Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Kam za pivem po Evropě?

Publikováno:včeraZdroj:Zajímavá Evropa

Pivo. Pro Čechy je nejen národním nápojem, ale také zdrojem pýchy a hrdosti. Není pochyb o tom, že české pivo je prostě nejlepší, ale i jinde v Evropě najdete místa, kde se vaří chutné a vyhlášené pivo, které rozhodně stojí za to ochutnat.

Pokud patříte k lidem, kteří se začínají chvět při představě těch drobných bublinek stoupajících jantarově zlatavým mokem nebo při prvním žíznivém doušku dobře vychlazeného piva v horkém letním dni, čtěte dál.

Na oslavu existence jednoho z nejlepších nápojů na této zelené zemi jsme sestavili seznam nejlepších evropských destinací pro milovníky piva. České poklady pro tentokrát vynecháme, ale zabrousíme za naše hranice.

Dublin
Pivovar Guinness pomáhal formovat Dublin. Je všitý do struktury města. V Dublinu je jen málo lidí, kteří se neusmějí, když se zmíníte o vůni praženého chmele linoucí se z pivovaru ulicemi města; je tak silná, že ji cítíte na každém kroku.

Samozřejmě pomáhá, že Guinness je naprosto úžasný a že Storehouse je tak elegantní muzeum, jak si jen dokážete představit. Jeho autoři dokázali zachytit nerozlučné spojení mezi Dublinem a jeho nejslavnějším vývozním artiklem a krásně vyprávějí příběh nápoje i města.

Dokonce si můžete zahrát v reklamě na Guinness ze staré školy, a co je nejlepší, na konci prohlídky dostanete v Gravity Baru pivo zdarma, které můžete vypít při pohledu na město.

Brémy
Když se řekne německé pivo, většině lidí se vybaví Bavorsko, a to je správné – bavorské pivo je úžasné. Ale jedno z nejlepších německých piv se ve skutečnosti vyrábí na severu Německa – Brémy nejsou jen nádherné malé město, ale také domovem piva Becks.

Dvouhodinovou prohlídku pivovaru můžete absolvovat za velmi příznivou cenu, přičemž opravdu fundovaní průvodci vám poskytnou skvělý výklad o historii pivovaru.

Nejlepší část této prohlídky? Becks jsou při ochutnávání opravdu velmi štědří. Z tohoto důvodu doporučujeme odpolední prohlídku; nebudete se cítit tak špatně, že si dopřáváte!

Brusel
Spousta lidí vám řekne, že když jste v Bruselu, prostě musíte vyrazit na pořádnou pivní exkurzi, protože je tu tolik úžasného piva, které můžete ochutnat. A mají pravdu.

Na druhou stranu, proč by měl Mohamed jezdit ke všem těm horám, když může prostě zajít do Delirium Cafe a místo toho k němu všechny ty studené, svěží, osvěžující hory přijdou? V nabídce je téměř tři tisíce různých piv (z toho asi 2000 belgických) a každý měsíc přibývají nová.

Je držitelem Guinnessova rekordu za největší nabídku piva na světě a personál baru se vyzná. Je to pivní ráj – ale co je ještě důležitější, je tu také zatraceně dobrá zábava, vždycky plno lidí a zaručeně skvělá atmosféra.

Londýn

Pivovar Camden Town Brewery vyrábí ležák od roku 2010, kdy se jeho zakladatel Jasper Cuppaidge rozhodl, že už má dost pití špatného ležáku, a začal vyrábět svůj vlastní.

Pivovar nyní vyrábí 30 000 půllitrů sladkého jantarového nektaru týdně a nejen to, od úterý do neděle otevřel Brewery Bar, kde si můžete posedět a vychutnat si všechna jejich krásná piva na čepu.

Bavorsko
V Bavorsku se vyrábí spousta opravdu skvělého piva a v regionu Horní Franky v Bavorsku je více než 200 různých nezávislých pivovarů, které vyrábějí více než 1000 různých druhů piva.

V tomto regionu je největší hustota pivovarů na obyvatele na světě a můžete si zde udělat speciální “pivní výlet” po regionálních pivovarech. Pokud se však dostanete jen do jednoho pivovaru, vyberte si Schlenkerlu. Vaří zde chutné malé pivo rauchbier neboli uzené pivo (vyráběné ze sladu sušeného v peci), kterému se vlastně přezdívá “tekutá slanina”. Je to krásné, dřevité, kouřové pivo a z lahve chutná skvěle – ale dokud jste ho neochutnali přímo ze sudu, tak jste ho vlastně neochutnali.

