Ochutnáno točené v Pivovaru a restauraci Poupě v Brně. Osvald 10%, to bylo hodně slabé pivo 2,1 z5. Dalešická tanková 11% nejlepší jejich pivo, které se moc povedlo ideální pro celovečerní popíjení 3,9 z5. Dalešické májové 13%, tohle byl takový průměr ale znovu bych si ho už nedal.2,4 z5. Celkově bych to viděl za 🍺🍺🍺.

10 žádná hitparáda...

Super prostředí,dobré pivo...

Pivo dobré, prostředí super.

Historii pivovaru v Dalešicích velmi podrobně popsal Ing. arch. Petr Řehořka na webových stránkách pivovaru a vybral jsem z nejdůležitější informace. Pivovar Dalešice byl založen pravděpodobně již koncem 16. století. Moravské zemské desky kladou nepochybnou existenci pivovaru k roku 1609, kdy zde byl vrchností Jiří z Náchoda. Nejstarší části současného komplexu budov pocházejí z období raného baroka, tj. ze 17. století, což prozrazují zejména masivní kamenné zdi, typy kleneb a kamenná ostění oken. Jednalo se o malý pivovar, kde veškerá činnost probíhala ručně a jeho výstav byl určen v podstatě jen pro potřeby vlastního panství. V roce 1882 koupil celé dalešické panství významný rakousko-uherský podnikatel baron Anton Dreher jako svoji první akvizici v českých zemích. Toho času byl již majitelem největšího pivovaru v císařství - Schwechat u Vídně, dále pivovaru v Pešti a v italském Terstu. V letech 1894 a 1896 přikoupil ještě pivovar v Brumově-Bylnici a postavil též pivovar v Žatci. Dalešický pivovar ihned po zakoupení významně rozšířil a zmodernizoval, přistavěl sladovnickou věž, novou varnu a lednici. Zavedl tak průmyslový způsob vaření piva a sladování a v této době tedy vznikla budova s oběma komíny, která dodnes tvoří jednu z dominant městečka. V držení Dreherovy rodiny zůstalo panství až do první pozemkové reformy v 1. polovině 20. let 20. století, kdy tzv. demokratické Československo vyvlastňovalo pozemky a průmyslové podniky a funkční hospodářské celky parcelovalo do družstevních podílů. Ve vlastní režii provozoval baron Dreher pivovar jen do roku 1877, kdy si tehdejší sládek pan Kittl provoz pronajal a podržel jej do roku 1889. V letech 1889-1900 byl nájemcem p. Josef Uchytil a po jeho smrti jeho bratr Rudolf. Po roce 1925 fungoval podnik jako Družstevní pivovar a sodovkárna. Za socialismu byl pivovar zestátněn do k.p. PIVOVARY A SLADOVNY Praha a organizačně začleněn do národního podniku JIHOMORAVSKÉ PIVOVARY Brno. Z řady sládků vynikl zejména p. František Nikodém, za jehož působení mělo dalešické pivo vynikající pověst v širokém okolí. Pivovar tehdy dosahoval svého maximálního výstavu 25 - 30 tis. hl za rok a vařil světlé výčepní 10%, světlý ležák 12% a černý granát 15%. Nemožnost dalšího zvyšování výroby zejména z důvodu nedostatku vody a poškození technologie varny vedlo k rozhodnutí o uzavření tohoto neefektivního provozu a tak byla dne 19. srpna 1977 uvařena poslední várka. Krátkou chvíli ještě pivovar sloužil jako velkosklad znojemského piva. V květnu roku 1980 prožil objekt patrně nejslavnější období své historie. Exteriéry i interiéry využil režisér Jiří Menzel k natočení slavného filmu Postřižiny na motivy povídek Bohumila Hrabala s Jiřím Schmitzerem a Magdou Vašáryovou v hlavních rolích, na který jsem se konečně i já dva dny před svou první návštěvou podíval. 1. 11. 1991 schválila členská schůze ZD prodej budov společnosti DORS s.r.o. Brno, která poskytla objekt jako zástavu Pragobance Praha za úvěr společnosti ZMK, a.s. ve výši cca 70 mil. Kč. Tato společnost nechala v roce 1994 provést demoliční práce (strhla většinu střech, některé objekty, nosné vnitřní zdi a stropy apod.), nikomu nic nezaplatila a byla zlikvidována. Dalších 6 let pivovar chátral, stal se zdrojem stavebního materiálu i terčem vandalství. V roce 1999 byl v opakované dražbě získán současnými majiteli, kteří právě konají náročný pokus o jeho zachování a musím přiznat, že se jim to daří velmi dobře.

