Novinky a zajímavosti ze světa piva

Volba sládků vrací k milovníkům silných piv Hutnou 15 z nošovického pivovaru. Inspirací pro recepturu tohoto speciálu se stalo hutnické řemeslo, které je s regionem piva Radegast úzce spjato. Nošovičtí sládci připravili spodně kvašený, třikrát chmelený speciál s plnou, bohatou chutí a výraznou hořkostí, která je pro piva Radegast tak charakteristická.

Speciální program Volba sládků Plzeňského Prazdroje přináší již 7. rokem milovníkům piva nové pivní zážitky. Každý měsíc nabízí piva nejrůznějších pivních stylů a chutí. Pro měsíc únor naši sládci vytvořili hořkou novinku Radegast Hutná 15.

Inspiraci pro recepturu tohoto piva našli nošovičtí sládci v domácím regionu. Pivovar Radegast vaří již od svého založení pivo pro tvrdé chlapy zdejší průmyslové oblasti, horaly nebo jen prostě správné chlapy. „Hutníci patří mezi místní patrioty, kteří jsou stejně jako my hrdí na svůj kraj i hořké pivo Radegast. Hutná 15 proto představuje hold jejich tvrdému řemeslu. Je to pivo podobně silné, plné, hořké a bez kompromisu. Jsem přesvědčen, že bude chutnat nejen jim, ale všem milovníkům dobrého piva po celém Česku,“ říká za nošovické autor receptu, hlavní sládek pivovaru Radegast Petr Kwaczek.

Hutná 15 je charakteristická svým intenzivním chmelovým aroma, které mu dodává třetí dávka chmele. Od svého někdejšího předobrazu, Radegastu Extra Hořké 15, se tento speciál liší kromě chmelení také větší dávkou barevného sladu, která mu přidala na intenzitě barvy. Vznikl tak silný speciál s 6,5 % alkoholu. Jeho hořkost pak dosahuje 50 jednotek IBU. „Chuť piva je bohatá. Vysoký obsah sladových látek i karamelové tóny chuti, které pivu dává velká dávka karamelového sladu, vyvažují výraznou chmelovou hořkost, takže výsledný dojem z napití je příjemný a harmonický,“ přibližuje únorový speciál manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský.

Pro všechny, kteří rádi ochutnávají nová piva a dávají přednost plným hořkým pivům, bude Hutná 15 připravena na čepu tisícovky hospod a restaurací po celém Česku, ale i Slovensku již od začátku února. Konkrétní podniky lze snadno najít na webu volbasladku.cz. 

Spořiví Češi na pivo nezanevřeli, alespoň tedy podle nejnovějších dat společnosti SharpGrid, která právě zveřejnila. V posledním kvartálu roku 2022 vzrostla spotřeba čepovaného piva v gastropodnicích ve všech krajích Česka. Děje se tak i navzdory faktu, že jeho průměrná cena neustále roste.

Rok 2021 se nesl ve znamení protipandemických opatření a lockdownů. Ještě na konci roku 2021 platilo omezení provozní doby podniků do 22:00 i zákaz hromadných akcí. Nárůst spotřeby piva v roce 2022 tedy odráží pozvolný návrat na předcovidová čísla.

V celém Česku vzrostla spotřeba piva v posledním kvartálu roku 2022 proti stejnému období v roce 2021 o 3,9 procenta. V roce 2022 se za tyto tři měsíce vypilo celkem 1 175 055 hektolitrů piva, v roce 2021 to bylo jen 845 198 hektolitrů.

Vzrostla ovšem taky konečná cena pro spotřebitele. V roce 2021 byla v průměru na celou zemi 47 Kč za půllitr piva, v roce 2022 už 52 Kč, což je meziroční nárůst o téměř 11 procent. Zatímco během roku 2021 ceny stagnovaly, hned od druhého kvartálu roku 2022 začaly růst.

Jelikož průměrná spotřeba vzrostla více než trojnásobně proti cenám, lze říci, že Češi na svůj oblíbená nápoj nezanevřeli a vrací se díky němu zpátky do hospod a restaurací.

