Novinky a zajímavosti ze světa piva

Dějiny jednoho z nejpopulárnějších nápojů světa můžete zábavnou formou poznat v novém dokumentárním seriálu Jak pivo změnilo svět. Prima ZOOM vysílá premiérové díly vždy v úterý ve 20.00, v repríze je můžete vidět v pátek po 13. hodině.

Sudové pivo se neprodávalo, ale v obchodech se prodej zvedl. Ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák hodnotí uplynulé měsíce poznamenané koronakrizí i výsledky národního podniku za loňský rok.

V dubnu uplynuly tři roky od chvíle, kdy do Budějovického Budvaru nastoupil jako ředitel Petr Dvořák. Letos na jaře místo oslavy řešil vývoz piva do světa, který se v té době pral s novým koronavirem.

„Bylo to období nejistoty. Nakonec ale trvalo relativně krátkou dobu. Bylo vidět, že se pivo dál prodává a ukázalo se, že je tenhle produkt dost odolný na případné krize,“ líčí.

Viktor Tkadlec je ředitelem cvikovského pivovaru od jeho znovuobnovení v roce 2014. Za tu dobu se malý regionální pivovar stihl rozrůst o hotel, pivnici i restaurace. Stejně jako na ostatní minipivovary i na Cvikov tvrdě dopadla opatření kvůli koronaviru. Některé plány tak museli odložit na neurčito. Počkat si budou muset lidé například na pekárnu nebo vysněnou terasu směrem k rybníku.

Začala bych otázkou, na kterou se nejde nezeptat. Jak jste zvládli koronavirovou pandemii?
Máme několik provozů. Kromě pivovaru ještě hotel a dvě restaurace, jednu máme v areálu pivovaru ve Cvikově, druhou v Praze. Na hotel a restaurace samozřejmě dolehla krize nejvíce, protože jsme je museli úplně uzavřít. Respektive jednu jsme ani nestihli otevřít. Pražská restaurace ve Vodičkově ulici měla zahájit provoz 1. dubna a k tomu už nedošlo. Na její otevření jsme se přitom připravovali už od podzimu, kdy zde probíhala nákladná rekonstrukce. Investovali jsme do ní ale tolik, že jsme se rozhodli ji otevřít i v době, kdy se hospody spíše zavírají. Otevřeli jsme 25. května, a přestože nemáme srovnání, tak jsme očekávali větší návštěvnost. Praha je ale momentálně vylidněná, chybí turisté a místní se teprve začínají vracet do kanceláří. Věříme ale našemu konceptu značkové restaurace, kdy nabízíme výborné řemeslné pivo od nás z pivovaru a současně i kvalitní jídlo, které garantuje známý šéfkuchař Jiří Král.

A také šly na některých místech dolů ceny.
To ano. Ale my je nemáme nastavené na zahraniční turisty. Rozhodně jsme nechtěli prodávat pivo za dvě stě korun. Od počátku počítáme s normálními, odpovídajícími cenami. Musíme ale dát čas tomu, aby si nás lidé našli a rádi se vraceli.

Jak jste na krizi zareagovali?
Ze začátku to byl šok. Nevěděli jsme, co se bude dít, jak plánovat výrobu piva, co bude s pivem, které už bylo stočené do sudů, nebo zrálo ve sklepě. Snažili jsme se samozřejmě co nejvíce omezit ztráty. Restaurace byly zavřené, takže jsme museli přejít na jiný typ prodeje. Místo sudů jsme mnohem více prodávali pivo v lahvích a malých soudcích přímo v pivovaru, zřídili jsme e-shop, což samozřejmě výpadek nepokrylo. Konec zimy je pro pivovar obecně horší období. V březnu jsme se těšili, že to konečně rozjedeme a do toho přišla krize. Bylo to hodně těžké. Nepomohlo ani počasí, v momentě, kdy se mohla otevřít alespoň zahrádka u naší restaurace, začala být zima.

