Historie a současnost Pivovaru Starobrno

V současnosti má výsadní postavení na jižní Moravě a přestože opravdové začátky pivovaru je těžké určit, sahají zřejmě až do 14. století. V té době začal ženský gotický klášter pivovarvyrábět a prodávat vlastní pivo.
Významný mezník v historii pivovaru představuje také konec 18. století. Konkurs na sládka tenkrát vyhrál proslulý průkopník a zakladatel moderní výroby piva v Čechách a na Moravě – František Ondřej Poupě. Strávil zde poté celých 7 let, během nichž se dále věnoval rozvoji pivovarnictví, zavedl v brněnském pivovaru teploměr, pivní váhu a otevřel 1. pivovarnickou školu.
Posledními majiteli starého klášterního pivovaru byli Josef Mandel a Hermann Hayek, kteří v roce 1872 vystavěli v ulici V hlinkách zcela nový pivovar. Budovy starého pivovaru využívali při stavbě sladovny; od počátku existence nového pivovaru se mluvilo o „Starobrněnském pivu“.
pivovarV roce 1943 vzniká nová společnost – První brněnský akciový pivovar a moravská sladovna, která však byla již za dva roky znárodněna dekretem prezidenta Beneše a transformována na Starobrněnský pivovar a sladovnu, národní společnost. Po roce 1948 byl pivovar začleněn do podniku Středomoravské pivovary, n. p. a začalo usilovné období s plánovaným řízením. V následujících 45 letech se do pivovaru téměř neinvestovalo, což se velmi výrazně projevilo na kvalitě piva.
Rok 1992 je počátkem moderní historie pivovaru. Starobrno bylo transformováno ze státního podniku na akciovou společnost a rovněž získalo významnou cenu jakosti – 1. místo na pivním veletrhu PIVEX, jenž patří mezi nejprestižnější soutěže, kdy kvalitu piva hodnotí sládci a profesionální degustátoři.
Privatizací v roce 1994 se společnost stala součástí rakouské pivovarnické skupiny BBAG. pivovarZa několik let se ze zastaralého státního podniku stal s přílivem nového kapitálu a kvalitního know-how moderní pivovar, který od té doby získal na českém trhu více ocenění, než kterýkoliv z jeho konkurentů. Jednou ze stěžejních událostí v budování podnikové identity a podnikového designu společnosti STAROBRNO, a.s. byla změna loga, ke které došlo v roce 1995. Nový typ byl později doplněn o slogan značky Starobrno – „Tajemství dobré nálady“. Společnost se tak stala prvním pivovarem v České republice, který začal důsledně používat slogan jako marketingový nástroj.
Fúze v roce 2003 mezi Heineken Group a většinovým akcionářem STAROBRNA, a. s. představuje nejdůležitější mezník v novodobé historii společnosti. BRAU UNION AG, nová společnost založená na základě smlouvy mezi BBAG a skupinou Heineken, se stala nejvýznačnější středoevropskou pivovarnickou skupinou, jejímž členem je i STAROBRNO, a. s.
Zdroj:Stránky Pivovaru Starobrno, 2015


HISTORIE V BODECH
Pivovar Starobrno najdete na Starém Brně a je tak přirozeně silně spjat celou svou historií i současností s Brnem a svým regionem, na který je náležitě hrdý.

● 1243pivovar Už v polovině 13. století udělil Václav I. městu Brnu královská privilegia, přičemž jedním z nich bylo i právo vařit pivo. V roce 1323 založila osvícená královna Eliška Rejčka na Starém Brně cisterciácký klášter, jehož součástí se o dva roky později stal pivovar.



● 1798pivovar Koncem 18. století vyhrál konkurz na sládka tehdejšího Měšťanského pivovaru v Brně na Starobrněnské ulici proslulý průkopník a zakladatel moderní výroby piva v Čechách a na Moravě František Ondřej Poupě a zasloužil se tak o rozvoj pivovarnictví v Brně. Strávil v Brně celých 7 let, během nichž se dále věnoval rozvoji pivovarnictví, zavedl v pivovarnictví teploměr, pivní váhu a otevřel 1. pivovarnickou školu.


● 1872pivovar Poslední majitelé klášterního pivovaru Josef Mandel a Hermann Hayek se v roce 1872 rozhodli postavit nový moderní pivovar v ulici Hlinky v bezprostředním sousedství dnešního Mendlova náměstí. Pivo, které se zde vařilo, bylo od počátku známé jako „starobrněnské“. V roce 1896 už má výstav kolem 160 tis. hl ročně. V roce 1895 přechází pivovar z ledování na umělé chlazení a rozsvěcuje se zde první žárovka.


● 1897pivovar V roce 1897 je zde umístěna první elektrická pneumatická sladovna v rakouských zemích, která je umístěna do nové budovy sladovny. V roce 1903 produkce piva dosahuje rekordních 275 tis. hektolitrů piva, toto bude překonáno až v poválečném roce 1946. Ve 20. letech 20. století se ve Vídni zakládá distribuční sklad, do kterého je dováženo denně až 5 vagónů starobrněnského piva.


