Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

První stopa českého pivovarnictví v Zambii

Publikováno:včeraZdroj:Kurzy.cz

V Lusace byl zahájen provoz minipivovaru, dodaného českou firmou TECHNOEXPORT. Jedná se o jedno ze dvou prvních zařízení svého druhu v Zambii a současně historicky první dodávku investičního celku z ČR do Zambie. Úspěšný projekt může být dobrou referencí pro posílení renomé českého pivovarnictví v Zambii.

Světově proslulé české pivovarnictví je prozatím v Zambii jen málo známé. České pivo se sem nedováží, trh zásobuje především jeden zambijský výrobce pod značkou Mosi (místní pojmenování Viktoriiných vodopádů) a velké mezinárodní značky vyráběné licenčně v Jihoafrické republice. Prosadit se na místním trhu je pro české výrobce složité vzhledem ke zdlouhavé a komplikované dopravě do Zambie a nutně vyšším nákladům a tudíž prodejní ceně. Cena je přitom při výběru zboží pro převážnou většinu místních zákazníků rozhodujícím faktorem. Spotřeba alkoholu na osobu v Zambii je nicméně podle mezinárodních srovnání nejvyšší v regionu jižní Afriky a pivo je velmi oblíbené. Současně zejména v Lusace a dalších velkých městech část klientely disponuje značnou kupní silou a ráda si připlatí za exkluzivnější produkty.

Česká firma TECHNOEXPORT a.s., zabývající se vývozem širokého spektra průmyslových celků, se rozhodla pokusit se najít mezery a příležitosti na trhu v Zambii. V letech 2018 a 2019 se společně s dalšími českými společnostmi zúčastnila největšího zambijského zemědělského veletrhu Agritech Expo ve městě Chisamba, kde byla účast českých firem podpořena v rámci projektů na podporu ekonomické diplomacie Ministerstva zahraničních věcí ČR ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR. Zde se jí podařilo, za zprostředkování Velvyslanectví ČR v Lusace, domluvit kontrakt na dodávku minipivovaru do právě budovaného hotelu Bonanza Resort, který patří do sítě Protea Hotels ze skupiny Mariott.

Výrobu a dopravu zařízení do Zambie zkomplikovala pandemie COVID-19, nicméně v březnu 2021 technici firmy TECHNOEXPORT dokončili instalaci minipivovaru v hotelu a vzápětí byl zahájen jeho provoz. V zařízení je možné uvařit až dvě dávky po 500 litrech piva denně, výrobní kapacita je prozatím omezena čtyřmi tisícilitrovými ležáckými tanky, ovšem je možné ji do budoucna rozšířit. Společně s pivovarem dodala firma TECHNOEXPORT také pět tun sladu a na zahájení produkce dohlédl český sládek, který současně zaučil kolegu z Jihoafrické republiky, který bude dále funkci sládka vykonávat. Minipivovar produkuje tři druhy piva, z toho jedno plzeňského typu, což je v Zambii unikátní. Pivo je plněno do sudů (kegů) a bude distribuováno jako točené pivo v hotelových restauracích.

Úspěšně realizovaná zakázka firmy TECHNOXEPORT je historicky první dodávkou investičního celku z České republiky do Zambie a dokazuje, že i v této oblasti se mohou české firmy uplatnit, navzdory doposud nízkému povědomí o nich, geografické vzdálenosti a zdlouhavější a náročnější dopravě. Současně se ukázalo, že podpora ekonomické diplomacie poskytovaná českou vládou má obzvláště na vzdálenějších a obtížnějších trzích smysl. Čeští výrobci sotva budou schopni cenově konkurovat zejména jihoafrickým a asijským dovozcům, mohou však mezinárodní konkurenci předstihnout kvalitou, inovativností a schopností pružně reagovat na potřeby místních odběratelů, zejména pokud jde o zakázky relativně menšího rozsahu.

Lze doufat, že dodaný minipivovar bude dobrou referencí pro české výrobce v tomto sektoru a že se v Zambii najdou další kupci, ochotní do podobného zařízení zainvestovat, případně že se zvýší zájem o české pivo jako takové. Firma TECHNOEXPORT v Zambii v současnosti jedná také o dodávce pálenice pro místního farmáře pro zpracování místního ovoce. „Uzavření a realizace celého obchodu si z naší strany vyžádaly dost času, notnou dávku trpělivosti a nutnost opakovaně do Lusaky cestovat. Koronavirová epidemie realizaci transakce dále zkomplikovala“, říká Pavel Šumanský, manažer rozvoje obchodu společnosti TECHNOEXPORT. „Vložené úsilí se však vyplatilo a věříme, že úspěšný projekt nám otevře dveře pro další zakázky v regionu jižní Afriky. Není to jednoduché teritorium, ale lze zde udělat obchod k oboustranné spokojenosti.“

Václav Kuželka, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Lusace

S testem na pivo? Hospodští a pivovary to vidí jinak, sestavují vlastní přísná pravidla

Publikováno:včeraZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Maximálně čtyři lidé u stolu, roušky, poloviční kapacita podniku, žádná hlasitá hudba či sportovní přenos, denní kontrola zdravotního stavu personálu.

