Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Samson vítá nový rok se speciálem. Silné pivo se jmenuje Bock

Publikováno:před 21 hodinamiZdroj:Pivovar SamsonAutor:Marcela Vylitová, PRSamson

Pivovar Samson si pro spotřebitele připravil pro začátek roku příjemné překvapení. V nejstarším českobudějovickém pivovaru uvařili nový speciál s názvem Samson Bock.
„Jsme hrdým nositelem tradic našeho pivovaru, který byl založen v roce 1795. Našim zákazníkům přinášíme silné plnosladové pivo typu Bock, při jehož výrobě jsme se inspirovali umem našich bývalých sládků z konce 19. století,“ říká generální ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský.

„Bock je silnější než běžná piva, má 6,1 procenta alkoholu. Pivní znalci ocení ovocné tóny piva s aromatickými silicemi Žateckého chmelu snoubící se s jemnou chutí karamelového sladu. Pro každého sládka je to vždy svátek, když může ukázat své umění a zkombinovat výrobní postupy se správným poměrem surovin tak, aby ve výsledném produktu rozehrál nevšední symfonii vůní a chutí, “ říká sládek Pivovaru Samson Radim Lavička.

Samson připravil speciál po celých 16 letech. Českobudějovický pivovar je v Česku jedním z mála průmyslových pivovarů, který kategorii Bock v současnosti nabízí. Bock je k dispozici v lahvích a v sudech. Distribuce se zaměřuje především na Jihočeský kraj. Pivovar Samson uvařil jednu várku této limitované edice.
„Náš pivovar v posledních letech jednoznačně posiluje pozici na trhu v Česku i v zahraničí. Pro naše zákazníky je silné pivo kategorie Bock dalším důkazem, že rozšiřujeme a zkvalitňujeme naše produktové portfolio,“ dodává Dřevikovský.

Pivovar Samson, a.s., České Budějovice patří do portfolia společnosti AB InBev, která je největším světovým pivním koncernem. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Corona či Foster´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá investování do jejích tradičních značek, jako je právě Samson.

Do piva se naloží a mohou ho i popíjet. Ve Znojmě vzniknou nové lázně

Publikováno:před 3 minutamiZdroj:Znojemský deníkAutor:Martin Moštěk

Za nevšedním spojením kavárny a pivních lázní začnou brzy chodit lidé do historického domu v Obrovkově ulici uprostřed Znojma. Město tam pronajalo části budovy soukromé firmě. „Překvapilo nás, jak jsou vnitřní prostory členité a nabízejí i podzemí. To nás inspirovalo,“ řekl jednatel a spolumajitel podniku, který bude kavárnu provozovat, Martin Čermák.

Do domu naproti radniční věži, kde před lety sídlila pobočka jedné z bank, zatím chodí jen zákazníci mobilního operátora. Investor hodlá za necelý měsíc otevřít další prostory. Zvláštností je především možné využití lázně.

Stejně jako se lidem na stole objeví espresso či flat white, nebudou chybět ani nabídka pivních speciálů. A právě tu provozovatel využije i jinak. „V modřínových kádích nabídneme koupel s příměsmi sladu, chmele a pivovarských kvasnic podle vlastní receptury. Návštěvníci dostanou i pivo k pití,“ uvedl Čermák.

Na novinku je zvědavý například obyvatel Znojma Václav Kučera. „Zajdu se do kavárny podívat. A na ty lázně se nejspíš poptám,“ reagoval Kučera pro Deník Rovnost.

itoměřice chtějí hry a tekutý chléb. Bude minipivovar i moderní sportoviště

Publikováno:včeraZdroj:Litoměřický deníkAutor:Jaroslav BalvínLitoměřice

Revitalizace části areálu bývalého pivovaru a stavba multifunkční haly v areálu Zahrady Čech. To jsou některé z priorit, s nimiž Litoměřice vstupují do nového roku. Městu mají pomoci dotace.

