Historie a současnost Pivovaru Staropramen

Ve druhé polovině 19. století začali obyvatelé pražského předměstí Smíchov pociťovat, že jim chybí pivo. Vařilo se jen v centru, což nestačilo. I vzchopili se smíchovští podnikatelé k činu a 23. října 1869 založili na vltavském břehu akcionářský pivovar. Stojí tam a vaří dodnes. Už za tři roky otevřeli na dvoře restauraci Na verandách. Také je tam dodnes a můžete do ní zaskočit.

● Proslulé jméno Staropramen dostal pivovar až v roce 1913 po jednom ze svých piv. Prosperoval a v roce 1932 už byl největším výrobcem pěnivého moku u nás. pivovarTen pravý kvas však měl teprve přijít. V předválečných letech 1933 až 1937 došlo k boomu. Vše se zvětšovalo a modernizovalo. Například přibyly varny a sudy nahradily ocelové tanky.

● Jenže vypukla válka a ta výrobě ani chvílím u půllitrů nepřeje. Přišel mír a s ním další rána – znárodnění. Staropramen byl začleněn do národního podniku Pražské pivovary. Ovšem pivo si Čechům netroufne vzít žádný režim… Na sklonku padesátých let se na své místo vrátily měděné kádě, které byly ukryty před nacisty. V roce 1960 překročila produkce milion hektolitrů za rok. A milionů přibývalo.

● Po revoluci v roce 1989 se národní podnik vrátil do podoby akciové společnosti. Proběhla monstrózní rekonstrukce, byla instalována jedna z nejlepších a největších varen v Evropě. Zvládne 3 000 000 hektolitrů piva ročně. Dnes je Staropramen součástí pivovarské skupiny MolsonCoors, vývozcem do 30 zemí a významnou hybnou silou pražského společenského života. Jeho curriculum vitae píšete i vy. Tak v sobě napěňte nějakou tu kapitolku. A ať má říz!
Zdroj:Stránky 'Pivovaru Staropramen' 2016


Více na stránkách pivovaru

Staropramen posiluje své spojení se Smíchovem

Publikováno:před 4 hodinamiZdroj:MediaGuru

V novém konceptu zdůrazňuje Staropramen svůj smíchovský původ.

Pivní značka Staropramen startuje nový komunikační koncept, v němž upevňuje spojení s pražským Smíchovem, se čtvrtí, která „bolí, ale rozdá se”. V nové kampani tak vypráví příběhy z historie, zároveň s tím se chce pivovar více zapojit i do současného dění na Smíchově. Spolu s kampaní představuje i nové logo nebo televizní spot v hlavní roli s Hynkem Čermákem.

„Chceme ukázat všechno to, za čím si pivovar stojí už téměř 150 let. A to bez odkazu na unikátní místo původu našeho piva prostě nejde. Proto se v nové kampani Staropramenu představí hlavně samotný Smíchov jako čtvrť poctivých a pracovitých lidí, kteří si stojí za svým, stejně jako ten Smíchovský pivovar,” vysvětluje senior brand manažerka značky Staropramen Petra Chovancová.

Staropramen se vrací ke svému tradičnímu logu, které se skládá z ručně psaného secesního názvu Staropramen, symbolu „S“ obklopeného ječmenem a chmelem, písmen „A“ a „P“ odkazujících na Akcionářský pivovar na Smíchově, roku založení pivovaru a siluety Prahy jako domova značky.

Logo se postupně objeví i na hospodách a restauracích nejen na Smíchově, ale po celé České republice. Tradiční logotyp již ozdobil i lahve a plechovky, které jsou navíc doplněny příběhy z historie i současnosti pivovaru.

Samotná kampaň staví na příbězích Smíchovského pivovaru a celého Smíchova. Zastřešuje ji claim „Vždycky drží spolu”. K vidění bude od 18. září v televizi, kině, outdooru a na internetu.

Na vzniku strategického a komunikačního směru se podílela komunitní platforma Future Bakery, která aktuálně sdružuje na 14 tisíc lidí. „Nápady našich lidí jsme v případě Staropramenu využili hned dvakrát. Poprvé, když jsme tvořili samotnou strategii, a podruhé, když jsme potřebovali vybrat ten správný claim, podtrhující celkové vyznění komunikace,” vysvětluje Ondřej Roček, který za projektem stojí spolu s kreativcem Karlem Špindlerem a komunikačním stratégem Petrem Topinkou.