● 1931pivovar Ve 30. letech 20. století se starobrněnský pivovar stává největším pivovarem na Moravě a nabízí široké portfolio piv a pivních speciálů. Kromě tradičních výčepních piv vyrábělo čtrnáctistupňové pivo Baron Trenck a pivní pálenku Bier Brand.



● 1948pivovar V roce 1944 poškodilo americké bombardování mimo jiné i pivovar. V roce 1948 byl pivovar předán „do rukou lidu“ a dlouhá desetiletí let se do něj neinvestovalo, což se bohužel podepsalo na jeho stavu.



● 1992pivovar Moderní éra starobrněnského pivovaru se začala psát roku 1992. Právě tehdy vznikla ze státního podniku akciová společnost a o dva roky později se stala součástí rakouské pivovarnické skupiny BBAG, která započala modernizaci pivovaru. V roce 2003 přechází Starobrno pod skupinu Heineken Group. Díky přílivu kapitálu a kvalitního know-how, získává pivovar postupně na českém pivním trhu mnoho ocenění.


● 2008pivovar Uvedli jsme do provozu novou modernizovanou varnu, díky které máme kvalitu vaření našeho piva pod skvělou kontrolou. Pivo u nás vaříme stále tradičními postupy - typickou metodou pro český spodně kvašený ležák, tedy vařením dekokčním způsobem na dva rmuty, a to výhradně z českých a moravských surovin.


● 2012pivovar Od roku 2012 je naše sudové a lahvové pivo nepasterizované, díky čemuž si ještě více uchovává svoji čerstvou a přirozeně lahodnou chuť, jejímž základem jsou nejlepší moravský slad a nejjemnější žatecký chmel.



● 2016pivovar V roce 2016 jsme pro vás otevřeli nové návštěvnické prostory a dále zvelebujeme celou exkurzní trasu.



Zdroj:Stránky Pivovaru Starobrno, 2018


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky Pivovaru Starobrno

Kdy:dle určených časůObec:BrnoZdroj:Pivovar Starobrno

Prohlídka spojená s degustací piva
Pivovar Starobrno, který na stejném místě v ulici Hlinky nedaleko Mendlova náměstí stojí už od roku 1872, se stále častěji stává oblíbeným výletním cílem. Pivovarem provázejí kvalifikovaní průvodci, kteří turisty seznámí s dlouhou historií vaření piva na Starém Brně i v samotném pivovaru Starobrno. Dále je informují o všech fázích výroby piva, tradiční technologii a kvalitních surovinách k jeho vaření.

Program exkurze
Návštěvníci si projdou varnu i prostory, kam ústí cylindrokonické tanky ke kvašení piva. Z ochozu si prohlédnou linku na vyfukování, plnění a balení PET lahví. Na závěr všechny dospělé čeká degustace v Pivovarské restauraci.

Jak se objednat
Exkurze se konají v pracovní dny i víkendy, a to v předem určených časech.

Pracovní den 8.00 - 17.30 hod nutné objednat
Sobota od 11.00 a od 13.00 hod bez objednání
Neděle od 14.00 a od 15.00 hod bez obejdnání

e-mail: exkurze@starobrno.cz
telefon: +420 737 224 087

Exkurze mohou probíhat s výkladem v českém, anglickém, německém a ruském jazyce. V případě skupin nad 10 osob je objednávka nutná kvůli zajištění dostatečného počtu průvodců.

CENY EXKURZÍ
Dospělý 150 Kč
Studenti na 18 let 100 Kč
Důchodci 100 Kč
Žák školní výpravy s doprovodem 60 Kč

Aktualizováno: před 4 měsíci

Pivo je na Starém Brně odpradávna doma. Nyní se tak jmenuje i světlé výčepní pivo

Publikováno:před měsícemZdroj:Novinky.czAutor:Jaroslav Štěpaník

Mendlovo náměstí a celou nejstarší část města, Staré Brno, si nelze odmyslet bez jedné z jeho dominant. Starobrněnský pivovar tu vaří zlatavý mok již 145 let.
V nejtěsnějším sousedství dnešního moderního pivovaru, který staví na tradičních postupech a nejlepších domácích surovinách, se nachází někdejší dominikánský klášter s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie. Pověst vypráví, že královna vdova Eliška Rejčka ze Špilberku vyhodila tři praporky a dala tak volbu náhodě. První dosedl hned pod svahy kopce na Starém Brně, kam kázala vystavět klášter, původně pro cisterciačky. Jisté je, že v roce 1323 byl klášter založen a dva roky poté stál v jeho blízkosti i pivovar, a to v místech dnešní Pivovarské restaurace. Poslední majitelé Josef Mandel a Hermann Hayek se v roce 1872 rozhodli vybudovat pár desítek metrů odtud v ulici Hlinky nový moderní pivovar.

