Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Královský pivovar Krušovice oslavuje 440 let

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Královský pivovar KrušoviceAutor:Přemysl ŠimákKrušovice

Jeden z deseti nejstarších evropských pivovarů, Královský pivovar Krušovice, slaví kulatiny. Pivo se tady vaří bez přestání od roku 1581. Výročí 440 let od založení si místní pivovarníci připomínají novým nealkoholickým pivem, znovuotevřením muzea, ale také speciální zásilkou krušovického piva pro evropské královské dvory.

Krušovičtí slaví 440. výročí od založení pivovaru v průběhu celého roku. „Prvním milníkem v oslavách bylo představení nového Královsky hořkého nealka. Tím jsme splnili přání pivařů, kteří volali po nealku hořkém jako ležák. Při přípravě nové receptury jsme se právě na hořkost zaměřili. Řešili jsme nejen jak výrazná bude, ale i jaký bude její charakter. Chtěli jsme dodat na trh pivo s vyšší, ale příjemnou hořkostí, a proto bylo důležité najít ten správný poměr použitých chmelů. Z reakcí našich konzumentů mám pocit, že se nám to podařilo,“ říká Michal Rouč, ředitel Královského pivovaru Krušovice.

Přídomek „královský“ si krušovický pivovar nese už odpradávna. Pivo se tady vaří už od roku 1581 a největší slávu a královskou tradici mu zajistil císař a český král Rudolf II. Ten totiž pivovar o dva roky později koupil pro Českou korunu a nechal krušovické pivo dovážet na Pražský hrad.

Připijí si i evropští panovníci
To nejdůležitější z celé 440leté historie pivovarnického řemesla v Krušovicích, od dob Rudolfa II. až po současnost, se mohou příznivci krušovického piva dozvědět v pivovarském muzeu, které před časem opět otevřelo. „Návštěvníci poznají, jaké nástroje se ve sladovnictví a chmelařství používají, ochutnají nejrůznější druhy sladů a zkusí rozpoznávat typické vůně a zvuky, které k vaření piva patří,“ zve na návštěvu do muzea Michal Rouč.

Kromě toho se pivovar Krušovice chystá své výročí oslavit i s dalšími královskými rody v Evropě. „Vzhledem k tomu, že k našemu pivovaru neodmyslitelně už od nepaměti patří jeho královský původ, vybrali jsme sedm evropských královských dvorů a plánujeme jim prostřednictvím jejich ambasád poslat speciální zásilku krušovického piva na ochutnání. A při té příležitosti je pozveme, aby se alespoň na dálku k oslavám našeho významného jubilea připojily,“ dodává ředitel pivovaru Krušovice Michal Rouč.

V hospodách začínají čepovat Keprník z letošní sklizně horského chmele

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Pivovar HolbaAutor:Šárka Polednová, PRHolba

Právě dozrál čas, aby se začaly narážet první sudy letošního Keprníku, chlouby pivovaru Holba. Jeho specifickou hořkost, kterou u nás žádné jiné pivo nemá, mu dodává unikátní surovina, horský chmel z Jeseníků. Jedinečný ležák hanušovického pivovaru je k mání již čtvrtou sezónu. U jeho zrodu byl i známý český herec a režisér Miroslav Krobot, který se stal jeho patronem. Tuto čestnou funkci po něm v roce 2019 převzala herečka a další místní rodačka Lucie Políšenská.

Domovem jedinečného ležáku Keprník jsou Jeseníky. Zrodil se jako ostatní piva hanušovického pivovaru z darů jejich ryzí přírody, tedy z křišťálově svěží vody horských pramenů, kvalitního chmele a sladu z podhorských ječmenů. Má v sobě ale něco víc – unikátní surovinu v podobě horského chmele, jíž v žádném jiném českém pivu nenajdete. A právě díky své jedinečnosti si zasloužil náležitě pokřtít.

