který je zapsaný na seznamech UNESCO. „Bez dotací to nezvládneme. Počítáme s rekonstrukcí čtyř objektů z osmi. Máme stavební povolení. Stavební náklady se pohybují okolo 190 milionů korun,“ uvedl a doplnil, že v objektu by mohla vzniknout multimediální historická expozice pracovně nazvaná Život a sny podzámčí, která se stane obrazem života na přelomu 19. a 20. století v tomto regionu.

Spotřeba tankového piva roste, pivovary se snaží nalákat hosty

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Hlavní výrobci piva v Česku se snaží podporovat přechod větších restaurací na takzvané tankové pivo. Chtějí tak do těchto restaurací přilákat více hostů a zároveň snížit počet lidí, kteří pijí levnější lahvové pivo doma. Podle odborníků má totiž tankové pivo větší čerstvost.

Podle Českého svazu pivovarů a sladoven spotřeba tankového piva loni v ČR stoupla o 6 % a na trhu měla podíl 3 %. Přesto však celkové prodeje piva napřímo zákazníkům loni ve srovnání s prodejem piva v jednorázových obalech klesly o jeden procentní bod na 40 %.

Podle analytika a bývalého ředitele svazu Jana Veselého se trend odchodu lidí z hospod zvrátit nepodaří, ale může se zpomalit. Navíc si podle něj pivovary investicí do tanků mohou zavázat výčepní, aby čepovali jenom jejich pivo.

Podle Pavla Dostálka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se do tanků většinou může dát nefiltrované či nepasterované pivo. To podle něj zákazníci preferují, protože je více čerstvé, bez pasteračních zásahů. Restauratéři si však podle něho musí promyslet, zda se jim tanky vyplatí, protože za změnou sudů na tanky stojí investice zhruba milion Kč.

Na tankový gambrinus do více restaurací
Například Gambrinus by chtěl příští rok o čtvrtinu zvýšit počet restaurací, které jeho pivo z tanků čepují. Pivovar dodává tankové pivo nyní již do 320 provozů, což je nejvíce na trhu. V příštím roce by jich mělo být podle sládka pivovaru Pavla Zítka už 400. Celkově má Plzeňský Prazdroj, pod který značka Gambrinus patří, podle něj 720 odbytišť, kde tankové pivo čepuje. Nárůst je ale vidět i u dalších firem, například Staropramen loni zvýšil objemy prodaného tankového piva o 15 %.

Podle Zítka se původně tankové hospodářství, tedy pivo v cisternách, dříve zavádělo hlavně v největších pivnicích. Dnes se podle něj stále více používají kromě 10hektolitrových tanků i poloviční pětihektolitrové.

"Malé tanky nahrávají větší expanzi tankoven. Navíc chladící místnosti dnes nejsou potřeba, můžeme instalovat samochladící tanky," řekl Zítek.

Tankové pivo by se mělo spotřebovat do tří dnů
Podle něj je ale stále třeba spotřebovat tankové pivo do dvou, maximálně tří dnů po začátku čepování. Podle Vladimíra Juriny z Plzeňského Prazdroje je nutné, aby restaurace, která tankové pivo chce prodávat, měla minimální výtoč 40 hektolitrů piva měsíčně. Cena tankového a sudového piva je podle Zítka pro restaurace přitom stejná.

Například Heineken, který vyrábí v ČR Krušovice nebo Starobrno, má ale i menší tanky o objemu 250 litrů. "To nám dává možnost umístění tankového piva i do menších provozoven, kam by se standardní technologie umístit nedala," sdělila dnes Jana Pikardová z firmy.

Podle mluvčího Pivovarů Staropramen Pavla Barvíka je v ČR s nadsázkou největší "tankovnou" pražská O2 aréna s kapacitou pro 17.000 lidí. "Již třináctým rokem tam pečujeme o světově unikátní pivní hospodářství s pivními tanky v pivním sklepě areny," řekl dnes Barvík.

Budvar buduje tankovny v zahraničí
Zvyšující se zájem hostů o tankové pivo eviduje i další z velkých hráčů na trhu, Budějovický Budvar. "Tankovny budujeme i v zahraničí - v současnosti již fungují na Slovensku, ve Spojeném království a před několik dny byla otevřena první restaurace tohoto typu v Polsku," vysvětlil mluvčí Budvaru Petr Samec.