Velké regionální rozdíly
Největší nárůst spotřeby piva zaznamenaly především tři kraje: Středočeský, 53 procent, Jihočeský, 48 procent a Ústecký, 42 procent. Zdaleka nejnižší nárůst byl v kraji Zlínském, kde šlo o 20 procent.

„Praha rostla spíše průměrně, to by se dalo vysvětlit už tak dost vysokou spotřebou 4,9 půllitrů na jednoho obyvatele, na kterou mají velký vliv kromě místních obyvatel i turisté,“ vysvětluje Martin Müller z společnosti Sharpgrid.

Nejvíce zdražovaly tři kraje: Pardubický o 13 procent, Jihomoravský a Karlovarský o 12 procent. Naopak nejnižší nárůst cen zaznamenali v Královéhradeckém kraji, pivo tam podražilo o 7 procent.

Nejvíce nyní stojí pivo v průměru v kavárnách, cukrárnách, vinárnách a bistrech – shodně 58 korun. „Vyšší cenu lze vysvětlit tím, že v těchto zařízeních se pivo tradičně nekonzumuje. Naopak suverénně nejlevnější pivo je v hospodách, kde stojí průměrně 48 korun. Opět je to dáno spotřebou, která je v hospodách druhá nejvyšší hned po restauracích,“ vysvětluje Müller.

Do hospody na pivo
Podle nasbíraných dat si Češi svůj oblíbený nápoj stále nejraději vychutnávají v hospodě, v průměru se měsíčně v jednom podniku vypilo 789 půllitrů, naopak nejméně pak ve vinárně, pouhých 116 půllitrů.

Index dostupnosti piva společnosti Sharpgrid poměřuje průměrnou cenu piva vůči průměrné mzdě podle Českého statistického úřadu (ČSÚ). Výsledkem je počet půllitrů piva (cena vychází z průměrné ceny na daný kraj), které si z průměrného platu může obyvatel daného kraje za měsíc teoreticky koupit.

Tři z pěti krajů s nejnižší dostupností piva zaznamenaly nejvyšší zvýšení průměrné ceny piva, to jeho dostupnost bude ještě více snižovat. Naopak kraje Středočeský, Ústecký, Jihomoravský a Praha, které patří v oblasti dostupnosti piva k premiantům, zaznamenaly jedny z nejnižších vzrůstů cen.

„Zajímavý je taky fakt, že co se týče dostupnosti, hlavní město Praha skončilo až na třetím místě. Je tedy vidět, že ačkoli vede ve výši průměrných platů, vyvažuje to mnohem vyšší průměrná cena piva,“ uzavírá Martin Müller z společnosti Sharpgrid.

Drahé energie trápí taky minipivovary v Karlovarském kraji. Většina z nich dnes nakupuje elektřinu a plyn za zhruba trojnásobně vyšší ceny než loni.

Některé minipivovary v Karlovarském kraji už proto musely zdražit. Provoz ale omezovat nechtějí. Například v Kynšperku nad Ohří se ceny za energie za poslední rok zvýšily víc než dvojnásobně. Nejvíc energie spotřebují na vaření a chlazení piva. „Dostali jsme se s celkovými náklady na jeden půl litr piva jen díky zvýšení cen elektřiny a plynu na zvýšení o zhruba dvě až dvě a půl koruny,“ říká sládek kynšperského pivovaru Petr Bednář.

Výrobní postupy ale změnit nejde a není proto možné zásadním způsobem spotřebu omezit. „Tato výroba piva je daná jak postupem, tak energií. Moc není, kde šetřit. Spíš zkoumáme možnosti obnovitelných zdrojů. Investice toho obnovitelného zdroje je pro nás v tuto dobu ale nemyslitelná finančně,“ potvrzuje manažer prodeje sokolovského pivovaru Permon Michal Sás.

Většina minipivovarů v kraji už kvůli drahým energiím pivo zdražila v průměru o 10 až 15 procent.

Objem výroby starobrněnského zeleného piva se opět přibližuje k předpandemickým hodnotám. Sládci v těchto dnech připravují 4520 hektolitrů, což je o 735 hektolitrů více než loni. Třináctistupňový velikonoční speciál slaví 18 let a v Česku a na Slovensku se začne čepovat na Zelený čtvrtek, který letos připadá na 6. dubna. Novinářům to dnes řekla ředitelka pivovaru Klára Konupčíková. Velikonoční speciály vaří i desítky dalších pivovarů v ČR včetně největších průmyslových.