V pivovaru je možné se ubytovat, toho jsem využil a užil si výhled na pivovarský komín a nádvoří rovnou z pokojového balkonku. Pivovarem mě provedl současný sládek Ladislav Němeček, který zde nastoupil na praxi a po odchodu tehdejšího sládka převzal jeho pozici a vypadá to, že se v Dalešicích usadí natrvalo. Vaří zde spodně kvašená piva, v brněnském pivovaru Poupě, který patří stejným majitelům jako pivovar v Dalešicích, pak i svrchně kvašená piva. Roční výstav je kolem 15.000 hl, slady jsou především ze Záhlinic a Německa, kvasinky z Budějovického Budvaru a chmely pocházejí z žatecké oblasti, do budoucna je možné, že se dočkáme i plničky lahví nebo plechovek. Původně plánovaná krátká prohlídka technologie a neplánovaná ochutnávka z tanků, nakonec zabrala nečekaně 2 hodiny času, za což dodatečně děkuji panu sládkovi, měli jsme si co říct. Ale pro mě je důležité piva ochutnat také jako běžný zákazník, proto jsem poté podruhé zamířil do moc hezky působící a útulné pivovarské restaurace v areálu, kde jsem si už po poledni pochutnal na místní úžasné kuchyni, konkrétně bramborových knedlících plněnými trhaným hovězím masem se špekem, hovězí šťávou a bílým zelím s brusinkami, v kombinaci s dvěmi půllitry piva to znamenalo zasloužený odpočinek na pokoji. Na čepu měli šest spodně kvašených piv vařených v Dalešicích, z nich jedno řezané a jeden svrchně kvašený nakouřený Porter z Poupěte. Komplexně hodnotím všechna piva jako výborně pitelná, nejvýrazněji chmelená byla z mého pohledu výčepní 10 Osvald a Hořká 12, jinak se jednalo o vyvážené kousky, u kterých se dá sedět hodně dlouho, bez pivních vad a čerstvé. Smoked Porter uvařený z nakouřených sladů byl spíše sušší s kávovými tóny, slušelo by mu trochu hořké čokolády na zjemnění a také vyšší teplota, která zde byla nastavena na všechna piva stejná, nechal jsem si ho zteplat a mezitím si objednal ještě jiné pivo. I tak se mi zdá, že o stupínek vyšší teplota by nebyla na škodu ani u ostatních piv. Jsem rád, že jsem dorazil mimo sezónu, personál byl ochotný, milý, měl na mě dostatek času a vedle u stolu hráli karty místní. Je možné, že když se naplní nádvoří turisty, kteří zde jezdí i z Maďarska, kde jsou Postřižiny velmi populární, nemusí být servis ze strany brigádníků ideální. Rádoby "sběratelé" zde byli schopni za jeden rok ukrást kolem 3.000 půllitrů s logem pivovaru, takže se s nimi setkáte v restauraci výjimečně, ale pro ty poctivé sběratele je dobrou zprávou, že na nádvoří je otevřen obchůdek, kde pořídí vše potřebné. Přes sezónu bývá otevřena i Hospůdka Na Nádvoří. Dalešický pivovar inovoval v létě 2023 svou prohlídkovou trasu, návštěvníky už neprovázejí živí průvodci, ale filmoví herci promítaní na stěnách, kteří jsou stylizovaní do filmových Postřižin. Novinkou je i snímek o historii a současnosti pivovaru a expozice má zaujmout mladší návštěvníky.

Spolumajitelům a architektům Marku Tichému a Petru Řehořkovi patří z mé strany velké poděkování za obnovení tradice vaření piva na obou krásných místech a sládkovi Ladislavu Němečkovi za ochotu, prohlídku, ochutnávku skvělých piv a spousty zajímavých informací. Tak trochu mi to připomíná příběh Černokosteleckého pivovaru, kde Milan Starec a Tomáš Vodochodský odvedli a stále odvádějí obdivuhodný kus práce. Dej Bůh štěstí!

za 12 % spokojenost prostředi super

Kdyby vařili pivo jako mají kuchyni, tak dám za 5, ale není tomu tak.

Velmi dobré ležáky 10°, 11°, 12° majový 13° a černý! Hospodu s tímhle pivem rád navštívím

nejlepší desítka co jsem kdy ochutnal.

Krásné filmové prostředí, skvělá rychlá obsluha, jídlo výborné a Dalešická 11° výborná

vynikající pivečko 11 a 13

Nejlepší desítka co sem kdy pil❤️❤️❤️❤️❤️❤️

Tady je všechno v nejlepším pořádku...včetně úžasných ležáků...

Výborné pivo, rozhodně doporučuji.

Práce na čepu skvělá. Mytí sklenic houbičkou, pak nachlazení a čep na jeden zátah. No radost se napít. Pivo samotné výborné.

Sice v podstate jen lezakova nabidka, ale stoji za to. Prostredi paradni, skoda jen ze na zahradce se neobsluhuje.

pivo dobré, nejlepší májová 13. V jídle bych bral větší výběr,ale chuťově vynikající...

Prohlídka pivovaru zajímavá. Pivo lepší průměr.

Bock 16%: Zajimava kourova chut.

Májové 13%: barva a chuť výborná velmi dobré pivo

Jedenáctka 11%: Never again. Jenom pěna dobrá teda

Jedenáctka 11%: výborná obsluha mladá ale perfektní přístup k hostům.klobouk smekám

Kouřící králík 12%: dobré, chutné.......

Rychlá a milá obsluha, na jídlo jsme si dali denní nabídku, jídlo bylo dobré.

Májové 13%: Dalešická májová 13% čepovanou jsem bohužel neochutnal, ale jen z plastu. Pivo chutné, plné a lahodné. Všem doporučuji.

Jedenáctka 11%: pro mě milé překvapení

Fledermaus 13%: Proste vyborne. neni tolik sladke, coz je vyhoda.

Výroční ležák 12%: Timeout Brno: plná chuť. pěkně hořká, podařila se

Jedenáctka 11%: Tineout Brno: Velmi dobrá klasika

Kouřící králík 12%: restaurace Timeaut: výborné pivko..lehce netradiční...dobře natočené