Pivní pokec o všem

HelaandroidVše o pivovaru Sever

Útulná hospůdka v pivovaru chutná piva stojí za návštěvu

HelaandroidVše o pivovaru New Kalich

Výborná piva v pivovarské dílně stojí za návštěvu

brtnik12androidVše o Beskydském pivovárku

Svatováclavský speciál 14 IPA : alk. 6,4%, IBU32, EBC 16. Chmel Premiant, Cascade, Corachi Ace. Dobrý pivo 🍺, zajímavé chuti. Zakoupené v PET v pivotéce Pivní Svět v Heřmanově Městci.

Adam WilliamandroidVše o pivovaru Vik

Za značkou VIK stojí manželská dvojice Jakub a Natálie Vikovi  👦👱‍♀️ Pivovar pro ně nevznikl jako investorský projekt 💸, ale jako přirozené pokračování jejich vlastního zájmu o vaření piva. Z domácího experimentování a malých várek 🫕 se postupně stala regulérní výroba a v roce 2️⃣0️⃣2️⃣0️⃣ byl v pražské Hostivaři uveden do provozu rodinný pivovar. Samotný název VIK vychází ze slova „vík“, které v islandštině označuje záliv či zátoku. Pivovar svou různorodou produkci vnímá jako cestování po různých „zálivech“ pivního světa od tradičních ležáků přes moderní chmelená piva až po nejrůznější experimenty Inspirací je přitom mimo jiné severská čistota, jednoduchost a určitá syrovost.

Začátky VIKu však sahají ještě před samotný rok 2020. Jakub a Natálie se k pivu dostávali postupně a nejprve si ho vařili v malých domácích várkách. Pro Natálii přitom pivovarnictví nebylo pouze koníčkem a vystudovala pivovarnictví na pražské Podskalské. Jakub s ní mezitím sdílel zájem o samotnou výrobu a především o experimentování 🧪 s různými pivními styly. Z koníčku se tak postupně stal projekt, který nakonec dostal vlastní výrobní zázemí.

Pivovar VIK dnes sídlí v samostatné modrobílé hale v průmyslovém areálu Pragorent. Nečekejte zde klasickou pivovarskou restauraci s celodenním provozem. Hlavní rolí tohoto místa je výroba a distribuce piva. Pokud ale chcete ochutnat pivo přímo u zdroje, máte možnost si ho v pivovaru koupit 🛒 nebo objednat prostřednictvím e-shopu.

V minulosti fungovalo přímo u pivovaru i malé posezení s toaletou 🚽 a hadicí na vymývání sklenic 💦 Dnes si musíte vystačit s lavičkou pod stromem 🌳 Možná to nezní jako největší turistická atrakce Hostivaře, ale právě ochutnávání piva přímo u výrobce má své kouzlo. Navíc mě vždy ochotně přivítali a panovala tady přátelská atmosféra 🫂 Kdo vyhledává řemeslná piva, na VIK už velmi pravděpodobně někde narazil. Jeho piva se totiž objevují v craftových pivnicích nejen po celém Česku, ale také na Slovensku.

Sortiment je přitom poměrně široký. Vedle tradičních ležáků se v nabídce objevují nejrůznější pivní styly, experimentální várky i sezonní piva. Výjimkou nejsou ani kooperační várky 🤝, tedy piva vznikající ve spolupráci s jinými pivovary. Mezi ty povedenější bych zařadil například anglický bitter „English Breakfast“, který vznikl ve spolupráci s pivovarem Budějovický Budvar, Brut IPA „Bone Dry Ritual“ uvařenou s Pivovarem Pivečka nebo Pastry Sour „Thai Not ?“ z kooperace s Pivovarem Twinberg.

