Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Velké pivovary lákají na speciály. Podívejte se na jejich výrobu

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Martin Petříček

Velké tuzemské pivovary stále častěji připravují speciální či netypická piva. Nyní uvařily speciály na Dny českého piva, do nichž se na konci září zapojí kolem šesti tisíc restaurací. Pokoušejí se tak reagovat na pokračující rozmach minipivovarů, jejichž počet se už blíží ke čtyřem stovkám.

Pivovarníci přiznávají, že jejich cílem je přitáhnout do hospod víc lidí. Navzdory loňské rekordní produkci pivovarů - stoupla o 2,2 procenta na 20,1 milionu hektolitrů - totiž spotřeba zlatavého moku v restauracích klesá. A právě netradiční piva by podle nich mohla tento trend zvrátit.

„Chceme jít cestou více speciálů, přinášet pivo s novým příběhem. Začali jsme vařit limitované edice, které jsou většinou dostupné jen pro hospody, ať lidé mohou ochutnávat tam,“ potvrzuje šéf Staropramenu Petr Kovařík.

Vedle snahy přitáhnout pivaře do hospod to má i další důvod. Speciály obvykle nejsou pasterizované, vyžadují speciální péči v chlazených sklepech. Mají navíc zkrácenou životnost, z velkých pivovarů proto míří pouze do podniků s vysokou výtočí.

Například Staropramen připravil pro akci, kterou pořádá Český svaz pivovarů a sladoven, Extra chmelenou nepasterizovanou 12. Od běžné dvanáctky se liší jednou dávkou chmelu navíc. Smíchovský pivovar běžně přidává chmel čtyřikrát, u speciálu je to tedy pětkrát.

„Na začátku vaření se chmel přidává hlavně kvůli hořkosti, ke konci pak kvůli vůni,“ vysvětluje výrobní technolog pivovaru a autor receptury Jan Špaček. Základem piva je plzeňský slad (z 80 procent). Doplňuje ho bavorský slad, díky němu má pivo o něco tmavší barvu než běžný ležák.

Chmel - žatecký poloraný červeňák - pochází z mikroregionu Údolí Zlatého potoka. Ten leží ve srážkovém stínu Krušných hor, kde půda obsahuje větší obsah železa. Pivovar uvařil jednu várku speciálu, tedy 800 hektolitrů. Je to však jen zlomek celkové produkce Staropramenu. Na Smíchově se ročně uvaří kolem tří milionů hektolitrů piva.

Speciální piva připravuje i konkurence z Plzně. Největší producent Gambrinus pro Dny českého piva například připravil svůj tradiční ležák První chmel z letošní sklizně. „Pivo s čerstvým chmelem můžeme vařit pouze jednou v roce, a to v době sklizně. Je to pro pivovar takový malý svátek,“ uvedl sládek Zdeněk Polák.

Dny NATO v Ostravě opět s vlastním speciálem Zubr Extra Force

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:První zprávyZubr

I v letošním roce bude Letiště Leoše Janáčka Ostrava hostit největší bezpečností show v Evropě a pivovar Zubr u toho opět nebude chybět.

Návštěvníci Dnů NATO v Ostravě & Dnů Vzdušných sil AČR se tak o nadcházejícím víkendu, 17. a 18. září 2016, budou moci přesvědčit o síle Zubra.

„Spojení silných strojů a síly piva Zubr funguje již čtvrtým rokem a my věříme, že i právě naše pivo je jedním z důvodů spokojenosti návštěvníků této jedinečné akce. Opět jsme u příležitosti Dnů NATO uvařili speciál Zubr Extra Force,“ říká Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr a dodává: „Zároveň zde představíme i naši zbrusu nové ochucené nealkoholické pivo Zubr Indian Cherry.“

Nefiltrovaný ležák Zubr Extra Force je stvořen přímo pro Dny NATO, návštěvníci si jím mohou zpříjemnit akci již čtvrtým rokem. Pro tento 12,5° ležák je typická výrazná hořká chuť se silným chmelovým aroma. Je uvařen podle tradiční receptury za použití regionálních surovin a v ležáckých tancích zrál 70 dní.