I když žádosti o dotace někdy nejsou úspěšné, mají své podmínky a je k nim nutná spoluúčast, radnice je využívá ráda. „Pořád je pro nás výhodné připravit žádost a ke koruně získat další,“ vysvětlil místostarosta Karel Krejza.

I kvůli tomu, že se na potvrzení některých dotací zatím čeká, dozná rozpočet města na rok 2019 změn. O detailech by měli zastupitelé jednat na svém prvním nebo druhém setkání v tomto roce.

Dotace 10,8 milionu na pivovar jistá už je. Bude z vládního programu Restart na regeneraci a podnikatelské využití brownfieldů. „Celkové náklady by neměly přesáhnout 21 milionů korun,“ uvedla vedoucí odboru územního rozvoje Venuše Brunclíková. Pivo by se mělo v Litoměřicích znovu vařit v budově A poblíž komínu. Zhotovitel, ústecká společnost INSKY, převzal staveniště 7. ledna. Pít pivo bychom mohli od nájemce, který o jeho vaření projeví zájem, v roce 2020. Ještě letos se má navíc začít připravovat projekt na revitalizaci další části pivovaru.

Město zažádalo v programu Podpora materiálně technické základny sportu 2017 - 2024 o dotaci i ministerstvo školství, a to na stavbu multifunkční sportovní haly na Zahradě Čech. Zdaleka nejde o nový nápad. „Projekt je pět let starý. Nechali jsme ho aktualizovat vzhledem k současným požadavkům legislativy, vlivu na životní prostředí a podobně,“ řekl místostarosta Václav Červín. I kvůli tomu se projekt oproti původnímu plánu prodraží. Hala má přijít asi na 87 milionů. V tom jsou i demolice starých objektů nebo napojení na sítě.

Oproti původnímu projektu se nyní víc myslí na diváky. „Budou tam ochozy a výsuvné hlediště. Do areálu se tak vejde až 600 diváků,“ uvedl Červín s tím, že město tu chce umožnit pořádání mistrovství republiky sportům, které tu dosud nemohou hrát soutěže pro neregulérnost hřiště, jako jsou florbal nebo futsal.

S využitím haly počítají i basketbalisté. Měly by tam být také tenisové kurty, výhledově se hala může pronajímat. Pokud se tak bude dít už během udržitelnosti projektu, bude záviset na pravidlech dotace.

To se týká i případných výstav v hale v rámci akcí Zahrady Čech. V projektu se však kvůli nim operuje se zvýšením nosnosti podlah pro pojízdnou techniku.

Moderní kryté sportoviště má stát v nynějších plechových halách B a C napravo od hlavního vchodu výstaviště z Českolipské ulice. O jejich náhradě se jedná. Mohl by je vykrýt případný mobilní pavilon na místě nynějšího pavilonu D, který už nesplňuje pravidla pro výstavnictví. Jeho zboření by se mohlo svézt s demolicí hal.

Do konce dubna by mělo být jasno, jak dotace na sportoviště dopadne. Maximálně lze žádat o 40 milionů. Začít bourat by se v tom případě mohlo už v tomto roce. „Musí se ale citlivě vzhledem k výstavám,“ poznamenal Červín. Hala by však po získání dotace měla stát už do konce roku 2020.

I přes vymoženosti technologie je při vaření piva nejdůležitější lidský faktor

Publikováno:včeraZdroj:Olomoucká drbnaAutor:Jakub WittkaLitovel

Ve většině pivovarů bývá sládek jenom jeden, ale v Litovli mají dva. Jak je to možné? Současný sládek Petr Kostelecký totiž úzce spolupracuje i s emeritním sládkem Miroslavem Koutkem, který strávil jako sládek v pivovaru přes 35 let a k vaření piva má tedy pořád co říct.

