Historie a současnost Pivovaru Staropramen

Ve druhé polovině 19. století začali obyvatelé pražského předměstí Smíchov pociťovat, že jim chybí pivo. Vařilo se jen v centru, což nestačilo. I vzchopili se smíchovští podnikatelé k činu a 23. října 1869 založili na vltavském břehu akcionářský pivovar. Stojí tam a vaří dodnes. Už za tři roky otevřeli na dvoře restauraci Na verandách. Také je tam dodnes a můžete do ní zaskočit.

● Proslulé jméno Staropramen dostal pivovar až v roce 1913 po jednom ze svých piv. Prosperoval a v roce 1932 už byl největším výrobcem pěnivého moku u nás. pivovarTen pravý kvas však měl teprve přijít. V předválečných letech 1933 až 1937 došlo k boomu. Vše se zvětšovalo a modernizovalo. Například přibyly varny a sudy nahradily ocelové tanky.

● Jenže vypukla válka a ta výrobě ani chvílím u půllitrů nepřeje. Přišel mír a s ním další rána – znárodnění. Staropramen byl začleněn do národního podniku Pražské pivovary. Ovšem pivo si Čechům netroufne vzít žádný režim… Na sklonku padesátých let se na své místo vrátily měděné kádě, které byly ukryty před nacisty. V roce 1960 překročila produkce milion hektolitrů za rok. A milionů přibývalo.

● Po revoluci v roce 1989 se národní podnik vrátil do podoby akciové společnosti. Proběhla monstrózní rekonstrukce, byla instalována jedna z nejlepších a největších varen v Evropě. Zvládne 3 000 000 hektolitrů piva ročně. Dnes je Staropramen součástí pivovarské skupiny MolsonCoors, vývozcem do 30 zemí a významnou hybnou silou pražského společenského života. Jeho curriculum vitae píšete i vy. Tak v sobě napěňte nějakou tu kapitolku. A ať má říz!
Zdroj:Stránky 'Pivovaru Staropramen' 2016


Více na stránkách pivovaru

Jdeme na Smíchov! To nyní řeknou všichni milovníci piva Staropramen světlý

Publikováno:před 3 dnyZdroj:ŽENA-IN.czStaropramen

Staropramenu světlý zná nejen v Praze, ale i ve zbytku republiky snad každý. Není divu, vždyť je vlajkovou lodí pivovaru již 140 let. Málokdo už ale ví, že právě Smíchovský pivovar je místem, kde se na konci 19. století utvářel standard klasické české desítky. Dílo sládka Michaela Trnky se stalo vzorem pro celou kategorii a nyní přichází na trh v novém hávu a s lidovým názvem Smíchov. Spojení „zajít si na Smíchov” tak už napříště nemusí znamenat jen pouhý výlet na Prahu 5.

„Jedno Smíchovské!” Tak si již tradičně objednávají štamgasti Staropramen světlý. A právě pod názvem Smíchov se nyní vlajková loď pivovaru objevuje i v restauracích a na pultech obchodů. Etiketám lahví a plechovkám s inovovaným designem dominuje secesní logo pivovaru, silueta pražského hradu a tradiční tmavě zelená barva.

V minulých měsících už Staropramen představil novou podobu etiket a plechovek u Granátu a Jedenáctky. Návrat k tradičnímu logu - a v případě světlého výčepního piva i příklon k lidovému názvu - jsou součástí nové marketingové kampaně pivovaru, která probíhá v jarních a letních měsících letošního roku.

Spor desítkářů a dvanáctkářů odstartoval na Smíchově
„Receptura světlé smíchovské desítky letos slaví 140 let. Jejím autorem je Michael Trnka, který se stal vrchním sládkem v roce 1877 a který musel pivovar provést tehdejší hospodářskou krizí. Rozhodl se proto zdokonalit právě smíchovskou desítku. Tu sice pivovar vařil od svého založení, Trnka ale dokázal pivo zjemnit, vyprecizovat jeho hořkost a především nastavit takový proces, díky němuž dokázali na Smíchově uvařit za jakýchkoli podmínek vždy stejně kvalitní pivo,” říká Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen.

Smíchov se stal dobře prokvašeným pivem s poctivou pivní chutí, vysokou kvalitou a širokou dostupností. Šlo navíc o pivo ryze české, vařené dvourmutovým postupem. V Českých zemích bylo do té doby zvykem vařit spíše těžké nefiltrované ležáky, především bavorského typu, a piva s vyšší stupňovitostí.

