Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Obnovený pivovar ve Chříči oživí multižánrový festival

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Impuls.czChříč

Poslední prázdninovou sobotu, 27. srpna, proběhne v obci Chříč na severním Plzeňsku 7. ročník benefičního festivalu Křič Fest. Znovu se můžete těšit na mozaiku kapel, divadelních představení a bohatý doprovodný program.

Kromě hudby a divadla se návštěvníci můžou těšit na vernisáž výstavy v Muzeu každodennosti, která se zabývá životem a konkrétními osudy chříčských řemeslníků před sto lety, na hudební dílnu s klienty a asistenty chráněného bydlení Slapy nebo na promítání filmů natáčených lidmi s mentálním postižením. Samozřejmě nebude chybět ani přehlídka chráněných dílen a řemesel.

Součástí festivalu budou jako vždy komentované prohlídky, při kterých se návštěvníci dostanou i do běžně nepřístupných částí pivovaru, aktivity pro děti nebo řemeslné tržiště, kde bude možnost si zakoupit výrobky chráněných dílen z Plzeňského kraje.

Budvar vyhrál v Itálii spor o ochranné známky s Anheuser-Busch

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTKBudvar

Pivovar Budějovický Budvar vyhrál v Itálii dva soudní spory o ochranné známky. V jednom ze dvou sporů požadoval belgicko-brazilský pivovarnický koncern Anheuser-Busch InBev (ABI) prohlášení neplatnosti tří ochranných známek Budějovického Budvaru. Ve druhém sporu chtěla firma Birra Peroni Industriale také zrušit jednu ochrannou známku a žádala i prohlášení nekalé soutěže ze strany českobudějovického pivovaru a náhradu nákladů. Podle podniku je Itálie jedním z tradičních odbytišť budvarského piva, a došlo by tak ke zkomplikování prodeje této značky.

Pivovar Budějovický Budvar vyhrál v Itálii dva soudní spory o ochranné známky. Jeden spor vedl s českým podnikem konkurenční belgicko-brazilský pivovarnický koncern Anheuser-Busch InBev (ABI) a druhý italský dovozce piv od ABI, firma Birra Peroni Industriale. Budvar vede již více než století spory o značku Budweiser, většinu z nich v posledních letech vyhrál.

V jednom ze dvou sporů v Itálii, který začal již v roce 2002, požadoval ABI prohlášení neplatnosti tří ochranných známek Budějovického Budvaru. Ve druhém sporu z roku 2001 chtěla firma Birra Peroni Industriale také zrušit jednu ochrannou známku Budvaru a žádala i prohlášení nekalé soutěže ze strany Budvaru a náhradu nákladů.

"To by samozřejmě zkomplikovalo prodej piva značky Budweiser Budvar v zemi s velkým obchodním potenciálem," uvedla právnička Budějovického Budvaru Helena Votřelová. Podle podniku je Itálie jedním z tradičních odbytišť budvarského piva.

V rozsudcích ve prospěch českobudějovického pivovaru se soudy podle Votřelové odvolávaly na verdikt italského Nejvyššího soudu z roku 2013, který tehdy zakázal ABI používat v Itálii značku Budweiser.

Soudní spory o značku Budweiser trvají podle Budějovického Budvaru již od roku 1907 a zhruba 70 procent z nich vyhrál právě Budějovický Budvar. "V letech 2000 až 2016 bylo definitivně ukončeno 197 soudních sporů a správních řízení, z nichž Budějovický Budvar vyhrál 136 případů a deset sporů skončilo smírem nebo remízou," sdělil mluvčí pivovaru Samec.