Jak je možné, že má pivovar Litovel dva sládky?
Miroslav Koutek (emeritní sládek): Můj život je spjatý se zdejším pivovarem. Ostatně, například pivo Moravan, které doteď sbírá ocenění nejen v České republice, ale i v zahraničí, jsem jako sládek se svým kolektivem pivovarníků poprvé uvařil v roce 1982. v pivovaru. Samozřejmě nechávám již veškeré provozní věci tady na Petrovi, mém nástupci. Nyní působím tady již jen jako jakýsi v roli poradce pro rozvoj a strategii a také se starám o zdejší expozici pivovarnictví, kterou jsem si před pár 30. lety založil prosadil.

Petr Kostelecký (sládek): Mirek Emeritní pro mne byl a je velkým učitelem, a jsem rád, že je tu se mnou. Já sám zde už tuto funkci vykonávám práci dělám už 24 let, ale práce sládka je krásná v tom, že mne každý den může něco překvapit. A právě v tomto ohledu je jedinečné super, že jsme tu na to dva.

Kam až sahá historie sládků v litovelském pivovaru?
MK: Pivovar Litovel byl založen slavnostně otevřen 12. listopadu 1893 Josefem Svozilem, rolníkem, říšským a zemským poslancem prvním sládkem. Prvním sládkem pivovaru byl Josef Elleder. Od té doby se vystřídalo na pozici celkem osm devět sládků, včetně nás. Pár dní zpět jsme oslavili 125 let pivovaru, a já vždycky rád říkám, že za to, co jsme dokázali, vděčíme především svým předkům, kteří nás mnohé naučili a předali nám své zkušenosti, filozofii a lásku k poctivému řemeslu. Klasická technologie, odborně vzdělaní a nadšení pracovníci a vysoce kvalitní suroviny jsou tím nejlepším základem pro vaření výborného chmelového moku.

Jak se vlastně člověk stane sládkem v tak velkém pivovaru?
PK: Člověk by měl mít rozhodně kladný vztah k pivu a taky detailně vědět tak trochu vědět, jak to v takovém pivovaru chodí. Proto je dobré Je nezbytné, aby měl odborné vzdělání např. byl například absolvent Střední odborné školy tady v Litovli, učební obor Výrobce potravin - pivovarník, sladovník. a výrobce potravin. To je ale jen počáteční základ. Dále je třeba prohloubit znalosti studiem odborné školy kvasné technologie v Praze. (SŠ, popř. VŠ).

MK: To ale neznamená, že pokud má člověk vystudovanou tuto školu, hned může hned začít vykonávat funkci dělat sládka. K tomu jsou třeba leta praktických zkušeností. Jak já, tak i Petr jsme i v pivovaru působili několik let a prošli výrobními středisky na pozicích mistrů. Nechyběla ani laboratoř, stáčírny i expedice. pěkně prošli celé to kolečko – od vařiče piva, přes laboratoř až po expedici. Prostě sládek musí vědět přesně, co se děje v pivovaru – od výroby až po expedici stočeného piva. láhev půllitru v obchodu.

Jak vůbec vypadá takový pracovní den sládka?
PK: Každý je jiný a pestrý. Zatímco jeden den dohlížím na organizaci vaření piva, další den mne čeká nezbytná administrativa, pak domluvené schůzky, kterých mám také dost. Hodně času Čas také zabere účast na degustačních soutěžích, a pak jsou taky takové specialitky, jako je tady to povídání s vámi. Ale v každém případě sládek denně projde pivovar.

MK: Povinností je však mnoho, ostatně, proto jsme dva (smích). Pivovar procházíme nezávisle na sobě. Když zrovna Petr nemůže být u vaření, zaskočím tam já. My dva už se známe opravdu hodně dlouho, takže se v lecčem můžeme doplňovat.

