Historie a současnost zámeckého pivovaru Všeradice

Pivovar se nachází v historickém objektu bývalého zámeckého dvora, který je v současné době celkově rekonstruován. Celý areál je turisticky vyhledávanou lokalitou, neboť se zde narodila a žila nejslavnější česká kuchařka Magdaléna Dobromila Retigová, jejíž reliéf máme také uvedena na pivních etiketách a všech propagačních materiálech.
Samotný pivovar je situován společně s velikou restaurací do historické budovy konírny, kdy od restaurace je stavebně oddělen, ale návštěvníci mohou výrobu piva přímo sledovat prosklenou stěnou varny. Technologie pivovaru byla sestavena pod dohledem známého českého sládka Martina Matušky, který je také garantem kvality našeho piva. K vaření piva používáme vodu z vlastních hlubokých studní, které jsou napájeny křišťálově čistou vodou z Českého krasu, jehož je obec Všeradice součástí.
Vaříme dekokčním způsobem s následným spodním kvašením. Hlásíme se k tradici českých klasických piv a proto se zaměřujeme na vaření ležáků a nižších speciálů světlých, polotmavých i tmavých. Nepoužíváme žádné náhražky, koncentráty, cukry atd..


O obci Všeradice
Název obce Všeradice je pravděpodobně odvozeninou vlastního jména Všerad; pod tímto názvem je obec uváděna již ve 13. století, kdy zčásti náležela Oldřichu Zajícovi z Valdeka. Ten zdejší popluží daroval klášteru augustiniánů poustevníků ve Svaté Dobrotivé, který sám roku 1262 založil.

14. a 15. STOLETÍ: Panské sídlo zde bylo již ve 14. století – k roku 1343 se připomíná Vojslav ze Všeradic, znovu je zmiňován ještě roku 1356. V této době je ve Všeradicích zmiňován poprvé také farní kostel, jehož podací právo bylo rozděleno mezi pány na Lochovicích, Trnové a Všeradicích, rovnoměrně měl každý třetinu. Roku 1358 drželi podací právo ke kostelu rytíř Martin z Trnové, Bořivoj ze Svinař a Honorius ze Všeradic. Roku 1371 to pak byli Bohuněk řečený Záruba, Jan z Trnové, Albrecht a Vojslav ze Všeradic, roku 1374 pak Albrecht ze Všeradic. Velmi zajímavý je údaj z roku 1379, kdy je připomínán Petr z Nevida, „...purkrabě a správce hradu ve Všeradicích“. V této době získali Všeradice pánové ze Svinař; z tohoto rodu pocházeli Zachař ze Všeradic a jeho bratr Bořivoj, seděním na Chrustenicích, připomínaní v letech 1380 – 81. Roku 1401 je připomínán Albert ze Všeradic, seděním na Svinařích, poté roku 1411 Bohuš ze Všeradic. Za husitských válek zde zřejmě došlo ke značným změnám a již roku 1427 náležely Všeradice Bořivoji z Lochovic. pivovarK Lochovicím také nadále náležely, v pozdějším období pak ke hradu Okoři. Majitelé zde již zřejmě většinou nesídlili a často se střídali.

