Únětický pivovar se zpočátku řadil mezi minipivovary, tedy ty, které mají roční výstav piva do 10.000 hektolitrů, ale díky rostoucí výrobě "přerostl" do vyšší kategorie a zařadil se mezi malé a střední pivovary.

První várka piva v obnoveném Únětickém pivovaru byla slavnostně uvařena 15. května 2011. Pivovar byl v Úněticích u Prahy postaven pravděpodobně roku 1710, v roce 1951 se ale tehdejší historie únětického pivovarnictví na dlouhá léta uzavřela a objekt sloužil jako sklady. O obnovu pivovaru se zasloužili jeho současní majitelé manželé Tkadlecovi.

Vlastníkem pivovaru byla téměř po celou dobu Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, která jej však většinou pronajímala. Největší rozkvět únětického pivovarnictví nastal v druhé polovině 19. století. Po znárodnění po roce 1948 bylo vaření piva postupně utlumeno. Brány únětického pivovaru se znovu otevřely v červnu 2011 a nyní pivovar vaří a prodává spodně kvašenou dvanáctku a desítku, během roku také u různých příležitostí nabízí různé speciály. V areálu funguje i restaurace s kapacitou přibližně 100 míst a venkovní zahrádkou, konají se zde různé kulturní akce.

Únětický pivovar se zpočátku řadil mezi minipivovary, tedy ty, které mají roční výstav piva do 10.000 hektolitrů, ale díky rostoucí výrobě "přerostl" do vyšší kategorie a zařadil se mezi malé a střední pivovary. Před pandemií koronaviru navařil únětický pivovar ročně zhruba 15.000 hektolitrů piva. V České republice únětické pivo čepují v téměř dvou stovkách hospod a restauračních zařízení, na čepu je však i na Slovensku, v Dánsku, Švédsku či Itálii.

Před třemi lety byla v pivovaru modernizována varna. Byla zvolena varianta zvýšení výkonu přidáním dvou nádob (vystírací a rmutovací pánev), tak, aby celou obsluhu (14-16 várek za 4 dny) zvládl jeden pracovník pivovaru a to včetně přípravy šrotu, výhozu mláta a kalů, spílání a zakvašování mladiny. Došlo tak ke zvýšení výkonu o 20 % a úspoře mzdových nákladů.

Režim varny je nyní plně automatický, ručně ovládané jsou nadále procesy šrotování, výhoz mláta, dávkování chmele, výhoz kalů a příprava spílacího potrubí. Řídicí systém musí zajistit souběžný běh výroby různých receptur bez nutnosti potvrzování jednotlivých kroků. Součástí automatizace varny je sběr dat, jejich archivace a reporting a rovněž automatické generování varního listu. K výhodám patří i nižší energetická náročnost výroby a lepší využití odpadního tepla.

Začít podnikat od píky zpravidla nebývá jen tak. Štěpán Tkadlec (44) se o tom přesvědčil, když před osmi lety začal křísit „slávu“ 300 let starého únětického pivovaru. „Původně jsem si říkal, že je to dost naivní představa,“ říká zpětně. Dnes je ředitelem prosperujícího pivovaru, který své produkty vyváží třeba do Itálie a do Švédska.

Štěpána Tkadlece záliba v pivu během mládí přivedla ke studiím na Vysoké škole chemicko-technologické, kde studoval obor pivovarství a sladařství. Jak se správně vaří pivo, zjišťoval během výuky nebo po praxích v různých pivovarech. Nakonec zakotvil ve smíchovském Staropramenu. „Z každého pivovaru jsem získal různé zkušenosti. Ale práce ve Staropramenu mi dala opravdu moc,“ nezastírá. Jednoho dne se však rozhodl zkusit štěstí s vlastní značkou.

