Historie a současnost Pivovaru Rohozec

Malý Rohozec, malá obec ležící jen několik kilometrů severně od Turnova, patřil původně k hruborohozeckému panství. Významnými majiteli tohoto panství byli v minulosti mimo jiné pánové z Wartenberka, Jan mladší z Michalovic, Mikuláš z Valdštejna a Jan Tovačovský z Cimburka. V 17. století patřil Rohozec známému Albrechtovi z Valdštejna, pivovarzavražděnému během třicetileté války v roce 1634 v Chebu.
Malý Rohozec se stal samostatným, když dvůr věnoval Marii Markétě, hraběnce Černínové z Chudenic, její otec Mikuláš, hrabě Des Fours, v roce 1650. S krátkými přestávkami vlastnil rod Des Fours malorohozecké panství až do roku 1832, kdy jej získali Rohanové. Od nich ho odkoupil v roce 1836 Ferdinand Unger za 30 tisíc zlatých. Ferdinand Unger se záhy po nabytí dvora začal zaobírat myšlenkou na vybudování pivovaru. V nedalekém okolí tehdy vařilo pivo několik větších i menších pivovarů, takže tento úmysl se panu Ungrovi podařilo uskutečnit až zhruba o deset let později.
Po zakladateli pivovaru Ferdinandu Ungrovi zdědil malorohozecké panství a s ním i pivovar v roce 1850 jeho syn Karel. Ten ho držel až do roku 1906, kdy jej postoupil svému synovi Karlu, šlechtici z Ungrů.
pivovarV roce 1907 se začali hostinští semilského okresu poohlížet po vlastním pivovaru, jehož vlastnictví by jim umožnilo lepší podmínky odběru chmelového moku do jejich hostinců. Zásluhou Aloise Housy, hostinského v Semilech a pozdějšího skladníka pivovaru, a Pavla Skrbka, hostinského v Bítouchově, se podařilo vytvořit skupinu, která původně směřovala veškeré úsilí ke stavbě nového pivovaru. K Semilským se přidali kolegové ze Železnobrodska a hnutí se pod heslem boje proti pivovarnickému kartelu a velkokapitálu rozhodlo osamostatnit. Když se k akci v roce 1908 přidali Vysočtí a Jilemničtí, byla brzy založena společnost s ručením omezeným, do níž ještě téhož roku vstoupili hostinští z turnovského okresu. Všichni společníci nově vzniklé společnosti se stále zaobírali myšlenkou na nový pivovar, takže v okolí Jizery vytipovávali vhodné místo, které by mělo přístup ke kvalitní vodě.
V květnu 1909 nabídl Karel Unger malorohozecký pivovar prostřednictvím jeho sládka Aloise Holuba ke koupi. Společnost hostinských se už v červenci rozhodla odkoupit od Ungra celé panství, tedy nejen pivovar, ale také přilehlý velkostatek. pivovarPoté, co do společnosti vstoupili také hostinští z Mnichovohradišťska a Českodubska, byl získán potřebný kapitál a hostinští odkoupili panství od Karla Ungra za 900.000 korun. Akce se rozšířila i na Mladoboleslavsko a Jičínsko a 19. dubna 1910 mohla být konečně podepsána společenská smlouva, kterou byla založena firma Společenský pivovar hostinských, společnost s ručením obmezeným v Malém Rohozci. Jedním z jejích společníků se stal i Karel Unger, který si v něm ponechal celou jednu třetinu. Do obchodního rejstříku byla společnost zapsána 7. května 1910.
V roce 1913 změnila firma název na Společenský pivovar a velkostatek hostinských, společnost s ručením obmezeným, Malý Rohozec u Turnova, který vydržel až do roku 1924, kdy se pivovar přeměnil na akciovou společnost. Tehdy se však pivovar dostal kvůli špatným investicím do problémů, které byly definitivně zažehnány až v roce 1927, kdy bylo zvýšeno základní jmění společnosti.
V roce 1935 se malorohozecký pivovar zařadil svým výstavem 42.956 hektolitrů piva na 27. místo mezi 328 pivovarnickými podniky v republice, několik let před tím se pohyboval dokonce v první dvacítce. Mnohé z podniků, které se tehdy pyšnily mnohem vyšším objemem výroby, dnes už neexistují.
V roce 1948 byl pivovar v Malém Rohozci znárodněn a stal se součástí národního podniku Severočeské pivovary. Poté byl krátce samostatným, pivovaraby se posléze stal provozovnou trutnovského pivovaru a následně součástí Východočeských pivovarů Hradec Králové, přesně na základě strategie tehdejší doby, kdy se pivovary slučovaly do velkých celků, jejichž struktura v dobách neznajících konkurenci a na základě uměle vytvořeného tržního prostoru leckdy postrádala logiku. Začlenění do velké skupiny a plánované hospodářství nicméně ovlivnily nárůst výstavu malorohozeckého pivovaru až na 50 až 100 tisíc hektolitrů ročně.
V roce 1994 byl pivovar privatizován ve veřejné soutěži vyhlášené Fondem národního majetku. Špatné hospodaření tehdejších majitelů přivedlo pivovar až téměř ke krachu.
Změna k lepšímu nastala pro pivovar až 1. července 2004, kdy byla založena nová společnost PIVOVAR ROHOZEC, a.s. Byly zahájeny významné investice směřující k zajištění vysoké kvality piva. Toto je prezentováno návratem tradičních značek SKALÁK a PODSKALÁK, které byly populární v 80. letech 20. století, a nyní znovu s úspěchem dobývají přízeň pivních štamgastů.
Zdroj:Stránky 'Pivovaru Rohozec' 2015