Kromě již tradičního pivního speciálu Zubr Extra Forcese návštěvníci mohou těšit i na 4x chmelenou jedenáctku Zubr Grand. Tento světlý ležák je nejprodávanějšímvýrobkem pivovaru Zubr, a proto v Ostravě rozhodně nemůže chybět. Pro řidiče a cyklisty bude tradičně připraven nealkoholický Zubr Free a milovníci ovocných chutí určitě přijdou na chuť novince, kterou je nealkoholický osvěžující nápoj na bázi piva s příchutí višně Zubr Indian Cherry.

Dny NATO v Ostravě & Dny Vzdušných sil AČR jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Návštěvníci se mohou i letos těšit na prezentaci těžké vojenské, policejní i záchranářské techniky, dynamických ukázek výcviku speciálních jednotek, leteckých ukázek a prezentace výzbroje, výstroje a vybavení útvarů. Vstup je zdarma.

Pivovar ZUBR, a.s., tradiční český výrobce působící především na Moravě, je společně s pivovary Holba a Litovel součástí holdingu PMS. Pivovar je držitelem ocenění Klasa A a Regionální potravina a známky CHZO "České pivo". Nejprodávanějším pivem z produkce je 11° ležák Zubr Grand. Pivovar získal absolutní vítězství v degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX 2016 (Zubr Premium); 1. místo v kategorii ležáků (Zubr Premium), 1. a 2. místo v kategorii výčepních piv (Zubr Gold; Zubr Classic) a 3. místo v kategorii tmavých piv (Zubr Classic tmavý). V soutěži České pivo 2015 zvítězil v kategorii světlé ležáky (Zubr Premium) a druhá místa ve svých kategoriích získala piva Zubr Grand, Zubr Classic a Zubr Classic tmavý.

Plzeňský svátek piva nabídne zábavu i poučení

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Skupiny Čechomor, Blue Effect, Portless, Chinaski, Tata Bojs či Hookers and Covers budou 1. října v Plzni hlavními hvězdami festivalu Pilsner Fest. Každoročně připomíná uvaření první várky plzeňského piva v roce 1842. Festival, na který přišlo loni 50 tisíc lidí, nabídne kromě 22 hodin hudby na dvou hlavních scénách prohlídky pivovaru, setkání s pivovarskými legendami a dostatek piva speciálně uvařeného pro tento den. Pivo poteče v areálu pivovaru z více než 150 výčepních kohoutů, řekli dnes novinářům pořadatelé akce.

"Pilsner Fest je velmi speciální událostí, protože se nejedná o klasický hudební festival. Je to oslava výročí piva, které změnilo svět, a tak je třeba ty osobnosti a nástroje, které jeho narozeniny zpestří, vybírat velmi pečlivě," řekl hudební dramaturg Pavel Anděl. Návštěvníci se mohou těšit i na Báru Polákovou nebo Miroslava Žbirku. "Kromě dvou hlavních pódií pak ožijí narozeninovou hudbou i některé pivní stany," dodal Anděl.

Oslavy 174. výročí uvaření první várky si lidé připomenou i přípitkem v symbolických 18.42, podle roku vzniku plzeňského originálu. "Těsně před přípitkem se navíc narazí přímo na jedné ze scén 174litrový dřevěný sud piva, jako odkaz k 174. narozeninám," řekl Vladimír Jurina z pivovaru.

Součástí celodenní akce jsou prohlídky Plzeňského Prazdroje. Mimořádně zavedou účastníky i do jinak nepřístupné bednárny a do historických sklepů a poprvé také do "podsvětí". Tak se říká zázemí historické varny s varnými pánvemi a káděmi, v nichž se do roku 2004 vařil Pilsner Urquell. Festival nabídne také setkání s pivovarskými legendami a osobnosti - sládkem Václavem Berkou, třetím z generace sládků stejného jména. Potkají se s poslední formankou v ČR Janou Šůsovou, která už několik let rozváží plzeňský ležák na koňském povozu po místních hospodách, či s bednářským mistrem Josefem Hrůzou, který víc než 40 let vyrábí se svou bednářskou partou ležácké sudy a kádě stejným způsobem jako v 19. století. Návštěvníkům se představí i mistři výčepní, kteří zároveň naučí, jak správně načepovat pivo "hladinku", "šnyt" nebo "mlíko".

Po dobu festivalu se z části ulice U Prazdroje stane bulvár, z něhož bude vyloučena doprava. Nejen pro řidiče je připravena odpočinková zóna K-lee-deck, kde si budou moci zdarma dýchnout do profesionálního alkoholtesteru nebo vyzkoušet tzv. opilé brýle. Mladistvě vyhlížející dospělí návštěvníci si mohou po kontrole věku pořídit na ruku pásek, díky němuž nebudou muset prokazovat svůj věk při každém nákupu alkoholu.