Ročně vyrobíte 200 tisíc hektolitrů piva, a to v různých druzích – jak zajistíte, že pivo od vás, které si koupím, bude vždy stejné?
PK: Samozřejmě existují zavedené postupy, ale také nám vaření piva hlídají monitorují technologie a laboratorní hodnoty meziproduktů, bez kterých by jednoduše nemohlo pivo ve stejné kvalitě v takovém objemu vzniknout. Pořád je ale u nás v pivovaru rozhodující lidský faktor – kádě, kde pivo zraje, jsou otevřené, takže pivovarníci sladovníci vidí, jak na tom pivo je. Také probíhají pravidelné ochutnávky a vizuální kontroly meziproduktů. Pokud mám já jako sládek či některý ze sladovníků pochyby o navařené várce piva, jednoduše ji do oběhu nepustíme.

Je trendem vařit různé speciály a piva, která nespadají do stálého portfolia pivovarů – je to tak i u vás?
PK: U nás to není žádná novinka. Speciály jsme vařili v Litovli vždy, ještě i v minulém režimu. Nebylo jich takové množství jako dnes, ale byla to vždy celá velká várka. Žádné velké ústřely si nemůžeme dovolit, vzhledem k tomu, jaký objem piva tady vyrobíme. Jen si vezměte, že navaříme várku experimentálního piva. Nevíme, jak pivo zákazníci přijmou, a kdyby byla odezva negativní, co s 250 hektolitry piva budeme dělat? (smích)

Přece jen, nějaký ten speciály čas od času tady v Litovli máte nyní vaříte častěji…
PK: Před pár lety jsme si za tímto účelem tu postavili malý minipivovar, ve kterém právě zkoušíme vařit nové věci, které v rámci Kalendáře litovelského sládka mohou lidé ochutnat v hospodách či na různých akcích. A když je pivo úspěšné, dostane se i na mateřskou velkou varnu. Zároveň minipivovar slouží i pro zákazníky, kterým na minipivovaru ukazujeme, jak se vaří pivo od začátku až do konce. Využívají dvě varné nádoby s objemem pouhých 250 litrů, což je stokrát méně, než má velká litovelská varna. V těchto prostorách mohou návštěvníci pod dohledem technologů sládků uvařit vlastní pivo dle své chuti. To vznikne stejným způsobem jako při klasické výrobě, tedy vařením, kvašením a konečně zráním, které celý proces uzavírá. Celou výrobu piva je tak možné zažít a sledovat na několika málo metrech.

Největší radostí a potvrzením, že svou práci děláte dobře, je i fakt, že pivovar drží bezpočet ocenění…
PK: Zrovna v polovině listopadu jsme převzali zatím poslední ocenění na European Beer Star v bavorském Norimberku. Je to celosvětová degustace. Zúčastnit se této soutěže autentických piv mohou jen pivovary, které dodržují vaření piva poctivými metodami s tradicí v Evropě. Letos se soutěže zúčastnilo 51 zemí se 2 344 nejlepšími pivy. No a Litovel Premium získalo stříbrnou evropskou pivní hvězdu medaili v kategorii Bohemian Style Pilsner.

MK: Pravidelně se také umisťujeme na předních příčkách v prestižních soutěžích jako je např. České pivo 2018, kde právě letos kralovalo v kategorii ležáků pivo Litovel Premium, ale také Litovel Moravan i tmavý Premium Dark, nebo v International Beer Challenge 2018 v Londýně a Pivex 2018 v Brně. Vyjmenovávat všechny ocenění, ať už z těchto, nebo z jiných soutěží až do historie by bylo opravdu na dlouho, ale o tom, jak se kterému pivu daří, pravidelně informujeme na našem webu.

Plzeňský Prazdroj zkouší využít mláto na sušenky, chutnají dobře i k pivu

Publikováno:včeraZdroj:Průmyslová automatizacePrazdroj

Plzeňský Prazdroj přichystal na počátek roku netradiční experiment: Z mláta, zbytku ze sladu používaného při výrobě piva, vyrobil chutné sušenky. Zatím pouze jako zkušební sérii ve sladké a slané variantě s cílem zkusit z odpadních surovin vyrobit plnohodnotnou a zdravější variantu běžných sušenek.