Za dobu existence pivovaru pod značkou VIK vzniklo více než 200 různých piv. Z tohoto množství jsem měl možnost ochutnat téměř polovinu, a to na různých místech. Některá piva přitom stojí za zvláštní zmínku. Za sebe bych určitě doporučil například Fresh Hop Lager s čerstvými hlávkami chmele Saaz z Deštné „Gumboot #3“, „Imperial Sweet Stout“ nebo „Russian Imperial Stout“, který zrál s dubovými chipsy 🪵 naloženými ve venezuelském rumu 🥃

Právě na těchto pivech je podle mě dobře vidět posun, kterým pivovar v průběhu let prošel 📈 Z mého pohledu se jeho produkce rok od roku zlepšuje a VIK dnes patří mezi pivovary, které bych v rámci české craftové scény rozhodně nepřehlížel a řadím je k těm nejlepším. A to nejen kvůli množství uvařených piv, ale především kvůli ochotě zkoušet nové věci. Některé experimenty samozřejmě nemusí sednout každému, ale právě ochota riskovat a hledat nové cesty je podle mě jedním z důvodů, proč má podobný pivovar na české scéně své místo.

VIK navíc poskytuje své výrobní zázemí také létajícím pivovarům🧳Několik sudů 🛢 od Pivovaru Fracek, které jsem při své návštěvě viděl, to ostatně potvrzovalo. Jde o zajímavý model, který nemusí znamenat pouze efektivnější využití výrobní kapacity. Přináší také prostor pro spolupráci, výměnu zkušeností a receptur 📃 a především pro neustálé zkoušení nových stylů a postupů. V prostředí řemeslného pivovarnictví, kde je experiment často stejně důležitý jako samotná výroba, to dává smysl.

V průběhu let do pivovaru vstoupili také další společníci. Ve veřejně dostupném výpisu se objevují například Michal Veselý, Miroslav Jakubík, Miloslav Kordík, VD REAL s.r.o., Maus Craft Brewing s.r.o. a další osoby. Někteří z nich později ze společnosti odešli. V listopadu 2025 byli jako noví společníci zapsáni ✏️ také Zdeněk Rathauský z Pivovaru Dobrák, Josef Jelínek nebo Andrea Morovičová. Ve změnách obchodního rejstříku se následně v roce 2026 objevují také opakované zápisy a výmazy společnosti brewery innovation s.r.o. Vývoj vlastnické struktury tak ukazuje, že VIK už dávno není pouze malým rodinným projektem z počátků domácího vaření.

VIK tak podle mě dobře ukazuje, kam se české řemeslné pivovarnictví za poslední roky posunulo. Už nejde pouze o to uvařit dobré pivo 🍺 Důležitá je vlastní tvář, ochota experimentovat, spolupracovat a hlavně nezůstat stát na místě. A pokud bude VIK pokračovat tempem, které jsem měl možnost sledovat prostřednictvím jeho piv, rozhodně má smysl jeho další „zálivy“ objevovat 🧐 Celou reportáž i s fotografiemi najdete na FB stránce World Of Breweries 🌍

zetteandroidVše o pivovaru Pivojem

11° světlá: Za me nadprumerne dobry lezak. Dobre pitelny, neni co vytknout. Koupeno v PETce.

JohnySandroidVše o Pivovaru Pešek

Vincek 11: Ochutnáno z PET (1, 0L), zakoupeno viz. předchozí hodnocení. Tento ležák byl zatím nejlepší ochutnané pivo z tohoto pivovaru. Výborně pitelné s mírně sladovejsi chuti a horkým dojezdem.4,5 z5.

KoblihářandroidVše o Pivovaru Řevnice

Řevnická 12: je dobrá a plná chutí

pethlaandroidVše o Pivovaru Radegast

Rázná 10: dobré pivo,super v konibaru Poděbrady

zetteandroidVše o Pivovaru Litovel

Bohatá 12: Tady uz to bylo horsi. Ani v naznaku jsem zadne bohatstvi nezaznamenal. Vodnate, bez chuti...

zetteandroidVše o Pivovaru Litovel

Vyzrálá 11: Tak jsem v mem domovskem supermarketu narazil na dve cedulky "novinka" a prvni byla tato jedenactka. Takova ta typicka dochut prumyslovych piv. V teto kategorii vicemene prumerne pivo. Po druhem nezatouzim, ale za necelych 22kc nemuzu byt nespokojeny...