16. a 17. STOLETÍ: Roku 1470 se ves a tvrz uvádějí jako majetek pánů z Donína, majitelů hradu Okoře, roku 1510 náležely Bedřichu z Donína, který téhož roku prodal „...Všeradice tvrz, dvůr a ves s podacím, vsi celé Trnov, Hlážovice a Nesvačily...“ Litvínovi z Klinštejna, pánu na Hořovicích. Po jeho smrti byl celý jeho majetek kolem roku 1520 rozdělen mezi jeho dcery. Všeradice získala spolu s dalším majetkem Lidmila z Klinštejna, která je roku 1554 odprodala Janu mladšímu Hořovskému z Říčan. Ten zemřel roku 1568 a od jeho vdovy převzali všeradický statek jeho bratři Václav a Heřman, kteří jej o rok později prodali Kunatovi a Kryštofovi Pešíkům z Komárova a na Valdece. Jmenovitě se jako součásti této koupě uvádějí „...tvrz, dvůr a ves Všeradice s podacím a mlýnem pustým, vsi Trnová, Nesvačily a Hlážovice a vsi pusté Drahlovice a Lhota“. Roku 1574 koupil Všeradice císařský rada a sekretář Mikuláš Valter z Valteršperka a na Lochovicích, po jeho smrti roku 1578 se jeho vdova Elena z Michlstorfu provdala za Kryštofa Vratislava staršího z Mitrovic a jemu roku 1580 celý majetek odkázala. Kryštofův syn Václav údajně kolem roku 1615 přestavěl tvrz na jednopatrový zámek a roku 1618 se oženil s Kryzeldou z Lažan, jíž učinil spoluvlastnicí. Po porážce stavovské rebelie byl Václav obviněn, že byl za vlády Fridricha Falckého rytmistrem, vyhledal však včas císařský pardon a zaplatil pouze pokutu, majetek mu byl ponechán. Po jeho smrti spravovala statek vdova Kryzelda, která jej obnovovala spolu s kostelem a vsí po vypálení Švédy roku 1640. Z této doby také zřejmě pochází popis tvrze, uváděný Augustem Sedláčkem : „...tvrz od kamene vystavěná a šindelem pokrytá, v níž byl dostatek místností. Když se do tvrze vcházelo, byly po pravé straně při zemi dvě světnice pro čeládku, za nimi dvě světnice pro drůbež, potom pekárna, kde se chléb válel, a druhá pekárna s pecí klenutou dobře opatřenou, potom byly kuchyně klenutá, čtyři sklepy klenuté při zemi a dvě komůrky. Nad tímto přízemím bylo sedm světnic, v nichž se nacházelo osm prkenných kancelářů, dva sklepy klenuté a kaplička klenutá. Nad tím nahoře pod střechou byla sýpka na několik set korců ssutého obilí a jedna prkenná kancelář“. Kryzelda z Lažan majetek velmi zadlužila, takže roku 1661 propadl věřitelům, zejména Zikmundu Markvartovi Tuněchodskému z Poběžovic, který roku 1666 ostatní věřitele vyplatil a Všeradice převzal sám. Usadil se zde, roku 1670 věnoval do zdejšího kostela nový zvon a údajně zde držel i „...vlastní, dosti pěkný dvůr, maje hofmistra, hofkaplana, laufry“ atd. Po jeho smrti roku 1684 převzal majetek bratr Jan, který zemřel již roku 1686 a Všeradice zdědil jeho nezletilý synovec Karel Zikmund Tuněchodský ze Strojetic, který je pak podržel dlouhou dobu. I za jeho vlády se zde opravovalo a stavělo – patrový špýchar na severní straně dvora má na trámu vyryt letopočet 1696. Karel Zikmund zemřel v květnu 1731 jako poslední svého rodu a byl pohřben ve zdejším kostele sv. Bartoloměje.