Více na stránkách pivovaru

Rohozecké prázdniny! - Olympic revival

Kdy:07.07.2017 20:30 hod.Obec:Malý RohozecZdroj:Pivovar RohozecRohozec

Rohozecké prázdniny! - Prorock

Kdy:21.07.2017 20:30 hod.Obec:Malý RohozecZdroj:Pivovar RohozecRohozec

Rohozecké prázdniny! - Vaťák a Rouden band

Kdy:04.08.2017 20:30 hod.Obec:Malý RohozecZdroj:Pivovar RohozecRohozec

Rohozecké prázdniny! - DUO COVERS

Kdy:18.08.2017 20:30 hod.Obec:Malý RohozecZdroj:Pivovar RohozecRohozec

Rohozecké prázdniny! - Záskal Fest

Kdy:02.09.2017Obec:Malý RohozecZdroj:Pivovar RohozecRohozec

Rohozecké prázdniny! - Loučení s létem

Kdy:16.09.2017 11:00 hod.Obec:Malý RohozecZdroj:Pivovar RohozecRohozec

Prohlídky Pivovaru Rohozec

Kdy:01.01.1970 01:00 hod.do:20.10.2015Obec:Malý RohozecZdroj:Pivovar RohozecRohozec

Exkurze v pivovaře jsou o prázdninách možné od 4.7. do 29.8.2015, vždy ve středu a v sobotu.
● každou středu od 16:00 hodin
● každou sobotu od 10:00 a po obsazení se otevře další čas exkurze od 13:00 hodin
● vstupné 100Kč - v ceně je prohlídka pivovaru s průvodcem a ochutnávka nefiltrovaného piva
● minimální cena exkurze 1000,- Kč ( 10 osob )
● rezervaci je možné provést mailem exkurze@pivorohozec.cz nebo tel: 481 321 219
● minimální počet osob na exkurzi je 10, maximální počet je 25 osob v jedné skupině

Aktualizováno: před rokem

Rohozecké pivní slavnosti – mraky a skvělá nálada

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Boleslavský deníkAutor:Jiří MacekRohozec

Jubilejní 20. ročník Slavností piva Rohozec provázely v sobotním dni chmurné předpovědi počasí. Velký vítr, mraky a tu a tam pár kapek. To ale bylo vše, co počasí nakonec dovolilo.

I když ředitel pivovaru František Jungmann byl už dopoledne optimistou, obloha byla zlověstná. „Pršet nebude, lidé přijdou," tvrdil optimisticky dvě hodiny před začátkem Jungmann. Nepršelo. A lidé přišli. Odhadem jich prošlo pivovarskou branou snad na pět tisíc – vstupné se totiž neplatilo.

S úderem 13. hodiny začal na nádvoří hudební program, který byl trochu ve znamení nostalgie. Vše odstartovala českorajko-mladoboleslavská kapela Soumrak band, který hraje výhradně vlastní skladby.

Mezi všemi vystupujícími měla jediná tato kapela ve svých řadách dvě ženy – zpěvačku Kristínu Holcovou a kytaristku a zpěvačku Adélu Šimákovou – bývalou redaktorku Boleslavského deníku, známou pod dívčím jménem Adéla Šťástková.

Pak nastoupil turnovský Jan Bartoš hrající písně Michala Davida. A pod pódiem to začalo vřít. Když zazněly romantické písně skupiny Keks z Benešova u Prahy, stovky lidí už se tlačily pod podiem.

Frontman skupiny Štěpán Kojan dal vzpomenout na hity, které mnozí znají desítky let – kapela působí na scéně od roku 1981.

Stejně tak dlouho hraje brněnský Kern, který svoji hodně tvrdou rockovou muzikou pak přivítal večer. Mezitím ještě zahrála skupina Lucie revival.

Závěr obstarala parta kluků z Lomnice nad Popelkou Realita rock. Tu přerušil těsně před půlnocí jen ohňostroj, který předznamenal závěr jubilejních slavností. „Jsem spokojen, lidí přišlo hodně, naše pivo jim chutnalo. Pokřtili jsme novinku naší produkce – pivo Prometheus. Počasí vydrželo, hudba parádní. Vážně se jsme spokojen. Díky všem účinkujícím a divákům a také obrovský dík všem pořadatelům a lidem z pivovaru, kteří se podíleli na organizaci," dodal ředitel František Jungmann.

Řemeslné pivo z divokého chmele ochutnáte poprvé

Publikováno:před 6 dnyZdroj:Jablonecký deníkAutor:Lenka KlimentováRohozec

Trh kritizuje české pivovary, že naše pivo začíná být nudné a žádá si osvěžení portfolia. Alespoň to tak reprodukuje rohozecký sládek Zdeněk Rezka. On sám si to ale nemyslí: „České pivo je světová klasika a to člověka neznudí."

Jenže vznik množství minipivovarů s sebou přinesl také nabídku nepřeberného množství chutí. A tedy samosebou i různých chmelů a dalších ingrediencí.
Ani rohozečtí nechtěli zůstat pozadu, ale vsadili na řemeslné pivo. Tím je Prometeus. Od pondělí půjde do sítě. Lidé jej oficiálně ochutnají v sobotu na jubilejních 20. Slavnostech piva Skalák v Rohozci, které začínají ve 13 hodin. Vystoupí: Michal David revival, Keks, Lucie revival, Realita rock, Soumrak band a Kern. Soutěže i závěrečný ohňostroj.