Budějovický Budvar připravil unikátní sklenice s portréty hokejových legend

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Českobudějovický deníkBudvar

K zahájení nové hokejové sezony připravil pivovar Budějovický Budvar limitovanou edici kartonů světlého ležáku Budweiser Budvar B:ORIGINAL s dárkem. Deníku to sdělil mluvčí pivovaru Petr Samec.

V každém kartonu s devíti lahvemi je jako dárek přiložena sklenice o objemu 0,3 litru, na které je zobrazen portrét jednoho ze tří slavných místních hokejistů a také jeho podpis.

„Z mnoha českobudějovických hokejových legend byli nakonec po dohodě s nejslavnějším jihočeským klubem na sklenice vybráni Roman Turek, Vladimír Caldr a Jaroslav Modrý. Sklenice jsou do kartonů namíchány náhodně," uvedl Petr Samec.

Sklenička bude zřejmě vyhledávaným sběratelským úlovkem.

„Originální sklenice ocení především fanoušci klubu ČEZ Motor České Budějovice a také sběratelé pivního skla. Od každého druhu bude k dispozici pouze několik tisíc kusů," sdělil Marek Honetschläger, Innovation Manager z Budějovického Budvaru.

Hokejové kartony se budou již tento týden prodávat ve vybraných prodejnách pouze v Jihočeském kraji (Globus, Makro, Norma, Terno a Trefa).

Díky pěně můžeme s pivem běhat a nerozlít ho

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Odhaleno.cz

Každý český pivař ví, že pořádná čepice z pěny ochrání nápoj před oxidací. A tak když chce člověk u piva posedět a nehltá jedno za druhým, pořádná pěna nedovolí, aby měl na stole před sebou za chvíli nechutnou kozu. Vědci ze Švýcarska ale přišli na to, že s pivem se dá díky pěně běhat, aniž nápoj člověk rozlije. Umožňuje pohyby, které si s limonádou barman dovolit nemůže.

Fyzikové z Lausanne se zabývali vlivem pěny na pohyb tekutiny v nádobě. A potvrdili, že bublinky z pěny tvoří velmi jemný kapilární efekt, který ale velmi silně brzdí pohyby tekutiny v nádobě. I když tak člověk sklenici naklání či s ní pohybuje rychle při chůzi, pivo se nevylévá, zatímco u limonády už tekutina dávno končí na podlaze.

„Pozorovali jsme něco, čemu jsme nemohli uvěřit,“ uvedl fyzik doktor François Gallaire z École Polytechnique Fédérale de Lausanne.

Unikátní kapilární síly mezi bublinami pěny výrazně oslabují vlny, které vznikají při pohybu se sklenicí v nápoji. Tekutina se pak nechová vůbec podle fyzikálních zákonů, které by vědci očekávali. Pěna ji doslova znehybňuje.

„Tyto kapilární síly jsou malé, ale jsou velmi důležité, protože rychle zbrzdí pohyb tekutiny,“ uvedl matematik Pierre-Thomas Brun z Massachusetts Institute of Technology, který se na výzkumu podílel.

Věděli jsme, že to bude fungovat aneb příběh jediného pivovaru z centra Ostravy

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaPivovarský dům Ostrava

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Byla to myšlenka přijít v pravý okamžik s něčím novým a neokoukaným, která přivedla Jiřího Štverku už před šestnácti lety k malé pivní revoluci. Tehdy si v centru Ostravy otevřel hospodu, v níž chtěl lidem nabídnout příjemnou alternativu k zavedenému a všude přítomnému průměru. A tak přišel s tehdy ještě ne tak známým Bernardem z Humpolce.

Znalci si zcela jistě vzpomenou na pravidelné „kvasnicové čtvrtky“, během kterých stále populárnější hospoda Hobit club doslova praskala ve švech. Úspěšné průkopnické kroky však nevedly k uspokojení, ale naopak k dalšímu rozvoji, a tak hospodský cíleně začal objevovat nová piva z malých regionálních pivovarů.

„A to bylo v roce 2004 opravdu těžké. Z naší strany sice byla poptávka, ale na trhu nebyla nabídka. Stáli jsme před rozhodnutím, zda dál točit Bernarda a shánět po republice sudy s pivem, nebo si v prostorách hospody založit vlastní pivovar,“ vrací se Štverka k počátkům čistě pivovarského podnikání, které rozjížděl v podstatě od nuly.