„Letošní křest byl výjimečný v tom, že proběhl po roční odmlce. Všichni účastníci, věrní fanoušci našeho pivovaru, se akce nemohli dočkat. Mohli se tak poprvé napít z půllitru plného Keprníku chmeleného horským chmelem sklizeném teprve před pár týdny. Můžeme s radostí říci, že i když tento jedinečný ležák slaví teprve čtvrté výročí, našel si řadu příznivců. Rok od roku po něm stoupá poptávka. Proto pečlivě chráníme naleziště vzácného horského chmele, který završuje a zdobí vůni a chuť našeho Keprníku,“ prozrazuje Luděk Reichl, sládek pivovaru Holba.

Orosenému půllitru s Keprníkem neodoláte. Naláká vás už jenom jeho barva připomínající lesní med korunovaná čepicí pěny. Když přičichnete, možná se vám vybaví ryzí horská jesenická příroda, kterou je tento jedinečný ležák naprosto plný, což se projeví také na jeho samotné chuti. Snoubí v sobě zemitost i jiskrnost zároveň a vše podtrhuje nezaměnitelná hořkost unikátního horského chmele, který češou zaměstnanci Holby tradičním způsobem - ručně.

„První várku Keprníku z letošního horského chmele si můžete vychutnat od 18. 10. 2021. Jeho jedinečnost podtrhuje také to, že bude prozatím k dostání pouze na čepu v hospodách nebo restauracích. Myslíme ovšem na všechny, kteří by chtěli letošním Keprníkem někoho obdarovat na Vánoce. Proto se bude za pár týdnů prodávat ve vybraných prodejnách i ve dvoulitrových lahvích,“ dodává Luděk Reichl.

Češi vnímají své pivo pozitivněji než jiné evropské národy svá piva

Publikováno:před 8 hodinamiZdroj:Zemědělec.czAutor:Petra Vaňatová

České pivo je nad průměrem v hodnocení žebříčku Brewers of Europe. Získalo 80,5 bodu, průměr zkoumaných evropských států je 74,1. Předčilo tak v oblíbenosti víno, což není v Evropě obvyklé, průměrné skóre vína v Evropě činí 75,8, v ČR pak má skóre 79,9. Informoval o tom Český svaz pivovarů a sladoven. Žebříček vychází z oblíbenosti daného nápoje obyvateli jednotlivých států. V průzkumu, který pro evropské nápojáře připravila společnost RepTrak, odpovídalo v ČR letos na jaře 720 lidí.

„K vysokému hodnocení českého piva v žebříčku Brewers of Europe pomohlo pozitivní emoční vnímání napříč celou domácí společností a také dlouhá kulturní tradice. Pivo jednoznačně bodovalo jako společník pro rozmanitou příležitost nebo jídlo. S tím, že je určeno pro dobré pro chvíle s přáteli, souhlasí přes 89 procent dotazovaných,“ uvedl svaz. Naopak horší hodnocení mělo u vnímání jako zdravého nápoje a že pití s mírou nemusí působit na přibírání kilogramů. Lépe hodnotí pivo muži než ženy.
„Samostatným kritériem se v průzkumu Brewers of Europe stal celý sektor pivovarnictví, který současně dosáhl na nejvyšší míru hodnocení. Pivovary ztrácely body pouze u dotazovaných, kteří mají s jejich produktem malou nebo žádnou zkušenost. Jejich slabší stránkou byl podle analýzy vliv na životní prostředí (78,9 procenta),“ doplnil svaz.
Podle jeho ředitelky Martiny Ferencové je české pivovarnictví sektor s výrazným ekonomickým přínosem pro stát. „Ročně na daních odvádí okolo 30 miliard korun a vytváří pracovní příležitosti pro zhruba 65 tisíc lidí. Vedle toho samozřejmě zaujímá neodmyslitelnou pozici v kultuře našeho národa. Je tedy víc než logické, že od něj lidé očekávají stejně vysoké cíle i v přínosech společenských,“ uzavřela.*

Regionální pivovary bojují s menším odbytem, nedostatkem materiálů i zdražováním

Publikováno:před 8 hodinamiZdroj:Česká televize

Některé velké pivovary zdražily už o prázdninách, další od října v průměru o tři procenta. Vývoj cen se chystají kopírovat i menší výrobci. S úbytkem hostů v restauracích také mění prodejní strategii a investují více do nových linek. Pivo teď více stáčí do plechovek.