Düsseldorf
Nejdelší bar na světě se nachází v německém Düsseldorfu. Dobrá, nechoďte sem s očekáváním jednoho výjimečně dlouhého mahagonového pultu – ve skutečnosti jde o soubor asi 300 hospod, barů a pivovarů, které se tísní na jedné půlkilometrové trase plné dobrého piva.

Jsou oddělené, ale všechny je spojuje to, že podávají typický městský Altbier. Zákazníci vycházejí z barů na ulici a rozdíly mezi jednotlivými výčepy se stírají, protože ulice se mění v jednu velkou party.

Amsterdam
Amsterdam má silné pivní renomé – je to město, které světu přineslo piva Amstel a Heineken – ale vaří se tu mnohem víc piv než jen tyto dva pivovary.

Heineken Experience ve městě rozhodně stojí za to, ale pro bezkonkurenční a velmi chutné seznámení se světem holandského pivovarnictví se vydejte do degustačních místností Arendsnest Beer Tasting Rooms. Nabízí se zde asi 150 různých druhů piva, z nichž každé se vaří v Nizozemsku.

Výčepní jsou nejen přátelští, ale také nadmíru znalí nápojů, které podávají, a rádi pomohou zákazníkům najít pivo, které jim bude chutnat (dokonce i lidem, kteří si myslí, že jim pivo nechutná!). Pokud chcete, aby byl tento pivní zážitek co nejlepší, najděte si místo venku, abyste mohli při popíjení sedět u kanálu.

Už se vám sbíhají sliny? Vyrazte letos za pivní turistikou, která vás příjemně osvěží. Možná zjistíte, že chutné a kvalitné pivo se vaří i jinde než u nás.

U Pinkasů čepují svůj lektvar již 181 let

Publikováno:včeraZdroj:Metro.czAutor:David Halatka

Pojďte s námi do hospody, kde sedávali Jan Werich, Pepi Bican, Bohumil Hrabal i další velcí muži českého společenského života. Zahrádka hospody navíc disponuje jedinečnou klimatizací.

Nejprve se seznamte se s Tomášem Babicou, výčepní legendou hospody, kde pivo „hejčkaj“. U Pinkasů jsou hrdí na svůj primát, vždyť právě tady, kousek od Můstku, byli první, kteří v metropoli narazili sudy s plzeňským prazdrojem. Moudré rozhodnutí učinil roku 1843 Jakub Pinkas, „otec zakladatel“. Právě v těchto dnech hospoda slaví 181. výročí a na to připila řada znalců dobrého piva. Jedním z nich je i Karel Doubek, jenž praví: „U Pinkasů se vystřídaly celé generace znamenitých výčepních, třeba pan Podhorský, který běžně vynesl 15 půllitrů s načepovaným pivem ze sklepa do prvního patra s úsměvem na tváři. Totéž dokáže současná výčepní legenda Tomáš Babica, jehož si oblíbili naprosto všichni štamgasti.“ Škoda že profíka Babicu už nemohli zažít Jan Werich, Pepi Bican, Bohumil Hrabal ani další plejáda štamgastů.

Dej Bůh štěstí
Zakladatel hospody Jakub Pinkas byl původně krejčí, jenž dokonce šil roucha pro františkánský klášter přímo sousedící s hospodou. Spolupráce s františkány žije dál, při slavnostním otevření nového výčepu tak nemohl chybět farář Filip, jenž připojil své požehání.

Gotická klimatizace
Nejkouzelnějším místem hospody U Pinkasů je zahrádka uvelebená v nedostavěné lodi gotického chrámu Panny Marie Sněžné. Pavel Maurer, milovník skvělého jídla i zlatavého moku, si lebedil: „Pivo tu konstantně mají ve velmi příjemné teplotě ‚pátého schodu‘.“ Jediné, co by gastronaut Maurer vytkl, je až přílišný magnetismus onoho místa. „Mají tu jakýsi virtuální zpomalovač času,“ libuje si stálý spolupracovník deníku Metro, jehož sloupky můžete hltat každou druhou středu v měsíci. Ostatně, právě u šnytu plzně od Tomáše Babici probral s autorem tohoto textu chutnou náplň nejbližších sloupků.

