Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Exkurze po evropských pivovarech: Prazdroj letos porazil všechny ostatní

Publikováno:před 20 hodinamiZdroj:Cestovinky.cz

Pokud se hrdě hlásíte do týmu pivařů, pak vás bude určitě zajímat, kam vyrazit na skvělou exkurzi i luxusní ochutnávačku.

Česko: Plzeňský Prazdroj
Nemůžeme začít jinde než u nás doma. Konkrétně tedy v Plzeňském Prazdroji, jehož prohlídku ročně absolvuje na 600 000 návštěvníků. A zdaleka nejde jen o Čechy. Prazdroj je ve světě nesmírně populární, o čemž svědčí i první místo v prestižní anketě World Travel Awards 2024, kde náš pivovar porazil i takové velikány, jakými je například nizozemský Heineken či irský Guinness.

Během prohlídky tady uvidíte původní měděnou varnou pánev, ve které byla v roce 1842 uvařena vůbec první várka plzeňského ležáku, dále také varnu z počátku 20. století a řadu jejích moderních nástupkyň, které ji nahradily od roku 2004. Absolutním „highlightem“ celé prohlídky je ochutnávka čerstvě čepované „plzně“ přímo z dubového ležáckého sudu v historických sklepeních.

Irsko: Guinness
Pivovar Guinness patří mezi ty nejlepší turistické atrakce světa. Na „náš“ Prazdroj ale nemá. Ročně sem zamíří okolo milionu návštěvníků, kteří si nenechají ujít svět rozličných ingrediencí potřebných k výrobě piva, historických nástrojů i samotné výroby.

Pokud se vydáte na individuální prohlídku pivovaru, na jejím konci se dostanete až do věhlasného The Gravity Baru na střeše, odkud se vám naskytne panoramatický výhled na Dublin. Osvěžit se můžete čerstvě načepovanou pintou piva Guinness, která je v ceně exkurze.

Belgie: Gruut
Belgie je svými pivy vyhlášená. Ochutnáte tady piva ochucená, ale i ta silná, která při menší obezřetnosti za malou chvíli sundávají ponožky i podprsenky. Belgická pivní bašta se může pochlubit více než 750 druhy piv. Za těmi nejlepšími se můžete vydat do města Gent, které je pivem proslulé.

Najdete tady i speciální pivovar Gruut, kde vaří opravdovou raritku. Je jím pivo bez chmele, které se vařilo už ve středověku. Místo chmele mu typickou hořkost dodávají různé byliny.

Pivovar Gruut rozhodně na první pohled nepoznáte. Je totiž součástí starého skladiště a uvnitř to vypadá jako v obývacím pokoji z 19. století. Všude je starý nábytek, koberce, historické obrazy, v kamnech plápolá oheň a na stropě visí křišťálové lustry. Je to tedy zážitek, nejen co se chuťových buněk týče.

Německo: Hofbraeuhäus
Původně královský pivovar z 16. století, dnes asi jedna z nejznámějších pivnic v Německu láká na úžasnou atmosféru a jedno z nejlepších německých piv. Denně se tady vytočí na 10 000 litrů piva značky Hofbräu a u stylově zařízených stolečků se vystřídá 2 000 návštěvníků! Tuhle atmosféru zkrátka chcete zažít.

Řecko: Corfu Beer
To jsme si to takhle jednou seděli v zapadlé řecké taverně a po náročném dni na vyprahlém ostrově si poručili dvě čepovaná piva. Jaké bylo naše překvapení, když jsme po ochutnání ucítili 1 800 kilometrů vzdálenou domovinu? Ne, takhle opravdu nezačíná žádný vymyšlený příběh. Jde o naši osobní zkušenost s řeckým pivem Corfu Beer, které vaří v maličkém pivovaru v Arillas na ostrově Korfu.

Když jsme se začali o pivo více zajímat (a to z čistě redakčních a akademických důvodů, samozřejmě), zjistili jsme, že pivo tady místní Řeky přijeli učit vařit sládci z Německa, Velké Británie i Plzně! Výsledkem je nazlátlé a tmavé nahořklé pivo, které je prosté jakýchkoliv chemikálií.

V pivovaru se ho zatím vyrábí jen 200 000 litrů ročně a o jeho konzumaci se ve velkém zasluhují zejména návštěvníci překrásného Korfu, mezi nimiž rozhodně nechybí turisté z Česka.