Pivovary loni v Česku vyrobily nejvíce piva v historii, výroba dosáhla skoro 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 % více. Vývoz vzrostl o 13,3 % na 4,14 milionu hektolitrů. Na domácí trh šlo o 0,2 % méně, výstav včetně nealkoholické piva tak činil 16,25 milionu hektolitrů. Domácí spotřeba na hlavu klesla o litr na 143 litrů.

O čtvrtinu stoupla tuzemská spotřeba piva v plechovkách, prodalo se ho sedm procent. Naopak se o procento klesl zájem o lahvové pivo a o tři procenta o sudové pivo. Prodej piva v PET lahvích klesl o 4 % a činil 12 % trhu.

Únětické pivo dobylo Prahu, pivovarská restaurace jej míchá snad úplně do všeho

Publikováno:před rokemZdroj:ekonom.czÚnětice

● V Úněticích nabízejí beerburger, pivovarský guláš či sladový chléb.
● V pivovarské restauraci se všechno točí kolem piva, pivo se míchá i do masa, ze kterého se připravuje domácí Beerburger.

Před pěti lety otevřený pivovar ve středočeských Úněticích vsadil na tradiční chuť českého piva a místo svrchně kvašených speciálů vaří tradiční desítku a dvanáctku, které dodává do devadesáti podniků v Praze a okolí.

Pivo se v Úněticích vařilo od 16. století, pivovar patřící svatovítské kapitule vznikl v roce 1710 a fungoval až do roku 1949. Obnoven byl po dlouhých šedesáti letech, konkrétně v roce 2011, a o rok později byla v zajímavém barokních interiéru otevřena také pivovarská restaurace, jejíž šéfkuchař Lukáš Nechyba se snaží při vaření využívat pestrou škálu pivovarnických produktů, od piva až po mláto a slad. Do restaurace se vejde zhruba sto hostů, dalších osmdesát míst je připraveno na venkovní zahrádce ve dvoře pivovaru.

Zapomeňte na lahvové, přijďte na pivo z tanku. Pivovary sází na tankovny

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:Radek Pecák

Investice do tankového piva chystají prakticky všechny velké pivovarské skupiny působící v tuzemsku. Chtějí tak do restaurací přilákat více hostů a zároveň snížit počet lidí, kteří pijí levnější lahvové pivo doma.

Desítky restaurací, které dosud čepovaly svým hostům pivo ze sudů, čeká v blízké budoucnosti přestavba na takzvané tankovny.

Investice do tankového piva chystají prakticky všechny velké pivovarské skupiny působící v tuzemsku. Chtějí tak do restaurací přilákat více hostů a zároveň snížit počet lidí, kteří pijí levnější lahvové pivo doma.

Pivo čepované z tanků je čerstvější a takzvaně pitelnější než to sudové. V moderních typech tanků, které se v České republice používají už dvacet let, je totiž zabaleno ve speciální fólii a nemůže reagovat se vzdušným kyslíkem.

Podle Českého svazu pivovarů a sladoven spotřeba tankového piva loni v Česku stoupla o šest procent a na trhu měla podíl tři procenta. Je to v rozporu s poklesem celkových prodejů čepovaného piva v České republice.

Podle analytika a bývalého ředitele svazu Jana Veselého se sice trend odchodu lidí z hospod zvrátit nepodaří, ale může se zpomalit. Navíc si podle něj pivovary investicí do tanků mohou zavázat výčepní, aby čepovali jenom jejich pivo. Podle Pavla Dostálka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se do tanků většinou může dát nefiltrované či nepasterované pivo. To podle něj zákazníci preferují, protože je čerstvější a bez pasterizačních zásahů.

Jedním z těch, kteří s investicemi do tankových hospod počítají, je největší tuzemský pivovar Gambrinus. Nyní jich má 320 a počet hodlá navýšit o čtvrtinu během příštího roku. Celkově má Plzeňský Prazdroj, pod který značka Gambrinus patří, podle něj 720 odbytišť, kde tankové pivo čepuje.

Nárůst je ale vidět i u dalších firem, například Staropramen loni zvýšil objemy prodaného tankového piva o 15 procent. "Takových hospod máme desítky a počítáme s rozvojem," sdělil mluvčí Pavel Barvík.

Sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek pamatuje, že původně se tankové hospodářství, tedy pivo v cisternách, zavádělo hlavně v největších pivnicích. Dnes se podle něj stále více používají kromě 10hektolitrových tanků i poloviční pětihektolitrové. "Malé tanky nahrávají větší expanzi tankoven. Navíc chladicí místnosti dnes nejsou potřeba, můžeme instalovat samochladicí tanky," řekl Zítek.

