Novinky a zajímavosti ze světa piva

Stačí mu jeden pohled na načepované pivo a hned ví, zda je kvalitní. Však už je v oboru nějaký ten pátek. Pivovarnictví vystudoval na vysoké škole chemicko-technologické. V roce 1995, hned po dokončení studií, nastoupil do pivovaru Starobrno. Tady si vyzkoušel většinu funkcí. Od základních, až po ty manažerské. Nyní je Svatopluk Vrzala quality master. Jeho úkolem je školit hospodské a dělat z nich Umělce Škopku.

Když přijdete do hospody, kde jste ještě nebyl, poznáte hned, zda je to kvalitní provozovna?
Troufnu si říct, že ano. Stačí například nahlédnout do sklepa. Velkou roli hraje samozřejmě i čistota. Hygiena je základ všeho. V pivovaru i v provozovně. Není dobře, když má chladič zanesenou mřížku nebo když má pivní vedení mikrobiální nánosy. Nedejbože, když strčíte prsty do kartáčů v myčce sklenic a vytáhnete šlem. To všechno jsou signály, že tohle asi nebude ta nejlepší hospoda.

A pokud do hospody přijde laik, kterého zřejmě až do sklepa nepustí, čeho si má všímat?
Je to podobné. Jak dbají na hygienu, poznáte i u výčepu. Výčepní by měl každou sklenici umýt a opláchnout, než do ní začne čepovat pivo. Samozřejmě je i důležité, jak pivo načepuje. Člověk většinou zaregistruje, že dostal pivo pod míru. Špatně umyté sklo zase poznáte podle toho, že se ve sklenici tvoří na stěnách bublinky. Špatně také je, když vám rychle kolabuje pěna. Ta má být správně hustá a krémovitá. Když pivo upíjíte, mají se na sklenici tvořit z pěny krásné kroužky. Dobře není ani to, když na výčepu stojí rozčepovaná piva...

Jak je to s teplotou? Dokážu si představit, že teplé pivo není dobré. Ale co naopak pivo moc studené?
Ani to není dobře. Pokud vyndáte sklenici z mrazáku a načepujete do ní pivo, dostane šok a nerozevře se tak, jak by mělo. Neucítíte všechny jeho senzorické charaktery, neucítíte tu krásnou chmelovou vůni. Každý nápoj potřebuje svoji optimální teplotu.

Já myslel, že půllitry v mrazáku jsou známkou toho, že podnik dělá pro lidi něco navíc.
Ideální teplota piva je podle mě někde kolem šesti sedmi stupňů. Na druhou stranu se nedá úplně říct, která teplota je ta správná. Ideální teplotu má pivo ve chvíli, kdy z něj má člověk v hospodě zážitek. Ve finále jde totiž vždy o zvyk štamgasta. Třeba na vesnicích jsou zvyklí spíš na pivo načepované na čepici, které má často teplotu devět deset stupňů. Ve větších městech je zase trend pivo na hladinku a chlazené vany. Tady spotřebitel dostane na stůl pivo třeba o teplotě čtyři až pět stupňů.

Vaším úkolem ve Starobrnu je mimo jiné pomáhat hospodám k tomu, aby se o pivo dokázaly správně postarat. Jak konkrétně to děláte?
Snažíme se zákazníky vzdělávat. Předáváme jim své zkušenosti a radíme jim, kde se mohou zlepšit. Vzdělávání je nikdy nekončící proces, lidé se v provozovnách neustále mění. Naše pivo je, troufám si říct, skvělé. Akorát je potřeba zajistit, ať je skvělé od začátku až do konce. Tedy od vaření až do sklenice. Proto školíme obchodní zástupce, kteří pravidelně hospody navštěvují a dozorují, zda to personál dělá vše správně – a pokud ne, mohou jim poradit, co zlepšit. Já sám obchodní zástupce školím, případně i osobně navštěvují naše VIP zákazníky přímo v jejich provozovnách.

