Malebným areálem svítícím novotou je dnes Pivovar Rohozec na Turnovsku, který se po vstupu českých investorů změnil za 15 let k nepoznání. Fondy EU pomáhají jeho ekologičtějšímu provozu.

Téměř ke krachu dovedli po roce 2000 předchozí majitelé Pivovar Rohozec. Příčinou neutěšeného stavu firmy byla nepovedená privatizace v devadesátých letech, spojená s hospodařením majitelů

Pivovar, rozkládající se na ploše 35 tisíc metrů čtverečních, se nachází v Malém Rohozci nedaleko Turnova, necelých sto kilometrů severovýchodně od Prahy. Zdejší romantický kraj, ležící na středním toku řeky Jizery, se již od 19. století nazývá Český ráj.

Významným faktorem, který firmě pomáhal v posledních letech k rozkvětu, byly rovněž fondy Evropské unie. Pivovar Rohozec tak může například využívat nový kotel na páru, který nahradil zastaralou technologii s nižší účinností. Novinka spotřebuje méně uhlí, vypouští méně emisí a zamezilo se ztrátám odpadního tepla. Na více než sedmnáctimilionové investici se podílely evropské fondy téměř 7 miliony korun.

Jiným projektem, který souvisí s modernizací pivovaru i evropskou pomocí, byly rekonstrukce nemovitostí za téměř 12 milionů korun, evropské dotace činily 4,8 milionu korun. Evropské peníze pomohly i při modernizaci technologie.

Dnes se tak areál skví v nové kráse. Návštěvníci kráčejí po opraveném dlážděném nádvoří s kašnou uprostřed, budovy mají novou fasádu a nad hlavami pravidelně odbíjejí pivovarské hodiny, říká ředitel pivovaru František Jungmann. Znovuzrození výroby piva probíhalo v době, kdy byl trh již nasycen a pivní konkurence přitvrdila.

„Přesto se to podařilo i díky poměrně vysokému podílu sudového piva, který je více než padesátiprocentní, což je v rámci našeho oboru neobvyklé. Naše roční tržby se pohybují přes 100 milionů korun. Ale vlivů, které na naše výsledné hospodaření působí, je celá řada. Od rostoucích cen vstupů, sortimentní skladby či reakcí na vývoj trhu,“ upřesňuje František Jungmann.

Pivovar dnes vyváží i do zahraničí
Přes významné investice, směřující k zajištění vysoké kvality piva, byly tradiční způsoby výroby piva zachovány. „Pivo se vyrábí v zásadě podobným způsobem, jak jej původně připravovali už naši předkové začátkem minulého století. Krásná, malebná příroda a příjemná, svěží chuť Skaláka a Podskaláka k sobě prostě patří,“ doplňuje marketingový a exportní specialista pivovaru Michal Thoř.

Tradiční řada rohozeckých piv zahrnuje osm druhů. Netradičních piv, reagujících na vývoj trhu a nové trend, v oboru nabízí společnost šest. Navíc pivovar připravuje svým zákazníkům tři druhy tradičních limonád točenou oranžáda a malinu s kolou, a navíc zázvorovou limonádu v lahvi.

Skutečnost, že oblíbenost a kvalita rohozeckého piva každým rokem stoupá, dokazuje i patnáct ocenění z různých soutěží, které pivovar získal loni. Dalších deset přibylo za letošek. Za všechny stojí za to vyzdvihnout cenu Světová pivní pečeť 2019, kterou získala Rohozecká Třináctka na 29. Mezinárodním pivním festivalu v Českých Budějovicích. Toto ocenění je nejprestižnější pivovarnickou cenou v Česku. Za zmínku také stojí Rohozecký Podskalák a Rohozecká Dvanáctka, které v letošním roce vyhrály piva České republiky roku 2019.

V netradiční řadě vedle nápojů Cherry Beer a R-Mix Pomelo je třeba zmínit i řemeslně vyráběný speciální ležák Prometheus, kterému svojí nezaměnitelnou a jedinečnou kořeněnou chuť dodal klon divokého chmele Kazbek.

Největší odběr rohozeckého piva je na Turnovsku, Semilsku a Hradecku. Obliba tohoto piva roste však i v Praze, středních Čechách, na Liberecku a Jablonecku či Mladoboleslavsku, ale i na Moravě či v jižním Polsku. Sudové pivo odebírají buď přímo provozovatelé restaurací a hospod, nebo velkosklady. Lahvové pivo je pak dodáváno také do velkoskladů nebo přímo do konkrétních obchodů včetně obchodních řetězců.


Pivovar Rohozec se změnil k nepoznání. Nyní šetří také ovzduší
včera 12:31

Malebným areálem svítícím novotou je dnes Pivovar Rohozec na Turnovsku, který se po vstupu českých investorů změnil za 15 let k nepoznání. Fondy EU pomáhají jeho ekologičtějšímu provozu.

Zvětšit fotografii
Zvětšit fotografii
Zvětšit fotografii
86 fotografií v galerii ›

MMR září 2019 – Rohozec | Video: Redakce

Téměř ke krachu dovedli po roce 2000 předchozí majitelé Pivovar Rohozec. Příčinou neutěšeného stavu firmy byla nepovedená privatizace v devadesátých letech, spojená s hospodařením majitelů, kteří neznali problematiku výroby piva a následný konkurz. Základ toho, jak je dnes pivovar vnímán, byl položen v roce 2004, kdy vznikla společnost Pivovar Rohozec a. s. Jejími vlastníky jsou čeští investoři.
čidlo v Rohatci
Peníze z Unie ochrání obce na Hodonínsku. A pomohly i s obnovou Baťova kanálu
Přečíst článek ›

Pivovar, rozkládající se na ploše 35 tisíc metrů čtverečních, se nachází v Malém Rohozci nedaleko Turnova, necelých sto kilometrů severovýchodně od Prahy. Zdejší romantický kraj, ležící na středním toku řeky Jizery, se již od 19. století nazývá Český ráj.

