Historie a současnost pivovaru Plzeňský Prazdroj

● 1842 Zrod legendypivovar
Pivo se v Plzni vařilo střídavě u jednotlivých právovárečných měšťanů. Kvalita byla různá, a proto se v hlavách plzeňských měšťanů zrodí myšlenka na vlastní pivovar s dobrým pivem. V novém Měšťanském pivovaru vaří 5. října 1842 sládek Josef Groll první várku nového plzeňského piva, které brzy dobude celý svět.

● 1843 Poprvé v Praze U Pinkasůpivovar
Pražský krejčí Jakub Pinkas si v dubnu 1843 nechává od svého přítele Martina Salzmanna dovézt dvě vědra plzeňského ležáku. Propadne jeho kouzlu, svou původní živnost věsí na hřebík a otvírá hostinec. Pivo se těší takové oblibě, že je brzo nutné rozšířit prostory o sousední dům. Hostinec později navštěvují význačné osobnosti jako Dobrovský, Palacký, Baťa a mnozí další.

● 1856 Spodně kvašený ležák také ve Vídnipivovar
Plzeňské pivo se poprvé dostává do Vídně. Rovných 65 věder je doručeno Josefu Šedivému v Salvatorově ulici č. 379. Měšťanský pivovar se později stává oficiálním dodavatelem císařského dvora. Sklad ve Vídni otevírá 1. července 1870.


● 1859 Ochranná značka Pilsner Bierpivovar
Spolu s tím, jak se šíří obliba plzeňského ležáku v Čechách i přilehlých zemích, objevují se jeho napodobeniny. Proto si v roce 1859 dává Měšťanský pivovar zaregistrovat značku „Pilsner Bier“ (Plzeňské pivo), z níž ale těží i ostatní piva z Plzně.

● 1870 Vznik pivovarupivovar
15. října zahajuje provoz První plzeňský akciový pivovar (dnes Gambrinus) založený 20 významnými podnikateli v čele s Emilem Škodou. V prosinci si pak registruje první ochrannou známku Erste Pilsner Actien Brauerei – Pilsner Bier.


● 1873 První export do Nového světapivovar
Měšťanský i První akciový pivovar slaví v tomto roce první export do USA. O rok později již plzeňský ležák putuje do severní Ameriky pravidelně a na sklonku 19. století proniká také do Latinské Ameriky, Afriky i na Blízký východ.

● 1874 Vznik pivovaru Velké Popovicepivovar
František Ringhoffer ke svému kamenickému panství skupuje pivovar s mlýnem, spilkou i hvozdem a zakládá Pivovar Velké Popovice. První 60hl várka piva spatřuje světlo světa 15. prosince. O rok později již pivovar vystavuje 18 tisíc hl a po rozsáhlých rekonstrukcích roku 1902 dokonce 80 tisíc hl piva.

● 1881 Ledařstvípivovar
Měšťanský pivovar začíná svážet led od hráze Boleveckého rybníka do ležáckých sklepů, kde odtávající voda a studený vzduch chladí celé sklepení. Zásoby ledu se skladují na dvoře na podložce ze dřeva, popela, písku a lepenky natřené dehtem. Expozice o ledování je dnes součástí prohlídkové trasy plzeňského pivovaru.

● 1885 František Josef I. v pivovarupivovar
„Jest skutečně zvláštní, že se dosud žádnému pivovaru nepodařilo rázovitou a lahodnou chuť plzeňského piva napodobiti,“ ocenil plzeňské pivo při návštěvě Měšťanského pivovaru císař František Josef I. Vzkvétá i sousední První akciový pivovar. Rozšiřuje prostory a nakupuje železniční vagony pro export.

● 1887 Lahvování pivapivovar
Měšťanský pivovar začíná stáčet svůj ležák také do lahví. První akciový drží krok a lahvovnu spouští rok poté. S rostoucí poptávkou po lahvovém pivu Měšťanský pivovar v roce 1899 staví první stáčírnu, která funguje dalších 70 let.

● 1892 Historická bránapivovar
Měšťanský pivovar slaví 50. výročí založení. U této příležitosti staví Jubilejní bránu, která se stává symbolem pivovaru, firmy i značky Pilsner Urquell. V roce 2000 jsou v bráně objeveny dobové materiály a jako odkaz dalším generacím do ní zazděny dokumenty s novodobou historií pivovaru.

● 1893 Doprava pivapivovar
Již v roce 1876 si Měšťanský i První akciový pivovar od státní dráhy pronajímají a později kupují první železniční vagony. Zřizují také závodní železniční vlečku, která nahrazuje koňské povozy. V roce 1895 pořizuje Měšťanský pivovar lokomotivu. V roce 1914 je v majetku pivovaru již 388 vagonů a také první nákladní i osobní auto.