Jaké máte ztráty?
Nemáme ještě přesně vyčíslené jednotlivé provozy, procentuální propad je ale velký. Nejhorší pro nás byl duben, kdy jsme byli zhruba na padesáti procentech. V květnu už se to naštěstí začalo zlepšovat. Pořád nám ale bude chybět řada letních akcí, na které jsme dodávali naše pivo, jako jsou čarodějnice, malé hudební festivaly, pivní slavnosti, poutě… Museli jsme zrušit i akce, které se měly konat přímo u nás v areálu pivovaru. Něco se sice obnovuje, ale pomalu.

Zapojili jste se do kampaně Zachraňpivo. Pomohla vám?
Ano, ale určitě to nenahradilo celý výpadek, protože se neprodávaly padesátilitrové sudy, ale jen lahve. Ale lidé se zachovali velice dobře. Snažili se nejen nás, ale i ostatní minipivovary podpořit nákupem piva. Měli jsme z toho dobrý pocit, i psychicky to samozřejmě pomohlo. Díky této kampani začali přicházet i noví zákazníci, kteří naše pivo ochutnali. Určitě to byl výborný nápad, který se realizoval během několika dnů, a který pro nás byl velkou vzpruhou.

Vyrábíte nepasterované pivo. Museli jste jej v době, kdy byly restaurace zavřené, také vylévat?
Část piv jsme museli vylévat. Šlo především o pivo, které zůstalo v sudech v zavřených restauracích. Ale řádově toho naštěstí nebylo tolik, jednalo se o desítky hektolitrů.

Jak probíhal provoz v pivovaru? Museli jste jej omezit?
Museli. To, co jsme měli stočené v lahvích, jsme prodali, pak jsme museli provoz pivovaru zhruba na dva týdny zavřít. Nebylo ale možné jej nechat odstavený dlouho, protože část výroby se musí zachovat. Například se musí udržovat kvasnice nebo pečovat o pivo, které zraje ve sklepě. V průběhu dubna jsme postupně začali výrobu opět obnovovat. Naštěstí se nám podařilo rychle přeorientovat, co se týče prodeje. Během několika dnů jsme zřídili e-shop, který se rychle ujal. Úspěšný byl i prodej přes internetový obchod rohlik.cz. Nárůst byl obrovský, protože se lidé báli chodit do obchodů a hodně objednávali dovážku. Kromě toho jsme pokračovali ve vyjednávání s obchodními řetězci.

Už jste se dostali na běžnou úroveň?
Obsazenost hotelu a produkce pivovaru už se dostává na srovnatelnou úroveň jako vloni. Lidé už naštěstí chtějí chodit i do hospod a návštěvnost se postupně zvedá.

Museli jste propouštět?
Pro zaměstnance restaurace a hotelu jsme využili podporu státu, tak zvaný kurzarbeit. Z pivovaru odešli dva lidé, ale z kmenových zaměstnanců nikdo. Na první týdny jsme využili čerpání dovolených, pak už se zaměstnanci začali vracet.

Kromě restaurace v Praze jste měli v plánu i další investice? Budete je realizovat?
S většími investicemi teď budeme muset počkat. Chtěli jsme rozšířit restauraci ve Cvikově. Stávající má osmdesát míst, což nám, když jsou nějaké větší akce, přestává stačit. Rádi bychom kapacitu zdvojnásobili a otevřeli také zahrádku na druhé straně budovy, směrem k rybníku. Původně jsme chtěli rozšíření restaurace dokončit už letos v létě. To ale nevyjde, stavbu jsme zatím zakonzervovali. Chtěli jsme také investovat do technologií přímo v pivovaru, což jsme odložili na podzim. A posunuli jsme i otevření pekárny v areálu pivovaru. Připravujeme zde klasickou, řemeslnou pekárnu, ve které by fungoval jen místní prodej. V delším horizontu je pak i otevření wellness a dalších ubytovacích prostor.

Uvažujete o větší expanzi do kamenných obchodů?
Do několika řetězců už dodáváme. Naše pivo si mohou koupit lidé v supermarketech v Liberci, Ústí nad Labem nebo Praze. Začali jsme spolupracovat i s dalšími, například Norma nebo Globus mají program na podporu minipivovarů. Prodej v obchodech se výrazně zvedl.

Máte vůbec kapacitu zvednout produkci?
Máme. Stále jsme pod hranicí deset tisíc hektolitrů za rok, pod kterou zřejmě zůstaneme i letos. S drobnými investicemi bychom ale mohli výrobu zvednout na dvacet až dvacet pět hektolitrů za rok.