Mláto i nápad na jeho zpracování se zrodily v Prazdroji. Samotná realizace proběhla začátkem letošního roku v Biopekárně Zemanka, která dokázala využít příznivých vlastností mláta, které vzniká jako odpadní surovina z ječmenného sladu používaného v pivovaru při výrobě piva. „Mláto má oproti běžným moukám vyšší obsah bílkovin a vlákniny a nižší obsah sacharidů. Těchto vlastností dokonale využívá několik startupů v USA a vyrábí z něho speciální mouku nebo zdravé tyčinky. Rozhodli jsme se najít partnera, který by spolu s námi zkusil experimentálně vyrobit něco podobného i u nás,“ říká iniciátorka projektu Tereza Kamal, která je v Plzeňském Prazdroji zodpovědná za CSR aktivity. Z experimentu vzešly dvě varianty sušenek, sladká s medem, ovesnými vločkami a rozinkami a slaná, která se hodí například k pivu.

Mláto Prazdroj i dosud zpracovává ekologicky a dodává jej zemědělcům, kteří jej používají jako krmivo pro hospodářská zvířata. „Zemědělci se o mláto ani v budoucnu nemusejí obávat. Jedná se o jednorázový experiment, naší ambicí, aspoň prozatím, není výroba pečiva ve velkém. A i kdybychom se v budoucnu vydali cestou pravidelné výroby sušenek, budeme používat jen malý zlomek celkového množství mláta, které máme k dispozici. Naší snahou je hlavně ukázat, že i z odpadu se dá vytvořit něco s přidanou hodnotou. A jsem moc ráda, že se to podařilo a že do toho s námi šla právě Biopekárna Zemanka,“ říká Tereza Kamal. „Pro nás to byla zajímavá výzva. I my jsme se vydali cestou udržitelné výroby a rádi jsme se podíleli na tomto projektu. Ukázali jsme, že výrobu pořád můžeme posouvat ekologičtějším směrem,“ dodává Jan Zeman z Biopekárny Zemanka.

Plzeňský Prazdroj trvale snižuje ekologické dopady svého podnikání a patří mezi nejzodpovědnější pivovary na světě. „Dnes recyklujeme nebo znovu využijeme 98,5 % veškerého odpadu z výroby. Mláto, kvasnice a sladovnický odpad dodáváme zemědělcům jako krmivo. Čistírenské kaly se používají jako hnojivo. Odpadní filtrační křemelina se zaorává, což přispívá ke zlehčování půdy pro rekultivovaná území. Zbytek třídíme,“ uvádí Tereza Kamal. V loňském roce se stal Plzeňský Prazdroj členem Asociace společenské odpovědnosti, která je největší iniciativou společenské odpovědnosti a udržitelného rozvoje od OSN v Česku.

Pivovary Staropramen předloni snížily ztrátu o více než miliardu korun

Publikováno:včeraZdroj:E15.czAutor:ČTKStaropramen

Druhý největší český výrobce piva, skupina Pivovary Staropramen, předloni snížil ztrátu o 1,2 miliardy korun na 82 milionů korun. Provozní výsledek bez odpisů a opravných položek klesl o šest procent 2,2 miliardy korun, uvedla společnost ve výroční zprávě umístěné ve Sbírce listin. Konsolidovaný provozní zisk předloni činil 1,02 miliardy korun, o rok dříve šlo o ztrátu 768 milionů korun. Společnost provozuje smíchovský Staropramen a ostravský pivovar Ostravar.

Celkové konsolidované tržby skupiny se předloni meziročně snížily o 11 milionů korun na 8,98 miliardy korun. Tržby za prodej piva klesly o 99 milionů korun na 7,24 miliardy korun. Většinu piva skupina prodala v zahraničí, v Česku klesly prodeje piva o 61 milionů korun na 2,72 miliardy korun, na Slovensku o 54 milionů na 443 milionů korun. Export na další trhy skupině vzrostl, do Chorvatska vyvezla pivo za více než tři miliardy korun.