● 1897 Neměnná chuť Pilsner Urquellpivovar
Pilsner Urquell si zakládá na své neměnné chuti. A tu potvrzují i odborné analýzy. Měření švýcarské laboratoře v St. Gallenu z roku 1897 zaznamenala parametry jeho kvality. Tytéž hodnoty potvrdila i její následovnice Labor Veritas v roce 2008. Pilsner Urquell si tak dodnes zachovává chuť, která mu vydobyla slávu v celém světě.

● 1898 Ochranná známka Pilsner Urquellpivovar
Generální celní úřad v Londýně již dříve ustavuje označení Pilsner Beer jako zvláštní druh piva bez ohledu na původ. V roce 1898 proto vzniká ochranná známka Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell. Chrání tak unikátní značku, která je vzorem pro všechna piva plzeňského typu.

● 1899 Chladírenský pivní vagonpivovar
Na světové výstavě v Paříži předvádí Měšťanský pivovar vzorový chladírenský pivní vagon. Brzy má takových vagonů 258 a od roku 1900 vyjíždí každé ráno z Plzně do Vídně souprava zvaná pivní vlak. Podobná souprava vozí záhy pivo i do Brém, kde se nakládá na lodě pro americké trhy.

● 1904 Spalkův projektpivovar
V letech 1904 – 1907 realizuje Měšťanský pivovar velkolepý projekt, kterým si na dlouhá desetiletí zajistí soběstačnost ve výrobě elektřiny i v zásobování vodou. Spalkův projekt zahrnuje elektrocentrálu, vrty ve vodárně Roudná, odželezňovací stanici či vodárenskou věž. Ta slouží jako rezervoár pitné i užitkové vody po většinu 20. století a stává se jednou z dominant Plzně.

● 1909 Ochranná známka Kaiserquellpivovar
Pivo Prvního akciového pivovaru je nově na počest císaře Františka Josefa I. chráněno známkou Kaiserquell – Císařský zdroj. Pivovar pak v roce 1912 získává honosný titul „c. k. dvorní dodavatel“ a těsně před první světovou válkou se stává předním výrobcem piva v Čechách. Jeho roční výstav přesahuje 270 tisíc hl.

● 1913 Milion hektolitrů Prazdrojepivovar
Výstav plzeňského ležáku poprvé přesahuje hranici milionu hektolitrů. Měšťanský pivovar se stává největším v Evropě a nakupuje první automobily. Před první světovou válkou má své obchodní zastoupení ve 34 zemích včetně USA a Egypta, vlastní řadu světových medailí.

● 1919 Plzeňský Gambrinuspivovar
Kaiserquell, ochranná známka zapsaná na počest Františka Josefa I., se vznikem samostatného Československa ztrácí smysl. Registrována je proto nová ochranná známka Plzeňský Gambrinus. Název piva Gambrinus sahá až do 13. století a vychází ze jména vévody Jana Primuse, děda Karla IV a patrona sladovníků.

● 1922 Registrace značky Kozelpivovar
Oficiální obchodní značkou velkopopovického pivovaru se stává Kozel. Označení má původ ve zkomolenině dolnosaského města Einbeck, které ve 14. století proslulo výrobou piva spodním kvašením. To se tehdy šířilo do Čech pod názvem Ein Bock (Kozel). Emblém pivovaru vytvořil potulný francouzský malíř jako výraz díků za pohostinnost zakladetele Ringhoffera.

● 1931 Rekonstrukce varnypivovar
Měšťanský pivovar dokončuje rekonstrukci varny, která je využívána až do roku 2004. Ze základů té původní vyroste nová budova: vznikají železobetonová sila a k varně je přistavěn 50m komín se zabudovanými ohřívači k využití unikajícího tepla. Nově se objevují úspornější automatické pásové rošty pod pánve poháněné elektromotorem.

● 1934 Dynastie Hlaváčkůpivovar
Vrchním ředitelem Plzeňských akciových pivovarů se stává František Hlaváček a je prvním z rodu, který spojil své jméno s pivovarem Gambrinus po tři generace (více než 80 let). Jeho syn Ivo Hlaváček (na snímku) byl v letech 1958 až 1987 hlavním sládkem a později výrobním ředitelem, vnuk Jan Hlaváček působil v Plzeňském pivovaru a pivovaru Gambrinus od roku 1978. V současné době je emeritní sládek Plzeňského Prazdroje.