Budějovický Budvar vyhrál dva soudní spory v Itálii

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Budějcká drbnaBudvar

Budějovický Budvar odvrátil další dva útoky na svou značku Budweiser v Itálii. Tato země patří mezi tradiční odbytiště budvarského piva s loňským meziročním nárůstem exportu o čtrnáct procent. „Vyhráli jsme dva důležité soudní procesy, ve kterých konkurenční společnosti chtěly zrušit některé z našich ochranných známek v Itálii. To by samozřejmě zkomplikovalo prodej piva značky Budweiser Budvar v zemi s velkým obchodním potenciálem. Rozsudky výrazně posilují právní jistotu k našim ochranným známkám a vytvářejí tak stabilnější podnikatelské prostředí pro naše importéry i jejich obchodní partnery,“ říká Helena Votřelová, právnička Budějovického Budvaru.První soudní spor zahájila společnost Anheuser-Busch InBev (dále ABI) v roce 2002. V žalobě na Budějovický Budvar požadovala neplatnost tři ochranných známek, jejichž vlastníkem byl český pivovar. Po jednání u soudu prvního stupně a u odvolacího soudu skončil případ u italského nejvyššího soudu. „Ten zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a vrátil věc k novému projednání s tím, že je nutno respektovat názor nejvyššího soudu v jiné kauze ukončené v roce 2013. Tehdy Nejvyšší soud zakázal firmě ABI používat jejich značku Budweiser, prohlásil ji za klamavou a vymazal ji z registru ochranných známek. Odvolací soud na základě toho nyní požadavky ABI zamítl,“ vysvětluje Helena Votřelová. Shodou okolností téměř současně italský nejvyšší soud rozhodl ve prospěch Budějovického Budvaru také v případu zahájeném v roce 2001. Společnost Birra Peroni Industriale S.P.A. (dále BPI), která byla v té době importérem piva ABI do Itálie, požadovala prohlášení nekalé soutěže ze strany Budějovického Budvaru, zrušení jedné z jeho ochranných známek a náhradu nákladů. Po rozsudcích v několika instancích nakonec nejvyšší soud zamítl všechny nároky BPI. „Definitivní rozhodnutí je též založeno na klamavém charakteru ochranné známky společnosti ABI, který italský Nejvyšší soud potvrdil v roce 2013,“ dodává Helena Votřelová. Soudní spory o značku Budweiser probíhají již od roku 1907. Celkově je v nich úspěšnější Budějovický Budvar, který zvítězil asi v 70 % případů. V letech 2000 až 2016 bylo definitivně ukončeno 197 soudních sporů a správních řízení, z nichž Budějovický Budvar vyhrál 136 případů a deset sporů skončilo smírem nebo remízou. Díky registracím ochranných známek Budweiser nebo Budweiser Budvar, které patří Budějovickému Budvaru, nemůže nadnárodní koncern ABI svou klíčovou značku Budweiser používat téměř v sedmdesáti zemích

Umělci v pivovaru. Čechomor uvařil pivo pro Pilsner Fest

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Plzeňský deníkAutor:Miroslava VejvodováPrazdroj

Ve varně Plzeňského Prazdroje je opravdu velké horko a ne každému tohle dělá dobře. Něco jiného je to ale ve chvíli, kdy máte příležitost uvařit si po boku zkušeného sládka speciální várku piva Pilsner Urquell na nadcházející Pilsner Fest. A právě tohle se poštěstilo členům kapely Čechomor, která na oslavách 174. výročí uvaření první várky plzeňského ležáku vystoupí.

„Pro naše pivo jsou důležité tři základní suroviny. Měkká plzeňská voda, kterou bereme z našich sto metrů hlubokých studní, slad z jarních ječmenů, který si stále děláme ve vlastní sladovně, a chmel, konkrétně žatecký poloraný červeňák," vysvětloval starší obchodní sládek Václav Berka.

Členové Čechomoru, kteří mu bedlivě naslouchali, se pak chopili chmele a sypali jej do velkých měděných kotlů. „Tady v pivovarské varně i ve sklepích je dokonalá atmosféra. Úplně si představuji, jak tu stojím těch 174 let zpátky, nasávám vůni chmele a dohlížím na vaření a kvašení piva," řekl nadšeně leader skupiny Čechomor Karel Holas, který měl možnost uvařit si pivo vůbec poprvé ve svém životě. Jeho spoluhráč Michal Pavlík se u měděné kádě smál a pravil: „Jdu nachmelit aspoň promile z toho, kolik piva jsme už v Čechomoru vypili."