Pivo bude pokaždé chutnat jinak, říkali si nadšenci
Nepřekvapí tedy, že začátky byly poháněny především nadšením. Třeba znalosti dostupných technologií se sháněly na internetu a praxe vaření piva zase na půlročním kurzu v Příboře, kde tenkrát ještě fungoval minipivovar. Právě tamní výrobou se nakonec zakladatel ostravského pivovaru inspiroval. Do světa vaření zlatavého moku vstoupil s 200 litrovou varnou a hlavou plnou představ.

„Původně jsme se těšili, že pivo bude v malém objemu chutnat pokaždé trochu jinak. Věděli jsme, že se nám nemusí podařit dosáhnout vždy stejné chuti. Nebyla to pro nás překážka, ale vlastně devíza. Říkali jsme si, že to bude zajímavé, a časem uvidíme, jak se vše bude dál vyvíjet,“ vzpomíná s pousmáním náš průvodce na počáteční fázi dnešního Pivovarského domu.

Ta se datuje do období května a června roku 2007, kdy vařili první zkušební várky. Od té doby samozřejmě díky velkým zkušenostem zjistili, že cílem nemohou být experimenty, ale naopak udržení standardních kvalit a chutí všech piv. „Bylo přirozené, že v začátcích to tak nebylo. První várku jsme naráželi na mojí svatbě. Když na to zpětně vzpomínám, pochopitelně to pivo stálo za starou bačkoru. Ale byli jsme nadšenci, takže se všechno vypilo,“ pokračuje Štverka v líčení svérázné éry.

V centru jsou pořád jediní a vaří víc než dvacet druhů piv
Vlastní pivo se rozhodli díky hospodské tradici značení čepovaného kvasnicového piva na účtenkách pod písmenem Q pojmenovat trefně „Qásek“. Jako první byl v nabídce klasický světlý ležák, jedenáctka, vzápětí dvanáctka, která zůstala, byť se receptura postupně měnila. Potom se přidal tmavý ležák jedenáctka a třináctka polotmavý speciál.

„Dneska už vaříme během roku přes dvacet druhů piv. Některé jsou stabilně na čepu jako třeba dvanáctka světlý ležák, jiné jsou sezónní jako třeba svrchně kvašené pivo, IPA šestnáctka. Další piva jsou zase výroční speciály, které máme o svátcích,“ jmenuje ostravský pivovarník a upozorňuje i na škálu stupňovitosti: „Nejslabší je desítka, nejsilnější naopak dvacet jednička. To je Imperial Lager, který se jmenuje Voko Bere. Opravdu totiž bere mysl, hodně opíjí. Dáte si jedno a máte dost.“

Jak vidno na příkladu těžkého speciálu, pivní kultura dělá v poslední době vskutku velikánské skoky. Přestože Pivovarský dům zůstává v centru Ostravy jediným minipivovarem, funguje nyní za zcela jiných podmínek než před pár lety. „Vznikali jsme souběžně se zámeckým pivovarem v Zábřehu. Samozřejmě, že situace ohledně čepování piva se hodně změnila. Dneska už je trh pestřejší,“ doplňuje Štverka další postřeh.

Nepřišly někdy pochybnosti, jak se vůbec bude malému pivovaru dařit? „Měli jsme to snazší tím, že jsme čepovali už od roku 2000 kvasnicové pivo. Když jsme se potom vydali vlastní cestou, věděli jsme, že to bude fungovat. Měli jsme jistotu, základnu hostů, kteří se na to těšili stejně jako my,“ vysvětluje zakladatel nejen v Ostravě oblíbeného „Qáska“.

Zvýšili kapacitu a přivedli sládka z Brazílie
Trvalo asi tři roky, než se znovu ocitl před další zásadní otázkou. Zachovat kapacitu, která už nestačila zájmu zákazníků, nebo investovat do rozšíření a modernizace technologie? „Jelikož jsme chtěli začít vařit svrchně kvašená piva a další speciály, rozhodli jsme se pro varnu s dvojnásobnou kapacitou. Což je sice pořád málo, ale více už se k nám nevleze,“ říká Štverka.