„Nastartovat kampaň jsme určitě nemohli nikde jinde než na Smíchově a u Smíchováků. Tradiční média jsou jedna věc, pokud má ale značka dlouhodobě fungovat, tak potřebuje armádu evangelistů, kteří ji milují, podporují a žijí s ní. V dalších fázích chceme celou komunikační platformu rozšířit prostřednictvím dalšího atraktivního obsahu,” doplňuje Roček.

Televizní spot natočila produkční společnost Creative Embassy. Režie se ujalo duo Wolfberg, které tvoří Jan Kalvoda a Přemek Ponáhlý.

V rámci svého zapojení do života Smíchova se pivovar také více otevírá veřejnosti. Ať už se jedná o koncerty, setkání se sládky, kdy samotní autoři receptur smíchovských piv provází návštěvníky světem pivovaru, nebo vznik příležitostného výčepu „Pod Komínem”., na jehož první otevření dostali pozvánku lidé ze Smíchova i okolí.

Staropramen nabídne v rámci Dnů českého piva Extra chmelenou dvanáctku

Publikováno:před 6 dnyZdroj:České nápoje

Dny českého piva jsou už tradičně jednou z nejoblíbenějších akcí milovníků zlatavého moku u nás. Není lepší příležitost vychutnat si náš národní nápoj a vzdát mu hold. Letošní, již 5. ročník, nabídne opět pivní speciály a pivovary znovu otevřou své brány veřejnosti. I letos se akce účastní desítky velkých i malých pivovarů a tisíce hospod či restaurací. Mezi nimi samozřejmě nechybí ani smíchovský pivovar Staropramen. Příznivci smíchovského piva se mohou těšit na znovuuvedení Extra chmelené dvanáctky, která v předešlých letech sklidila u konzumentů velký úspěch, slavnostní narážení sudů za přítomnosti sládků i otevřený pivovar-tedy pivo přímo od zdroje.

Staropramen nevynechal jediný ročník Dnů českého piva, což znamená, že se slavností účastní už od roku 2013. „Dny českého piva jsou svátkem nejen pro všechny pivovary a hospody, ale především pro ty, kteří si chtějí vychutnat to nejlepší, co vzniká pod rukama českých sládků. Zároveň mají nadšenci možnost nahlédnout přímo pod pokličku vaření piva, u nás ve Staropramenu navíc během prohlídky vedené samotnými sládky,” vysvětluje Petra Chovancová, brand manažerka značky Staropramen.

Extra chmelená dvanáctka vzniká z nejlepšího žateckého červeňáku
Právě smíchovský pivovar vaří u příležitosti Dnů českého piva již tradičně Extra chmelenou dvanáctku. Spodně kvašený ležák vyniká kombinací českého a bavorského sladu, které umocňují jeho jedinečnou plnost. Je chmelený hned pěti dávkami chmele, třikrát na varně, dvakrát pak za studena. Tento postup harmonizuje jeho jemnou chmelovou chuť.

„Výrazné chmelové aroma naší Extra chmelené dvanáctky je dosaženo především použitím odrůdy žateckého poloraného červeňáku, který je odborníky považován za jeden z nejlepších chmelů na světě. Ten náš si pečlivě vybíráme přímo v mikroregionu Údolí zlatého potoka. Aroma spolu s příjemnou hořkostí a jiskrnou barvou dokáže naladit naše chuťové pohárky na opravdu výjimečný zážitek,” říká vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux.

Soudky letošní Extra chmelené smíchovské dvanáctky budou ve vybraných hospodách naraženy v pátek 22. září. Se smíchovskými sládky se budete moci setkat například v restauraci Na Verandách, v Pivnici U Bílého lva nebo ve Vinohradském Parlamentu. Ochutnat tento pivní skvost ale bude možné ve více než 600 hospodách a restauracích po celé ČR.

Se sládkem přímo do pivovaru? Sobota je váš den!
V sobotu 23. září vyvrcholí Dny českého piva pro všechny, kteří se chtějí něco dozvědět o technologiích, postupech nebo surovinách potřebných pro vaření piva. Právě v tento den totiž proběhnou oblíbené prohlídky pivovaru Staropramen vedené přímo tamními sládky, ke kterým se přidá bohatý doprovodný program a pivo přímo od zdroje. Detaily o akci bude možné v průběhu září najít na facebookovém profilu pivovaru Staropramen.