18. a 19. STOLETÍ: Po Tuněchodských získala Všeradice jako dědictví vdova Renata z Carles, rozená Běšínová z Běšin. Pro četné finanční potíže je však nepodržela dlouho, již o 10 let později prodává komisionelní smlouvou z 19. srpna 1741 všeradické zboží Janu Josefovi Wratislavovi hraběti z Mitrovic pivovarza 137 000 zlatých rýnských. Tato vysoká částka svědčí o tom, že všeradický statek musel být ve velmi dobrém stavu a plynuly z něj slušné výnosy. Za Vratislavů prošel dvůr se zámečkem dalšími, pozdně barokními úpravami a přestavbami – po roce 1742 byla pozdně barokně přestavěna zámecká budova a překryta novým krovem . Roku 1781 koupil Všeradice majitel osovského panství Jan Adolf hrabě Kounic., který je vlastnil až do roku 1804; tohoto roku zakoupil celé Osovské panství i se Všeradicemi František Xaver Schlindenbuch, který jej hned následujícího roku rozprodal; Osov získal apelační rada Václav Ubelli ze Siegburgu, Všeradice Jindřich Neumann z Maisenthalu. Roku 1817 od něj Václav Ubelli ze Siegburgu Všeradice koupil a připojil je definitivně k Osovskému panství, kde zůstaly dalších více než 100 let. Velmi záhy, roku 1818 zakoupil celé Osovské panství Josef Wratislav hrabě z Mitrovic, jehož předkové již v minulosti Všeradice vlastnili. Za Wratislavů se uskutečnila přestavba někdejšího zámečku na administrativní budovu; k této přestavbě se zachoval plán, uložený dnes ve fondech schwarzenberské stavební správy v SOA v Třeboni. Plán, datovaný 10. března 1832, zachycuje půdorysy obou podlaží někdejšího zámečku s navrženými stavebními úpravami, nadepsán je „Plan zur Adaptirung des Wscheratitzer Schlosses zu einem Amthause...“. Plán podepsal Johann Philipp Jöndl (1782 – 1870), architekt a stavitel, jeden z nejvýznamnějších představitelů pozdního klasicismu v Českých zemích. Jöndl působil jako dvorní stavitel předních šlechtických rodů; pro Wratislavy mimo jiné přestavoval také zámek a farní kostel v Čimelicích nebo zámek v Tažovicích na Strakonicku, podílel se také například na přestavbě Místodržitelského letohrádku v pražské Stromovce nebo na stavbě zámku Kačina (pro hrabata Chotky). Roku 1840 se Všeradice dostaly s Osovem jako dědictví do držení orlické větve Schwarzenbergů. Z téhož roku také pochází zaměření dvora i vsi v rámci tzv. Stabilního katastru. Je zde dobře patrno velkorysé založení zámku a hospodářského dvora včetně zámeckých parků. Centrální obdélné nádvoří bylo na jihozápadě ohraničeno jednokřídlým obytným stavením. Na straně jižní stály stodoly, na východě stáje pro dobytek, tažné koně a řezárny, v nichž se připravovala píce. Na straně severní byl obilní špýchar, seníky, dřevníky a lednice na chlazení mléka. Uprostřed dvora byla kašna, kam se podzemním dřevěným potrubím přiváděla voda z potůčku Velice. Přebytečná voda odtékala do rybníčku pro chov drůbeže. K obytné budově přiléhal koncepčně založený park, uzavřený na západní straně rozsáhlou přízemní budovou ovčína. K roku 1848 byly Všeradice jako součást osovského panství v držení Josefiny kněžny ze Schwarzenbergu. Další úpravy, o nichž nemáme přímé zprávy, proběhly na sklonku 60. let 19. století; pivovarpo roce 1868 byl nad hlavní budovou vztyčen nový krov . Z doby Karla III. ze Schwarzenbergu se ve fondech schwarzenberské stavební správy v SOA Třebon dochoval další historický plán někdejšího zámečku. Je datován 16. června 1875, není signován a nese nadpis „Plán obytného stavení ve všeradském dvoře“. Jeho účel není jasný, snad se zde tehdy prováděly nějaké stavební úpravy, nejspíše však šlo jen o drobné vnitřní adaptace.

20. STOLETÍ: V majetku Schwarzenbergů zůstal všeradický dvůr jako součást osovského velkostatku až do 1. pozemkové reformy. V jejím rámci bylo roku 1924 šest ze sedmi dvorů osovského velkostatku zabráno a rozparcelováno nebo přeměněno ve zbytkové statky. Tento osud stihl také všeradický dvůr, jeho budovy byly odprodány tzv. sociálnímu družstvu Sociálně – demokratické strany a pozemky byly rozparcelovány malozemědělcům. Roku 1930 koupil všeradický zámek s dvorem ing. Herman, který nechal zámeckou budovu rozsáhle přestavět a zmodernizovat. Roku 1948 byl zámek s dvorem zestátněn a převeden do správy Státního statku Lochovice. Roku 1968 byla na průčelí budovy vedle vchodu osazena deska, připomínající že se zde roku 1785 narodila autorka „České kuchařky“ Magdalena Dobromila Rettigová.
Zdroj:Stránky zámeckého pivovaru Všeradice, 2015


Více na stránkách pivovaru

Za pivem Všerad do rodiště Magdaleny Dobromily Rettigové

Publikováno:před 3 letyZdroj:ČtiDoma.czAutor:Erik Dohnálek

Teplé jarní počasí vybízí k toulkám po nově zpřístupněném bývalém vojenském prostoru Brdy. Kromě probouzející přírody vás může osvěžit i nabídka místních minipivovarů. Jedním z nich je Zámecký dvůr Všeradice, který se pyšní výjimečnou jedenáctkou.