● 1936 Vývoj transportních sudůpivovar
V roce 1936 dostává plzeňský sládek od Škodových závodů nabídku ke koupi hliníkových sudů k dopravě piva. Do hospod se ale vozí pivo v dřevěných sudech až do poloviny 50. let, kdy je vystřídají právě sudy z hliníku. Ty na konci 80. let nahradí nerezové KEG sudy. Velké dřevěné sudy se dodnes používají k maloobjemové výrobě piva Pilsner Urquell ve sklepích plzeňského pivovaru.

● 1939 Válečná stagnacepivovar
Druhá světová válka přerušuje vývoj obou plzeňských pivovarů. Vozový park zabavuje říšská vojenská správa. USA bojkotují Pilsner Urquell jako německý výrobek, export tak směřuje výhradně do Německa. Pivovar Gambrinus trpí nedostatkem surovin, který má dopad na kvalitu. Vyrábí slabou válečnou „osmičku“ a přežívá proto, že zásobuje pivem dělníky ve Škodovce.

● 1942 Těžba ledu ve velkémpivovar
Úspěšný pivovar spotřebuje na uchování piva velké množství ledu. Ve 20. letech spotřebuje Plzeňský Prazdroj na výrobu a uchování 400 tisíc hl piva 600 vagonů ledu. K jeho efektivní těžbě přispívá od roku 1942 železný dopravník, který těží 100 tun ledu za hodinu. Poslední kra pro plzeňské ležácké sklepy byla vytěžena v roce 1987.

● 1945 Bombardování pivovarůpivovar
Spojenecké bombardování 17. dubna těžce poškozuje sklepy, varny, spilky, lahvovnu i obytné domy Měšťanského pivovaru, pivovar Gambrinus je téměř zničen. Jeho tehdejší ředitel František Hlaváček ale věří ve skvělou budoucnost. V troskách se rodí později nejoblíbenější pivo u nás – světlý výčepní Gambrinus a už o rok později se v nově vybudovaném pivovaru vaří 200 tisíc hl kvalitního piva.

● 1960 Gambrinus má nové ocelové tankypivovar
Od počátku své existence investuje pivovar Gambrinus do provozu a technických inovací. Na sklonku 50. let instaluje 20 ležáckých ocelových tanků s kapacitou 3 600 hektolitrů. V březnu 1960 vyjíždí z pivovaru první autocisterna a stáčení probíhá mimo pivovar.


● 1961 Technické inovacepivovar
V pivovaru Gambrinus se instalují technologické novinky: spádové varny, nový způsob kvašení i jímání CO2 z krytých kovových kvasných kádí. Nová šetrnější stáčecí linka o výkonu 14 tisíc lahví za hodinu snižuje možnost kontaminace a lépe garantuje kvalitu i chuť piva. Od roku 2011 se v pivovarech Prazdroj a Gambrinus díky novému zařízení na zpětné jímání kvasného CO2 snížily jeho emise o více než 280 tun.

● 1965 Vznik pivovaru Radegastpivovar
V roce 1965 je v Nošovicích na severní Moravě položen základní kámen nového pivovaru, který má uspokojit náročné pivaře v blízké průmyslové aglomeraci. První várka piva se rodí 3. prosince 1970. Rok poté dostává pivo jméno podle staroslovanského boha slunce, ohně a pohostinnosti Radegasta.

● 1976 Radegast má vlastní sladovnupivovar
Pivovar Radegast zprovozňuje vlastní sladovnu, která tehdy jakožto druhá největší v Česku ročně vyrobí 24 tisíc tun světlého sladu plzeňského typu. O 13 let později zahajuje provoz také nová sladovna Plzeňského Prazdroje s kapacitou 84 tisíc tun sladu. Pivovar se tak stává soběstačným v produkci světlého sladu.

● 1979 Milion hektolitrů Gambrinusupivovar
Roční výstav pivovaru Gambrinus překračuje magickou hranici milionu hektolitrů. Ačkoliv je direktivním nařízením tehdejších úřadů určen pouze Západočechům, věhlas značky překračuje hranice regionu. Málokdo ale v tu chvíli čeká, že se právě Gambrinus stane nejtypičtějším reprezentantem českého piva.

● 1988 Milion hektolitrů Radegastupivovar
Radegast investuje do nejmodernější techniky a jako první z domácích pivovarů zavádí cylindrokónické kvasné tanky. Objem každého z 18 tanků je 2 000 hl. Roční výstav překračuje magickou hranici milion hektolitrů. Za dalších 10 let jsou to dokonce 2 miliony.

● 1991 Nealkoholické pivo Birellpivovar
Sládci pivovaru Radegast spolupracují s curyšským pivovarem Hürlimann, který dříve přišel s radikálně novou technologií výroby nealko piva za použití unikátních kvasinek bez přerušení kvasného procesu. Jejich metodu inovují a výsledkem je plná hořká chuť uspokojující i náročného českého konzumenta. Birell se stává nejoblíbenější značkou nealko piva u nás.