Pozvolné začátky
Pivovar v Úněticích existoval už zkraje 18. století. V roce 1951 však po znárodnění jeho činnost na dlouho ustala a areál rok od roku pustl. „Dlouho jsme jezdívali kolem, protože bydlíme v Roztokách, a ten zanedbaný a stále chátrající objekt nás zaujal,“ vysvětlil pan Tkadlec, proč se nakonec rozhodl k pokusu o obnovu chodu únětického pivovaru. „Původně jsem si říkal, že je to dost naivní představa, ale nakonec se nám ji podařilo uskutečnit.“

Začátky podle pana Tkadlece byly krušné. „Areál jsme přebírali v opravdu chmurné době, konkrétně v prosinci 2010. Tenkrát bylo navíc hodně sněhu, takže pustý a zanedbaný pivovar působil spíše jako areál duchů. Hodně jsem se děsil, jestli jsem udělal dobře. Ale na každém začátku jsou běžné obavy,“ prozradil majitel pivovaru. Ve výsledku se objekt v Úněticích podařilo zrekonstruovat a obnovit zde činnost, ke které byl původně určen. Výdaje na to padly nemalé, zato uspokojení pociťuje pan Tkadlec veliké.

Pivo jako za starých časů
„Prvním naším cílem bylo zavedení výroby v malé kapacitě, abychom vůbec viděli, jestli se uchytíme na trhu,“ vysvětlil pan Tkaldec. „Uvařit dobré pivo není jen tak. Je to dáno souborem několika faktorů, mezi které patří použití surovin, technologie, receptura, šetření piva i osobní přístup sládka. Je důležité, aby si všechno sedlo tak, jak má. Obecný postup při vaření piva je vlastní snad všem pivovarům, ale každý přitom má určité nuance, díky kterým se pak chuť těch piv liší.“

V České republice je v současné době hodně pivovarů. „Každý spotřebitel si mezi nimi umí najít ta piva, která mu chutnají a která ne, ale ten proces prosazení vlastní značky je bezesporu těžký. Ne vždy se to povede. My jsme na to měli štěstí,“ uvedl ředitel. Hodně tomu napomohla nová receptura prvního sládka Vladimíra Černohorského, která vycházela ze 70. a 80. let 20. století. „Takže se dá říci, že jde o typické české pivo,“ dodal Štěpán Tkadlec. Původní receptura se nedochovala, protože komunisté veškerou dokumentaci během 50. let zlikvidovali.

Pokaždé stejné pivo? Skoro
I když mají velké i malé pivovary ustálenou recepturu na vaření piva, přesto se v každé várce najdou droboulinké odchylky. Běžný konzument je však sotva kdy postřehne. „Tvorba piva je živý proces. Sládek pracuje s přírodními surovinami, takže ty várky se pokaždé mohou lišit, ale cílem je, aby ty várky byly pokaždé stejné,“ vysvětlil ředitel.

Sám by přitom mohl být autorem receptury. Zatím se na to však necítí. „Během studií na VŠCHT jsme měli k dispozici školní pivovar, takže nějakou praxi jsem si osvojil tam nebo po jiných pivovarech, ale mé znalosti jsou přesto spíše teoretické. Pravý sládek musí vědět i z praxe, co a jak má dělat,“ uznal pokorně. Více se proto věnuje obchodu a řízení podniku, i když kvalitu piva se současným sládkem Janem Humbertem konzultuje.

Inspirace u konkurence
Dnes je po celé republice řada velkých i malých pivovarů. Podle pana Tkadlece je to jedině dobře. „Člověk, který pivovarství vystudoval, nemá patent na uvaření dobrého piva. Dnes není problém si lecco načíst, doma si to vyzkoušet, a když se to povede, převést tu domácí recepturu do nějaké standardizované výroby,“ popsal šéf pivovaru, který sám konkurenční piva ochutnává. „Je to pro mne inspirující, protože se mohu poučit například v tom, jak se něčeho vyvarovat, nebo co například dělat lépe,“ dodal.

