Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Na Špitálském předměstí v Kadani bude stát místo mlýna pivovar

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Jaroslav Průša

V Kadani v roce 1948 ukončil svou činnost První parostrojní měšťanský pivovar. Společnost FRK SPLIT s.r.o. se nyní rozhodla, že vybuduje jeho důstojnou náhradu.

Když před nějakým časem společnost FRK SPLIT s.r.o. získala na Špitálském předměstí v Kadani bývalý vodní mlýn, bylo jasné, že našla objekt pro svůj uvažovaný záměr, postavit v Kadani pivovar. „Vzhledem k prostoru, který bývalý vodní mlýn nabízí se ukázalo jeho využití pro náš záměr ideální," řekl Chomutovskému deníku Ahmad Raad, jednatel společnosti FRK.

Tento záměr přivítalo také vedení města. „My jsme rádi, že se zachrání jedna z posledních zchátralých staveb na území města a to, že zde bude pivovar, je bonus navíc," řekl starosta města Jiří Kulhánek.

Na místě už delší dobu vládne čilý ruch. „Už zde proběhl archeologický výzkum a v současné době je dokončován i stavebně historický průzkum," uvedl Raad.

Milovníci chmelového moku se tak brzy dočkají několika nových druhů piv.

Jaká piva bude pivovar vařit? „Stálé druhy piva budou ležák dvanáctka a výčepní desítka nebo jedenáctka. To bude záležet na sezóně. Dalším druhem bude polotmavé nebo tmavé pivo a potom různé speciály," upřesnil Raad. Pivovar bude stáčet hlavně do sudů. „Hlavní odbyt plánujeme pro přímou spotřebu v pivovarské restauraci, která bude součástí pivovaru. Další odbyt je zajištěn a předjednán u našich partnerů. Plánujeme jednat i s dalšími partnery.

Ve svých plánech myslíme i na malé spotřebitele, proto bude možné koupit si naše pivo také v lahvích," popsal chystanou distribuci jednatel. Vařit s bude 1 000 - 1 500 hektolitrů piva ročně. Část výroby je určena také na různé prodejní výstavy a pivní festivaly.

Každý pivní styl vyžaduje specifické ingredience. Nový pivovar v Kadani bude používat upravenou vodu z místního řadu a další suroviny z místních zdrojů.

„Místo Špitálského předměstí dýchá historií a my bychom rádi kus této historie zachovali i v rekonstruovaném pivovaru," doplnil jednatel. Pivaři se piva z nového pivovaru dočkají koncem příštího roku. Rekonstrukce začala v polovině září a zkušební provoz pivovaru by měl začít koncem následujícího roku.

Zařídí levnější pivo? Babiš neuspěl, ODS nadbíhá minipivovarům

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Blesk.czAutor:Jaroslav Šimáček

Levnější pivo je politická karta, kterou se čas od času některá ze stran snaží zahrát. Andrej Babiš (ANO) s plánem na sníženou sazbu DPH u piva neuspěl, na jednání vlády se na něm nedohodli. ODS nyní přichází s jiným návrhem – snížením spotřební daně u piva. Zbyněk Stanjura v rozhovoru pro Blesk.cz zdůraznil, že nejde primárně o nižší cenu piva jako takovou, ale o náhradu malým podnikům za údajné ztráty, které jim přinese EET. Co na to odborník?

„Pivní návrh“ občanských demokratů se od toho Babišova liší. Zatímco Andrej Babiš chtěl (točené) pivo oprostit od současné sazby DPH 21 % a chtěl ji snížit na 15 %, ODS jde jinou cestou.

Navrhuje snížit spotřební daň u piva. „První důvod je, že zvýšenou daň prosadila Fischerova vláda, platila od 1. ledna 2010. Tehdy se říkalo, že je to dočasně. A už je to sedm let,“ řekl Blesk.cz šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Šlo o daňový balíček dnes již zesnulého ministra financí Eduarda Janoty. A nepopulární krok, ke kterému se předchozí vlády neodhodlaly. Úřednická vláda Jana Fischera zvedla daň o 50 haléřů na půllitr. Což nevypadá zas tak dramaticky, ale šlo o zvýšení daně o 33 %. Následovala reakce pivovarů – většina z nich zdražila o korunu.

ODS: Nejde o levnější pivo, ale o malé hospody a minipivovary

„Druhý důvod – a ten je aktuálnější – je, že to může být jedna z forem kompenzací za zvýšené náhrady při EET,“ pokračuje Stanjura, proč ODS navrhuje snížit spotřební daň. O potěchu pro pivaře a levnější pivo tak ODS v tomto případě nejde. Je ostatně otázkou, zda by pivovary v případě snížení daně skutečně snížily i cenu piva.