Ukrajina usiluje o vlaječku na pivní mapě

Publikováno:včeraZdroj:iDNES.cz

Ukrajina se sice nemůže pochlubit tak silnou pivní tradicí, jakou mají jiné evropské státy, ale již před ruskou invazí se tamní sládci pokoušeli prosadit se svým vlastním pivním stylem jménem ukrajinský zlatavý ale. Jednačtyřicetiletá ukrajinská pivní odbornice Lana Svitanková se snaží, aby se tento styl zabydlel na světové pivní mapě. „Lidé si myslí, že jde o politiku, ale tak to není,“ říká.

Začátek války dodal úsilí ukrajinských pivovarníků i silnou symboliku. Na pípách tamních podniků se objevily speciály jako třeba Brew for Ukraine, Resist nebo Putin Huylo. Piva měla mezi zákazníky pomoci zvýšit povědomí o válce a získat i peníze na pomoc jejím obětem. V té době se také poprvé objevil termín ukrajinský zlatavý ale, resp. v anglické podobě Ukrainian golden ale, jak začali někteří sládci svá piva označovat.

Když se však o tomto pivním stylu chtěli jeho konzumenti dozvědět více, zjistili, že ukrajinské zlatavé pivo oficiálně neexistovalo. Zmínku nenalezli ani na stránkách respektované americké asociace pivovarů ani v certifikačních pravidlech pro porotce mezinárodních pivních soutěží, píše agentura Bloomberg.

Jednačtyřicetiletá Lana Svitanková se to poslední tři roky snaží změnit. Jako pivní odbornice spolupracuje s ukrajinskými pivovary a odborníky z oboru v USA, Velké Británii i zbytku Evropy. Jejím cílem je, aby získala pro tamní zlatavý ale celosvětové uznání.

Chybí pivní tradice
Ukrajina nemá valnou pivovarnickou tradici. Dlouho spoléhala na masově vyráběné světlé ležáky, jako je třeba Lvivske 1715 patřící dánskému megapivovaru Carlsberg či kyjevský Obolon Lager.

Teprve na svatební cestě v Praze v roce 2008 Svitanková objevila radost ze sladového českého tmavého spodně kvašeného piva – podle vzpomínek .z jejího blogu jí život změnila tmavá osmnáctka Master.

„Je to milostný příběh,“ říká Svitanková, když mluví o tomto okamžiku. „My nemáme žádnou specifickou pivní historii, nemáme se chuťově čeho chytit. Vychovali nás v tom, že pivo je jen jedno.“

Svitanková se proto rozhodla objevovat i jiná piva a začala psát o svých dobrodružstvích na blogu i pro různé pivní publikace. Zároveň problematiku studovala. Po složení zkoušek se stala první certifikovanou pivní porotkyní na Ukrajině.

Kouzlo koriandru
Mezitím začala ožívat i ukrajinská pivovarnická scéna. V roce 2009 vyslal dobrodružný majitel doněckého pivovaru Vasyl Mikulin svého sládka Dmytra Nekrasova do Belgie v naději, že si tam rozšíří pivní obzory.

„Vrátil se vrátil ochotný a dychtivý experimentovat s různými kvasnicemi, chmelem, a dokonce i s cukrem a kořením,“ tvrdí Svitanková. Jedním z výsledků jeho pokusů bylo silné nefiltrované pivo zlatavé barvy, které bylo mnohem chutnější a sladší než jeho belgické vzory. Sládek pak přidal pro citronový a pikantní závěr trochu koriandru, který je i jedním z hlavních ukrajinských vývozních artiklů.

Pitelné zlatavé pivo, zatím ještě bez přívlastku ukrajinské, se stalo hitem a recept se postupně rozšířil i do dalších pivovarů. V roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a napadlo Doněck, museli Nekrasov a Mikulin opustit region i svůj podnik a odejít jinam. Mikulin nakonec v Kyjevě založil pivovar Varvar, který se stal symbolem rozvíjejícího se ukrajinského řemeslného pivovarnictví.

Dostat Ukrajinu na pivní mapu
V roce 2016 nastoupila Svitanková do Varvaru jako koordinátorka akcí a ambasadorka. „Nebyla jsem nadšená,“ říká o své první ochutnávce ukrajinského zlatavého moku. „Mezi řemeslnými pivy jsem narazila na hodně podivných kousků a naučila jsem se je brát takové, jaké jsou.“

Nakonec, možná i pod vlivem rostoucí popularity tohoto piva připustila, že by na tomto stylu mohlo něco být a začala svou energii směřovat do oficiální kampaně za uznání ukrajinského zlatavého alu.