Smíchovské pivo vzniklo díky českým vlastencům

Publikováno:před 6 dnyZdroj:Dotyk.cz

Staropramen vyrostl díky českému kapitálu, odhodlání a přesvědčení, že navzdory nepříznivým podmínkám mohou Češi v Rakousku-Uhersku rozběhnout vlastní fungující podnik. Odvaha dělat si věci po svém vytvořila příběh, který se píše již 150 let a je protkán nespočtem zajímavých osobností i dramatických okamžiků.

Levý břeh Vltavy v těsné blízkosti pražských hradeb, dříve plný políček a šlechtických letohrádků, se v první polovině 19. století proměnil v rušné předměstí plné lidí a strojů. Vévodila mu Ringhofferova továrna na vagony, jeden z nejvýznamnějších strojírenských podniků Rakouska-Uherska, kterému sekundovaly přádelny, strojní mlýny a další podniky. Pracovní příležitosti přiváděly na Smíchov tisíce nových lidí a právě pro ně zde byl v roce 1869 založen akcionářský pivovar.

Jeho vznik byl umožněn díky drobným úsporám shromážděným v záložnách. Získat totiž úvěr v bance bylo tehdy pro český podnik i české obyvatele prakticky nemožné. A tak touha Čechů vydobýt si své místo v Rakousku-Uhersku stála i za vznikem Smíchovského pivovaru.

Vlastenectví a hrdost na český původ poháněly Smíchovský pivovar po celou dobu jeho existence. Jako jednací jazyk se v pivovaru používala výhradně čeština, zaměstnávali se Češi a preferovali se čeští obchodní partneři. Není proto divu, že tato doba zrodila legendární smíchovskou desítku. Pivo, které si mezi Čechy vydobylo takovou oblibu.

Stalo se tak v roce 1877, přesně před 140 lety, kdy byl vrchním sládkem jmenován Michael Trnka. Ten pivo vyprecizoval a navrch zavedl technologickou kázeň, která umožnila distribuci Smíchovského i za hranice Prahy. Pivo vařené tradičním českým dvourmutovým způsobem, které si navíc mohl dovolit každý, si postupně získávalo větší a větší oblibu.

Právě legendární smíchovské světlé stojí za velmi rychlým růstem pivovaru. Zatímco v době svého vzniku byl koncipován na výstav 22 tisíc hl., na přelomu století vařil už půl milionu hektolitrů piva ročně. Úspěšně překonal ekonomickou krizi třicátých let a před druhou světovou válkou se stal dokonce největším pivovarem v tehdejším Československu a jedním ze tří největších v celé Evropě.

Tři miliony hektolitrů piva ročně
Dnes je Smíchovský pivovar druhým největším v Česku a panorama Prahy si díky jeho nezaměnitelným etiketám připomínají nejen u nás, ale i v dalších 35 zemích světa, kam se pivo pod svým tradičním českým názvem vyváží. Ačkoli se pivovar rozkládá prakticky na stejném pozemku jako v době svého založení, je ročně schopen uvařit neuvěřitelné tři miliony hektolitrů piva.

S hlavním městem ho navíc spojuje víc než jen etiketa. Když se v roce 2000 hledalo oficiální pivo pro Prahu jako evropské hlavní město kultury, sáhli pořadatelé po receptuře smíchovského Granátu. Té, která vznikla už v roce 1884 a po válce se tajně předávala mezi sládky. Odvaha a láska k pivu všech pivovarských i v tomhle případě zafungovala a je příslibem, že bude další příběhy Smíchovského pivovaru psát i nadále.

Pivaři se těší na svůj svátek. Vše vypukne opět v září

Publikováno:před 10 dnyZdroj:Reflex.cz

Dny českého piva jsou už tradičně jednou z nejoblíbenějších akcí milovníků zlatavého moku u nás. Není lepší příležitost vychutnat si náš národní nápoj a vzdát mu hold. Letošní, již 5. ročník, nabídne opět pivní speciály a pivovary znovu otevřou své brány veřejnosti. I letos se akce účastní desítky velkých i malých pivovarů a tisíce hospod či restaurací. Mezi nimi samozřejmě nechybí ani smíchovský pivovar Staropramen. Příznivci smíchovského piva se mohou těšit na znovuuvedení Extra chmelené dvanáctky, která v předešlých letech sklidila u konzumentů velký úspěch, slavnostní narážení sudů za přítomnosti sládků i otevřený pivovar-tedy pivo přímo od zdroje.