„Cílem není snížit cenu piva, ale umožnit vyšší marže pro krytí nákladů z EET. Druhým cílem je větší podpora menších, regionálních pivovarů,“ vypočítává v reakci pro Blesk.cz cíle tohohle „pivního angažmá“ předseda ODS Petr Fiala.

„My nemluvíme o tom, že díky tomu opatření by byla nižší cena piva, já jsem spíš realista, spíš si myslím, že by cena piva v zásadě zůstala stejná, ale byla by vyšší marže např. pro ty prodejce piva. Když se budeme bavit o těch menších, vesnických restauracích a hospodách, kde se třeba nevaří, tak tam pivo dělá až 60 procent obratu té restaurace. Tam to může být významná pomoc,“ přitakává Stanjura.

Podle něj by změna prospěla třem skupinám – jak minipivovarům produkujícím stále oblíbenější lokální piva, tak těm, kteří pivo prodávají. „A je možné, že to může vést i ke snížení výsledné ceny piva. Ale to si myslím, že by bylo až třetí v řadě. Je třeba poctivě říkat, že to není návrh, který sníží cenu piva, ale můžete zachránit některou restauraci,“ dodává Stanjura.

Babiš „populista“, ODS nikoli?

Faktem však je, že právě na změny u oblíbeného pěnivého moku zkrátka voliči mohou slyšet. Když se ale Andrej Babiš snažil v lednu 2016 snížit DPH u piva na oněch 15 % (čímž by „pivní DPH“ bylo u nás nejnižší v EU, neboť se pohybuje od 17 % v Lucembursku po 27 % v Maďarsku), Fiala to označil za populistický a nesystémový krok. Teď něco takového v případě návrhu odmítá. Prý jde o zcela jinou věc.

Do celkového zdanění piva se přitom promítá obojí, jak spotřební daň, tak DPH. „Na rozdíl od DPH z restauračních služeb je spotřební daň obsažena v každém pivu i u malých hospodských, kteří nejsou plátci DPH,“ podotýká Fiala.

ODS změnu navrhuje prý také proto, že se ekonomice daří a je prostor, aby se spotřební daň opět snížila. „Tato daň byla zvýšena v souvislosti s hospodářskou krizí, aktuální vývoj rozpočtu její snížení umožňuje,“ dodává Fiala.

Nižší spotřební daň u piva nadhodil i Jurečka

Záměr snížit spotřební daň u piva však není zcela nový. Nadhodil jej ostatně již i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Vážně zvažuji, že navrhnu vládě snížení spotřební daně na pivo. Kalouskovo zvýšení snížilo výběr této daně a celkově produkci piva v ČR… Jen dodám, že výše spotřební daně nemá až tak zásadní vliv na spotřebu v ČR, ta je stále dlouhodobě vysoká, ale především na výběr daně,“ napsal v červnu 2014 Jurečka na Twitteru.

Jurečka se však sekl v tom, že daň zvýšil Miroslav Kalousek (TOP 09). Jak již bylo řečeno, šlo o Eduarda Janotu a Fischerovu vládu. Pivo přitom spotřební dani podléhá ve všech zemích EU. Výše spotřební daně i její výpočet se však liší. A to často i podle druhu piva.

I tady je ale na tom Česko vlastně dobře. Srovnání poskytuje třeba spotřební daň u piva s 12% obsahem extraktu hmotnostní mladiny. V přepočtu na jedno pivo je nejnižší v Bulharsku (1,24 Kč) a Německu (1,28 Kč), nejvyšší pak ve Finsku (20,78 Kč), Velké Británii (15,72 Kč), Irsku (14,62 Kč) a Švédsku (13,48 Kč). Zatímco v Česku spotřební daň činí 1,92 Kč, na Slovensku to je 2,33 Kč na jedno pivo.

Ekonom: Snaha zalíbit se voličům

Stejně jako Babišův návrh, i ten z dílny ODS se však nyní potkává s kritikou. Podle ekonoma Lukáše Kovandy se opět vyčleňuje pivo coby společensky líbivá položka, na které se politici lidem snaží ukázat, že se jim snaží ulevit. A nabrat tak body. Dle Kovandy vyčlenit pivo jako jednu složku, navíc poměrně úzce vymezenou, není nejmoudřejším způsobem, jak přenastavit daňový systém v ČR.