Libují si Švédi i Italové
Ročně pivovar v Úněticích navaří okolo 15 tisíc hektolitrů piva, což jej stále řadí spíše mezi ty menší. Přesto si své „štamgasty“ nalezl. „Největší odbyt máme zhruba v rozsahu 30 kilometrů,“ uvedl ředitel s tím, že únětické pivo jde na odbyt zejména v Praze. Naopak nejvzdálenější místo, kde únětické pivo v České republice čepují, je poblíž Třeboně. K nalezení je však i na Slovensku, v Itálii nebo dokonce ve Švédsku. Až tam sahá dopad jednoho skeptického snu.

„Na základě našich osobních a mnoha lety prověřených zkušeností jsme dospěli k závěru, že naše Únětická 10°je vhodná především k celodennímu popíjením třeba při práci na zahradě nebo při sportu. Oproti tomu Únětická 12° je vhodná k nezávaznému večernímu popíjení s reálnou pravděpodobností těžšího rána. Proto při příležitosti výročí první várky spojujeme obě výhody a vaříme výroční desítku, která je vhodná na večírky začínající už ráno,“ píšou na svých webovkách manželé Tkadlecovi z Únětického pivovaru.

Únětická výroční desítka má původní stupňovitost 10,7%, obsah alkoholu je 4,4 % a hořkost se udává 32 jednotek EBC. Únětický pivovar začal vařit pivo v květnu a vystavovat v červnu 2011.

Pivovar je z roku 1710, tak to stojí ve sklepě
První ověřená zmínka o výrobě piva v této obci nedaleko hlavního města pochází z roku 1557. Ve starých kronikách stojí: „Tehdy dobré pivo vařili i kanovníci v Úněticích.“

Pivovar zde byl postaven pravděpodobně roku 1710. Usuzuje se tak podle letopočtu, který je vytesán v základovém pilíři v prostorách sladovního humna, kde se dnes nachází Pivovarský výčep. Vlastníkem pivovaru byla téměř po celou dobu Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, která jej však po většinu času pronajímala.

K největšímu rozkvětu únětického pivovarnictví došlo v druhé polovině 19. století, kdy se dlouhodobým nájemcem stal sládek Alexandr Kottler, působil zde téměř 32 roků. Podle přehledu o výrobě piva v 10 pivovarech smíchovského okresu z roku 1897, byl Únětický pivovar třetím největším v tomto regionu a jeho roční výroba dosáhla 21 600 hektolitrů piva.Únětický pivovar výrobu ukončil v březnu 1949.

V Úněticích mají vlastní měnu
V dnešní nejisté době přichází Únětický pivovar s trvalým řešením, se stabilní měnou na základě pivního indexu, která jako jediná měna nepodléhá inflaci a zaručí, že naše pivo se v budoucnu pro vás již nezdraží. Tato měna může to být i jistým druhem důchodového připojištění. To vše zajistí Únětická unce.

Za jednu Únětickou unci pořídíte 0,5l Únětického piva všude tam, kde je tato měna zavedena. Poctivě raženou měděnou minci si můžete zakoupit za prodejní cenu půllitru únětické dvanáctky v Restauraci Únětického pivovaru. Cena unce je dnes 39 korun a do zítřka se měnit nebude. To, že za Únětickou unci dostanete své pivo i po letech, Vám garantuje Únětický pivovar.

Aktuální seznam podniků, kde akceptují Únětické unce:
Hospůdka U zvířátek, Caffe Bar Eiffel a u Šraněk – vše Roztoky, U Lasíků – Únětice, U Drahušky – Přední Kopanina, U Pavouka – Praha 4, Hospůdka Regina – Praha 10 a Večerní kavárna Souterrain – Praha 2.

● V Úněticích nabízejí beerburger, pivovarský guláš či sladový chléb.
● V pivovarské restauraci se všechno točí kolem piva, pivo se míchá i do masa, ze kterého se připravuje domácí beerburger.
● Podívejte se, jak se v tamním pivovaru připravují pečená hovězí žebra.

