Začali vařit pivo doma v malém hrnci, později si vyčlenili celou místnost a dnes funguje v Novém Strašecí Kétající pivovar Strašák. Jeho majitelé či možná tvůrci piv a domovarníci Jan Simon a Martin Kalina začali vařit v roce 2013. Dnes mají za sebou osmapadesát várek. Se svým pivo vařením chtěli létat od jednoho minipivovaru k druhému, ale prozatím se usadili ve slánském Antošovi. V současné době se snaží získat dotaci z EU, a pokud jim tento žáměr vyjde, budou vařit pivo ve svém vlastním minipivovaru přímo v Novém Strašecí na zahradě pivária.

Dřevní začátky
Informace o pivu včetně prvního receptu získali na internetu a něco málo čerpali z knih, byť jan Simon přiznává, že nebylo a není příliš mnoho času číst: "Dnes už mám pivovarniskou knihovničku zaplněnou odbornými publikacemi, ale čtu je jen málokdy."
Svůj prní recept se snažili dovést k dokonalosti a a trvalo jim prý zhruba šestnáct várek, než pochopili, že vařit jeden recept pořád dokola, byť s různými obměnami, není pro ně to pravé. "Jakmile jsme konečně zkusili svrchní kvašení, zjistili jsme to, co říkali všichni - bylo to jednodušší, příjeměnší a s lepšími výsledky. Jak se začalo více dařit, přišli myšlenky na rozšíření výroby, abychom mohli spojit koníček s prací. Do té doby jsme při vaření popíjeli minulé várky, nepracovali systematicky a potom zjišťovali, že zůstáváme na místě. Lidé nám sice pivo chválili, ale my věděli, že musíme zabrat," pokračuje.
Ochutnávka piv z předchozí várky prý bývala poměrně smrtící, protože jim obvykle vyšla patnáctistupňová či vyšší a navíc byla piva dost prokvašená, tudíž se pila jako jedenáctka, ale sílu měla na sedmnáctku.

Krása v jednoduchosti
Vzhledem k tomu, že od začátku měli tito mladí mužové plán, že si jednou postaví ve Strašecí minipivovar, řekli si, že vše musí začít brát zodpovědně. "Takže jsme i přestali pít v průběhu vaření a dáme si třeba jen na konci, kdy už je jasné, že se nedá nic pokazit," směje se Jan. Od původního receptu se pochopitelně dávno odchýlili a hodně jej prý vylepšili.
"Právě nedávno jsem si říkal, jak jsme to tak vůbec mohli někdy dělat. A to nás ještě čeká zlepšená filtrace ch,mele, která zatím není příliš dobrá. Původně jsme pivo vařili zhruba šestnáct hodin i více. Když jsme postup vychytali, vaříme deset hodin s úklidem a pivo je mnohem lepší. Takže to, že v jednoduchosti je krása, platí i zde," dodává.

Úspěch i odvrácená strana
Domovarníci či létající vařiči piva mají za sebou už čtyři republikové soutěže a ve třech z nich zabodovali. Jedno druhé místo a nakuřovaného Dymu, dvě třetí místa za Strašák Ležák a pšeničnou ipu Mummy Inca a třetí místo za nakuřovaný ležák Lidický Rauchbier.
"Jak jsme začali jezdit, na každé soutěži jsme něco brali kromě poslední. Zúčastnili jsme se čtyř kategorií, ale nezískali jsme vůbec nic. Věděl jsem, že to byla kvalitní piva, takže jsem z toho byl velmi rozladěný. Uchoval jsem od každého vzorku něco a dával jsem ochutnat sládkům a dalším odborníkům. Všichni mi potvrdili, že jsou podařená, takže dodnes nevím, čím to bylo. Ale bylo mi to opravdu hodně líto," ličí Jan i nepříjemnou zkušenost.

Názvy
ENT 16% Amber IPA, Faun 13% Citra IPA, Augustin 11% Vídeňský Ale. To jsou jen některé z názvů piv Létajícího pivovaru Strašák. podle Jana vždy musí mít název nějakou spojitost s pivem a především s použitými surovinami. "ENTa jsme například pojmenovali podle chuti, přišel nám takový zemitý, jeho hořkost byla drsná, kůrovitá. A protože máme Strašáka, vycházíme v názvech především z mytologie strašidel."
ENT bylo premiérové pivo a ačkoliv se svoji silou není na celovečerní popíjení, Novostrašečtí a okolní ho patrioticky a rychle vykoupili. Ale zatím nejúspěšnějším byl Faun Citra IPA.

Aroma jahod
V plánu je prý IPA 13, která bude stejná jako Faun, ale s původně japonskou odrůdou chmele Sorachi Ace.
"Faun je mé nejoblíbenější pivo z těch, co jsme zatím uvařili. Ale IPA se Sorachi Ace je ještě kontroverznější než Citra IPA. Je z chmele, který rozděluje lidi na skupiny. Ti, kteří jej mají rádi, vyhledávají z něho vařená piva po pivovarech, ale pro druhou skupinu je to pivo téměř nepitelné. Podobně to v podstatě vnímají i sládci, proto z něj vaří jen málokdo. Jeho vůně by se dala přirovnat ke kopru a kokosu," prozrazuje Jan.
Strašečtí domovarníci prý rozhodně nemají v plánu dělat ovocná nebo kořeněná piva. Aroma získávají jen díky chmelům. "Dnes jsem byl v Antošovi degustovat druhou várku ENTa. Minulý týden tam bylo trošku diacetylu, ale dnes jsem byl hodně překvapený z jeho až jahodového aroma. To se nám zatím stalo jen jednou u podobného piva, ale ležením se to vytratilo. Proto chceme tohle pivo dostat ven co nejdříve."