Varna o objemu 500 litrů, spilka s pěti tisícovými káděmi a sklep s dvanácti tisícovými ležáckými tanky však nebyly jedinou inovací. V souvislosti s touhou po speciálech amerického či anglického typu přišla potřeba přivést sládka, který s těmito druhy piv má zkušenosti.

A tak se stalo, že v roce 2013 tým Pivovarského domu posílil brazilský sládek Giovani Caruso MacDonald, se kterým se seznámili zrovna ve chvílích rozšiřování výroby.

„Přišlo nám vhod, že měl znalosti piv, která jsme chtěli vařit. Povedlo se nám nastavení receptur a celkově to příjemně vyšlo. On totiž chtěl v Česku vařit pivo a my hledali někoho, kdo nám pomůže,“ pochvaluje si na poměry tuzemské pivní scény poměrně exotického kolegu, který má navzdory brazilskému původu radši pivo než fotbal.

Tři druhy piv na výčepu? Srandovní představa
Specifičnost ostravského Pivovarského domu, pod který v současnosti spadá i nekuřácká restaurace a pivotéka, ovšem stojí i na dalších pilířích. Jedním z nich je třeba dlouhodobý koncept „rotování“ mnoha pivních značek, které zastupují malé výrobce prakticky z celé republiky. „Vždycky jsem razil myšlenku, že je třeba srovnávat, pokud se chceme posunout dopředu. Celou dobu, co vaříme vlastní značku, čepujeme i další piva,“ poodkrývá Štverka svoji filozofii.

V reálu to potom vypadá tak, že v jedné hospodě se čepuje z deseti „kohoutů“ a ve druhé ze šesti. „Nabídka je obrovská a naše vize je dál držet nastavenou pestrost i kvalitu, což je to nejtěžší. Když se bavíme o třech kohoutech, jako jsme měli v počátcích, vypadá to srandovně,“ srovnává majitel ostravského pivovaru jednotlivé etapy „pivní revoluce“.

V jejím rámci sice došlo k obrovským změnám hlavně v sortimentu piv, která si můžeme dát, ale jedno se podle Štverkova názoru nemění: „Jsme národ pivařů, a i když nás pivovarníků je hodně, pořád všichni dobře žijeme. Trh malých pivovarů je fajn a lidi pivo zkrátka mají rádi.“

Svatá pravda. „Dej Bůh štěstí“ a za týden u piva zase na shledanou.

Minipivovar Pivovarský dům Ostrava
Místo: Přívozská 34, Moravská Ostrava
Druhy piv: celoročně Kunětický Hejkal 10° světlé výčepní pivo, Qásek extra hořký 11° světlý ležák, Qásek 11° tmavý ležák, Qásek 12° světlý ležák a Qásek 13° polotmavý speciál, další piva – speciály jsou v nabídce dle sezóny
Stáčení: piva stáčejí do KEG sudů, PET lahví a skleněných lahví o objemu 0,7 litru
Výstav: odhadem 700 hektolitrů za rok

Věděli jsme, že to bude fungovat aneb příběh jediného pivovaru z centra Ostravy

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaBiovar

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Byla to myšlenka přijít v pravý okamžik s něčím novým a neokoukaným, která přivedla Jiřího Štverku už před šestnácti lety k malé pivní revoluci. Tehdy si v centru Ostravy otevřel hospodu, v níž chtěl lidem nabídnout příjemnou alternativu k zavedenému a všude přítomnému průměru. A tak přišel s tehdy ještě ne tak známým Bernardem z Humpolce.

Znalci si zcela jistě vzpomenou na pravidelné „kvasnicové čtvrtky“, během kterých stále populárnější hospoda Hobit club doslova praskala ve švech. Úspěšné průkopnické kroky však nevedly k uspokojení, ale naopak k dalšímu rozvoji, a tak hospodský cíleně začal objevovat nová piva z malých regionálních pivovarů.

„A to bylo v roce 2004 opravdu těžké. Z naší strany sice byla poptávka, ale na trhu nebyla nabídka. Stáli jsme před rozhodnutím, zda dál točit Bernarda a shánět po republice sudy s pivem, nebo si v prostorách hospody založit vlastní pivovar,“ vrací se Štverka k počátkům čistě pivovarského podnikání, které rozjížděl v podstatě od nuly.