Vaření speciální várky dvanáctky se kromě muzikantů zúčastnil také jeden z nejlepších českých výčepních Ota Haurythun z vyhlášené pražské pivnice U Pinkasů, herec Aleš Háma, který bude Pilsner Fest moderovat, a plzeňská formanka Jana Šůsová. Várka pro Pilsner Fest se vařila již v pondělí kvůli zachování doby jejího zrání tak, aby byla dodržena původní receptura, podle které se ležák vaří už od roku 1842.

Oslavy piva vypuknou 1. října. Kromě Čechomoru na nich zahrají také 
Tata Bojs, Meky Žbirka nebo Blue Effect.

Konverze bývalého klášterního pivovaru pro Národní technické muzeum

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Stavebnictví3000.cz

Rodina Metternich-Winneburgů nechala starší pivovar rekonstruovat v roce 1869, poté ho v letech 1895–1897 přestavěl Josef Rosenberg (1849–1915) na parostrojní. Roku 1900 následovala novostavba sladovny s třípatrovým hvozdem, kterou navrhla a zařídila smíchovská strojírna Ringhoffer.

V letech 1908–1909 závod Novák & Jahn instaloval dva parní kotle v nově zřízené kotelně se strojovnou a 26 metrů vysokým komínem, postaveným firmou Karla Fischera, v roce 1912 byla zřízena v pivovarském dvoře také garáž. Pivovar i sladovna skončily v šedesátých letech, po roce 1969 proběhla devastující přestavba na velkoobchodní sklad a sodovkárnu. Pivovarský areál je od roku 1995 součástí národní kulturní památky kláštera Plasy, od roku 2008 ve správě Národního technického muzea. V roce 2011 začala jeho revitalizace pro účely Centra stavitelského dědictví.

Cílem bylo navrácení do poslední kvalitní architektonické podoby z doby kolem roku 1900. Účelové přístavky a vyrovnávací navážky z doby velkoskladu byly odstraněny. Při obnově byly odkryty litinové sloupy, původní keramický obklad stěn varny z roku 1912 a dvojice parních strojů z počátku 20. století. Zvolený princip obnovy směřoval k renovaci co největšího množství autentických prvků při zachování industriálního rázu objektu v jeho jisté syrovosti a „neupravenosti“. Objekt rovněž získal zpět svoji typickou dominantu v podobě sladovnického komínu, párníku s druhotným použitím cihel ze zanikající sušárny chmele v Hořesedlech na Rakovnicku. Centrum stavitelského dědictví v Plasích, umístěné v nově renovovaných objektech bývalého pivovaru, mlýna a přilehlého hospodářského dvora, zahájilo svou činnost jako unikátní centrum dokumentace, expozice, výstav a výuky v oblasti historie architektury, stavitelství a tradičních konstrukčních postupů.

Plzeňský sládek uvařil letos ležák pro Pilsner Fest s netradiční sestavou pomocníků včetně Čechomoru

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:RegionPlzeň.czPrazdroj

Hudebníci z kapely Čechomor, moderátor Aleš Háma, jeden z nejlepších českých výčepních Ota Haurythun a plzeňská formanka Jana Šůsová v pondělí dohromady společně s plzeňským sládkem uvařili unikátní pivní várku Pilsner Urquell pro Pilsner Fest, který se koná v sobotu 1. října.

Pilsner Fest je oslavou dne, kdy byl poprvé před 174 lety v Plzni uvařen ten pravý originál. Účastníci akce se tam mohou těšit nejen tuto jedinečnou várku piva, kterou dnes uvařil plzeňský sládek Václav Berka s významnými hosty, ale také přímo na ně.