Taková a ještě i některá další pravidla obsahuje systém opatření Bezpečná restaurace, který sestavil Český svaz pivovarů společně s gastro sekcí Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP).

Připravují se tak s předstihem na rozvolnění vládního zákazu a možné otevření pro aspoň omezený počet hostů. I když podle některých názorů si lidé první čepované pivo dají – a pro začátek jen na venkovní zahrádce – nejdříve na přelomu dubna a května, možná později.

Restaurace by si při splnění požadavků mohly na dveře vyvěsit leták, že je u nich bezpečno. Dodržování by kontrolovali oběma institucemi najatí dobrovolníci formou tzv. „mystery shoppingu“.

Iniciátoři systému upozorňují, že podnikatelé nutně potřebují čas na přípravu a rovněž vědět s předstihem, jaká omezení je v otevřeném stavu čekají. Stát ale doposud nemá žádný podobný „jízdní řád“.

„Pro otevření hospod jsme ochotni udělat prakticky cokoliv,“ říká zástupce gastro sekce AMSP Luboš Kastner, spolumajitel společnosti Hospodska, která provozuje osm restaurací v Plzni a Praze.

Parametry Bezpečné hospody se v podstatě kryjí s podmínkami, které se objevily v zatím neveřejném návrhu nových parametrů Protiepidemického systému.

Nový takzvaný PES umožňuje podle zdroje serveru iDnes.cz otevřít hospody ve třetím stupni, ale obsahuje i podmínku negativního testu na covid. „Nedovedu si představit, jakou formou by hosté negativní test vykazovali a my to kontrolovali,“ reaguje Kastner.

Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) se parametry pro rozvolňování teprve začínají při jednání s ministerstvem zdravotnictví připravovat.

Přelom dubna a května
Podle epidemiologa a exministra zdravotnictví Romana Prymuly už sice není virová situace v Česku tak katastrofická, ale restaurace nadále riziko nákazy představují. „Rozvolňování v nich tedy zrovna rychle postupovat nebude. Myslím, že začne nejdříve tak na přelomu dubna a května,“ soudí Prymula.

Opatrný je i šéf resortů průmyslu a dopravy a vicepremiér Karel Havlíček. O termínu otevření hospod nechce ani spekulovat. S ministerstvem zdravotnictví prý teprve začíná řešit koncept, podle kterého by se postupovalo při rozvolňování v byznysu, v kultuře nebo sportu.

Lepší počkat, než po otevření znovu zavírat
„Tlačí na nás všichni, ale samozřejmě nelze otevřít všude současně. Gastronomie bude spíš někde ke konci. Musíme být poučeni z jiných zemí, kde se situace opětovně zhoršila, nebo z podzimu u nás. Lepší bude počkat a vydržet o něco déle, než to uspěchat a zakrátko pak muset znovu zavírat,“ vyjádřil se Havlíček pro Lidovky.cz.

Systémem Bezpečná restaurace reagují hospodští a svaz pivovarů na tíživou situaci všech gastronomických provozoven u nás. Jak se prodlužuje doba nuceného uzavření, roste i počet restaurací, které ukončily provoz nebo už zkrachovaly. Jedná se zhruba o pětinu ze 40 tisíc gastro podniků u nás. „Jsme v pasti. Po čtyřech měsících uzavření nemáme žádný detailní návrh včetně praktických provedení. To je absolutně neakceptovatelné,“ říká Kastner.

Projekt Bezpečná restaurace připravila v méně přísné verzi asociace a svaz pivovarů už loni v souvislosti s prosincovým dočasným zprovozněním restaurací. Tehdy a jen nakrátko se zapojila odhadem možná třetina hospod a restaurací. Nyní oba iniciátoři chystají velkou kampaň na sociálních sítích, chtějí oslovit další partnery z řad pivovarů, nápojářských a podobných firem.

„Nikdo s námi o pravidlech budoucího fungování nejedná, jako by stát služby a celý tento byznys odepsal. Proto se snažíme hledat vlastní cestu, jak podnikání umožnit za přísných bezpečnostních podmínek,“ komentuje projekt výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

Na nutnost existence jakéhosi rozvolňovacího „jízdního řádu“ včera upozornila i Hospodářská komora. Její prezident Vladimír Dlouhý vítá uvolnění některých covidových restrikcí v podobě postupného otevírání škol a některých obchodů nebo vybraných služeb. Je to podle něj dobrým signálem pro postupný návrat k normálnímu životu v Česku.

Podnikatelé ale potřebují vizi a vláda by měla do svého rozhodování více zapojit názor byznysmenů z nejpostiženějších segmentů ekonomiky, tedy služeb, gastroprovozů a podobně. Komora o tom chce intenzivně jednat s ministerstvem zdravotnictví a novým šéfem resortu Petrem Arenbergerem (za ANO).

Podnikatelé netuší, co přijde
„Všichni občané se dnes už povinně na covid-19 testují v zaměstnání. Roste i počet očkovaných. Nevidím proto důvod, aby nemohli za jasně daných podmínek s čerstvým negativním testem využívat například služeb nebo navštívit zahrádku restaurace,“ uvedl Dlouhý.

