Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Rekvalifikační kurzy VÚPS

Publikováno:před 4 dnyZdroj:VÚPSAutor:Ing. Jaromír Fiala

Akreditované Rekvalifikační kurzy VÚPS - přihlášky do dalšího běhu kurzu Pivovarnické a sladovnické práce, který bude zahájen 14. října 2021 v Praze i v Brně (dle zájmu uchazečů) a do kurzu Sanitační technik nápojových cest, který bude zahájen 11. října 2021 v Praze a je možné zasílat do konce září 2021 (po dohodě do začátku kurzů). Novinka - oba kurzy probíhají kombinovanou formou - - tj. menší část pouze teoretické výuky probíhá distančně (přes Teams), větší část teoretické výuky a celá praktická část prezenčně.

Kurzy probíhají dle akreditace MŠMT, stačí ukončené střední vzdělání (maturita není třeba). Výuka probíhá v mikrobiologických a analytických laboratořích VÚPS, školících prostorech Výzkumného senzorického centra, čtvrtprovozních a poloprovozních pivovarech. Lektory jsou zaměstnanci VÚPS a pracovníci z pivovarsko - sladařské praxe.

Další informace naleznete na stránkách www.beerresearch.cz v sekci Vzdělávání, školení - Rekvalifikační kurz.

V Rožmberku nad Vltavou rekonstruují panský pivovar

Publikováno:před 4 hodinamiZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

V Rožmberku nad Vltavou na Českokrumlovsku začala rekonstrukce panského pivovaru. Náklady na obnovu objektu, který vybudovali v 16. století Rožmberkové, se pohybují v řádech desítek milionů korun.

V minulosti v budově byl i známý hotel, který postavil v 19. století šlechtický rod Buquoyů. Předpokládané dokončení nedávno zahájeného projektu je v příštím roce, řekl novinářům investor Martin Neudörfl.

"Naším cílem je úplná obnova vaření piva, hostince i slavného hotelu, včetně rozšíření výroby o pekárnu, čokoládovnu a lihovar spolu se zřízením ústřední prodejny regionálních produktů. V rámci obnovené výroby chceme respektovat nejen novodobé trendy a aktuální poptávku, zvláště v případě sportovních piv, nýbrž i historické tradice jižní Šumavy, přičemž právě vztah obnoveného pivovaru k našemu regionu bude určujícím směrem v naší filozofii,“ uvedl Neudörfl.

Dodal, že výnosem z prodeje piva chce projekt podpořit financování hradní stráže v Českém Krumlově - takzvané Schwarzenberské granátnické gardy. Založil ji Neudörflův syn, jenž je zároveň jejím hejtmanem. "Pivovar Rožmberk po staletí zásoboval svým proslulým bílým pivem nejen tabule pánů z Růže a hrabat z rodu Buquoyů, ale i prostých obyvatel jižní Šumavy. V jeho hostinci se nad rožmberským pivem scházeli šumavští sedláci, jihočeská smetánka i národní buditelé, přičemž za první republiky se z něj stalo srdce kulturního života někdejší českojazyčné menšiny,“ uvedl Martin Neudörfl mladší.

O objekt, v němž pivovar, hotel a restaurace vzniká, mělo v minulosti zájem město Rožmberk. Zastupitele však vždy při rozhodování o koupi odradily vysoké náklady na rekonstrukci. Pivovar mohli od státu získat i bezúplatným převodem, ale ten je podmíněný tím, že objekt nebude mít komerční využití. Aktuální plány související s renovací město Rožmberk vítá. „Jedná se o jednu z výrazných dominant Rožmberka. Město aktivně spolupracovalo již v průběhu přípravy projektu a Martin Neudörfl má plnou podporu města. Jde o jeden z projektů, který by mohl pomoci rozšířit striktně letní turistickou sezonu také na jaro a podzim,“ uzavřel starosta Rožmberka Bohuslav Čtveráček (Rožmberk plus).

Na budějovickém výstavišti začíná pivní festival

Publikováno:před 4 hodinamiZdroj:Rozhlas.czAutor:Jan Kopřiva

Celkem 1200 různých piv ochutnají tento týden degustátoři v Českých Budějovicích. Na výstavišti v pondělí začíná soutěžní odborná část 31. ročníku Mezinárodního pivního festivalu. Ani letos na něm nebudou navzdory celosvětovým problémům s pandemií koronaviru chybět výrobci piva ze zahraničí.