Pivo bude pokaždé chutnat jinak, říkali si nadšenci
Nepřekvapí tedy, že začátky byly poháněny především nadšením. Třeba znalosti dostupných technologií se sháněly na internetu a praxe vaření piva zase na půlročním kurzu v Příboře, kde tenkrát ještě fungoval minipivovar. Právě tamní výrobou se nakonec zakladatel ostravského pivovaru inspiroval. Do světa vaření zlatavého moku vstoupil s 200 litrovou varnou a hlavou plnou představ.

„Původně jsme se těšili, že pivo bude v malém objemu chutnat pokaždé trochu jinak. Věděli jsme, že se nám nemusí podařit dosáhnout vždy stejné chuti. Nebyla to pro nás překážka, ale vlastně devíza. Říkali jsme si, že to bude zajímavé, a časem uvidíme, jak se vše bude dál vyvíjet,“ vzpomíná s pousmáním náš průvodce na počáteční fázi dnešního Pivovarského domu.

Ta se datuje do období května a června roku 2007, kdy vařili první zkušební várky. Od té doby samozřejmě díky velkým zkušenostem zjistili, že cílem nemohou být experimenty, ale naopak udržení standardních kvalit a chutí všech piv. „Bylo přirozené, že v začátcích to tak nebylo. První várku jsme naráželi na mojí svatbě. Když na to zpětně vzpomínám, pochopitelně to pivo stálo za starou bačkoru. Ale byli jsme nadšenci, takže se všechno vypilo,“ pokračuje Štverka v líčení svérázné éry.

V centru jsou pořád jediní a vaří víc než dvacet druhů piv
Vlastní pivo se rozhodli díky hospodské tradici značení čepovaného kvasnicového piva na účtenkách pod písmenem Q pojmenovat trefně „Qásek“. Jako první byl v nabídce klasický světlý ležák, jedenáctka, vzápětí dvanáctka, která zůstala, byť se receptura postupně měnila. Potom se přidal tmavý ležák jedenáctka a třináctka polotmavý speciál.

„Dneska už vaříme během roku přes dvacet druhů piv. Některé jsou stabilně na čepu jako třeba dvanáctka světlý ležák, jiné jsou sezónní jako třeba svrchně kvašené pivo, IPA šestnáctka. Další piva jsou zase výroční speciály, které máme o svátcích,“ jmenuje ostravský pivovarník a upozorňuje i na škálu stupňovitosti: „Nejslabší je desítka, nejsilnější naopak dvacet jednička. To je Imperial Lager, který se jmenuje Voko Bere. Opravdu totiž bere mysl, hodně opíjí. Dáte si jedno a máte dost.“

Jak vidno na příkladu těžkého speciálu, pivní kultura dělá v poslední době vskutku velikánské skoky. Přestože Pivovarský dům zůstává v centru Ostravy jediným minipivovarem, funguje nyní za zcela jiných podmínek než před pár lety. „Vznikali jsme souběžně se zámeckým pivovarem v Zábřehu. Samozřejmě, že situace ohledně čepování piva se hodně změnila. Dneska už je trh pestřejší,“ doplňuje Štverka další postřeh.

Nepřišly někdy pochybnosti, jak se vůbec bude malému pivovaru dařit? „Měli jsme to snazší tím, že jsme čepovali už od roku 2000 kvasnicové pivo. Když jsme se potom vydali vlastní cestou, věděli jsme, že to bude fungovat. Měli jsme jistotu, základnu hostů, kteří se na to těšili stejně jako my,“ vysvětluje zakladatel nejen v Ostravě oblíbeného „Qáska“.

Zvýšili kapacitu a přivedli sládka z Brazílie
Trvalo asi tři roky, než se znovu ocitl před další zásadní otázkou. Zachovat kapacitu, která už nestačila zájmu zákazníků, nebo investovat do rozšíření a modernizace technologie? „Jelikož jsme chtěli začít vařit svrchně kvašená piva a další speciály, rozhodli jsme se pro varnu s dvojnásobnou kapacitou. Což je sice pořád málo, ale více už se k nám nevleze,“ říká Štverka.

Varna o objemu 500 litrů, spilka s pěti tisícovými káděmi a sklep s dvanácti tisícovými ležáckými tanky však nebyly jedinou inovací. V souvislosti s touhou po speciálech amerického či anglického typu přišla potřeba přivést sládka, který s těmito druhy piv má zkušenosti.

A tak se stalo, že v roce 2013 tým Pivovarského domu posílil brazilský sládek Giovani Caruso MacDonald, se kterým se seznámili zrovna ve chvílích rozšiřování výroby.