Před pěti lety otevřený pivovar ve středočeských Úněticích vsadil na tradiční chuť českého piva a místo svrchně kvašených speciálů vaří tradiční desítku a dvanáctku, které dodává do devadesáti podniků v Praze a okolí.

Pivo se v Úněticích vařilo od 16. století, pivovar patřící svatovítské kapitule vznikl v roce 1710 a fungoval až do roku 1949. Obnoven byl po dlouhých šedesáti letech, konkrétně v roce 2011, a o rok později byla v zajímavém barokních interiéru otevřena také pivovarská restaurace, jejíž šéfkuchař Lukáš Nechyba se snaží při vaření využívat pestrou škálu pivovarnických produktů, od piva až po mláto a slad. Do restaurace se vejde zhruba sto hostů, dalších osmdesát míst je připraveno na venkovní zahrádce ve dvoře pivovaru.

Salát z utopenců
Stálá nabídka není příliš rozsáhlá, potěší chuťovky k pivu, ať už je to uleželý romadur naložený v oleji s bylinkami, škvarková pomazánka se sladovým chlebem či netradiční utopencový salát s cibulí a feferonkou. Nechybějí ani oblíbené vuřty pečené na pivu či studený česnekový bůček s jemnou meruňkovou hořčicí. Každý pátek se na pivu pečou vepřová kolena, která jsou k dispozici jen v omezeném množství (a všechna se během večera sní), stejně jako středeční pečená vepřová žebírka a čtvrteční hovězí žebra.

Kančí krk na pivu
Zhruba dvakrát do měsíce se připravují další pivní speciality, jako je třeba pivovarské kyselo s houbami a klobásou či kančí krk konfitovaný v únětické dvanáctce a servírovaný se špenátovým pyré a bramborovými noky ochucenými rozmarýnem. Prostě a jednoduše, v pivovarské restauraci se všechno točí kolem piva, pivo se míchá do masa, ze kterého se připravuje domácí beerburger, vepřová kotleta se nakládá do pivní marinády a guláš s uzenou paprikou se podlévá místní dvanáctkou. Pokud chcete mít pivo pouze v půllitru, a nikoliv na talíři, můžete si objednat jemné řízky z vepřové panenky obalené v parmazánové strouhance, které se servírují s lehkým bramborovým salátem, případně vsadit na telecí líčka připravená s kořenovou zeleninou na víně.

Pivní tvaroh
Pivo se ovšem používá také při přípravě dezertů, neboť v nabídce jsou domácí lívanečky s pivním tvarohem (tedy tvarohem našlehaným s pivem) a borůvkovým přelivem, kterým sekundují nugátové knedlíčky obalené v perníku a podávané se zakysanou smetanou.

● V Úněticích nabízejí beerburger, pivovarský guláš či sladový chléb.
● V pivovarské restauraci se všechno točí kolem piva, pivo se míchá i do masa, ze kterého se připravuje domácí Beerburger.

Před pěti lety otevřený pivovar ve středočeských Úněticích vsadil na tradiční chuť českého piva a místo svrchně kvašených speciálů vaří tradiční desítku a dvanáctku, které dodává do devadesáti podniků v Praze a okolí.

Pivo se v Úněticích vařilo od 16. století, pivovar patřící svatovítské kapitule vznikl v roce 1710 a fungoval až do roku 1949. Obnoven byl po dlouhých šedesáti letech, konkrétně v roce 2011, a o rok později byla v zajímavém barokních interiéru otevřena také pivovarská restaurace, jejíž šéfkuchař Lukáš Nechyba se snaží při vaření využívat pestrou škálu pivovarnických produktů, od piva až po mláto a slad. Do restaurace se vejde zhruba sto hostů, dalších osmdesát míst je připraveno na venkovní zahrádce ve dvoře pivovaru.