Historie, v níž nechybí stopa zlatavého nápoje, sahá však ještě hlouběji do cesty času. Snad ještě dřív než v roce 1243, kdy je jeho existence doložena, stával v blízkosti řeky Svratky legendární místní hostinec U Modrého lva. Po staletí se tu scházeli a osvěžovali nejen místní, ale také ti, kteří přijížděli za obchodem nebo rušnou obchodní křižovatkou projížděli dál. Brno bylo od pradávna a je dodnes také městem obchodu. Slavný hostinec, který nabízel i místa k noclehu, bohužel zaplatil daň času, když byl v roce 1934 jako nejstarší z brněnských zbořen.

Starobrněnský pivovar již blízký věku půl druhé stovky let je vlastně svěží mladík, který jde s dobou, přitom i dost nese v paměti. Jedna z novějších legend vypráví, že do zdejší restaurace nejednou doklusal mladý modráček Leoš Janáček se džbánkem pro pivo panu opatu Gregoru Mendlovi. Zdejší sládci si vždy dávali záležet na kvalitě svého nápoje a pivovarníci na tak strategickém místě města nutně byli a jsou i patrioty. Těm současným třeba přičíst k dobru čerstvou novinku, které dali název podle místa vzniku v nejstarší části Brna.

Staré Brno je nepasterizované světlé výčepní pivo. Spodně kvašené pivo je charakteristické svěží jemně hořkou chutí se středním řízem. Vaření světlých výčepních piv na Starém Brně je staletou tradicí. Nové pivo s příznačným názvem na ni navazuje.

Staré Brno, nový název desítky od Starobrna

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Značka Starobrno představuje světlé výčepní pivo Staré Brno. Jeho název má především připomenout, kde je pivo doma – tedy na Starém Brně. A právě v této nejstarší části města se také začala odvíjet předlouhá historie vaření piva.

Staré Brno je nepasterizované světlé výčepní pivo. Starobrněnští sládci ho vaří z kvalitních surovin poctivě na dva rmuty. Spodně kvašené pivo je charakteristické svou svěží jemně hořkou chutí se středním řízem. Tradice vaření světlých výčepních piv se na Starém Brně ctí po staletí – a nové pivo s příznačným názvem je jejím dalším pokračovatelem.

Starousedlíci jsou na dějiny pivovarnictví a vaření piva na „Mendláku“ a v jeho bezprostředním okolí právem hrdí – a to možná neznají zdaleka vše. Historie totiž sahá více jak tisíc let nazpět, do doby, kdy na břehu řeky Svratky pulsoval život v osadě zvané Staré Brno. A právě zde tehdy vznikl legendární hostinec U Modrého lva, rušné a čilé místo setkávání místních obyvatel. Pak přibývaly na Starém Brně taverny další, ostatně setkávání se a povídání nad pivem je vlastní každé době. Další část historie napsala královna Eliška, která v roce 1323 na Starém Brně založila cisterciácký klášter, jehož součástí se o dva roky později stal pivovar – ten stál mimochodem v místech dnešní Pivovarské restaurace na Mendlově náměstí. Jeho poslední majitelé Josef Mandel a Hermann Hayek se v roce 1872 rozhodli vybudovat pár desítek metrů odtud, v ulici Hlinky, nový moderní pivovar.

„Uvedení pánové dali vzniknout místu, kde se starobrněnské pivo vaří dodnes. Dalo by se dokonce říci, že se odtud šíří dobrá nálada do širokého okolí. Tak na zdraví a na Staré Brno, kde to všechno začalo,“ představila pivo Staré Brno manažerka značky Petra Havlišová.

Do obchodní sítě i hospod Staré Brno putuje postupně od března. Za zmínku stojí i nová etiketa s historickým vzhledem, která jistě udělá radost mnoha sběratelům. A z některých hospod si pivaři mohou odnést pohlednici s motivem etikety.

Zelené Sarobrno letos už potřinácté

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Na Zelený čtvrtek 29. března hostinští v celé České republice narazí sudy s nejpopulárnějším speciálem všech dob z pivovaru Starobrno – Zeleným pivem. Fenomén, bez kterého si přinejmenším Brňané Velikonoce vůbec nedovedou představit, tak opět přivítá svátky jara. Do všech koutů České republiky se už rozvezlo 4200 hektolitrů. Na své si ovšem přijdou i Slováci, kteří si Zelené pivo v posledních letech také oblíbili. Starobrno tam poslalo 500 hektolitrů.

Už samotné vaření Zeleného piva znamená pro zaměstnance pivovaru událost, kterou si nikdo nechce nechat ujít. Letos tento okamžik nastal 9. února. Pivo se už potřinácté vyrábělo podle stále stejné tradiční receptury. Vařilo se z kvalitní vody, speciálního světlého moravského ječného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. V přesně daný okamžik se při vaření do mladinového kotle přidával speciální bylinný výluh. „Výluh se připravuje z několika druhů bylin. Je koncentrovaný a silný, řádově jsou ho potřeba litry. Doba kontaktu bylin s vroucí vodou se při přípravě výluhu pečlivě hlídá,“ řekl manažer kvality Jiří Brňovják.

Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů. Poté při teplotě okolo jednoho stupně Celsia několik týdnů dozrává, čímž se chuťově zakulacuje a získává typický buket a říz. Posledním krokem ve výrobě je přidání likéru. Nezaměnitelné zelené zbarvení piva je tedy kombinací několika faktorů: unikátní technologie, použitých surovin, bylinného výluhu a likéru.

Velikonoční tradici pití Zeleného piva na Zelený čtvrtek každoročně provází i atraktivní doprovodný program v Pivovarské restauraci, Pivnici a přilehlé terase na brněnském Mendlově náměstí v bezprostřední blízkosti pivovaru. I letos se návštěvníci mohou těšit na koncerty, vyvrcholením programu bude vystoupení skupiny Wohnout. „Plánujeme zeleně nasvítit památky, například hrad Špilberk, který je z Mendlova náměstí krásně vidět. Rozsvítíme i sochu Jošta a orloj na náměstí Svobody. Po úspěchu z loňského roku připravujeme i zelené exkurze po pivovaru, kdy návštěvníky provádějí i ti pivovarníci, kteří se podíleli i na výrobě Zeleného piva,“ konstatovala manažerka značky Starobrno Petra Havlišová. Milou tradicí se dále stala možnost svézt se speciální pivní tramvají, tzv. Šalina pubem, který odpoledne vyrazí na okružní jízdu centrem Brna se Zeleným pivem na palubě.

Seznam všech provozoven, kde se bude Zelené pivo čepovat, je zájemcům k dispozici na webových stránkách www.zelenepivo.cz. Kromě toho se zde všichni dozvědí spoustu informací nejen o Zeleném pivu, ale i doprovodných akcích.

Zelené pivo se už chystá

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápoje

I letos se začalo ve varně pivovaru Starobrno vařit slavné Zelené pivo. Už potřinácté. V Brně se pití zeleného speciálu už dávno stalo součástí velikonočních tradic, konkrétně Zeleného čtvrtka. Přesně v tento den mohou hospodští Zelené pivo začít čepovat. Letos Zelený čtvrtek připadá na 29. březen.

Třináctka Zelené pivo se připravuje podle receptury, která se za celých třináct let vůbec nezměnila. Zelené pivo se vaří z kvalitní vody, speciálního světlého moravského ječného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. V přesně daný okamžik se při vaření do mladinového kotle přidává speciální bylinný výluh. „Výluh se připravuje z několika druhů bylin. Je koncentrovaný a silný, řádově jsou ho potřeba litry. Doba kontaktu bylin s vroucí vodou se při přípravě výluhu pečlivě hlídá,“ řekl manažer kvality Jiří Brňovják.

Poté, co se pivo ve varně uvaří, osm dnů kvasí a pak několik týdnů dozrává při teplotě kolem jednoho stupně Celsia, čímž se chuťově zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do něj přidává likér. „Zelená barva našeho piva je kombinací několika důležitých faktorů. Používáme světlý ječný slad, vyráběný pouze pro tuto příležitost. Nezbytností je samozřejmě bylinný výluh a likér. Suroviny a ingredience spolu s unikátní technologií dělají Zelené pivo tím, čím je. Na jeho vaření si dáváme záležet. Dobře víme, jak moc se na ně všichni těší. A my v pivovaru taky,“ konstatoval ředitel a vrchní sládek pivovaru Starobrno Ondřej Koucký.

Vaření Zeleného piva a lití speciálního výluhu si nikdy nenechá ujít ani výrobní ředitel společnosti HEIENEKEN Milan Schramm, který v minulosti ve Starobně několik let působil i ve funkci vrchního sládka a ředitele pivovaru. „Jsem na Zelené pivo moc hrdý. Je přece skvělé, že se speciál právě z našeho pivovaru Starobrno stal neodmyslitelnou součástí velikonočních svátků. Spotřebitelé vzali Zelené pivo za své – a my jsme tomu rádi,“ řekl Milan Schramm, který při lití výluhu nebude chybět ani dnes.

Ačkoli se Zelené pivo zrodilo na Starém Brně, jeho sláva už dávno překročila hranice Brna i jižní Moravy. Čepuje se nejen v celé České republice. V posledních letech zachutnalo i našim slovenským sousedům. Milovníci Zeleného piva ho letos budou mít k dispozici stejné množství jako vloni – 4700 hektolitrů, přičemž zhruba 500 hektolitrů z tohoto množství je určeno k exportu právě na Slovensko.

Skalní příznivci za Zeleným pivem každoročně vyrážejí především do Pivovarské restaurace, na její terasu a na Mendlovo náměstí. V posledních letech se přidávají i nové atrakce – například zeleně nasvícené památky včetně hradu Špilberku či okružní jízdy Šalina pubem se Zeleným pivem na palubě. Na to vše a další zajímavosti, koncerty a zábavu, se Brňané mohou těšit i letos. Přípravy už začaly.