Nizozemí: Heineken
Věděli jste, že všechny továrny, které vyrábí pivo Heineken, užívají stejné kvasnice, zvané Heineken A yeast? Tyhle a další zajímavosti se dozvíte při exkurzi v nizozemském muzeu Heineken Experience, které je umístěné v úplně prvním vybudovaném pivovaru Heineken, jenž se nachází v samém srdci Amsterdamu.

Hodinu a půl dlouhá prohlídka vás seznámí se vším, co předchází tomu, abyste v pečlivě vychlazené a mokré sklenici obdrželi nizozemskou hvězdu – světlý ležák s jemně hořkou chutí a typickým, silným a příjemně éterickým buketem. Prohlídka probíhá v angličtině, průvodci však nosí na tričkách odznáčky, které návštěvníky informují o tom, jakými jazyky dotyční hovoří, takže není problém se jich doptat na to, co vás ještě napadne.

Turisté fotí, žasnou a znovu fotí. Vítejte U Pinkasů

Publikováno:před 20 hodinamiZdroj:PrahaIN.czAutor:Jiří Zemen

ROZHOVOR: Půl sedmé vpodvečer, pracovní den. Zahrádka Restaurace U Pinkasů, prvního podniku, kde se v Praze čepoval Pilsner Urquell, je narvaná. Převažují čeští hosté, ale u stolů je k vidění také řada turistů. Včetně čtyř mladých Asiatek, které na číšníkem právě přinesený pekáč plný masa koukají jako na zjevení a jedno půllitrové pivo si přelévají do malých skleniček. Další turisté z Asie si zase budovu legendárního podniku nedaleko Václavského náměstí fotí, jako by se jednalo o kulturní památku. Tyto scény jsme nejednou zažili.

Restaurace U Pinkasů se řadí mezi nejlegendárnější pražské podniky, z dalších můžeme zmínit U Zlatého tygra, U Hrocha či U Fleků.

První z nich se ale jednou věcí odlišuje. Podle ředitele Karla Doubka s poměrem sil mezi domácími a zahraničními hosty zahýbal covid, a to významně ve prospěch Čechů.

Před pandemií se jednalo o poměr zhruba 60 procent Čechů, 40 procent turistů. Po covidu se mnoho měsíců drželo skóre 80:20 pro Čechy, aktuálně je to asi 70 procent domácích.

„Naší snahou je, aby Restaurace U Pinkasů sloužila vždy zejména místním a česky či slovensky hovořícím hostům. Neradi bychom přišli o jedinečnou autentičnost, která U Pinkasů vládne díky našincům. Jelikož se nacházíme v samém centru Prahy, tak k nám cizinec - turista samozřejmě také zavítá. V průběhu týdne ale počet zahraničních turistů odhadem nepřekračuje 20 procent, v nejvyšší turistické sezóně se síly domácích a zahraničních hostů občas o víkendu vyrovnávají, dlouhodobě však jednoznačně převažují domácí, více než dvě třetiny. V té necelé jedné třetině zahraničních hostů jsou zejména Poláci, Maďaři, Asiaté. Slovensky hovořící hosty stále považujeme za domácí – často se k nám vrací, protože tu trávili kdysi čas na vojně, na studiích a tak dále,“ říká ředitel Restaurace u Pinkasů v rozhovoru pro server PrahaIN.cz.

Odhalení kulturních rozdílů
Probírali jsme s ním především turisty a cizince ve známém lokále a zajímali se o různé historky.

Podle něj je atrakcí a kulturním rozdílem pro lidi různých národností samotný způsob čepování piva. Třeba hladinka, tedy pivo s mokrou měnou.

„Naši obsluhující se snaží takové hosty instruovat, co si s takovou hladinkou počít. Obvykle je pak pití hladinky doprovázeno natáčením na mobil a následně umísťováním na sociální sítě jako velmi exotická atrakce. Stejné popularitě se těší i to, když naši zaměstnanci vyrazí mezi hosty s hroznem půllitrů v obou rukách, aby nemuseli s objednanými pivy běhat tolikrát. To pak U Pinkasů vypadá jak na módní přehlídce, kdy fotící hosté skoro nenechají obsluhu projít,“ vypráví.