ZA VŠECHNO MŮŽE DIOVA ZLOST
„Naši kamarádi horolezci byli na Kazbegu a viděli tam divoký chmel. To byl první impuls. Čeští chmelaři z této hory naklonovali divoký chmel na odrůdu sládek," popsal počátek zrodu nového piva. Jde tedy o polodivokou odrůdu kulturního chmele. Díky tomu získalo aromatickou kořeněnou příchuť.

„Jedeme ale klasikou, spodním kvašením," dodal sládek. Současně také použili atypický červený slad s přídavkem kararedu. Ten zlatavý moc zbarví hnědočervena.

Současně upozornil, že novým pivem Prometeus dokáží kritikům, že i v českém ráji umí uvařit něco odlišného od běžného standartu. A proč se jmenuje Prometeus? „V Kazbegu byl Prometeus přikován přece ke skále," dodal podsládek Tomáš Thér.

JEN ŘEMESLO – ŽÁDNÁ MASOVÁ PRODUKCE
V Rohozci zatím uvařili jeden tank. Polovina je v sudech, polovina v lahvích. „Proto mu říkáme řemeslné pivo. Nikdy ho nebudeme dělat na veliko. Jen pro fajnšmekry a na zpestření," dodal šéf pivovaru František Jungman.

Ceníme si toho, že naše pivo se v hospodách pije stále víc

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Boleslavský deníkAutor:Martin WeissRohozec

Pivovar Rohozec, který na okraji Turnova vaří „pivo z Českého ráje", má za sebou úspěšné pivovarské slavnosti, aktuálně Vás zve do areálu pivovaru na Rohozecké prázdniny, tedy cyklus koncertních večerů, a také láká k vyzkoušení úplné novinky – višňového piva Rohozec Cherry, které nahrazuje oblíbené malinové pivo. Jak zatím pivovarníkům z Rohozce vyhovuje letošní léto? Jaké změny v areálu pivovaru po nákladné rekonstrukci historických objektů ještě chystají?

Uplynuly tři týdny od 19. ročníku Slavností piva Rohozec, kterým letos po celou dobu přálo počasí. Jaká byla návštěvnost?
To se u nás těžko odhaduje. Na rozdíl od jiných pivovarů vybíráme pouze dobrovolné vstupné, takže konkrétní počet neznáme. Byli jsme ale opět rekordní. Vytočilo se 220 sudů, což nám o návštěvnosti mnohé napovídá.

Devatenáctý ročník je za vámi a blíží se jubilejní dvacátý. Už máte v hlavě nějakou novinku, jak ho vyšperkovat?
Něco v hlavě máme, ale budeme na tom muset ještě zapracovat. Určitě budou slavnostní a výjimečné.

Bude pivovar vůbec ještě schopen pojmout další návštěvníky? Vypadá to, že kapacita nádvoří může s každým ročníkem dosáhnout svého stropu.
Můžeme areál ještě rozšiřovat o klidové zóny – pivovarský parčík a okolí rybníka. To už je ovšem mimo hlavní dění. Nádvoří není nafukovací. Zájem o slavnosti je ovšem přímo úměrný velikosti pivovaru. Protože máme roční výstav asi 70 tisíc hektolitrů, nemůžeme tady nikdy očekávat desetitisíce lidí. Nejsme giganti, jsme vesnický, malý pivovar.

Na slavnostech jste poprvé představili úplně nové pivo. O co jde?
O pivo s višňovou příchutí, které jsme pojmenovali Rohozec Cherry. Je to světlé výčepní pivo ochucené višněmi. Ovocná složka je přírodního charakteru, jedná se o višňový koncentrát. Ohlasy během slavností byly velice dobré a i zprávy ze sezónních kiosků, kam už ho dodáváme, jsou velmi optimistické.

Višeň tedy nahrazuje malinu?
Z trhu už jsme měli signály, že Skalák Malina je za zenitem. Nedošlo sice k dramatickému poklesu odbytu, ale prodeje začaly stagnovat. Vypadá to, že višeň na malinu plynule naváže, nabídne milovníkům malinového piva dostatečnou náhradu a myslím, že si ještě získá nové příznivce.

Sezóna je v plném proudu. Jak její dosavadní průběh hodnotíte?
Máme za sebou polovinu roku a můžu říct, že jsme na tom lépe než vloni. Vývoj je zatím solidní. Zejména si ceníme toho, že se naše pivo stále víc pije točené v hospodách, restauracích a kioscích, a na tom nám hlavně záleží. Je dobře, že prodej sudového piva jde i v době, kdy konzumace piva spíše klesá, stále nahoru. Vloni nám počasí víc než přálo. Dva měsíce bylo stabilní horké počasí a hektolitry tekly… Loňský červenec a srpen nám nastavily vysokou laťku, která se bude těžko překonávat. Zatím to ale vypadá optimisticky.