Pivovar Starobrno loni uvařil rekordních 1,25 milionu hektolitrů

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTK

Pivovar Starobrno loni uvařil rekordních 1,25 milionu hektolitrů piva. Je to nejvyšší výstav za více než 140 let existence pivovaru, řekl dnes ČTK ředitel a vrchní sládek pivovaru Ondřej Koucký. Pivovar se blíží své maximální kapacitě, která je nyní 1,5 milionu hektolitrů.

Heineken, který Starobrno vlastní, chce podle Kouckého dál investovat do automatizace nebo zvyšování bezpečnosti v brněnském pivovaru. Jako příklad uvedl rozsáhlou rekonstrukci chladicího systému. Stát bude desítky milionů korun a potrvá zřejmě dva roky. Začít by měla letos.

"Jde o další rozvoj, cílem je udělat pivovar bezpečnější, efektivnější," uvedl Koucký. Podle něj už investice z minulých let pomohly zvýšit maximální kapacitu pivovaru. Ve Starobrnu aktuálně s externími spolupracovníky pracuje kolem stovky lidí.

Starobrno se prosazuje na Moravě a zejména v okolí Brna. Marketing značky je často spojován s hokejovou Kometou Brno. Pivovar kromě tradičních piv vyrábí i speciály, například zelené pivo. Kromě značek Starobrna se v brněnském pivovaru vyrábějí i piva jiných značek, například Hostanu, jehož pivovar ve Znojmě Heineken v minulosti zavřel.

Do skupiny Heineken v České republice ještě patří pivovar v Krušovicích a Velké Březno u Ústí nad Labem. Ostatní provozy, které Heineken v České republice měl, už skončily. Skupina Heineken je dlouhodobě trojkou na českém trhu po plzeňském Prazdroji a Pivovarech Staropramen.

Pivovar Starobrno loni uvařil nejvíce piva za 140 let

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTK

Pivovar Starobrno loni uvařil rekordních 1,25 milionu hektolitrů piva. Je to nejvyšší výstav za více než 140 let existence pivovaru, řekl ředitel a vrchní sládek pivovaru Ondřej Koucký. Pivovar se blíží své maximální kapacitě, která je nyní 1,5 milionu hektolitrů.

Heineken, který Starobrno vlastní, chce podle Kouckého dál investovat do automatizace nebo zvyšování bezpečnosti v brněnském pivovaru. Jako příklad uvedl rozsáhlou rekonstrukci chladicího systému. Stát bude desítky milionů korun a potrvá zřejmě dva roky. Začít by měla letos.

"Jde o další rozvoj, cílem je udělat pivovar bezpečnější, efektivnější," uvedl Koucký. Podle něj už investice z minulých let pomohly zvýšit maximální kapacitu pivovaru. Ve Starobrnu aktuálně s externími spolupracovníky pracuje kolem stovky lidí.

Starobrno se prosazuje na Moravě a zejména v okolí Brna. Marketing značky je často spojován s hokejovou Kometou Brno. Pivovar kromě tradičních piv vyrábí i speciály, například zelené pivo. Kromě značek Starobrna se v brněnském pivovaru vyrábějí i piva jiných značek, například Hostanu, jehož pivovar ve Znojmě Heineken v minulosti zavřel.

Do skupiny Heineken v České republice patří ještě pivovar v Krušovicích a Velké Březno u Ústí nad Labem. Ostatní provozy, které Heineken v České republice měl, už skončily. Skupina Heineken je dlouhodobě trojkou na českém trhu po Plzeňském Prazdroji a Pivovarech Staropramen.

Limitovaná edice plechovek Starobrno pod názvem Mistři

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:České nápoje

Právě v těchto dnech jde do prodeje v celé obchodní síti limitovaná edice plechovek s názvem MISTŘI. Na plechovkách je vyobrazeno sedm nejdůležitějších strůjců letošního úspěchu, kdy hokejová Kometa na jaře po 51 letech získala extraligový titul. Plechovky obsahují dlouhodobě nejoblíbenější produkt starobrněnského pivovaru – jedenáctku Medium.

I letos spotřebitele potěší jednotliví hráči samozřejmě s podpisem a výstižnou charakteristikou jejich sportovního umu. A jakým hokejistům letos Starobrno vyčlenilo prostor? Marek Čiliak představuje jistotu v brance. Tento fantom totiž dokáže přivést soupeřovy střelce k šílenství. Hokejový rytíř Martin Erat se na Moravu vrátil ze slavné NHL, aby pozvedl prapor komeťácké družiny. Ondřej Němec je režisérem hry s geniální rozehrávkou. Tomáš Vincour se jako specialista na nájezdy s pukem na hokejce mýlí jen málokdy. Srdcař Jozef Kováčik v brněnském dresu odkroutil nespočet bitev. Zkušený harcovník Martin Zaťovič je útočník s omračujícím instinktem sypat do soupeřovy sítě důležité branky. A kapitán Leoš Čermák – tedy vůdce, osobnost, pan Nepostradatelný. Nezničitelný tahoun je synonymem brněnského hokejového srdce.