Staropramen nevynechal jediný ročník Dnů českého piva, což znamená, že se slavností účastní už od roku 2013. „Dny českého piva jsou svátkem nejen pro všechny pivovary a hospody, ale především pro ty, kteří si chtějí vychutnat to nejlepší, co vzniká pod rukama českých sládků. Zároveň mají nadšenci možnost nahlédnout přímo pod pokličku vaření piva, u nás ve Staropramenu navíc během prohlídky vedené samotnými sládky,” vysvětluje Petra Chovancová, brand manažerka značky Staropramen.

Extra chmelená dvanáctka vzniká z nejlepšího žateckého červeňáku
Právě smíchovský pivovar vaří u příležitosti Dnů českého piva již tradičně Extra chmelenou dvanáctku. Spodně kvašený ležák vyniká kombinací českého a bavorského sladu, které umocňují jeho jedinečnou plnost. Je chmelený hned pěti dávkami chmele, třikrát na varně, dvakrát pak za studena. Tento postup harmonizuje jeho jemnou chmelovou chuť.

„Výrazné chmelové aroma naší Extra chmelené dvanáctky je dosaženo především použitím odrůdy žateckého poloraného červeňáku, který je odborníky považován za jeden z nejlepších chmelů na světě. Ten náš si pečlivě vybíráme přímo v mikroregionu Údolí zlatého potoka. Aroma spolu s příjemnou hořkostí a jiskrnou barvou dokáže naladit naše chuťové pohárky na opravdu výjimečný zážitek,” říká vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux.

Soudky letošní Extra chmelené smíchovské dvanáctky budou ve vybraných hospodách naraženy v pátek 22. září. Se smíchovskými sládky se budete moci setkat například v restauraci Na Verandách, v Pivnici U Bílého lva nebo ve Vinohradském Parlamentu. Ochutnat tento pivní skvost ale bude možné ve více než 600 hospodách a restauracích po celé ČR.

Se sládkem přímo do pivovaru? Sobota je váš den!
V sobotu 23. září vyvrcholí Dny českého piva pro všechny, kteří se chtějí něco dozvědět o technologiích, postupech nebo surovinách potřebných pro vaření piva. Právě v tento den totiž proběhnou oblíbené prohlídky pivovaru Staropramen vedené přímo tamními sládky, ke kterým se přidá bohatý doprovodný program a pivo přímo od zdroje. Detaily o akci bude možné v průběhu září najít na facebookovém profilu pivovaru Staropramen.

Peneři zahrají zadarmo v pivovaru Staropramen

Publikováno:před 14 dnyZdroj:Monster MusicAutor:Lukáš Loužecký

Již za několik dní se uskuteční v pražském pivovaru Staropramen na Smíchově ten pravý hip-hopový večírek. Zahrají na něm legendární Peneři Strýčka Homeboye v té nejsilnější sestavě. Ve čtvrtek 14. září si ovšem budete moci vychutnat i úplně čerstvá piva či zajít na prohlídku samotného pivovaru.

Hip-hopová scéna momentálně žije především konfliktem odehrávajícím se okolo labelu Big Boss, jehož lídrem je právě Vladimir 518 z PSH. Ve zkratce došlo k tomu, že se Hugo Toxxx opřel do DJ Mika Trafika a ten si to nenechal samozřejmě líbit. Došlo k odchodu několika raperů z labelu a vynořila se i řada hate videoklipů.

Značnou část fanoušků hip-hopu tyto rozepře asi naštvaly, protože mnohým z nich se líbí všichni zúčastnění. Podobné raperské boje ovšem k tomuto žánru patří, i když jsou daleko častější za oceánem než u nás. Naštěstí tato nepříjemná událost neovlivnila koncerty jednotlivých borců, a proto si můžete již 14. září užít PSH v nejlepší formě. Na stejném místě jste mohli nedávno vidět Monkey Business nebo Billy Talent, ale tentokrát se těšte na široké kalhoty a kšilty na hlavě.