Neprve oslovila ukrajinské pivovarníky, aby zjistila, kdo tento styl vůbec vaří a jaké suroviny používá. Od všech, kteří byli ochotni spolupracovat, si vyžádala vzorky.

Napočítala asi čtyři desítky piv, která by se mohla klasifikovat jako ukrajinský golden ale, a dalších devatenáct pivovarů, které jej dříve vyráběly nebo měly v přípravě. Recepty vykazovaly podobnost v základních ingrediencích a obsahu alkoholu. Většina degustovaných vzorků chutnala relativně podobně.

Svitanková zjistila, že v roce 2021, posledním roce před plnou invazí Ruska, vypili Ukrajinci přibližně 1,25 milionu litrů svého národního zlatavého piva. To je asi 12 800 sudů, což odpovídá celému ročnímu výstavu některých menších pivovarů.

Po invazi Svitanková zdvojnásobila své úsilí a spojila se s dalšími americkými a evropskými pivovary, aby se ukrajinské zlatavé pivo dostalo ke spotřebitelům. „Začala jsem s úmyslem dostat svou zemi na pivovarskou mapu. Teď o to stojím ještě víc,“ říká.

Amerika stále váhá
V létě roku 2023 nové ukrajinské pivo Evropské sdružení pivních spotřebitelů (EBCU), které dbá o pivní rozmanitost, konečně zařadilo do seznamu pivních stylů. Loni rovněž po hlasování uživatelů nově přibylo v hodnotíci pivařské aplikaci Untappd. Americké asociace i pořadatelé mezinárodních soutěží se zatím k přijetí nové kategorie zviklat nenechaly.

„My pivní styly nevytváříme, jen reflektujeme to, co je na trhu,“ vysvětluje Chuck Skypeck, zástupce Brewer’s Association a člen výboru, který přezkoumává, vybírá a formalizuje pokyny pro pivní styly.

Svitanková ale zůstává pro svou věc přesvědčená. Na svých cestách stále rozváží plechovky s ukrajinským alem a doufá, že se jí podaří oslovit nové pivovary. Tento měsíc se plánuje zúčastnit výroční konference řemeslných pivovarů v Las Vegas, kde chce znovu oslovit sládky i porotce.

„Tohle je nejlepší i nejhorší doba, kdy to dělat,“ říká. Lidé si podle ní myslí, že jde o politiku, ale tak to není. Mladá odbornice chce, aby lidé uznávali pivní styl kvůli jemu samotnému. „Naše kultura řemeslného piva je mladá. Mít něco vlastního upevňuje naši pozici na světové scéně. Je to malý kousek naší ukrajinské identity,“ uzavírá Svitanková podle Bloombergu.

Populární pivo Šerák slaví 40 let, má vlastní expozici

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Bruntálský deníkAutor:Petr KrňávekHolba

Kdyby se někdo v hospodách na Šumpersku a Jesenicku zeptal štamgastů, jaké pivo mají nejraději, dost možná by nejčastější odpověď zněla: Šerák. Jedenáctka z hanušovického pivovaru v letošním roce slaví čtyřicet let. Její historii připomíná jedna z nových expozic v pivovarském muzeu v Hanušovicích. Jejich slavnostní otevření spolu s návštěvnickým centrem se uskutečnilo v úterý 9. dubna.

„O Jeseníky roste zájem a o hanušovický pivovar dvojnásob. Dnes si ho projde více než osm tisíc návštěvníků ročně. Zároveň rozjíždíme řadu nových projektů v péči o kvalitu piva. Chceme mít naše zákazníky kde školit, učit je čepovat a pečovat o pivo, vytvářet tak pro ně konkurenční výhodu a zároveň se zasloužit se o renesanci pivní kultury v Česku. Také potřebujeme reprezentativní prostor, kde se budeme moci potkávat se zákazníky a veřejností obecně,“ objasnil marketingový ředitel firmy Pivovary CZ Group Petr Hermély investici za téměř čtyři miliony korun.

Návštěvnickému centru dominuje rozměrný výčepní pult se siluetou Jeseníků. Za ním je na stěně znázorněn varný postup piva. Akustiku zajišťují podhledy z chmelových šišek, které jsou i originální dekorací. Dominantním prvkem v recepci je světelná stěna složená z bezmála pěti set pivních lahví.

Obměnou a modernizací prošlo i přilehlé pivovarské muzeum. „Připravili jsme novou expozici ke sto padesáti letům pivovaru Holba, které v tomto roce slaví. Zároveň máme výročí čtyřiceti let Holby Šerák na trhu. V expozici je představen její vývoj za celou tuto dobu. Další nová expozice popisuje jednu z největších turistických akcí na Moravě, pochod Pivovarská čtvrtka, pořádanou pivovarem Holba. Čtvrtka letos slaví padesát let,“ zmínil Petr Hermély.