Chystají se ještě nějaké další úpravy pivovaru?
Máme v úmyslu dodělat ještě některé drobnosti, protože se snažíme veřejnost přilákat nejen na chuťový a kulturní zážitek, ale také na ten estetický. Dnes tady na nádvoří návštěvník vidí tradici, styl, udržovaný areál, ale chtělo by to sjednotit nátěry střech, doladit fasády a zejména pracovat na blízkém okolí pivovaru, na rybníku či parčíku. Obrovské změny už ale máme za sebou. Velkou změnou do budoucna, na kterou se chystáme v nejbližších letech, bude rozšíření naší pivovarské hospody. Její kapacita už je limitujícím faktorem, protože přes oběd je tu denně plno. Na obědy sem jezdívají lidé z okolí, víkendy zase patří rodinám. Když je navíc pěkně, je tu plno cyklistů.

Moje poslední otázka se týká exkurzí. Probíhají?
Stále a stále je o ně velký zájem. Obyčejně jde o soboty v 10 hodin. Všem ale doporučujeme ozvat se na kontaktní e-mail a předem se na návštěvě domluvit. Občas jsme tu všichni dost vytížení, vždyť nás tu pracuje méně než padesát.

Podnikatel láká na pivo s opilcem Čurdou, pivovar se k němu nehlásí

Publikováno:před rokemZdroj:Impuls.czAutor:Tomáš LánskýRohozec

Má heslo na Wikipedii a mluvu obohatil o termín „čurdovat“, tedy zpít se do němoty. Milan Čurda, který před lety po nehodě s fekálním vozem nadýchal osm promile, si užívá status celebrity. Teď jeho tvář zdobí i pivo. Vaří se v Turnově, ale pivovar se k němu nehlásí. A podle odborníka je to reklama „přes čáru“

Čurdův ležák s podobiznou „osmipromilového řidiče“, proslulého viníka nehody z roku 2005, začal nově vařit turnovský Pivovar Rohozec. Ovšem ne ve vlastní režii.

„Jde o výběrovou jedenáctku. Má 5,1 procent alkoholu, tedy o něco víc, než klasická piva. Ale lidi zas mají jistotu, že pijí něco, co Milanovi chutná. Sám si jezdí do pivovaru vybírat tank, z něhož se bude stáčet. Pivo koštuje. A nic slabého on nepije,“ vysvětluje Martin Fišer, Čurdův přítel a pořadatel tuhaňských trhů, kde se v roce 2013 Čurdovo pivo poprvé objevilo. Tehdy ovšem ještě jako Tuhaňské světlé, které vařil novopacký pivovar.

Později se na etiketu dostalo i Čurdovo jméno a typická zarostlá podobizna, včetně motivu fekálního vozu, s nímž v těžké opilosti havaroval. V roce 2006 právě v Tuhani na Semilsku boural Čurda znovu, vjel s traktorem do požární nádrže. Opět pod vlivem alkoholu (o jeho nehodách jsme psali například zde).

A právě tyto motivy vzbuzují u mnoha lidí rozporuplné reakce. Fišer je mírní, jde prý jen o recesi.

„Ta etiketa je taková proto, aby si to lidi vůbec koupili. Musíme se nějak dostat do povědomí, pak podobu etikety přehodnotíme. Když může mít své pivo Jágr, proč by nemohl mít Čurda?“ ptá se Fišer.

Šéfredaktor odborného časopisu Marketing&Media Filip Rožánek si však myslí, že zvolená etiketa je už za hranou.

„Beru to celé jako pokus o kontroverzní marketing, levnou snahu šokovat. Malý pivovar na sebe chce upozornit v konkurenci velkých hráčů, kteří mají úplně jiné rozpočty. Ale osobně neznám člověka, který by si koupil pivo kvůli tomu, že na jeho výrobu dohlíží známý opilec,“ kritizuje Rožánek.

Propagaci Čurdova piva vnímá jako podporu nezřízeného pití.

„V podstatě podsouvá, že řidič, který porušil zákon, je normální celebrita. Zpracování porušuje i etický kodex reklamy. Ten zakazuje představovat nebo propagovat nezodpovědnou konzumaci, záporně či ironicky hodnotit abstinenci nebo zdrženlivost. Také se v reklamě nesmí ukazovat osoby, které se jeví jako opilé, ani vyvolávat dojem, že intoxikace je přijatelná. Zákon též výslovně říká, že reklama na alkoholické nápoje nesmí být užita v souvislosti s řízením vozidla. Ten nechvalně proslulý fekální vůz je přitom i na etiketě,“ zdůrazňuje Rožánek.

Pivovar se ležákem nechlubí
Pivovar Rohozec, který Čurdův ležák vaří, se jím moc nechlubí. Na jeho webových stránkách o něm není ani zmínka. A ředitel František Jungmann s ním nechce být příliš spojován.

„My to pivo pouze vaříme na základě objednávky a dodané receptury. Všechny další záležitosti, včetně distribuce a reklamy, jdou za panem Fišerem. Je to jeho věc,“ míní ředitel. „Je třeba to chápat jako recesi. Podle mě si své zákazníky najít může,“ dodává.

Čurdův manažer Martin Fišer to ale s pivem myslí vážně. Zatím jej prostřednictvím velkoobchodu s nápoji dodává do večerek, malých obchodů a koloniálů. K dostání je i na benzinkách na Semilsku.

Spolu s pivem nabízí i propagační předměty, samolepky a trička. A plánuje se i Čurdova slivovice.

„Pokoušeli jsme se dělat i Čurdovo víno, ale to na odbyt nešlo. To byl krok vedle. Se slivovicí by to mohlo být jiné,“ zamýšlí se prodejce.