Areál bude otevřen již v 15 hodin. Během dne se můžete těšit na prohlídky pivovaru, kde se dozvíte spoustu podrobností o výrobě lahodného moku od samotných sládků. Vzhledem k omezené kapacitě prohlídek bude možnost využít rezervačního systému a zamluvit si je dopředu. Na nádvoří si vychutnáte pivo přímo z tanku a díky tomu ochutnáte nejčerstvější pivo z tohoto pivovaru. Kromě toho bude k dispozici i řada dobrot.

Samotní PSH by měli hrát přibližně od 20:30 hodin. Vladimir 518, Orion i DJ Mike Trafik se na vás hodně těší a předvedou vám to nejlepší ze své tvorby. Poslední řadová deska Epilog sice vyšla již v roce 2010, ale od té doby si každý ze členů stihl vydat nějakou tu sólovku.

A na závěr to nejlepší. Koncert této legendární party bude zadarmo.

Smíchovský pivovar otevírá své brány

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:JenProŽeny.cz

Již 27. července se v 16:00 otevřou brány této rozlehlé stavby a pivovar přivítá všechny, kteří budou mít zájem podívat se do jeho útrob.

Po celé odpoledne bude možné jít na prohlídku pivovaru, kterou budou mít v režii samotní sládci. Ti jsou hlavní hybnou silou za smíchovským pivem. Například sládek Jan Špaček, který stojí za Jedenáctkou, pivem vyráběným ze sedmi druhů chmelu a tří různých druhů sladu – českého, bavorského a karamelového. Jedenáctku, a nejenom ji, bude možné ochutnat během prohlídky, stejně tak jako na nádvoří pivovaru. Pokud nebudete chtít na prohlídku, ale zajímá vás, jak chutná čerstvé pivo z tanku, nezoufejte. Máme připravenou možnost jej ochutnat.

Na nádvoří pro vás budou připraveny stánky s pivem, ve kterých bude možné okoštovat ten nejčerstvější Staropramen. To vše díky vybudovanému systému trubek, které jsou schopny ze sklepních prostor přivést čerstvé pivo z tanku přímo do venku umístěné pípy a rovnou k vašim ústům.

Celý den bude završen koncertem kapely Monkey Business, která se představí přímo na nádvoří. Tuto funky stálici českých koncertních pódií není třeba složitě představovat. Parta kolem Romana Holého „funkuje“ už od roku 1999, vydala osm řadových alb, z nichž poslední „Sex and sport? Never!“ vyšlo před dvěma lety a jeho název determinuje, o čem Monkey Business jsou – o humoru, dobré náladě, vtipných pódiových oblečcích i kreacích a bezbřehé energii mužského frontmana Matěje Rupperta. Toho ženského – Tonyu Graves, malou vzrůstem, ale nepřehlédnutelnou co do charismatu – definitivně vystřídala předtím často hostující a alternující Tereza Černochová. Pokud jste ještě nové Monkey Business se staronovou zpěvačkou neslyšeli, máte jedinečnou šanci právě v prostorách pivovaru Staropramen. To vše bez nutnosti platit vstupné.

Minipivovary zpestřily naší práci, říká sládek velkopivovaru Staropramen

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Martin Bajtler

Každý kraj, jiný mrav, ale také chuť na pivo. Pro Pražany je typická desítka, zatímco na Moravě pijí jedenáctky. Pro celé Česko je ale typický spodně kvašený ležák. „Sládek není jako vinař. Pivo musí vařit pořád stejně,“ říká vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux.

V čem vlastně spočívá práce vrchního sládka?
Spousta lidí si myslí, že vrchní sládek jen degustuje pivo. To není úplně pravda. Degustace je sice součástí práce sládka, ale není to zdaleka vše. Velmi důležitá je kontrola výrobního procesu a surovin. Sládek musí vždy zkontrolovat, jestli slad, který se přiváží do pivovaru, je v pořádku. Stejně tak chmel nebo voda. A pak také celý varný proces nebo proces kvašení.

A ta degustace?
Pravidelně se schází tým odborníků a degustujeme vzorky toho, co jsme za posledních čtyřiadvacet hodin stočili. Senzorika je totiž u piva strašně důležitá. Analyticky si sice umíme vše změřit, v laboratoři poznáme, zda je pivo čisté a nezkazí se, ale bez degustace by to nešlo. Není to ale obyčejné popíjení piva. Musíme umět pivo popsat a označit v něm nedostatky, kterým se chceme vyvarovat.