To byste pak překročili hranici minipivovaru, která je teď definována deseti tisíci hektolitry za rok?
To ano. My ale nejsme klasický minipivovar. Ten funguje trochu jinak. Soustředí se především na prodej ve své hospodě a nemá ambice rozvážet pivo někam dál, protože je to pro něj složité. V momentě, kdy vstoupíte na trh, potřebujete se prosadit i v ostatních restauracích, ocitnete se v konkurenci velkých pivovarů. Minipivovary proto prodávají jen ve speciálních obchodech nebo na akcích. To je pro nás spíše okrajové. Nejsme zaměření na speciály, ty vaříme pouze v zimě pro zpestření. Většina naší produkce je tradiční české spodně kvašené pivo, ale jen malou část prodáme ve vlastních restauracích. Musíme mít dostatečnou síť restaurací, kam pravidelně zavážíme a kterým musíme nabídnout i nějakou formu podpory, abychom si je udrželi. Takže samozřejmě jednáme o cenách, aby byly přijatelné, zvlášť tady v regionu. Musíme je vybavit technikou, sklenicemi, výčepy… To už pro malé pivovary není únosné. Naší konkurencí už tedy jsou velké pivovary, přestože roční produkcí spadáme mezi malé.

Budete nabídku piv rozšiřovat?
Zatím zůstaneme u našich pěti druhů piv, které mimo sezonu doplňujeme speciály. V létě máme takovou spotřebu, že bychom ani speciály nestíhali vařit.

Které pivo je nejoblíbenější?
Tradiční ležák Klíč 12°, ale dohání ji Luž 11°, která je jako jediná filtrovaná a je oblíbená v létě. A zájem roste i o „osmičku“. Neskromně bych řekl, že je to nejlepší osmička široko daleko. Prodává se jako klasické letní pivo, restaurace ji podávají k obědům a dodáváme ji i sklářům do hutí na doplnění pitného režimu.

Pivo, které pění sice lákavě, avšak marně, protože si na něm nikdo nepochutná, teče do kanálu. Obrázky, které všem milovníkům zlatého moku trhají srdce, zveřejnili ve středu středočeští celníci. Pořídili je v Nymburce, kde pivovar v souvislosti s pandemií koronaviru zlikvidoval pod jejich dohledem přes 42 hektolitrů piva.

Přítomnost celníků byla nezbytná v souvislosti s tím, že jsou to právě oni, kdo dohlíží na výběr daní.

Středočeští celníci byli jako správci daně přítomni na přelomu června a července v nymburském pivovaru u ekologické likvidace 4230 litrů piva, informovala ve středu Yvona Matějková z Celního úřadu pro Středočeský kraj. „Podle novely zákona o spotřebních daních přijaté v dubnu v režimu legislativní nouze si pivovary u piva staženého z oběhu, které již nebude možné použít ke konzumaci, mohou požádat o vrácení spotřební daně,“ vysvětlila souvislosti.

Na zdraví všem UB Patriotům. Reklamní slogan, který vás vítá na webu Pivovaru Uherský Brod, oslavuje pivo, jež se tam vařilo od roku 1894. Jenomže. Podle informací DOBRÉHO DNE se výroba už brzy přesune o více než sto kilometrů dál, do Černé Hory. Kdy a proč? Majitel brodského provozu, holding Pivovary Lobkowicz Group, se k tomu nevyjádřil.

Faktem je, že pivovar nedávno osiřel, zaměstnanci výroby jsou doma a bojí se o mzdu, kterou prý nepobírají v plné výši. V dříve rušném areálu už podle informací redakce funguje pouze obchodní tým, který zajišťuje distribuci piva po regionu. „Situace je značně nepřehledná. Jeden den máme zprávu, že existuje naděje na obnovení výroby, druhý je všechno jinak. Majitelé jsou nervózní, protože se jim nepodařilo udržet pivovar v kladných číslech,“ říká jeden ze zaměstnanců s tím, že svým vyjádřením riskuje okamžitou výpověď, a proto si přeje zůstat v anonymitě. Situaci navíc podle něj komplikují také majetkoprávní nesrovnalosti. „Údajně se nejedná o běžné zástavní právo k úvěru, ale o zástavní právo, které jejich majitelům kazí plány na prodej. Areál se tak může stále jen pronajímat.“