Významným faktorem, který firmě pomáhal v posledních letech k rozkvětu, byly rovněž fondy Evropské unie. Pivovar Rohozec tak může například využívat nový kotel na páru, který nahradil zastaralou technologii s nižší účinností. Novinka spotřebuje méně uhlí, vypouští méně emisí a zamezilo se ztrátám odpadního tepla. Na více než sedmnáctimilionové investici se podílely evropské fondy téměř 7 miliony korun.

Jak evropské fondy zlepšují životní prostředí?

Jiným projektem, který souvisí s modernizací pivovaru i evropskou pomocí, byly rekonstrukce nemovitostí za téměř 12 milionů korun, evropské dotace činily 4,8 milionu korun. Evropské peníze pomohly i při modernizaci technologie.

Dnes se tak areál skví v nové kráse. Návštěvníci kráčejí po opraveném dlážděném nádvoří s kašnou uprostřed, budovy mají novou fasádu a nad hlavami pravidelně odbíjejí pivovarské hodiny, říká ředitel pivovaru František Jungmann. Znovuzrození výroby piva probíhalo v době, kdy byl trh již nasycen a pivní konkurence přitvrdila.

„Přesto se to podařilo i díky poměrně vysokému podílu sudového piva, který je více než padesátiprocentní, což je v rámci našeho oboru neobvyklé. Naše roční tržby se pohybují přes 100 milionů korun. Ale vlivů, které na naše výsledné hospodaření působí, je celá řada. Od rostoucích cen vstupů, sortimentní skladby či reakcí na vývoj trhu,“ upřesňuje František Jungmann.
Pivovar dnes vyváží i do zahraničí

Podívejte se Mapu projektů EU.

Přes významné investice, směřující k zajištění vysoké kvality piva, byly tradiční způsoby výroby piva zachovány. „Pivo se vyrábí v zásadě podobným způsobem, jak jej původně připravovali už naši předkové začátkem minulého století. Krásná, malebná příroda a příjemná, svěží chuť Skaláka a Podskaláka k sobě prostě patří,“ doplňuje marketingový a exportní specialista pivovaru Michal Thoř.

Tradiční řada rohozeckých piv zahrnuje osm druhů. Netradičních piv, reagujících na vývoj trhu a nové trend, v oboru nabízí společnost šest. Navíc pivovar připravuje svým zákazníkům tři druhy tradičních limonád točenou oranžáda a malinu s kolou, a navíc zázvorovou limonádu v lahvi.
areál Cementu Hranice
Cementárna v Hranicích vyměnila filtr. Snížení emisí přináší i vyšší zisk
Přečíst článek ›

Skutečnost, že oblíbenost a kvalita rohozeckého piva každým rokem stoupá, dokazuje i patnáct ocenění z různých soutěží, které pivovar získal loni. Dalších deset přibylo za letošek. Za všechny stojí za to vyzdvihnout cenu Světová pivní pečeť 2019, kterou získala Rohozecká Třináctka na 29. Mezinárodním pivním festivalu v Českých Budějovicích. Toto ocenění je nejprestižnější pivovarnickou cenou v Česku. Za zmínku také stojí Rohozecký Podskalák a Rohozecká Dvanáctka, které v letošním roce vyhrály piva České republiky roku 2019.

Rohozec - projekt v číslech

V netradiční řadě vedle nápojů Cherry Beer a R-Mix Pomelo je třeba zmínit i řemeslně vyráběný speciální ležák Prometheus, kterému svojí nezaměnitelnou a jedinečnou kořeněnou chuť dodal klon divokého chmele Kazbek.

Největší odběr rohozeckého piva je na Turnovsku, Semilsku a Hradecku. Obliba tohoto piva roste však i v Praze, středních Čechách, na Liberecku a Jablonecku či Mladoboleslavsku, ale i na Moravě či v jižním Polsku. Sudové pivo odebírají buď přímo provozovatelé restaurací a hospod, nebo velkosklady. Lahvové pivo je pak dodáváno také do velkoskladů nebo přímo do konkrétních obchodů včetně obchodních řetězců.

Ředitel Rohozce František Jungmann: Nejhůř bylo po opětovné privatizaci a konkurzu
Začátky v roce 2004 byly po odkupu společnosti z konkurzu dramatické, říká ředitel František Jungmann.

Významným faktorem při obnově a novém rozjezdu pivovaru byly i evropské fondy. Můžete být konkrétní?
Z fondů Evropské unie jsme čerpali prostředky jak na obnovu nemovitostí, tak na nové technologie či ekoenergie. Pivovar obnovil nemovitosti počínaje střechami, fasádami, výměnou oken i pracemi na statice. Vybudovali jsme také novou halu na skladování a kompletaci zakázek, což je klíčové zvláště dnes, kdy požadavky na sortiment jsou daleko větší než v minulosti. Tehdy pivovar vyráběl jen čtyři druhy piva. Bez podpory dotačních titulů by nám všechno trvalo mnohem déle.

Na druhou stranu čerpání dotací je složité, pokud jde o velkou administrativu, přípravu projektu, jsou blokovány lidské zdroje a především je nutná významná spoluúčast společnosti, která může činit 60 i 70 procent. Třeba zmíněný kotel byl vyměněn, protože byl absolutně nevyhovující počínaje nízkou účinností, špatným technickým stavem i rozvody páry. Výměna přinesla významnou úsporu uhlí i snížení emisí.