Největším konzumentem Čurdova ležáku je prozatím sám slavný alkoholik. V tuhaňské garáži, kde žije bez elektřiny a teplé vody, mu jej čas od času Fišer zaváží jako gáži za to, že své jméno a tvář propůjčil pivní značce.

„Peníze mu dávat nemůžu, ty by mu úřady ihned vzaly a navíc by přišel o životní minimum,“ vysvětluje Fišer. A Čurda, jehož tělo bez alkoholu nevydrží ani den, by peníze stejně utratil za pivo.

V Tuhani, kde žije asi sto obyvatel, se ale pivu zatím nedaří. Místní hospoda o něj nemá zájem, přestože půllitr vyjde prodejně na 13 korun. „Doma není nikdo prorokem. Milanovi tu zazlívají, že je slavný a pomlouvají ho. Závidí mu popularitu,“ osvětluje Čurdův přítel.

Do rohozeckého pivovaru za muzikou, ohňostrojem i dvěma novinkami

Publikováno:před rokemZdroj:Boleslavský deníkAutor:Martin WeissRohozec

V rohozeckém pivovaru finišují přípravy na největší událost sezóny. Pivovarníci zvou na pivo jako křen, osvědčené kapely a dokonce prý mají objednané i krásné počasí

Staromilce sem láká atmosféra starých dobrých časů, kdy pivovary ještě zaměstnávaly ledaře a bednáře, mladší návštěvníci se sem vydávají za zábavou a kapelami, které to umí roztočit a milovníky soutěžení zase lákají pivovarské ceny. Všechny pravidelné účastníky největší kulturní akce pivovaru však spojuje především láska k rohozeckému pivu, kterého si v sobotu 18. června mohou přímo na pivovarském nádvoří užít dosyta!

Slavnosti piva Rohozec se letos konají po devatenácté a blíží se tedy jejich jubilejní ročník. Co si pro své věrné pivovarníci připravili? Především celou řadu kapel, jejichž kvality už mohli ocenit účastníci koncertního cyklu Rohozecké prázdniny (který se mimo jiné vrací i letos a zahajuje 1. července koncertem Komunálu a Rouden Band). Velkým lákadlem je Vaťák Kabát Revival, Timbre Music nebo Doktor PP.

Příchozí dostanou opět možnost okusit celý stálý sortiment pivovaru, a to v nejlepší kondici, i některé osvědčené speciály a k prvnímu otestování budou k dispozici i dvě úplné novinky z produkce pivovaru. Rohozečtí jsou už zvědaví na reakce.

Každé pivo si budou moci návštěvníci vychutnat třeba s kýtou pečenou nad ohněm, klobásou z grilu nebo s řadou dalších dobrot, které jdou s tekutým chlebem skvěle dohromady.

Chybět nebude ani tradiční hra s Pivovarem Rohozec o věcné ceny (například o sud piva) nebo noční ohňostroj.

Ve večerních hodinách bude zájemce z pivovaru do Turnova vozit autobus.

Pivovaru pomohla nová vizáž po rekonstrukci a velké společenské plány

Publikováno:před 2 letyZdroj:TZB-info.czAutor:Lenka KocourkováRohozec

Na startovní čáře každého zdařilého projektu by měla vždycky stát správná myšlenka. Tu také měli akcionáři pivovaru Rohozec, když ho v roce 2004 koupili od správce konkurzní podstaty. V jak neutěšeném stavu se tenkrát pivovar nacházel, to lze usoudit už z toho, že byl v konkurzu. O trnité, ale optimistické cestě k znovuoživení tradice rohozeckého piva nám vyprávěl ředitel pivovaru Ing. František Jungmann, jenž tu od roku 2005 vládne pevnou rukou, která je znát na každém kroku, rohu, budově a pochopitelně i pivu…

Bohatá historie rohozeckého pivovaru sahá přibližně až do roku 1826, kdy Ferdinand Unger odkoupil panství od slavného rodu Rohanů za 30 tisíc zlatých. Záhy po nabytí dvora se začal zaobírat myšlenkou na vybudování vlastního pivovaru, neboť v nedalekém okolí tehdy úspěšně fungovalo několik větších i menších pivovarů. Záměr se mu podařilo uskutečnit asi o dvacet let později. Pak se pivovar dědil po několik pokolení, prodával a měnil se v různé více či méně úspěšné společnosti. Přežil i znárodnění v roce 1948 a až jeho slavná historie málem skončila po roce 1994, kdy byl nešťastně privatizován ve veřejné soutěži.

A jak už to bývá, když se o nemovitost a potažmo i o značku nestaráte, nemůžete čekat úspěchy. Před jeho současným ředitelem Františkem Jungmannem tedy ležel velký úkol, a to dostat pivovar z totálně červených čísel zpět do černých, tak jak tomu kdysi bývalo. Ale bylo mu jasné, že ve špatném stavu už pivovar nemůže dlouho fungovat. V první řadě bylo tedy potřeba dostat ho ekonomicky na úroveň a získat mu nové zákazníky. Po diskuzích s akcionáři došli ale i k tomu, že je potřeba udělat něco zásadního i s vizáží pivovaru, což znamená zainvestovat nejenom do technologie, která má přímý vliv na kvalitu piva, ale i do vzhledu celého komplexu, jenž dělá pivu také dobré jméno i pověst. Myšlence nahrálo i to, že se objekt nachází v rekreační oblasti Český ráj, což může být pro pivovar v budoucnu výhoda. V roce 2010 tedy odstartovali dlouhodobější proces plný plíživých rekonstrukcí, který dnes nese své na první pohled znatelné výsledky. Když se postavíte doprostřed dvora s plochou téměř srovnatelnou s turnovským náměstím, můžete se kochat. Dýchne na vás neopakovatelná atmosféra domáckého prostředí tradičního, s láskou opečovávaného pivovaru, kde chybí už jen strýc Pepin s paní správcovou na komíně.