„Přijedou z Polska, Maďarska, Běloruska, Ruska, samozřejmě z Německa, Španělska a Holandska,“ vyjmenovává evropské účastníky ředitel festivalu Alois Srb.

Do soutěže se přihlásily i pivovary ze zámoří, například z Thajska nebo Japonska. „Letos přijede také sedm pivovarů z Brazílie. To je, myslím, něco, co nikdo nezažil, a myslím, že i pro náš pivovarský průmysl, pro prezentaci a dodávání technologií do Brazílie je to obrovský úspěch,“ dodává Alois Srb.

Pivního festivalu se letos zúčastní 180 pivovarů, které se v soutěži O zlatou pivní pečeť utkají v 36 různých pivních kategoriích. „Začíná být zájem i o takové druhy piva, které třicet let nebyly žádané. To je pivo s nízkou alkoholovou stupňovitostí, i stolní pivo tedy začíná být pro konzumenty zajímavé, až samozřejmě po ty nejsilnější speciály,“ uvádí ředitel festivalu.

S hodnocením soutěžních vzorků piva bude až do pátku pomáhat přes 400 vyškolených degustátorů. A pivo bude moci chutnat i veřejnost. „Veřejná část začíná v pátek v poledne, pivovary budou točit na hlavní trase v areálu výstaviště, hudební část je v Pivovarské zahradě. V pátek i v sobotu zavřeme ve dvě hodiny po půlnoci,“ říká mluvčí českobudějovického výstaviště Michaela Čeňková.

Letos se veřejná část mezinárodního pivního festivalu bude kvůli pandemii koronaviru odehrávat výhradně venku. Festival vyvrcholí v sobotu večer vyhlášením vítězů degustační soutěže O zlatou pivní pečeť.

Litoměřice chtějí opravit další části bývalého pivovaru

Publikováno:před 4 hodinamiZdroj:Rozhlas.czAutor:Jan BachoríkLitoměřice

Litoměřice budou pokračovat v opravě někdejšího měšťanského pivovaru. Podle odhadů města vyjde rekonstrukce další části areálu na víc než 100 milionů korun.

Městu má pomoci s financováním dotace na oživení nevyužívaných průmyslových ploch, tzv. brownfieldů. Zastupitelé už podání žádosti schválili.

Dotace by podle zastupiteli schváleného usnesení mohla dosahovat zhruba 60 milionů korun. Víc než 40 milionů pak má dát na opravu další části bývalého pivovaru město.

Podobnou dotaci využily Litoměřice i pro opravu prvních budov v areálu, kde vznikl i malý pivovar. Práce tehdy vyšly zhruba na 22 milionů korun.

V Rožmberku nad Vltavou začala rekonstrukce panského pivovaru

Publikováno:před 4 hodinamiZdroj:Budějcká Drbna

V Rožmberku nad Vltavou na Českokrumlovsku začala rekonstrukce panského pivovaru. Náklady na obnovu objektu, který vybudovali v 16. století Rožmberkové, se pohybují v řádech desítek milionů korun. V minulosti byl v budově i známý hotel, který postavil v 19. století šlechtický rod Buquoyů. Předpokládané dokončení nedávno zahájeného projektu je v příštím roce.

„Naším cílem je úplná obnova vaření piva, hostince i slavného hotelu, včetně rozšíření výroby o pekárnu, čokoládovnu a lihovar spolu se zřízením ústřední prodejny regionálních produktů. V rámci obnovené výroby chceme respektovat nejen novodobé trendy a aktuální poptávku, zvláště v případě sportovních piv, nýbrž i historické tradice jižní Šumavy, přičemž právě vztah obnoveného pivovaru k našemu regionu bude určujícím směrem v naší filozofii,“ uvedl investor Martin Neudörfl.