Podle zástupců komory se podnikatelé musí na případné znovuotevření s dostatečným předstihem připravit. „Obnovit provoz není otázkou hodin. Chtěl bych proto vyzvat vládu, aby co nejdříve zveřejnila jasnější výhled postupného otevírání ekonomiky. Za pár dní skončí nouzový stav a podnikatelé vůbec netuší, jaké změny s sebou přinese aplikace pandemického zákona či zákona o ochraně veřejného zdraví,“ říká šéf Hospodářské komory.

Česko sice na jedné straně od pondělí rozvolní některá vládní proticovidová opatření, epidemiologická situace se mírně zlepšuje, ale stále patříme co do úmrtí a přibývajících nakažených na počet obyvatel k horší části Evropy.

Například v sousedním Německu je pandemická situace o poznání příznivější. Jenže ani tam o zprovoznění restaurací a hospod v nejbližší době neuvažují.

Němci však mají předem stanovená pravidla, za jakých podmínek to možné bude a jaká opatření konkrétně bude muset hospodský poté dodržovat. Jednotlivé spolkové země si takový režim mohou stanovit po svém.

Obecně tam ale platí, že při stabilním nebo klesajícím sedmidenním výskytu méně než 100 nových infekcí na 100 tisíc obyvatel lze zprovoznit venkovní zahrádky. Ale jen pro předem rezervovaná místa, a pokud budou sedět u stolu lidé z více domácností, musí mít negativní test na covid.

„Jediná hospoda tu není otevřená. Zahrádky se už na otevření připravovaly, některé spolkové země se parametrem nákaz blížily k rozvolnění, ale myslím, že regulace teď ještě naopak přitvrdí. Nákaza spíš přibývá,“ popsal situaci Jiří Červenka, který žije už přes 30 let v Ulmu v Bádensku-Württembersku poblíž hranice s Bavorskem.


Jak na pivo do hospody? Jeden PCR test a člověk by měl na týden pokoj

Publikováno:před 2 dnyZdroj:CNN PrimaAutor:Anna Lacinniková

Vyrazit do hospody či restaurace by podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) mohli lidé s negativním testem v rukou. Prokázat by se měli PCR testy. „Jednou týdně by člověk zašel na test a potom by měl na týden, v uvozovkách, pokoj,“ uvedl Hamáček pro web iDNES.cz.

Podle Hamáčka existují dvě možnosti, jak bezpečně uvolňovat opatření a otevírat obchody, restaurace či služby. „Buď otevírání zbrzdit do doby, než to bude úplně bezpečné, než bude proočkovaná drtivá většina populace, nebo v rámci otevírání použít fakt, že celá řada lidí bude vakcinovaná, a ti, kteří nebudou očkovaní, budou testovaní,“ řekl webu ministr vnitra.

Tento postup podle něj volí celá řada zemí, včetně Izraele. „Který je nám dáván za příklad,“ podotkl Hamáček.

K testování by podle něj mohly sloužit PCR testy. „Pokud vím, platnost PCR testů je kolem týdne. De facto to znamená, že jednou týdně by člověk zašel na test a potom by měl na týden, v uvozovkách, pokoj,“ uvedl šéf Ústředního krizového štábu.

Nyní fungují PCR testy jako konfirmační a musí se dělat po jednom. Proto je cena za jeden test podle Hamáčka tak vysoká – jeden vyjde na 1 500 korun. „Pokud by se nasadily do plošného testování, pomohl by se využít takzvaný pooling, kdy test může probíhat najednou na deseti a více vzorcích, a pak se ta cena velmi snižuje. Když se takto pooluje deset vzorků, je cena za jeden vzorek 150 korun,“ vysvětlil Hamáček s tím, že jde o způsob, jak se dostat na cenu srovnatelnou s antigenními testy.

Vyhazovač před každou restaurací
Před každým vchodem do restaurace by musel stát člověk, který by výsledky testů kontroloval. Není tedy vyloučené, že by se před podniky vytvářely fronty. „Čekání před restauracemi by bylo cenou za jejich otevření,“ konstatoval ministr.

V rozhovoru také zmínil letošní dovolené. Věří, že se proočkování bude týkat i mladší části veřejnosti. „A pokud se nestihne proočkovat, bude to prostě muset být nahrazeno něčím jiným. Buď testy, nebo testem na protilátky u lidí, kteří covid prodělali. To je věc, o které se vyjednává,“ doplnil.
K tématu

Jak chutná 14° Pěkný číslo za 25π

Publikováno:před 2 dnyZdroj:EpochálníSvět.czFerdinand

Po více jak dvouletém vývoji vstupuje na trh pod názvem Pěkný číslo unikátní české pivo inspirované číslem π. Idea originální receptury vznikla na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a byla vyladěna Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským v Praze. Výrobu zahájil na konci minulého roku benešovský Pivovar Ferdinand.