Když bych vám dal na stůl vzorky piv, dokážete je poznat jen podle chuti?
Rozeznat se určitě dají. Naše piva bych od sebe asi měl poznat. Kdybyste mi je ale zkombinoval s něčím dalším, tak by to asi taky šlo, ale určitě ne na sto procent. U degustace jde spíš o to, umět to pivo popsat. Vyjádřit, co je cítit ve vůni a chuti. Rozlišit desítku, jedenáctku a dvanáctku by nemělo být těžké.

Liší se současná výroba piva od postupu, který se používal dříve?
Postup výroby je pořád stejný. Tradiční výrobu piva se snažíme stále dodržovat. Pivo musí být z vody, sladu a chmele. To je základ. To, co se mění, jsou ale technologie. Například původní varnu tu máme od roku 1869 a byla postavená na dvacet tisíc hektolitrů. Dnes ve stejném prostoru děláme tři miliony hektolitrů. Toho bychom bez moderních technologií nedosáhli. Když se podíváte, jak to dělal v 19. století náš nejslavnější sládek Michael Trnka, měl ve sklepě až tisíc dřevěných ležáckých tanků. Pak přišel sládek Paspa, který věděl, že dřevěné tanky nejsou dlouhodobě udržitelné, a přešel na ocelové tanky. My dnes používáme tanky nerezové. Nové technologie nám nyní pomáhají mít pivo stále pod kontrolou. A to je ten rozdíl oproti tenkrát a teď.

Mění se preference lidí v pivu a jejich chutě?
Asi ano. Ale je to spíše díky bohatší nabídce. Když se podíváte dvacet let zpátky, tak ten trh byl takový unifikovaný. Dnes je na českém trhu obrovská škála piv včetně těch, která se tu historicky nikdy nevařila. V Čechách se tradičně vaří spodně kvašený ležák a dnes se tu běžně vyrábějí piva typu Ale, IPA nebo Weizen. To jsou všechno svrchně kvašená piva a ta tu ještě před deseti lety vůbec nebyla. Je to tím, že lidé chtějí pořád víc zkoušet nové věci. Tím, že se začalo více cestovat, ochutnali lidé různá piva a chtějí je i tady.

Jsou nějaké rozdíly v tom, která piva se pijí v Praze a mimo ni?
Praha je specifická především širokým sortimentem. Najdete si tu jakékoliv pivo. Pražané prostě chtějí zkoušet. Ale určité rozdíly je možné pozorovat i z historického hlediska. České země byly rozdělené na regiony, kde se pila jednotlivá piva. Ve středních a severních Čechách to byly vždy desítky. V západních Čechách a na Ostravsku se pily ležáky. Na Moravě zase jedenáctky. To rozdělení je trochu patrné ještě dnes. Jelikož je pro Prahu typická desítka, vyrostl na ní i smíchovský pivovar.

Jak se v Praze vařilo pivo v době, kdy vznikl Staropramen?
Historicky existoval téměř v každém městě pivovar a v Praze jich bylo několik. Než vznikly velké pivovary, vařila se v Praze široká škála různých těžkých ležáků, které každý vařil jinak. V roce 1869 přišel Staropramen a třicet let poté Braník. Ty zavedly velkou technologickou kázeň. Sládek Trnka vybral jeden kvasniční kmen a důrazně lpěl na tom, aby to pivo bylo pořád stejné. To byl obrovský počin, nikdo se tehdy kvasnicemi nezaobíral.
Co říkáte na stále větší oblibu minipivovarů, kterých i v Praze pořád přibývá?
Určitě je dobře, že vznikají, protože lidé pak mají větší přehled o pivu. Přineslo to jistou pestrost na trh. Také to donutilo nás sládky z velkých pivovarů přemýšlet nad tím, čím nabídku obohatit. A je to určité obohacení práce i pro mě osobně. Sládek má úplně jinou roli než například vinař. Ten může říct: Sezona byla špatná, nedozrálo tolik hroznů, víno bude mít víc kyselinek. Sládek tohle říct nemůže. Pivo musí být pořád stejné. Takže jsem svoji práci musel dlouhou dobu dělat pořád stejně. Poté, co přišly minipivovary, mám možnost to občas udělat i trochu jinak. Třeba ve chvíli, kdy vaříme různé speciály.