Musíte toho tak znát opravdu hodně. Co všechno by měl umět quality master?
Základ jsou znalosti o výrobě piva. Dnes existuje fůra kurzů na sládky, kde se zájemci mohou naučit základní věci. Pak je tam ale ještě ta technická nástavba. Musíte vědět, jaké správné vybavení na kterou hospodu dát. Jaký typ chladiče, jaký typ pivního vedení, jaký výčepní kohout a podobně. Tohle všechno si pak musíte pospojovat, aby z to byla taková skládanka, která ve finále zaručí kvalitní pivo. Zároveň je ale potřeba mít i degustační zkoušky. V případě, že pivo není dobré, musím umět identifikovat, zda se chyba stala při výrobě, nebo třeba v hospodě, kdy například hospodský zanedbal sanitaci.

Zmiňoval jste školení personálu hospod. Čím provozovny motivujete, aby dodržovaly, co jim poradíte?
Programů máme víc. Vezmu to postupně. Pokud provozovna dodržuje naše pravidla a doporučení, obdrží od nás certifikát kvality. Lidem pracujícím v hospodě, která je na top úrovni, říkáme Umělci Škopku. Certifikát ale není jen papír, má i své výhody. Například na webu tyto podniky doporučujeme. Říkáme, že pokud lidé chtějí zajít do dobré hospody, měli by jít právě sem. Zkrátka se snažíme nalákat provozovně zákazníky. Jsou ale hospody, kde k dokonalosti ještě pár kroků chybí. Pro ně máme zase program, který jsme nazvali Vymazlená hospoda.

Co to znamená?
Pro podniky jsme vymysleli soutěž. Máme vytipovaných zhruba 40 provozoven. Ty chceme objet a poradit jim, jak by se mohly zlepšit. Chcete mít perfektní pivo? Zkuste dělat tohle a tohle. Ocení to nakonec i váš zákazník, který se do hospody bude rád vracet. Navíc je součástí programu hlasování, takže rovnou zapojíme i spotřebitele. Hospody díky tomu mohou vyhrát celkem zajímavé ceny, které jim pomohou držet dál dobrou kvalitu. Mezi cenami jsou například speciální výčepní kohouty, hnací plyny a podobně.

Jaké jsou konkrétní cesty pro zlepší kvality hospody?
Základní věc je například zmiňované správné hnací médium. Kompresor je pro pivo největší zlo. Je potřeba mít inertní hnací plyn, což je nejčastěji směs dusíku a oxidu uhličitého, kdy dusík podpoří pěnivost piva a oxid uhličitý napomáhá zachovat v pivu říz. Pokud používáte kompresor, pivo vám zvětrá, kompresor také nasává pachy z okolí a pivo se s ním rychleji kazí. Druhá věc je sanitace pivních cest a výčepního zařízení. Ta se ideálně dělá jednou za 14 dní. Nezbytný je i proplach pivního vedení vodou. Pokud pustíte pivo do vedení, kde voda není, stane se to, že nejprve musíte odčepovat několik půllitrů pěny, které vylijete do dřezu, a to je pro hostinského zbytečná ekonomická ztráta.

Jak se vaše rady a tipy dostanou do provozoven?
Variant je opět několik. Pokud má provozovatel víc hospod, můžeme personál sezvat k nám do pivovaru nebo do některé z jeho provozoven. Naši obchodní zástupci jsou schopni takové školení zorganizovat. Schůzka začne ještě před otevřením provozovny, třeba někdy v osm ráno, a náš člověk je schopný za zhruba dvě hodiny představit výše zmíněný program kvalit, projít technologii v hospodě a poradit, co zlepšit, ať je pivo co nejkvalitnější. Když pak třeba za měsíc přijedeme hospodu zkontrolovat, sám zákazník nám často říká, že jsme měli pravdu, že mu naše rady zlepšily byznys a neví, proč to takhle nedělal už dávno. To je pro nás asi největší odměna, když sám zákazník pozná a pochopí, že co mu říkáme, je pravda.

A nechá se od vás přesvědčit opravdu každý?
Práce hostinských si hrozně vážíme, však gastro podnikání nezažívá úplně lehké časy. Naším cílem není nikoho poučovat, chceme hospodám hlavně pomoci, aby svůj byznys dělaly co nejlépe a zároveň, aby i co nejvíc vydělávaly. Lidé chodí do hospody čím dál méně, a když už se do ní vydají, chtějí dostat pivo v perfektní kvalitě. Pokud má podnik možnost zvýšit svoji úroveň, určitě by to měl udělat. Tím si získá spotřebitele, který se bude rád vracet. Takové elitní podniky rádi podpoříme reklamou. Naše strategie je pozitivní motivace. Zkus náš program, nech si od nás poradit a uvidíš, že to zlepší tvůj byznys.