Zámecký minipivovar vaří od dubna 2013 a se svou kapacitou 500 hektolitrů ročně patří mezi menší české minipivovary. Místní pivo se nazývá Všerad, což je odvozenina, z které v minulosti vznikl samotný název obce. Zámecký dvůr, kromě stálé nabídky spodně kvašeného světlého a tmavého ležáku nabízí i 13 stupňový speciál. Dále můžeme ochutnat i různé svrchně kvašené speciály, jako na příklad Indian Pale ALE, ale i méně známe Stouty či belgické ALE s přídavkem višňové šťávy.

Ingredience, z kterých se zde vaří pivo, tedy slad, chmel a kvasnice, jsou výhradně českého původu (kromě určitých svrchně kvašených speciálů, kam jsou kvůli aromatičnosti přidávány chmely americké). Voda pochází přímo z vlastních studní, které jsou napájeny z podzemního jezera. Pivo je vařeno dekokčním způsobem. V minipivovarnictví by se měly dodržovat tradiční postupy, takže je samozřejmostí, že piva jsou nefiltrovaná a nepasterizovaná.

Na pivo do maštale
Všeradice jsou obec, která leží na turisticky velmi atraktivním místě, tedy v kotlině mezi Brdy a Českým krasem. Zmínky sahají až do 14. století a jejím středobodem je místní zámecký dvůr, jehož historie je v podstatě stejně dlouhá jako historie samotné obce. Zámecký dvůr je multifunkčním prostorem, který nabízí kromě ubytování i další formy vyžití, jako je tenisový kurt, minigolf, půjčovna kol či galerii. A také muzeum, které je věnováno místní slavné rodačce M. D. Rettigové, která se roku 1785 narodila právě na všeradickém zámku. Avšak pro nás je v tomto článku nejdůležitějším využitím zámeckého dvora vaření piva.

V pivovaru nás uvítá řádně upravená a podle všeho udržovaná budova. Před vchodem do objektu je jak parkoviště pro automobily, tak i stojan na kola. Samotný areál vyplňuje prostor pro sportovní vyžití a před vstupem do pivovarského hostince je dětské hřiště. Hostinec U Magdaleny je, jak už název napovídá, pojmenován po slavné rodačce. Hned při vstupu je zřejmé, že prostor dříve sloužil jako stáje. Jedná se totiž o protáhlou, jednoduše zařízenou místnost s vysoko umístěnými okny. Jednu stranu hostince vyplňuje výčep a na druhé je vhled přímo do prostorů, kde se vaří pivo. A tak je jasné, že jste opravdu u zdroje.

Kromě klasické nabídky Všeradu, tedy světlé a polotmavé jedenáctky a speciálu třináctky, je na čepu i Všerad red IPA. Příjemná servírka oděná v jednoduchém kroji podtrhujícím atmosféru vesnického pivovaru nám však oznamuje, že ta již došla. Popularita svrchně kvašených piv u českých konzumentů tedy zřejmě stoupá. A právě za nimi se lidé často vydávají do českých minipivovarů. Náladu nám však spravuje zjištění, že je k dostání ještě jedna poslední lahev,
Ochutnávku začneme vlajkovou lodí všeradického pivovaru, tedy to světlou jedenáctkou.

Sládek který ví, co dělá
Už samotný vzhled piva je velmi lákavý: pěkná stabilní pěna a světlá barva. Nadšení neopadá ani při přivonění, v kterém je cítit svěžest, kterou zintenzivňují lehké podtóny citrusů. Samotná chuť je plná s vysokým řízem. Jedná se o velmi čisté a osvěžující pivo. Pro představu můžeme přirovnat k typu piv, jaká se vaří v Únětickém pivovaru či v Lužinách. Po dopití nezbývá než konstatovat, že jsme ochutnali opravdu výjimečný ležák.

Pokračujeme polotmavým ležákem, jehož vzhledu se taktéž nedá nic vytknout. Opět stabilní pěna a barva odpovídající typu piva. Chuť i vůně je výrazně karamelová a podobně jako u světlého ležáku velmi osvěžující. Se stejnými očekáváními se pouštíme i do speciálu, kterým je zmiňovaná spodně kvašená třináctka.

Vzhled je velmi podobný světlému ležáku. Chuť i vůně již není tak výrazná, říz je o poznání nižší. Ale i tak se jedná o velmi dobré pivo, které se příjemně popíjí. Nezbývá tak než konstatovat, že v zámeckém pivovaru ve Všeradicích se vaří opravdu dobrá piva a místní sládek Jiří Diviš ví, co dělá. Není nad to čas od času kromě skvělých navoněných „ejlů“ ochutnat i opravdu výjimečný ležák. A ten se zde vaří.

