Pivovar Gambrinus přestal jako první velká pivní značka v Česku 1. ledna 2020 stáčet a prodávat pivo v PET lahvích. Díky tomuto opatření sníží pivovar produkci plastu o 334 tun ročně. Gambrinus je zákazníkům i nadále k dispozici v zálohovaných skleněných lahvích, pivních plechovkách, sudech a pivních tancích v hospodách i restauracích.

,,Gambrinus se rozhodl jít cestou zdravého rozumu a přestat produkovat další plast tam, kde to není potřeba. Reagujeme tak i na přání našich spotřebitelů, pro které je důležitá nejen kvalita produktu, ale i to, z čeho vyrábíme obaly a jak šetrně se chováme k přírodě. Všichni víme, že jednorázové plasty jsou problém, který zbytečně znečišťuje naše okolí. Proto omezíme jejich produkci a od nového roku přestaneme naše pivo nabízet v plastových obalech. Češi jsou pivní národ, který pořád preferuje lahvové a čepované pivo," říká marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Kromě ukončení prodeje v PET lahvích začne Gambrinus používat také 100% recyklované plastové fólie, do kterých jsou baleny větší počty plechovek. ,,Gambrinus celkově jen v roce 2020 sníží produkci plastu o více než 330 tun, což je zhruba 14 plně naložených kamionů," doplňuje Roman Trzaskalik.

,,Gambrinus nadále zůstává ve skleněných vratných lahvích, plechovkách, v sudech a pivních tancích. Dlouhodobě podporujeme českou pivní kulturu, školíme hospodské a výčepní tak, aby si lidé mohli vychutnat naše čepované pivo v té nejvyšší kvalitě," doplňuje Jakub Marek, brand manager značky Gambrinus a dodává: ,,Že je to správná cesta, potvrzuje úspěch naší letošní novinky - Gambrinus Nepasterované 11, která je určena právě jen do hospod a restaurací, a u zákazníků má velký úspěch."

Rozhodnutí ukončit výrobu Gambrinusu v plastu je prvním velkým krokem na cestě k udržitelným obalům v rámci celého portfolia Plzeňského Prazdroje a je součástí dlouhodobé širší strategie udržitelnosti celé společnosti.

Pivovar Gambrinus jako první velká pivní značka v Česku přestane 1. ledna 2020 stáčet a prodávat pivo v PET lahvích. Díky tomu sníží pivovar produkci plastu o 334 tun ročně. Gambrinus bude zákazníkům i nadále k dispozici v zálohovaných skleněných lahvích, pivních plechovkách, sudech a pivních tancích v hospodách i restauracích.

„Gambrinus se rozhodl jít cestou zdravého rozumu a přestat produkovat další plast tam, kde to není potřeba. Reagujeme tak i na přání našich spotřebitelů, pro které je důležitá nejen kvalita produktu, ale i to, z čeho vyrábíme obaly, a jak šetrně se chováme k přírodě. Všichni víme, že jednorázové plasty jsou problém, který zbytečně znečišťuje naše okolí. Proto omezíme jejich produkci a od nového roku přestaneme naše pivo nabízet v plastových obalech. Češi jsou pivní národ, který pořád preferuje lahvové a čepované pivo,“ říká marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Jelikož Gambrinus ukončí výrobu a distribuci piva v plastových obalech k 1. lednu 2020, lze očekávat, že z obchodů zcela zmizí pivo Gambrinus v PETu na přelomu ledna a února. Kromě ukončení prodeje v PET lahvích začne Gambrinus používat také 100% recyklované plastové folie, do kterých jsou baleny větší počty plechovek. „Gambrinus celkově jen v roce 2020 sníží produkci plastu o více než 330 tun, což je zhruba 14 plně naložených kamionů,“doplňuje Roman Trzaskalik.