Dodal, že výnosem z prodeje piva chce projekt podpořit financování hradní stráže v Českém Krumlově - takzvané Schwarzenberské granátnické gardy. Založil ji Neudörflův syn, jenž je zároveň jejím hejtmanem. „Pivovar Rožmberk po staletí zásoboval svým proslulým bílým pivem nejen tabule pánů z Růže a hrabat z rodu Buquoyů, ale i prostých obyvatel jižní Šumavy. V jeho hostinci se nad rožmberským pivem scházeli šumavští sedláci, jihočeská smetánka i národní buditelé, přičemž za první republiky se z něj stalo srdce kulturního života někdejší českojazyčné menšiny,“ uvedl Neudörfl mladší.

O objekt, v němž pivovar, hotel a restaurace vzniká, mělo v minulosti zájem město Rožmberk. Zastupitele však vždy při rozhodování o koupi odradily vysoké náklady na rekonstrukci. Pivovar mohli od státu získat i bezúplatným převodem, ale ten je podmíněný tím, že objekt nebude mít komerční využití. Aktuální plány související s renovací město Rožmberk vítá. „Jedná se o jednu z výrazných dominant Rožmberka. Město aktivně spolupracovalo již v průběhu přípravy projektu a Martin Neudörfl má plnou podporu města. Jde o jeden z projektů, který by mohl pomoci rozšířit striktně letní turistickou sezonu také na jaro a podzim,“ uzavřel starosta Rožmberka Bohuslav Čtveráček (Rožmberk plus).

Sládek upozorňuje na nesmysly, které národ pivařů nestaví do dobrého světla

Publikováno:před 7 hodinamiZdroj:ČtiDoma.czAutor:Martin Druhý

Na dně půllitru člověk pravdu většinou nenajde, i když hledá a zkoumá jedno dno sklenice za druhým. Češi se rádi označují za velké znalce zlatavého moku, realita je ale často odlišná. Jak je to tedy s tloustnutím po pivu, co se myslí desítkou a dvanáctkou a co je pravdy na výmluvách pivovarů, že pivo sice dobře uvaří, ale může ho zkazit hospodský?

Nejčastější mýty a pravdy okomentovali odborníci od fochu. Protože kdo jiný může věci uvést na pravou míru než ti, kteří jsou přímo u zdroje. Nechceme vám ale kazit iluze. Takže pokud chcete zůstat ve sladké (vlastně hořké) nevědomosti, dál už raději nečtěte.

Desítka má deset procent alkoholu a dvanáctka dvanáct
Ne! Tak tohle je poměrně rozšířený omyl. Pokud by ve "dvanáctce" bylo 12 % alkoholu, tak bychom už po jednom kousku vypadali pěkně pod obraz. Čísla 10, 11, 12 a podobně označují stupňovitost piva, která je, velmi jednoduše řečeno, dána množstvím sladu použitého k jeho výrobě. Pokud je pivo označeno jako 12, obsahuje mladina 12 procent sladových látek, především cukrů.

„Mladina je meziprodukt při výrobě piva, který opouští varnu. Neobsahuje žádný alkohol, ten vzniká až během hlavního kvašení činností pivovarských kvasnic. A čím je tato stupňovitost vyšší, tím je pivo i chuťově plnější, což poslední dobou vyhledává čím dál více lidí,“ vysvětluje sládek Pavel Zítek a dodává: „Obsah alkoholu pak závisí na koncentraci cukru v mladině (dříve původní stupňovitosti) a mírou jeho prokvašení. Například naše desítka má 4,3 procent a dvanáctka 5,2 procent alkoholu.“

V zakaleném (nefiltrovaném) pivu je víc minerálů
Pravda! To, že je pivo zakalené, ještě neznamená, že je zkažené (tedy pokud na něj nekoukáte skrz špinavé sklo půllitru). Zakalené je například pivo, které na konci výroby neprošlo filtrací. „Z nefiltrovaného piva totiž nebyly odděleny pivovarské kvasinky, proto je chuťově bohatší a obsahuje i více vitamínů skupiny B i minerálů. Vyšší obsah minerálních látek závisí na množství přítomných kvasinek,“ potvrzuje Věra Hönigová z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

Sládek pivo vaří, výčepní ho dělá
Pravda! Zní to jako pradávná výmluva pivovarů, vážně to tak je. Když ochutnáte pivo přímo v pivovaru a to samé v hospodě, kde ho řádně neskladují nebo nečistí trubky, je to sakra rozdíl. V mnohých hospodách je pivo skvělé, jako byste ho pili u nás v pivovaru. Některé hospody však potřebují péči o pivo a dovednost čepování zlepšit.