Jana Šůsová se svým tradičním koňským povozem celou oslavu zahájí, jeden z českých mistrů výčepních Ota Haurythun dohlédne na vysokou úroveň čepování a servírování piva, Aleš Háma bude oslavu moderovat a skupina Čechomor na oslavě vystoupí. „Tady v pivovarské varně i ve sklepích je dokonalá atmosféra. Úplně si představuji, jak tu stojím těch 174 let zpátky, nasávám vůni chmele a dohlížím na vaření a kvašení piva,“ říká nadšeně leader skupiny Čechomor Karel Holas, který měl možnost uvařit si pivo vůbec poprvé ve svém životě.

Várka pro Pilsner Fest se vařila již dnes kvůli zachování původní doby jejího zrání, tak aby byla dodržena původní receptura, podle které se ležák vaří už od roku 1842. „Pivo bude nyní kvasit a pak ležet ve sklepích, aby získalo své jedinečné vlastnosti. Čepovat jej pak budeme v nefiltrované podobě, abychom návštěvníkům dopřáli skvělý pivní zážitek a přiblížili atmosféru prazdrojských sklepů,“ komentuje přípravy na oslavu starší obchodní sládek Václav Berka. „A ke skvělému pivu samozřejmě nebude chybět výborné jídlo, ukázky tradičních pivovarských řemesel nebo dobrá muzika,“ zve Václav Berka do pivovaru.


Měkká plzeňská voda, žatecký chmel a ječný slad – to jsou hlavní suroviny pro výrobu plzeňského piva od roku 1842. Už tehdy bylo svou chutí tak výjimečné, že jeho sláva brzy překročila hranice a plzeňský ležák se stal zakladatelem celé kategorie ‚pils‘. Právě tento významný moment připomíná a oslavuje Pilsner Fest. Vstup na akci je zdarma.

Holbáci se vrátili do hanušovického pivovaru

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Pivovar HolbaAutor:Michal MatoušekHolba

Letošní akce Holbáci Šeráci navázala na úspěšný první ročník a do hanušovického pivovaru Holba přivedla stovky fanoušků a milovníků ryzího piva z hor. Zde na ně čekal program nabitý zábavou, ve které pivo hrálo hlavní roli.

Holbáci Šeráci se v průběhu léta sjížděli do Hanušovic z celé Moravy a dohlíželi na to, jak se rodí jejich oblíbené pivo. Největší obdiv patřil původním měděným kádím na varně a otevřené spilce, kde pivo kvasí v otevřených kádích, přesně jako kdysi. Zájem byl ale také o Holbáckou akademii, která účastníkům představila regionální suroviny, ze kterých se Holba vaří ‒ horskou vodu, chmel z oblasti Tršicka a slad ze sladovny v Zábřehu.

Spoustu zážitků přinesly Holbákům Šerákům disciplíny Pivního víceboje, při kterých si mohli třeba postavit věž z pivních přepravek nebo vyzkoušet slalom se sudem. To vše doplnilo chutné občerstvení a čepovaný Šerák ‒ nezbytná součást návštěvy pivovaru Holba.

Druhý ročník Holbáků Šeráků je sice za námi, ale další skvělou příležitostí setkat se společně
v Hanušovicích jsou nadcházející Pivovarské slavnosti. V areálu pivovaru zahraje 2. a 3. září Xindl X, slovenská kapela Desmod, Alkehol a řada dalších skvělých muzikantů! Program doplní soutěže, bohaté občerstvení a ohňostroj. Kompletní program akce najdete na www.pivovarskeslavnosti.cz.

Video 'Holbáci Šeráci v pivním ráji' najdete ZDE

Minipivovary vracejí českému trhu bývalou pestrost, říká sládek Kočka

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jan Sůra

Minipivovar není většinou založený jen na pivu. Celkový dojem dotváří také jídlo, atmosféra, prostředí a personál. Viceprezident Svazu minipivovarů a „kočovný“ sládek Jan Kočka je přesvědčen, že boom vaření piva v Česku pomohl hlavně pestrosti nabídky.