„Gambrinus nadále zůstává ve skleněných vratných lahvích, plechovkách, v sudech a pivních tancích. Dlouhodobě podporujeme českou pivní kulturu, školíme hospodské a výčepní tak, aby si lidé mohli vychutnat naše čepované pivo v té nejvyšší kvalitě,“ doplňuje Jakub Marek, brand manager značky Gambrinus a dodává: „Že je to správná cesta, potvrzuje úspěch naší letošní novinky – Gambrinus Nepasterované 11, která je určena právě jen do hospod a restaurací a u zákazníků má velký úspěch.“

Rozhodnutí ukončit výrobu Gambrinusu v plastu je prvním velkým krokem na cestě k udržitelným obalům v rámci celého portfolia Plzeňského Prazdroje a je součástí dlouhodobé širší strategie udržitelnosti celé společnosti.

Pivovar Gambrinus přestane od začátku příštího roku stáčet pivo do PET lahví. Majitel pivovaru Plzeňský Prazdroj tak chce snížit produkci plastů o stovky tun ročně. Odklon od plastových obalů ovšem nepředstavuje pro pivovar velký risk, volilo je jen asi pět procent zákazníků.

Gambrinus uvádí, že zastavením prodeje piva v 1,5 litrových PET lahvích reaguje na přání spotřebitelů. Pivovar zároveň začne používat plně recyklované plastové obaly, do kterých jsou baleny větší počty plechovek. Obě opatření mají dohromady snížit spotřebu plastů o 334 tun za rok.

Výrobu a distribuci piva v PET lahvích Gambrinus ukončí 1. ledna 2020, z nabídky prodejců by tak mělo zmizet na přelomu ledna a února. Mezi zákazníky přitom gambrinus v plastové lahvi nebyl žádným velkým tahákem. „Podíl PET lahví na celkových prodejích je zhruba pět procent,“ řekl mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář.

Gambrinus by v odklonu od PET lahví mohly časem sledovat i další značky Plzeňského Prazdroje, které pivo v plastových obalech nabízejí, tedy Radegast a Velkopopovický Kozel. „Přemýšlíme, jak dál. Gambrinus je první, časem budeme řešit i další značky. Zatím ale nemáme vyvinutou vhodnou ekologickou náhradu za velké balení,“ uvedl Kovář.

Pivovar nedokáže odhadnout, zda zákazníci, kteří dosud kupovali pivo v plastu, přejdou ke skleněným vratným lahvím, nebo dají přednost plechovkám. I ty jsou ale podle Gambrinusu ekologičtější než PET lahve. „Plechovky se dají recyklovat prakticky do nekonečna,“ dodal Kovář.

Podle nedávné analýzy agentury Reuters ale nevyznívá srovnání plastových lahví a plechovek jednoznačně. „Výrobci hliníku se mohou opřít o tvrzení, že jejich produkt je nekonečně recyklovatelný, a mají pravdu,“ řekl pro Reuters Martin Barrow z britské poradenské společnosti Carbon Trust. Výroba hliníku, a tudíž i plechovek, je ale energeticky náročná a v závislosti na zdroji energie vyprodukuje zhruba dvojnásobek skleníkových plynů ve srovnání s produkcí stejně velké PET lahve.

Je tedy plechovka méně ekologická než PET lahev? Odpověď není jednoduchá, do hry vstupuje i to, že plechovky díky tenkým stěnám zabírají méně místa při transportu a před prodejem nápoje je lze snáze vychladit. Ve výsledku záleží i na tom, kolikáté kolo recyklace „točí“ hliník, ze kterého je vyrobená konkrétní plechovka, dodávají odborníci. Šírší využití plechovek každopádne znamená méně odpadů spláchnutých do světových oceánů.

Pivovar Gambrinus ze skupiny Plzeňský Prazdroj jako první velká pivní značka v Česku přestane od nového roku stáčet a prodávat pivo v PET lahvích. Díky tomu sníží pivovar produkci plastu o 334 tun, informovala ve čtvrtek firma.

Gambrinus bude zákazníkům i nadále k dispozici v zálohovaných skleněných lahvích, plechovkách, sudech a pivních tancích v hospodách i restauracích.