Střet kultur ale také často přichází u jídla, podle Karla Doubka jsou fenoménem knedlíky, které řada cizinců považuje za druh pečiva, takže se je snaží brát do ruky a ukusuje je. „Pokud to obsluha stihne, snaží se jejich rozpaky rozptýlit vhodnou instruktáží, jak na to,“ usmívá se.

Právě typickou českou gastronomii chce prý ochutnat většina cizinců. „Často jsou zaskočeni nečekaně objemnou velikostí porcí. Přestože nejčastěji objednávaným jídlům U Pinkasů stále jednoznačně vévodí dršťková polévka, což je mimochodem pro cizince též těžká exotika, a guláš, na přední příčky se u cizinců dere smažený sýr, protože se prý toto doporučení jako typicky české jídlo objevuje v mnoha průvodcích,“ přidává ředitel Restaurace u Pinkasů.

Cvak, cvak, cvak
S návštěvou hospody často souvisí množství pořízených snímků. Lidé ze zahraničí si nejčastěji fotí vchod, výčep. Někteří ale také poptávají autogram od výčepního Tomáše Babici, který na tomto místě čepuje pivo už přes dvacet let. „Kromě průčelí restaurace a naší gotické zahrádky“ letního posezení v gotických ruinách severní lodi Chrámu Panny Marie Sněžné jsou dalšími oblíbenými objekty fotografů historická pípa v suterénu restaurace, místa, odkud se pivo Plzeňský Prazdroj čepovalo již před více než jeden a tři čtvrtě stoletím a odkud se ještě v sedmdesátých letech 20. století roznášelo do všech pater restaurace, protože jiný výčep než v suterénu nebyl, protože štamgasti si ho jinde nepřáli, obávali se, aby nepřišli o to jedinečně čisté a čerstvé pivo nepokažené nečistotami v pivních trubkách, jak tomu bývalo v jiných pivnicích. Stejně fotogenická je kubistická lampa v těsné blízkosti vchodu do restaurace od Emila Králíčka, o které se tradovalo, že to je skrytá reklama na Restauraci U Pinkasů, sloup té lampy je složen z několika na sebe postavených geometrických tvarů, které lidem připomínaly pivní soudky,“ chlubí se ředitel legendární hospody.

„No a velmi populární pro fotografy je i místo v přízemí U Pinkasů, kde se v prosinci 1989 Václav Havel rozhodoval, zda přijme návrh, aby kandidoval na prezidenta, a kde je i reportážní fotogalerie zachycující zmíněné okamžiky s názvem od Pinkasů na Hrad,“ dodává.

Tři kočky na sr**ky – i tohle mají na čepu novojičínského Pivobraní

Publikováno:včeraZdroj:Bruntálský deníkAutor:Radek Luksza

Nepoměr mezi davy lidí a výtočí z beček lehce zaskočil nejednoho výčepního na novojičínském náměstí. Taková se totiž sešla konkurence na jubilejní desátý ročník Pivobraní, jenž začal v pátek 21. a bude pokračovat i v sobotu 22. června.

„To dělá ta nabídka, je nás tady spousta,“ nechávali se slyšet ve stáncích, kterých tady jenom s minipivovary z regionu, ale i větší dálky, vyrostlo na třicet. Samozřejmě plus prodejci jídla včetně lokálních specialit i trendových pokrmů. „Návštěvnost očekáváme v tisícovkách,“ řekla k tomu Nikola Maňáková za pořádající městské návštěvnické centrum.

Dvě myši na kaši, Tři kočky na sr**ky … to není hloupá říkanka, nýbrž piva jedenáctka ALE (65 Kč), respektive patnáctka NEIPA (75 Kč), co dovezli do Nového Jičína z pivovaru Saxenberg v Českém Těšíně. „Kočky docela jdou, dvě bečky už jsou pryč,“ konstatovala výčepní.

Jedenácté přikázání: Pijeme Týnské bez přestání. Toto heslo naopak zvolili z Panského Pivovaru v Týně nad Bečvou, který měl konzervativní světlou jedenáctku a tmavou dvanáctku (50 Kč). Rožnovský pivovar se chlubil založením v roce 1712 a jeden z produktu se jmenoval pochopitelně Radhošť (50 Kč).

Nepřehlédnutelný byl hornický stánek takřka uprostřed Masarykova náměstí, kde se prezentoval historický důl Guido se Zabrze v Polsku. „Máme jen čepované, světlý ležák Guido, porter Luiza,“ prozradila obsluha o pivu po sedmdesáti korunách za půllitr. Hned vedle představili pivovarnické umění z valonského regionu Belgie – jak jinak, než s klášterním jantarovým Maredretem.