Hanušovický pivovar Holba spolu s pivovary Litovel a Zubr spadajícími pod společnost Pivovary CZ Group před nedávnem změnil majitele. Koupila je firma Pivovary Triangl, v níž drží majoritu skupina Kofola.

„Je to jednak byznys, který má blízko tomu, co děláme. Když jste v Česku nápojář, asi není nic lepšího, co byste mohl dělat, než pivo. Zároveň jsme z tohoto regionu, já pocházím z Opavy, v Jeseníkách jsem vyrůstal. Jsou to lokální značky, které mají vysokou kvalitu, nebyly zničeny jako spousta jiných. Jsme profíci v oboru a rozhodli jsme se podržet to, k čemu máme vztah v podstatě od dětství. Pro mě je odměna, když můžu jet do tohoto pivovaru. Je to určitě mnohem krásnější cesta než po D1 do Prahy,“ objasnil generální ředitel skupiny Kofola Jannis Samaras motivaci, která vedla skupinu Kofola ke vstupu do pivovarnického byznysu.

Koupě pivovarů není v regionu jedinou investicí Kofoly. Letos v lednu dokončila koupi Pragerových sadů v Libině, které tak zachránila před vykácením.

„Koupili jsme prvních šedesát hektarů a budeme je dál rozvíjet. Doufáme, že to není konečné číslo,“ poznamenal Jannis Samaras.

Skupina Kofola působí na pěti trzích ve střední Evropě. Ve čtrnácti výrobních závodech zaměstnává 2600 pracovníků. Tržby skupiny by letos měly přesáhnout deset miliard korun.

Češi začali až živelně zkoušet, říká pivní znalec

Publikováno:před 4 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Marek Hýř

Češi pivo milují, na svůj ležák jsou hrdí. Ještě aby ne! Uznává ho celý svět. V posledních letech ale část pivařů našla zalíbení v nápojích netradičních, až trochu bizarních. Sotva jsme si zvykli na piva, jako je IPA, ale, stout či lambic, začal se strom pivních stylů ještě víc rozrůstat. Piva leží v barelech od vína, odpočívají v nádobách s malinami nebo kvasí s odrůdou obilí, která už je málem zapomenutá. Kam až sládci mohou v experimentech zajít? A kde cesta končí? Odpovědi nám pomohou hledat malé i velké pivovary. S úctou k tradici začíná naše téma rozhovorem se zastáncem „staré“ pivní školy Milanem Rambouskem.

Evoluce by měla trochu zvolnit
Máte před sebou opravdového znalce. Zkušeného odborníka z praxe. Jako redaktor ho chcete zaujmout už první otázkou. Ta musí být fundovaná a zároveň taková, že člověka hned rozpovídá... Sedím u stolu se sládkem Milanem Rambouskem. Vyučil se v budějovickém Budvaru, roky vařil pivo v Pardubicích. Spoustu let pracoval také v zahraničí. Nakonec před lety rozjel v domovském Hradci Králové minipivovar. Teď dělá hlavně pivní kurzy. Zlatavou dobrotu vám uvaří klidně ve vaší kuchyni.

Zapínám diktafon a předčítám recept, který vznikl díky kooperaci experimentálních pivovarů Barn a Crazy Clown: „Citron z předchozí várky jsme nahradili aromatičtější limetkou, přidali jsme víc ananasu, a hlavně hned dvojitou porci mrkvové šťávy! Vznikl tak chuťově plný, výrazný sour ale, kde opravdu ucítíte každou chuťovou složku... Pane Rambousku, povězte. Je tohle ještě pivo?“ Pivní znalec a velký vypravěč se jen usměje a na stůl začne vykládat listy s poznámkami a obrázkem stromu pivních stylů. „Máte hodinu nebo dvě?“ odpoví otázkou sládek. Když zjistí, že máme jen zhruba půl hodinky, nedá na sobě znát zklamání.