Kdy bylo pivovaru nejhůř?
Asi nejhůře bylo po opětovné privatizaci po majitelích, kteří si chtěli nahrabat, co to šlo, a pivovar se dostal do konkurzu. Dnes ale funguje jako zdravá firma, přestože začátky byly těžké. Zaměstnanci, kteří tu pracovali před dvanácti, patnácti roky, by to tu dnes nepoznali. Aktuálně má firma asi 45 pracovníků a výstav 70 tisíc hektolitrů ročně, což je více než dvojnásobek před nástupem nových majitelů.

Jak se vám daří získávat mladé odborníky?
V tomto ohledu má pivovar stejné problémy jako většina firem. Se získáváním nových sil je to u nás složité i proto, že Česká republika se významně orientuje na automobilový průmysl. Tomu se v posledních letech daří a stahuje tak zaměstnance obzvlášť v našem regionu, kde je kousek do Liberce, Mladé Boleslavi, do Jablonce. I tady v Turnově jsou firmy vyrábějící automobilové součástky. Další věcí je rostoucí věk zaměstnanců, který se začíná projevovat stále víc.

Práce v pivovaru je ale o něčem jiném. Je to určité poslání, jde o řemeslo, pivovarskou čest. A pokud na tyto myšlenky mladí lidé slyší, poskytneme jim stabilní a solidní zaměstnaní oproštěné od krizí, které třeba čas od času potkávají automobilový průmysl. Starší a střední generace si to uvědomuje, mladí to začínají postupně vnímat také.

Jak z tohoto začarovaného kruhu ven?
Perspektivní mladé lidi si musíme vychovávat a pracovat s nimi. V této souvislosti zmíním nově založený obor na Obchodní akademii, Hotelové škole a Střední odborné škole Turnov. Ve spolupráci s touto školou se nám letos podařilo společně otevřít učební obor pivovarník-sladovník. Ten by nám do budoucna mohl přinést personální stabilitu. Již nyní k nám docházejí čtyři studenti na praxi a odborný výcvik a my se je budeme snažit udržet.

Kde vidíte Pivovar Rohozec v budoucnu?
Usilujeme o to, aby naplnil své kapacity i přes tvrdou konkurenci. Stále více se zaměřujeme na liberecký region a snažíme se neformálním způsobem získávat přiměřené konzumenty piva, kteří nás budou mít rádi. Naším přáním je, aby pivovar vypadal dobře, poskytoval lidem kulturní zážitky, spolupořádáme také
sportovní akce. Je prostě důležité, aby i firma našeho zaměření byla ve společnosti vidět a stala se nedílnou součástí tohoto kraje. S tím souvisí i naše aktivity na pomoc dobročinným a charitativním projektům.

Bylo to další parádní setkání těch, kteří mají rádi pivo Rohozec. V pořadí jedenadvacáté Slavnosti piva Rohozec se vydařily.

Nic na náladě stovek přítomných neubral déšť, který po celé odpoledne, večer a v noci areál „zavlažoval“. A ani nepříjemný vítr, který nemohl celkovou pohodu zmenšit. Pivo teplo proudem, všechny stánky byly v obležení. Novinka, osmnáctka Ungrův speciál, chutnal.

Pořadatelé připravili i bohatý hudební program. Kapely S.P. Band z frýdlantského výběžku, Těla z Liberce, Vaťák ze Dvora Králové nad Labem, Komunál z Chlumce nad Cidlinou, Keks z Benešova u Prahy a Prorock z Turnova rozdávaly porci rockové muziky.

"Bylo to parádní setkání těch, kteří mají rádi slavnosti. Těch, kteří mají rádi naše pivo. Atmosféra i přes chladnější a deštivé počasí byla skvělá. Moc jsme si to všichni užili. Děkuji kolegům pořadatelům za velký kus práce, který odvedli,“ podotkl František Jungmann, ředitel pivovaru.

Vedle hlavní ceny získal pivovar i bronzovou medaili v kategorii tmavé pivo.
Piva z regionu a z Českého ráje měla vždy dobrý zvuk. Klášter, Svijany, Podkováň a Rohozec. Pivaři mohou být pyšní na piva, která směřují do světa z jejich regionu. Potvrdily to i letošní výsledky prestižní ankety Pivo roku, která vyvrcholila o víkendu vyhlášením výsledků.

Nejvyšší ocenění směřuje právě do Českého ráje. Pivovar Rohozec se stal absolutním vítězem, když ovládl kategorii Pivovar roku. „Je to neskutečný úspěch. Radost máme všichni, od vedení po všechny zaměstnance,“ říká nadšený šéf Pivovaru Rohozec František Jungmann.

Vyhlášení ankety, pořádané Sdružením přátel piva, se uskutečnilo v Kynšperku nad Ohří. V letošním sedmadvacátém ročníku kraloval rohozecký pivovar hned dvakrát. Kromě hlavní ceny získal i bronzovou medaili v kategorii tmavé pivo. Třináctka tmavá se stala Skokanem roku. Pro Český ráj je úspěchem i kategorie Polotmavé pivo.

CHUTNALI ANONYMNĚ
Podzimní anonymní degustaci sládků vedl jako obvykle jeden z nejzkušenějších degustátorů v republice i ve světě Jan Šuráň.

„Letošním vítězem je menší průmyslový pivovar, který by se ještě na přelomu tisíciletí počítal do kategorie minipivovarů, protože měl produkci pod deset tisíc hektolitrů piva. To už ale dávno neplatí. Aktuální produkce se pohybuje kolem sedmdesáti tisíc hektolitrů,“ míní pořadatelé. Přestože se letošní výsledky od předchozích let liší, mnohá piva i pivovary se na stupně vítězů vracejí po loňském úspěchu. Tak jako právě Pivovar Rohozec.

NOVÁ TVÁŘ I VAGON
Rohozecký pivovar v posledních letech zapracoval nejen na kvalitě piva, ale i na vzhledu pivovaru. Zatímco dříve vstup do areálu vedl hosty mezi omšelé stavby, nyní jsou nádvoří i všechny budovy opraveny. Zajímavostí je i to, že pivovar letos otevřel v rámci poptávky po občerstvení takzvaný Vagon. Skutečný železniční vagon uzpůsobený pro restaurační nároky.