Pivovary Lobkowicz konkrétní situaci v Uherském Brodě nekomentují. Marketingová manažerka Martina Husková pouze uvedla, že pivovary ze skupiny Lobkowicz zaznamenaly v souvislosti s pandemií koronaviru propad v prodeji sudového piva na českém i zahraničním trhu. „Situaci jsme řešili operativně a snažili se tyto dopady minimalizovat. Výroba v jednotlivých pivovarech ze skupiny nejede prozatím úplně ve standardním provozu. Ten postupně upravujeme a reagujeme tak na aktuální potřeby trhu. Nicméně všechna naše piva jsou a budou pro zákazníky dostupná,“ uvedla manažerka.

Kandidátů na pronájem brodského pivovaru je několik, ale i v tomto případě chce většina zůstat ještě v ústraní. To není případ ambiciózní skupiny Gourmet Invest, pod kterou spadá například minipivovar v Jarošově. „Situaci monitorujeme a prověřujeme možnosti. O případnou příležitost vyrábět pivo v Uherském Brodě se budeme zajímat. Ale jako skupina. Ne jako Jarošovský pivovar. Ten si nic kupovat ani pronajímat nebude. To otevřeně dementuji,“ řekl za Gourmet Invest Miroslav Harašta, jinak ředitel Jarošovského pivovaru.

Současný stav brodského pivovaru, jenž není v kondici, ani pokud jde o zachovalost historických budov, je pro vedení města špatnou zprávou. „Pivo k Uherskému Brodu zkrátka patří. Co se nyní kolem pivovaru děje, to nevnímám vůbec pozitivně,“ poznamenal třeba místostarosta Petr Vrána. Podle starosty Ferdinanda Kubáníka může být v ohrožení také provoz radnicí nákladně zrekonstruované restaurace v Domě kultury. Město ji totiž pronajímá právě pivovaru. „Stejně jako jsme pyšní na Muzeum Jana Ámose Komenského, byli jsme hrdí i na brodský pivovar. Mrzí mě, jakým směrem se situace ubírá. Sledujeme to s obavami,“ přiznal starosta Kubáník.

Pivo je v Česku nejen nápojem, ale i lidovou zábavou. Byť se nejrychleji vypitým tuplákem na světě chlubí Američané, v roce 1977 to za 1,3 sekundy zvládl Steven Petrosino, české rekordy bývají hravější, popisuje týdeník 5plus2.

„V Česku neradi pojímáme pivní rekordy jen jako nějaké bohapusté pití piva, Češi se nechávají inspirovat k nejrůznějším různějším soutěžím i rekordním pokusům v řadě oborů,“ říká Miroslav Marek, jehož Agentura Dobrý den provozuje web českých rekordů.

Přidává jednu z posledních kuriozit, kdy Petr David zvaný „Velká ruka“ dokázal v zahradě Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově jednou rukou zvednout a po dobu 21,53 sekundy udržet 12 skleněných tupláků naplněných pivem.

Obří ruka, která udržela těžké korbele, má v muzeu svůj sádrový otisk a každý se s ní může porovnat.

Síla díky mrazu
Nejsilnější pivo na světě je Snake Venom. V překladu Hadí jed se pyšní obsahem 67,5 procenta alkoholu. Vysoké hladiny alkoholu se docílí zmrazením a následným odebráním zmrzlých krystalků vody. Za třetinku zaplatíte kolem 1600 korun, vyrábí ho skotský pivovar Brewmeister. „Ochutnal jsem lehce slabší pivo Sink the Bismarck! (Potop Bismarcka!) se 40 procenty alkoholu. Po napití je pivní hořkost cítit až slaně, následně hlt zahřeje jako pálenka. Je tam i CO2, ale kvůli síle piva ho vnímáte velmi lehce,“ popisuje zážitek Tomáš Erlich, předseda Sdružení přátel piva. Mezi nejsilnější česká piva se řadí X-beer33 z pražského pivovaru U Medvídků a pivo Titanik z Lodi Pivovar. Obě mají kolem 12 procent alkoholu.