„Tam, kde je zájem, se snažíme pomoci. Učíme výčepní pivo čepovat a starat se o něj. Vždyť je to hrozná škoda, když si lidi na pivu nepochutnají,“ říká Pavel Zítek, který pracoval dlouhá léta jako sládek a nyní jako zkušený pivovarský jezdí po českých a moravských hospodách a školí výčepní, jak se o pivo starat a jak ho správně čepovat.

Po pivu se tloustne
Ne! Tedy to jsou řeči. Naopak, na zvyšování váhy má vliv nárazové pití většího množství alkoholu a samozřejmě nedostatek pohybu. Pivo je spíše koktejl nutričně významných látek.

„Je pravda, že hořké chmelové látky obsažené v pivu podporují trávení a zvyšují apetit. Takže se spíše tloustne po jídle, které člověk povzbuzen pitím piva sní. Pro zajímavost: energetická hodnota výčepního piva je pouze asi 130 kJ/100 ml, zatímco červené víno má dokonce 300 kJ/100 ml,“ dodala Hönigová.

Menu párované s pivními speciály ve Fortelu

Publikováno:před 3 dnyZdroj:České nápojeStaropramen

Smíchovská novinka na gastronomické scéně – restaurace Fortel od pivovaru Staropramen – nabídne exkluzivní menu šéfkuchaře Pavla Berkyho. Od 20. září se bude párovat s pivními speciály Smíchovského výběru. Událost vyvrcholí akcí pro širokou veřejnost 30. září, kdy bude Pavel Berky vařit v otevřené kuchyni.

Zatímco loni na podzim se za posezením do hospod a restaurací kvůli vládním opatřením téměř nemohlo, letos Staropramen v rámci spolupráce se semifinalistou televizní soutěže MasterChef 2020 Pavlem Berkym připravil pro restauraci Fortel jedinečné menu.

Od 20. do 30. září mají smíchovští i přespolní možnost ochutnat originální pochoutky moderní gastronomie vytvořené přímo pro párování s jedinečnými pivy Smíchovského výběru – Extra Chmelenou 12, Nefiltrem Pšeničným a Granátem. „Propojení kuchařského umění Pavla Berkyho s výběrem piv smíchovských sládků si mohou hosté exkluzivně vychutnat pouze ve Fortelu. Stejně jako Pavel představuje čerstvý vítr v moderní gastronomii, Smíchovský výběr je zákazníky vítaným obohacením české pivní scény. Dohromady pak tvoří neopakovatelný gastronomický zážitek,“ říká o spolupráci junior brand manažer značky Staropramen Karolina Janouchová.

Pavel Berky je mladá tvář na dynamické gastroscéně. Do hledáčku širší veřejnosti se dostal díky semifinále soutěže MasterChef v roce 2020. Jeho lásku a cit pro vaření a netradiční recepty ukáže v rámci spolupráce se značkou Staropramen na třech neotřelých receptech, z nichž každý je uvařený přímo na míru konkrétnímu pivu ze Smíchovského výběru.

Přijďte s přáteli zažít jedinečnou atmosféru nové smíchovské restaurace a potěšit i své chuťové buňky!

Češi změnili pivní návyky. Obyčejné pivo už tolik netáhne

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Seznam ZprávyAutor:Iva Špačková

Covid změnil pivní zvyklosti. Standardní piva hrají prim, ale na vesnicích zesiluje spotřeba piv z blízkých varen. Díky této podpoře nemusely minipivovary v covidu zavírat a někde jim i významně rostl odběr.
Článek

Venkovské prodejny vsadily v pandemii na lokální minipivovary a sázka se jim vyplatila. Prodej piva jim „díky“ zavřeným hospodám významně rostl a velký vliv na to měly právě místní minipivovary.