„Prostě to najednou přišlo a objevil se vagon. Mohou se tu konat oslavy, slavnosti, setkání. Zájem stále stoupá. Byl to dobrý krok,“ míní šéf pivovaru František Jungmann. Jak je přesvědčen, současné úspěchy ovlivnil způsob chování k zákazníkům i propracovaná nabídka a vyrovnaná kvalita piva.

„Pivo mají dobré, pochutnal jsem si i na jejich cherry pivu, ale náhodou jsem teď vyzkoušel Ginger drink a tahle limonáda mě absolutně uchvátila,“ hodnotil Radim Hloušek z Velkých Hamrů.

ZÁKAZ KOUŘENÍ NEVADÍ
I když v současné době vzhledem k zákazu kouření v restauracích klesá spotřeba sudového piva, rohozecký pivovar s tím problém nemá. „Naše produkce je v poměru 60 ku 40 procentům pro sudové pivo,“ podotýká Jungmann. Na dotaz, proč si myslí, že jejich sudové pivo jde na odbyt, říká: „Pracujeme poctivě. Pivo děláme s láskou a umem tak, jako to dělali naši předkové.“

Z rohozecké produkce je nejprodávanější jedenáctistupňový ležák Skalák. Před několika měsíci Rohozečtí poslali do světa novinku, pivo Prometheus, které se od ostatních piv odlišuje kořeněnou vůní a chutí. Je to vlastně dvanáct a půlka s obsahem alkoholu lehce přes 5,3 procenta.

INGREDIENCE Z KAVKAZU
„Naše běžná dvanáctka je z plzeňského sladu, u Promethea je přídavek sladu Carared, který má zabarvení do červena. Kvůli tomu je pivo tmavší než naše ostatní piva,“ vysvětluje Jungmann. U Promethea je použitý zvláštní druh chmele nazvaný Kazbek. Je to chmel vyšlechtěný z divokého chmele, který roste v pohoří Kavkazu pod horou Kazbek. Jeden z rodičů chmele pro Promethea je z Kavkazu, druhý z typicky českého chmele. Odborníci z nich vyšlechtili novou odrůdu.

Podle ředitele Jungmanna je tento ležák hitem. Pivovar ho ani nedokáže vyrobit tolik, kolik si žádá trh. „Je to vzhledem k náročnosti technologie výroby a také jsme limitováni surovinami,“ říká. Loni v Pivovaru Rohozec hlásili výstav piva 69 tisíc hektolitrů. „Nechci to zakřiknout, ale vypadá to, že letos na tom budeme ještě o mnohem lépe než loni. Na hodnocení roku je ale opravdu ještě brzy, dva měsíce jsou dva měsíce…“ dodal Jungmann.

Piva z Mladoboleslavska a z Českého ráje měla vždy dobrý zvuk. Klášter, Svijany, Podkováň a nyní zejména Rohozec. Pivaři mohou být pyšní na piva, která směřují do světa z regionu. Potvrdily to i výsledky prestižní ankety Pivo roku 2017, která vyvrcholila vyhlášením výsledků o víkendu.

Nejvyšší ocenění směřuje právě do Českého ráje. Pivovar Rohozec se stal absolutním vítězem, když ovládl kategorii Pivovar roku. „Je to neskutečný úspěch. Obrovskou radost máme všichni, kteří se na rohozeckém pivu podílíme. Od vedení po všechny zaměstnance,“ uvedl krátce po vyhlášení nadšený předseda představenstva Pivovaru Rohozec František Jungmann.

Vyhlášení se uskutečnilo v prostorách pivovaru Kynšperský zajíc v Kynšperku nad Ohří. Za anketou stojí Sdružení přátel piva. Letošní ceny byly uděleny již po sedmadvacáté a rohozecký pivovar kraloval na více frontách.

Kromě hlavní ceny získali Rohozečtí i bronzovou medaili v kategorii tmavé pivo. Jejich Třináctka tmavá se tak stala takzvaným Skokanem roku 2017. A pro Český ráj je pak úspěchem i kategorie Polotmavé pivo, kde druhé místo získala jedenáctka Svijanský Fanda z Pivovaru Svijany.

Anonymní degustaci na konci září, za účasti vybraných sládků, vedl již tradičně jeden z nejzkušenějších degustátorů nejen u nás, ale i ve světě, a zároveň prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. „Letošním vítězem je menší průmyslový pivovar, který by se ještě na přelomu tisíciletí počítal do kategorie minipivovarů, protože měl produkci pod 10 tisíc hektolitrů piva, nicméně to už dávno neplatí. Aktuální produkce se pohybuje kolem 70 tisíc hektolitrů. Letošním vítězem se stává nádherně nově zrekonstruovaný Pivovar Rohozec s velmi pestrou nabídkou spodně kvašených piv,“ uvedli pořadatelé.

Přestože i letošní výsledky se od předchozích v mnohém liší, mnohá piva a oceněné subjekty se na prvních místech objevovaly i v minulém ročníku. „V letošním roce se nám mezi nejlepší oceněné subjekty po delší pauze vrátily dříve často oceňované pivovary, jako například Herold Březnice či Pivovar Rohozec, což hovoří o stabilizaci a kvalitě jejich piv. V rámci výsledků cen SPP je znát, že poměrně rychle tato anketa a soutěž reaguje na trh a kvalitní piva,“ uvedli organizátoři ze Sdružení přátel piva.