Pivní hospodářství v O2 areně z dílny společnosti Pivovary Staropramen slaví dvacet let, stejně jako celá multifunkční hala. I letos ji v rámci různých sportovních a kulturních událostí navštíví stovky tisíc fanoušků, kterým bude sloužit systém schopný načepovat více než 30 000 piv za 15 minut.

Největší česká multifunkční hala přivítala za dvacet let svého fungování přes 13 milionů návštěvníků a uskutečnilo se v ní více než dva tisíce akcí – koncertů, sportovních, tanečních a společenských akcí a show. Návštěvnický rekord z hudebních koncertů drží od roku 2018 americká kapela Metallica, na kterou přišlo 20 174 diváků.

„Impulsem k vystavění O2 areny byl světový šampionát v ledním hokeji, který se letos již po třetí vrací do České republiky. Mistrovství světa v hokeji v letech 2004 a 2015 byly nejnavštěvovanější sportovní události areny. Očekáváme, že letošní mistrovství by mělo přilákat rekordní návštěvnost,“ uvádí Zuzana Krejčíková, tisková mluvčí O2 areny.

Návštěvníci si mohou vychutnat tankovou Staropramen 10
O celé pivní hospodářství největší české multifunkční haly se již po mnoho let stará takzvaný sládek haly. Jedná se o zkušeného odborníka, který má za sebou dlouho praxi přímo v pivovaru Staropramen. Dohlíží na údržbu, pravidelné čištění systému a kontrolu kvality piva.

Nepasterizované tankové pivo Staropramen 10 uvařené na Smíchově se dostává do areny velmi rychle. Od jeho stočení do cisterny v pivovaru se v pivním systému haly ocitne většinou do jedné hodiny.

V O2 areně je pak čerstvé a nepasterizované pivo přečerpáno do čtyř tanků ve sklepě podobném tomu pivovarskému s ideální teplotou 4 °C. Odtud vede 2,7 kilometrů pivního vedení v osmi okruzích. Na pivovod je napojeno celkem 168 rychlovýčepů a 24 standardních výčepů, jejichž kapacita je více než 30 000 piv za 15 minut.

Společnost Pivovary Staropramen je současně partnerem multifunkčního kongresového centra O2 universum a též Ostravar areny v Ostravě, kde si návštěvníci mohou vychutnat pivo značky Ostravar.

Nejvíce piva vypijí hokejoví fanoušci
O2 arena i celé pivní hospodářství od společnosti Pivovary Staropramen vzniklo v roce 2004 u příležitosti mistrovství světa v ledním hokeji. Hokejová událost roku se v České republice konala i před devíti lety, kdy hokejoví fanoušci ze 16 zemí světa vypili v pražské O2 areně a ostravské Ostravar areně celkem 280 000 litrů piva, což je o 100 000 litrů piva více než při prvním mistrovství v roce 2004.

Oba hokejové šampionáty v letech 2004 a 2015 byly zatím největším náporem, který hala a pivní hospodářství zažily.

Češi jsou přesvědčeni o tom, že jí zdravě, realita však pokulhává. Ve skutečnosti jíme málo ovoce a zeleniny, snídáme méně často, než bychom měli, pivo ke snídani pije každý stý Čech a ve zdravém stravování tak stále zaostáváme za evropským průměrem, zjistil mezinárodní průzkum Barometr FOOD, který proběhl pod záštitou Evropské komise.

Češi se bojí zdražování
Aneta Martišková ze společnosti Edenred, která koordinuje mezinárodní průzkumy, uvedla: „Češi se domnívají, že rozumějí konceptu zdravého životního stylu, avšak ve skutečnosti jej často neaplikují.“ Podle ní jsou hlavními překážkami zdravého stravování zejména vysoké ceny a nedostatek času.