Jsou Češi odborníci na pivo, nebo jenom jeho zdatní konzumenti? Nedávný marketingový trik Gambrinusu alias Patrona je krásným příkladem, že stačí označení minipivo a všichni si libují, jak skvělé pivo pijí. Přitom se jednalo o gambrinus.
Pivo má pořád spíš image levného alkoholu, o kterém se není třeba bavit a každý mu rozumí, tak jako kupříkladu fotbalu. Ale díky nastupující generaci pivařů, která má naštěstí nový pohled na pivo díky cestování, poznávání nejen pivního světa a odlišnému přístupu k životu, se situace lepší. Mladí nežijí ve stejném stereotypu jako „odcházející“ generace, tedy v pití „deseti kousků“ každý večer. A protože pivní pestrost očekávají od minipivovarů, nelze se divit, že jsou dnes „in“ a zmiňovaný Gambrinus využil novou situaci ve své reklamní kampani. Nejspíš zjistil, že po letech masáže většinového pivaře společným popíjením u mladých neuspěje, tak využil toho, co mu poradila analýza trhu. Že dnešní pivař žije jinak.

Prospívá současný boom minipivovarů kvalitě piva?
Boom minipivovarů prospívá zejména pivní pestrosti. Menší množství uvařeného piva v jedné várce dává minipivovarům šanci vařit a nabízet mnohem pestřejší nabídku piv, pivních stylů. Pivo se ve světě vaří v přibližně stovce základních pivních kategorií, s podskupinami je to ještě košatější nabídka. Těžko budou soupeřit s velkovýrobci, kteří se zaměřují na pivo až s roční trvanlivostí.

Nepomohl boom minipivovarů těm „velkým“ tím, že musí více bojovat o zákazníka?
Stačí se podívat na nabídku velkovýrobců a je to jasné. Nefiltrované verze jejich hlavních piv, svrchně kvašená piva, seriály měsíčních speciálů, to vše byla ještě před pár lety fikce. Navíc „velcí“ začali s mohutnou propagací ciderů, které do té doby byly na okraji zájmu. Je toho dost, co se v malém českém pivním rybníku po nástupu minipivovarů změnilo.

Co vede majitele minipivovarů ke vstupu do tohoto oboru? Převažují stále ti, kteří to dělají hlavně kvůli pivu?
Je to asi jako v každém oboru, o kterém se mluví a píše. Navíc pivo u nás má pořád status národního nápoje. Pokud se do projektu nezapojí člověk, který pivo dělá srdcem, těžko lze očekávat dobrý výsledek. Na druhou stranu se v posledních letech objevují projekty, které vyžadují velké investice v řádu desítek milionů korun.

Jak se mají lidé v nabídce orientovat? Existuje rada, jak poznat dobrý minipivovar?
Minipivovar není většinou založený jen na pivu. Proto převažují zařízení fungující jako restaurační pivovary. A tam celkový dojem tvoří nejen pivo, ale i jídlo, atmosféra, prostředí a personál. Záleží tedy, jestli pivař dává přednost nabídce pivní škály v daném pivovaru, celkové atmosféře, nebo přidané hodnotě v podobě kupříkladu pivních lázní. Co se týče samotného piva, žijeme v digitálním světě a internet nabízí mnoho cest, jak si předem zjistit, jak si který pivovar stojí. Nejlepší je samozřejmě osobní zkušenost.

Není nabídka minipivovarů příliš omezená?
Opět záleží na tom, co pivař preferuje. Obecně se dá říct, že nabídka piva je u minipivovarů mnohem pestřejší než u těch velkých. Jsou tu sice takové, které si vystačí s ležákem českého typu, na druhou stranu jsou i pivovary, které dobře uvaří i desítky pivních stylů za rok. Tomu, že se české pivovarnictví vrací k pestrosti, která tu kdysi byla – než ji minulý režim sešněroval do desítky a dvanáctky k nedělnímu obědu – se dnes říká trend. Já bych to ale viděl spíše jako návrat k normálu.