Pro rohozecký pivovar je ocenění Pivovar roku další třešničkou na dortu. Těch cen je v posledních letech poměrně dost. Kromě kvality piva se na to pozitivním pohledu podílí významně i změny v designu pivovaru. Zatímco dříve vstup do areálu představoval vstup mezi omšelé budovy, nyní jsou nádvoří pivovaru a všechny budovy opraveny a vzhled je doslova pastvou pro oči.

Zajímavostí je i to, že pivovar letos otevřel v rámci poptávky po občerstvení takzvaný Vagón. Opravdový železniční vagon uzpůsobený pro restaurační nároky. „Prostě to najednou přišlo a objevil se vagon. Mohou se tu konat oslavy, slavnosti, setkání. Zájem neustále stoupá. Byl to dobrý krok,“ míní šéf pivovaru František Jungmann.

„Za naše úspěchy může to, jak pivovar vypadá, jak se chováme k zákazníkům a spotřebitelům, a jak máme dobrá a vyrovnaná piva,“ je přesvědčen Jungmann.

I když v současné době, vzhledem k zákazu kouření v restauracích, klesá spotřeba sudového piva, rohozecký pivovar tento směr nesdílí. „Naše produkce je v poměru 60 ku 40 procentům pro sudové pivo,“ podotkl Jungmann. Na dotaz, proč si myslí, že jejich sudové pivo jde na odbyt, říká, trochu s úsměvem: „Pracujeme poctivě. Pivo děláme s láskou a umem tak, jako to dělali naši předkové. A tak se výsledky prostě musí dostavit.“

Z rohozecké produkce je nejprodávanější jedenáctistupňový ležák Skalák.

Před několika měsíci Rohozečtí vypustili do světa novinku – pivo Prometheus. Toto pivo se od ostatních odlišuje kořeněnou vůní a chutí. Je to vlastně dvanáct a půlka s obsahem alkoholu lehce přes 5,3 procenta. „Naše běžná dvanáctka je z běžného plzeňského sladu, u Promethea je přídavek sladu Carared, který má zabarvení do červena. Kvůli tomu je pivo tmavší než naše ostatní piva,“ vysvětluje František Jungmann. U Promethea je použitý zvláštní druh chmele nazvaný Kazbek. Je to chmel vyšlechtěný z divokého chmele, který roste v pohoří Kavkazu pod horou Kazbek. Jeden z rodičů chmele pro Promethea je z Kavkazu, druhý rodič je z typicky českého chmelu. Odborníci z toho vyšlechtili novou odrůdu.

František Jungmann tvrdí, že tohle pivo se trefilo do současné doby. Je hitem. Jen v Rohozci mají malý problém. Nedokáží ho vyrobit tolik, kolik si žádá trh. „Je to vzhledem k náročnosti technologie výroby a také jsme limitováni surovinami,“ vysvětluje Jungmann.

Vloni v Pivovaru Rohozec hlásili výstav piva 69 tisíc hektolitrů. “Nechci to zakřiknout, ale vypadá to, že letos na tom budeme ještě o mnohem lépe než vloni. Na hodnocení roku je ale opravdu ještě brzy, dva měsíce, jsou dvě měsíce,“ dodal šéf rohozeckého pivovaru František Jungmann.

Vloni se v Pivovaru Rohozec pyšnili výstavem přibližně 69 tisíc hektolitrů piva. Letos by to mělo být stejně, možná malinko více. Tvrdí to František Jungmann, předseda představenstva Pivovaru Rohozec.

„Vše nasvědčuje tomu, že jsme nad loňským výstavem. V současnosti je těžké pořád růst. Konkurence je veliká, hodně se útočí cenami. V segmentu lahvového piva je to velmi drsné. Ty doby, kdy jsme meziročně rostli až o dvacet procent, jsou pryč. Když dosáhneme meziročně dvě procenta navíc, považujeme to za úspěch,“ říká František Jungmann. Pro pivovar je významné, že mají nezanedbatelný podíl piva v sudech. „Ten nám, na rozdíl od jiných pivovarů, roste,“ podotýká šéf pivovaru. Přitom největší zájem je o sudovou jedenáctku Skalák.

Mnoho hospod krachuje, ale Rohozečtí to prý nepociťují. Drží se na podílu výstavu u sudového piva vůči lahvovému v poměru 60 ku 40. O lahvovém pivu říká František Jungmann, že nejsou schopni reagovat na současnou cenovou politiku obchodních řetězců.

Zhruba před třemi měsíci přišel Pivovar Rohozec s novinkou – pivem Prometheus. Toto pivo se od ostatních odlišuje kořeněnou vůní a chutí. Je to vlastně dvanáct a půlka s obsahem alkoholu lehce přes 5,3 procenta. „Naše běžná dvanáctka je z běžného plzeňského sladu, u Promethea je přídavek sladu Carared, který má zabarvení do červena. Kvůli tomu je pivo tmavší než naše ostatní piva,“ vysvětluje František Jungmann. U Promethea je použitý zvláštní druh chmele nazvaný Kazbek. Je to chmel vyšlechtěný z divokého chmele, který roste v pohoří Kavkazu pod horou Kazbek. Jeden z rodičů chmele pro Promethea je z Kavkazu, druhý rodič je z typicky českého chmelu. Odborníci z toho vyšlechtili novou odrůdu.

„U Promethea se nám podařilo to, co je snem každého marketingového pracovníka. Vyvolá se poptávka a ta je větší než odhady a předpoklady. To se stalo. Tohle pivo nebude nikdy vyráběné takzvaně na veliko, abychom jím zásobili celý trh. Technologicky není pivo Prometheus dělané jako klasická naše piva, s tímto pivem je více práce, starostí. Takovým pivům se nyní říká craft beer, řemeslné pivo, a honosí se tím minipivovary. V podstatě jde o to, že pivo je dělané tak, jak ho dělali naši dědové - s láskou, umem, citem, za dodržování klasických zásad, až bych řekl snad archaickým způsobem. Říkáme, a dáváme najevo, že toto craft beer - řemeslné pivo je schopen udělat i pivovar našeho typu. Povedlo se nám to, ohlasy jsou velmi dobré,“ říká František Jungmann.