Z příjmů Čechů jde na jídlo dvacet až třicet procent, přičemž čtyři z pěti lidí mají obavy z dalšího zdražování potravin. Martišková dále zmínila, že ke zdravému stravování Čechy motivují především zdravotní důvody.

Češi se stravují lépe než před 15 lety
Podle nedávného průzkumu se zdá, že Češi ve svém stravování nepřikládají velký význam aktuálním trendům, přesto lze pozorovat jistý posun ke zdravějšímu jídelníčku ve srovnání s údaji, které byly zaznamenány před patnácti lety.

Ke snídani klidně pivo i víno
Z průzkumu vyplývá, že třetina lidí si neudělá čas na pravidelnou snídani, zatímco polovina dotazovaných nezařazuje do denního režimu svačiny.

Zajímavostí je, že 1 %, tedy nějakých sto tisíc respondentů, si ke snídani otevře pivo a 0,5 % (další desítky tisíc lidí) víno. Mnozí z nich také konzumují více soli, než je doporučeno. Respondenti v průzkumu sdělili, jaké ingredience pravidelně konzumují během snídaně, oběda, svačiny a večeře, což umožnilo identifikovat typické složky těchto pokrmů.

Největší český pivovar už dávno není zaměstnavatel jen pro milovníky piva, firma nabízí příležitosti i pro studenty různých oborů.
Jak jde práce pro největší český pivovar dohromady s harmonickým životem a rovnováhou mezi kariérou a volným časem? Názory se mohou různit, ale pro osmadvacetiletou Claudii Endtovou to funguje náramně. A to sama dokonce ani pivo nepije. Do Prazdroje nastoupila ještě coby vysokoškolská studentka na stáž a jejím cílem bylo právě zajištění well-beingu, tedy osobní pohody zaměstnanců firmy.

Pro absolventku oboru management s vedlejší specializací manažerské psychologie a sociologie na pražské VŠE se to, že pivo nepije, stalo tak trochu poznávacím znamením. „Že ho nepiju, jsem na sebe práskla asi tak ve třetí větě pohovoru. A následně při seznamování s každým kolegou jsem říkala ‚Ahoj, jmenuji se Claudie a nepiju pivo‘,“ směje se Claudie Endtová.

A přestože ani tradiční český alkoholický nápoj, ani kariéra v personalistice ji původně nelákaly, nakonec se našla v oddělení HR (anglická zkratka human resources čili lidské zdroje): „Ráda pomáhám druhým. V Prazdroji mě nejvíce zaujal tým zaměřený na vzdělávání a rozvoj. Baví mě sledovat výsledky kolegů a růst v organizaci.“

Pro Claudii Endtovou byl Plzeňský Prazdroj se svými programy pro studenty a absolventy (anglicky Young Talents programy) atraktivní právě tím, že jde o velkou společnost, která je součástí mezinárodní skupiny Asahi. Takové prostředí obvykle skýtá řadu příležitostí – jednak pro růst, jednak pro otestování toho, nač by se vlastně mladí lidé v rámci své kariéry chtěli zaměřit.

„Mě mimořádně zaujalo i téma stáže zaměřené na well-being zaměstnanců a diverzitu a inkluzi,“ dodává Endtová. „Obě tato témata jsou součástí jedné z jedenácti priorit Prazdroje. Od začátku jsem tak věděla, že bude mít stáž smysl,“ pokračuje a připomíná, že v oblasti well-beingu šlo zejména o naplánování aktivit a komunikační kampaně na celý rok, jejichž cílem bylo zvýšit povědomí o důležitosti zdraví a osobní pohody mezi zaměstnanci a přijít s nápady na nové aktivity.

„V tématu diverzity jsme začali pracovat s komunitou rodičů na mateřské a rodičovské dovolené. Mojí snahou bylo přijít na způsob, jak je udržovat v kontaktu s firmou a identifikovat aktivity, které by byly prospěšné jak pro ně, tak pro společnost,“ vypráví Endtová.

Plzeňský Prazdroj má v České republice a na Slovensku přes dva a půl tisíce zaměstnanců, z nichž v podstatě rovnoměrně polovina pracuje ve výrobě a polovina v managementu a administrativě. Desítky lidí pak do svých závodů a poboček stále hledá, součástí jsou právě i programy pro studenty a stážisty, pro něž podnik ročně vypisuje několik pozic.