„ODS nedávno celkem rozumně ten Babišův návrh kritizovala a nyní mám pocit, že činí v podstatě to samé. Samozřejmě jednou je to DPH, jednou je to spotřební daň, ale v zásadě je to principiálně to samé, protože vyčleňujete jednu společensky líbivou položku a tam se snažíte ukázat, že vám jde o dobro občana,“ řekl Blesk.cz ekonom ze skupiny Roklen Fin.

„Samozřejmě ODS argumentuje tím, že je to opatření, které by mělo tlumit ty negativní dopady, které už nyní někteří provozovatelé restaurací a hospod pociťují s nástupem elektronické evidence tržeb, nicméně tento krok považuji za nesystémový a populistickou snahu zalíbit se voličům. To se ale týká i návrhu Andreje Babiše,“ uvedl odborník.

Přiznává, že jeho samotného jako milovníka piva to sice může potěšit, ekonomický smysl v takovém opatření ale nevidí. „Tady je ta paradoxní situace, že kdykoli přijede cizinec do ČR, tak se tady chlubíme, jak je pivo levnější než voda. Je to úplný unikát České republiky, protože všude jinde v zahraničí je pivo právě z důvodu vyšších daňových a dalších důvodů dražší, ale přesto se politici, i když je v mezinárodním srovnání pivo levné, snaží na této položce zalíbit voličům. Je to takový český sport,“ dodal Blesk.cz Kovanda.

Pivovary se připravily na Vánoce:tipy na
 dárky za pár korun

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:JenProMuže.cz

Dobré dárky nemusí být drahé – stačí se trefit do vkusu či chuti a udělat radost něčím dobrým k jídlu nebo pití.

Pivovary Krušovice, Velké Březno i Starobrno to vědí, a posílají proto do obchodní sítě tři produkty, které milovníkům pěnivého moku jistě přijdou vhod. Stejně dobře jim to bude „slušet“ i na svátečně prostřeném stole.

Pro tátu hrdinu
Multipack obsahuje celkem šest lahví piva, dva světlé ležáky a čtyři lahve velmi populární jedenáctky, která se začala vyrábět zkraje roku 2016 a hned si získala sympatie pivařů. Typicky březňácká krabice je s věnováním Pro tátu hrdinu, což je letošní velmi úspěšná kampaň značky, zabývající se mezigenerační úctou mezi otci a sny. Dárkové balení se bude prodávat od poloviny listopadu v celé obchodní síti, supermarketech, hypermarketech i menších prodejnách. Celkem bude k dispozici téměř 21 000 kusů. Doporučená cena: 89,90 Kč

Speciální vánoční přepravky s královským pivem
Královský pivovar Krušovice letos pod stromeček nadělí speciální edici vánočních přepravek ležáku Krušovické Dvanáctky. Přepravky zdobí královská korunka a chmelové ozdoby, které nikoho nenechají na pochybách, že jsou Vánoce za dveřmi. Vtipný slogan „Promiň, Santo, král drží basu s Ježíškem“ zase prozrazuje, že Krušovicím je bližší český Ježíšek, než jeho zaoceánský kolega. K dispozici bude celkem 365 palet, což je 14 600 ks vánočních bas. Ke koupi budou exkluzivně pouze v prodejnách Penny, a to od poloviny prosince.

Starobrno Reserva 2016
Pivovar Starobrno pro své příznivce už potřetí připravil výjimečný speciál pro adventní čas: Starobrno Reservu 2016. Letos mají pivní znalci k dispozici více než 300 hektolitrů. Část Reservy v externí stáčírně putovala do lahví, druhá část se stáčela do třicetilitrových sudů a během adventu se začne čepovat ve vybraných restauracích v Brně a okolí. Uvedené speciální pivo, šestnáctka Starobrno Reserva tzv. výběr ze sladů s obsahem alkoholu 6,5% obj., má krásnou jantarovou barvu. Vyráběla se (stejně jako v předchozích letech) výhradně z jakostních moravských surovin, a to včetně chmele. Letošní Reserva tak obsahuje celkem pět druhů sladů z Litovle, Prostějova a Hodonic, zmíněný chmel pochází z Tršic. Starobrno Reserva se každoročně prodává v lahvi 0,75 litru, která je opatřena korkovým uzávěrem jako u šampaňského, a je zabalená do luxusního papírového boxu. Zatímco v obchodech se bude Reserva prodávat pouze na Moravě, tu čepovanou mohou štamgasti ochutnat v několika málo restauracích i v Čechách.
Doporučená cena: 99,90 Kč