„Gambrinus se rozhodl jít cestou zdravého rozumu a přestat produkovat další plast tam, kde to není potřeba. Všichni víme, že jednorázové plasty jsou problém, který zbytečně znečišťuje naše okolí. Proto omezíme jejich produkci a od nového roku přestaneme naše pivo nabízet v plastových obalech. Češi jsou pivní národ, který pořád dává přednost lahvovému a čepovanému pivu,“ řekl marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Jelikož Gambrinus ukončí výrobu a distribuci piva v plastových obalech k 1. lednu 2020, podle firmy lze očekávat, že v obchodních řetězcích zmizí pivo Gambrinus v plastu na přelomu ledna a února.

Piva Gambrinus se letos za období od ledna do září v PET lahvích prodalo zhruba pět procent, v plechovkách to bylo 15 procent, v lahvích 40 procent a zbývajících 40 procent připadá na sudy a tanky.

Rozhodnutí ukončit výrobu piva v plastu je součástí širší strategie, ostatní značky budou Gambrinus postupně následovat. Plzeňský Prazdroj, který před dvěma lety převzala japonská Asahi, tak ukončí stáčení piva do plastu u všech svých značek do roku 2023.

Není přitom jediným výrobcem, který se rozhodl k odklonu od PET lahví. Jak upozornily na webu slovenské HN, do plastu už přestal stáčet ochucená piva značky Zlatý bažant také výrobce Heineken.

Před 150 lety, 25. června 1869 se v obchodním rejstříku objevila firma První plzeňský akciový pivovar. Ta se zapsala do povědomí jako pivovar Gambrinus, a to podle názvu, který pro své pivo majitelé později zvolili.

Založení pivovaru předcházelo setkání plzeňských podnikatelů v hostinci U císaře rakouského. Dohodli se, že založí druhý moderní pivovar. Plzeň byla v polovině 19. století rychle se rozvíjejícím průmyslovým centrem. Sídlilo tu dost movitých podnikatelů, kteří si mohli investici do moderního pivovaru dovolit.

Mezi zakladateli Gambrinusu, kteří na schůzce upsali akciovou jistinu v částce milion zlatých, byli například majitel známých strojíren Emil Škoda, spolumajitel parního mlýna v Plzni Adolf Hýra nebo stavitel Martin Stelzer.

Vaří ze stejné vody jako Prazdroj
Investice do pivovarnictví v roce 1869 podpořilo i zrušení práva, které určovalo, kdo smí pivo vařit, a nutilo odběratele brát pivo jen od svého regionálního výrobce. Zrušení této výsady umožnilo vznik volné soutěže a zakládání velkopivovarů. V Plzni už jeden byl, a to Měšťanský pivovar, dnešní Plzeňský Prazdroj, který první pivo uvařil v roce 1842. Jeho spodně kvašený ležák, který se později stal vzorem všem ostatním pivům tohoto druhu, inspiroval i zakladatele pivovaru Gambrinus. Tím, že zakoupili sousedící pozemky, se tak dostali ke stejné spodní vodě, o níž se tradovalo, že je hlavním důvodem mimořádné chuti konkurenčního piva.

Pivovar vyrostl v rekordním čase. Provoz zahájil už o rok později, v říjnu 1870. A to díky firmám svých zakladatelů. Pivovar vybudovaly firmy Martina Stelzera a Václava Daniela, kotle a strojní zařízení dodala Škodova strojírna. Nové pivo se rychle ujalo, našlo si cestu i do ciziny. V roce 1912 byl pivovaru propůjčen prestižní titul "c. k. dvorní dodavatel", údajně za 25.000 korun. Rozpad monarchie ukončil "císařskou" éru pivovaru, který si v roce 1919 nechal zaregistrovat ochrannou známku Plzeňský Gambrinus.

Gambrinus se vyváží do 19 zemí
Gambrinus je podle pověsti zkomolenina jména brabantského vévody Jana I. (Jan Primus), předka císaře Karla IV., který je považován za patrona sladovníků a piva. Název Gambrinus je proto mezi pivovarníky oblíbený a piva této značky se vaří i jinde ve světě, například v Německu a Rakousku. Koncem druhé světové války pivovar těžce poškodilo bombardování.