„Programy jsou určené pro studenty a absolventy napříč obory. To, co oceníme, je hlavně zápal, nadšení a chuť pracovat na sobě i na inovativních projektech,“ připomíná Radka Tichá, která má v Prazdroji pozici specialistky employer brandingu, takže má na starost to, jak je společnost vnímaná mezi stávajícími i potenciálními pracovníky.

A dodává ještě klíčový detail: že programem Trainees prošla i řada vysoce postavených manažerů společnosti. „Naši bývalí stážisti a trainees dnes v Prazdroji zastávají klíčové role. Ať už je to technický ředitel, šéf finančních byznys partnerů, manažer marketingové značky, ředitel minipivovaru Proud, nebo manažer logistiky závodu,“ říká Radka Tichá.

Program Trainees je sice na dva roky, ale smlouvu jeho účastníci dostanou na neurčito. V jeho rámci si vyzkouší práci v několika odděleních, na začátku si vyberou jedno zastřešující téma (například finance nebo marketing) a poté rotují napříč různými týmy. Jednu z rotací lze přitom absolvovat i v partnerských pivovarech v Nizozemí, Itálii, Velké Británii či Rumunsku. Ostatně Claudie Endtová v rámci své praxe vyrazila do Říma.

A zatímco program Trainees je určen pro mladé lidi, kteří právě končí vysokou školu, spřízněný program pro stážisty je zaměřen na ty, kteří ještě studují. Stáže mohou být jak celoroční, kdy účastníci pracují zhruba 20 hodin týdně po dobu jednoho roku, tak letní, které probíhají formou plného úvazku po dobu letních prázdnin.

Ideou stážistického programu je nechat studenty pracovat na vlastních projektech a ušetřit je klasických brigádnických rutinních činností, jako je skenování papírů nebo denní administrativa.

„Výsledky svého projektu nakonec odprezentuješ našemu vedení. A když se jim tvůj projekt bude líbit, může tě čekat i příjemná finanční odměna navíc,“ slibují webové stránky programu, který nemá zásadní oborová omezení a hodí se pro studenty ekonomických i technických oborů včetně třeba chemiků. A o tom, jak pestré to v Prazdroji může být, pak svědčí i instagramový profil, který také nechává nahlédnout za kulisy společnosti.

Hned tři piva z portfolia Královského pivovaru Krušovice bodovala na degustační soutěži Zlatá pivní pečeť, která se minulý týden konala na Výstavišti Zahrada Čech v Litoměřicích. Prestižní soutěž je součástí oblíbené pivní přehlídky International Beer Festival, kdy se letos uskutečnil jeho již 34. ročník. Ceny při slavnostním udělování v sobotu převzal ředitel pivovaru Krušovice Michal Rouč.

Úplně nejlépe se dařilo pivu Krušovice Originál 10, které v kategorii světlých výčepních piv nenašlo přemožitele a získalo první místo. Zvítězilo v konkurenci 26 přihlášených piv. Na třetím místě skončily Krušovice Černé, které soutěžily v kategorii tmavých výčepních piv. Stejné umístění, tedy třetí místo, patří Krušovice Ležáku 12. Je to cenné vítězství, protože jde o neprestižnější kategorii světlý ležák Premium, do které pivovary přihlásily 38 vzorků piv.

O prestižní degustační soutěž s dlouholetou tradicí mají každoročně velký zájem domácí i zahraniční pivovary. Degustace se konají za účasti odborníků v oblasti pivovarnictví, potravinářství a certifikace kvality.

Za vznikem legendárního moku stojí několik nepovedených várek a bavorský sládek, který možná udělal chybu. Kde se pivo vaří, tam se dobře daří Anebo obráceně? V Plzni se pivo začalo vařit ihned poté, co bylo město založeno. Bylo to roku 1295, kdy král Václav II. udělil plzeňským měšťanům právo várečné bez ohledu na jejich povolání.

Toto privilegium bylo finančně velmi výnosné a povolovalo držiteli prodávat pivo v jeho domě. A ještě jedna vymoženost – právo bylo dědičné. Na svůj vlastní pivovar se sladovnou si musela Plzeň počkat do roku 1307. Tehdy se vařily várky takzvaného červeného piva z pšenice a bílého z ječmene.