Starobrno je hrdým generálním partnerem hokejového klubu HC Kometa Brno – a také z tohoto důvodu připravuje ke startu každé hokejové sezony limitované edice plechovek s vyobrazenými hráči. V roce 2013 to bylo pět hráčských legend, v roce 2014 pět hrdinů stříbrné sezony, v roce 2015 dalších pět hráčů tentokrát sezony bronzové s bonusovou plechovkou věnovanou legendárnímu sportovnímu místu Za Lužánkami. Vloni se představila série věnovaná pěti legendám brněnského sportu a sportovním klubům, které reprezentují. Jedinečnost a zajímavý design plechovek se každoročně společně zasloužily o to, že limitované edice byly prodejně i komunikačně velmi úspěšné.

„Starobrno fandí Kometě - a proto titul oslavujeme společně a pevně doufáme, že letošní sezona bude neméně úspěšná,“ uvedla manažerka značky Starobrno Petra Havlišová. Fanoušky Starobrno potěšilo například na Dni Starobrna, kde se uskutečnila autogramiáda celého A-týmu. Mistrovský pohár si hokejisté přinesli s sebou, takže se s ním všichni zájemci mohli vyfotit. „Lidé tak dostali příležitost vidět hráče i pohár na vlastní oči a zblízka,“ dodala Petra Havlišová.

Letošní limitovaná edice plechovek MISTŘI se v celé obchodní síti začíná prodávat právě v těchto dnech. V průběhu října a listopadu Starobrno plánuje i autogramiády s hráči HC Kometa ve vybraných obchodních řetězcích.

České minipivovary donutily ke změnám velké výrobce, podobně jako dřív v USA

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Michal Šenk

● Starobrno se profiluje jako regionální značka. Do Prahy nebo i dál na export se netlačí
● "Lidé Starobrno často kritizují, ale když se jich zeptám, kdy ho pili naposled, odpovědí, že před několika lety," říká sládek a ředitel pivovaru Ondřej Koucký.
● Koucký v rozhovoru pro HN komentuje trendy pivního trhu i nové módy, které se na něm objevují.

Pivovar Starobrno ze skupiny Heineken utěšeně roste. Zůstává ale svým zaměřením regionálním pivem. Podle Ondřeje Kouckého, sládka a ředitele v jedné osobě, značka větší ambice, jako třeba "export" do Prahy nebo do světa, nemá. Dál chce prodávat hlavně, jak se říká, kolem komína.

Koucký dříve ve skupině Heineken pracoval například i v Indii, aktuálně se sám hodně věnuje párování piva s jídlem nebo takzvanému blendingu piv. V rozhovoru pro HN Koucký český pivní trh a některé jeho trendy připodobňuje k USA. A upozorňuje také na to, že pivo a svíčková příliš dohromady nejdou.

HN: Proč Brňané nadávají na Starobrno, tak jako třeba Pražané na Staropramen?
Podle mého názoru je to dáno tím, že pivovar byl v oblasti vždy dominantní a vždy se najde skupina lidí, která začne rebelovat proti takové dominanci už z principu. Ne všichni nadávají na Starobrno, protože ho pije stále víc lidí. Kolem komína docela prodáváme. Zároveň je také třeba říct, že je v Brně silná kultura malých pivovarů a méně známých pivovarů i z jiných regionů, které tu mají svou pozici. Zatímco my patříme pod nadnárodní společnost, což také ne úplně všem může konvenovat.

HN: Jaká je aktuální pověst značky Starobrno v Brně i jinde? Co znamená, když někomu řeknete: Jsem sládek Starobrna.
Snažím se, aby pověst byla co nejlepší. Často lidé kritizují, ale když se jich zeptám, kdy ho dotyčný pil naposledy, odpoví, že před několika lety. Tak se takového člověka snažím pozvat do pivovaru nebo aspoň do naší pivovarské restaurace, aby ochutnal třeba náš nefiltr, což je něco, co nabízejí minipivovary a co je vysoce konkurenceschopné.

HN: Jak dnes vypadá pivovar Starobrno?
Vyrábíme už přes milion hektolitrů piva ročně – v cisternách, v sudech, ve skle, v PET lahvích, v plechovkách. I když ty jsou naším pivem plněny v Krušovicích, kde je speciální plechovková linka. Co se značek týče, nejprodávanější pivo je Starobrno Medium, pak děláme tradiční výčepní, Draka dvanáctku a nefiltrovanou dvanáctku. Letos čekáme vyšší výstav než loni, z pohledu objemu se nám daří. Ale mění se celý trh. Méně se pije v hospodách a víc lidí kupuje plechovkové a petkové pivo. Na to reagujeme i ve výrobě.