Znojemský pivovar slaví rok, uvařil 2 000 hektolitrů

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Znojemský týdenZnojemský

V kontextu toho, že se ve znojemském pivovaru před rokem 1989 vařilo i 250 tisíc hektolitrů piva ročně, možná nejsou dva tisíce hektolitrů, které za rok své existence uvařil Znojemský městský pivovar žádným zázrakem, potěšitelnou zprávou však ano. Spolu s pivovarem první narozeniny 17. listopadu oslavily stovky lidí, kteří si ve výroční den mohly prohlédnout prostory pivovaru, poslechnout kapely Katapult revival a Free band, zasoutěžit si, ale především ochutnat Znojemské pivo. Toho by se mělo v příštím roce podle záměrů managementu navařit okolo pěti tisíc hektolitrů.

„Když jsme připravovali celou tu business case (obchodní projekt – pozn. red.), počítali jsme, že do dvou let budeme na tomto místě produkovat pět tisíc hektolitrů piva. Pro ten první rok jsme počítali s dvěma tisíci, ale abychom mohli produkovat těch pět tisíc, musíme investovat do rozšíření výroby. Takže v příštím roce budou probíhat všechny potřebné administrativní věci, jako je třeba stavební povolení, nezbytné k rozšíření pivovaru. Kapacita by měla ze současných 4 800 hektolitrů na optimální kapacitu deset tisíc hektolitrů. Budeme současně dál podle dohody s městem pokračovat v postupném zkulturňování části za pivovarem, kde bychom chtěli vytvořit jakési nové náměstí,“ prozradil ředitel Znojemského městského pivovaru Miroslav Harašta.

Na oslavách pivovaru byl i znojemský starosta Vlastimil Gabrhel. „I přes určitou kritiku některých lidí z opozice, Znojmo šlo do spolupráce s pivovarem, který má už ve svém názvu městský a myslím, že vaření dobrého piva patří k potřebné propagaci města. Jsem rád, že se nám podařilo vyřešit všechny problémy pro obnovení vaření Znojemského piva. Kdybychom otáleli, vedení dnešního znojemského pivovaru mohlo svůj záměr realizovat jinde, nabízeli se jim prostory třeba na Zlínsku.

Znojemský pivovar oslavil první narozeniny

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Město ZnojmoAutor:Ing. Zuzana PastrňákováZnojemský

Znojemský městský pivovar oslavil 17. listopadu své první narozeniny. Přesně rok od otevření pivovaru se před pivovarem i v jeho prostorách a v garážích konal první ročník Znojemského november feZtu. Uplakané podzimní počasí neodradilo návštěvníky ani od této akce, a tak bylo ve Znojmě po celý čtvrteční den pořádně živo.




Pivovar před rokem vznikl v areálu, který vlastní město. „Když se před dvěma lety objevil vážný zájemce o obnovení vaření piva ve Znojmě, brali jsme to jako velké plus. A také jako první krok, jak celý areál postupně oživovat,“ nechal se již dříve slyšet starosta Vlastimil Gabrhel. Že nejde o planá slova, potvrdil včera návštěvníkům Znojemského november feZtu.

„Díky tomu, že do areálu bývalého pivovaru přišel první zájemce, zatraktivnila se celá tato lokalita. V současné době budujeme ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem expozici pivovarnictví v prostorách bývalé varny pivovaru, v příštím roce chceme investovat 12 milionů do vybudování inženýrských sítí v areálu, aby byl vůbec rozvoj areálu dále možný. Věřím, že díky tomu se najdou i další investoři a zájemci, s jejichž pomocí tento skvostný areál v centru města oživíme do posledního místa,“ uvedl včera starosta.

S vývojem rozhodně nekončí ani Znojemský městský pivovar. „Za první rok jsme vyrobili 2 000 hl piva, příští rok chceme zainvestovat do rozšíření výroby, abychom už o rok později mohli vyrobit 5 000 hl piva. Jsme malým regionálním pivovarem, jehož ambicí je to, aby lidem v první řadě naše pivo chutnalo, aby si ho spojovali s městem Znojmem, aby sem za ním jezdili, stejně jako třeba jezdí za moravským vínem,“ vysvětloval ředitel pivovaru Miroslav Harašta.