"Pro zelené pivo máme speciálně vyrobený extrémně světlý slad, způsob vaření na dva rmuty zůstává stejný. Na chmelení se používá pouze žatecký poloraný červeňák," popsala Konupčíková.

Důležitou složkou speciálu je také bylinný výluh. Připravuje se z několika druhů bylin. Jedinou odtajněnou surovinou směsi je kopřiva. "Přesné složení a dávkování je od začátku výrobním tajemstvím. Řádově potřebujeme litry výluhu," uvedl v tiskové zprávě sládek a manažer kvality Jiří Brňovják.

Zelená barva piva je výsledkem kombinace více faktorů - technologie, surovin, výluhu i likéru. Recepturu, jejíž autorem je bývalý starobrněnský sládek Petr Hauskrecht, pivovar měnit neplánuje.

Podle výrobního ředitele Heinekenu, pod nějž Starobrno spadá, jde o nejslavnější speciál v historii pivovaru. Na Slovensko letos opět míří 350 hektolitrů, tedy asi dvanáctina objemu celkového. "Pokud by byl zájem, budeme rádi zelené pivo vyvážet i do dalších zemí," uvedla Konupčíková.

Kam přesně si na Zelený čtvrtek mohou zájemci na speciál zajít, uvede pivovar před Velikonoci na stránky zelenepivo.cz. "Vyčepovat by se mělo do konce týdne, chceme aby bylo pro zákazníky co nejčerstvější," dodala Konupčíková.

Heineken je po Plzeňském prazdroji a Pivovarech Staropramen třetí největší českou pivovarnickou skupinou. Patří mu pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno. V Česku v roce 2021 meziročně zvýšil zisk o 113 procent na 244,4 milionu korun. Samotné Starobrno údaje o prodejích neuvádí.

Spolek Gočárův Semín minulý rok pokročil s expozicemi v historickém pivovaru v Semíně na Pardubicku, kde se narodil architekt Josef Gočár. Lidé si budou moci prohlédnout například repliku původní technologie vaření piva. Při její výrobě se vycházelo z historických předloh zachovaných například v pivovaru v Dětenicích, řekl ČTK předseda spolku Leoš Kvapil.

"Nainstalovaná je předindustriální varna, tedy kotel na dřevo, kádě a další věci, které se pro vaření piva používaly v době, kdy ještě nebyl elektrický proud," uvedl Kvapil. Součástí expozice bude i videonahrávka se sládkem, který popíše, jak se s historickou technologií pracovalo.

Spolek se také dohodl na plánovaných změnách územního plánu v lokalitě, která je v sousedství národní přírodní památky Semínský přesyp. Schvalovat ji ještě budu zastupitelé, poté bude možné získat stavební povolení na další úpravy areálu. Budou vycházet z architektonické studie schválené památkáři. V budoucnu by kromě minipivovaru s restaurací a dalších historických expozic, například o Gočárovi v půdním prostoru či o Semínském přesypu v exteriéru, měly být v areálu také ubytovací kapacity v různých kategoriích, kongresový sál, pivní lázně a wellness centrum.

Pivovar v Semíně je součástí památkově chráněného zámečku z 16. století. Vznikl na konci 17. století, pivo se v něm vařilo více než 200 let. Jedním ze sládků byl otec Josefa Gočára. Posledním majitelem byl Jindřich Dvořák, který neprosperující pivovar v roce 1926 zavřel. Pak objekty, jež chátraly, využíval jako sklady pardubický a chrudimský pivovar, byly v něm i byty.

Zámek s pivovarem v Semíně patří společnosti Zámecký pivovar Semín, jejímž vlastníkem je firma Danup holding. Majiteli jsou investoři v pivovarnictví.

Velký den nastal v pivovarském areálu na brněnském Mendlově náměstí, kde se pivovarníci pustili do vaření zeleného piva. Bylinný speciál, který si lidé vychutnávají o Velikonocích, slaví letos plnoletost a vůbec poprvé v historii se připravuje pod vedením ženy.