● 1993 Cylindrokónické tanky v Gambrinusupivovar
Gambrinus začíná používat cylindrokónické kvasné tanky. Jejich provoz zaručuje především mikrobiologickou čistotu obou oddělených fází kvašení a zrání, a tudíž i čistou chuť a správný říz piva.

● 1995 Pilsner Urquell Original Restaurantpivovar
Prazdroj v roce 1995 zakládá síť restaurací, které přísně dodržují zásady skladování, čepování i pivního servisu ležáku Pilsner Urquell a pečují o jeho historický odkaz. První provozovna Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) je otevřena v hotelu Kolonáda v Karlových Varech. V zahraničí následují restaurace např. v Moskvě, Düsseldorfu, Vídni. První PUOR v Asii je otevřena v roce 2011 ve vietnamské Hanoji.

● 1998 Varna s nejmodernější technologiípivovar
Pivovar Gambrinus uvádí do provozu novou varnu – největší v České republice. Varna je vybavena nejmodernější technologií: ekologickou a úspornou, která zároveň zajišťuje vysokou a vyrovnanou kvalitu várek.

● 2002 Milion hektolitrů Kozlapivovar
Pivovar Velké Popovice překračuje hranici milionu hektolitrů ročního výstavu a je nejrychleji se rozvíjející součástí společnosti Plzeňský Prazdroj. Instalace cylindrokónických tanků v roce 2004 zvyšuje výrobní kapacitu na 1,5 mil. hl piva. Zájem o Velkopopovického Kozla roste i ve světě. Dnes je nejprodávanější českou pivní značkou v zahraničí.

● 2006 Bednářské řemeslo a nová stáčírna v Plznipivovar
Téměř po 40 letech se v Plzeňském Prazdroji vyučí bednářský tovaryš. O rok později otevírá nová bednářská dílna. Prazdroj je tak jedním z posledních míst v Evropě, kde se udržuje toto tradiční řemeslo. Díky bednářům, kteří pečují o sudy a kádě, vyrábí pivovar v malém objemu ležák stejným způsobem jako v roce 1842. To sládkům umožňuje porovnat, zda má pivo uvařené moderním způsobem stále stejnou chuť.
V listopadu zahajuje provoz nová stáčírna Plzeňského Prazdroje. Tato historicky největší investice plzeňského pivovaru v celkové výši zhruba 1 mld. korun je součástí komplexního projektu zaměřeného na rozšíření výrobní kapacity k uspokojení rostoucí poptávky v zahraničí. Nová stáčírna slouží i dalším značkám Plzeňského Prazdroje.

● 2008 Prohlídky Plzeňského Prazdrojepivovar
Nová prohlídková trasa provází návštěvníky místy, kde se zrodil legendární plzeňský ležák. Součástí prohlídky je i ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell čepovaného přímo z dubových ležáků v historických pivovarských sklepích. Již v prvním roce navštívilo prohlídku téměř 150 tisíc návštěvníků.

● 2009 Prohlídky Velkých Popovicpivovar
Pivovar Velké Popovice buduje novou prohlídkovou trasu s návštěvnickým centrem a prodejnou suvenýrů. Reaguje tak na rostoucí zájem veřejnosti o bližší seznámení s výrobou a tradicí piva Velkopopovický Kozel. Součástí prohlídky je mimo jiné návštěva historické i moderní varny, nechybí ani ochutnávka piva.ení chmelovaru.

● 2010 Pilsner Urquell Master Bartenderpivovar
Až v 6.ročníku soutěže o nejlepšího výčepního ležáku Pilsner Urquell získává světový titul Čech Lukáš Svoboda. Pilsner Urquell Master Bartender je mezinárodní soutěž určená výčepním a barmanům, kteří sdílejí nadšení pro své řemeslo a plzeňský ležák. Finalisté prokazují kromě odborných znalostí také svůj důvtip, jazykovou vybavenost i charizma. Do šesti ročníků soutěže se zapojilo již více než 16 tisíc výčepních.

● 2011 Pivo pro Vatikánpivovar
Velikonoční várka ležáku Pilsner Urquell, jíž požehnal plzeňský biskup František Radkovský, putuje k papežskému stolci do Vatikánu. Jako dar Plzeňského Prazdroje, města Plzně a České republiky k blahořečení papeže Jana Pavla II. ji zde z rukou českého velvyslance při Svatém stolci JUDr. Pavla Vošalíka přebírá předseda vatikánské vlády kardinál Giovanni Lajolo.