HN: Jak je značka Starobrno zařazena a vnímána v celé skupině Heineken?
Z pivovarů ve skupině Heineken Česká republika jsme z hlediska tržeb největší. Je to silná regionální značka určená pro zákazníky na jižní Moravě. Nemáme ambice vozit ji někam do Prahy a podobně. Chuť Starobrna je uzpůsobená zvyklostem jihu Moravy. Místní piva byla vždy spíše sladší než hořčejší. I když toto vnímání chuťových profilů v jednotlivých regionech už není tak zřejmé, jako to bylo dřív. I malé pivovary dnes vozí pivo napříč republikou a do dříve zavedených pořádků se vnáší jakási pestrost. To bylo dřív mimo jiné zvykově zakázané, pivovary si nechodily vzájemně do svých rajonů. Spousta dřívějších zvyklostí už neplatí. Třeba že horníci pili silnější piva, protože měli dost peněz. Nebo že se ve slévárnách či sklárnách, zkrátka v horkých provozech, pilo méněstupňové pivo.

HN: Do čeho nyní ve Starobrnu nejvíc investujete?
Do toho, abychom neztráceli v našem regionu. Značka je poměrně konzervativní. Občas se pustíme do něčeho netradičního jako je zelené pivo. Chceme se držet klasických surovin, výroby poctivého piva a nejít do ničeho velkého překvapivého. Co se investic do technologií týče, v tom jsme poměrně daleko. Už před vstupem a posléze i po vstupu Heinekenu se pivovar hodně zmodernizoval. Výrobní zařízení, která máme, dalších dvacet, třicet let vydrží. Pracujeme na vyšší automatizaci výroby a nižší spotřebě energií.

HN: Když se jako jedna z mála značek v portfoliu Heinekenu věnujete všem segmentům pivního trhu, ve kterém z nich se vám daří nejvíce?
Spotřeba v hospodách představuje asi 60 procent našeho byznysu, 40 procent je pak realizováno v maloobchodě. Co se Brna a okolí týče, jsme zhruba v každé druhé hospodě, což je slušné číslo.

HN: Jaké trendy na českém pivním trhu vidíte?
Čím dál víc se pijí vícestupňová piva a klesá zájem o výčepní piva. S nárůstem minipivovarů je vidět to, že i větší pivovary se snaží o větší variabilitu. Lidé nechtějí jen světlou dvanáctku. Do toho lidé cestují, ochutnávají různá piva v cizině, tam to ochutnají a chtějí si dát takové pivo i doma. Tedy vidíme rozmach Stoutů, IPA, American Pale Ale. To je pro český trh nové. Minipivovary si mohou dovolit víc experimentovat, protože, když se jim s malou várkou něco nepovede, tak to není takový problém jako ve velkém pivovaru.

HN: Dělo se to, co zažíváme nyní my, před pár lety někde jinde? Že třeba mohou pivovary někde brát inspiraci?
Určitě v USA. Tam ale podobná vlna prošla už asi před třiceti lety. Fungovalo tam do té doby jen několik značek, které chutnali dost podobně. Proto se tam rozmohlo domácí vaření piva a z těchto takzvaných home brewerů se stali garážové pivovary, minipivovary a ty měly vliv na fungování i zavedených velkých pivovarů. V menší míře tím, co těď prožíváme my, žijí i další země jako Slovensko, Polsko, Itálie. Zěmě, které se to relativně vyhlo je Německo a především Bavorsko. Pivovarnictví se tam vyvíjelo dlouhé stovky let, neměli tam komunismus, který náš pivovarský průmysl dost pokřivil. V Německu naopak přežila řada malých pivovarů, každé městečko má svůj pivovar, svůj tradiční pivní styl charakteristický pro tu oblast.

HN: Co říkáte na módu radlerů, ciderů...
S každou módou, která se objěví je dobré se podívat, jak se daná věc vyvíjela v zahraničí. Před pěti, sedmi lety sem přišli radlery a vyskočily z nuly na 500 tisíc hektolitrů za rok. V Rakousku a Německu mají dlouhodobě kolem pěti procent trhu. U nás zájem o radlery a další pivní mixy rychle vyskočil, pak spadl a nyní znovu malinko stoupá. Viděl bych to tedy tak, že se bude udržovat na podobné hladině. A stejné to bude i s minipivovary. Nyní prochází hlavní vlna jejich nástupu a brzy přijde pokles s tím, jak malí výrobci začnou narážet na ekonomické limity. Ustálí se to.

HN: Vy jste dřívě působil profesně i v Indii v licenčním pivovaru Heinekenu v Bombaji. Tam se to má s pivem jak?
V Indii se o českém pivu neví skoro nic. Zajímalo mě proč. A pochopil jsem, že naše piva jsou pro ně moc hořké. Tamní piva jsou vyráběna zhruba se třetinovou hořkostí. Ale víc než, že bych se naučil vařit pivo, mi to dalo zkušenosti s tím, jak vycházet s lidmi. Pochopit kulturu, respektovat ji. Pracovat v nadnárodní společnosti a mít možnost pracovat sice v jedné firmě, ale v různých zemích, v různých pivovarech této společnosti, je jeden z největších benefitů. Předpokládám, že budu mít v dalších letech znovu podobnou příležitost někam na čas vycestovat.