Sládek Trnka svými počiny na poli technologie definoval a standardizoval celou kategorii piva. Možná nevědomky rozdělil pivaře už na konci 19. století na „dvanáctkáře“ holdující ležáku a „desítkáře“ věrné Smíchovu. Jeho desítka se stala nejoblíbenějším pivem své doby. Zatímco ve svých počátcích byl Smíchovský pivovar koncipován na výstav 22 tisíc hl. piva ročně, v roce 1901 už uvařil více než půl milionu hektolitrů. Za 24 let svého působení tedy sládek Trnka výstav pivovaru více než zdesetinásobil, což byl jev do té doby nevídaný.

Staropramen v dnešní době nabízí širokou škálu piv, tzv. desítka se však stále významně podílí na celkovém výstavu pivovaru. Tvoří více než polovinu jeho celkové produkce. A i když neustále narůstá obliba ležáků a speciálních piv, desítka si stále mezi českými pivaři drží silnou pozici.

Příznivci Smíchova se navíc v červenci mohou těšit na limitovanou edici Smíchov Nefiltrovaný, kterou pivovar uvařil k oslavě 140. výročí receptury desítky a bude k dostání v 600 vybraných hospodách.

Staropramen světlý přidal ke svému názvu slovo Smíchov. Desítka slaví 140 let

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Zboží&ProdejStaropramen

Průměrný Čech za rok vypije 143 litrů piva, z toho většina, téměř 68,5 litru, připadá na desítku. Ta letos slaví 140 let, Staropramen světlý u této příležitosti přidal ke svému názvu slovo Smíchov a vrátil se k tradičnímu logu.

Podle výzkumu agentury GfK pod názvem Brand Health Tracking až polovina tuzemských pivařů uvádí, že si desítku dají minimálně jednou týdně, zatímco u jedenáctky a dvanáctky je četnost nižší. Alespoň jednou týdně si je podle průzkumu dopřeje zhruba 35 % českých pijáků piva.

Pivo, které se stalo vzorem pro celou kategorii, uvařil ve Smíchovském pivovaru v roce 1877 sládek Michael Trnka. U příležitosti 140. výročí najdou pivaři desítku Staropramen světlý pod tradičním lidovým pojmenováním Smíchov.

Návrat k tradičnímu logu i příklon k lidovému názvu jsou součástí nové marketingové kampaně pivovaru, která probíhá v jarních a letních měsících letošního roku. „Desítka letos slaví významné výročí a nás napadlo, že jí nadělíme staronový název i design,” říká o marketingové kampani Petra Chovancová, Senior Brand manažerka značky Staropramen. Etiketám lahví a plechovkám s inovovaným designem dominuje secesní logo pivovaru, silueta pražského hradu a tradiční tmavě zelená barva.

Desítka tvoří polovinu produkce Staropramenu
„Desítku sice Smíchovský pivovat vařil už od svého založení, Michael Trnka ale dokázal pivo zjemnit, vyprecizovat jeho hořkost a především nastavit takový proces, díky němuž dokázali na Smíchově uvařit za jakýchkoli podmínek vždy stejně kvalitní pivo,” říká Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen. Desítka se stala nejoblíbenějším pivem své doby. Dnes se stále významně podílí na celkovém výstavu Staropramenu. Tvoří více než polovinu jeho celkové produkce.

Braník otevírá Výčep, nabídne pivo „na stojáka“

Publikováno:před 23 dnyZdroj:Media GuruStaropramen

Pivo Braník představuje nový restaurační koncept Výčep, v němž navazuje na tradici české pivní kultury dát si jedno „na stojáka“. První takovou provozovnu bude možné navštívit v Neratovicích na adrese Bří. Čapků 699. Značka tak chce nabídnout zákazníkům osvěžení a občerstvení například po cestě z práce, při čekání na vlak či při venčení domácích mazlíčků.

„Pro zájemce jsme připravili projekt moderního, jednoduchého a dobře udržovatelného interiéru se samoobslužným provozem. Ten je nenáročný nejen na vstupní investici, ale i na provozní a personální náklady. Branický Výčep s perfektně ošetřeným pivem Braník 11° je určen pro opravdu širokou veřejnost,“ říká Jan Trochta, manažer značkových restaurací společnosti Pivovary Staropramen.