Jsme pivaři: Dokázáno láskou k pivu i výzkumy!

Publikováno:před 8 hodinamiZdroj:Svět potravinAutor:ČTK

České pivo je nad průměrem v hodnocení žebříčku Brewers of Europe. Získalo 80,5 bodu, průměr zkoumaných evropských států je 74,1. Předčilo tak v oblíbenosti víno, což není v Evropě obvyklé, průměrné skóre vína v Evropě činí 75,8, v ČR pak má skóre 79,9.

Žebříček vychází z oblíbenosti daného nápoje obyvateli jednotlivých států. V průzkumu, který pro evropské nápojáře připravila společnost RepTrak, odpovídalo v ČR letos na jaře 720 lidí.

"K vysokému hodnocení českého piva v žebříčku Brewers of Europe pomohlo pozitivní emoční vnímání napříč celou domácí společností a také dlouhá kulturní tradice. Pivo jednoznačně bodovalo jako společník pro rozmanitou příležitost nebo jídlo. S tím, že je určeno pro dobré pro chvíle s přáteli, souhlasí přes 89 procent dotazovaných," uvedl svaz. Naopak horší hodnocení mělo u vnímání jako zdravého nápoje a že pití s mírou nemusí působit na přibírání kilogramů. Lépe hodnotí pivo muži než ženy.

"Samostatným kritériem se v průzkumu Brewers of Europe stal celý sektor pivovarnictví, který současně dosáhl na nejvyšší míru hodnocení. Pivovary ztrácely body pouze u dotazovaných, kteří mají s jejich produktem malou nebo žádnou zkušenost. Jejich slabší stránkou byl podle analýzy vliv na životní prostředí (78,9 procenta)," doplnil svaz.

Podle jeho ředitelky Martiny Ferencové je české pivovarnictví sektor s výrazným ekonomickým přínosem pro stát. "Ročně na daních odvádí okolo 30 miliard korun a vytváří pracovní příležitosti pro zhruba 65 tisíc lidí. Vedle toho samozřejmě zaujímá neodmyslitelnou pozici v kultuře našeho národa. Je tedy víc než logické, že od něj lidé očekávají stejně vysoké cíle i v přínosech společenských," uzavřela.

Pivovary v ČR loni uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva a meziročně výstav klesl o 6,9 procenta. Spotřeba piva na obyvatele loni klesla o zhruba sedm litrů (14 velkých piv) na 135 litrů a byla nejnižší od 60. let minulého století. Za poklesem výroby stojí koronavirové restrikce a omezení provozu restaurací v ČR, ale i v zahraničí, sdělili již dříve zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven.

Letos za první pololetí klesl meziročně výstav o osm procent. Ztráty byly hlavně v prvním čtvrtletí, na začátku léta se začala pivovarnická scéna stabilizovat a v červnu byly hodnoty u čepovaného piva skoro stejné jako před příchodem

Žatec hledá už rok zájemce o provoz restaurace U Orloje v Chrámu chmele a piva

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Rozhlas.czAutor:Jana VitáskováU Orloje

Turistická atrakce v Žatci, Chrám chmele a piva, se už skoro rok musí obejít bez restaurace U Orloje. Rozlehlou pivnici s minipivovarem provozovala příspěvková organizace města. Byla to podmínka pro přidělení evropských peněz na přestavbu chmelařských skladů a sušáren na Pražském předměstí. Její lhůta už skončila. Jenže podnikatele, který by restauraci provozoval, zatím město hledá marně.

Stylová restaurace s dřevěnými sloupy a trámy, dlouhými stoly a tanky pro výrobu piva je teď prázdná, stejně jako židle. Restaurace je zavřená, ale nikoliv opuštěná.