„Na výsledcích roku 2017 se projevily vyšší marketingové náklady konsolidující společnosti v souvislosti s investicí do značky Staropramen i výrazný pokles celkového trhu prodejů piva v sektoru gastronomie, dále tvorba opravné položky k pohledávkám u dceřiné společnosti v souvislosti s platební neschopností významného řetězce a odběratele na chorvatském trhu,“ dodává zpráva.

Staropramen vyvážel do 33 zemí světa, nejvýznamnějšími exportními trhy jsou kromě Slovenska Švédsko, Velká Británie a Německo. V licenční výrobě se firmě dlouhodobě kromě Chorvatska v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku a Srbsku.

Firma v roce 2017 přestala vařit prémiový ležák Asahi, protože tato skupina koupila jedničku českého trhu Plzeňský Prazdroj. „Získali jsme tak kapacitu pro zahájení licenční výroby světlého ležáku Miller Genuine Draft z portfolia naší mateřské společnosti Molson Coors Brewing Company, jehož výrobu jsme koncem roku 2017 také zahájili,“ dodává dokument. Značku skupina distribuuje do více než 70 zemí světa, pro většinu Evropy ji bude vařit v Pivovarech Staropramen.

Pivovarům Staropramen patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Firma je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Ta Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Počet zaměstnanců firma předloni navýšila o 28 na 1436.

Jednička na českém trhu Plzeňský Prazdroj zvýšil od předloňského dubna do konce loňského března zisk před zdaněním meziročně o 30 procent na 4,8 miliardy korun. Tržby v minulém fiskálním roce stouply meziročně o osm procent téměř na 16 miliard korun. Největší český pivovar prodal předloni téměř 11 milionů hektolitrů piva, meziročně téměř o milion hektolitrů víc. Společnost loni na konci března převzala japonská skupina Asahi.

Zisk třetí největší české pivovarnické skupiny Heineken ČR stoupl v roce 2017 o zhruba 23 procent na 206,4 milionu korun. Tržby jí klesly o 1,7 procenta na 3,13 miliardy korun, uvádí společnost ve své výroční zprávě umístěné ve Sbírce listin. Do skupiny patří trojice pivovarů Krušovice, Velké Březno a Starobrno.

Z ruiny domu vznikne muzeum věnované historii pivovarnictví na Žatecku

Publikováno:včeraZdroj:iDNES.czAutor:Miroslava Strnadová

V sousedství žateckého pivovaru začala oprava zchátralého domu. Podnik tam chce za 14 milionů korun vybudovat muzeum, které bude zaměřené na historii pivovarnictví v regionu.

Památkově chráněný objekt na rohu Žižkova náměstí, který kdysi sloužil jako bytový dům a několik let je opuštěný, je značně zdevastovaný.

Střešní krytina je poškozená a do objektu zatéká, okna chybějí a vnitřek je zpustlý. V současnosti je budova obehnaná lešením.

„Rekonstrukce domu by měla být hotová v květnu 2020. Následně instalujeme expozici a celkové dokončení by mělo být na sklonku roku 2020,“ uvedla Jana Eisertová z žateckého pivovaru s tím, že termín otevření muzea není dosud stanoven.

Tematické zaměření muzea je jasné – pivovarnictví. Prezentace bude formou dokumentů, fotografií i moderních digitálních technologií.

„Muzeum bude prezentovat pivovary v žatecké chmelařské oblasti, jejich historii a vývoj do současnosti. Expozice se bude skládat z fotografií, nástěnných panelů s obrazovými a textovými informacemi, z historických exponátů, budou tu dotykové monitory s informacemi či projekce. V současné době ještě pracujeme na expozici a shromažďujeme materiály a exponáty,“ popsala Eisertová.