Podle něj je ale stále třeba spotřebovat tankové pivo do dvou, maximálně tří dnů po začátku čepování. Podle Vladimíra Juriny z Plzeňského Prazdroje je nutné, aby restaurace, která tankové pivo chce prodávat, měla minimální výtoč 40 hektolitrů piva měsíčně. Cena tankového a sudového piva je podle Zítka pro restaurace přitom stejná.

Například Heineken, který v Česku vyrábí Krušovice nebo Starobrno, má menší tanky o objemu 250 litrů. "To nám dává možnost umístění tankového piva i do menších provozoven, kam by se standardní technologie umístit nedala," sdělila Jana Pikardová z firmy.

Svým způsobem největší "tankovnou" na světě je pražská O2 arena s kapacitou pro 17 000 lidí. "Již třináctým rokem tam pečujeme o světově unikátní pivní hospodářství s pivními tanky v pivním sklepě areny," řekl Barvík ze Staropramenu.

Zvyšující se zájem hostů o tankové pivo eviduje i další z velkých hráčů na trhu, Budějovický Budvar. "Tankovny budujeme i v zahraničí - v současnosti již fungují na Slovensku, ve Spojeném království a před několik dny byla otevřena první restaurace tohoto typu v Polsku," vysvětlil mluvčí Budvaru Petr Samec.

Tanky ve svých hospodách vítají rovněž jejich majitelé. "Pivaři vnímají pivo z tanků jako čerstvější a lépe pitelné, nám navíc odpadá manipulace se sudy. Kromě toho skutečnost, že nemáme uložené peníze ve vratných obalech, nám vylepšuje hospodaření," říká například Michal Zvěřina, který v pražských Dejvicích provozuje dvě tankové restaurace s pivem Gambrinus.

Pivovary loni v Česku vyrobily nejvíce piva v historii, výroba dosáhla skoro 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 procenta více. Vývoz vzrostl o 13,3 procenta na 4,14 milionu hektolitrů. Na domácí trh šlo o 0,2 procenta méně, výstav včetně nealkoholické piva tak činil 16,25 milionu hektolitrů. Domácí spotřeba na hlavu klesla o litr na 143 litrů.

O čtvrtinu stoupla tuzemská spotřeba piva v plechovkách, prodalo se ho sedm procent. Naopak o procento klesl zájem o lahvové pivo a o tři procenta o sudové pivo. Prodej piva v PET lahvích klesl o čtyři procenta a činil 12 procent trhu.

Oceněné pivo Hubertus

Publikováno:před rokemZdroj:JenProMuže.czHubertus

Rok 2015 byl pro Kácov rekordní nejen v objemu prodaného piva, ale i z hlediska ocenění.

Mezi nejvýraznější úspěchy patří zisk titulu Pivovar roku, udělený Sdružením přátel piva. Tmavý speciální ležák Hubertus 13° vyhrál v anketě Nejlepší spodně kvašené pivo roku. Do třetice pak zlatou medaili získala také restaurace Šalanda, která spadá pod kácovský pivovar, a to v kategorii Hostinec roku.

Pivovar byl založen roku 1457 a jeho novodobá historie se začala psát v roce 2001. V průběhu posledního dekády byl pivovar kompletně stavebně i technologicky zrekonstruován.

V současnosti patří mezi malé pivovary a jeho roční výstav překročil hranici 30 000 hl vyrobeného piva. Dnes pivovar vyrábí 8 druhů piva včetně piv kvasnicových. Kromě pravidelného sortimentu se výjimečně vaří pivo pšeničné, IPA (india pale ale), polotmavé pivo a další speciály.

Staropramen spustí další vlastní síť hospod pod názvem Ostravarna

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Dušan KütnerStaropramen

Společnost Pivovary Staropramen chce zastavit několikaletý trend úbytku návštěvníků restaurací. Spouští proto ve spolupráci s hostinskými již třetí koncept hospod spojený s některou z jejích značek. Bude se jmenovat Ostravarna, a jak název napovídá, bude určena pro region v okolí tamního pivovaru patřícího pod společnost Staropramen. První podnik se dočká ostrého startu v červenci v ostravské Hasičské ulici.

Investice do nové sítě zatím činí několik milionů korun. „Na otevření další hospody z tohoto konceptu již pracujeme a plánujeme ho na počátek příštího roku. Naší ambicí je otevření jedné až dvou Ostravaren ročně v následujících třech letech,“ uvedl mluvčí Staropramenu Pavel Barvík. „Jedná se o nefranšízový koncept, kterým chceme zákazníkům Ostravaru pomoci vytvořit stylovou hospodu s kvalitně ošetřeným pivem a dobrým jídlem,“ dodal.