I když dětem pivo do ruky nepatří, v Únětickém pivovaru se na ně myslí! Během dvou lednových víkendů sem zavítá divadlo s klasickými pohádkami trochu jinak! Na konci ledna Roztokami a Úněticemi projde znovu masopustní průvod. Bude to strašidelné!

Klaunské pohádky pro malé i velké!
Během neděle 14. ledna a následně také 24. ledna vždy od 14 hodin se půda Únětického pivovaru promění v dětské divadlo, akorát místo herců se rolí ujmou klauni! Hrát se budou klasické pohádky tak trošku jinak. Vstup na obě pohádky je zdarma.

Během první neděle se můžete těšit na Červenou Karkulku, kterou zná každý. "Klauni Jeníček s Mařenkou jí však znají trochu jinak. Jak by to vypadalo, kdyby vlk byl vegetarián? Nebo kdyby si babička vlka nechala coby domácí zvíře? Nebo kdyby Karkulka cestou snědla a vypila všechno, co bylo v košíku? Klaunská pohádka, ve které je všechno jinak. Klaunská pohádka je určena dětem a jejich rodičům," klauni z Klaunského divadla Jeníčka a Mařenky. Představení je interaktivní a není určeno pouze dětem, ale i rodičům.

Během druhé neděle pivovarskou půdu navštíví klauni znovu s pohádkou O Smolíčkovi a Budulínkovi. "Klauni Jeníček s Mařenkou ji však vypravují trochu jinak. Jak by vypadalo, kdyby měl Budulínek alergii na hrášek? A skutečně je Smolíček pacholíček, nebo je to pěknej pacholek. A co by se stalo, kdyby se jelen zamiloval do jedné z Jezinek," nastiňují netradiční děj klauni. Pohádka je akční a interaktivní, je určena pro děti od 3 let i pro jejich rodiče.

Roztocko-únětický masopust
Nebojácné děti a dospělí se mohou těšit na trochu strašidelnější akci, na masopust, který se chystá na sobotu 23. ledna 2016. "Roztocko-únětický masopust má dlouholetou tradici. Každoročně se ho účastní kolem 2000 lidí z blízkého i dalekého okolí. Působivé průvody masek se potkávají v podvečer na Holém vrchu a odtud dále davy lidí proudí právě do Únětic, kde jsou oslavy zakončeny tradičním veselím - slaví se většinou až do rána. Od roku 2011, kdy byl pivovar znovu otevřen, se aktivně podílíme na zajištění občerstvení jeho návštěvníků. Tradicí se také stala výroba a distribuce Masopustního speciálu z Únětic," uvádějí majitelé Únětického pivovaru.

"Tradičně-netradiční lidová slavnost; veselý, barevný, bouřlivý, hravý, mystický a bombastický průvod maškar z Roztok u Prahy do Únětic pořádáme už podevatenácté," uvádějí členové roztockého spolku Roztoč. "Maškary se setkávají ve 13.00 na zámku v Roztokách (Středočeské muzeum) a po korunovaci nejkrásnější a nejvypečenější ze všech roztockých dívek, Královny masopustu, se vydávají v čele s ní bujarým průvodem. Vítány jsou maškary jakéhokoliv věku, rasy, pohlaví a tvaru," upřesňují.

Speciálem je šestnáctistupňové pivo
Masopustním speciálem je "únětický boček" neboli Světlý Bock 16°.
Bockbier vařili němečtí sládkové v 15. století. Jednalo se o silné svrchně kvašené pivo. V 18. století pak vařili toto pivo mnichovští sládci z okresu Einbeck. Pivu se říkalo ein Bock (kozel). Bock se vařil k příležitostem Vánoc, Masopustů a nebo Velikonoc.

"Únětický bock je světlou variantou nazývanou maibock nebo helles bock, zlatavé až měděné barvy. Chuť je výrazně sladová s medovou plností a nepatrným karamelovým nádechem. Chmelová hořkost je z počátku potlačena dominantními složkami chuti a pak vyšší plností. V doznívání se pak projeví jemná, lahodná hořkost, charakteristická pro Únětické pivo," uvádějí Únětičtí.