Výčepu dominuje masivní výčepní stůl s prosvětleným logem Braník. Při zpracování interiérů byly použity odolné a snadno udržované materiály. Prostor pro hosty je „na stojáka”. „Koncept Výčepu je určen do měst nad 5 tisíc obyvatel, především na frekventovaná místa, kudy prochází větší množství lidí. Může se jednat o nádraží (a tedy návrat mnohdy oblíbených ,nádražek‘ s jejich charakteristickou atmosférou), dopravní uzly, hlavní ulice nebo místa v blízkosti výrobních či administrativních center. Ideální velikost prostoru je od 20 m2 do cca 100 m2,” dodává Jan Trochta.

Na malých provoznách je možné podávat jednoduché občerstvení, jako je sekaná, párek, klobása, nakládaný hermelín, utopenec či obložené chlebíčky. Na větším prostoru lze nainstalovat plnohodnotnou samoobslužnou jídelnu. Jídla i nápoje jsou prezentovány na LCD obrazovkách, a umožňují tak rychlé úpravy aktuální nabídky.

Autorem konceptu Branický Výčep je společnost Aprea. Na realizaci se dále podílely společnosti Cocoon, Struttura Ceca, Spyron a Bohemia flex.

Společnost Pivovary Staropramen má ve svém portfoliu i jiné restaurační koncepty – Potrefená husa, Naše hospody a Vinohradský Parlament.

Jedenáct stupňů a sedmero chmelů. Ve Staropramenu vaří netradiční jedenáctku

Publikováno:před měsícemZdroj:ŽENA-IN.czStaropramen

Může se zdát, že je jedenáctka „pouze“ něco mezi desítkou a dvanáctkou, jinak že se od těchto piv ale příliš neliší. Může to tak být, ale nemusí. Právě trochu jinou cestou se rozhodli jít v roce 2010 ve Smíchovském pivovaru. „Pokud bychom vzali stejnou recepturu, ale pouze upravili stupňovitost Staropramenu Výčepního a Ležáku, vzniklo by pivo sice kvalitní, ničím by ale nad ostatními nevyčnívalo. To nám přišlo málo,“ říká sládek Jan Špaček, který za recepturou Jedenáctky stojí.

Klíč k jedinečné Jedenáctce se ukázal být skrytý v surovinách. Už při přípravě první várky použili na Smíchově sedm druhů chmele a hned tři druhy sladu: český, bavorský a karamelový. A právě netradiční použití karamelového sladu při přípravě světlého ležáku dělá ze Staropramenu Jedenáctky originální a výjimečné pivo. Jedenáctka je navíc připravena metodou čtyřnásobného chmelení, která je pro Staropramen typická.

Vzniklo pivo, které zaujme svojí nádhernou sytou barvou. Když si k němu přivoníte, ucítíte nejprve chmelové aroma doprovázené jemnou karamelovou vůní, která ale oproti tmavým nebo polotmavým pivům není dominantní. Ve chvíli, kdy Jedenáctku ochutnáte, vnímáte nejdříve lehký karamelový nádech, na který navazuje jemný a nevtíravý hořkosladký „dojezd“. Ten povzbuzuje k dalšímu napití.

„Karamelové slady se běžně používají na polotmavá a tmavá piva. Pokud se sladu ve spojení se světlým pivem ale použije jen málo, dodá mu zajímavou chuť a vůni, už však tolik neovlivní barvu. Navíc fakt, že se v případě Staropramenu Jedenáctky stále pohybujeme v kategorii světlých piv, mnoha zákazníkům vyhovuje, protože pivopolotmavá piva už jsou na ně příliš chuťově výrazná,“ dodává sládek Jan Špaček.

Staropramen Jedenáctka se v roce 2015 stala vítězem degustační soutěže České pivo vyhlašované Českým svazem pivovarů a sladoven a potvrdila tak své výsadní místo v segmentu jedenáctistupňových piv. Už rok po svém uvedení na trh totiž získala první cenu v kategorii jedenáctistupňových piv na soutěži Pivní pečeť.