Do samotné opravy budovy pivovaru společnost investovala 9 milionů korun, což je dvakrát více, než předpokládala. Na finální výši investice se projevil i fakt, že budova je památkové chráněná. Znojemský městský pivovar postupně plánuje také vybudování pivovarské restaurace se zahrádkou, k níž se při podpisu nájemní smlouvy s městem zavázali. Nacházet se má v první budově areálu (navazuje přímo na budovu, kde pivovar své pivo vyrábí), vzniknout má nejpozději v roce 2020 (jejímu dřívějšímu otevření brání podmínky bývalého vlastníka areálu – společnosti Heineken), pojmout by měla celkem až 500 zákazníků (200 uvnitř a 300 na zahrádce). Co se týče potřebných investic do rekonstrukce této budovy a k ní přiléhajícímu veřejnému prostranství, hovoří se opět o milionových částkách.

„Když se vrátím ještě v čase o dva roky zpět, vzpomínám si na četné hlasy z opozice, že děláme chybu, když část areálu pivovaru pronajímáme právě společnosti Znojemský městský pivovar. Ta ale, jak je vidět, opravdu dodržuje vše, co jsme si ve smlouvě stanovili. Vždyť milionové částky, které pivovar do de facto našeho majetku již investoval a ještě chce investovat, bychom my jako město v našem rozpočtu hledali jen těžko. Nehledě na to, že si Znojmáci jeho pivo oblíbili a pivovar jako instituce se stává pevnou součástí našeho kulturního a společenského života – za všechny akce připomeňme například červnové Pivní slavnosti. A proto přeji Znojemskému městskému pivovaru k jeho prvním narozeninám jen to nejlepší,“ dodal starosta Gabrhel.

O areálu
Areál bývalého pivovaru, který se nachází v centru města (protíná jej ulice Hradní a přímo tak sousedí s rotundou sv. Kateřiny a znojemským hradem), je v majetku města od roku 2010, kdy jej odkoupilo od společnosti Heineken. Od té doby se vedení města snaží o jeho znovuoživení, což rozhodně není jednoduchý úkol. Územní studie týkající se využití areálu pivovaru, zpracovaná v roce 2011, totiž předpokládá investiční náklady do celého areálu v řádu stovek milionů. Prvním investorem v areálu je Znojemský městský pivovar. Další část – prostor bývalé varny – město v současné době opravuje na vlastní náklady. Ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem tu na jaře otevře expozici pivovarnictví. Další rozvoj areálu bude možný až po vybudování kompletních inženýrských sítí, které město plánuje na příští rok.

Privatizace Budvaru nemusí být výhra, státní podnik totiž snáší zlatá vejce

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrBudvar

Nedávno oznámená rezignace dlouholetého šéfa Budějovického Budvaru Jiřího Bočka vyvolala po letech opět spekulace o možnosti prodeje tohoto národního podniku. Ten je přitom v nebývalé kondici a státu přináší stamiliony.

Boček, který ze zdravotních důvodů na konci roku opustí nejvyšší post ve firmě, udělal za roky svého ředitelování z Budvaru příslovečnou slepici, která snáší státu zlatá vejce.

Krátkodobý jednorázový efekt z privatizovaných miliard však může být pro část politiků lákavý. Pozoruhodné také je, že spekulace o prodeji Budvaru přicházejí znovu nejen v době, kdy úspěšný šéf opouští funkci, ale současně i­ v době, kdy soupeř Budvaru v­ bitvě o značku Budweis – světový gigant Anheuser Busch Inbev – prodává Plzeňský Prazdroj a ­v ­užší skupině vážných zájemců je skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

Boček proti privatizaci
Boček je dlouhodobě největším odpůrcem prodeje podniku. Přitom na začátku devadesátých let minulého století, kdy stát privatizaci chystal, měl s dalšími manažery o koupi vážný zájem.

Nestalo se. Nicméně Boček na postu ředitele celé čtvrtstoletí zůstal, stal se jedním z nejdéle sloužících šéfů významných společností u ­nás. A hlavně – Budvar se pod jeho rukama stal čtvrtým největším (po Prazdroji, Staropramenu a Heinekenu) a vysoce ziskovým výrobcem piva v Česku.

Což samo o sobě ovšem neznamená, že by státní pivovar nemohl být prodán. Už dřívější ministři zemědělství (pod tento resort Budvar spadá) a financí – například v Topolánkově vládě Petr Gandalovič a Miroslav Kalousek – tvrdili, že není důvod, aby stát vařil pivo. Současný ministr financí (a majitel tohoto listu) Andrej Babiš si myslí to samé. Zastání má Boček – prozatím – u­ nynějšího šéfa resortu zemědělství Mariana Jurečky, který se Budvaru zbavit nechce.

Obrovsky expandující trpaslík
Z čistě ekonomického a dlouhodobého hlediska by prodej nemusel pro státní kasu znamenat jednoznačnou výhru. Z Budvaru je v­ současné době stroj na peníze. Je v kondici, v jaké dosud nikdy nebyl, i když ve světovém měřítku je to stále trpaslík.