V roce 1946 přišlo znárodnění, a pivovary v Plzni byly začleněny do národního podniku. Obnovení se dočkal v roce 1990. Poté Gambrinus patřil jako součást firmy Plzeňský Prazdroj do nadnárodní skupiny SABMiller, od března 2017 vlastní Prazdroj japonská skupina Asahi. Gambrinus se vyváží do 19 zemí. Podle manažera značky Jakuba Marka se čepuje zhruba v pětině všech českých restaurací a hospod.

Program pivního festivalu začal již v pátek 21. června večer a pokračoval po celou sobotu 22. června. Plzeňské náměstí Republiky a přilehlé sady se tak již počtvrté proměnily v největší pivní zahrádku v Česku. Letošní Gambrinus den se nesl ve slavnostním duchu – zahájil jej průvod pivovarských v čele se šestnácti bubeníky a oblíbeným Patronem s královským doprovodem. Popřát Gambrinusu k výročí přišly i významné plzeňské osobnosti. „Plzeň a pivo k sobě prostě patří a já věřím, že si lidé Gambrinus den užijí. Osobně jsem hrdý na to, že jde o vyhlášený plzeňský produkt, symbol tradice a poctivé práce. Přeji, ať se nám i v budoucnu daří vařit jedinečné pivo,“ popřál jubilantovi Martin Baxa, primátor města Plzně.

Pro návštěvníky byl připraven bohatý hudební program na celkem čtyřech scénách. Páteční program odstartovalo několik plzeňských kapel včetně letošního vítěze soutěže Volba talentů, Pearly Seconds. Vrcholem pátečního večera bylo vystoupení oblíbené kapely Lake Malawi. Sobotní hudební program pak patřil výhradně plzeňským formacím, večerní program ukončil koncert známých plzeňských interpretů mnoha stylů X-Cover.

V sobotu odpoledne se na náměstí Republiky konalo finále soutěže Gambrinus Mistr výčepní, jehož se zúčastnilo osm výčepních z celé republiky, test znalostí o vaření piva a péči o něj i v čepování přímo před diváky nejlépe zvládl Milan Víšek z Restaurace Sezemický dům v Sezemicích u Pardubic.

„Letošní Gambrinus den se opravdu povedl. Jsme rádi, že našemu pivovaru přišli popřát lidé v rekordním počtu, i když počasí nebylo ideální. Za těch 150 let, co jsme součástí každodenního života lidí nejen v Plzni, se mnohé změnilo, ale my pořád vaříme poctivé pivo, na které se lidé mohou spolehnout. Chceme, aby to tak zůstalo nejmíň dalších 150 let,“ řekl obchodní sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek.

Téměř 30 milionů hektolitrů nejprodávanějšího českého piva Gambrinus už za 45 let uvařil 63letý Zdeněk Polák, který je nejdéle sloužícím sládkem plzeňského pivovaru. Někdo už spočítal, že jsou to dva Bolevecké rybníky (největší v Plzni); další, že každý na planetě nad 18 let už od něj dostal půllitr, protože je to hodně přes pět miliard půllitrů, řekl Polák ČTK.

Prodej piva Gambrinus, které o víkendu slaví po celé Plzni 150 let, po dlouholeté stagnaci druhým rokem roste. Letošní vyšší odbyt podporuje zejména nový produkt, jedenáctistupňový ležák Gambrinus, ale po letech se zvyšuje také prodej "desítky", řekl před zahájením oslav 150 let Grant Liversage, generální ředitel Plzeňského Prazdroje, do jehož skupiny Gambrinus patří. Podle mluvčí Jitky Němečkové začal propad prodejů značky Gambrinus kolem roku 2007. "Byl způsoben také tím, že se značka zaměřila příliš na kvantitu, byla k dostání v příliš mnoha hospodách a nebylo možné udržovat precizní kontrolu nad kvalitou čepování a servírování," řekla.