● 2013 Kingswood ciderpivovar
Na trh vstupuje nová značka Kingswood, podle britské tradice vytvořený ale chutím českého spotřebitele přizpůsobený cider. Nový osvěžující alkoholický nápoj se připravuje z pečlivě vybíraných vyzrálých jablek pěstovaných výhradně v sadech, která se zásadně netrhají, ale nechávají se samovolně spadnout. Tajemství jeho receptury spočívá v pečlivém výběru konkrétních jablečných odrůd a v jejich vzájemném poměru.

● 2014 Nová Ryze Hořká 12 z Nošovicpivovar
Sládci z nošovického pivovaru uvařili nové pivo Radegast Ryze Hořká 12. Ta nahradila v portfoliu pivovaru stávající světlý ležák Radegast Premium. Nová Ryze Hořká 12 je plnější a díky použití třech druhů moravského chmele vyniká intenzivnější avšak příjemnou hořkostí i výrazným chmelovým aroma. Jen během prvních třech měsíců od uvedení na trh se nové dvanáctky vytočilo 20 milionů půllitrů.

● 2015 Ekologický autobus v Prazdrojipivovar
Od ledna roku 2015 přepravuje návštěvníky prohlídkovým okruhem v pivovaru Plzeňský Prazdroj v Plzni nový autobus na stlačený zemní plyn (CNG). Moderní autobus značky SOR BNG 10.5 v barvách Pilsner Urquell je poháněn stlačeným zemním plynem (CNG), což přináší výrazné snížení emisí oxidu uhličitého, oxidů dusíku i pevných částic ve výfukových plynech.

● 2016 Prohlídky pivovarů lámou rekordypivovar
Přes 882 tisíc návštěvníků v roce 2015 absolvovalo některou z návštěvnických tras či programů, které pro ně připravil Plzeňský Prazdroj ve svých pivovarech. Největší oblibě se těšil Plzeňský Prazdroj, který navštívilo rekordních 750 tisíc lidí. Do Velkých Popovic se vydalo na prohlídku pivovaru či některou z akcí pro veřejnost 88 tisíc lidí, do Nošovic pak téměř 44 tisíc návštěvníků.
Zdroj:Stránky 'Plzeňského Prazdroje' 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj

Kdy:dle rozpisu na stránkách pivovObec:PlzeňZdroj:Pivovar Plzeňský Prazdroj

Věděli jste, že ležák Pilsner Urquell inspiroval více než dvě třetiny všech světových piv, dodnes označovaných jako pils, pilsner, pilsener? Přijďte na prohlídku pivovaru Plzeňský Prazdroj a poznejte příběh legendy zrozené v roce 1842.

Kam vás zavede naše trasa
Pivovar Plzeňský Prazdroj nabízí prohlídky, které potěší pivní fanoušky i milovníky historie. Prohlédnete si autentická místa, kde se před 170 lety zrodilo proslulé pivo Pilsner Urquell a kde jeho příběh dodnes pokračuje. Z Návštěvnického centra se pivovarským autobusem přesuneme k jedné z nejmodernějších stáčíren s kapacitou 120 000 lahví za hodinu. Poznáte suroviny, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří. Ukážeme vám i srdce pivovaru – tři varny napříč stoletími. Vrcholem prohlídky je degustace nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v historických sklepech.

● Stáčírna
Z nádvoří pivovaru vás odvezeme pivovarským autobusem na prohlídku nové stáčírny, která patří mezi nejmodernější v Evropě a její kapacita je úctyhodných 120 000 lahví za hodinu.

Bohužel z provozních důvodů není možné ovlivnit chod stáčecích linek a nemůžeme proto garantovat, že v době prohlídek budou stáčecí linky plně v provozu.

● Expozice surovin
Plzeňský Prazdroj má největší osobní výtah v ČR. Tím vyjedeme k unikátnímu panoramatickému kinu. Po shlédnutí filmu o tajemství výroby piva Pislner Urquell se všemi smysly můžete seznámit s jedinečnými surovinami, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří –měkká plzeňská voda, u nás vyrobený slad se speciální odrůdy českého jarního dvouřadého ječmene, chmel Žatecký poloraný červeňák a speciální pivovarské kvasnice.

● Varny
Představíme vám varny napříč třemi stoletími. Uvidíte varní pánev, ve které byla uvařena první várka plzeňského ležáku 5. října 1842. Díky obětavosti a odvaze zaměstnanců pivovaru tato měděná pánev přežila obě světové války a dochovala se dodnes. V historické varně z počátku 20. století vám představíme unikátní varní proces piva Pilsner Urquell. Nahlédnete i do moderní varny z roku 2004 a přesvědčíte se, že přestože se technologie vyvíjejí, starobylý postup vaření piva Pilsner Urquell zachováváme stále stejný.