Nenaráží současný boom minipivovarů na nedostatek dobrých sládků, kvalitních surovin a podobně? Pokud jeden sládek dělá receptury a dozoruje vaření piva v pěti až šesti minipivovarech s technologií od stejné firmy, nejsou piva příliš stejná?
V případě surovin se situace lepší. Nejen kvalitou nabídky, ale i pestrostí a dostupností. Bublinu o nedostatku kvalifikovaných sil a s tím souvisejícím úpadku vaření piva v minipivovarech jsem zaslechl u velkých pivovarů. Nedomnívám se, že sládek nutně potřebuje vysokoškolské vzdělání.

Praxe, chuť se zlepšovat a nové nápady spolu s možností dalšího studia přispívají k rozšíření rozhledu. Svaz minipivovarů pořádá spoustu školení, přednášek, seminářů, které pokrývají témata od sanitace až po legislativu. A co se týče samotného vaření piva? Pokud máte pivovary od jednoho výrobce, vaření piva dozoruje jeden sládek, neznamená to, že piva musí chutnat stejně. Můžete mít slady z různých sladoven, kvasnice z různých zdrojů a nemalou roli hraje i místní voda.

V Česku jsou stovky minipivovarů. Velké pivní značky táhnou stále méně

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jan Sůra, Ivana Lesková

Spotřeba piva v Česku neroste, přesto se o přízeň zákazníků uchází čím dál více značek piva. Minipivovary nadále vznikají rychlým tempem. Jejich počet už loni překročil tři stovky a letos se přiblíží hranici 400.

„Prostor pro dalších zhruba sto pivovarů tu určitě je,“ říká Ludvík Ješátko, ředitel Pacovských strojíren. Ty jsou v Česku největším výrobcem zařízení pro minipivovary. Český svaz minipivovarů je ještě optimističtější a odhaduje, že by se v tuzemsku mohlo uživit až tisíc podobných zařízení.

Podle Tomáše Maiera z Provozně-ekonomické fakulty České zemědělské univerzity je boom minipivovarů patrný i v dalších zemích. „Je to celosvětová móda, hodně se minipivovarům daří v Itálii nebo Japonsku,“ dodává Maier.

Za českým růstem nevidí nic divného především díky bohaté tradici pivovarnictví v českých zemích. „Zapomíná se na to, že za první republiky u nás bylo mnohem více pivovarů než teď,“ upozorňuje. Než komunisté začali zavírat pivovary, bylo jich v Česku přes tisíc.

Zájem o minipivovarnický byznys dnes nemají jen nadšenci jako na začátku, ale i klasičtí investoři. Ti v pivu vidí především zajímavou příležitost, jak zhodnotit volné peníze. Investice to totiž není závratná: zařízení přijde zhruba na tři až čtyři miliony korun.

„Návratnost je velmi dobrá, většinou do osmi let. Záleží, zda má podnikatel vlastní zázemí, nebo ne. Ale pochopitelně uspět je čím dál těžší, minipivovary ztrácejí punc výjimečnosti. Přesto se při trošku schopném vedení vydělat určitě dá,“ domnívá se Maier. Jen v Praze se dnes nachází přes třicet minipivovarů.

Ne všichni ale investici ustojí. Desítky minipivovarů proto v minulosti musely zavřít.

Přísun klasických investorů potvrzují i výrobci zařízení. „Z deseti zájemců o koupi technologie jsou jeden až dva pivní nadšenci, ostatní klasičtí byznysmeni,“ uvádí Ješátko. „Víme o desítkách projektů na minipivovary, které se teprve chystají,“ říká.

Nepatrná konkurence
Některé minipivovary shánějí peníze na rozšíření i veřejně. Pivovar Zvíkov udal přes platformu fundlift.cz dluhopisy za 4,5 milionu korun s úrokem 6,5 procenta.