Správná trefa
„Přestože pivovar není historickou památkou a my tady z toho nehodláme a nemůžeme dělat skanzen, snažili jsme se při rekonstrukci zachovat původní ráz všech budov. Abychom se dopátrali toho, jak to tady kdysi vypadalo, museli jsme vyhledat dobové fotografie z období první republiky, které se naštěstí dochovaly, a podle nich v rámci dnešních možností vybírat materiály. Jednou z věcí, které zásadně ovlivní vzhled budov, jsou třeba okna a fasáda. I když fotografie byly pochopitelně jen černobílé, současná zvolená barva fasády je neutrální a stoprocentně pasující na „tradiční“ pivovar. Také u nové moderní expediční budovy jsme se snažili dodržet stejný odstín, aby objekt zapadl do celé koncepce. U budov, které jsou návštěvníkovým očím tak trochu skryté, se s novým pláštěm v nejbližší době také počítá. Třešinkou na dortu jsou nápisy na jednotlivých objektech, které jsme z praktických důvodů, ale samozřejmě i z důvodů autenticity také chtěli zachovat. Rozhlédnete-li se z vydlážděného rynku, kde stojí i kašna, dočtete se, kde je varna, stáčírna, sklep, kotelna… Co se týče střešní krytiny, na budovu zámečku byly použity šindele, aby zbytečně nezatížily krovy. Na ostatních provozních budovách zatím zůstaly hliníkové šablony. Když se začala řešit okna, mohli jsme si nechat vyrobit na zakázku dřevěná a do provozních částí kovová okna, která by byla věrnými kopiemi těch původních, ale to by znamenalo velkou finanční zátěž, na kterou jsme opravdu neměli. Navíc by taková okna měla horší vlastnosti a vyžadovala by náročnější údržbu, takže jsme šli cestou rozumného a myslím i velmi zdařilého kompromisu,“ vysvětluje František Jungmann. Výrobce oken vybral generální dodavatel staveb – firma Termil s ohledem na rozpočet, požadovanou kvalitu a design. Vítězná firma Okna Tanvald, která je dlouholetým výrobcem oken s PVC profily od společnosti Inoutic, splňovala veškerá požadovaná kritéria nejlépe. Do budovy zámečku, tedy bývalé rezidence zakladatele pivovaru, se vybraly osvědčené plastové profily Inoutic řady Arcade splňující požadavky na cenu / výkon v barvě a dekoru ořechu. Do průmyslových částí bylo nutné kvůli zachování věrohodnosti se co nejvíce přiblížit vzhledu oken dělených do malých tabulek v kovových mřížkách. I když členění rámů stálo nějaké peníze navíc, tak se to rozhodně vyplatilo. Barva laminace u těchto profilů byla zvolena antracitová, protože nejvěrněji evokuje průmyslový materiál. Protože pivovar na rozdíl od obytných prostor neklade na okna žádné zvláštní požadavky, co se týká zvýšené tepelné izolace, propustnosti UV záření atd., nebylo potřeba vybírat zasklení s extra užitnými vlastnostmi. Důležitým požadavkem byla kvalita profilu a garantovaná životnost, což firma Okna Tanvald se zvolenou profilovou řadou Inoutic Arcade bezezbytku splňovala.

„Výměna oken v pivovaru při tak rozsáhlé rekonstrukci a nepřerušené výrobě piva byla velkou výzvou pro všechny zúčastněné strany. Úspěšné překonání všech překážek by nebylo možné bez dokonalé souhry se stavební společností Termil, která zajišťovala stavební a manipulační připravenost pro osazení oken nadrozměrných velikostí (šířka 2,1 m a výška 3 m). Při realizaci zakázky objektu z 19. století tedy pivovaru Rohozec, jsme dokonale zúročili nabyté zkušenosti získané nejen z velkých akcí, ale i zkušenosti získané z realizací rodinných domů, chalup, průmyslových, historických a farních objektů. Pro zajímavost lze zmínit, že při rekonstrukci bylo instalováno přes 140 oken a dveří a celková délka všech profilů Inoutic přesáhla pět kilometrů, čemuž odpovídá celková plocha oken a dveří 300 m²,“ komentuje Martin Jodas ze společnosti Okna Tanvald.