„Pan sládek dělá už rok údržbáře i zahradník. Na vaření piva jsme ale připraveni – pan sládek rád zahodí koště, smeták, wapku, šroubovák i kladivo a hned začne vařit pivo,“ konstatuje ředitel Chrámu chmele a piva Karel Havelka.

Sládek smutně přikyvuje, ale do řeči mu není. Minipivovar, který spolu s Chrámem chmele a piva vznikl před 11 lety, byl jedním z prvních svého druhu v republice. Svoji prozatím poslední várku piva doprodával z okénka loni o Vánocích.

Žatec, který restauraci U Orloje vlastní, pro ni hledá nového nájemce. Podle místostarosty Jaroslava Špičky z hnutí STAN zatím bez výsledku.

„Třikrát se otočilo výběrové řízení, třikrát se nenašel uchazeč. Jedním z argumentů je vyšší cena nájmu, kterou město požaduje. Druhým, a možná i podstatnějším, je absence lidí v gastronomii – není, kdo by obsluhoval hosty, a kdo by jim vařil,“ vysvětluje místostarosta.

Žatec chce zachovat alespoň minipivovar
Město chce proto cenu nájmu oproti znaleckému posudku snížit. „Už k tomu máme zelenou od právních zástupců,“ dodává.

Pokud ani to zájemce nepřesvědčí, město nejspíš do provozu nějakým způsobem vstoupí.

„Neříkám provozovat restauraci, ale minimálně udržet v provozu ten řemeslný pivovar a vařit pivo,“ upřesňuje žatecký místostarosta Jaroslav Špička.

Chrám chmele a piva každoročně navštíví kolem 10 tisíc turistů. Při pandemii koronaviru se počet nezměnil, ale změnilo se rozložení v roce.

Poslední dva roky většina návštěvníků dorazila o letních prázdninách, letos proto bylo otevřeno non-stop, včetně pondělků.

Jako by bylo zvětralé, na náplavce lidé ochutnávali pivo bez chmele

Publikováno:před 2 dnyZdroj:iDNES.cz

Na pražské náplavce se o víkendu konal happening, jehož cílem bylo vyzdvihnout důležitost chmele pro výrobu českého piva. Na akci, kterou pořádali sami pěstitelé v rámci farmářských trhů, mohli lidé vyzkoušet pivo, jaké ještě nikdy neochutnali, a porovnat ho s klasickým českým ležákem. Netradiční mok byl totiž uvařený bez chmele, avšak právě ten českému pivu dává typickou hořkost a vůni.

„Chceme lidem touto akcí zdůraznit, jak je chmel pro naše české pivo důležitý. Většina návštěvníků našeho stánku rozdíl poznala. Často si stěžovali, že s pivem bez chmele něco není v pořádku,“ říká Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

Akci zorganizovali lidé pěstující český chmel. Před pár dny totiž skončila sklizeň, a ačkoliv letos nebyla špatná, dlouhodobě trápí české chmelaře výkyvy počasí, sucho nebo naopak prudké přívalové deště. Touto akcí tak chtěli lidem ukázat, že chmel je pro české pivo opravdu nezbytný.

„Změny klimatu a sucho posledních let českému chmelu škodí. Produkce chmele kvůli tomu v posledních deseti letech výrazně kolísá, a to právě vlivem nestálosti počasí a nedostatku vody,“ doplňuje Hejda.

Zatímco v roce 2016 vyprodukovaly české chmelnice přes 7,7 tisíce tun sklizně, v roce 2012 jen 4,3 tisíce. Tedy o 44 % méně, zatímco plocha chmelnic byla menší jen o 8,5 %.

V ostatních letech nejsou rozdíly tak velké, ale jsou pořád viditelné. Meziroční výkyvy opakovaně přesáhly tisíc tun, tedy okolo 20 %. Letos se chmelu dařilo, ale jde o výjimečný rok, který opět potvrzuje, jak jsou klima a počasí nestálé.

U stánku čepovali pivo výčepní s nepřehlédnutelným žlutým tričkem s nápisem „Pivo, které jste ještě nikdy neochutnali“ a možná i díky pěknému počasí se u nich zastavovaly velké hloučky zájemců.