Jak jste se dostal k práci sládka?
Narodil jsem se na Moravě v Uherském Brodě, který je na pomezí všech tradičních nápojů. Je tam pivovar, měli jsme také vinici a děda měl i švestkový sad na slivovici. Bavila mě vždycky chemie. Když jsem šel studovat, tak jsem si vybral právě chemii a pragmaticky jsem chtěl zvolit něco, co se týká potravin. Pak to vykrystalizovalo v pivovarství a sladařství. Po škole jsem se dostal na praxe v pivovarech a pak jsem začal pracovat v laboratoři. Od roku 2007 dělám sládka na Smíchově. Mimochodem, jediná škola u nás, na které se dá tento obor studovat, je VŠCHT v Praze.

Jako sládek byste mi mohl pomoci vyřešit jeden problém. Říká se správně čepovat, či točit pivo?
Já myslím, že je to jedno. Slovní spojení točit pivo má svou historii. Když nebyly kompresory, tak někdo, většinou syn výčepního, musel točit kolem, aby dodal tlak a mohlo se pivo načepovat. Proto se říká i točit pivo. Já osobně používám obojí.

Proč čepované pivo chutná lépe než lahvové?
Je především důležité, jak se načepuje. Na chuti je znát, když máte vychlazenou a čistou sklenici a když pivo čepujete správně. Mezi surovým a lahvovým pivem není žádný rozdíl. Je to ten samý produkt. Jenže když si ho doma naléváte z láhve, tak nemáte vychlazenou sklenici nebo na ní mohl zůstat saponát. To všechno je pak poznat i na chuti. Kde je rozdíl znát, tak to je tankové pivo. To je nepasterizované a je dodané do hospody přímo z tanku z pivovaru, odkud putuje ve stejném stavu a teplotě jako po filtraci. Proto je to to nejčerstvější pivo, které můžete dostat. Tam ten rozdíl poznáte. Na velikosti obalu ale nezáleží. Rolí sládka je, aby to pivo stočil do jakéhokoliv obalu ve stejné kvalitě.

Ochutnejte Smíchov, první desítku v Čechách

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápoje

Že je desítka mezi českými pivaři pivem zdaleka nejoblíbenějším, to ví asi každý. Že se ovšem výčepní pivo tak, jak ho známe dnes, zrodilo přesně před 140 lety na Smíchově, to už ví asi málokdo. Perfektně prokvašenou říznou desítku, která se stala vzorem celé kategorie, uvařil sládek Michael Trnka ve Smíchovském pivovaru v roce 1877.

Výčepní pivo ze Staropramenu, které od letošního jara najdete v obchodech i v restauracích pod staronovým názvem Smíchov, je osvěžující variantou pro horké letní večery nebo na podpoření chuti vydatného oběda. Vyniká sladovou vůní a chmelovým aroma, jemnou příjemně doznívající hořkostí a čistou osvěžující pivní chutí. Jeho dobrá pitelnost ho předurčuje k dlouhým večerům s přáteli nebo k rodinným oslavám.

Tak využijte dlouhých letních večerů a vyrazte ochutnat pivo, které před téměř jedním a půl stoletím formovalo celou pivní kategorii. V červenci na vás také čeká speciální várka Smíchova Nefiltrovaný a to v 600 vybraných hospodách a restauracích. Zkuste perfektně ošetřený Smíchov v té nejvyšší kvalitě v jedné ze značkových restaurací Staropramen - Potrefená husa, Naše Hospoda nebo Vinohradský Parlament.

Japonský majitel Prazdroje nechce vařit pivo v Praze. Řeší smlouvu se Staropramenem

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTK

Japonský vlastník Plzeňského Prazdroje Asahi reviduje smlouvu s Pivovary Staropramen, podle níž se v konkurenčním pivovaru vyrábí značka Asahi Super Dry. Chtěl by výrobu přesunout do Itálie a zvětšit ji na dvojnásobek za několik let. Dnes to novinářům v Plzni řekl člen představenstva a ředitel Asahi Breweries Europe Ltd (ABEL) Rjúiči Kitagawa.

Smlouva se podle něj reviduje, ještě tedy není jisté, zda se ji povede změnit. Pivovar pod licencí vyrábí pivo v České republice a ve Velké Británii, celkem 200 000 hektolitrů ročně. V Itálii by ho podle Kitagawy skupina ráda vyráběla ve vlastním pivovaru. Kitagawa nepotvrdil, zda jde o římský pivovar Peroni, který skupina loni koupila.