Pivovar získává na popularitě a vsází na lidi
O tom, že pivovar bude žít dál, není pochyb. Stačilo půlhodinové povídání s panem ředitelem a menší exkurze po objektu. Tady mají jasno a nemalé, byť velmi rozumné plány. „Na to, abychom si platili drahé televizní reklamy na naše pivo, nemáme, a tak se snažíme jít na to jinak, tedy přes lidi. Chceme, aby si sem mohl kdokoli přijít, dát si v našem stánku pivo, v klidu si tady posedět i třeba s rodinou nebo s větší skupinkou lidí. Plánujeme i salónek v železničním vagóně, s naraženým sudem a studeným bufetem pro oslavy, kde budou mít hosté svoje zázemí. Celý pivovar by měl působit od jara do podzimu v hezkých dnech jako oáza klidu. Budou tady lavičky, výčepní místa, stánek a je tu i hospoda. Už teď tady pořádáme akce, jako jsou tradiční slavnosti piva, rohozecké prázdniny spojené s koncerty a mnoho dalších. Budoucnost našeho rohozeckého pivovaru tedy vidím v turistice, v cestovním ruchu a v kulturně společenském životě. Lidi by měli cítit, že tady na ně dýchne historie, klid a pohoda, a vše s dobrým pivem. Bylo by fajn, kdyby si naše pivo vždycky spojili s příjemnými chvílemi strávenými u nás v pivovaře a třeba i proto si naše pivo kupovali a rádi se sem vraceli,“ dodává František Jungmann. A co se týká pokračování rozsáhlé rekonstrukce, právě se buduje příjezdová komunikace zezadu pivovaru, to proto, aby se oddělil čistě komerční sektor od toho kulturně společenského. V plánu je oprava střech jednotlivých objektů, protože ty jsou ještě doposud skvrnkou na klubající se pěkné dobové podobě pivovaru. Dočkají se i interiéry zámečku, které budou jednou opět reprezentativními místnostmi, jak se to kdysi na pivovar s velkostatkem slušelo.

Pivovaru pomohla nová vizáž po rekonstrukci. A dobré pivo k tomu

Publikováno:před 3 letyZdroj:iDNES.czAutor:Lenka KocourkováRohozec

Akcionáři pivovaru Malý Rohozec jej v roce 2004 koupili od správce konkurzní podstaty. V jak neutěšeném stavu tenkrát pivovar byl, říká už samo slovo „konkurz“. Po rekonstrukci ekonomické i stavební se doslova vrátil do života.

Bohatá historie rohozeckého pivovaru sahá přibližně do roku 1826, kdy Ferdinand Unger odkoupil panství od slavného rodu Rohanů za 30 tisíc zlatých. Záhy po nabytí dvora se začal zaobírat myšlenkou na vybudování vlastního pivovaru, byť v nedalekém okolí tehdy vařilo pivo hned několik větších i menších pivovarů.

Záměr se mu podařilo uskutečnit až asi o deset let později. Pak se pivovar dědil po několik pokolení, prodával a měnil se v různé více či méně úspěšné společnosti. Přežil i znárodnění v roce 1984, až jeho slavná historie málem skončila rokem 1994, kdy byl privatizován ve veřejné soutěži.

Co je potřeba pro úspěch
Když se o značku ani nemovitost nestaráte, nemůžete čekat úspěchy. Naštěstí v roce 2005 se do čela postavil současný ředitel, František Jungmann. Stál před ním velký úkol, a to dostat pivovar z totálně červených čísel zpět do černých. Jenže mu bylo jasné, že v tak havarijním stavu už pivovar nemůže dlouho fungovat.

V první řadě bylo potřeba dostat jej ekonomicky nahoru a získat nové zákazníky. Po diskuzích s akcionáři však došli všichni společně k tomu, že je potřeba udělat něco zásadního i s vizáží pivovaru, tedy nejen zainvestovat do technologie, která má přímý vliv na kvalitu piva, ale i do vzhledu celého komplexu, jenž dělá pivu také jméno i pověst.

Myšlence nahrálo i to, že je objekt v rekreační oblasti, to představovalo pro pivovar do budoucnu velkou výhodu. V roce 2010 tak v Rohozci odstartovali dlouhodobější proces rekonstrukcí, který dnes nese své, na první pohled znatelné výsledky.

Když se postavíte doprostřed dvora plochou srovnatelného s turnovským náměstím, můžete se opravdu kochat. Dýchne na vás neopakovatelná atmosféra domáckého prostředí starého, s láskou opečovávaného pivovaru, kde chybí už jen strýc Pepin a paní správcová na komíně.

Správná trefa
„Přestože pivovar není historickou památkou a my tady z toho nehodláme dělat žádný skanzen, snažili jsme se při rekonstrukci zachovat původní ráz všech budov. Abychom se dopátrali toho, jak to tady kdysi vypadalo, museli jsme si nastudovat dobové fotografie z období první republiky, které se naštěstí dochovaly a podle nich v rámci našich dnešních finančních možností vybírat materiály,“ vysvětluje František Jungmann.

Jednou z věcí, které zásadně ovlivnila vzhled budov, jsou například okna a fasáda. I když fotografie byly pochopitelně jen černobílé, současná zvolená barva fasády je neutrální a pasuje na „starý“ pivovar.

„Také u nové moderní expediční budovy jsme se snažili dodržet stejný odstín, aby objekt zapadl do celé koncepce. U budov, které jsou návštěvníkovým očím tak trochu skryté, se s novým pláštěm v nejbližší době také počítá,“ říká František Jungmann.

Pomyslnou třešinku na dortu představují nápisy na jednotlivých objektech, které se akcionáři z důvodů autenticity rozhodli zachovat. Rozhlédnete-li se z vydlážděného rynku, kde bude jednou stát i kašna, dočtete se, kde je varna, stáčírna, sklep, kotelna…

„Když se začala řešit okna, mohli jsme si nechat vyrobit na zakázku dřevěná či do průmyslových částí i kovová, která by byla věrnými kopiemi těch původních, ale to by znamenalo velkou finanční zátěž, na kterou jsme opravdu neměli. Navíc by taková okna vyžadovala náročnější údržbu, takže jsme šli cestou rozumného a myslím i velmi zdařilého kompromisu,“ vysvětluje ředitel Jungmann.