Program masopustu v pivovaru
14.00 NARAŽENÍ MASOPUSTNÍCH SPECIÁLŮ VE STODOLE
14.30 Masopustní průvod na Holý vrch a zpět
18.30 MASOPUSTNÍ VESELICE – VINTAGE WINE - Pražská skupina kombinující keltskou a irskou hudbu s rockovým základem
NA ČEPU: Únětická 10°, Únětická 12° a Masopustní 16°
Program si také můžete stáhnout!

Před třemi lety byla v Úněticích znovu zavedena tradice oslav posvícení. Pivovar se při té příležitosti stává dějištěm lidové posvícenské zábavy. Letošní posvícení se bude slavit tuto sobotu, 16. srpna.

Začíná odpoledne, kdy je připraven od 10 hodin turnaj smíšených dvojic v líném tenise, následuje ve 14 hodin naražení Posvícenského speciálu – žitné 11,5° a o hodinu později vystoupí harmonikář.

V 17 hodin bude odhalena socha Jana Nepomuckého a od 18 hodin začne taneční zábava v pivovarské stodole, na kterou je vstup zdarma.

Na posvícení se bude také soutěžit, a to v pečení koláčů.

Příjem koláčů v pivovaru proběhne od 12 do14 hodin.

Celý den se také můžete povozit Úněticemi na koňském povoze.

Pivovar v Úněticích, které leží hned za severními hranicemi Prahy a jsou častým cílem či zastávkou pražských výletníků, začal razit měděné mince. Únětické unce jsou k mání za prodejní cenu dvanáctky v Restauraci Únětického pivovaru v den jejího nákupu.

Za Únětickou unci dostanete své pivo i po letech, garantuje pivovar. Aktuální kurz unce je 34 korun, což je prodejní cena dvanáctky v Restauraci Únětického pivovaru. I kdyby Únětické pivo v budoucnu podražilo, pivo za nyní zakoupenou minci bude stát 34 korun.

„V dnešní nejisté době přichází Únětický pivovar s trvalým řešením, se stabilní měnou na základě pivního indexu, která jako jediná měna nepodléhá inflaci a zaručí, že naše pivo se v budoucnu pro vás již nezdraží. Tato měna může být i řešením důchodového připojištění,“ uvádí spolumajitel pivovaru Štěpán Tkadlec.

Za unci lze pořídit pivo nejen v pivovarské restauraci, ale také v těchto podnicích: Hospůdka Zvířátka a Caffe Bar – EIFFEL v Roztokách, U Lasíků – Únětice a U Pětníka v Dejvicích. Ještě letos se seznam podniků, které budou novou měnu akceptovat, rozšíří. Mohlo by jich být celkem zhruba patnáct.

Již 11. ročník tradičního přespolního běhu z Únětic do Roztok a zpět pro děti a dospělé o Únětickou 10 ° a limču se koná 12. –13. října. Více informací www.behej.com/zavod/9548-beh-o-unetickou-10 V Únětickém pivovaru jsou připraveny dýňová polévka se zakysanou smetanou, grilovaná krkovička s dýňovým zelím a bramborovým knedlíkem, krůtí steak s grilovanou zeleninou a dýňovým pyré, dýňový koláč s mandlemi.

První pivo se vařilo v Úněticích již v 16. století. První zmínka o výrobě piva v obci pochází z roku 1557. Podle starých letopisů zde dobré pivo vařili kanovníci.

Samotný pivovar byl postaven kolem roku 1710. Usuzuje se tak podle letopočtu, který je vytesán v základovém pilíři v prostorách sladovního humna, kde se dnes nachází Pivovarský výčep. Vlastníkem pivovaru byla téměř po celou dobu Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, která jej však po většinu času pronajímala.