Tolik piva k ničemu

Pivo se vyrábělo pro každého měšťana zvlášť. Uvařený nápoj se stáčel do sudů a byl převážen do měšťanských domů. Tam se vypouštěl do velké kvasné kádě a potom přečerpával do sudů, ve kterých se nechával zrát. Ne vždy se várka piva vydařila.

Když plzeňští radní nechali vylít 36 sudů piva, usnesli se, že postaví pořádný pivovar. Volba padla na místo na tehdejším předměstí Bubenč, které mělo dostatek kvalitní pramenité vody a pískovcové podloží, kde se budou dobře hloubit sklepy. Za tři roky byl nový Měšťanský pivovar Plzeň hotov.


Udělal někde chybu?

Měšťanský pivovar měl vařit tmavé pivo bavorského typu, a proto taky do Čech pozvali sládka až z Bavor. Byl jím Josef Groll, muž s výbornou pivovarnickou pověstí. Ten v novém pivovaru uvařil premiérovou várku 5. října 1842. Slavnostně ji narazili 11. listopadu. Ale pivo bylo úplně jiné, než se čekalo.

Díky rozličným surovinám – žateckému chmelu, světlému sladu a měkké plzeňské vodě – mělo průzračnou, zlatavou barvu a pevnou bělostnou pěnu. Dneska už sotva zjistíme, jestli to byl sládkův záměr nebo náhoda anebo se prostě někde stala chyba.


Cesta do Prahy a do světa

Jisté je, že nové pivo slavilo úspěch. V plzeňských hostincích U bílé růže a U zlatého orla si ho nemohli vynachválit. Sláva plzeňského ležáku se rychle šířila. Neuběhl ani rok a už se čepoval v Praze. Poprvé v hospodě U Pinkasů.

Dnes je Plzeňský Prazdroj největším výrobcem piva v České republice a největším exportérem piva do zahraničí.

O tom, že jsou Češi národem pivařů, není pochyb. Dokazuje to i vznik létajících pivovarů, které už úspěšně fungují také v Libereckém kraji, a je o ně stále větší zájem. Nemají vlastní prostory, často ani vybavení a fyzicky v podstatě neexistují. Přesto dokážou vařit chuťově „vymazlená“ piva.

Takzvané létající neboli kočovné pivovary jsou v České republice po vzoru zahraničí stále na vzestupu a jejich provoz dává začínajícím i zkušeným podnikatelům ekonomicky smysl.

„Klasickou podobu létajícího pivovaru představuje pivovarník, který jen nemá pivo kde uvařit. Proto vyhledá fyzicky existující pivovar s volnou kapacitou a jeho technologii si na chvíli pronajme. Pivovarník ovládá celý výrobní proces, má přístup k vlastním surovinám a disponuje i vlastní recepturou,“ dočtete se v jedné z možných definic na pivovarnické stránce Beerweb.cz.

Další možné varianty létajících pivovarů fungují například tak, že si zájemce nechá vyrobit pivo na zakázku bez vlastní účasti. Nemusí tedy být zrovna pivní expert, který přesně ví, co chce, ale vystačí si jen s přibližnou představou.

Někteří pivovarníci zase spolupracují s osvědčenými výrobci, a pravidelně kočují dokonce po několika stálých spřátelených pivovarech. Touto cestou mohou mimo jiné snáze přinášet své novinky, neboť vaří zlatý mok v menších várkách. Na tomto principu funguje například Beranův pivovar sídlící v malé obci Trávníček nedaleko Českého Dubu.

„Máme krásný historický hostinec v Trávníčku. Ten jako kulturní památku opravujeme od roku 2014. Chtěli jsme dát celému projektu kromě kulturních akcí spolku Dubáci i nějaký smysluplný ekonomický rámec. Přemýšleli jsme o kamenném pivovaru, ale nikam by se v malé roubence nevešel,“ vzpomíná ředitel Beranova pivovaru Jan Havelka. „Až naše kamarádka, výborná sládková Alenka, nás navedla na myšlenku pivovaru létajícího. Jelikož ona vařila ve frýdlantském pivovaru, začali jsme v roce 2018 vařit tam,“ dodává.