„Přišlo nám vhod, že měl znalosti piv, která jsme chtěli vařit. Povedlo se nám nastavení receptur a celkově to příjemně vyšlo. On totiž chtěl v Česku vařit pivo a my hledali někoho, kdo nám pomůže,“ pochvaluje si na poměry tuzemské pivní scény poměrně exotického kolegu, který má navzdory brazilskému původu radši pivo než fotbal.

Tři druhy piv na výčepu? Srandovní představa
Specifičnost ostravského Pivovarského domu, pod který v současnosti spadá i nekuřácká restaurace a pivotéka, ovšem stojí i na dalších pilířích. Jedním z nich je třeba dlouhodobý koncept „rotování“ mnoha pivních značek, které zastupují malé výrobce prakticky z celé republiky. „Vždycky jsem razil myšlenku, že je třeba srovnávat, pokud se chceme posunout dopředu. Celou dobu, co vaříme vlastní značku, čepujeme i další piva,“ poodkrývá Štverka svoji filozofii.

V reálu to potom vypadá tak, že v jedné hospodě se čepuje z deseti „kohoutů“ a ve druhé ze šesti. „Nabídka je obrovská a naše vize je dál držet nastavenou pestrost i kvalitu, což je to nejtěžší. Když se bavíme o třech kohoutech, jako jsme měli v počátcích, vypadá to srandovně,“ srovnává majitel ostravského pivovaru jednotlivé etapy „pivní revoluce“.

V jejím rámci sice došlo k obrovským změnám hlavně v sortimentu piv, která si můžeme dát, ale jedno se podle Štverkova názoru nemění: „Jsme národ pivařů, a i když nás pivovarníků je hodně, pořád všichni dobře žijeme. Trh malých pivovarů je fajn a lidi pivo zkrátka mají rádi.“

Svatá pravda. „Dej Bůh štěstí“ a za týden u piva zase na shledanou.

Minipivovar Pivovarský dům Ostrava
Místo: Přívozská 34, Moravská Ostrava
Druhy piv: celoročně Kunětický Hejkal 10° světlé výčepní pivo, Qásek extra hořký 11° světlý ležák, Qásek 11° tmavý ležák, Qásek 12° světlý ležák a Qásek 13° polotmavý speciál, další piva – speciály jsou v nabídce dle sezóny
Stáčení: piva stáčejí do KEG sudů, PET lahví a skleněných lahví o objemu 0,7 litru
Výstav: odhadem 700 hektolitrů za rok

Kolem Prazdroje krouží i čínský výrobce nejprodávanějšího piva světa

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:E15.czAutor:David VagadayPrazdroj

Řady zájemců o aktiva SABMilleru ve střední a východní Evropě, jimž vévodí Plzeňský Prazdroj, se podle zahraničních médií rozšiřují. Mezi zajímavá jména potencionálních kupců se nově objevil například čínský pivovar China Resources Beer, který vaří světově nejprodávanější pivo Snow Beer. Spekuluje se i o účasti polského miliardáře Sebastiana Kulczyka.

Prodej aktivit SABMilleru v Česku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí podmínek pro dohodnuté převzetí SABMilleru rivalem Anheuser-Busch InBev. Kromě Prazdroje zahrnují aktiva určená k prodeji i polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus. Jejich celková hodnota se odhaduje na pět až sedm miliard eur (135 až 189 miliard korun).

Podle zdrojů agentury Bloomberg čínská společnost probírá nabídku s možnými poradci. Prodej majetku SABMilleru ve střední a východní Evropě má údajně odstartovat již v říjnu.

Čínský pivovar už dříve se SABMillerem spolupracoval. Měly společnou firmu, která vyrábí právě Snow Beer. Letos v březnu však Číňané tuto společnost plně ovládli, když od SABMilleru koupili jeho 49procentní podíl za 1,6 miliardy dolarů, což bylo podstatně méně, než se čekalo. China Resources Beer se následně staly jedničkou na čínském pivním trhu s podílem zhruba 30 procent. Také tento obchod byl jednou z transakcí, které mají zajistit souhlas regulátorů s prodejem SABMilleru jeho konkurentovi AB InBev za 107 miliard dolarů.