Zelený čtvrtek, který letos připadá na 6. dubna, ani letos nebude bez zeleného piva z Brna. Postarali se o to brněnští sládci, kteří se s předstihem vrhli do příprav alkoholického nápoje. Letos uvaří pivovarníci hektolitry piva, jež poputuje do českých i slovenských restaurací. Na celý proces dohlíží nově ředitelka Starobrna Klára Konupčíková.

„Pivo vaříme stále podle stejné původní receptury z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty,“ řekla Konupčíková, jež funkci zastává od loňského listopadu a v pivovaru pracuje už bezmála patnáct let.

Podle Konupčíkové je o speciálně zbarvené pivo mezi zákazníky stále zájem. Složení třináctistupňového speciálu zůstává tajné, zná ho jen několik několik málo lidí. Před několika lety sládci nicméně prozradili, že do speciálu přidávají kopřivy. Autorem receptury je bývalý starobrněnský sládek Petr Hauskrecht.

Důležitou výrobní složkou je takzvaný bylinný výluh, který zahrnuje hned několik druhů bylin. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů, poté při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje, chuťově se zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do nápoje přidává likér.

„Musíme hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, abychom dosáhli patřičné kvality a koncentrace. Přesné dávkování koncentrovaného a silného výluhu je od začátku výrobním tajemstvím. Řádově potřebujeme litry výluhu,“ uvedl sládek a manažer kvality Jiří Brňovják.

Pivovary na Vysočině loni vyskladnily 648.796 hektolitrů piva. V meziročním porovnání se jejich produkce zvýšila o 28 procent. V kraji teď funguje 33 pivovarů, jeden výrobce piva přibyl v posledním roce. Roste také počet ohlášení od fyzických osob, které si vaří pivo pro vlastní spotřebu. Vyplývá to z údajů, které poskytl mluvčí Celního úřadu pro Kraj Vysočina Richard Zeman.

Loňská produkce piva byla na Vysočině poprvé vyšší než v posledním roce před epidemií koronaviru. V roce 2019 uvařily pivovary v tomto kraji podle údajů, které tehdy poskytly celnímu úřadu, 606 298 hektolitrů piva. O rok později jejich výstav klesl v součtu o pětinu na 480.910 hektolitrů piva. Kvůli epidemii začaly být v roce 2020 zavírané nebo omezované hospody a ubytovací zařízení, zrušena byla řada festivalů a dalších akcí.

V roce 2021 dodaly pivovary na Vysočině 506 689 hektolitrů piva, v meziročním porovnání tedy jejich výstav stoupl přibližně o pět procent. Největším producentem piva v kraji je Rodinný pivovar Bernard v Humpolci.

"Rok 2022 byl z pohledu správce spotřební daně z piva bezproblémový," uvedl mluvčí. Od lidí, kteří mají zařízení pro domácí výrobu piva, dostal loni celní úřad 50 ohlášení. Jde o výrobu pro vlastní spotřebu, která v součtu nepřevýší dva tisíce litrů za kalendářní rok. "Za podmínky, že nedojde k jeho prodeji, je pak toto pivo osvobozeno od spotřební daně," uvedl Zeman.

Zisk skupiny Pivovary Staropramen, která je dvojkou na českém trhu, v roce 2021 klesl o čtrnáct procent na 398 milionů korun. Skupině naopak vzrostly tržby za prodej výrobků a zboží o 520 milionů korun na 9,89 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 5,5 procenta.

Vyplývá to z výroční zprávy umístěné ve Sbírce listin. Koncern kromě pivovaru Staropramen provozuje také ostravský pivovar Ostravar nebo chorvatskou společnost Zagrebačka Pivovara, který vaří pivo značky Ožujsko. Skupina v roce 2021 prodala 5,6 milionu hektolitrů piva. V meziročním srovnání to bylo o 330 tisíc hektolitrů více, což je nárůst o 6,3 procenta.

Skupina na českém trhu kromě českých piv značky Staropramen, Braník, Ostravar nebo Mustang nabízí také belgická piva Stella Artois, Hoegaarden a Leffe. Od roku 2021 prodává také irská piva Guinness a Kilkenny.