Čepovalo se nejen do vlastních, nýbrž také „městských“ kelímků na zálohu, na které byl vpravo od pódia zvláštní stan. Tam taky vystavili festivalové pivní zboží, od malých odznáčků po patnácti po klobouky za sto devadesát pět korun. „Novinkou jsou letos například tašky nebo velké placky,“ popisovaly prodejkyně.

Nikola Maňáková z organizačního týmu upozornila, že vzhledem k desátému jubileu novojičínského Pivobraní přichystali i něco extra, totiž sobotní vystoupení skotské hardrockové legendy Nazareth. „Originálu, a ne žádné napodobeniny,“ dodala.

Boom minipivovarů se zastavil, vzniká jich už jen pár ročně

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Rozhlas.czAutor:Daniel Zach

Vznik nových minipivovarů v Česku výrazně zpomalil. Zatímco před covidovou pandemií každoročně přibylo až padesát nových značek, nyní vznikají jen jednotky nových minipivovarů ročně.

Před několika lety se v souvislosti s pivem mluvilo o tzv. craftové revoluci, kdy počet minipivovarů v Česku prudce rostl. Tento trend však zbrzdil covidový propad spotřeby piva a následný nárůst cen chmelového nápoje. Počet minipivovarů sice dosáhl hranice 500, ale od pandemie začíná jen minimum nových pivovarníků.

Podle Českého svazu pivovarů a sladoven spotřeba piva loni opět klesla. Navíc se změnily i naše zvyklosti – místo sklenic v hospodách stále častěji pijeme pivo z lahví doma. Ještě před patnácti lety se více než polovina piva vypila v restauracích, dnes to není ani třetina.

Pivovarníci tak čelí novým výzvám, jak přilákat spotřebitele zpět do hospod a podpořit vznik nových minipivovarů.

Proč v Česku prudce klesá spotřeba piva? Mladí nechtějí, staří nemohou

Publikováno:před 4 dnyZdroj:iDNES.cz

Spotřeba piva loni prudce klesla, ukázaly statistiky pivovarníků. Navíc je to trend už roky. Lidé z oboru i ekonomičtí analytici se snaží dobrat příčin, píše editor MF DNES Bohumil Špaček.

Přitom není nijak složité přijít na to, co za propadem spotřeby piva stojí.
Můžu za to já.
Dnes je to totiž přesně rok, co jsem přestal pít jakýkoli alkohol. A bum ho! Křivka spotřeby padá tak, že když se na ni statistik koukne, přeleští si brýle a podívá se znovu.
Jistěže jsem předtím neměl sám na svědomí ty statisíce hektolitrů, o které se spotřeba propadla. Ale jsem součástí toho jevu.

Strakonický pivovar stáčí pivo do plechovek, linku zatím testuje

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKDudák

Pivovar Strakonice 1649 začal stáčet pivo do plechovek. V červnu si pořídil linku za více než deset milionů korun. Maximální výkon může být až 3000 plechovek za hodinu.

V současné době funguje ve zkušebním provozu, spouští ji jednou týdně, při testování technologie stočili desítky tisíc piv. ČTK to řekl ředitel pivovaru Dušan Krankus. „Touto investicí reagujeme na dlouhodobý trend v pivovarském průmyslu, kdy segment piva stáčený do plechovek má největší potenciál růstu,“ uvedl Krankus. Pivo budou stáčet do půllitrových a třetinových plechovek. Technologii dodala česká firma Raveco. Obsluhovat ji budou současní zaměstnanci. Samotná linka pro stáčení plechovek stojí v prostoru stáčírny KEG sudů, využijí tak při stáčení do plechovek stejné trasy piva jako pro sudy.

Stáčet budou zatím vlastní pivo. „Po odladění počátečních nedokonalostí a uplynutí zkušebního provozu budeme schopni stáčet pivo i jiným minipivovarům, pokud to pro nás bude ekonomicky výhodné a pokud o to budou mít zájem,“ řekl Krankus. Uvedl, že by to mohlo být na konci léta, popřípadě na podzim.

V letošním roce už další investice neplánují. Pro rok 2024 pivovar předpokládá objem prodaného piva přibližně 48.000 hl a obrat kolem 93 milionů korun.