Všechno začalo slovní a grafickou hříčkou „pívO“ v textové i grafické verzi. Právě tato slovní spojení stála na počátku všech úvah o původním pivu Matematicko-fyzikální fakulty UK. „Brzy jsme si ale řekli, že by originální fakultní pivo bylo hezkým příkladem toho, jak matematika, fyzika a informatika zasahují opravdu do všech oblastí lidské práce a zájmů. Matfyz v oblasti výzkumu dlouhodobě spolupracuje s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, takže se z původního vtipu stala poměrně záhy vážnější věc,“ vysvětluje doc. RNDr. Martin Vlach, Ph.D., fyzik, popularizátor vědy a historie, proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

14stupňové fyzikální pívO
Receptura unikátního českého speciálu je přímo prosycena symbolikou čísla π. PívO kvasí po dobu zhruba 2π dní, zraje 29π dní a také prochází teplotou π °C. Studené chmelení trvá 9π dní a hořkost nápoje v jednotkách IBU odpovídá zhruba 10π. Podobně bychom mohli pokračovat dále. Složitá technologie zaručuje skvělý výsledek v podobě piva jantarové barvy s příjemnou sladovou lehce karamelovou chutí, doprovázenou silným chmelovým aroma s ovocnými a citrusovými tóny a lehkým nádechem tymiánu. „Propagace matematiky, fyziky a informatiky prostřednictvím chutí a vůní je podle mého názoru sice dost netradiční, ale určitě může odbourat další předsudky spojené s našimi obory,“ myslí si Vlach.

Číslo „pí“ neboli Ludolfovo číslo, značené π, je matematická konstanta, která vyjadřuje poměr mezi obvodem a průměrem kružnice. Její hodnota je přibližně 3,14159265359.

Spodní svrchňák za 25π
Podle Martina Slabého, vedoucí technologického oddělení VÚPS, bylo cílem dokázat uvařit spodně kvašené pivo, které ve finále vyzní jako tzv. „svrchňák“. „Studené chmelení a použité chmely, jako je Kazbek nebo německý Huell Melon, dodaly Pěknýmu číslu očekávanou chuť. Tu můžeme ve zkratce přirovnat svrchně kvašeným pivům typu IPA. Zatím máme velmi kladné ohlasy, tak uvidíme, jak si tento speciál oblíbí samotní konzumenti.“
První třetinkové láhve Pěknýho čísla se objevily v distribuci na Mezinárodní den π, tedy 14. března. Primárně bude možné tento speciál zakoupit v internetových obchodech, počítá se s distribucí v e-shopu MatfyzPress (matfyzpress.cz), kde balení tří 0,33litrových láhví stojí 25π, tedy 84,- korun. Pěkný číslo by mělo být i v nabídce internetového obchodu Rohlik.cz.

Zájem o lahvové pivo supluje zavřené výčepy. Budvaru došly bedny

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Aktuálně.czAutor:Adéla OčenáškováBudvar

Pivovar Budějovický Budvar se potýká s nedostatkem přepravek své značky a od poloviny dubna tak bude přechodně prodávat pivo v bednách své sesterské značky Pardál. Jde o důsledek rostoucích prodejů baleného piva v koronavirové krizi, která zavřela gastronomická zařízení. Konkurenční pivovary podobný problém se scházejícími přepravkami zatím neevidují.

"Kvůli nedostatku značkových přepravek stáčíme Budvar Výčepní přechodně do přepravek naší druhé značky Pardál. Na prodejnách je označujeme, aby nás zákazníci bez problémů našli," informoval ve čtvrteční tiskové zprávě Petr Kubín, obchodní ředitel pro tuzemský trh Budějovického Budvaru.

Kubín doplnil, že Budvar už nové přepravky objednal, kvůli dodacím lhůtám výrobce ale dorazí až v červenci. Ředitel společnosti Petr Dvořák už před čtrnácti dny varoval, že kvůli rostoucím prodejům baleného piva nastane problém s kapacitou přepravek a pivovar jich bude muset přikoupit desítky tisíc.

Celkové obchodní výsledky pivovaru sice loni negativně ovlivnila koronavirová krize, balenému pivu Budvaru se ale v koronavirové krizi daří. Budvar navíc v době první jarní vlny pandemie začal stáčet i do lahví a plechovek hořký ležák Budvar 33, kterému podle agentury Nielsen spolu s ležákem Budweiser Budvar rostou v posledních měsících prodeje o desítky procent.

Budvar jinak loni vlivem koronavirových restrikcí přišel o desítky milionů korun, celkové tržby ale vzrostly o jedno procento oproti roku 2019.

Výpadek tržeb, který způsobily zavřené hospody a restaurace, se aspoň částečně snaží prodejem balených nápojů kompenzovat i další pivovary, třeba Staropramen.

Podle mluvčí Denisy Mylbachrové ale kvůli tomu nedostatečné množství přepravek neevidují. "Společnost Pivovary Staropramen se s nedostatkem pivních přepravek nepotýká," uvedla.

Ani Plzeňský Prazdroj takové potíže nezaznamenal. "I přes zvýšený zájem o naše balená piva máme dostatek přepravek i dalšího obalového materiálu, abychom mohli spotřebitelům nabízet naše produkty ve správně označených obalech," sdělil ředitel pro distribuci a plánovaní Plzeňského Prazdroje Marek Prach. Společnost loni prodala balených piv meziročně o sedm procent více.