karolko7androidVše o pivovaru New Kalich

Výborná piva v pivovarské hospůdce chutné jídlo stojí za návštěvu

karolko7androidVše o pivovaru Sever

Výborná piva krásné prostředí vše pro sběratele k sehnání stojí za návštěvu

pavelKaandroidVše o Pivovaru Lyer

10° Světlé výčepní: Pokud jsem na Šumavě, rád se tu stavím. Letos se mi zdála 10° i 12° ještě lepší než loni. A za zmínku stojí perfektní obsluha.

brtnik12androidVše o pivovaru Kutílkova palírna

Železnohorské pivo Vídeň: polotmavé spodně kvašené pivo, alk. 5,3%, dobré pivo vídeňského stylu . Zakoupené v PET v pivotéce Pivní Svět v Heřmanově Městci. Pan Kutílek mívá dobrá piva ...

ZdeněkandroidVše o minipivovaru Ruprenz

prosím dá se toto pivo koupit mimo okolí Brtnice ?

JohnySandroidVše o pivovaru Radešín

13° Štefan: Ochutnáno z PET (1, 0L), zakoupeno viz. předchozí hodnocení. Chuť docela v pohodě ale uvítal bych plnější tělo.3,8 z5.

brtnik12androidVše o pivovaru Budějovický Budvar

Budvar 33 Nefiltr : limited edice, alk. 4,6%, IBU 33, EBC 15, slad mimo základních i Crystal Light, chmel Agnus. Ani toto pivo od Národního podniku Budvar mi nijak zvlášť nechutná. Na hořkost 33 mi přijde spíše sladší. Zakoupené v plechu .

JohnySandroidVše o Beskydském pivovárku

South Africa IPA: Ochutnáno z plechu (0, 5L), který jsem dostal od známého. Za mě slušný svrchňák s příjemnou hořkostí.4,1 z5.

LaŠpinatlandroidVše o Pegas pivovaru

Special Gold: echt goldna 0.4 gk _jedno tulácké;)

ProchorandroidVše o pivovaru Anna

Super místo, příjemná obsluha výborná piva, rádi se sem vrátíme.

ProchorandroidVše o pivovaru Anna

Hajnej 12: Chutné povedeně pivo, kterě pochválila i manželka.

ProchorandroidVše o pivovaru Anna

Anna 11: Za mě moc povedená pšenice.

ProchorandroidVše o pivovaru Záhora

Malý, příjemný pivovar. Ochotný majitel, který poradil. Piva od nich mi chutnala.

mibandroidVše o Městském Podorlickém pivovaru

V Krkonosich na Chalupe na Rozcesti ochutnan svetly lezak Bufetak 11tka. Chutove velmi spatne pivo. Hodnoceni: 1,5 z 5.

Adam WilliamandroidVše o pivovaru Plzeňský Prazdroj

Ještě než se Plzeň proslavila svým zlatavým ležákem 🍺, byla městem, kde se pivo vařilo téměř na každém kroku. Právo vařit pivo získali plzeňští měšťané už ve středověku a postupně vznikaly takzvané právovárečné domy 🛖 Právě v nich se pivo vařilo, skladovalo a prodávalo. Pivo tehdy nebylo pouze nápojem, ale také důležitou součástí městského hospodářství a každodenního života.

Stopy 👣 této doby jsou v Plzni patrné dodnes. Jedním z původních právovárečných domů je například budova, v níž dnes sídlí Pivovarské muzeum 🏛 Historické podzemí města zase ukazuje, jak byly rozsáhlé sklepy pod měšťanskými domy využívány nejen ke skladování potravin, ale později také ke zrání a ležení piva 🧊

Jenže množství ještě automaticky neznamená kvalitu. Pivo vařené jednotlivými měšťany mělo proměnlivou úroveň 📊 a s přibývajícími problémy rostla také nespokojenost Plzeňanů. A potom přišel rok 1838. Podle tradované historky tehdy Plzeňané nechali před radnicí na náměstí vylít 36 sudů nevydařeného piva. Pokud to byla demonstrace, rozhodně nebyla nenápadná. Místní tím dali pivovarníkům poměrně jednoznačně najevo, že takové pivo už zkrátka pít nehodlají 🙅‍♂️ A když už se má něco řešit, proč to neudělat rovnou se sudem v ruce?