Ukazatel EBITDA, tedy zisk před započtením úroků, daní a odpisů, v roce 2021 meziročně stoupl o 7,1 procenta na 1,96 miliardy korun.

„Skupině se podařilo vylepšit tento ukazatel, i když po velkou část roku platila přísná omezení spojená s pandemií covid-19,“ uvádí výroční zpráva.

Ta také uvádí, že skupina kvůli pandemii koronaviru v roce 2021 částečně i úplně zastavila produkci sudového a tankového piva do restaurací a hospod a přešla na produkci piva v lahvích a plechovkách. Kvůli pandemii ale nepřistoupila k úplnému zastavení výroby a provozu pivovarů.

Skupina naopak loni rozhodla o ukončení výroby v Pardubickém pivovaru k 31. březnu letošního roku. Její část patrně přesune do pivovaru Ostravar. Valná hromada o tom rozhodla na konci loňského prosince. O ukončení výroby rozhodla proto, že v důsledku pandemie a vypuknutí války na Ukrajině nemohla uskutečnit své plány na rozšíření nabídky regionálních značek i navýšení produkce skupiny.

Celá skupina v roce 2021 měla přes 1600 zaměstnanců. Mateřskou společností celé skupiny je nadnárodní společnost Molson Coors Beverage Company, která patří k největším pivovarnickým společnostem na světě. Podle výroční zprávy zařadila značku Staropramen mezi své čtyři celosvětově nejdůležitější značky.

České pivovary podle dat Českého svazu pivovarů a sladoven v roce 2021 uvařily 19,6 milionu hektolitrů piva, meziročně o 2,8 procenta méně. Snížila se také spotřeba piva na jednoho obyvatele ze 135 litrů v roce 2020 na 129 litrů. Objem výroby i spotřeba na hlavu klesaly druhým rokem.

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Známé heslo již po staletí vyjadřuje vztah Čechů ke zlatavému moku. S trochou nadsázky by bylo možné prohlásit, že město bez pivovaru je dnes jako tělo bez duše.

Liberecký obecní pivovar vyrostl roku 1599 zhruba v místech obchodního centra Forum. Později vybudoval Albrecht z Valdštejna panský pivovar; na jeho místě dnes stojí palác Adria v Rumunské ulici. Roku 1872 se začalo vařit pivo ve Vratislavicích nad Nisou.

„I v Liberci si dnes milovníci piva najdou to své. Ať už pivo, které vyrábí velký pivovar nebo řemeslná piva z minipivovarů. Kromě níže uvedených je i v okolí Liberce řada dalších minipivovarů, jejichž pivo si můžete v libereckých restauracích nebo obchodech koupit,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Vlajkovou lodí v moři piva je právě vratislavický Pivovar Konrad v Liberci – Vratislavicích. Nabízí 17 druhů piv, světlé i tmavé, klasiku i speciály. Vyzkoušet lze třeba tmavého Kapucína, světlý jedenáctistupňový velmi hořký ALE Gepard, v nabídce nechybí citronový Chytrón, Svatopavelská šestnáctka anebo lehké pivo Reichenberger.

Na tramvajové trase k Ještědu vznikl Pivovar Warehouse. Zde čepují klasiku v podobě světlé ležácké jedenáctky, polotmavou dvanáctku, ale chybět samozřejmě nebudou ani kvašené speciály ALE a IPA.

V Harcově vítá všechny žíznivé Rodinný minipivovar Vendelín, který servíruje vlastní světlý nebo polotmavý kvasnicový ležák. Celoročně tu lze posedět v prostorách pivovaru, v létě se s pivem dokonce i slunit na terase. V roce 2001 Vendelín získal ocenění Minipivovar roku.

Další minipivovar, tentokráte s poetickým názvem Studánka, láká na kvasnicové pivo vyráběné tradiční českou recepturou bez pasterizace. Pivo uvařené tímto způsobem neztrácí významné přírodní prvky, jakými jsou minerály a vitamín B, a získává lehkost a příjemnou nahořklost.

Také podnik Kulečník U Hrocha má svůj malý domácí pivovar v areálu univerzitních kolejí na Harcově v bloku F. Je tu možno ochutnat světlý nebo polotmavý ležák a zahrát si kulečník nebo šipky.