● Expozice Lidé Pilsner Urquell
V tomto místě vyprávíme příběh lidské práce a fortelu. Seznámíte zde nejen se sládky, ale i dalšími pivovarskými profesemi, bez kterých bychom úspěšný příběh piva Pilsner Urquell psát nemohli. V expozici vám přiblížíme každodenní dřinu, která vedla ke vzniku pivovaru a k jeho světové proslulosti. Ukážeme odhodlání, píli a vytrvalost, kterou si v Plzni předávají z generace na generaci.

● Historické sklepy
Užijte si jedinečnou atmosféru historických pivovarských sklepů. Prohlédnete si spilečné kádě a zjistíte, co je to „pivní deka“. Pivovar Plzeňský Prazdroj zde dodnes vyrábí malou část produkce piva Pilsner Urquell tradiční metodou jako za dob prvního sládka Josefa Grolla – kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech.

● Degustace piva
Na nefiltrované nepasterizované pivo Pilsner Urquell vás Plzeňský Prazdroj zve v závěru prohlídky (pouze pro dospělé). V ležáckých sklepech vás čeká degustace nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell načepovaného přímo z dubového ležáckého sudu. Toto jedinečné nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell si můžete vychutnat pouze na prohlídce pivovaru nebo během zážitkových programů v Šalandách.


Informace o prohlídce
●Kapacita skupiny na prohlídku pivovaru Pilsner Urquell je max. 45 osob.
●Délka prohlídky je 100 min.
●Prohlídka Pilsner Urquell je bezbariérová.
●Pro návštěvu sklepů doporučujeme teplejší oblečení – teplota se pohybuje okolo +5 °C.
●Z provozních důvodů bohužel nemůžeme garantovat, že stáčecí linky budou při vaší návštěvě plně v chodu.
●Součástí prohlídky je ochutnávka piva Pilsner Urquell (pouze pro starší 18 let).


Prohlídka pro skupiny 10 a více osob:
●Skupinám 10 a více osob nabízíme prohlídku v těchto jazykových variantách: češtině, angličtině, němčině, ruštině, francouzštině, italštině a španělštině
●Termín si můžete zvolit dle vašich požadavků. V časy mimo otevírací dobu Návštěvnického centra vám prohlídku zajistíme za příplatek 50 Kč na osobu.
●Prohlídku prosím objednávejte min. 3 dny předem


Aktualizováno: před rokem

Soutěž výčepních Pilsner Urquell Master Bartender již po třinácté

Publikováno:před 3 hodinamiZdroj:České nápoje

Sedm regionálních kol a téměř 250 výčepních – to je letošní ročník soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. Jejich znalosti a zkušenosti během nich posoudí odborná porota pod vedením staršího obchodního sládka Václava Berky. O prestižní soutěž je letos mezi výčepními tak velký zájem, že pro ně Pilsner Urquell přidal dvě kola navíc. První regionální kolo startuje dnes v Ostravě.

Na soutěžící čekají dvě disciplíny, které rozhodnou o tom, kdo postoupí do celostátního kola a utká se o titul Pilsner Urquell Master Bartender. Své znalosti poměří nejprve v písemném testu, který odhalí, nakolik znají pozadí výroby piva a péče o něj. Během praktické zkoušky, pak budou muset dokázat, že načepovat dokonalou „hladinku“ se sněhobílou krémovou pěnou je pro ně samozřejmostí, stejně jako umění komunikace s hosty.

„Do soutěže se každoročně hlásí velké množství výčepních z celé republiky. To svědčí nejen o její vysoké prestiži, ale i o tom, že o naše pivo je v restauracích skutečně dobře postaráno a že se nám daří podporovat profesní růst výčepních i vysoký standard české pivní kultury,“ řekl starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

První regionální kolo soutěže se uskuteční v úterý 22. května ve Slezské Pilsner Urquell Original Restaurant v Ostravě, kam dorazí na 25 výčepních z celého severu Moravy. Další kola se uskuteční v Brně, v Mladé Boleslavi, v Praze a v Plzni. Počet účastníků každého kola je omezený na 30 a dál postoupí jen ti nejlepší z každého regionu.

Vítěz letošního ročníku bude vyhlášen na slavnostním galavečeru 16. srpna v Plzni. Ještě před finálovým kolem čeká všichny postupující namátková kontrola, kdy je tajně navštíví sládci z Plzeňského Prazdroje v jejich domovských hospodách. Během července a srpna tak sládci inkognito prověří jejich schopnosti čepovat a servírovat pivo.