Do boje o aktiva SABMilleru se má zapojit také polský miliardář Sebastian Kulczyk. Alespoň to tvrdí polský deník Puls Biznesu, který se odvolává na nejmenované zdroje. Podle něj by se Kulczyk mohl spojit s investičními fondy, které potřebují partnera pro předložení dostatečně vysoké nabídky. Kulczyk nyní v SABMilleru vlastní podíl 1,5 procenta.

Mezi další možné zájemce patří také například investiční fondy Advent International, KKR, BC Partners, CVC a Mid Europa Partners. Potenciálními uchazeči jsou i japonské pivovary Asahi a Kirin nebo česká investiční skupina R2G.

„Konkurence bude obrovská,“ citoval Bloomberg londýnského analytika Duncana Foxa. Podle něj v určité chvíli pivovary China Resources Beer budou chtít expandovat mimo Čínu. Za letošní první pololetí čínský podnik vykázal tržby 15,2 miliardy juanů (téměř 55 miliard korun).

Se speciály jsme šli na tenký led, vyplatilo se, říká jednatel zábřežského minipivovaru

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Petr KrňávekWelzl

Do Zábřehu se po sto jedenácti letech vrátila tradice vaření piva. Zlatavý mok jménem Welzl vzniká v budově bývalé kotelny na sídlišti Krumpach. „Zatím převažuje velká spokojenost. Ohledně kvality piva máme téměř výhradně pozitivní ohlasy, z hlediska výstavu jsme několik týdnů po začátku na maximální kapacitě a už uvažujeme o navýšení," říká jednatel zábřežského minipivovaru Miloš Hrabák.

Jak dlouho trvalo vybudovat v Zábřehu minipivovar?
O tomto záměru jsme poprvé mluvili před třemi, čtyřmi roky. Společnost jsme založili před dvěma a půl lety.

Jaká piva vaříte?
Nejpopulárnějším pivem v regionu je jedenáctka. Naším základním pivem je tedy světlý jedenáctiprocentní ležák, který je mezi našimi hosty nejoblíbenější. S kolegou sládkem jsme se pohybovali po světě, přinášíme i nové styly, svrchně kvašená a další speciální piva. V tanku nám dozrála druhá várka blond alu, máme anglický stout, india pale či pšeničné pivo.

Nacházíme se v bývalé kotelně na periferii města. Proč jste si vybrali právě tento objekt?
Hledali jsme různé možnosti, byli jsme se podívat i do areálu bývalého pivovaru. Na základě kombinace finančních možností a technického zázemí, které bylo k dispozici, nám tento objekt vyšel jako nejlepší. Nachází se mimo centrum, ale jsme tu spokojeni. Krumpach je klidná lokalita, pivovar tu navíc vytváří určité mikroklima.

Název Welzl se pro minipivovar v Zábřehu nabízí, ale přesto: neuvažovali jste o alternativách?
Na začátku jsme měli pro název pivovaru více tipů. Například restaurace se jmenuje Kotelna. Nicméně vaříme za zábřežského sladu, používáme zábřežskou vodu. Eskymo Welzl je nejslavnější zábřežský rodák. Chceme, aby i pivovar byl regionálním se vším všudy, tedy i s názvem.

Pivovar jste otevírali před třemi měsíci. Jak jste zatím s jeho fugováním spokojeni?
Převažuje velká spokojenost. Z hlediska kvality piva máme téměř výhradně pozitivní ohlasy, na pivu nemusíme a nebudeme nic měnit. Trošku jsme se báli, protože v regionu nejsou zvykem speciální piva. Se speciály jsme šli na tenký led, nicméně dnes k nám někteří lidé chodí jen na stout nebo na IPu. Z hlediska výstavu jsme několik týdnů po začátku na maximální kapacitě a už uvažujeme o navýšení. V restauraci stabilizujeme personál, máme rozvojové plány. Do budoucna například uvažujeme o zavedení jednoduché kuchyně.

Tohle je nejlevnější pivo v historii: Stojí méně než rohlík!

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:eXtra.cz

Tak tohle je šlágr. Jeden z obchodních řetězců v České republice prý nabízí nejlevnější pivo na světě. Dokážete ho pořídit levněji než rohlík. Pivo, které se jmenuje Grešlák, vás totiž přijde na neuvěřitelných 0,90 Kč. Takováhle sleva se neodmítá! Pokud někdo víte o pivu, které se snad dá pořídit ještě levněji, určitě nás neváhejte kontaktovat na e-mailu redakce@extra.cz

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251