Geniální první otázka ztrácí šmrnc. V poznámkách mám připraveno ještě deset dalších. Během rozhovoru z nich ale nakonec padnou jen tři. Milan Rambousek vzpomíná na roky minulé a vyhlíží i pivní budoucnost. Občas ho přeruším otázkou improvizovanou. Snažím se zjistit, kdy je nápoj stále ještě pivem. Když zpětně poslouchám náš rozhovor v diktafonu, celé mi to dochází. Na moji otázku zkrátka odpověď není. Tedy alespoň nějaká jednoduchá. Ale zpět k úvodu rozhovoru. Za jeho počátek lze paradoxně považovat nikoli dotaz redaktora, ale respondenta. „O čem to moje povídání má být?“ vyzvídá sládek s úsměvem a šustí listy s poznámkami. Pro formu v textové podobě místo otázky tedy vykopávám větou oznamovací.

Papež dostal od Plzeňského Prazdroje soudek a 2024 lahví ležáku

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Echo24.czPrazdroj

Na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu přijal papež František při audienci celkem 2024 lahví plzeňského léžáku a k nim speciální dřevěný soudek. Jednalo se o velikonoční dar, který již po třinácté poslal papeži plzeňský pivovar. Plzeňský Prazdroj o tom informoval na sociální síti X.

"Posílání plzeňského ležáku do Vatikánu má svůj původ na přelomu 19. a 20. století, kdy si ho nechal dovážet na doporučení svých lékařů papež Lev XIII. Plzeňský Prazdroj na tuto tradici před lety navázal a letos už potřinácté věnuje papeži u příležitosti Velikonoc část várky plzeňského ležáku," uvedl již dříve mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář. V březnu před Velikonoci plzeňský biskup Tomáš Holub požehnal dar Vatikánu, kam ho poté zástupci odeslali. Ve středu jej osobně předali papežovi Františkovi.

Dar obsahoval 2024 lahví plzeňského ležáku, které připomínají aktuální letopočet. Spolu s nimi papež dostal také speciální dřevěný soudek s gravírovaným věnováním, který vyráběli prazdrojští bednáři. "Ti jsou pravděpodobně poslední bednářskou partou pracující přímo v pivovaru na světě," uvedl Kovář.

V Masaryčce otevřela nevšední restaurace s pivovarem

Publikováno:před 5 dnyZdroj:CzechCrunchAutor:Sára GoldbergerováFuze

Nový podnik, jehož součástí je i malý pivovar, se rozprostírá na třech patrech a 1 400 metrech čtverečních. A až se otevře zahrádka, usadí až 520 lidí.
Březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem – tak tahle pranostika letos rozhodně neplatí, protože duben nás přivítal počasím ryze letním. A zdá se, že s vysokými teplotami přišla do Česka i vlna gastronomických novinek a akcí, proto je čerstvé vydání newsletteru Deli nebývale tučné. Vyrazit můžete do barů, do nové kavárny, na degustační večeři i do nové restaurace, jejíž součástí je skleněná varna na pivo.

Fuze
V nepřehlédnutelné pražské Masaryčce, kde se to postupně zahušťuje rozličnými gastronomickými koncepty od kaváren až po cukrárny, nově otevřel podnik Fuze. A nejde o žádné ořezávátko, jelikož se rozprostírá na 1 400 metrech čtverečních na třech patrech a k sezení má 320 míst. Ta navíc co nevidět rozšíří i venkovní posezení, které restauraci rozšíří o dalších 200 míst. Za podnikem ale stojí gastronomická skupina Gare Restaurants, která má v portfoliu například restaurace La Gare nebo Les Moules – na velké provozy je tak vedení zvyklé.

Jak název Fuze napovídá, koncept nové restaurace vychází ze spojování různých přístupů. Zdejší kuchyni, do které mohou hosté nahlédnout, velí šéfkuchař Luděk Munzar. Na menu se rozhodl smísit lokální suroviny a asijské chutě, najdete na něm tak například hovězí tatarák se smaženou rýží, kachní kroketu s kimčchi, ale také dršťky, které tady oproti českému zvyku grilují. Na menu hrají důležitou roli také mušle, a to vzhledem ke spojitosti s již zmíněnou restaurací Les Moules. Polední menu je pak o něco střízlivější a z velké části ho tvoří české klasiky či chody s letmým asijským dotekem.

Specialitou je tady čtveřice hliněných pecí umístěná ve vrchní části restaurace, které se tradičně využívají v Indii. „Ty kombinují výhody otevřeného ohně a pece. Maso pečeme v celku podle principu od čumáčku po ocásek při teplotě 450 stupňů Celsia. Získává tak vůni ohně, ale zároveň zůstává šťavnaté,“ vysvětluje šéfkuchař. Větší skupiny hostů dostanou maso naservírované doprostřed stolu a budu ho moct sdílet.