„Loni nám stouply prodeje piva v průměru o téměř 13 procent, letos rostou zatím 17procentním tempem. Novým silným trendem je prodej piv z regionálních pivovarů, často umístěných na ‚dohled od komína‘. Jejich prodeje rostly až o desítky procent a dnes představují v některých obchodech až pětinu všech prodaných piv,“ říká Lukáš Němčík, šéf rozvoje sítě družstevních prodejen COOP, která provozuje zhruba 2 500 převážně venkovských obchodů.

Nabídka místních piv se liší v jednotlivých obchodech region od regionu, některé jich nabízejí i desítky a mají různé zkušenosti s chutí obyvatel konzumovat místní produkci. Největší boom zaznamenává obchodní družstvo v Ústí nad Orlicí, které má pod sebou zhruba 100 konzumů.

Regionální piva v nich začalo nabízet před pěti lety. Zákazníkům tehdy nabídlo tři značky pivovaru Rychnova nad Kněžnou, dnes spolupracuje s 15 lokálními pivovary a kupujícím nabízí zhruba 70 různých regionálních piv, například Letohradského jelena, Černého medvěda, Žamberského kance nebo třeba Rampušáka, Barona a Agenta.

„Boom začal už před pandemií, ale covid ho umocnil tím, že jsme se snažili pomoci minipivovarům, které zůstaly bez možnosti prodeje v hospodách. Brali jsme to na začátku spíš jako charitu, ale pak jsme byli příjemně překvapeni, jak dobře se to byznysově povedlo. Devadesát procent prodejů sice spadá na velké pivovary, ale desetina už patří malým. Jsou i prodejny, kde prodeje tvoří až čtvrtinu pivního sortimentu a v jedné dokonce polovinu,“ pochvaluje si Miloslav Hlavsa, ředitel družstva Konzum.

Podle něj však nemusí pro všechna území platit stejný recept. „My se obecně hodně zaměřujeme na nabídku lokálních potravin obecně a zákazníci si na to už zvykli a vyhledávají to. Takže když jsme rozšířili nabídku piva, začali ho kupovat. V téměř 20 prodejnách jsme zřídili takzvanou pivotéku, kde nabízíme desítky různých regionálních značek. V Žamberku a Ústí nad Orlicí jich je dokonce šedesát,“ popisuje šéf družstva s tím, že by jejich počet chtěl zdvojnásobit.

Mezi roky 2019 a 2020 stouply podle něj prodeje lokálních piv ve venkovských konzumech extrémně – o 100 až 150 procent. Po rozvolnění rostou nadále, meziročně podle místa o dvacet až třicet procent. Že je však každý region jiný, ukazuje další síť prodejen v rámci COOP Jednota, spotřební družstvo České Budějovice. I ona se snaží podpořit regionální dodavatele, kteří se na jejím celkovém sortimentu podílejí více než čtvrtinou, růst prodejů lokálních piv byl však mezi lety 2019 až 2020 mnohem mírnější – na úrovni pěti procent.

Velký nárůst je podle Hlavsy dán tím, že místní berou nákup regionálních výrobků jako podporu firem, lidí a prodejen v místě, kde bydlí, a zároveň velmi rádi zkoušejí nové věci. Mnozí začali kupovat dražší piva nad 100 korun i jako dárek ostatním na oslavy. Tyto motivy popisuje i osmačtyřicetiletý zákazník z Ústí nad Orlicí.

„Nabídka v pivotékách je extrémně široká, nikde jsem nic podobného neviděl a postupně se tím propíjím. Zkouším různá piva podle nálady, někdy lehčí, někdy těžší, někdy spodně kvašená, jindy svrchně kvašená, někdy více chmelená a jindy zase méně – piva mají úplně jiné chutě než piva z komerčních pivovarů. Je to, jako když pijete víno, i zde poznáváte řadu odstínů. Dvakrát jsem pivo koupil jako dárek, protože mají i nádherné lahve. Mělo to úspěch,“ říká Radek Mačát. I pro něj je důležité, že koupí lokálního piva podporuje místní podniky. „Ano, dává mi to velký smysl,“ potvrzuje.