„Rozhodně mi více chutnalo pivo s chmelem. Jaká ingredience chybí jsem ale nepoznala, to mi museli říct až organizátoři,“ řekla návštěvnice u stánku. I další lidé, kteří se u žlutých chmelařů zastavili, sborově hlásili, že jim pivo bez chmele nechutná. „Vzorek bez chmele v sobě neměl vůbec tu pravou pivní hořkost,“ komentoval další příchozí.

Česká republika je jedním ze světových lídrů v produkci chmele s více než tisíciletou tradicí. Ročně se zde na 5 000 hektarech vypěstuje téměř 6 000 tun chmele. Z toho přes 80 % tvoří neslavnější odrůda – Žatecký poloraný červeňák – s jemným aroma a nezaměnitelnou chutí, typickou pro český ležák.

Ve svátek 28. října do Pivovarského muzea za symbolických 28 Kč

Publikováno:před 3 dnyZdroj:České nápoje

Již popatnácté budou mít Plzeňané možnost navštívit ve sváteční den 28. října přes čtyřicet turistických atrakcí, které jsou zapojené do tradičních oslav vzniku republiky. A to včetně unikátního Pivovarského muzea s fotografickou výstavou PIVO a Plzeňského historického podzemí.

Pivovarské muzeum v Plzni bude otevřeno od 10 do 18 hodin. Během prohlídky se seznámíte s historií plzeňských hospod a dozvíte se vše o pivu a pivovarnictví, prohlédnete si sladovnu, hvozd, valečku, laboratoř. V expozici uvidíte kolekci pivních lahví, nejmenší džbánek na světě, obří korbel a další pivní kuriozity. Přístupná bude také výstava PIVO připomínající 179. výročí založení Měšťanského pivovaru v Plzni. Společným jmenovatelem vystavených klasických bromostříbrných fotografií známého plzeňského fotografa Radovana Kodery je právě pivo. Záběry z konce 80. let přes začátek devadesátek až po současnost zachycují civilní, nijak nearanžované okamžiky života – ať už významné osobnosti a společenské události, nebo momentky z festivalů, výletů i hospodských tancovaček, případně autenticky vzniklých zátiší.

V budově Pivovarského muzea můžete od 10 do 18 hodin vstoupit také do tajemného Plzeňského historického podzemí s labyrintem chodeb, studní a sklepů o délce téměř 13 kilometrů. Prohlídky začínají po celý den každých 20 minut. Podzemní prostory už od 14. století sloužily ke skladování potravin, výrobě piva nebo jako obranný systém během dob nepokojů. Během prohlídky zjistíte, jak podzemí vznikalo, jak rozmanitě bylo využíváno či jak žili středověcí obyvatelé města a také odhalíte tajemství autentických nálezů a zákoutí, které podzemí skrývá. Na závěr vás čeká vodárenská věž s replikou velkého vodního kola.

Pivaře čeká další zdražování. Prazdroj si stěžuje na růst cen surovin a obalů

Publikováno:před 4 dnyZdroj:E15.czAutor:Pavel OttoPrazdroj

Další růst inflace, která se koncem roku ze zářijových 4,9 procenta zřejmě vyšplhá k šestiprocentní hranici, se negativně podepíše na cenovkách pro spotřebitele. Velmi pravděpodobně si budou muset ještě více připlatit milovníci zlatavého moku. Letos už zdražily Staropramen, Plzeňský Prazdroj a naposledy i Rodinný pivovar Bernard. Ceny chtějí naopak udržet Budvar nebo Svijany.

Příznivější vývoj je zatím v nedohlednu, jak potvrzuje největší český výrobce piva Prazdroj. „Sledujeme situaci na trzích se surovinami, obaly i s materiály. S dodavateli máme uzavřené smlouvy, které zaručují odběr stanoveného množství za smluvenou cenu. Dočasně tak zmírňují nepříznivé dopady změn na trh pro nás jako odběratele. V poslední době ale rostou ceny u většiny komodit, což určitě bude mít vliv na naše nákupní ceny v budoucnu,“ uvedl na dotazy serveru E15.cz mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář.