Pivovar Strakonice 1649 se dříve jmenoval Dudák a je to jediný český pivovar, který vlastní město. Počátky strakonického piva se datují rokem 1308. Várečné právo pak získali obyvatelé 8. prosince 1367 listinou Bavora IV. Pivovar vznikl v roce 1649. V roce 2004 město koupilo pivovar od státu za 69,2 milionu korun.

Produktové novinky ze Svijan, jaké to jsou?

Publikováno:před 6 dnyZdroj:Liberecká DrbnaSvijany

Vedle výročního kroužkového prémiového ležáku 460, který bude na čepu restaurací a hospod jen od listopadu do konce letošního roku, připravil Pivovar Svijany v roce oslav 460. výročí svého založení i řadu novinek, které v jeho výrobním programu zůstanou natrvalo. Patří mezi ně řezané pivo Svijanský fanda v lahvích, plechovky prémiového ležáku 450 o objemu 0,33 litru a luxusní dárkové balení unikátních svijanských piv Svijany 20 a Pivo přímo ze sklepa. Sortiment nealkoholických nápojů nově rozšiřuje limonáda Svijanela Mango.

Svijanský fanda zaujímá v galerii svijanských piv speciální místo. Původně se řezané jedenáctky měla v roce 2011 vyrobit jen jedna várka na oslavu Františka Horáka, zachránce svijanského pivovaru, který řezané pivo miloval. Na oslavě jeho sedmdesátých narozenin však všem zachutnala natolik, že ve výrobním programu pivovaru v sudech, párty soudcích a speciálních litrových džbánech zůstala natrvalo. Nově si ji ve filtrované verzi mohou fanoušci svijanských piv od letoška koupit i v nejbližším supermarketu, kde bude k dispozici v klasických půllitrových lahvích.

K dalším novinkám letošního roku patří prémiový ležák Svijany 450 v novém obalu – plechovkách o objemu 0,33 l. Nové jsou také reprezentativní dekorativní dárkové tubusy na speciální lahve s patentním uzávěrem – 0,75l pro Svijany 20 a 1l pro Pivo přímo ze sklepa. Jako zajímavý dárek může posloužit také limitovaná edice výročního ležáku 460 ve dvoulitrových Plechovkách (nejen) pro chlapy.

Limitované edice pivních obalů budou po mimořádném úspěchu rychle vyprodaných dvoulitrových plechovek s hokejovým motivem zastupovat mimo jiné PPCH s fotbalovým motivem. Výročí pivovaru připomenou nejen tematické dvoulitrové plechovky, ale také výroční krček na všech lahvích svijanského piva pro prodejní řetězce.

Většinu novinek kromě sudové limonády Svijany Mango lze již objednávat na e-shopu pivovaru. Pivo přímo ze sklepa v dárkovém tubusu přibude v průběhu roku.

Budvar představil letní limitku Na Pool uvařenou s minipivovarem Dva kohouti

Publikováno:před 7 dnyZdroj:Jihlavská DrbnaDva kohouti

Sládci Petr Košin z Budvaru a Lukáš Tomsa z karlínského minipivovaru Dva kohouti, který je součástí skupiny Ambiente, se znají už nějaký ten pátek a navzájem si padli do oka. Stejně jako jejich pivovary. A tak vznikla myšlenka na společné pivo. Sládci dali hlavy i ruce dohromady a výsledkem společného vaření je nová letní limitovaná edice Na Pool. Pivo ve stylu IPL je lehké, osvěžující a ideální na léto. Budějovický Budvar a Dva kohouti. Dva odlišné pivovary, dva různé pivní styly a jedno společné pivo – letní limitka Na Pool.

Mohli byste stručně popsat, o jaké pivo se jedná a co od něj mohou lidé očekávat?
Petr: Limitka Na Pool je za studena chmelené a spodně kvašené pivo typu IPL (India Pale Lager) s nízkým obsahem alkoholu. Podařilo se nám v něm spojit vlastnosti klasického českého ležáku s pivním stylem IPA, od kterého jsme se inspirovali hořkostí a vůní po surovém chmelu. Jak už ostatně mimo jiné vyplývá z názvu piva, je to na půl ležák a na půl IPA...