K největšímu rozkvětu únětického pivovarnictví došlo v druhé polovině 19. století. Podle přehledu o výrobě piva v 10 pivovarech smíchovského okresu z roku 1897 byl Únětický pivovar třetím největším v regionu a jeho roční výroba dosáhla 21 600 hektolitrů piva (průměrný výstav tehdy činil 7000 hl za rok). Už v té době v Úněticích využívali parostrojní pohon.

K místnímu pivovaru patřil také rybník západně od obce, odkud provoz v zimě získával led. Rozvážku piva do okolí zajišťoval pivovar svými koňskými povozy, později svým nákladním automobilem.

Sílící tlak konkurence na začátku 20. století způsobil pivovaru problémy; stagnaci umocnilo i umístění mimo průmyslové město. Z 1.světové války se podnik už nikdy nevzpamatoval.
Poválečná a prvorepublikové léta byla sice o něco lepší, ale o staré slávě si mohl pivovar nechat jen zdát. Další rána přišla s Protektorátem; roku 1942 byl pivovar zakonzervován. Po roce 1945 se činnost pivovaru podařilo obnovit a zmodernizovat, ale jen nakrátko; roku 1948 byla do Únětic dosazena správa ze smíchovského Staropramenu. Pivovar byl začleněn do svazku Rakovnicko-kladenských pivovarů, ale v březnu 1949 definitivně výrobu ukončil. Fungoval pak ještě chvíli pod hlavičkou Smíchovského pivovaru, v roce 1951 se ale historie únětického pivovarnictví uzavřela a objekt sloužil jako sklady.

V březnu 2010 se pod vedením manželů Tkadlecových začal připravovat projekt na znovuzrození Únětického pivovaru. Byla založena akciová společnost Únětický pivovar, která odkoupila objekt pivovaru. Stavební úpravy začaly bezprostředně poté. Budovu bylo nutné upravit tak, aby vyhovovala legislativním a technologickým požadavkům výroby piva; současně byl kladen důraz na zachování původní atmosféry objektu. V rámci rekonstrukce byly vybudovány přípojky plynu, vody a kanalizace. V dubnu 2011 byla zahájena instalace nové technologie. První várka Únětického piva byla uvařena v květnu a v červnu 2011 se slavnostně otevřely brány pivovaru; byla zahájena jeho novodobá historie. Na jaře roku 2012 byla výroba rozšířena a otevřel se i zrekonstruovaný Pivovarský výčep.

V prvním roce provozu se Únětickému pivu dostalo hned několika ocenění. Pivovar byl v roce 2012 zařazen mezi Českých 100 nejlepších v oboru zemědělství a potravinářství.
Úspěšný provoz prokázal význam výběru nejkvalitnějších surovin a jejich zpracování podle tradičních receptur pivovarskými odborníky s dlouholetou praxí. Na neposledním místě je špičkové technické vybavení pivovaru, které umožňuje stoprocentně kontrolované vedení výrobního procesu, včetně dodržování všech zásad hygieny, nezbytné pro výrobu kvalitního nápoje.
Nosným programem je Únětická desítka a Únětická dvanáctka. Desítka navazuje na tradici poctivého českého piva, které bylo v minulosti velmi oblíbené. Únětická dvanáctka je skladbou surovin i jejich kvalitou totožná. Postup výroby zaručuje ve finále vysokou kvalitu hotového piva.

„Naším stálým cílem je navázat na historickou tradici Únětického pivovaru a oblibu místního piva, udržet malý, ale silný regionální pivovar, který bude vařit poctivé a kvalitní pivo,“ říkají provozovatelé pivovaru, manželé Tkadlecovi.

Únětice se nachází v okrese Praha-západ, v údolí Únětického potoka zhruba 8, 5 km severozápadně od Prahy. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1125. Po roce 1770 zde byl postaven nový kostel, fara i hospodářský dvůr. V letech 1870-1882 zde Čeněk Ryzner objevil a prozkoumal pohřebiště z rané doby bronzové.