V budoucích třech letech by se v Evropě podle Kitagawy měly prodeje tohoto japonského piva více než zdvojnásobit

Plzeňský Prazdroj převzala letos 31. března japonská skupina Asahi. Největšího výrobce piva v ČR koupila s dalšími čtyřmi evropskými pivovary. Dá za ně téměř 200 miliard korun. Organizace těchto firem nyní nese název Asahi Breweries Europe Ltd. a bude přímo podřízená společnosti AsahiGroup Holdings Ltd. v Tokiu. Regionální centrála je v Praze.

Prazdroj měl od počátku dubna 2015 do konce loňského března zisk před zdaněním 3,7 miliardy korun, meziročně o pět procent vyšší. Tržby ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce letošního března stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun.

Jdeme na Smíchov! To nyní řeknou všichni milovníci piva Staropramen světlý

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:ŽENA-IN.cz

Staropramenu světlý zná nejen v Praze, ale i ve zbytku republiky snad každý. Není divu, vždyť je vlajkovou lodí pivovaru již 140 let. Málokdo už ale ví, že právě Smíchovský pivovar je místem, kde se na konci 19. století utvářel standard klasické české desítky. Dílo sládka Michaela Trnky se stalo vzorem pro celou kategorii a nyní přichází na trh v novém hávu a s lidovým názvem Smíchov. Spojení „zajít si na Smíchov” tak už napříště nemusí znamenat jen pouhý výlet na Prahu 5.

„Jedno Smíchovské!” Tak si již tradičně objednávají štamgasti Staropramen světlý. A právě pod názvem Smíchov se nyní vlajková loď pivovaru objevuje i v restauracích a na pultech obchodů. Etiketám lahví a plechovkám s inovovaným designem dominuje secesní logo pivovaru, silueta pražského hradu a tradiční tmavě zelená barva.

V minulých měsících už Staropramen představil novou podobu etiket a plechovek u Granátu a Jedenáctky. Návrat k tradičnímu logu - a v případě světlého výčepního piva i příklon k lidovému názvu - jsou součástí nové marketingové kampaně pivovaru, která probíhá v jarních a letních měsících letošního roku.

Spor desítkářů a dvanáctkářů odstartoval na Smíchově
„Receptura světlé smíchovské desítky letos slaví 140 let. Jejím autorem je Michael Trnka, který se stal vrchním sládkem v roce 1877 a který musel pivovar provést tehdejší hospodářskou krizí. Rozhodl se proto zdokonalit právě smíchovskou desítku. Tu sice pivovar vařil od svého založení, Trnka ale dokázal pivo zjemnit, vyprecizovat jeho hořkost a především nastavit takový proces, díky němuž dokázali na Smíchově uvařit za jakýchkoli podmínek vždy stejně kvalitní pivo,” říká Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen.

Smíchov se stal dobře prokvašeným pivem s poctivou pivní chutí, vysokou kvalitou a širokou dostupností. Šlo navíc o pivo ryze české, vařené dvourmutovým postupem. V Českých zemích bylo do té doby zvykem vařit spíše těžké nefiltrované ležáky, především bavorského typu, a piva s vyšší stupňovitostí.

Sládek Trnka svými počiny na poli technologie definoval a standardizoval celou kategorii piva. Možná nevědomky rozdělil pivaře už na konci 19. století na „dvanáctkáře“ holdující ležáku a „desítkáře“ věrné Smíchovu. Jeho desítka se stala nejoblíbenějším pivem své doby. Zatímco ve svých počátcích byl Smíchovský pivovar koncipován na výstav 22 tisíc hl. piva ročně, v roce 1901 už uvařil více než půl milionu hektolitrů. Za 24 let svého působení tedy sládek Trnka výstav pivovaru více než zdesetinásobil, což byl jev do té doby nevídaný.

Staropramen v dnešní době nabízí širokou škálu piv, tzv. desítka se však stále významně podílí na celkovém výstavu pivovaru. Tvoří více než polovinu jeho celkové produkce. A i když neustále narůstá obliba ležáků a speciálních piv, desítka si stále mezi českými pivaři drží silnou pozici.

Příznivci Smíchova se navíc v červenci mohou těšit na limitovanou edici Smíchov Nefiltrovaný, kterou pivovar uvařil k oslavě 140. výročí receptury desítky a bude k dostání v 600 vybraných hospodách.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.09.2017 13:32104