Původně měla přestavba domu začít už na jaře 2017. Vlastník pivovaru – dánská společnost Carslberg – ale několik měsíců zvažoval, zda k ní skutečně přistoupí a zda přijme dotaci ve výši 12 milionů korun, kterou získal z regionálního operačního programu.

Kladné rozhodnutí padlo až o několik měsíců později. Další zdržení nastalo při vyhotovení projektové dokumentace a výběrovém řízení na zhotovitele.

Obrovský úspěch mělo vánoční pivo, pochvaluje si vedení Dudáka

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Týden.czAutor:ČTKDudák

Strakonický pivovar Dudák měl v roce 2018 největší meziroční nárůst v množství prodaného piva od roku 2006. Uvařil 57 055 hektolitrů piva, výstav meziročně stoupl o 5,2 procenta. Po letech vyvezl Dudák i víc piva do zahraničí. Řekl to mediální zástupce pivovaru Pavel Pechoušek.

K výsledkům výrazně pomohl větší zájem o strakonické pivo na Moravě, vyšší prodej lahvového piva v supermarketech, úspěch osmi značkových restaurací Dudákoven a zvýšený export. V jediném českém pivovaru, který vlastní město, uvařili o 2835 hektolitrů piva více než v roce 2017. Pivovar má veškerá piva v nepasterované podobě.

"Pomohlo nám výjimečně hezké počasí, stejně jako ostatním pivovarům. Nárůst však pokračoval i po zbylé měsíce roku, a to nás velice těší. Obrovský úspěch mělo vánoční pivo, kdybychom ho uvařili dvakrát tolik, určitě by se prodalo," řekl ředitel pivovaru Dušan Krankus, který byl až do konce loňského roku i sládkem. Od ledna ho ve funkci vystřídal jeho zástupce, dříve podsládek Vlastimil Matej, jenž chce pokračovat v tradici aspoň tří speciálů ročně. V pivovaru pracuje Matej od roku 2008.

Po letech se zvedlo i množství exportovaného piva. Dudák, kde pracuje asi 60 lidí, začal vozit pivo na Ukrajinu, do Portugalska i Itálie. Na konci roku vyvezl po ročním jednání první várku piva do Ruska.

Meziročně o 20 procent více piva prodal Dudák na Moravě, zejména v jižní části, kde má nového obchodního partnera. Strakonické pivo se také častěji objevuje v supermarketech. "Na tomto nárůstu se nejvíce podílela síť Penny Market, kde se prodej více jak zdvojnásobil. Celkový nárůst činil více než 130 procent," uvedl obchodní ředitel pivovaru Martin Man.

Pivovar Dudák - Měšťanský pivovar Strakonice skončil v roce 2017 ve ztrátě po zdanění 937 tisíc korun. Obrat v roce 2017 meziročně klesl o necelá tři procenta na 86,9 milionu Kč. Výstav v roce 2017 byl 54 220 hektolitrů.

Počátky strakonického piva se datují do roku 1308, várečné právo získali obyvatelé 8. prosince 1367 listinou Bavora IV. V roce 2004 město koupilo pivovar od státu za 69,2 milionu korun. Radnice splácí úvěr. Zbývá splatit 21,5 milionů Kč, ročně město splácí 3,3 milionu Kč.

Měšťanský pivovar v Poličce investuje do čistírny odpadních vod

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Vodárenství.czPolička

Pivovar letos plánuje kolaudaci ležáckého sklepa číslo 1 s deseti novými nerezovými ležáckými tanky, které nahradí deset ocelových ležáckých tanků. Následně začne stavět ležácký sklep číslo 8 s 15 novými nerezovými tanky. Kromě toho také připravuje rozšíření stávající anaerobní a aerobní čistírny odpadních vod a stavba nové budovy plynové kotelny. ČIANEWS o tom informoval statutární ředitel pivovaru Karel Witz.