„Češi čím dál častěji sahají po ležácích (jedenáctkách a dvanáctkách). Zatímco ještě v roce 2007 v 64 % případů zvolili výčepní piva a pouze v 33 % ležáky, v roce 2015 byl už poměr vyrovnaný 47,2 % ku 46,6 %. Zbylých 6,2 % pak tvoří různé pivní mixy, speciály a piva nealkoholická. I tento segment rok od roku roste, za čímž stojí nejen vznik minipivovarů, které se na vícestupňová piva často specializují, rostoucí nabídka velkých pivovarů, ale především fakt, že konzumenti jsou více otevření zkoušet v pivním světě nové chutě,“ vysvětluje Senior Brand manažerka značky Staropramen Petra Chovancová.

Cocoon vytvořil nové plechovky pro Staropramen

Publikováno:před měsícemZdroj:Marketing&MediaStaropramen

Pivovary Staropramen vrací na trh jedenáctistupňové pivo v plechovce. Obalového designu se ujala agentura Cocoon, která zároveň navrhla nové etikety pro lahve. Staropramen chce Jedenáctku v nadcházející sezoně pozicovat jako „příjemného letního společníka“.

Novinku podpoří televizní, internetová a venkovní kampaň. Spotřebitele by měla motivovat i k větší konzumaci čepovaného piva.

Za televizním spotem, který je obdobou kampaně na pivo Granát, stojí produkce Filmservice, agentura Young & Rubicam a režisér Martin Douba. Nákup médií zajistila společnost UM media, digitální kampaň je v režii Etnetery.

Granát není zbraň. Je to pivní kategorie

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Deník.czStaropramen

Množství čepovaného polotmavého a tmavého piva v restauracích roste. Staropramen proto před Velikonocemi představuje limitovanou edici Granátu 13 speciál. Pivo Granát dalo zároveň jméno celé pivní kategorii.

S distribucí limitované edice Granátu 13 speciál se začal Staropramen přesně 1. dubna. Pivo putuje zhruba do 600 českých a 100 slovenských restaurací a hospod.

Granát 13 speciál je polotmavý ležák, který byl uvařen ze tří druhů sladů a chmele v čele s Žateckým poloraným červeňákem. Jeho receptura využívá pro Staropramen typické několikanásobné chmelení.

Granát - pivo s příběhem
„Granát má za sebou úžasný příběh. Vařit se na Smíchově začal už před více než 130 lety a za první republiky si získal obrovskou oblibu. I díky tomu začaly pivovary používat označení Granát pro celou kategorii polotmavých piv. Od začátku druhé světové války se ale jeho receptura předávala pouze ústně mezi sládky a pivovarští si ho – sami pro sebe – vařili tajně jen jednou za rok na Vánoce. K zákazníkům se opět dostal až v roce 2000, kdy jej Staropramen upravil do současné podoby a kdy se stal oficiálním pivem projektu Praha – Evropské město kultury roku 2000. Poté se stal Granát nedílnou součástí nabídky našich piv. Ale při výjimečných příležitostech, jako jsou Dny českého piva či právě svátky jara, jej vaříme v limitovaných edicích a trošku jinak, než jak jej znají naši konzumenti z běžné nabídky. Rádi bychom, aby Granát s jeho barvou, chutí a plností mohli ochutnat všichni příznivci dobrého piva," říká vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux.

Granát bude i v maloobchodech
Granát 13 speciál bude k mání i v obchodech, a sice v limitované edici a se speciální etiketou.

A jak je to s polotmavými a tmavými pivy obecně? Zmíněná kategorie je oblíbenější v gastronomii než maloobchodě.

„Na vzestupu je v rámci gastronomie v Česku spotřeba tmavých a polotmavých piv, mezi která patří právě Staropramen Granát. Zatímco v roce 2014 jich návštěvníci tuzemských restaurací a hospod vypili 152 000 hl., loni už to bylo 195 000 hl. V rámci tohoto trhu tak tmavá a polotmavá piva tvořila v roce 2016 3,8 % celkové spotřeby, což je nejvíc od roku 2009," upřesňuje Senior Brand manažerka značky Staropramen Petra Chovancová.

Staropramen Granát, pivo, jenž dalo jméno pivní kategorii

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojeStaropramen

Zatímco celkové objemy prodeje piva na českém pivním trhu v gastronomii již třetím rokem stagnují, množství čepovaného polotmavého a tmavého piva v restauracích roste. I to je jedním z důvodů, proč Staropramen před Velikonocemi představuje limitovanou edici Granátu 13 speciál, která se objeví ve vybraných restauracích a hospodách v Česku a na Slovensku. Smíchovský pivovar zároveň odvypráví fascinující příběh tohoto pivního skvostu, který dal jméno celé pivní kategorii.