Jak konkrétně se daří jednotlivé podniky v regionu podpořit, ukazuje příklad Pivovaru Neratov. Ten začal vařit první piva před třemi lety, v roce 2019 vystavil 1 000 hektolitrů a kromě hospod je prodával i v deseti konzumech. Pak přišla pandemie a pivovar se obával, co bude dál. Družstvo Konzum ale od něj začalo odebírat piva více, lidem chutnalo, a tak navzdory nulovému prodeji surového piva v sudech vzrostly prodeje piva v lahvích natolik, že i s otevřeným e-shopem uvařil loni Neratov o 500 hektolitrů více. Svou produkci nyní prodává v 70 konzumech.

„Je to nádherné a pro byznys úplně skvělé. V létě jsme dokonce museli prodej piva přes e-shop zastavit, protože nešlo uspokojit všechny zákazníky. Za letošek očekáváme, že vystavíme 2 000 hektolitrů piva,“ říká ekonomický ředitel Pivovaru Neratov Antonín Nekvinda.

A jak se v regionech dařilo velkým pivovarům? Plzeňskému Prazdroji stouply v síti COOP za rok 2020 prodeje o 13 procent a zařadila se tím mezi jeho nejrychleji rostoucí prodejce. Zároveň se ukázalo, že zákazníci jsou v regionech více konzervativní, což je podle něj vidět například na prodeji nealkoholických ochucených piv či plechovkových piv. Obě tyto kategorie rostou, ale v porovnání s celostátním průměrem je to zhruba poloviční tempo. Vesničtí pivaři se dnes už také nespokojí jen s levnými pivy, ale výrazně u nich roste i obliba ležáků, tedy 11stupňových a 12stupňových piv.

Nárůst zájmu o ležáky potvrzuje i Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS). „Je to dlouhodobý trend. V roce 2020 byl jejich podíl 49,5 procenta, výčepního piva se vyrobilo 45,9 procenta a roste i podíl nealkoholických piv,“ říká výkonná ředitelka ČSPS Martina Ferencová. Co se týče obalů, je podle ní jednoznačně nejoblíbenější pivo ve skleněné lahvi. Loni jejich podíl tvořil 46 procent, 15 procent připadl na plechovky, 12 procent na PET lahve, dvě procenta na cisterny a spotřeba sudů, jejichž obliba zesiluje, tvořila 25 procent.

Rostoucí prodeje piva v sudech potvrzuje i pivovarnická jednička. Plzeňský pivovar letos dodává chlazené sudy zhruba do 120 prodejen COOP, což je oproti loňsku o čtvrtinu více. „Tento počet plánujeme zdvojnásobit. Největší poptávka je po 30litrových sudech, roste však zájem i po 15litrových sudech,“ říká Josef Jukl, manažer pro klíčové zákazníky Plzeňského Prazdroje. Rostoucí zájem o 15litrové soudky potvrzuje i pivovarnická dvojka – Pivovary Staropramen. Vedle nich jim roste spotřeba ležáků, ovocných pivních mixů a piv v plechovkách.

Měšťanský pivovar v Poličce staví další čistírnu

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Vodárenství.czPolička

Pivovar plánuje obnovu přetlačného sklepa. Původní ocelové tanky budou vyměněny za nerezové. ČIANEWS to sdělil předseda správní rady Karel Witz s tím, že aktuálně byla dokončena konstrukce nové střechy na budově Pivovarského muzea. V něm je v plánu vybudování Pivního baru.

Wintz dále uvedl, že v průběhu roku 2021 pivovar také investoval do výstavby druhé dvouokruhové čistírny odpadních vod, která je téměř hotová. Na pozemku pivovaru byly provedeny další dva průzkumné vrty jako zdroje vody. Během minimálně jednoho roku by měly být dle Witze osazeny a odzkoušeny.

Budova pivovaru byla postavena v roce 1865, v roce 1948 byla znárodněna. V roce 1994 po restituci a navrácení potomkům původních majitelů vznikl z provozu Pivovar Polička Měšťanský pivovar v Poličce.

Prodat klenot Budvar? Ani náhodou, ujišťují jihočeští lídři stran a hnutí

Publikováno:před 3 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Lukáš MarekBudvar

Je to už tradice. Před volbami do Poslanecké sněmovny vždy někdo z vrcholných politiků otevře téma prodeje Budějovického Budvaru. Jiné to není ani letos. Jihočeští lídři krajských kandidátek však privatizaci odmítají.