Právováreční měšťané pochopili, že pokud chtějí vyrábět opravdu kvalitní a především stabilní pivo, bude potřeba spojit síly 🤝 V lednu 1839 proto přijali rozhodnutí vybudovat společný pivovar. Nebyla to malá investice 🪎 Mezi lety 1839 až 1842 vznikl na místě zvaném Bubeneč, mezi řekou Mží a cestou do Doubravky, nový Měšťanský pivovar.

Do nového pivovaru byl pozván bavorský sládek Josef Groll. A právě jeho jméno se mělo zanedlouho stát součástí světových dějin pivovarnictví. Dne 5. října 1️⃣8️⃣4️⃣2️⃣ uvařil první várku nového spodně kvašeného ležáku. Místo původně zamýšleného bavorského piva vznikl nápoj, který se od tehdejší produkce výrazně lišil. K jeho charakteru přispěla měkká plzeňská voda💧, žatecký chmel, světlý slad a bavorský způsob spodního kvašení. Zrodilo se pivo, které později svět poznal jako Pilsner Urquell.

Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Už v dubnu 1843 se plzeňské pivo dostalo 🐴 do Prahy. Krejčí Jakub Pinkas si nechal přivézt dvě vědra piva a jeho nadšení bylo natolik velké, že změnil povolání a otevřel vlastní hostinec. Tak vznikl slavný podnik U Pinkasů.

Plzeňský ležák se postupně vydával i za hranice českých zemí. V roce 1856 dorazil do Vídně a během dalších desetiletí se jeho odběratelé objevovali v řadě evropských měst. V roce 1873 se dokonce vydal přes oceán do Ameriky 🚢
S rostoucí slávou ale přišel nový problém. Úspěšné pivo začali napodobovat další výrobci. Měšťanský pivovar si proto v roce 1859 zaregistroval ochrannou známku „Pilsner Bier“. Název Pilsner se postupně stal označením celého pivního stylu. Z původně plzeňského výrobku se tak stal vzor pro piva vyráběná po celém světě 🌏

Plzeň mezitím dál rostla a s ní i poptávka po pivu. V roce 1869 vznikl První plzeňský akciový pivovar, známý jako Gambrinus. Za jeho vznikem stálo dvacet významných podnikatelů v čele s Emilem Škodou. Nový konkurent se postupně stal důležitou součástí plzeňského pivovarnictví.
Historie obou podniků se později propletla. Měšťanský pivovar v roce 1928 získal kontrolu 🧐 nad Gambrinusem a oba podniky se tak ocitly pod jedním vlastnickým vlivem. Samotný Měšťanský pivovar se mezitím neustále rozšiřoval. Z původního komplexu se během desetiletí stal rozsáhlý průmyslový areál 🏭 Přibývaly nové sladovny, technické budovy, elektrárna ⚡️, vodojem 💦, administrativní objekty i reprezentativní stavby. V závěru 19. století vznikla například neogotická hodinová věž a později také Jubilejní brána.

Za zdmi pivovaru však nebyly pouze stroje a technologická zařízení. Po dlouhá desetiletí byli jednou z nejdůležitějších profesí také bednáři ⚒️ Jejich práce spočívala ve výrobě a opravách dřevěných sudů a kádí, v nichž pivo kvasilo a dozrávalo. V roce 1892 pracovalo v plzeňském pivovaru přibližně 150 bednářů a pivovar tehdy používal tisíce ležáckých sudů. S postupným nástupem ocelových nádob a modernějších technologií však potřeba klasického bednářského řemesla klesala 📉 V roce 1931 vznikla mechanická bednárna a v roce 1975 byla ukončena odborná výuka bednářských učňů v tehdejším závodním odborném učilišti.
Zdálo se tedy, že dřevěné sudy pomalu zmizí v propadlišti dějin. Nestalo se tak. Plzeňský Prazdroj bednářské řemeslo zachoval a dnes patří mezi poslední místa, kde se tato tradiční pivovarská profese stále praktikuje 👍 Bednáři pečují o dubové ležácké sudy a kvasné kádě a umožňují pivovaru vyrábět malou část Pilsner Urquell tradičním způsobem.