S distribucí limitované edice Granátu 13 speciál se začne přesně 1. dubna a pivo poputuje zhruba do 600 českých a 100 slovenských restaurací a hospod. Granát 13 speciál je polotmavý ležák, který byl uvařen ze tří druhů sladů a chmele v čele s Žateckým poloraným červeňákem. Jeho receptura využívá pro Staropramen typické několikanásobné chmelení.

„Granát má za sebou úžasný příběh. Vařit se na Smíchově začal už před více než 130 lety a za první republiky si získal obrovskou oblibu. I díky tomu začaly pivovary používat označení Granát pro celou kategorii polotmavých piv. Od začátku druhé světové války se ale jeho receptura předávala pouze ústně mezi sládky a pivovarští si ho – sami pro sebe – vařili tajně jen jednou za rok na Vánoce. K zákazníkům se opět dostal až v roce 2000, kdy jej Staropramen upravil do současné podoby a kdy se stal oficiálním pivem projektu Praha – Evropské město kultury roku 2000. Poté se stal Granát nedílnou součástí nabídky našich piv. Ale při výjimečných příležitostech, jako jsou Dny českého piva či právě svátky jara, jej vaříme v limitovaných edicích a trošku jinak, než jak jej znají naši konzumenti z běžné nabídky. Rádi bychom, aby Granát s jeho barvou, chutí a plností mohli ochutnat všichni příznivci dobrého piva,” říká vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux.

Zkrátka nepřijdou ani příznivci Granátu v maloobchodech. Ti se mohou těšit na pivo v podobě kterou znají, ale v limitované edici se speciální etiketou.

A jak je to s polotmavými a tmavými pivy obecně? Zmíněná kategorie je oblíbenější v gastronomii než maloobchodě. Poměrně výrazný propad spotřeby točeného piva u nás, který bylo možné v minulosti zaznamenat, se (podle dat společnosti Data Servis – informace s.r.o.) zastavil v roce 2014. Od té doby spotřeba v gastronomických zařízeních stagnuje, v roce 2014 se v nich vypilo 5,15 milionu hl piva, o rok později 5,11 mil. hl a v roce 2016 pak 5,08 mil. hl.

„Naopak na vzestupu je v rámci gastronomie v Česku spotřeba tmavých a polotmavých piv, mezi která patří právě Staropramen Granát. Zatímco v roce 2014 jich návštěvníci tuzemských restaurací a hospod vypili 152 000 hl., loni už to bylo 195 000 hl. V rámci tohoto trhu tak tmavá a polotmavá piva tvořila v roce 2016 3,8 % celkové spotřeby, což je nejvíc od roku 2009,“ upřesňuje Senior Brand manažerka značky Staropramen Petra Chovancová.

Pokud bychom se zaměřili na slovenskou gastronomii, zjistíme, že vykazuje obdivuhodnou stabilitu – v posledních letech ještě výraznější, než trh český. Od roku 2014 se zde totiž množství vypitého „točeného“ prakticky nezměnilo a drží se na hodnotě 1,08 mil. hl. ročně. Tmavá a polotmavá piva se na tomto objemu podílejí přibližně třemi procenty. V roce 2016 se jich v gastronomických zařízeních našich východních sousedů vypilo 33 mil. hl.

A rozdíly v konzumaci polotmavého a tmavého piva nalezneme i regionálně. Ve spotřebě tmavých a polotmavých piv v rámci v rámci segmentu gastronomie se na špici drží naše hlavní město – v roce 2016 se v jeho restauracích a hospodách vypilo téměř 78 tisíc hl., což tvoří bezmála 40 % celkové spotřeby. Na pomyslném druhém místě se ve spotřebě tohoto typu piva drží – možná i díky svému historickému vztahu k „černému zlatu“ – severní Morava. Tam se v loňském roce vypilo téměř 27 tisíc hl, což na trhu tvoří 14% podíl. Další regiony se ve spotřebě daného druhu piva drží mezi 12 a 20 tisíci hl. za rok, výjimku tvoří jen východní Čechy, kde se tmavých a polotmavých piv „vytočí“ nejméně v republice – v roce 2016 jen necelých 9 tisíc hl.