V posledních pěti letech přišli Rohozečtí s pivem X a pivem Y. Přestali vyrábět malinové pivo a nahradili ho pivem s příchutí cherry. Pustili do světa zázvorovou limonádu a teď je tu Prometheus. Kvůli nízkému odbytu ukončili stáčení třináctistupňového piva do sudů. „Je to pochopitelné. Do hospody se nechodí na silné pivo, ale spíše na slabší a vypije se jich více. Silnější pivo si zákazník koupí spíše v láhvi domů,“ míní Jungmann.

Tisíce návštěvníků na nedávných Slavnostech piva, koncerty na nádvoří, které je celé opravené, exkurze a restaurace. Novinkou je vagon na kolejích, uvnitř kterého je bufet – slouží k různým akcím. A do tří let chtějí zcela zrekonstruovat kapacitně nedostatečnou restauraci. „Restaurace je v přízemí, kde jsou také administrativní prostory. Administrativu přemístíme do patra a spodek rozšíříme,“ hledí do budoucna šéf Pivovaru Rohozec František Jungmann.

Jubilejní 20. ročník Slavností piva Rohozec provázely v sobotním dni chmurné předpovědi počasí. Velký vítr, mraky a tu a tam pár kapek. To ale bylo vše, co počasí nakonec dovolilo.

I když ředitel pivovaru František Jungmann byl už dopoledne optimistou, obloha byla zlověstná. „Pršet nebude, lidé přijdou," tvrdil optimisticky dvě hodiny před začátkem Jungmann. Nepršelo. A lidé přišli. Odhadem jich prošlo pivovarskou branou snad na pět tisíc – vstupné se totiž neplatilo.

S úderem 13. hodiny začal na nádvoří hudební program, který byl trochu ve znamení nostalgie. Vše odstartovala českorajko-mladoboleslavská kapela Soumrak band, který hraje výhradně vlastní skladby.

Mezi všemi vystupujícími měla jediná tato kapela ve svých řadách dvě ženy – zpěvačku Kristínu Holcovou a kytaristku a zpěvačku Adélu Šimákovou – bývalou redaktorku Boleslavského deníku, známou pod dívčím jménem Adéla Šťástková.

Pak nastoupil turnovský Jan Bartoš hrající písně Michala Davida. A pod pódiem to začalo vřít. Když zazněly romantické písně skupiny Keks z Benešova u Prahy, stovky lidí už se tlačily pod podiem.

Frontman skupiny Štěpán Kojan dal vzpomenout na hity, které mnozí znají desítky let – kapela působí na scéně od roku 1981.

Stejně tak dlouho hraje brněnský Kern, který svoji hodně tvrdou rockovou muzikou pak přivítal večer. Mezitím ještě zahrála skupina Lucie revival.

Závěr obstarala parta kluků z Lomnice nad Popelkou Realita rock. Tu přerušil těsně před půlnocí jen ohňostroj, který předznamenal závěr jubilejních slavností. „Jsem spokojen, lidí přišlo hodně, naše pivo jim chutnalo. Pokřtili jsme novinku naší produkce – pivo Prometheus. Počasí vydrželo, hudba parádní. Vážně se jsme spokojen. Díky všem účinkujícím a divákům a také obrovský dík všem pořadatelům a lidem z pivovaru, kteří se podíleli na organizaci," dodal ředitel František Jungmann.

Trh kritizuje české pivovary, že naše pivo začíná být nudné a žádá si osvěžení portfolia. Alespoň to tak reprodukuje rohozecký sládek Zdeněk Rezka. On sám si to ale nemyslí: „České pivo je světová klasika a to člověka neznudí."

Jenže vznik množství minipivovarů s sebou přinesl také nabídku nepřeberného množství chutí. A tedy samosebou i různých chmelů a dalších ingrediencí.
Ani rohozečtí nechtěli zůstat pozadu, ale vsadili na řemeslné pivo. Tím je Prometeus. Od pondělí půjde do sítě. Lidé jej oficiálně ochutnají v sobotu na jubilejních 20. Slavnostech piva Skalák v Rohozci, které začínají ve 13 hodin. Vystoupí: Michal David revival, Keks, Lucie revival, Realita rock, Soumrak band a Kern. Soutěže i závěrečný ohňostroj.

ZA VŠECHNO MŮŽE DIOVA ZLOST
„Naši kamarádi horolezci byli na Kazbegu a viděli tam divoký chmel. To byl první impuls. Čeští chmelaři z této hory naklonovali divoký chmel na odrůdu sládek," popsal počátek zrodu nového piva. Jde tedy o polodivokou odrůdu kulturního chmele. Díky tomu získalo aromatickou kořeněnou příchuť.

„Jedeme ale klasikou, spodním kvašením," dodal sládek. Současně také použili atypický červený slad s přídavkem kararedu. Ten zlatavý moc zbarví hnědočervena.

Současně upozornil, že novým pivem Prometeus dokáží kritikům, že i v českém ráji umí uvařit něco odlišného od běžného standartu. A proč se jmenuje Prometeus? „V Kazbegu byl Prometeus přikován přece ke skále," dodal podsládek Tomáš Thér.

JEN ŘEMESLO – ŽÁDNÁ MASOVÁ PRODUKCE
V Rohozci zatím uvařili jeden tank. Polovina je v sudech, polovina v lahvích. „Proto mu říkáme řemeslné pivo. Nikdy ho nebudeme dělat na veliko. Jen pro fajnšmekry a na zpestření," dodal šéf pivovaru František Jungman.