Důležitým elementem, který zároveň padne do oka hned při vstupu do restaurace, je skleněná varna na pivo, jediná svého druhu v Česku. „Čepovat se bude místní ležák, tmavé i svrchně kvašené pivo a sezonní speciály,“ upřesňuje sládek Aleš Paik, který má zdejší pivovar na starosti. Výstav je plánovaný na 1 500 hektolitrů ročně. Kromě klasiky v podobě dvanáctistupňového ležáku si tady můžete dát i tmavou čtrnáctku nebo specialitu v podobě polotmavého uzeného piva. Nutno ale podotknout, že jeho uzená chuť je velmi decentní a příjemná.

Za odvážným interiérovým pojetím Fuze stojí pražské architektonické studio Pizingers Morix. Jeho tým pomocí různých stavebních materiálů a prvků prostor efektivně rozčlenil a zútulnil. Stěny zdobí výrazné kobercové tapiserie ze studia Masopust, ti všímavější neminou výzdobu na podlahách a stolech od Tomáše Javůrka a na zdech graffiti od Davida Strausse. Interiér v budoucnu oživí také výhled do přilehlého parku, který vznikne na střeše vlakového nástupiště.

Novinek na české gastronomické scéně je ale mnohem více. Pokud si chcete přečíst o těch dalších, podívejte se na poslední vydání newsletteru Deli.

Česká piva v prodeji přebila slovenská

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Deník NAutor:Ivan Haluza

Jedničkou v prodeji piva na Slovensku už není místní dcera Heinekenu, ale firma Plzeňský Prazdroj Slovensko z koncernu Asahi. Důvodem je mimo jiné rostoucí popularita českých značek na úkor slovenských.

Dceřiná firma nizozemského Heinekenu s pivovarem v jihoslovenském Hurbanově byla přes čtvrtstoletí nejsilnějším prodejcem piva na Slovensku. Ale loni ji poprvé přeskočil její největší konkurent, kterým je firma Plzeňský Prazdroj Slovensko v rukou japonského koncernu Asahi.

Donedávna tržní dvojka, která má pivovar ve východoslovenském Velkém Šariši, se tím pochlubila v tiskové zprávě. Podle ní prodej na Slovensku loni vzrostl o 1,3 procenta na 1,67 milionu hektolitrů piva. Celkově se přitom výroba piva v zemi snížila o více než šest procent na tři miliony hektolitrů, což souvisí s klesající spotřebou.

Za úspěchem Plzeňského Prazdroje stojí i to, že Slováci více sahají po českých pivech a prodej domácích značek klesá. A právě Plzeňský Prazdroj Slovensko stojí hlavně na prodeji českých značek, přestože některé vyrábí přes licenční dohody přímo v Šariši a v jeho portfoliu jsou i slovenská piva Smädný mních a Šariš.

Na převážně domácích slovenských značkách stojí naopak byznys dnes již druhého Heinekenu.

Změna na pozici tržní jedničky má však i další důvody, které Denníku N podrobněji popsal nejvýše postavený výkonný manažer slovenského Prazdroje Martin Grygařík.

Minipivovary vládnou Budějovicku, boom zažívá i jižní Morava

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Deník.czAutor:Petr Vaňous

V Česku v současnosti dle statistik celníků funguje 573 minipivovarů. V přepočtu na sto tisíc obyvatel vévodí s číslem 7,66 pivovaru statistikám Jihočeský kraj. Na nejvíce minipivovarů pak lidé při svých toulkách po Česku narazí v Jihomoravském a Středočeském kraji, kde jich je shodně 78.

Kdyby byl Karel Infeld Prácheňský z legendární hry Divadla Járy Cimrmana Záskok pivařem, jistě by si na větu „V Českých Budějovicích by chtěl žít každý,“ odpustil repliku: „Tedy kromě mě.“ Právě okolí jihočeské metropole je totiž pro pivamilovné lidi místem zaslíbeným. Funguje zde 49 pivovarů, na 100 tisíc obyvatel jich tedy připadá hned 7,66.

A kdo by čekal, že na druhém místě se umístí Plzeňský kraj, který spolu s Jihočechy nechal zapsat pivní kulturu na seznam českých nemateriálních kulturních statků, byl by na omylu. Se svými 37 minipivovary, tedy v přepočtu 6,4 pivovaru na 100 tisíc obyvatel, se umístil „až“ na pátém místě.