HN: Jako pivního experta, zaujalo vás při vašich cestách ať už v rámci Heinekenu nebo vašch osobních něco co se týče piva a vztahu lidí k němu ve světě?
Pít pivo a mít lahev v ruce je někde symbol společenského statusu, tak to platí třeba v Africe. Mnohde je pivo relativně velice drahé. To je konečně i případ Indie.

HN: Věnujete se i párování piva s jídlem a dokonce blendování různých piv. K čemu se hodí české pivo?
Paradoxně, jak si všichni myslíme, tak ne ke guláši a už vůbec ne ke svíčkové. Český ležák a v guláši cibulový, karamelový nasládlý základ k sobě nepasují. Naopak bych náš ležák doporučil k tlačence nebo k vepřovému steaku. Určitě se dá také si zajímavě hrát s mícháním piv. Já osobně s tím začal teprve před pár měsíci. Viděl jsem to na pivních festivalech v Belgii. Vznikají zajímavé chutě. Podobně se dá s pivem pracovat i v mixologii s drinky.

Starobrno zpřístupní lidem svoje staré sklepy

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Průmyslová automatizace

Pivovar Starobrno chce v budoucnu zpřístupnit exkurzím část svých historických sklepů z roku 1872. Dodnes v nich kvasí část produkce piva. Lidé se na místo podívají nejdříve letos na podzim, řekl ČTK Ondřej Koucký, ředitel a vrchní sládek pivovaru Starobrno.

Pivovar za pět let oslaví 150. výročí svého založení. Sklepy jsou jednou z mála dodnes používaných místností. Kvasné tanky jsou ale už jen v šesti odděleních. "Pivovar Starobrno je dnes poměrně moderní. Lidé většinou vidí nerezové nádoby, také proto chceme ukázat na prohlídkách část klasiky, kam patří i sklepy," uvedl Koucký.

Podle něj budou sklepy přístupné nejdříve na podzim. "Musíme trasu udělat bezpečnou i pro návštěvníky i pro provoz pivovaru," uvedl ředitel. Kapacita ležáckého sklepa je nyní podle něj kolem 28.000 hektolitrů, sklepy jsou využívány pro dokvašení piva, například speciálů. Většina ale projde modernější technologií zvanou CKT. O exkurze do pivovaru je v posledních letech zájem. Ročně přijde na prohlídku kolem 5000 lidí, část z nich na Den otevřených dveří Starobrna, který je letos začátkem září.

Pivovar Starobrno patří k nejmodernějším pivovarských provozům na Moravě. Jeho výstav je ročně přes jeden milion hektolitrů piva různých značek. Pivovar je součástí skupiny Heineken, která v ČR provozuje ještě pivovary v Krušovicích a Velkém Březně.

K fanouškům Komety míří 12 000 piv od Starobrna

Publikováno:před rokemZdroj:České nápoje

Kometa se dočkala! Ve finálové jízdě fantastickým způsobem a skóre série 4:0 přehrála obhájce loňského titulu Liberec a slaví po jedenapadesáti letech mistrovský titul. Generální partner tohoto hokejového klubu, pivovar Starobrno, posílá fanouškům slíbený dárek: 12 000 piv! Velké oslavy titulu se uskuteční tuto sobotu 22. dubna na Zelném trhu v Brně.

Hokejem žilo Brno celé jaro – a stejně tomu bylo i v pivovaru Starobrno, který je už řadu let generálním partnerem Komety. Po celou dobu také platí závazek, že v případě vítězství Starobrno věnuje fanouškům 12 000 piv, protože jde historicky v pořadí o dvanáctý titul v řadě. A letos může svému slibu dostát, proto na oslavách poteče pivo proudem!

„Starobrno Kometu samozřejmě provází a fandí jí již několikátou hokejovou sezonu. Postup do semifinále s Hradcem Králové a především úžasné finále s Libercem vedlo ke splnění snu, který jsme si všichni v Brně dlouho přáli, a na který jsem tak dlouho čekali. Jsme velmi rádi, že jako generální partner HC Kometa Brno jsme u toho mohli být. Kromě gratulací k vítězství chceme poděkovat také všem fanouškům, kteří jsou podle nás rozhodně ti nejlepší v republice. Také proto od nás dostanou 12 000 piv zdarma na oslavu tohoto 12. titulu. Vzhůru Brno!“ konstatovala manažerka značky Starobrno Zdeňka Mindlová.

Na cestě k titulu určitě Kometě pomohlo hromadné fandění a podpora Brňanů vůbec. Jako vzpruha mohl posloužit třeba modře nasvícený Špilberk v den prvního finálového zápasu, který se hrál v Liberci. Akci pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje Bohumila Šimka, primátora Brna Petra Vokřála a městské části Brno-střed realizovalo právě Starobrno, takže se Špilberk všem mohl představit v komeťácké modré barvě.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.15.04.2018 15:5046