Tato tradice přitom není pouze efektní připomínkou minulosti. Výsledné pivo se porovnává s pivem vyrobeným moderní technologií. Dřevěné sudy tak slouží jako určitý historický kontrolní vzorek a pomáhají ověřovat, zda se charakter piva v průběhu desetiletí výrazně nezměnil. Bednářské řemeslo bylo v roce 2018 zapsáno ✍️ na český Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury.

Příběh pivovaru ale nebyl vždy jen o růstu a úspěchu. Zásadní zlom přišel po druhé světové válce 🪖 V květnu 1945 byl Měšťanský pivovar společně s Plzeňskými akciovými pivovary, tedy i Gambrinusem, převzat pod národní správu. Následovalo znárodnění a začlenění do národního podniku Plzeňské pivovary.
Soukromé měšťanské vlastnictví, které stálo u zrodu pivovaru v roce 1842, tím skončilo. Z podniku, který původně vytvořili plzeňští právováreční měšťané, se stal státní podnik.
Ani desetiletí socialismu však neznamenala konec plzeňského piva. Výroba pokračovala a Pilsner Urquell si zachoval své postavení doma i v zahraničí. V roce 1966 se dokonce poprvé vyvezl také do Japonska.

Po roce 1989 se otevřela další kapitola 📖 Začala privatizace 💸, modernizace a návrat podniku do konkurenčního prostředí. V roce 1992 vznikla akciová společnost Plzeňské pivovary a na konci roku 1994 se obchodní název změnil na Plzeňský Prazdroj. V roce 1999 získala nad pivovarem kontrolu společnost South African Breweries, později známá jako SABMiller. V roce 2002 došlo k fúzi s pivovary Radegast a Velké Popovice 🐐 a vznikla společnost v podobě, která se stala základem dnešního Plzeňského Prazdroje. Výroba Pilsner Urquell v minulosti probíhala také v Polsku a Rusku.

Další velká změna přišla v roce 2017. V souvislosti se vznikem skupiny Anheuser-Busch InBev převzala pivovary ve střední Evropě japonská skupina Asahi Breweries, která je vlastníkem dodnes. Z pohledu zachování tradice následně přehodnotila výrobu Pilsner Urquell za hranicemi Česka a vrátila ji kompletně do Plzně, kde se vyrábí dodnes.

V plzeňském areálu se nachází tři pivovary (Plzeňský Prazdroj, Gambrinus a Elektrárna), návštěvnické centrum, restaurace Na spilce nebo prodejna piva a suvenýrů 👕 Samotný pivovar je možné navštívit při pravidelných exkurzích, během kterých se člověk dostane nejen do výrobního zázemí, ale také do rozsáhlých historických sklepů. Právě tam jsem měl možnost ochutnat nefiltrovaný a nepasterizovaný Pilsner Urquell v podobě, která je dostupná pouze tady a ve sklepních pivnicích Malá Šalanda a Velká Šalanda, které fungují jako soukromé salonky pro akce. Moderní je sice varna, kde se připravuje mladina, ale poté už se pivo vydává tradičnější cestou. Putuje do sklepů, kde leží ve spilce v otevřených dřevěných kvasných nádobách, a následně do velkých dřevěných sudů. Právě z nich se potom čepuje návštěvníkům. A musím říct, že mě tato verze Pilsner Urquell bavila výrazně více než pivo, se kterým se člověk běžně setká v lahvi nebo plechovce. Chuť je podle mého názoru výraznější, komplexnější a celkově působí živěji. Pilsner Urquell v této podobě považuji za jeden z nejlepších ležáků, které jsem u nás i ve světě pil. Není proto příliš překvapivé, že se jeho charakter pokoušeli a stále pokoušejí napodobit výrobci piva po celém světě.

Prohlídku jsem zakončil Školou čepování, kde jsem si mohl vyzkoušet hned několik tradičních způsobů servírování – hladinku, šnyt, čochtana i mlíko. Člověk tam poměrně rychle zjistí, že „prostě načepovat pivo“ není tak jednoduché, jak to vypadá z druhé strany výčepu.