Pivovar Rohozec, který na okraji Turnova vaří „pivo z Českého ráje", má za sebou úspěšné pivovarské slavnosti, aktuálně Vás zve do areálu pivovaru na Rohozecké prázdniny, tedy cyklus koncertních večerů, a také láká k vyzkoušení úplné novinky – višňového piva Rohozec Cherry, které nahrazuje oblíbené malinové pivo. Jak zatím pivovarníkům z Rohozce vyhovuje letošní léto? Jaké změny v areálu pivovaru po nákladné rekonstrukci historických objektů ještě chystají?

Uplynuly tři týdny od 19. ročníku Slavností piva Rohozec, kterým letos po celou dobu přálo počasí. Jaká byla návštěvnost?
To se u nás těžko odhaduje. Na rozdíl od jiných pivovarů vybíráme pouze dobrovolné vstupné, takže konkrétní počet neznáme. Byli jsme ale opět rekordní. Vytočilo se 220 sudů, což nám o návštěvnosti mnohé napovídá.

Devatenáctý ročník je za vámi a blíží se jubilejní dvacátý. Už máte v hlavě nějakou novinku, jak ho vyšperkovat?
Něco v hlavě máme, ale budeme na tom muset ještě zapracovat. Určitě budou slavnostní a výjimečné.

Bude pivovar vůbec ještě schopen pojmout další návštěvníky? Vypadá to, že kapacita nádvoří může s každým ročníkem dosáhnout svého stropu.
Můžeme areál ještě rozšiřovat o klidové zóny – pivovarský parčík a okolí rybníka. To už je ovšem mimo hlavní dění. Nádvoří není nafukovací. Zájem o slavnosti je ovšem přímo úměrný velikosti pivovaru. Protože máme roční výstav asi 70 tisíc hektolitrů, nemůžeme tady nikdy očekávat desetitisíce lidí. Nejsme giganti, jsme vesnický, malý pivovar.

Na slavnostech jste poprvé představili úplně nové pivo. O co jde?
O pivo s višňovou příchutí, které jsme pojmenovali Rohozec Cherry. Je to světlé výčepní pivo ochucené višněmi. Ovocná složka je přírodního charakteru, jedná se o višňový koncentrát. Ohlasy během slavností byly velice dobré a i zprávy ze sezónních kiosků, kam už ho dodáváme, jsou velmi optimistické.

Višeň tedy nahrazuje malinu?
Z trhu už jsme měli signály, že Skalák Malina je za zenitem. Nedošlo sice k dramatickému poklesu odbytu, ale prodeje začaly stagnovat. Vypadá to, že višeň na malinu plynule naváže, nabídne milovníkům malinového piva dostatečnou náhradu a myslím, že si ještě získá nové příznivce.

Sezóna je v plném proudu. Jak její dosavadní průběh hodnotíte?
Máme za sebou polovinu roku a můžu říct, že jsme na tom lépe než vloni. Vývoj je zatím solidní. Zejména si ceníme toho, že se naše pivo stále víc pije točené v hospodách, restauracích a kioscích, a na tom nám hlavně záleží. Je dobře, že prodej sudového piva jde i v době, kdy konzumace piva spíše klesá, stále nahoru. Vloni nám počasí víc než přálo. Dva měsíce bylo stabilní horké počasí a hektolitry tekly… Loňský červenec a srpen nám nastavily vysokou laťku, která se bude těžko překonávat. Zatím to ale vypadá optimisticky.

Chystají se ještě nějaké další úpravy pivovaru?
Máme v úmyslu dodělat ještě některé drobnosti, protože se snažíme veřejnost přilákat nejen na chuťový a kulturní zážitek, ale také na ten estetický. Dnes tady na nádvoří návštěvník vidí tradici, styl, udržovaný areál, ale chtělo by to sjednotit nátěry střech, doladit fasády a zejména pracovat na blízkém okolí pivovaru, na rybníku či parčíku. Obrovské změny už ale máme za sebou. Velkou změnou do budoucna, na kterou se chystáme v nejbližších letech, bude rozšíření naší pivovarské hospody. Její kapacita už je limitujícím faktorem, protože přes oběd je tu denně plno. Na obědy sem jezdívají lidé z okolí, víkendy zase patří rodinám. Když je navíc pěkně, je tu plno cyklistů.

Moje poslední otázka se týká exkurzí. Probíhají?
Stále a stále je o ně velký zájem. Obyčejně jde o soboty v 10 hodin. Všem ale doporučujeme ozvat se na kontaktní e-mail a předem se na návštěvě domluvit. Občas jsme tu všichni dost vytížení, vždyť nás tu pracuje méně než padesát.

Má heslo na Wikipedii a mluvu obohatil o termín „čurdovat“, tedy zpít se do němoty. Milan Čurda, který před lety po nehodě s fekálním vozem nadýchal osm promile, si užívá status celebrity. Teď jeho tvář zdobí i pivo. Vaří se v Turnově, ale pivovar se k němu nehlásí. A podle odborníka je to reklama „přes čáru“

Čurdův ležák s podobiznou „osmipromilového řidiče“, proslulého viníka nehody z roku 2005, začal nově vařit turnovský Pivovar Rohozec. Ovšem ne ve vlastní režii.

„Jde o výběrovou jedenáctku. Má 5,1 procent alkoholu, tedy o něco víc, než klasická piva. Ale lidi zas mají jistotu, že pijí něco, co Milanovi chutná. Sám si jezdí do pivovaru vybírat tank, z něhož se bude stáčet. Pivo koštuje. A nic slabého on nepije,“ vysvětluje Martin Fišer, Čurdův přítel a pořadatel tuhaňských trhů, kde se v roce 2013 Čurdovo pivo poprvé objevilo. Tehdy ovšem ještě jako Tuhaňské světlé, které vařil novopacký pivovar.