Co si pod tím máme představit?
Lukáš: Jednoduše skvělé, lehké a chuťově bohaté pivo ideální na léto. Ze zkušenosti víme, že spojení pitelnosti ležáku a aroma výrazných chmelů funguje výborně, a to se nám teď jenom potvrdilo. Na Pool cílí na každého milovníka piva, který rád ochutnává nové pivní styly a který se rád nechá překvapit neobvyklou chutí a vůní. Pivo má navíc jen 4 % alkoholu, je tedy ideální do teplých letních dnů.

Kde všude mohou lidé limitku ochutnat?
Petr: Limitka bude k dostání během léta až do vyprodání zásob, a to jak na čepu ve vybraných hospodách a restauracích, tak i v obchodních řetězcích. Krom sudů jsme Na Pool stočili také do plechovek, jejichž design se opravdu povedl.

Lukáš: Na čepu pivo najdete po celé léto samozřejmě u Dvou kohoutů a také ve většině budvarských hospod po celé České republice. A jak říkal Petr, k sehnání je i v plechovkách ve většině velkých obchodních řetězcích.

Jak vůbec vznikla myšlenka na tuto spolupráci?
Petr: Spolupráce s minipivovary nás v Budvaru baví a už pár let ji rozvíjíme. Jako národní pivovar se snažíme o rozvoj českého pivovarnictví a k němu minipivovary bezesporu patří. Mohou si dovolit více experimentovat, vytvářet nové receptury, zkoušet jiná piva. A my se od nich chceme učit, být neustále v obraze. Díky spolupracím poznáváme nejen rozdílné přístupy k vaření piva, učíme se novým věcem, rozvíjíme se, ale také si s minipivovary navzájem pomáháme. A zrovna tahle „výpomoc“ se doopravdy povedla.

Kdo s nápadem na společné pivo přišel jako první?
Lukáš: Samotný nápad přišel z Budvaru. S Petrem se známe již delší dobu a víme o sobě, že děláme dobrá piva. A tak se naše spolupráce přímo nabízela. Když mě Petr oslovil, byl jsem nadšený, protože Budvar mám rád, i lidi, kteří v něm pracují. Společně jsme si řekli, co máme rádi a co chceme pít a na tom jsme pivo postavili. Projít si proces vaření ve velkém pivovaru, jako je Budvar, pro mě byla cenná zkušenost.

Jak taková spolupráce dvou pivovarů, které jsou navzájem dost odlišné, vlastně probíhá?
Petr: Nejsme konkurence, jsme kamarádi, kteří mají společný zájem – radost z dobrého a poctivého piva. Byť se naše pivovary liší velikostí, přístup k vaření piva máme dost podobný. Nejprve s dostatečným předstihem vymyslíme recept a pivo pak společně vaříme u nás v Budvaru, kde jsme na to kapacitně vybaveni. Na velikosti nádob, ve kterých se vaří, ale tolik nezáleží. Je to především o lidech, kteří se do piva promítají. Když to děláte s láskou a poctivě, tak teprve pak může vzniknout skvělé pivo. A Na Pool skvělé rozhodně je.

Lukáš: Velké pivovary mě technologicky fascinují. V Kohoutech spojujeme pivovar s výčepem a máme kontrolu nad celým procesem až k hostovi do sklenice. Všechno děláme ručně. V tak velkém pivovaru jako je Budvar, musí být výroba samozřejmě zautomatizovaná. Ale jak říká Petr, je to především o lidech, kteří pro pivo pracují. Když do vaření vkládáte něco ze sebe, výsledek vždycky stojí za to.

Pivo – alkoholický nápoj, kteří Češi milují. Proč není nealko verze vždy řešením?

Publikováno:před 8 dnyZdroj:Zdravě.czAutor:Veronika Tůmová

Pivo je nám Čechům dobře známý alkoholický nápoj s bohatou historií a kulturou. Na tento svůj zlatý mok jsme náležitě pyšní. Přestože mírné pití piva může mít pro nás určité zdravotní benefity, je třeba zmínit i rizika spojená s jeho konzumací.

Mírná konzumace piva údajně dokáže prospět našemu zdraví víc než víno. Má určitě svá pozitiva, ale i negativa. Nadměrná konzumace může mít naopak vážné negativní dopady na zdraví a život člověka. Za mírnou konzumaci se u zdravého dospělého člověka považuje jedno až dvě piva denně.