Pivovar Budějovický Budvar měl loni výstav 1,788 milionu hektolitrů. Meziročně klesl o 1,5 procenta, hlavně kvůli chybějícím prodejům v Rusku. Exportně se pivovaru loni dařilo třeba ve Velké Británii, kde poprvé prodal přes 90.000 hektolitrů. Zisk pivovaru meziročně výrazně klesne. Budvar letos investuje kolem 300 milionů korun. ČTK to v rozhovoru řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák. Výši zisku neuvedl. Letos plánuje národní podnik tržby přes tři miliardy Kč.

"Spokojený nemůžu být nikdy, ale chápu důvody, které nás dovedly na minus jedna a půl procenta (ve výstavu). Lví podíl z toho poklesu má výpadek z Ruska. Proti tomu šly věci jako uvedení (nealko piva) BirGo na trh a další zisky na exportních trzích. Co hlásím dopředu, tak větší problém bude v zisku. V nákladové části jsme viděli u elektřiny růst o 100 milionů, loni zdražovaly obalové materiály, od letošního roku se k tomu přidává slad, který dělá desítky procent navíc. Rozhodně nepůjdeme do ztráty, zisk budeme mít, jen bude podstatně nižší," řekl ředitel.

Rusko, kam Budvar po začátku války na Ukrajině přestal vyvážet, patřilo mezi pět hlavních exportních trhů, kam se dál řadí Německo, Polsko, Slovensko a Británie. Tržby v Rusku byly poslední roky zhruba 250 milionů Kč.

Budvar vyváží do víc než 70 zemí. Loni se dařilo například v Anglii, kde prodal přes 90.000 hektolitrů. "To je pro nás historický rekord. Dlouho tam máme dceřinou společnost, zvolili dobrou strategii. Za covidu se jim podařilo relativně hodně vyrůst v off trade (v obchodech). Po covidu se jim podařil tenhle objem z valné většiny udržet a k tomu vyrůst v čepovaném pivu," řekl ředitel. Za úspěch označil i prodeje nového nealko piva BirGo, vyrobeného s firmou Mattoni.

Letos plánuje Budvar tržby přes tři miliardy Kč, podstatnou část jejich meziročního nárůstu ale podle ředitele odčerpají zvýšené náklady. "Vstupujeme do roku s mnoha neznámými. Zdražují téměř všechny položky pro domácnosti. Zatím nevíme, jak se to projeví na spotřebě piva. To platí i pro německý trh. Do toho patříme na většině trhů mezi nejdražší piva. Dramatický vývoj v objemech nečekáme, protože jsme (loni) všude podstatně zdražili," řekl ředitel. Pivo zdražil loni Budvar o deset až 12 procent.

V druhé polovině roku Budvar rozhodne, zda letos začne stavět novou, třetí varnu. Hotová by měla být do konce roku 2024. Loni Budvar zahájil projektovou přípravu. Jde o poslední z rozvojových investic v souhrnné výši dvou miliard korun, které začaly v roce 2015. Až skončí, výstav by mohl dosáhnout 2,4 milionu hektolitrů. Loni v březnu zprovoznil Budvar novou linku na stáčení piva do plechovek. Investoval do ní kolem 300 milionů Kč.

Investovat chce letos Budvar asi 300 milionů. Část peněz dá do energetických úspor. Ještě letos by chtěl začít stavět solární elektrárnu. V době, kdy bude slunce svítit nejvíc, pokryje celou firemní spotřebu energií. Za energie zaplatil Budvar meziročně víc než trojnásobek. Loni kupoval elektřinu přímo na burze.

V roce 2021 měl Budvar rekordní tržby z prodeje výrobků a služeb, 3,11 miliardy korun. Zisk po zdanění byl 337,1 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy. Tržby za pivo předloni poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,02 miliardy. Předloni uvařil Budvar rekordních 1,8 milionu hektolitrů. V roce 2021 vyvezl Budvar přes 1,3 milionu hektolitrů piva. Budvar má asi 670 zaměstnanců, mzdy loni zvedl o 13 procent.