Polák první Gambrinus uvařil v roce 1975. "Už ve třetím ročníku střední školy jsem tu zaskakoval," řekl. Pivo se podle něj vyrábí roky stejně, ale modernizace pomohla. "Dnes jsou chuťové vlastnosti hodně vyrovnané, což dříve nebylo," uvedl. Podle něj se občas stávalo, že třeba sládek usnul a na něco zapomněl.

Mnohé ruční práce, například scezování, vymizely, protože je teď vykonává počítač. "Stejně to musí člověk hlídat, hořkost a pH piva, je tam pořád docela dost práce," uvedl.

Podle obchodního sládka Pavla Zítka je pivovar Gambrinus se necelými 40 zaměstnanci v poměru k roční produkci zřejmě nejefektivnějším výrobcem piva v ČR. Na varně a na cylindrokónických kvasných a zracích tancích jsou dnes tři lidi na směnu, tedy celkem devět. "Dnes je ve výrobě asi 20 lidí. V roce 1975, když jsem nastupoval, tak bylo v Gambrinusu 640 lidí, ale to byla součástí i lahvovna," uvedl Polák.

Podle něj chuť piva hodně závisí na péči v restauracích a hospodách, která se hodně zlepšila. "Mytí skla, technika čepování, uskladnění - je toho dost. A když to vše dodržují, tak si na pivo vůbec nemohu stěžovat," dodal Polák, který se stará také o tři roky otevřené návštěvnické centrum Gambrinus. "Nejvíc mě potěší lidé, kteří mi po degustaci řeknou: Copak je to za pivo? A když jim odpovím, že Gambrinus desítka, tak se zeptají: A proč není v hospodách?," dodal.

Podle manažera značky Jakuba Marka je nejsilnější odbyt Gambrinusu na západě Čech, kolem Prahy a na severu Čech, kde má nadpoloviční podíl. V celé ČR se čepuje asi v pětině restaurací a hospod.

Gambrinus slaví 150 let
V lednu 1869 se plzeňském hostinci U císaře rakouského sešla skupina podnikatelů, která zde učinila první kroky k založení druhého moderního pivovaru v Plzni. Povolení k založení podniku získali v květnu 1869 a již o měsíc později, 25. června 1869, se v obchodním rejstříku objevila firma První plzeňský akciový pivovar. Ta se zapsala do povědomí jako pivovar Gambrinus, a to podle názvu, který pro své pivo majitelé později zvolili.

Plzeň byla v polovině 19. století rychle se rozvíjejícím průmyslovým centrem, které poskytovalo příznivé podmínky pro podnikání. Ve městě a okolí tak sídlilo dost movitých podnikatelů, kteří si mohli investici do moderního pivovaru dovolit. Mezi zakladateli Gambrinusu, kteří na schůzce upsali akciovou jistinu v částce milion zlatých, byli například majitel známých strojíren Emil Škoda, spolumajitel parního mlýna v Plzni Adolf Hýra nebo stavitel Martin Stelzer.

Investice do pivovarnictví v roce 1869 podpořilo i zrušení takzvaného propinačního práva, které určovalo, kdo smí pivo vařit, a nutilo odběratele brát pivo jen od svého regionálního výrobce. Zrušení této výsady umožnilo vznik volné soutěže a zakládání velkopivovarů.

V Plzni již jeden takový byl, a to Měšťanský pivovar, dnešní Plzeňský Prazdroj, který první pivo uvařil v roce 1842. Jeho unikátní spodně kvašený ležák, který se později stal vzorem všem ostatním pivům tohoto druhu, inspiroval i zakladatele pivovaru Gambrinus. Pro jeho stavbu zakoupili pozemky sousedící s Měšťanským pivovarem a dostali se tak ke stejné spodní vodě, o níž se tradovalo, že je hlavním důvodem mimořádné chuti konkurenčního piva.

Nový pivovar vyrostl v rekordním čase a již v říjnu 1870 zahájil provoz. Na téměř dvacetihektarovém pozemku jej vybudovaly firmy Martina Stelzera a Václava Daniela, kotle a strojní zařízení dodala Škodova strojírna. Nové pivo se rychle ujalo, v prvním roce se uvařilo 26.000 hektolitrů, o rok později odbyt vzrostl na 70.000 hektolitrů. Pivo si našlo cestu i do ciziny a získalo řadu ocenění. Pivovar přestál i hospodářskou krizi, byť mu odbyt výrazně klesl.