Za dobu Bočkova vedení zvýšil českobudějovický producent výstav téměř čtyřikrát na loňských 1,6 milionu hektolitrů piva. Loňský desetiprocentní nárůst produkce je přitom pětkrát vyšší, než o kolik rostl celý český pivovarnický trh.

Podle odborníků, například Tomáše Maiera, který se na České zemědělské univerzitě v Praze zabývá ekonomikou pivovarů, je Budvar obrovsky expandující podnik, který má konkurenční výhodu zejména v exportu. Za hranice vyváží přes polovinu celé své produkce, značka Budweiser má celosvětové renomé.

„Je rozumné, že stát svůj Budvar neždímá, nechává ho se ekonomicky rozvíjet,“ hodnotí Maier současnou pozici Budějovického Budvaru.

Světový lídr v oblasti analýz jednotlivých průmyslových odvětví, firma Plimsoll World, řadí Budvar do kategorie „strong“ a ­na 128. místo nejvýznamnějších pivovarů na světě. Jeho tržby každoročně rostou, loni o 5,6 procenta na 2,5 miliardy korun, hrubý zisk pak o téměř 14 procent na 350 milionů.

Sponzor státní kasy
Na základě novely zákona o státním podniku začal posílat Budvar a další státem ovládané firmy do rozpočtu část svého kumulovaného zisku. Budvar tak tímto způsobem za poslední dva roky dodal do státní kasy prostřednictvím fondu zakladatele 1,3 miliardy. V­ roce 2014 to bylo 800 milionů a loni 500 milionů. Přesto mu zbývá i na chystané zásadní investice do nutného rozšíření produkce.

Oproti těmto pravidelným příjmům do erární pokladny stojí suma, za jakou by bylo teoreticky možné Budvar prodat. Neexistují žádná aktuální a přesná čísla. Jednu z mála analýz, které se o to podrobně pokusily, vypracoval v­roce 2007 analytik společnosti Cyrrus Karel Potměšil.

Samotný pivovar bez ochranných známek jako Budweiser, Budweiser Budvar nebo Bud měl podle ní v té době hodnotu necelých šesti miliard korun. Hodnotu ochranných známek pak Potměšil velmi přibližně vyčíslil na jednu miliardu dolarů (tehdy kolem 20 miliard korun).

Skončí boj o značku?
Odpůrci privatizace připomínají, že prodeji by musela nejprve předcházet transformace na akciovou společnost. To by ale byla velmi riziková operace s ohledem na složité známkoprávní spory, které o­ značku Budweiser vede ve světě Budvar s americko-belgickým gigantem Anheuser Busch Inbev. Ochranné známky Budvaru jsou všude vázané na národní podnik.

Budvar má úspěšnou bilanci ve vyhraných sporech. V letech 2000 až 2016 definitivně skončilo 197 soudních sporů a správních řízení, z nichž Budvar vyhrál 136 případů, desítka sporů skončila smírem nebo remízou.

Co když americkému soupeři na osudu těch zbylých sporů už tolik nezáleží? Pak by tahle překážka transformace Budvaru na akciovku padla a byla by i snadnější cesta k prodeji.

„Anheuser Busch se chtěl prosadit vůči Budvaru hlavně kvůli posílení svého Budweiseru v Evropě. Jenže po spojení s belgickým Inbevem už teď silnou pozici v Evropě má,“ soudí nezávislý pivovarnický expert a kdysi dlouholetý ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. „Další spory s Budvarem jsou mu na nic. A za určitých okolností, třeba v souvislosti s prodejem Prazdroje, by se jich mohl vzdát.“

Oslavte s pivovarem Cvikov 2. narozeniny

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Město FrýdlantCvikov

Adventní jarmark s pivními mýdly, keramikou, výrobky ze dřeva i z papíru, vánočními svíčkami, medem a domácí medovinou, kozími sýry, marmeládou a dalšími dobrotami se uskuteční v areálu obnoveného pivovaru Cvikov dne 26. listopadu na počest jeho 2. narozenin. Chybět samozřejmě nebude teplé a studené občerstvení, pivo, dobrá muzika a v tento den si navíc můžete užít také prohlídky pivovaru zcela zdarma.