První síť značkových restaurací spustil Staropramen ve spolupráci s jejich provozovateli v roce 1998 pod názvem Potrefená husa. Nyní jich jsou v provozu zhruba tři desítky a kromě piva hraje velkou roli i nabídka jídla. Na podzim předloňského roku pak spustil projekt lidovějších podniků s názvem Naše hospoda, které jsou nyní čtyři, a to v Praze, Pardubicích a Hradci Králové. Také jejich počet by měl do budoucna stoupnout.

Ještě před patnácti lety lidé vypili většinu piva v točené formě v hospodách. S nástupem krize v roce 2009 ale lidé začali šetřit. Výsledkem trendu úbytku návštěvníků restaurací je, že na spotřebě se nyní podílí ze šedesáti procent levnější lahvové či plechovkové pivo a jen ze dvou pětin točené. Pivovary se nyní obecně snaží tento trend poklesu spotřeby točeného piva alespoň zastavit.

Pivovary Lobkowicz otevřou obří hospodu a centrálu u miliardáře Němce

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Daniel Novák

Pivovary Lobkowicz budou mít v centru Prahy novou hospodu, která se zařadí mezi největší v České republice. Do opravovaného Šporkovského paláce přesunou také sídlo.

Po loňském vstupu čínského investora CEFC do skupiny Pivovary Lobkowicz se ve firmě schyluje k další významné změně. Společnost podle informací deníku E15 uzavřela dohodu se společností Sebre miliardáře Petra Němce o pronájmu rekonstruovaného Šporkovského paláce v pražské Hybernské ulici. Přesune tam sídlo a otevře hospodu pro stovky lidí.

„Lobkowicz si Šporkovský palác vybral jako svoji centrálu společnosti a současně zde chce vybudovat reprezentační hospodu,“ sdělil zdroj obeznámený s plány pivovaru, který si nepřál být jmenován.

V Česku dobře fungují koncepty "tradičních hospod"
„Představení nového konceptu v centru Prahy jen potvrzuje, že kvalitní koncepty českých hospod zaměřených na tradiční kuchyni a dobré pivo fungují velmi dobře. Již fungující Potrefené husy (Staropramen), Kolkovny (Plzeň), Šalandy (Heineken), Bernard Puby (Bernard) a řada dalších tento trend hospod zaštítěných přímo vlastními pivovary jen potvrzují,“ uvedl Jan Voslář, specialista na prémiové nákupní ulice v poradenské firmě Cushman & Wakefield. Hybernská podle něj navíc bude těžit z plánované rozsáhlé výstavby okolo nedalekého Masarykova nádraží.

Podoba nové restaurace se teprve ladí. Jejím provozovatelem nebude Lobkowicz, ale soukromý partner. Samotná pivovarská skupina ohledně hospody ani nové centrály nebyla ochotna nic prozradit. Otazník je tedy i nad názvem restaurace.

Lobkowicz loni odstartoval vlastní koncept pojmenovaný Šnyt. Zatím má těchto hospod pět. Už teď je však jisté, že se s rozlohou kolem tří tisíc metrů čtverečních a kapacitou až pět set hostů zařadí mezi největší nejen v metropoli, ale i v Česku. Na předních příčkách tuzemských pivnic je legendární pražský minipivovar U Fleků. Včetně venkovního posezení pojme až 1200 pijáků. Do stejného řádu šplhá rovněž kapacita Černokosteleckého pivováru v Kostelci nad Černými lesy. Z řad velkých hráčů hraje prim restaurace Na Spilce Plzeňského Prazdroje. Vejde se do ní pět set lidí, po započítání zahrádky a salónků ještě jednou tolik.

Pivovary Lobkowicz do Šporkovského paláce přestěhují sídlo z mrakodrapu City Tower na Pankráci. V Hybernské uzavřely nájemní na celé dvě dekády. Na kancelářském trhu přitom převažují kontrakty na pět, maximálně do deseti let. Při dlouhých nájmech jsou ale majitelé prostor často ochotní poskytnout velké slevy. To pro skupinu může být při rozsáhlém kontraktu důležité. Poplatky za kanceláře v srdci metropole jsou totiž podle konzultantské firmy Prochazka & Partners nejvyšší, přestože v posledních třech letech spadly o dvacet procent.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251