Mezi dva zástupce zapsané pivní kultury se vmísil i kraj, který má člověk spíše spojený s vinicemi než humny a spilkou. Na třetím místě je jím Jihomoravský kraj (6,58 pivovaru na 100 tisíc lidí). Ostatně právě jižní Morava opanovala, spolu se středními Čechami, celkovou tabulku počtu minipivovarů na svém území. Oba regiony mají shodně 78 pivovarů.

„Když to trošku odlehčím, tak se u nás pije jeden den z tupláku a druhý z decáku. Oba nápoje se totiž krásně doplňují. A jak mi říkají sami vinaři, občas si musí tu kyselinku spláchnout pivem,“ osvětlil velký výskyt pivovarů na jižní Moravě Martin Vrba z jihomoravského pivovaru Mazák v Dolních Bojanovicích.

Na druhém místě se umístil Královéhradecký kraj, který má se svými 37 minipivovary v přepočtu 6,73 pivovaru na sto tisíc obyvatel.

Jak dopadla Praha?
Zajímavostí také je, že hlavní město Praha, kam na pivo míří spousta zahraničních turistů, je se svými 61 pivovary (4,61 na 100 tisíc lidí) až na osmém místě. „Určitě tak neplatí závislost, že s ekonomickou vyspělostí regionu roste počet minipivovarů,“ okomentoval tabulku pivovarský expert z České zemědělské univerzity v Praze Tomáš Maier.

Analytici z Celní správy České republiky spočítali i to, kde pivovarníci nejvíce přispívají do státního rozpočtu. „V loňském roce se na spotřební dani u piva vybralo takřka 300 milionů korun. Nejvíce, přes 70 milionů korun, vybral Celní úřad pro Středočeský kraj. Na druhém místě se s 52,5 miliony korun umístil Královéhradecký kraj a na třetím je Vysočina se 42 miliony,“ informovala mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Prudičová.

Více jich vzniká, než zaniká
I když je v Česku již přes 500 minipivovarů, jejich boom v minulých letech mírně ochladl. Přesto více nových pivovarů vzniká, než jich zanikne. „Ještě před dvaceti lety si zasvěcenci mysleli, že hranice pěti set pivovarů bude i strop. Jenže tuto metu pivovary překročily před dvěma lety a v poslední době není nereálný ani počet tisíc pivovarů. Tím by se počtem přiblížily k situaci za první republiky, kdy na území dnešního Česka působilo asi 1400 pivovarů,“ konstatoval předseda Sdružení přátel piva Tomáš Erlich.

Staropramen spouští kampaň 12. hráč

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Pivovar StaropramenAutor:Markéta Friedl, PRStaropramen

Staropramen je hrdým partnerem České fotbalové reprezentace. S nastupující pivní sezonou a blížícím se mistrovstvím Evropy ve fotbale spouští kampaň 12. hráč. Ta ukazuje, že fanoušci, kteří si rádi vychutnají kvalitní pivo, k fotbalu prostě neodmyslitelně patří. Značka při této příležitosti vydává i limitovanou fotbalovou edici plechovkového piva Staropramen 12. K dispozici bude v obchodech od druhé poloviny května a objeví se na ní zástupci fotbalové reprezentace.

Nový spot bude k vidění v TV i na sítích
Staropramen ke kampani natočil nový reklamní spot, který je o fotbale, pivu a české povaze. „Staropramen dlouhodobě prezentujeme jako značku oslavující českou náturu, není to jinak ani u nového spotu,“ říká David Zappe, marketingový ředitel společnosti Pivovary Staropramen. „Pracujeme s českou houževnatostí, jsme nad věcí, trošičku ironičtí sami k sobě. Důležité je zůstat pozitivní: ať už je to jakkoliv, my to zvládneme,“ popisuje Pavla Ličková, brand manager. Připomíná, že Češi se nevzdávají, ať už se zrovna daří nebo ne. A neplatí to jenom o fotbale.

Ve spotu jsou kromě hlavního aktéra Hynka Čermáka k vidění i fotbalové hvězdy Tomáš Souček, Jindřich Staněk a Tomáš Holeš nebo sládci Staropramenu – Jan Řehůřek, Jan Špaček, Rudolf Schaffer, Marek Hrdlička a Michal Meduna.

Reklamní spot je k vidění v televizi i na sociálních sítích od 8. dubna. Kampaň také poběží v online, tisku, rádiu, PR, directu, instore a AR/VR, a to až do srpna 2024.
Odkaz na spot na YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=V4iWyMF8MGk

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.15.04.2024 12:4810.637/10.637