Minipivovar z Plzně se přesunul na vesnici, snížil si náklady o dvě třetiny

Publikováno:před 3 dnyZdroj:České novinyAutor:ČTKBeer Factory

Minipivovar Beer Factory se po čtyřech letech fungování přesunul kvůli koronakrizi z Plzně na vesnici a zbavil se restaurace. Snížil si tak náklady o dvě třetiny. Po otevření restauračních zahrádek, které odhaduje na konec dubna, očekává velkou poptávku po pivu. Už se začíná projevovat vyšším prodejem v PET a skleněných lahvích. Důvodem přesunu byla nutnost snížit náklady, v centru Plzně byly vysoké zejména nájmy a mzdové náklady 16 pracovníků velké restaurace, řekl ČTK vrchní sládek Petr Krýsl.

Původně druhý největší pivovar v Plzni si pronajal v 35 kilometrů vzdálených Letinech partnerský minipivovar, jehož kapacita nebyla využitá. Postavili ho právě majitelé Beer Factory, respektive jejich druhá firma Joe's Garage Brewery. Kapacita je poloviční, ale podle spolumajitele a sládkova otce Josefa Krýsla zvládne všechny druhy piv.

"Začali jsme 3. března, technologii známe, je stejná, jakou jsme měli v Plzni. Tady jsme schopni vyrobit 1000 hektolitrů za rok, což bude až v době, kdy začnou jít sudy, snazší prodat. Z Letin už dodáváme do Prahy, Liberce, Brna, Hradce Králové, Třebíče, Olomouce a Bratislavy," uvedl Krýsl mladší. "Po otevření restaurací očekávám obrovský zájem, musíme být připraveni," uvedl Krýsl starší. Podle něj je výhodou malých pivovarů jejich velká flexibilita, která se teď zúročuje. "Oddělilo se zrno od plev. Ten, kdo má dobrou kvalitu a dobré jméno, tak na trhu vydrží. Nejlépe jsou na tom pivovary ve vlastním objektu s přiměřenými náklady," uvedl.

Po otevření hranic obnoví firma export do Švédska a jihovýchodní Francie, Slovensko už teď nakupuje hodně. Podle Krýslů uspokojí firma z Letin veškeré objednávky. Prodává teď ze 65 procent dvanáctistupňový ležák, jehož cena v PET láhvi je 70 Kč za litr. Lidé se teď hodně vracejí k ležákům, speciální piva poklesly, ale v létě se jejich prodej vrátí.

"Tímto směrem, výrobou a prodejem bez restaurace, jsme měli jít už předtím. Restaurace (až pro 200 lidí) nás brzdila, zatěžovala a hlavně ze začátku jsme tam nedokázali sehnat kvalitní lidi. Měli jsme pořád snahu s tím něco dělat, ale pak přišel covid, který nás zastavil, ale spíš nám možná otevřel oči, abychom dluhy neprohlubovali. Rychle změnil vývoj naší firmy," uvedl vrchní sládek.

Beer Factory měl rekordní rok předloni, kdy vyrobil a prodal zhruba 1700 hektolitrů piva. Loni to bylo asi 900 hl, z valné většiny v lahvích. Restaurace loni v září ukončila provoz a propustila všechny zaměstnance, poté už firma jen vařila pivo. "Restaurace byla opravdu pěkný show room, ale velmi drahý. Když k nám do centra Plzně přijeli zájemci o stavbu pivovarů z ČR i ciziny, byli nadšení a chtěli přesně stejný pivovar," dodal Krýsl senior.

Pivaři o velikonoční mok nepřijdou! Sládek odhalil výrobu zeleného piva

Publikováno:před 7 dnyZdroj:TN.czAutor:Petra StaňováBaštýř

Zelené pivo se často mylně spojuje s irským svátkem svatého Patrika, pro který je sice typická zelená barva, ale pivo černé. Tradiční velikonoční mok ohlašuje příchod jara a podává se symbolicky na Zelený čtvrtek. V době lockdownu si ho ale milovníci piva vychutnají jen lahvové, nikoliv točené.

Limitovaná edice se kvůli zrání vaří jako klasický ležák měsíc dopředu. Jedna várka o objemu pět set litrů zabere sládkovi devět hodin práce. Počítač mu pohlídá pouze teplotu, jinak musí všechno obstarat sám.

"Den začíná tím, že si tady našrotuju slad, a pak se přesunu k varnám, kde začíná proces vaření. Vaříme 500 l za den a spotřeba je 100 kg sladu, to jsou dva pytle," prozradil sládek pivovaru ve středočeské obci Obořiště Petr Králíček.

"S panem sládkem jsme řešili, kolik toho navařit, jestli vůbec bude povolené, aby si sem lidi pro zelené pivo jezdili. Ale rozhodli jsme se jít do toho na sto procent," vysvětlil manažer Penzionu a Pivovaru Nový Rybník Lukáš Kordule.