V roce 1907 se o pivu z Prvního akciového pivovaru pochvalně vyjádřil císař František Josef I., a proto správní rada zavedla značku Pilsner Kaiserquell (Plzeňský císařský zdroj). V roce 1912 byl pivovaru propůjčen prestižní titul "c. k. dvorní dodavatel", údajně za 25.000 korun. Těsně před válkou pivovar vystavil přes 270.000 hektolitrů ročně.

Rozpad monarchie ukončil "císařskou" éru pivovaru. Ten si v roce 1919 nechal zaregistrovat ochrannou známku Plzeňský Gambrinus, která nahradila značku Kaiserquell. Gambrinus je podle pověsti zkomolenina jména brabantského vévody Jana I. (Jan Primus), předka císaře Karla IV., který je považován za patrona sladovníků a piva. Název Gambrinus je proto mezi pivovarníky oblíbený a piva této značky se vaří i jinde ve světě, například v Německu a Rakousku.

V Plzni a okolí prosperovaly po vzniku první republiky čtyři velké a několik menších pivovarů a bylo jen otázkou času, kdy se sloučí. Postupná fúze se odehrála v režii finančně nejsilnějšího z nich, Měšťanského pivovaru, který se dohodl na převzetí Gambrinusu. Ten již dříve ovládl některé z menších konkurentů. V roce 1933 se Prazdroj a Gambrinus spojily. Gambrinus poté převzal zákazníky slabších piv (především takzvané desítky), na které se v dalších letech specializoval.

Koncem druhé světové války pivovar těžce poškodilo bombardování. V roce 1946 přišlo znárodnění, po kterém byly Měšťanský pivovar i První akciový pivovar začleněny do národního podniku Plzeňské pivovary. V roce 1959 byl samostatný závod Gambrinus zrušen a sloučen s Prazdrojem; obnovení se dočkal v roce 1990. Poté patřil jako součást firmy Plzeňský Prazdroj do nadnárodní skupiny SABMiller, od března 2017 vlastní Prazdroj japonská skupina Asahi.

Gambrinus už v roce 1979 překročil milion vyrobených hektolitrů za rok. Po velkých investicích do rozšíření v 90. letech v roce 1996 překročil hranici dvou milionů, rok později tři miliony a kolem této hranice se prodeje stále držely. Gambrinus se vyváží do 19 zemí, například do Izraele a Koreje. Podle sládka Pavla Zítka je pivovar Gambrinus s necelými 40 zaměstnanci v poměru k roční produkci zřejmě nejefektivnějším výrobcem piva v ČR. Podle manažera značky Jakuba Marka se čepuje zhruba v pětině všech českých restaurací a hospod.

Prazdroj je největším výrobcem piva v ČR. Pod jeho křídla patří kromě Gambrinusu také značky Pilsner Urquell, Velkopopovický Kozel a Radegast. Plzeňský Prazdroj loni prodal v ČR a v cizině rekordních 11,5 milionu hektolitrů piva, meziročně o čtyři procenta více.

Pivovar Gambrinus si letos připomíná 150. výročí svého založení. A slaví už od počátku roku – do hospod a restaurací uvedl novou Nepasterizovanou Gambrinus 11, se slavným mágem Davidem Copperfieldem připravil pro své příznivce zásadní poselství a do kamene nechali sládci vytesat svůj pivovarský závazek na dalších 150 let.

Oslavy vyvrcholí v sobotu 22. června v Plzni na pivním festivalu plném skvělého piva, jídla i zábavy. Letošní Gambrinus den se ponese v duchu oslav 150. výročí založení pivovaru Gambrinus.