Degustace z lahve
Po opuštění hostince nemusíme smutnit, jelikož jak bylo řečeno, máme s sebou na cestu ještě místní Indian Pale Ale, konkrétně Red IPU s názvem Rudý gentleman. Tu otevíráme s klidem v duši, jelikož již tak nějak tušíme, že budeme opět popíjet kvalitní pivo. To se potvrzuje. Sice nemůžeme provést plnohodnotnou degustaci, jelikož pijeme z lahve, ale i tak dokážeme poznat, že zde máme dobré svrchně kvašené pivo.

Hezky navoněné a chutí naprosto odpovídající danému pivnímu stylu, tedy výrazně hořké s podtóny citrusů. Domů se tak navracíme se skvělým pivním zážitkem a nezbývá než i vám doporučit návštěvu místního hostince. Či zajít pro lahev do některé z pivoték, které taktéž sortiment všeradického pivovaru nabízejí.

Muzikálové Postřižiny ve Všeradicích vzdají hold pivu

Publikováno:před 5 letyZdroj:Staročeské novinky

Muzikál Postřižiny, který uvede divadelní soubor složený z profesionálů i poberounských ochotníků v sobotu 3. srpna od 20 hodin na zámeckém dvoře ve Všeradicích, vzdává hold pivu a krásným vlasům paní sládkové.

V původním muzikálu excelují Jan Rosák, Pavel Vítek, Lumír Olšovský, Petr Jančařík. A s nimi poberounští ochotníci. Stredoceskenovinky.cz o tom informovala mluvčí Berouna Pavla Švédová.

Maryška koupající se v sudu, pan De Giorgi skákající z komína, Francin na kouřícím a prskajícím motocyklu… O divácky vděčné scény v původním muzikálu Postřižiny rozhodně nouze není. Na jevišti se kromě lidí objevují koně, koza, historický náklaďáček i motocykl a více než sto let stará hasičská stříkačka.

Diváci se mohou těšit na koupel Maryšky a paní hostinské v pivovarském sudu, skok pana De Giorgiho z pivovarského komína, na léčbu pomocí zázračných fulguračních proudů, zabijačkové pochoutky i výborné pivo. Vše zdobí původní hudba a odvážné pěvecké výkony.

Postřižiny jsou původním muzikálem autorů Miloslava Frýdla (scénář) a Jana Martínka (hudba) vytvořeným na motivy známé předlohy Bohumila Hrabala. Svérázný profesionálně-amatérský soubor, který před časem v Berouně uvedl i další svůj kus, muzikál Noc na Karlštejně, je hrál v letech 2008 až 2010 na mnoha místech. Ve dnech 16. a 17. srpna je můžete vidět na zámku Mníšek pod Brdy.

Zámecký pivovar a hostinec U paní Magdalény

Publikováno:před 5 letyZdroj:Pivovar U paní MagdalényAutor:Bc. Jiří Diviš

Pivovar se nachází v historickém objektu bývalého zámeckého dvora, který je v současné době celkově rekonstruován. Celý areál je turisticky vyhledávanou lokalitou, neboť se zde narodila a žila nejslavnější česká kuchařka Magdaléna Dobromila Retigová, jejíž reliéf máme také uvedena na pivních etiketách a všech propagačních materiálech.
Samotný pivovar je situován společně s velikou restaurací do historické budovy konírny, kdy od restaurace je stavebně oddělen, ale návštěvníci mohou výrobu piva přímo sledovat prosklenou stěnou varny. Technologie pivovaru byla sestavena pod dohledem známého českého sládka Martina Matušky, který je také garantem kvality našeho piva. K vaření piva používáme vodu z vlastních hlubokých studní, které jsou napájeny křišťálově čistou vodou z Českého krasu, jehož je obec Všeradice součástí.
Vaříme dekokčním způsobem s následným spodním kvašením. Hlásíme se k tradici českých klasických piv a proto se zaměřujeme na vaření ležáků a nižších speciálů světlých, polotmavých i tmavých. Nepoužíváme žádné náhražky, koncentráty, cukry atd..

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.11.04.2016 14:263