Čínská sněhová vločka
Pivo Snow (v překladu Sníh nebo také Sněhová vločka) se vyrábí a prodává zejména v Číně a jedná se o nejprodávanější značku na světě. Roční výstav je neuvěřitelných 10 miliard litrů, pro srovnání – českobudějovický Budvar loni uvařil rekordních 160 milionů litrů piva, čínskou roční produkci Sněhové vločky by tak současným tempem dohnal asi za 63 let.

Petr „velká ruka“
Nejrychleji vypitý „tuplák“ na světě zvládl v roce 1977 za 1,3 vteřiny Američan Steven Petrosino. „V Česku neradi pojímáme ,pivní rekordy‘ jen jako nějaké bohapusté pití piva,“ říká Miroslav Marek, jehož agentura Dobrý den provozuje web českých rekordů, a přidává jednu z posledních kuriozit: Petr David zvaný „Velká ruka“ dokázal jednou rukou zvednout a po dobu 21,53 vteřiny udržet 12 skleněných tupláků naplněných pivem. Obří ruka, se kterou se každý může porovnat, má svůj sádrový otisk v pelhřimovském Muzeu kuriozit a rekordů.

Náklaďák na půllitrech
Zajímavý český rekord vytvořil tým Jendy Bendy z Třebíče. Podařilo se jim postavit 10 180 kilogramů těžký tahač na půllitry s pivem. Obří náklaďák udrželo nad zemí deset sklenic. Miroslav Marek přidává ještě jeden český rekord: „David Kopecký se zapsal do České knihy rekordů tím, že dokázal vypít ve stoji na hlavě (bez opory rukou) 0,5 litru 10° piva Poutník za 5,97 vteřiny!“

Figurky ze zátek
Jeden z nejhezčích rekordů vytvořil František Nebřenský z Prahy. Z pivních zátek sestavil 68 postaviček, a to ve čtyřech výjevech – orchestr, štamgasti v hospodě, Vánoce a Velikonoce. Právě hospodský i štamgasti pražské hospody Na Ledárnách, kam chodil umělec hrát mariáš, byli reálnou předlohou postaviček, jež jsou nyní vystaveny v Muzeu rekordů a kuriozit Pelhřimov.

Nejdražší pivo prošlo ohněm
Když 6. května 1937 nad americkým letištěm v New Jersey vzplála obří německá vzducholoď Hindenburg, po pádu zahynulo 36 lidí. Velitel hasičů Leroy Smith následně z trosek vylovil šest lahví pravděpodobně německého piva Löwenbräu – pětina obsahu se odpařila, požár zlikvidoval i část etiket. Jedna lahev se v roce 2013 dostala do dražby, nejvyšší nabídka činila 16 tisíc dolarů, v přepočtu asi 360 tisíc korun. Jedná se o nejdražší lahev piva na světě.

Letní Volbou sládků bude v červenci speciální československá Freš IPA. Více než tisícovka hospod bude mít na čepu toto lehké, svěží pivo s ovocnou vůní, které je připraveno ve spolupráci českých a slovenských sládků Plzeňského Prazdroje.

Recepturu na tento speciál typu Session India Pale Ale, která se opírá především o americký chmel Sabro, vytvořili sládci známého slovenského pivovaru Šariš. „Na Slovensku toto pivo slavilo velký úspěch, proto jsme se jím inspirovali a společně s kolegy sládky z Šariše jsme připravili podobný speciál pro naši Volbu sládků“, říká sládek Plzeňského Prazdroje Dan Urban.

Vzhledem k charakteru piva je ideálním měsícem pro uvedení do hospod červenec, kdy si pivaři rádi pochutnávají na lehčích pivech. Freš IPA je osvěžující speciál s aroma citrusových plodů, které pivu dává právě použitý chmel. „Rád bych pozval všechny pivní fajnšmekry na naši novou Freš IPU. Jsem přesvědčen, že budou příjemně překvapeni osvěžujícím dojmem, lehkostí a dobrou pitelností tohoto piva. Poprvé v historii Volby sládků jsme použili americký chmel Sabro, který do hotového piva nádherně přenáší své unikátní aroma především citrusového ovoce doplněného o jemné tóny cedru, máty a smetany,“ popisuje Daniel Urban.