Program pivního festivalu začíná již v pátek 21. června večer a bude pokračovat po celou sobotu 22. června. Plzeňské náměstí Republiky a přilehlé sady se promění v největší pivní zahrádku v Česku. Gambrinus den odstartuje v sobotu slavnostní průvod se šestnácti bubeníky, který půjde v 11.30 hod. z Dřevěné ulice a dorazí na náměstí ve 12 hodin. Nebude chybět ani oblíbený Patron se svým královským doprovodem, kterého mohou lidé potkat po celou dobu konání Gambrinus dne.

Návštěvníci se mohou těšit i na bohatý hudební program na čtyřech scénách – v pátek vystoupí několik plzeňských formací včetně vítěze soutěže Volba talentů, program prvního dne zakončí kapela Lake Malawi. V sobotu bude pokračovat program zaměřený na oblíbené skupiny z Plzně a okolí. Lidé se mohou těšit i na speciální prohlídku pivovaru Gambrinus za zvýhodněnou festivalovou cenu, školu čepování a napínavé finále soutěže pro nejlepší výčepní Gambrinus Mistr výčepní. Návštěvníci se také budou moci vyfotit u speciální fotostěny nebo nahrát videopřání, která budou promítána na scénách mezi koncerty.

"Letošní Gambrinus den bude opravdu výjimečný – slavíme 150 let českého piva, které si na nic nehraje. Oslavy bereme vážně a zavazujeme se, že i nadále budeme naše pivo vařit tak, abychom zachovali jeho český charakter, jeho chuť a říz, aby se na něj čeští pivaři mohli vždy spolehnout. Náš závazek jsme nechali vytesat do kamenné desky, která zdobí zeď varny pivovaru Gambrinus,“ říká obchodní sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek.

A pivo hraje na Gambrinus dni titulní roli. Návštěvníci si budou moci užít letošní novinku – Nepasterizovanou Gambrinus 11, která skvěle kombinuje plnou chuť a vyváženou hořkost, čepovanou v nejvyšší kvalitě přímo do skla. Pivní zážitek doplní jídlo z vyhlášených plzeňských restaurací. Program Gambrinus dne je k dispozici na www.gambrinus.cz/gambrinusden.

Pivovar Gambrinus si připomněl 150. výročí od svého založení. Popřát mu přišli představitelé Plzně i vedení společnosti Plzeňský Prazdroj, jejíž je Gambrinus součástí. Hlavním bodem oslavy bylo odhalení kamenné pamětní desky na zdi pivovaru, která nese závazek sládků a vedení pivovaru, že se Gambrinus bude i nadále vařit způsobem typickým pro české pivo.

„Na pivo Gambrinus jsme v Prazdroji po právu hrdí. Jsme odhodlání chránit dědictví našeho skvělého piva a zachovat jeho kvalitu i do budoucna. 150. výročí založení pivovaru je nejlepší příležitost pro náš společný závazek vařit Gambrinus i v budoucnosti tak, aby se na něj lidé mohli vždy spolehnout,“ řekl v úvodu akce generální ředitel Plzeňského Prazdroje Grant Liversage.

Poděkování za reprezentaci města a přání dalších úspěchů předal zaměstnancům pivovaru i starosta městské části Plzeň 3 David Procházka.

Díky dovednosti a oddanosti sládků v historii se Gambrinus zařadil mezi pilíře české pivní kultury. Ti dnešní navazují na jejich umění a nadále dodržují principy, které stojí za úspěchem piva Gambrinus. Sládci i vedení pivovaru se proto rozhodli stvrdit závazek, že jsou odhodláni udržet českost a vysokou kvalitu piva Gambrinus i do budoucna. Manažer plzeňského pivovaru Stanislav Hamara: „Vážíme si úspěchů, kterých dosáhli naši předkové, sládci pivovaru Gambrinus, v uplynulých 150 letech. Z jejich zkušeností a odhodlání těžíme dodnes v naší každodenní práci. Uvědomujeme si odpovědnost za zachování ryze českého charakteru našeho piva a zavazujeme se, že budeme i nadále vařit české pivo Gambrinus tradičními postupy, tak abychom zachovali jeho chuť a říz. K tomu povedeme i naše následovníky, aby se lidé s radostí scházeli u piva Gambrinus i za dalších 150 let. Slibujeme, že na Gambrinus bude vždy spolehnutí.“

Stanislav Hamara také poděkoval současným i minulým zaměstnancům za práci, kterou pro Gambrinus odvedli a za to, že předávali a předávají své zkušenosti a dovednosti nastupujícím mladým sladovníkům. Po úvodních slovech odhalili zástupci pivovaru a města kamennou pamětní desku, na které je vyryt zmíněný slib.