V podobné kondici jako ve sklepě je možné Pilsner Urquell ochutnat také v restauraci Na Spilce přímo v areálu pivovaru, kde je k dispozici nefiltrovaný nebo z tanku nepasterizovaný. Právě tyto varianty osobně vyhledávám. Kondice běžného sudového 🛢, lahvového či plechovkového Pilsneru mě totiž svou kvalitou nikdy nepřesvědčila tolik jako pivo, které je "živé" a má podle mě vhodnější podmínky pro servírování. U Pilsner Urquell se navíc poměrně často diskutuje o diacetylu 🧈, tedy látce spojované s máslovou chtí nebo aromatem. Jeho množství se může mezi jednotlivými várkami lišit. Z mé zkušenosti však při vhodném výběru zdroje nepůsobilo v míře, která by byla z hlediska senzoriky nepřijatelná.

Pilsner Urquell se zároveň objevuje v hodnoceních a publikacích 📚 pivních odborníků jako pivo, které má své pevné místo mezi světově významnými ležáky. Proto příliš neřeším ani názory některých jedinců, kteří mají potřebu jej automaticky odmítat jen proto, že jde o známou a masově rozšířenou značku. Samozřejmě, někomu nemusí chutnat. To je na pivu ostatně to nejlepší, každý si může vybrat. Pokud mi ale někdo řekne, že Pilsner Urquell není dobrý, budu mnohem raději, když mi místo toho doporučí lepší a úspěšnější ležák plzeňského typu. Samotné „mně nechutná, protože ho pijí všichni“ je totiž spíš postoj než senzorické hodnocení.

Zároveň je potřeba připustit jednu věc. Pilsner Urquell už nikdy nebude chutnat přesně tak jako v roce 1842. Technologie se změnily, výrobní postupy se vyvíjely a dřevěné sudy už dnes nerozvážejí koňské povozy 🐎 To ale automaticky neznamená, že se z piva vytratila tradice. Spíše se změnil způsob, jakým se ji pivovar snaží zachovat.

Důkazem je i současný vývoj samotného pivovaru. V roce 2026 Plzeňský Prazdroj zahájil výstavbu nové máčírny sladovnického ječmene 🌾 přímo v areálu plzeňského pivovaru, což představuje první krok k modernizaci sladovny. Dalším plánovaným krokem má být moderní dvoulískový tandemový kruhový hvozd. Současná sladovna přitom funguje už od roku 1988.

Právě na tomto kontrastu je podle mě příběh Prazdroje nejzajímavější. Na jedné straně stojí dřevěné sudy, tradiční bednáři, historické sklepy a způsob kvašení, který pamatuje generace pivovarníků. Na druhé straně moderní technologie, automatizace a investice 💰 do budoucnosti.

Příběh Plzeňského Prazdroje 📜 tak není pouze příběhem jednoho piva. Je to příběh města, které se nejprve snažilo vyřešit problém s nekvalitním pivem, následně vytvořilo nový pivovarský styl a nakonec se stalo jedním ze symbolů českého pivovarnictví ve světě. Celou reportáž i s fotografiemi najdete na FB stránce World Of Breweries 🌍

SpecterandroidVše o létajícím pivovaru Strix

Alenka v říši Pivů: Sice ležák nic moc ale Stout mají fakt výborný. Specter

SpecterandroidVše o létajícím pivovaru Strix

EXPEriment: Ležák je za mě čistý průměr. Specter

JiříandroidVše o Pivovaru Lednice

vše moc chutnalo a tak doporučuji.

Michal ZlesakandroidVše o Pivovaru Lindava

What a experience. Not only delicious beer, but the overall enthusiasm of the owner was an amazing experience. I prefer high bitterness that you find here. Very nice place I strongly recomend for all who like real craft handmade beers!

brtnik12androidVše o pivovaru Filištín

Extra chmelený ležák 12°: světlý ležák 12, alk. 5,2%, dobrý, akorát hořký i pitelný pivo 🍺. Zakoupené dnes v PET v pivovaru Filištín v Chrudimi, právě odjížděli na akci Vuch Lady fest do Automatických Mlýnů v Pardubicích.