Titul Pilsner Urquell Master Bartender loni zůstal v Plzni – soutěž vyhrál výčepní Miroslav Štych z restaurace U Mansfeldů. Uspěl v konkurenci dalších 27 finalistů z celé České republiky. Druhé místo v soutěži obsadila Marie Černá z Plzeňky U Zelené Ratolesti v Českých Budějovicích, bronz si pak odvezl Miroslav Nekolný z restaurace U Bohuslavů v Čelákovicích.

„Získání titulu Pilsner Urquell Master Bartender mi umožnilo věnovat se řemeslu výčepního opravdu naplno. Například by mě nikdy nenapadlo, že budu čepovat plzeňský ležák v Českém domě na Olympijských hrách v Koreji. Byl to neuvěřitelně silný zážitek,“ vzpomíná Miroslav Štych, Pilsner Urquell Master Bartender 2017.

Velká cena v soutěži Marketér roku 2017 pro pro Granta McKenzieho

Publikováno:včeraZdroj:České nápoje

Další významné ocenění přinesla Plzeňskému Prazdroji jeho marketingová strategie. Prestižní cenu v soutěži Marketér roku 2017 získal jeho marketingový ředitel Grant McKenzie. Hodnotitelská komise jej ocenila především za vynikající dlouhodobou strategickou koncepci řízení širokého portfolia značek společnosti Plzeňský Prazdroj.

„Český trh na tom nebyl nikdy z pohledu spotřebitele lépe. V Prazdroji máme velkou radost z toho, že se nám daří podporovat zvyšující se kvalitu a šíři výběru od ležáků přes cidery až po stále důležitější a rychle rostoucí segment nealko nápojů. Prazdroj se rozhodl zaměřit na kvalitu ve všech směrech a to se mu vyplácí. S potěšením přijímám tuto cenu za celý marketingový tým, který tvrdě pracoval na nejrůznějších projektech,“ říká Grant McKenzie.

Cenu Marketér roku uděluje Česká marketingová společnost. Grant McKenzie působí v Plzeňském Prazdroji od roku 2012. Stojí v čele marketingu, strategie a inovací Plzeňského Prazdroje šest let, za tu dobu prokázal, že dokáže úspěšně a strategicky řídit celé široké portfolio značek Plzeňského Prazdroje – od prémiových ležáků v čele s legendárním originálem Pilsner Urquell, přes výčepní piva masové spotřeby jako je Gambrinus a Kozel, cidery až po nealkoholické osvěžení pod značkou Birell. Za jeho působení v Prazdroji došlo k obrovskému vzestupu prodejů nealkoholických piv Birell, který loni vynesl pivovarské skupině jinou marketingovou cenu, a sice Grant Prix. Od roku 2017 je Grant McKenzie také regionálním marketingovým ředitelem skupiny Asahi v oblasti střední a východní Evropy.

Výstava pro milovníky piva a historie: Prazdroj před 100 lety a dnes!

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Tojesenzace.cz

Letošní oslavy 100. výročí vzniku Československa jsou vítanou příležitostí připomenout konkrétní příběhy, ve kterých se odráží tehdejší dění. Osudy Měšťanského pivovaru v Plzni za doby první republiky atraktivní formou přibližuje výstava Prazdroj před 100 lety a dnes, instalovaná na Nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj a od 31. května také v prostoru Pivovarského muzea v Plzni. Obě části pozoruhodné výstavy jsou k vidění do konce října.

Výstava Prazdroj před 100 lety a dnes nahlíží na události po vyhlášení samostatné republiky, které pro Měšťanský pivovar znamenalo začátek nové éry. Věnuje se především osobnostem a stavbám, které před sto lety formovaly charakteristickou tvář dnešního pivovaru Plzeňský Prazdroj. Pro tradiční proces vaření piva byly vystavěny nové moderní budovy – varna, lahvovna a výstav. V areálu pivovaru přibyly reprezentativní objekty – administrativní budova a ředitelský dům se zahradou, který doplnil Jubilejní bránu a dokomponoval pohledovou vstupní část hlavního nádvoří pivovaru. V centru pozornosti byli i zaměstnanci, pro které vznikl architektonicky promyšlený komplex bytů s bohatým zázemím, dodnes sloužící svému účelu. Výstava dále představuje klíčové jedince, kteří se zasloužili o věhlas pivovaru, např. jeho dlouholetého předsedu správní rady Richarda Kroftu.

Návštěvníci expozice si mohou prohlédnout jedinečnou kolekci málo známých fotografií, plakátů, plánů či reprodukcí obrazů z fondů a sbírek společnosti Plzeňský Prazdroj, Pivovarského muzea, Západočeské galerie, Archivu města Plzně, Západočeského muzea, Státního oblastního archivu v Plzni ad. Druhá část výstavy v Pivovarském muzeu prezentuje nejvzácnější dobové pivovarské exponáty, unikátní propagační film Prazdroje z roku 1938 či prvorepublikové rozhlasové záznamy z archivu Českého rozhlasu.