"Je to tradice na Velikonoce a lidi jsou rádi, že mají nějakou změnu," dodal sládek.


1.4. 2021 5:40
Téma:
domácí

Zelené pivo se často mylně spojuje s irským svátkem svatého Patrika, pro který je sice typická zelená barva, ale pivo černé. Tradiční velikonoční mok ohlašuje příchod jara a podává se symbolicky na Zelený čtvrtek. V době lockdownu si ho ale milovníci piva vychutnají jen lahvové, nikoliv točené.
Reklama

Limitovaná edice se kvůli zrání vaří jako klasický ležák měsíc dopředu. Jedna várka o objemu pět set litrů zabere sládkovi devět hodin práce. Počítač mu pohlídá pouze teplotu, jinak musí všechno obstarat sám.



"Den začíná tím, že si tady našrotuju slad, a pak se přesunu k varnám, kde začíná proces vaření. Vaříme 500 l za den a spotřeba je 100 kg sladu, to jsou dva pytle," prozradil sládek pivovaru ve středočeské obci Obořiště Petr Králíček.


"S panem sládkem jsme řešili, kolik toho navařit, jestli vůbec bude povolené, aby si sem lidi pro zelené pivo jezdili. Ale rozhodli jsme se jít do toho na sto procent," vysvětlil manažer Penzionu a Pivovaru Nový Rybník Lukáš Kordule.

"Je to tradice na Velikonoce a lidi jsou rádi, že mají nějakou změnu," dodal sládek.

Petr Králíček se k řemeslu dostal i díky zakulacené postavě, která je pro milovníky piva charakteristická. Stejně jako ostatní sládci si ale svůj recept střeží. Zelená barva závisí na druhu a množství použitých bylinek a na rozdíl od ovocných variant se nepromítá do chuti.

"Můj příběh začal tím, že jsem tady nastoupil jako údržbář. Byl domluvený nějaký sládek, který nevyšel. Tak se mě ředitel zeptal, jestli bych byl schopný se to naučit. A když viděl moje bříško, tak říkal, že ze mě bude dobrý sládek," pousmál se Petr Králíček.

Zelený nápoj, do kterého byly louhovány mladé zelené dubové listy, vařili při oslavách příchodu jara už naši předkové. Letos velikonoční pivo nabídne třetina minipivovarů a více než polovina pivovarů. V Obořišti je tradicí od roku 2013.

"Máme dokonce takovou pomůcku. Vzali jsme si vzorník barev zelených odstínů a podle toho jsme si stanovili, která bude ta naše," zmínil Lukáš Kordule.
"Ze začátku jsme tam přidávali jenom sušené kopřivy, teď přidáváme i bylinky. Máme vyzkoušené, že to lidem chutná, tak není důvod ho měnit," přiznal
sládek.

"Těší nás, že více než polovina našich členů připravila na Velikonoce tradiční speciály, především zelené pivo, které je mezi lidmi velmi oblíbené. Letos je ale pivovary vaří v menším množství," doplnila Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

David Kapsia: Vaření piva je moje celoživotní vášeň

Publikováno:před 7 dnyZdroj:Naše zahradaAutor:Radek ŠtěpánTvarg

Patříte mezi milovníky zlatavého moku a nabídka supermarketů je pro vás ovšem malá, nedostačující? Jasně, pokud si v pivu opravdu jedete, pak budete nejspíše volit spodně nebo svrchně kvašené z nějakého malého pivovaru. Těch u nás vznikla spousta a nabídka je aktuálně velmi pestrá. My se právě na pivo z jednoho takového minipivovaru podíváme poněkud podrobněji. V rozhovoru se zeptáme nejen na jeho výrobu ředitele a vrchního sládka zmiňované společnosti Davida Kapsii.


Přiznám se, patřím mezi milovníky malých pivovarů a koupit si mnohá mainstreamová piva mi dělá problém. Máte to tak také?
Pokud si můžu vybrat, preferuji osobně také piva z minipivovarů. Na druhou stranu je potřeba neztrácet kontakt s trhem a čas od času rád vyzkouším i piva průmyslově vyráběna ve velkých pivovarech. Přeci jen mají také své zákazníky a je dobré vědět, co lidem chutná.


Když přijdu do prodejny s pivy malých pivovarů, zeptají se mě, jestli chci spodně nebo svrchně kvašené. Jaký je rozdíl mezi těmito dvěma pivy z hlediska technologie výroby?
Piva rozdělujeme dle způsobu kvašení na spodně a svrchně kvašená. Spodní kvasinky kvasí při nižších teplotách, na rozdíl od svrchních kvasinek, které mohou kvasit při teplotách přes 23° C. U spodně kvašených piv převažují chutě sladu a není žádoucí cítit esterové látky. U svrchně kvašených piv necítíme tělnatost piv a převažují hořké a aromatické látky z chmele. U těchto piv se rozlišuje i délka ležení.

Kdy si dát svrchně a kdy raději spodně kvašené pivo?
Spodně kvašené pivo bych doporučil k obědu či na uhašení žízně při cyklo výletu. Svrchně kvašená piva v sobě skrývají více vůní a chutí, takže je lepší mít na jejich pití či degustaci více času a tu správnou atmosféru.