Výrobce oken vybral generální dodavatel stavby, společnost Termil, a to s ohledem na rozpočet, požadovanou kvalitu a design. Vítězná firma Okna Tanvald, která používá PVC profily od společnosti Inoutic, splnila veškerá požadovaná kritéria nejlépe.

Do budovy zámečku, bývalé rezidence zakladatele pivovaru, byly vybrány plastové profily Inoutic z řady Arcade splňující požadavky na cenu i výkon, a to v barvě a dekoru ořechu.

Do průmyslových částí bylo nutné (kvůli zachování věrohodnosti) se co nejvíce přiblížit vzhledu oken dělených do malých tabulek v kovových mřížkách. I když členění rámů stálo nějaké peníze navíc, tak se to rozhodně vyplatilo.

Barvu laminace u těchto profilů zvolili zadavatelé antracitovou, protože nejvěrněji evokuje průmyslový materiál. Důležitým požadavkem byla také kvalita profilu a garantovaná životnost.

„Výměna oken v pivovaru při tak rozsáhlé rekonstrukci a nepřerušené výrobě piva byla velkou výzvou pro všechny zúčastněné strany. Díky dobré souhře a spolupráci se stavební firmou se nám to podařilo,“ tvrdí ředitel Jungmann.

„Pro zajímavost: při rekonstrukci bylo instalováno přes 140 oken a dveří a celková délka všech profilů Inoutic přesáhla pět kilometrů, čemuž odpovídá celková plocha oken a dveří 300 metrů čtverečních“, doplňuje Martin Jodas ze společnosti Okna Tanvald.

Pivovar sází na lidi
„Na to, abychom si platili drahé televizní reklamy na naše pivo, nemáme, a tak se snažíme, jít na to jinak, tedy přes lidi. Chceme, aby si sem mohl kdokoli přijít, dát si v našem stánku pivo, v klidu si tady posedět s rodinou nebo s partou kamarádů,“ vysvětluje Jungmann.

Rozsáhlé rekonstrukce budou pokračovat, právě se buduje příjezdová komunikace zezadu pivovaru, to proto, aby se oddělil čistě komerční sektor od společenského.

V plánu je oprava střech jednotlivých objektů, protože ty jsou ještě „skvrnkou“ na obnovující se dobové podobě pivovaru. Rekonstrukce se dočkají i interiéry zámečku, které se stanou opět reprezentativními místnostmi, jak se to kdysi na velkostatek slušelo.

„Plánujeme i salonek, s naraženým sudem a studeným bufetem pro oslavy, kde budou mít hosté svoje zázemí. Celý pivovar by měl působit od jara do podzimu v hezkých dnech jako oáza klidu. Budou tady lavičky, výčepní místa, stánek i hospoda,“ slibuje ředitel Jungmann.

Překrásná zpráva ze svazu - První pivovar mezi partnery!

Publikováno:před 3 letyZdroj:Lezec.czAutor:Tomáš FrankRohozec

K Zelenému čtvrtku, který letos připadá na 17. dubna, už pár let alespoň na jižní Moravě patří i Zelené pivo. Ani letos o něj jeho fanoušci nepřijdou. V pivovaru Sledujete-li Zpravodaj ČHS, mohli jste zaregistrovat, že jedním z partnerů svazu se stal pivovar Rohozec. A to je přeci zpráva hodná zaznamenání!

Tedy, sledujete-li jen Zpravodaj, jistě jste alespoň zaregistrovali, že Český horolezecký svaz vstoupil s pivovarem Rohozec v jednání o partnerství. Sleduje-li však i svazové stránky, jistě vám neušlo, že logo pivovaru se již objevilo mezi oficiálními partnery našeho sportovního svazu.

Dobrá zpráva je to především pro ty z nás, kteří mají za a/ pocit, že horolezecký svaz potřebujeme a tudíž jej máme podporovat, b/ máme rádi rohozecké pivo. My, kteří splňujeme obě uvedené podmínky, totiž budeme mít z piva násobný požitek. Není nad to, zvýšenou konzumací rohozeckého piva podporovat svaz náš mateřský!

Nad tímto krokem Českého horolezeckého svazu, jak jinak, pochvalně mručím. Pevně však, při vědomí, že pití piva a horolezectví má velmi a krásnou dlouhou společnou tradici, věřím, že svaz nezůstane na poloviční cestě.

Přestože Rohozec patří k mnou preferovaným značkám, budu rád, podaří-li se svazu získat mezi své partnery i další pivovary, jejichž produkty oblibuji. Dalším krokem by mohlo být partnerství s takovými pivy, jako je Klášter, Žatec, Únětice, Chotěboř, nebo dokonce s malými klášterními pivovary jako Břevnov, Strahov či např. Klášterní pivovar Želiv. Zároveň by svaz mohl vyjednat členům slevy na konzumaci minimálně ve „Firemních prodejnách“, resp. nálevnách při uvedených pivovarech. Takovým krokem by totiž výrazně zvýšil svoji popularitu u lezoucí veřejnosti a zároveň zabezpečil trvalou prosperitu svým partnerům.
Doufám tedy, že prostřednictvím tohoto článku na Lezci ponouknu iniciativní skupinu, která bude schopná, na kavapíkem se blížící valné hromadě spolku horolezců českých, předložit rozpracovaný a promyšlený návrh v tomto duchu.


Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.06.2017 10:578