Druhý rok obnoveného Pivovaru Cvikov si připomeneme oslavou v sobotu 26. listopadu. Dopolední program zahájí v 10.00 hod. adventní jarmark, kde budou šikovní výrobci z našeho okolí nabízet pivní mýdla, keramiku, výrobky ze dřeva i z papíru, vánoční svíčky, med a domácí medovinu, kozí sýry, marmeládu a další dobroty. Zájemce o prohlídku celého provozu budou provedeni zdarma po pivovaru (10.30, 11.00 a 11.30 hod.).

Následovat bude vystoupení novoborského dívčího sboru a mažoretek, dětí ze ZUŠ ve Cvikově, Zumby Cvikov a taneční skupiny Tutti-Frutti.

Po slavnostním naražení ve 13.30 hod. budeme opět čepovat světlý ležák Výroční 14°. Chybět samozřejmě nebudou i ostatní piva z našeho sortimentu a teplé i studené občerstvení.

O hudební program se od 14.00 hod. postarají skupiny Diesell, Lipo a The Fastbirds. Večer bude zakončen slavnostním ohňostrojem.

Vstupné je zdarma.

Bezplatná autobusová doprava Nový Bor - Cvikov - Nový Bor bude jezdit od 10.00 hod. do 21.00 hod. (rozpis na plakátu).

Plzeň má nový pivovar, je druhý největší ve městě. "Továrna" láká i na hospodu

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTKBeer Factory

Beer Factory založili místní podnikatelé. Jde o druhý největší pivovar v Plzni po Prazdroji s druhou největší restaurací, která se v centru města slavnostně otevře v úterý. Roční kapacita minipivovaru je 2000 hektolitrů.

V Plzni vyrostl po Prazdroji druhý největší pivovar Beer Factory s druhou největší restaurací. Postavili je poblíž centra místní podnikatelé v pivovarnictví a gastronomii.

Roční kapacita minipivovaru je 2000 hektolitrů, otevře se v úterý. Uvedli to majitelé Josef Krýsl a Viktor Starý. V Plzni jsou ještě další čtyři minipivovary

Plzeňské minipivovary Purkmistr, Pašák, Raven a Blahovar mají s pivyúspěch. Nejvíce zatím prodává restaurační Purkmistr - Pivovarský dvůr, který se s více než 1600 hektolitry blíží roční kapacitě Beer Factory. Plzeňský Prazdroj může vyrobit přes pět milionů hektolitrů ročně. "Snažíme se pivaře učit jiným chutím. V Plzni už si mohou hodně vybírat," řekl Petr Míč z marketingu Purkmistra, který se za deset let několikrát rozšířil.

Krýsl, který postavil už 64 velmi dobře fungujících pivovarů po světě, chtěl mít původně v Chrástu u Plzně větší průmyslový pivovar. Před rokem se ale spojil s místním provozovatelem restaurací a našli u náměstí v centru Plzně vhodný objekt. Jeho majitelem je 84letý emeritní profesor princetonské univerzity Joseph Kohn, významný světový matematik, nevlastní bratr režiséra Miloše Formana.

Celkově má "Pivní továrna" 15 zaměstnanců. Na čepu nekuřácké restaurace je osm druhů vlastních piv. Nejvíce by se měly prodávat ležák plzeňského typu Beer Factory, který bude stát 40 korun za půllitr, následovat budou svrchně kvašená piva, hostující piva ze západu Čech a k nim stovka lahvových piv ze světa.

Interiér pivovaru i restaurace je v industriálním stylu se železem, dubem a mědí a zdmi bez výmalby. "Spojila se tu gastronomie s pivem a architekturou dohromady," řekl architekt Ondřej Janout z plzeňské firmy Projectstudio8. Po rozjezdu Beer Factory by chtěli majitelé konceptu prodávat projekt jako franšízu.

V Plzni vyrostl druhý největší pivovar s druhou největší hospodou

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTKBeer Factory

V Plzni vyrostl po Prazdroji druhý největší pivovar Beer Factory s druhou největší restaurací. Postavili je poblíž centra místní podnikatelé v pivovarnictví a gastronomii. Roční kapacita minipivovaru je 2000 hektolitrů, otevře se v úterý, řekli majitelé Josef Krýsl a Viktor Starý. V Plzni jsou ještě další čtyři minipivovary.

Plzeňské minipivovary Purkmistr, Pašák, Raven a Blahovar mají s pivy úspěch. Nejvíce zatím prodává restaurační Purkmistr - Pivovarský dvůr, který se s více než 1600 hektolitry blíží roční kapacitě Beer Factory. Plzeňský Prazdroj může vyrobit přes pět milionů hektolitrů ročně. "Snažíme se pivaře učit jiným chutím. V Plzni už si mohou hodně vybírat," řekl Petr Míč z marketingu Purkmistra, který se za deset let několikrát rozšířil.