V Beranově pivovaru mají na starosti výrobu osvědčení sládkové, kteří vymýšlejí receptury, a pivo se poté vaří v hostitelských pivovarech. Tým kolem Jana Havelky se následně stará o obchod, marketing, distribuci a účast na různých akcích nebo festivalech, na které vyjíždí stylovým truckem z roku 1929. „My nemusíme mít technologii ani kamenný pivovar a partner tu svoji naopak naplno vytíží, což je oboustranně výhodné,“ podotýká.

Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Michala Voldřicha přišel s nápadem létajících pivovarů jako první Jan Kočka, spoluzakladatel varnsdorfského pivovaru Kocour a majitel létajícího pivovaru Nomád. „Určitě tím přispěl k pivní rozmanitosti u nás,“ má jasno Voldřich.

V budoucnu by Beranův pivovar rád do svého
Podnikání s létajícími pivovary prý však přináší vedle celé řady benefitů také jednu nevýhodu. „Určité riziko je zde v tom, že když pak začne být pivovar vytížený v kapacitě se svými značkami, tu privátní musí omezit. Nedá se to však paušalizovat. Některé létající pivovary, zejména ty, které jsou na trhu již déle, budují svoji značku ve spolupráci s výrobním pivovarem i s ohledem na budoucí kapacity,“ popsal Michal Voldřich.

Pro řadu létajících pivovarů je primární fáze, kdy si pronajímají cizí prostory, logickým předstupněm před vlastním kamenným pivovarem či hospodou. Taková byla například cesta českolipského pivovaru Lípák nebo zmíněného Nomádu.

V nabídce létajících pivovarů jsou stejně jako u minipivovarů časté pivní styly IPA, APA, ojedinělé ovocné speciály, ale i pšeničná či tmavá piva nebo klasické oblíbené ležáky. Například o Beranův pivovar je na Liberecku velký zájem a postupně expanduje do mnoha lokálních hospod a restaurací. Do budoucna by i on rád přesídlil do svého.

Plzeňský Prazdroj spustil komunikační kampaň Obrať proud pro svůj nový ležák Proud, reagující na měnící se chuťové preference mladší generace, tedy nových pijáků piva, a na rostoucí poptávku po pivech s nižší hořkostí a obsahem alkoholu. S heslem vyzývajícím k vystoupení z rutiny se kampaň snaží inspirovat k narušení stereotypů a reflektuje životní styl a aspirace cílové skupiny. V centru kampaně, připravené s agenturou VCCP, stojí ambigram v logu značky, který inspiroval i kreativní koncept.

Podle nedávného výzkumu agentury Kantar ležák plzeňského typu zůstává v Česku nejoblíbenějším alkoholickým nápojem s preferencí 61 % dospělých spotřebitelů. Výzkum však také ukazuje, že mezi mladými dospělými roste skupina, která se od tradičního piva postupně odklání. „Zaznamenáváme vzrůstající zájem o lehčí drinky, zejména mezi mladými dospělými. Ti hledají nejen vynikající chuť, ale také zážitky spojené s konzumací,“ říká Jakub Marek, marketingový manažer prémiových piv Plzeňského Prazdroje. „Zároveň řeší image – jak s lahví v ruce vypadají. Proud je přímou odezvou na tyto požadavky, odráží současný životní styl a to jsme reflektovali i v kampani.“

„Proud obrací proud českého piva. Nám se pro to myslím podařilo vybudovat distinktivní svět značky, který je úzce propojený s produktem i jeho logem a podpořený osvěžující, odlehčenou tonalitou, která vystihuje styl piva,“ doplňuje Dejan Štajnberger, executive creative director VCCP.

Nová kampaň poběží napříč kanály od 1. dubna. Režii televizního spotu zajistil Keith McCarthy, v produkci Stink. Součástí mixu budou také sponzorské aktivity, například podpora největšího českého festivalu Beats for Love. Probíhá také spolupráce se značkou Botas, předními českými influencery či zapojení nových médií.

Budějovický Budvar má za sebou úspěšný rok 2023, ve kterém se mu dařilo jak na domácím trhu, tak v exportu. Uvařil rekordních 1,865 milionu hl. piva, což je nejvíc v jeho historii. Tržby národního pivovaru pak meziročně vzrostly o více než 11 %.