Pokud bychom si tato čísla pro zajímavost přepočetli na jednoho obyvatele, bude náskok Prahy ještě výraznější. V roce 2016 každý obyvatel hlavního města teoreticky vypil 122 půllitrů tmavého či polotmavého piva, zatímco v krajích Olomouckém a Moravskoslezském to bylo jen 29 půllitrů. V případě Prahy ovšem musíme počítat i s velkým množstvím (domácích i zahraničních) turistů, kteří chtějí tuzemské tmavé ležáky ochutnat a kteří by tak výslednou spotřebu na jednoho obyvatele zcela jistě snížili.

Staropramen vypráví příběh Granátu a přichází s velikonočním speciálem

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Týden.czStaropramen

Zatímco celkové objemy prodeje piva na českém pivním trhu v gastronomii již třetím rokem stagnují, množství čepovaného polotmavého a tmavého piva v restauracích roste. I to je jedním z důvodů, proč Staropramen před Velikonocemi představuje limitovanou edici Granátu 13 speciál, která se objeví ve vybraných restauracích a hospodách v Česku a na Slovensku. Smíchovský pivovar zároveň odvypráví fascinující příběh tohoto pivního skvostu, který dal jméno celé pivní kategorii.

Na čepu bude limitovaná edice Granátu 13 speciál od 1. dubna a pivo poputuje do 600 českých a 100 slovenských restaurací a hospod. Zkrátka nepřijdou ani příznivci Granátu v maloobchodech. Ti se mohou těšit na své oblíbené pivo v podobě, kterou znají, ale s limitovanou edicí etiket. Velikonoční speciál Granát 13 speciál je polotmavý ležák, který byl uvařen ze tří druhů sladů a chmele v čele s Žateckým červeňákem.

Granát = polotmavé pivo
"Granát má za sebou úžasný příběh. Vařit se na Smíchově začal už před více než 130 lety a za první republiky si získal obrovskou oblibu. I díky tomu začaly pivovary používat označení Granát pro celou kategorii polotmavých piv. Od začátku druhé světové války se ale jeho receptura předávala pouze ústně mezi sládky a pivovarští si ho sami pro sebe vařili tajně jen jednou za rok na Vánoce. K zákazníkům se opět dostal až v roce 2000, kdy jej Staropramen upravil do současné podoby a kdy se stal oficiálním pivem projektu Praha - Evropské město kultury roku 2000. Poté se stal Granát nedílnou součástí nabídky našich piv," řekl vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux.

Původní receptura Granátu je při výjimečných příležitostech, jako jsou například Dny českého piva či právě Velikonoce, pozměněna a staropramenští sládci ho vaří v limitovaných edicích. "Rádi bychom, aby Granát s jeho barvou, chutí a plností mohli ochutnat všichni příznivci dobrého piva," dodal Lux.

Polotmavá a tmavá piva obecně
Jak je to s kategorií polotmavých a tmavých piv obecně? Tato piva jsou oblíbenější v gastronomii než v maloobchodech. Poměrně výrazný propad spotřeby točeného piva u nás, který bylo možné v minulosti zaznamenat, se (podle dat společnosti Data Servis - informace s.r.o.) zastavil v roce 2014. Od té doby spotřeba v gastronomických zařízeních stagnuje, v roce 2014 se v nich vypilo 5,15 milionu hektolitrů piva, o rok později 5,11 milionu hektolitrů a v roce 2016 pak 5,08 milionu hektolitrů.

"Naopak na vzestupu je v rámci gastronomie v Česku spotřeba tmavých a polotmavých piv. Zatímco v roce 2014 jich návštěvníci tuzemských restaurací a hospod vypili 152 tisíc hektolitrů, loni už to bylo 195 tisíc hektolitrů. V rámci tohoto trhu tak tmavá a polotmavá piva loni tvořila 3,8 % celkové spotřeby, což je nejvíc od roku 2009," upřesňuje Senior Brand manažerka značky Staropramen Petra Chovancová.

Spotřeba v regionech
U našich sousedů ze Slovenska se od roku 2014 množství vypitého "točeného" prakticky nezměnilo a drží se na hodnotě 1,8 milionu hektolitrů ročně. Rozdíly v konzumaci polotmavého a tmavého piva nalezneme i regionálně. Na špici se drží hlavní město, loni se v jeho restauracích a hospodách vypilo téměř 78 tisíc hektolitrů polotmavého a tmavého piva, což tvoří bezmála 40 procent celkové spotřeby. Na pomyslném druhém místě je severní Morava s téměř 27 tisíci hl, což na trhu tvoří přibližně 14 procent. Ostatní regiony se ve spotřebě daného piva drží mezi 12 a 20 tisíci hektolitry za rok. Nejhůře z nich jsou na tom východní Čechy, kde se loni vytočilo necelých 9 tisíc hektolitrů.