Krýsl, který postavil už 64 velmi dobře fungujících pivovarů po světě, chtěl mít původně v Chrástu u Plzně větší průmyslový pivovar. Před rokem se ale spojil s místním provozovatelem restaurací a našli u náměstí v centru Plzně vhodný objekt. Jeho majitelem je 84letý emeritní profesor princetonské univerzity Joseph Kohn, významný světový matematik, nevlastní bratr režiséra Miloše Formana.

Celkově má "Pivní továrna" 15 zaměstnanců. Na čepu nekuřácké restaurace je osm druhů vlastních piv. Nejvíce by se měly prodávat ležák plzeňského typu Beer Factory, který bude stát 40 korun za půllitr, následovat budou svrchně kvašená piva, hostující piva ze západu Čech a k nim stovka lahvových piv ze světa.

Interiér pivovaru i restaurace je v industriálním stylu se železem, dubem a mědí a zdmi bez výmalby. "Spojila se tu gastronomie s pivem a architekturou dohromady," řekl architekt Ondřej Janout z plzeňské firmy Projectstudio8. Po rozjezdu Beer Factory by chtěli majitelé konceptu prodávat projekt jako franšízu.

Krýsl vaří v Beer Factory. Je to druhý největší pivovar v Plzni

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrBeer Factory

Plzeň má další minipivovar a tentokrát přímo v historickém centru města. Restaurace Beer Factory s pivy od sládka Josefa Krýsla se stane po Prazdroji druhým největším výrobcem piva ve městě.

Sládek a stavitel minipivovarů Josef Krýsl tentokrát spojil síly nejen se synem a také sládkem Petrem, ale i provozovatelem několika zdejších úspěšných restaurací Viktorem Starým. Výsledkem je restaurace, kterou otevřou v poslední listopadové dekádě a do které se vejde 160 hostů a příští rok po zprovoznění zahrádky ve vnitrobloku celkem přes 200.

Krýsl starší staví pivovary po Česku i celém světě už dlouhé roky a Beer Factory je v pořadí už jeho 64. dílem. „Nechtěl jsem přímo restaurační pivovar, chtěl jsem pivo jen vyrábět, spíš jsem si myslel, že se pustím do čistě produkčního, třeba někde na okraji Plzně. Kamarád a hospodský Viktor mě ale přesvědčil, že jídlo a pivo spojíme dohromady,“ popsal Krýsl vznik projektu.

Zajímavý kabát „Pivní továrny“ vtiskli celému prostoru plzeňští architekti z kanceláře „ProjectStudio8", mimo jiné držitelé ceny Stavba roku Plzeňského kraje za projekt Enviromentálního centra Krsy.

„Jde vlastně o industriální styl s přiznanými rozvody, svítidly, vzduchotechnikou,“ popsal interiér Beer Factory spoluvlastník kanceláře Ondřej Janout.

Jídlo a pití
Kuchyně nabídne především českou klasiku, i když Viktor Starý tvrdí, že v „moderním trendu“. Pivovar, kterému vévodí tisícilitrová varna, umístěná, jak už se stalo u restauračních minipivovarů povinností, v hlavním lokále, pak základní sestavu 7 až 8 piv.

Plus další podle aktuální nabídky a možností. Čepovat je z čeho. Pípa v hlavním lokále má 12 výčepních kohoutů, další s osmi je ve sklepním klubu a stejně tak i v připravené zahrádce, která bude jediným místem, kde si budou moci zapálit kuřáci. Celý objekt je jinak striktně nekuřácký.

Hlavní značkou, která tvoří až 60 procent produkce, je - jak jinak v hlavním městě piva - dvanáctistupňový ležák plzeňského typu, který Petr Krýsl vaří na tři rmuty. Za ním hned Nevada Summer, svrchně kvašená jedenáctka.

V další - základní - sestavě jsou už také jen svrchně kvašená piva. IPA (16°), Amber Ale (12°), Black Ale (13°) - jakýsi slabší porter, pšeničná 12° belgického typu, chybět však nebude ani nealko pivo. Plus desítky lahvových piv ze světa.

Druhý největší v Plzni? Zatím
Ročním výstavem do 2 tisíc hektolitrů je sice Beer Factory největší z plzeňských minipivovarů (takže tím pádem druhý největší výrobce piva po Prazdroji), ale nemusí to být nadlouho.

Pivovar Purkmistr, fungující ve čtvrti Černice, chystá investici na výrazné zvýšení své kapacity.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.07.2017 15:405.244/5.244