Budějovický Budvar v loňském roce překonal historické maximum ve svém ročním výstavu. Uvařil 1,865 milionu hl. piva, což je nejvíc za téměř 130 let jeho existence a meziroční nárůst o 4,29 %. Po mírném propadu v roce 2022 tak národní pivovar opět navázal na pozitivní trend růstu celkových objemů z předchozích let. Dařilo se i v prodejích, a to jak na domácím trhu, tak v exportu, kde se Budvaru podařilo nejen vyrovnat ztrátu ruského trhu, ale dokonce překonat rekordní objemy z roku 2021. Rekordní byly také tržby z prodeje výrobků a služeb, které meziročně vzrostly o 11,4 % na 3,37 miliardy korun.

Pokud chcete v Budapešti české pivo, víme, kam na něj. A rozhodně nebudete litovat. Je tu mnohem širší nabídka, než obligátní Plzeň.
Söröző je pivnice, což je nápis, jenž pravověrného Čecha v Budapešti potěší. A pokud je to pivnice s českým pivem, radost bude dvojnásobná. Když k tomu přidáme klasika pábitelů Bohumila Hrabala a nabídku hned několika piv, přičemž nejde jen o obligátní plzničku, ale i „alternativní pivní styly“, dá se na budapešťské adrese Rákóczi út 11, Asztalfoglalás strávit docela příjemné odpoledne.

Nabídka se obměňuje
V Hrabal Söröző se chlubí třeba Dvanáctkou sv. Jana Nepomuckého z nepomuckého pivovaru nebo krnovskou polotmavou čtrnáctku (pozor, leze rychle do hlavy) z krnovského pivovaru Nachmelená opice. Kolik lidí, tolik chutí, ale tady by si milovník českého piva měl vybrat.

Vím, že každý máme své vlastní chutě a pivní preference, ale za sebe se můžu přiznat, že Černá Barbora z Ostravy a právě Nachmelená opice jsou mí soukromí pivní favorité. Barboru ale „u Hrabala“ bohužel neměli. Mezi velmi silná piva patří v nabídce Dřevo od Matušky. Pivovar z Broum, který byl založený na velikonoční pondělí 2009 dodal do Budapešti 190 pivo, což znamená 7,8 % alkoholu. To už se pomalu alkoholickou silou blíží vínu. Co je ale zdejší klasika, je postřižinský Hrabalův ležák. Poctivá dvanáctka, která rozhodně potěší. Pokud u něj budete vzpomínat na filmové Postřižiny, můžete se cítit skoro jako doma.

Jděte najisto
Zatímco my jsme na Hrabalovu pivnici narazili náhodou, vy můžete jít najisto. Stačí si do google map zadat výše zmíněnou adresu. nebo GPS souřadnice 47.4949303N, 19.0631128E. Většina chlapů u nás má své oblíbené pivo, přičemž v cizině znají z Česka, co se piv týče, zejména plzeňskou klasiku – dvanáctistupňovou vývozní plzeň. Takže pokud se vám zasteskne v Budapešti po české pivní dobrotě, teď už víte, kam zajít.

Šířit slávu českého piva ve světě je záslužný čin hned v několika ohledech. Jednak to má pro jednotlivé pivovary ekonomický význam a zároveň se pivařům rozšiřují gurmetské obzory. „Jasně, neodolal jsem,“ přiznal jeden z česky mluvících návštěvníků, který ale zároveň potvrdil, že když je v cizině, ochutnává místní značky. „Zatím jsem si dal jen Sofroni a Dreher. “ Jmenované značky patří mezi nejběžnější maďarská piva.

„No, šli jsme po ulici a bác! Trefil nás vývěsní štít do očí... Tak jsme šli dovnitř a zklamaní jsme záhy odešli... Něco na způsob hospody u Fleků, velkokapacitní hogofogo pro turisty. Mělo to pokračování, skončili jsme nakonec v malé hospůdce z bývalého bytu, která byla kouzelná," vzpomíná Josef František Stupka na svůj letitý zážitek s Hrabalovou pivnicí.