Později se na etiketu dostalo i Čurdovo jméno a typická zarostlá podobizna, včetně motivu fekálního vozu, s nímž v těžké opilosti havaroval. V roce 2006 právě v Tuhani na Semilsku boural Čurda znovu, vjel s traktorem do požární nádrže. Opět pod vlivem alkoholu (o jeho nehodách jsme psali například zde).

A právě tyto motivy vzbuzují u mnoha lidí rozporuplné reakce. Fišer je mírní, jde prý jen o recesi.

„Ta etiketa je taková proto, aby si to lidi vůbec koupili. Musíme se nějak dostat do povědomí, pak podobu etikety přehodnotíme. Když může mít své pivo Jágr, proč by nemohl mít Čurda?“ ptá se Fišer.

Šéfredaktor odborného časopisu Marketing&Media Filip Rožánek si však myslí, že zvolená etiketa je už za hranou.

„Beru to celé jako pokus o kontroverzní marketing, levnou snahu šokovat. Malý pivovar na sebe chce upozornit v konkurenci velkých hráčů, kteří mají úplně jiné rozpočty. Ale osobně neznám člověka, který by si koupil pivo kvůli tomu, že na jeho výrobu dohlíží známý opilec,“ kritizuje Rožánek.

Propagaci Čurdova piva vnímá jako podporu nezřízeného pití.

„V podstatě podsouvá, že řidič, který porušil zákon, je normální celebrita. Zpracování porušuje i etický kodex reklamy. Ten zakazuje představovat nebo propagovat nezodpovědnou konzumaci, záporně či ironicky hodnotit abstinenci nebo zdrženlivost. Také se v reklamě nesmí ukazovat osoby, které se jeví jako opilé, ani vyvolávat dojem, že intoxikace je přijatelná. Zákon též výslovně říká, že reklama na alkoholické nápoje nesmí být užita v souvislosti s řízením vozidla. Ten nechvalně proslulý fekální vůz je přitom i na etiketě,“ zdůrazňuje Rožánek.

Pivovar se ležákem nechlubí
Pivovar Rohozec, který Čurdův ležák vaří, se jím moc nechlubí. Na jeho webových stránkách o něm není ani zmínka. A ředitel František Jungmann s ním nechce být příliš spojován.

„My to pivo pouze vaříme na základě objednávky a dodané receptury. Všechny další záležitosti, včetně distribuce a reklamy, jdou za panem Fišerem. Je to jeho věc,“ míní ředitel. „Je třeba to chápat jako recesi. Podle mě si své zákazníky najít může,“ dodává.

Čurdův manažer Martin Fišer to ale s pivem myslí vážně. Zatím jej prostřednictvím velkoobchodu s nápoji dodává do večerek, malých obchodů a koloniálů. K dostání je i na benzinkách na Semilsku.

Spolu s pivem nabízí i propagační předměty, samolepky a trička. A plánuje se i Čurdova slivovice.

„Pokoušeli jsme se dělat i Čurdovo víno, ale to na odbyt nešlo. To byl krok vedle. Se slivovicí by to mohlo být jiné,“ zamýšlí se prodejce.

Největším konzumentem Čurdova ležáku je prozatím sám slavný alkoholik. V tuhaňské garáži, kde žije bez elektřiny a teplé vody, mu jej čas od času Fišer zaváží jako gáži za to, že své jméno a tvář propůjčil pivní značce.

„Peníze mu dávat nemůžu, ty by mu úřady ihned vzaly a navíc by přišel o životní minimum,“ vysvětluje Fišer. A Čurda, jehož tělo bez alkoholu nevydrží ani den, by peníze stejně utratil za pivo.

V Tuhani, kde žije asi sto obyvatel, se ale pivu zatím nedaří. Místní hospoda o něj nemá zájem, přestože půllitr vyjde prodejně na 13 korun. „Doma není nikdo prorokem. Milanovi tu zazlívají, že je slavný a pomlouvají ho. Závidí mu popularitu,“ osvětluje Čurdův přítel.

V rohozeckém pivovaru finišují přípravy na největší událost sezóny. Pivovarníci zvou na pivo jako křen, osvědčené kapely a dokonce prý mají objednané i krásné počasí

Staromilce sem láká atmosféra starých dobrých časů, kdy pivovary ještě zaměstnávaly ledaře a bednáře, mladší návštěvníci se sem vydávají za zábavou a kapelami, které to umí roztočit a milovníky soutěžení zase lákají pivovarské ceny. Všechny pravidelné účastníky největší kulturní akce pivovaru však spojuje především láska k rohozeckému pivu, kterého si v sobotu 18. června mohou přímo na pivovarském nádvoří užít dosyta!

Slavnosti piva Rohozec se letos konají po devatenácté a blíží se tedy jejich jubilejní ročník. Co si pro své věrné pivovarníci připravili? Především celou řadu kapel, jejichž kvality už mohli ocenit účastníci koncertního cyklu Rohozecké prázdniny (který se mimo jiné vrací i letos a zahajuje 1. července koncertem Komunálu a Rouden Band). Velkým lákadlem je Vaťák Kabát Revival, Timbre Music nebo Doktor PP.

Příchozí dostanou opět možnost okusit celý stálý sortiment pivovaru, a to v nejlepší kondici, i některé osvědčené speciály a k prvnímu otestování budou k dispozici i dvě úplné novinky z produkce pivovaru. Rohozečtí jsou už zvědaví na reakce.

Každé pivo si budou moci návštěvníci vychutnat třeba s kýtou pečenou nad ohněm, klobásou z grilu nebo s řadou dalších dobrot, které jdou s tekutým chlebem skvěle dohromady.

Chybět nebude ani tradiční hra s Pivovarem Rohozec o věcné ceny (například o sud piva) nebo noční ohňostroj.

Ve večerních hodinách bude zájemce z pivovaru do Turnova vozit autobus.