Přibývá rovněž pivovarů, které vaří pivo, aniž by měly vlastní restauraci. „Poptávka se posouvá po větších varnách, takže se mohou dostat i z kategorie minipivovarů. Většinou jde o ty, kteří začínali s menším objemem a teď vidí, že jim to dobře funguje a vydělává,“ podotýká Ludvík Ješátko.

Minipivovary nejsou zatím pro velké hráče zásadní konkurencí. Tvoří jen zhruba jedno dvě procenta trhu. Jejich vznik ale probudil velké hráče, aby se snažili vylepšovat nabídku a přijít s novými pivy. Minipivovary jsou konkurencí spíše na trhu práce: řada sládků velkých producentů od nich odešla a založila si vlastní varnu.

Některé minipivovary jsou už natolik úspěšné, že opustily kategorii minipivovarů s výstavem do 10 tisíc hektolitrů za rok. Jde například o pivovary v Kácově, Koutě na Šumavě či Úněticích. „Potenciál takto vyrůst mají ještě určitě další, ale bude jich jen pár,“ soudí Maier. Průměrný výstav piva každopádně roste: loni stoupl na 880 hektolitrů ročně.

Kam jde móda
Z minipivovarů se stala i móda mezi zákazníky. V Česku během pár let přibyly desítky tisíc lidí, kteří se tváří, že pivu rozumějí a vědí, jaké jsou rozdíly mezi různými druhy piv.

„Výroba i ochutnávání živých piv je pro všechny určitým dobrodružstvím,“ líčí sládek Michal Kuřec z krnovského pivovaru Nachmelená opice. Začal loni na konci roku, ale daří se mu tak, že už letos v květnu přikupoval nové tanky na kvašení piva a uvažuje o dalším rozšiřování výroby příští rok.

Jenže příliv nových hráčů neznamená automaticky vyšší kvalitu. Pivní degustátoři upozorňují, že je chuť značně kolísavá a pivovary od sebe „opisují“. „Bohužel tu vládne stále velký konzervatismus, hodně minipivovarů se navzájem kopíruje. Jeden rok je módou pšeničné pivo, tak ho mají všichni, další zase ale, tak ho vaří všichni. Třeba Polsko mi přijde z pohledu minipivovarů zajímavější a rozmanitější,“ tvrdí jeden z degustátorů, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Kvalita souvisí i s omezeným počtem sládků: na trhu jich je málo. Řada sládků tak vaří pro více pivovarů. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský proto letos začne poprvé nabízet rekvalifikační kurz na vaření piva. V prvním minipivovaru na sládky už rezignovali: Balónový pivovar v Radešíně má místo sládka na vaření počítač.

Na Vratislavické slavnosti přijede i Wohnout

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Liberecký deníkAutor:Gabriela Volná GarbováKonrad

Ve Vratislavicích se bude už zítra slavit. V Zámeckém parku se už po 21. uskuteční tradiční Vratislavické slavnosti. Akce začíná už ve 14 hodin, a jak slíbili organizátoři, užijí si na ni nejen dospělí, ale i děti.

„Pro děti je opět nachystáno plno zábavných a naučných stanovišť, mnoho atrakcí včetně oblíbeného lezení na pivní přepravky a také pohádka," představil program starosta vratislavického obvodu Lukáš Pohanka.

Dále jsou pro návštěvníky připraveny exhibice šermu, trial show, Seberevolty nebo psovodů městské policie.

„Odpoledne a večer pak vystoupí kapely Jakub Děkan Band, St. Johnny, Slza a Wohnout," prozradil dále starosta.

Koncert kapely Slza začíná ve dvacet hodin, o hodinu a půl později začne hrát skupina Wohnout.

Na akci samozřejmě nebude chybět ani občerstvení, které zajistí místní pivovar Konrad.

Jak dále upozornili pořadatelé, součástí akce budou také komentované prohlídky místního kostela Nejsvětější Trojice. Zájemci se mohou přijít podívat v 10:00, 12:00, 14:00, 16:00 a 18:00 hodin. Vstup na celou akci je zdarma.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.07.2017 15:405.244/5.244