Již v méně formální atmosféře připomněl obchodní sládek Gambrinusu Pavel Zítek všem přítomným důležité okamžiky historie pivovaru a neopomněl poděkovat i všem hospodským a výčepním za spolupráci, protože jejich role je pro kvalitu piva v půllitru klíčová, jak zdůraznil: “Sládek pivo vaří, ale hospodský ho dělá.“

V závěru oficiální části představil manažer značky Jakub Marek důležité akce a aktivity, kterými se Gambrinus rozhodl oslavit své významné výročí. Pozval všechny přítomné na hlavní část oslav 150. výročí založení pivovaru, Gambrinus den, pivní festival plném hudby, zábavy, ale především piva Gambrinus v nejvyšší kvalitě, který se uskuteční v pátek 21. a v sobotu 22. června na náměstí Republiky v Plzni. Program Gambrinus dne je k dispozici na www.gambrinus.cz/gambrinusden.

Prodej piva Gambrinus po dlouholeté stagnaci druhým rokem roste. Letošní vyšší odbyt podporuje zejména nový produkt, jedenáctistupňový ležák Gambrinus, ale po letech se zvyšuje také prodej "desítky". ČTK to dnes při zahájení oslav 150 let založení pivovaru Gambrinus řekl Grant Liversage, generální ředitel Plzeňského Prazdroje, do jehož skupiny Gambrinus patří.

"Rozhodně věříme značce a budeme investovat do produkce i další podpory," uvedl. Prazdroj chce, aby se Gambrinus nadále vyráběl jen v Česku a nemá žádný plán na licenční výrobu v zahraničí.

Podle něj byl poslední roky růst prodejů kolem nuly. "Ale s jedenáctkou jde konečně nahoru," uvedl Liversage. "Bylo tam takové nepříjemné období, kdy se intenzifikace vedla trochu jiným směrem, než si představujeme," řekl Milan Máca, který dohlíží na výrobu gambrinusu a přípravu receptů od roku 1982. Dodal, že loni začaly prodeje růst a že o "jedenáctku" je zájem.

Podle mluvčí pivovaru Jitky Němečkové začal propad prodejů značky Gambrinus kolem roku 2007. "Byl způsoben také tím, že se značka zaměřila příliš na kvantitu, byla k dostání v příliš mnoha hospodách a nebylo možné udržovat precizní kontrolu nad kvalitou čepování a servírování. Pozvolný propad trval do roku 2018, kdy se prodeje stabilizovaly a od letoška opět roste," řekla.

Podle manažera značky Jakuba Marka je nejsilnější odbyt na západě Čech, kolem Prahy a na severu Čech, kde Gambrinus má více než poloviční podíl. Odhadl, že v celé ČR se čepuje zhruba v pětině všech restaurací a hospod.

Sládek Pavel Zítek uvedl, že pivovar Gambrinus už v roce 1979 překročil milion vyrobených hektolitrů za rok. Po velkých investicích do rozšíření v 90. letech v roce 1996 překročil hranici dvou milionů, rok později tři miliony a kolem této hranice se prodeje stále držely. Gambrinus se vyváží do 19 zemí, například do Izraele a Koreje. Export ale není dominantní, dodal.

Podle Marka se na oslavy 150 let Gambrinusu 21. a 22. června změní Plzeň na největší pivní zahrádku v ČR. Pivovar odstartoval kampaň s americkým kouzelníkem Davidem Copperfieldem. Podle Zítka je pivovar Gambrinus se necelými 40 zaměstnanci v poměru k roční produkci zřejmě nejefektivnějším výrobcem piva v ČR.