Pokud bychom si tato čísla pro zajímavost přepočetli na jednoho obyvatele, bude náskok Prahy ještě výraznější. V roce 2016 každý obyvatel hlavního města teoreticky vypil 122 půllitrů tmavého či polotmavého piva, zatímco v krajích Olomouckém a Moravskoslezském to bylo jen 29 půllitrů. V případě Prahy ovšem musíme počítat i s velkým množstvím (domácích i zahraničních) turistů, kteří chtějí tuzemské tmavé ležáky ochutnat a kteří by tak výslednou spotřebu na jednoho obyvatele zcela jistě snížili.

Pivovary Staropramen loni prodělaly kvůli odpisům 2,74 miliardy

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Deník.czStaropramen

Skupina Pivovary Staropramen loni prodělala 2,74 miliardy korun, meziročně o 18 % více. Důvodem jsou podle výroční zprávy ve Sbírce listin stejně jako předloni odpisy.



Tržby vzrostly o 520 milionů na 8,48 miliardy Kč, více než 5,3 miliardy utržila skupina v zahraničí. Tržby za pivo v ČR klesly skupině mírně pod tři miliardy korun, zahraniční vzrostly nad 4,5 miliardy.

Na českém trhu byly stabilní prodeje značky Staropramen a značka Braník udržela svoji pozici druhého nejprodávanějšího piva v segmentu retail v ČR," stojí ve výroční zprávě společnosti.

Firma již dříve uvedla, že jí o 40 000 hektolitrů klesly prodeje piva a nápojů na 3,12 milionu hektolitrů. Export vzrostl o sedm procent na více než 600.000 hektolitrů. Zahraniční prodeje nejvíc rostly na Slovensku, v Británii a Německu. Staropramen se prodává v 36 zemích světa.

Pivovary mají letos za sebou výměnu vedení
Generální ředitel Zbyněk Kovář skončil po osmi letech ve funkci, vystřídal ho Petr Kovařík, který dříve řídil sesterskou pivovarnickou společnost Borsodi Sorgyar v Maďarsku.

Jednička na českém trhu Plzeňský Prazdroj loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Tržby vzrostly o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun.

Pivovarům Staropramen patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Firma je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Ta Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Společnost loni zaměstnávala v průměru 1406 lidí.

Pivovary Staropramen loni prodělaly kvůli odpisům 2,74 miliardy

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKStaropramen

Skupina Pivovary Staropramen loni prodělala 2,74 miliardy korun, meziročně o 18 procent více. Důvodem jsou podle výroční zprávy ve Sbírce listin stejně jako předloni odpisy. Tržby vzrostly o 520 milionů na 8,48 miliardy Kč, více než 5,3 miliardy utržila skupina v zahraničí. Tržby za pivo v ČR klesly skupině mírně pod tři miliardy korun, zahraniční vzrostly nad 4,5 miliardy. "Na českém trhu byly stabilní prodeje značky Staropramen a značka Braník udržela svoji pozici druhého nejprodávanějšího piva v segmentu retail v ČR," stojí ve výroční zprávě společnosti.

Firma již dříve uvedla, že jí o 40.000 hektolitrů klesly prodeje piva a nápojů na 3,12 milionu hektolitrů. Export vzrostl o sedm procent na více než 600.000 hektolitrů. Zahraniční prodeje nejvíc rostly na Slovensku, v Británii a Německu. Staropramen se prodává v 36 zemích světa.

Pivovary mají letos za sebou výměnu vedení. Generální ředitel Zbyněk Kovář skončil po osmi letech ve funkci, vystřídal ho Petr Kovařík, který dříve řídil sesterskou pivovarnickou společnost Borsodi Sorgyar v Maďarsku. Jednička na českém trhu Plzeňský Prazdroj loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Tržby vzrostly o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun.

Pivovarům Staropramen patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Firma je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Ta Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Společnost loni zaměstnávala v průměru 1406 lidí.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.06.2017 11:0695