Pivovar zdražil od začátku října pivo v průměru o tři procenta. Dotklo se to většiny jeho výrobků, v průměru o 46 haléřů na půllitr, a poprvé po třech letech i čepovaných piv. Postup Prazdroje v minulých letech kopírovala většina větších českých pivovarů, takže lze očekávat, že se k němu v nejbližší době přidají.

Už to udělal humpolecký Bernard. „Po dlouhých třech letech jsme upravili cenu sudového piva. Průměrné zdražení je zhruba o jednu korunu na půllitr,“ uvedl mluvčí pivovaru Radek Tulis. Nové ceny platí od začátku tohoto týdne a zahrnují DPH a marži distribučních řetězců.

Přesto nelze počítat s tím, že si spotřebitelé připlatí za sudové pivo Bernard přibližně korunu. „Jak se zdražení promítne do finální ceny pro koncového zákazníka, bude záviset na rozhodnutí každé jednotlivé provozovny. Většina provozoven už zdražila vůči konečnému spotřebiteli před letní sezonou,“ dodal Tulis.

Například Pivovary Staropramen, druhý největší producent piva v Česku, už zvýšily ceny od 1. července. Firma zdražila vybraná sudová a tanková piva v průměru o 2,9 procenta. Zdůvodnila to citelným nárůstem cen některých klíčových vstupů, především vody, energií i ropy.

Produkci nejspíš zdraží i benešovský pivovar Ferdinand a nevyloučil to ani náchodský Primátor. Ceny naopak chtějí letos udržet Budvar nebo Svijany. Další velká skupina Heineken, do níž patří značky Krušovice, Starobrno, Zlatopramen nebo Hostan, se k vývoji cen nevyjádřila.

Zásadní otázkou je, jak se bude inflace vyvíjet. „Do konce prosince se patrně podívá k hranici šesti procent. Jak výrazně ji překročí, bude záviset především na zdražování energií, což je ale obtížné odhadnout,“ řekl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Pro příští rok očekávají analytici inflaci kolem 4,5 procenta.

Prazdroj držel podle mluvčího Kováře ceny na stejné úrovni od roku 2018, aby se sektor hospod a restaurací dokázal vyrovnat se změnami, které ho postihly. „Šlo o důsledky zavedení regulací, jako jsou elektronická evidence tržeb, zákaz kouření i dopady pandemie,“ řekl. Do podpory restauračních podniků investoval za více než rok přes půl miliardy korun, a to do bezplatné výměny prošlého piva, odložení plateb hostinským nebo do obnovy předzahrádek a vybavení.

Prazdroj prodal loni v tuzemsku a v zahraničí téměř 11,2 milionu hektolitrů piva, meziročně o 4,2 procenta méně. Prodej v ČR klesl meziročně o osm procent na 6,7 milionu hektolitrů. Prazdroj je největší pivovarnickou skupinou v ČR, od roku 2017 ho vlastní japonská skupina Asahi.

Ve Frýdlantu slavnostně narazili sudy školního piva, můžete ochutnat

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Liberecký deníkAutor:Jiří LoudaFrýdlant

První dvě školní piva z Frýdlantu jsou už v prodeji. Odstartovalo ho v pátek 15. října slavnostní narážení sudů v Pivovaru Albrecht.
Ve Frýdlantu slavnostně narazili sudy školního piva.

Školní piva Hospodář 12° a Čeledín 11° byla uvařena z chmele vypěstovaného na naučné zemědělské stezce Střední školy hospodářské a lesnické Frýdlant.

Chmelobraní zde proběhlo první zářijový den a účastnili se zástupci školy, studenti školy a jejich rodiče.

Piva jsou v prodeji čepovaná v pivovaru Albrecht, od příštího týdne budou k dostání i lahvová. Novinku představuje frýdlantské pivo Kočí, které bude k dostání ke konci listopadu.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.10.2021 11:549.181/9.181