Freš IPA je zlaté pivo se světlou krémovou pěnou vhodné pro horké letní měsíce. Je osvěžující a dobře pitelné i díky nižšímu obsahu alkoholu, než je u Indian Pale Ale obvyklé. Středně vyšší hořkost dělá z tohoto piva vhodný nápoj k některým jídlům. „Naše čerstvě načepovaná Freš IPA ideálně doplňuje pikantní pokrmy, oblíbené hamburgery, ale dá se vychutnat díky svému ovocnému aroma i s letními lehkými dezerty,“ doporučuje gurmánům Daniel Urban.

Hospody a restaurace, kde si pivní nadšenci mohou po celý červenec vychutnat Freš IPU z programu Volba sládků, jsou k dispozici na stránkách volbasladku.cz v sekci „Najdi svůj čep“ nebo v aplikaci jdesnapivo.cz.

Značka Šariš prináša špeciálnu, limitovanú edíciu piva Šariš 13°, ktorou chce vzdať hold všetkým Slovákom za to, že sa v uplynulom náročnejšom období správali zodpovedne.

Špeciálna limitovaná edícia Šariš 13° je symbolickým poďakovaním všetkým Slovákom za to, že aj napriek nepriazni nedávneho obdobia situáciu zvládli, vydržali a zostali silní. Do vybraných podnikov po celom Slovensku preto každého pozýva ochutnať unikátnu edíciu piva Šariš. Tá je zároveň venovaná aj slovenským záchranárom a zdravotníkom za ich hrdinstvo a pomoc. Za ich nasadenie v prvej línii ich pozýva na prvú rundu Šariš 13° zadarmo.

„Navarili sme špeciálnu várku silného slovenského piva pre silných ľudí. Chceme, aby toto naše poďakovanie bolo pre Slovákov dobrým dôvodom vrátiť sa naspäť do pubov a ochutnať niečo unikátne,“ hovorí Pavol Encinger, brand manažér značky Šariš.

Nová Šariš 13° je charakteristická intenzívnou zlatou farbou a chmeľovou arómou. Karamelizovaný slad dodáva pivu plnú a bohatú chuť. Na príjemnú, ale výraznú horkosť novinky vplýva poctivo vyberaný chmeľ a trojité chmelenie. Vďaka intenzívnej horkosti a príjemnej rezkosti je Šariš 13° naozajstným pivným špeciálom.

Tvárou tejto limitovanej edície Šariš 13° je herec Juraj Šoko Tabaček, ktorý je zároveň ambasádorom značky. Značka chce takto vyzvať ľudí, aby sa znovu vrátili do životov, ako ich poznajú – s kamarátmi v podniku pri dobrom pive, ktoré je špeciálne venované silným a nezlomným ľuďom. Navyše, každého zdravotníka, ktorý predloží oficiálny preukaz zdravotníckej organizácie, pozýva značka Šariš, aby ochutnal prvý pohár načapovanej špeciálnej trinástky zadarmo.

Zoznam podnikov zapojených do tejto špeciálnej akcie nájdete na stránke https://www.saris.sk/najdi-svoj-pub/saris13.

Když jsem před dvěma lety dělala první rozhovor se sládkem znovuobnoveného Měšťanského pivovaru v Kutné Hoře, zaujal mě hned na první pohled. Bodrý chlapík, který má neustále úsměv na rtech a srší vtipem. Od té doby se nic nezměnilo. Energií srší dál, ačkoliv časy spojené s pandemií koronaviru pivovarům právě nepřály. Jakub Hájek ale humor rozhodně neztratil.

Sládek kutnohorského pivovaru Jakub Hájek: To nejhorší máme za sebou
Když jsem před dvěma lety dělala první rozhovor se sládkem znovuobnoveného Měšťanského pivovaru v Kutné Hoře, zaujal mě hned na první pohled. Bodrý chlapík, který má neustále úsměv na rtech a srší vtipem. Od té doby se nic nezměnilo. Energií srší dál, ačkoliv časy spojené s pandemií koronaviru pivovarům právě nepřály. Jakub Hájek ale humor rozhodně neztratil.