Jaké byly vaše začátky v tomto oboru?
Vaření piva byl můj koníček při zaměstnání a zkušenosti jsem sbíral v jiných minipivovarech. Během tří let se z koníčku stala moje práce a s ní přišla i celoživotní vášeň pro pivovarské řemeslo.

Jak dlouho trvá výroba piva?
Samotné uvaření piva, které probíhá na pivovarské varně, je v řádech hodin 8 – 12 hodin dle receptury a využívané technologie. Následuje primární kvašení, které může trvat 6-10 dnů. To, co dělá pivo pivem, je jeho ležení, které se pohybuje v řádech několika týdnů.

Chtěl bych stejně jako spousta lidí vařit pivo doma. Kolik mě bude stát výbava?
Řádově 2 – 50 tisíc korun. Velmi záleží na výbavě malého domácího pivovaru a typu vařeného piva.

Pivo patří do skla. Zastáváte tuto teorii?
Určitě ano, pivo patří nejlépe do mokrého a vychlazeného krýglu.

Moc nemusím černé pivo, většina z nich je sladká. Pil jsem ale už i takové, jež sladké až tolik nebylo. Vaše zkušenost?
Osobně vnímám mezi konzumenty řadu předsudků vůči černému pivu, což je myslím škoda. Černé pivo lze uvařit tak, že může mít v chuti příjemnou hořčinu s čokoládovými tóny.

Máte raději vícestupňová piva, nebo si dáte občas i klasickou desítku?
Rád ochutnávám nová piva a nezáleží, zda se jedná o desítku či vícestupňové pivo.

Jaké pivo byste si dal ke grilovanému steaku?
Doporučil bych český ležák díky jeho výborné pitelnosti a dobře si s masem sedne.

Vaše pivo aktuálně rozvážíte? Kam až rozvozy míří?
Jezdíme pravidelně okruhy směr Olomouc – Prostějov – Brno, jednou měsíčně také směr Ostravsko a do Prahy.

Začali jste s tvarůžky. V čem jsou výjimečné?
Jedná se o řemeslnou výrobu tvarglí, kde převažuje ruční práce a nejdůležitější je vstupní surovina – 100% českého tvarohu. To vše se promítne do procesu zrání a jejich chuti.

Ženy stály u rozvoje pivního průmyslu

Publikováno:před 9 dnyZdroj:Žena.czAutor:Klára Elšíková

Špičatý klobouk, kotlík, kočka. Když se řeknou tyto věci, určitě se vám vybaví čarodějnice. Před inkvizicí byste ale takto vídali ženy na evropských tržištích - před rokem 1500 špičatý klobouk totiž nosily sládkyně.

Lidstvo pije pivo sedm tisíc let, a podle amerického muzea National Women's History Museum málokdo ví, že původně vařily tento nápoj hlavně ženy. Sládkovství bylo do roku 1500, než celou Evropu zachvátila inkvizice, ženskou záležitostí. A není náhodou, že tehdejší sládkyně vypadaly přesně tak, jak si dnes představujeme čarodějnice.

Od vikingské civilizace až po tu egyptskou ženy vařily pivo jednak pro náboženské ceremonie, jednak z praktických důvodů - jednalo se totiž o kaloricky výživný domácí pokrm. Tento nápoj byl levným způsobem, jak konzumovat a uchovávat obilí a jak do svého těla dostat důležité nutriční hodnoty. A protože bylo běžnou součástí stravy průměrného člověka, vaření piva bylo pro mnoho žen obvyklou domácí povinností.

Některé z podnikavých žen si tuto dovednost osvojily natolik, že z ní udělaly byznys a začaly pivo následně prodávat. Pro vdovy a neprovdané ženy to byl způsob, jak si v některých případech zajistit živobytí. Vdané ženy podnikaly společně se svými muži. Judith Bennettová ve své knize Ale, Brewsters, and Beer in England: Women's Work in a Changing World 1300-1600 celý tento fenomén podrobně mapuje.

Kdybychom se tak vrátili v čase do středověku nebo renesance a navštívili anglické tržiště, uviděli bychom ženy se špičatými klobouky, které stojí před velkými kotli a něco míchají. Sládkyně totiž nosily takové typy klobouků, aby je zákazníci mohli vidět v davu. Své pivo převážely v kotlících a kočky nechovaly jako démonský symbol, ale proto, aby si ochránily obilí před hlodavci. Lifestylový magazín Vice ve svém článku potvrzuje, že podoba čarodějnic vychází právě z vizuálního odlišení tehdejších sládkyň.

Zatímco ženy vedly svůj pivní byznys na anglických, irských a evropských trzích, začala katolická reformace a inkvizice a podle amerického podcastu o historii Dig: History podcast muži tak údajně vycítili příležitost, jak zlikvidovat své konkurentky - ženy prohlásili za čarodějnice a obvinili je z toho, že v kotlících namísto piva vaří magické lektvary. Po čase tak pro ženy začalo být nebezpečné pivo vařit a prodávat.