Šéf Pirátů Ivan Bartoš či předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová by se možné privatizaci národního podniku nebránili. Domnívají se, že stát by pivovar neměl provozovat. Naopak předseda lidovců Marian Jurečka prodej jednoznačně odmítá.

MF DNES proto oslovila lídry všech 18 jihočeských kandidátek, aby se jich zeptala na jejich postoj ve věci světoznámého pivovaru. Všechny odpovědi, které dorazily, byly jednoznačné.

„Národní poklad, klenot, rodinné stříbro, v žádném případě neprodávat.“ To se v reakcích opakovalo hned několikrát.

„Jsem zásadně proti privatizaci Budvaru. Je zřejmé, že pouze jeho držení v rukou státu brání likvidaci značky známé po celém světě,“ reagoval například lídr ČSSD Ondřej Veselý.

A podobně mluvila i jednička Zelených Dana Kuchtová. „Neexistuje žádný relevantní důvod, proč Budvar prodávat. Naopak, jako národní pivovarnický podnik je důkazem toho, že i stát může dobře podnikat a hospodařit,“ uvedla mimo jiné.

Také Kuchtová zdůraznila ochranné známky Budvaru, které jsou vázané na národní podnik. „Jakákoli transformace by mohla znamenat další složité spory,“ doplnila.

Ty vede českobudějovický podnik s pivovarnickým gigantem Anheuser-Busch InBev prakticky už přes sto let a po celém světě se mnohokrát soudily o registraci ochranné známky, etikety Budweiser Budvar.

Jasně se vyjádřili i lídři největších parlamentních stran. „Budvar by měl určitě zůstat národním podnikem, protože je to rodinné stříbro, jedno z posledních, které stát ještě má,“ konstatoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), jenž je jedničkou na jihu Čech.

U ODS je to Jan Bauer, který napsal, že tato otázka vůbec není na stole. „A to nejen z důvodu nevyřešených známkoprávních sporů. Osobně bych ale ocenil větší dárcovskou angažovanost Budvaru v souvislosti s projekty v Jihočeském kraji,“ napadlo ho.

Regionální lídr Pirátů a STAN Lukáš Kolářík reagoval, že pivovar prodávat nechtějí. „Je sice otázka, zda by stát měl vařit pivo, když mu paradoxně nepatří ani základní služby, například elektřina a voda, ale když ho vaří, tak nevidím důvod v tom nepokračovat,“ uvedl.

Budvaru se loni dařilo
Rozepsal se také Ladislav Vrabel, lídr Otevřeme Česko normálnímu životu. I on se domnívá, že má podnik zůstat v rukou státu. „Pokud vlastníte jakýkoli majetek, který časem hodnotu neztrácí, ale naopak zvyšuje, nebudete se jej přece zbavovat. Necháte jej pro vaše děti,“ napsal mimo jiné. Navíc podle něj existuje riziko, že prodej by mohl být spojený s korupcí.

„Je to tradiční produkt, díky němuž znají Česko a Budějovice po celém světě. Prodej tohoto podniku by proto byl krátkozraký,“ zdůraznila Ivana Kerlesová, jednička Přísahy, a Budvar označila za rodinné stříbro.

Je pravdou, že i přes složité koronavirové období se pivovaru dál daří. Důkazem jsou výsledky za rok 2020. Meziročně Budějovičtí zvýšili výstav piva o tři procenta na celkový objem 1,731 milionu hektolitrů. To je nejvyšší výstav v historii pivovaru. A stejné to bylo i v případě vývozu. Tržby dosáhly rovněž rekordních 2,812 miliardy korun.

Budvar putuje do téměř 80 zemí světa. Tradičně nejvýznamnějšími exportními trhy jsou Německo, Polsko, Slovensko, Rusko a Spojené království. Více než 90 procent vývozu tvoří klasický ležák Budweiser Budvar Original.

I loni pokračoval pivovar s modernizací, která začala v roce 2015. Na investice před rokem vynaložil 410 milionů korun a do provozu uvedl novou lahvovou linku.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.09.2021 12:489.122/9.122