Budova Měšťanského pivovaru v Poličce byla postavena v roce 1865 a v roce 1948 došlo k jejímu znárodnění. Po restituci a navrácení potomkům původních majitelů vznikl v roce 1994 Měšťanský pivovar v Poličce. V roce 2017 oslavil 500 let existence právovárečného měšťanstva.

Pivovar také v roce 2017 spotřeboval téměř půl milionu hektolitrů vody. Jako malý nezávislý pivovar pivo nepasterizuje ani neexportuje. I v Poličce však loni pocítili problémy se suchem. „Z uvedeného celkového množství musel pivovar dokoupit městskou vodu v objemu 4 770 hektolitrů, což činí 0,97 %,“ informoval vodarenstvi.cz Karel Witz. Pivovar rovněž investuje do technologií snižující spotřebu vody.

„Za zmínku stojí využití takzvané předchlazovací pitné vody, která se při spílání mladiny předáním tepla ohřeje a je využívána především na varně, ale i dále v provozu. Již třetím rokem usilujeme o stavební povolení na Přístavbu dvojokruhové čistírny odpadních vod, anaerobní a aerobní,“ uvedl dále Witz.

Strakonickému pivovaru Dudák stoupl výstav o 5,2 procenta

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Průmyslová automatizaceDudák

Strakonický pivovar Dudák měl v roce 2018 největší meziroční nárůst v množství prodaného piva od roku 2006. Uvařil 57.055 hektolitrů piva, výstav meziročně stoupl o 5,2 procenta. Po letech vyvezl Dudák i víc piva do zahraničí. ČTK to řekl mediální zástupce pivovaru Pavel Pechoušek.

K výsledkům výrazně pomohl větší zájem o strakonické pivo na Moravě, vyšší prodej lahvového piva v supermarketech, úspěch osmi značkových restaurací Dudákoven a zvýšený export. V jediném českém pivovaru, který vlastní město, uvařili o 2835 hektolitrů piva více než v roce 2017. Pivovar má veškerá piva v nepasterované podobě.

"Pomohlo nám výjimečně hezké počasí, stejně jako ostatním pivovarům. Nárůst však pokračoval i po zbylé měsíce roku, a to nás velice těší. Obrovský úspěch mělo vánoční pivo, kdybychom ho uvařili dvakrát tolik, určitě by se prodalo," řekl ředitel pivovaru Dušan Krankus, který byl až do konce loňského roku i sládkem. Od ledna ho ve funkci vystřídal jeho zástupce, dříve podsládek Vlastimil Matej, jenž chce pokračovat v tradici aspoň tří speciálů ročně. V pivovaru pracuje Matej od roku 2008.

Po letech se zvedlo i množství exportovaného piva. Dudák, kde pracuje asi 60 lidí, začal vozit pivo na Ukrajinu, do Portugalska i Itálie. Na konci roku vyvezl po ročním jednání první várku piva do Ruska.

Meziročně o 20 procent více piva prodal Dudák na Moravě, zejména v jižní části, kde má nového obchodního partnera. Strakonické pivo se také častěji objevuje v supermarketech. "Na tomto nárůstu se nejvíce podílela síť Penny Market, kde se prodej více jak zdvojnásobil. Celkový nárůst činil více než 130 procent," uvedl obchodní ředitel pivovaru Martin Man.

Pivovar Dudák - Měšťanský pivovar Strakonice skončil v roce 2017 ve ztrátě po zdanění 937.000 korun. Obrat v roce 2017 meziročně klesl o necelá tři procenta na 86,9 milionu Kč. Výstav v roce 2017 byl 54.220 hektolitrů.

Počátky strakonického piva se datují do roku 1308, várečné právo získali obyvatelé 8. prosince 1367 listinou Bavora IV. V roce 2004 město koupilo pivovar od státu za 69,2 milionu korun. Radnice splácí úvěr. Zbývá splatit 21,5 milionů Kč, ročně město splácí 3,3 milionu Kč.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.01.2019 11:436.971/6.971