Přestože někteří muži nevěřili, že jsou sládkyně čarodějnicemi, velká část mužského pokolení se domnívala, že namísto vaření piva budou mít ženy víc času na jiné aktivity, například na vychovávání dětí. V roce 1500 některá města jako například Chester v Anglii dokonce zakázala, aby ženy pivo prodávaly, a to kvůli obavám, že se z mladých žen takto stanou staré panny (a možná tak ekonomicky a jinak nezávislé na mužích).

"Celý tento byznys byl navíc spojený s podvody. S nahrazováním kvalitního piva tím levným, s nepřiměřeně navýšenými cenami a s opilými muži, kteří později zjistili, že byli okradeni nebo podvedeni," píše ve své knize Judith Bennettová. "Pro středověký lid tak bylo jednoduché spojit jejich zklamání a podvody s ženami. Nebyly to právě ženy, dcery Evy, ta přirozeně ničemnější stvoření? S touto logikou pak byla každá sládkyně považována za podvodnici."

Fanouškem sládkyň nebyla ani středověká církev, která v těchto raných podnikatelkách viděla svůdnice, které svou lstivostí opíjí muže, a ti utrácí peníze. Podle Bennettové církev vnímala pivnice jako ďábelská hřiště, na kterých se odehrávaly kardinální hříchy jako obžerství a chtíče.

Mužská dominance v pivním průmyslu vydržela dodnes, podle výzkumu Brewers Association z roku 2019 jsou majoritní skupinou v tomto odvětví bílí muži. Server Fast Company píše o tom, že pivní společnosti mají tendenci zobrazovat pivo jako nápoj pro muže, a profesor komunikace a mediálních studií Lance Strate v akademickém článku z roku 2013 dokonce nazývá reklamy pivních značek jako "manuály pro maskulinitu".

Genderová nerovnost přetrvává také v malých pivovarech. Studie Stanfordovy univerzity z roku 2016 ukazuje, že zatímco 17 procent malých pivovarů má ve svém čele ženu, pouze čtyři procenta z nich zaměstnávají sládkyni. Možná je čas udělat čáry máry fuk.

Za pivem do Českého Rudolce aneb kde se pivo vaří, tam se dobře daří

Publikováno:před 10 dnyZdroj:Svět cestovateleAutor:Jana FojtíkováČeský Rudolec

Česká Kanada je oblastí turisty vyhledávanou. Je příjemné ji zdolávat pěšky i na kole, svézt se ovšem můžete také vlastním autem, pokud je to pro vás pohodlnější. Tentokrát vás pozveme do Českého Rudolce na výborné pivo. Co dalšího tu na vás čeká?

Na kole po památkách České Kanady
Historicky je Český Rudolec nejzápadnější obcí Moravy, leží totiž přesně na historické moravsko-české hranici. V současné době ale patří do okresu Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Žije zde asi 930 stálých obyvatel. Pokud si pro svoji letní dovolenou vyberete právě Českou Kanadu, pak ji lze projezdit křížem krážem i na kole. Jedny z cyklotras, číslo 1241 a 1242, vedou z Jindřichova Hradce do Českého Rudolce a pokračují dále do Dačic. Jedná se o poměrně lehkou trasu, na níž jen místy je středně obtížné stoupání. Český Rudolec stojí za to, abyste se v něm na chvíli zastavili a pokochali se pohledem na zámek nebo se občerstvili zdejším pivem, které se zde vaří.

Zámecká budova překvapí tudorovskou gotikou
Asi budete mírně překvapeni, že budova zámku Český Rudolec nese takové známky opotřebení. Gotická tvrz, jež stála při obchodní cestě spojující Prahu s Vídní, existovala už ve 14. století. Postupně byla renesančně a pak barokně přestavěná. Objekt v roce 1860 vyhořel, takže jeho majitel rytíř von Picchioni ho nechal podle vlastního návrhu opravit ve stylu tudorovské gotiky, díky čemuž se zámku přezdívá Malá Hluboká.

20. století se na vzhledu zámku Český Rudolec podepsalo nejhůře. V roce 1948 byl znárodněný, občas sloužil jako bydlení pro zaměstnance zdejšího statku, případně jako kravín, sem tam se na něm něco opravilo, ale to bylo tak všechno. Lepší časy začaly až s příchodem nového milénia, kdy zámek v roce 2009 koupila společnost Malá Hluboká a objektu postupně vrací její původní lesk a krásu. V roce 2011 byl zpřístupněný veřejnosti.

Pivovar pojmenovaný podle historické postavy
Jak jinak by se měl českorudolecký pivovar jmenovat než Grasel. Otevřený byl sice teprve před šesti lety, navázal však na vaření piva, které zde má tradici dlouhou téměř půl tisíciletí. Starý pivovar v Českém Rudolci podle pověsti dokonce vykradl místní vyhlášený lupič a vrah Jan Jiří Grasel, po němž má novodobý pivovar svůj název. V restauraci si lze poručit některé ze zdejších piv – Vladyka, Grasel, Zámecká IPA, Rytíř Picchioni, Štěpán, Pšeničný speciál Coura nebo Černá růže.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.10.04.2021 08:048.854/8.854