Pivo jako všelék?
Někteří milovníci piva jsou přesvědčeni o jeho téměř zázračných zdravotních účincích. Pivo například zvyšuje hladinu HDL, tzv. dobrého cholesterolu a snižuje hladinu LDL, tedy špatného cholesterolu. Pivo je bohatým zdrojem křemíku a může tak údajně působit i jako účinná prevence osteoporózy. Mírná konzumace piva působí také jako prevence srdečního záchvatu, mrtvice, vysokého krevního tlaku, diabetu a demence. Podle některých výzkumů mírné popíjení piva snižuje riziko srdečního onemocnění o třicet až čtyřicet procent. Dále pomáhá od ledvinových kamenů.

Jak může pití piva škodit?
Problém konzumace piva však podle odborníků spočívá v tom, že lidé často pijí pivo nárazově, nebo i pravidelně ve velkém množství, což bývá navíc často spojené s kouřením či pitím tvrdého alkoholu a celkově se špatnou a nezdravou životosprávou. Pití piva bývá v takovém případě spojováno se zvýšeným rizikem rakoviny jater, hrtanu, tlustého střeva a prsu, dále pak se vznikem cirhózy a jejich celkovému poškození. Poukazuje se i na riziko srdečních chorob, mozkové mrtvice, riziko závislosti, dehydratace, vzniku problémů se spánkem a zvyšování agresivity. Pivo je kalorické, a proto jeho nadměrná konzumace může vést k přibírání na váze a vzniku obezity. Pití piva by se měly vyvarovat ženy v těhotenství a ženy kojící, děti a lidé s některými zdravotními problémy.

Nealkoholické pivo – zdravější alternativa?
Nealkoholické pivo je velmi oblíbené. Často je propagované jako alternativa pro řidiče, ale často je můžeme vidět dokonce i v rukou dětí. Proč? Uváděný nulový obsah alkoholu, přestože víme, že nealkoholické pivo obsahuje stopové množství alkoholu (obvykle méně než 0,5 % alkoholu), je považován za zcela neškodný, a to i pro děti a mladistvé. I toto mizivé procento alkoholu však může mít negativní dopad na zdraví a vývoj mozku u těchto rizikových skupin.

Nealkoholické pivo dětem neprospívá a může i uškodit
Dětský mozek je velmi citlivý na chemické látky, a to i na alkohol, a to i ve velmi malém množství. Nealkoholické pivo může navíc snadno vytvořit základ pro budoucí návykové chování. Zvyk dítěte konzumovat nealkoholické pivo může vést k pozdějšímu vysokému zájmu o alkoholické nápoje. Konzumace nealkoholického piva tak může mít nežádoucí vliv na celkový životní styl dítěte.

Obsahuje kalorie a cukry, které mohou přispět ik nadměrné váze a obezitě u dětí. S podáváním nealkoholického piva dětem bychom proto měli být obezřetní a rozhodně bychom jím neměli nenahrazovat vodu a zdravější nápoje, které dětem skutečně prospějí.

Piva klasická, méně známá i exotická. Zámek přilákal milovníky chmelu a sladu

Publikováno:před 8 dnyZdroj:Pardubický deníkAutor:Jiří Tůma

Malé pivovary z blízka i z větší dálky přivezly na pardubický zámek své chlouby. Několik tisíc lidí si tak mohlo vychutnat klasické ležáky, piva tmavá i svrchně kvašená, "kyseláče" a také jeden experiment.

Milovníci piva si mohli na pardubickém zámku vybírat z opravdu velkého množství vzorků. Třetí ročník pivního festivalu přivedl do prostředí historické památky malé pivovary z blízkého okolí i z velké dálky. Nechyběly vyhlášené značky jako Mordýř z Dolních Ředic, chrudimský Loutkář nebo Beránek ze Stěžer.

K ochutnání byl i jeden experiment. Ovšem je nutno poznamenat, že podle ohlasů to byl kousek pro odvážné degustátory. Pivovar Bohdaneč totiž ve spolupráci s Experimentálním pivovarem Univerzity Palackého a Východočeským muzeem přivezl Sluneční bárku, pivo uvařené podle nejstaršího doloženého piva v Evropě. Je inspirované obsahem vzácné bronzové nádoby nalezené u Kladiny na Pardubicku.

Na zámku nechybělo ani občerstvení v podobě grilovaného masa, plněných bramborových placek i vegetariánské kuchyně. Atmosféru dokreslily také koncerty tří místních kapel.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.06.2024 09:4910.757/10.757