„Získala-li kvalita nějakého čsl. výrobku světového uznání a existuje-li nějaký produkt, jehož věhlas je staletou tradicí nerozlučně spjat s českou zemí – jest to pivo… Plzeňské pivo se prostě stalo razítkem naší republiky… (Z dopisu Konzulátu Československé republiky v Singapore Ministerstvu zahraničních věcí ČSR o vývozu československého piva do Singapuru, 29. 5. 1935. Archiv MZV)

Japonský pivní hit jde na trh v Česku

Publikováno:před 11 dnyZdroj:GastroTrend.cz

Když před třemi desítkami let japonská společnost Asahi uvedla na trh první várku pivní novinky, netušila, že právě dala vzniknout legendě. Lavina zájmu tento osvěžující ležák s „karakuchi“ chutí nazvaný Asahi Super Dry v Japonsku záhy katapultovala na první místo oblíbenosti mezi tamními pivy a vyslala ho na úspěšnou cestu po celém světě. Letos ho na český trh uvádí Plzeňský Prazdroj, jehož vlastníkem se společnost Asahi stala před rokem.

Zlatavý, průzračně čirý a mimořádně osvěžující ležák proslul po celém světě nenapodobitelnou velice osvěžující “karakuchi” chutí, dokonale ladící s jakýmkoli jídlem. Za svůj věhlas vděčí nejen originální receptuře a použití těch nejkvalitnějších surovin, jimiž je vynikající aromatický chmel, unikátně vyvinuté kvasinky, výběrový ječný slad, křišťálově čistá voda a rýže, ale také vysokým japonským standardům vaření piva a inovativní technologii kvašení. Ta spočívá především v použití ječného sladu, nízké teplotě, úplném prokvašení, dlouhodobém zrání a vynechání pasterizace, díky čemuž si nápoj zachovává svou unikátní svěžest. Asahi Super Dry tím tak nastavilo zcela nový způsob vaření piva. V důsledku tohoto procesu se rodí chuť „karakuchi“.

„Prémiový ležák Asahi Super Dry plně odráží japonský přístup ke kvalitě. Japonci věří, že vše – výrobky i postupy – lze neustále zlepšovat tak, aby vznikl perfektní produkt. Ležák Asahi Super Dry je uvařen tak, aby nabídl po napití říznou a osvěžující chuť, která v závěru přechází do velmi čisté chuti bez dlouhého doznívání. Díky tomu si můžete naplno vychutnat jakékoli jídlo. Věřím, že jej ocení i čeští milovníci piva, byť chutná výrazně jinak než tradiční český ležák,“ říká marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Grant McKenzie.

Asahi Super Dry bude ve vybraných restauracích možné ochutnat od června.

Podle Jana Engeho, sládka Plzeňského Prazdroje, rozšíří Asahi Super Dry nabídku prémiových ležáků na českém trhu o osvěžující značku, která potěší příznivce piva čistou vůní a intenzivní chutí hned po napití s krátkým dozníváním. Navíc jde o nepasterované pivo, které díky tomu chutná stejně jako v pivovaru. „Výhodou piva je poměrně slušná pěnivost, na kterou jsme tady zvyklí, vysoký říz a osvěžující charakter,“ doplňuje Enge.

Právě nezaměnitelná chuť si v roce 1987 Japonce doslova podmanila. Svěží, čistý Asahi Super Dry totiž přesně vystihl náladu, potřeby a touhy nové generace konce 80. let minulého století, pro kterou se – s nadsázkou – stal jakousi hmatatelnou formou pojmu Asahi, což v překladu znamená ranní slunce.

Ležák evokující dokonalost, svěžest, čistotu, optimismus a nové výzvy a příležitosti se rychle stal jedním ze symbolů japonského způsobu života, snoubícího dynamiku, pracovitost
a touhu po vědění, pořádku, dokonalosti a harmonii s pokorou, poctivostí, odpovědností
a úctou k tradicím.

Prazdroj uvádí na český trh Asahi Super Dry

Publikováno:před 11 dnyZdroj:České nápoje

Když před třemi desítkami let japonská společnost Asahi uvedla na trh první várku pivní novinky, netušila, že právě dala vzniknout legendě. Lavina zájmu tento osvěžující ležák s „karakuchi“ chutí nazvaný Asahi Super Dry v Japonsku záhy katapultovala na první místo oblíbenosti mezi tamními pivy a vyslala ho na úspěšnou cestu po celém světě. Letos ho na český trh uvádí Plzeňský Prazdroj, jehož vlastníkem se společnost Asahi stala před rokem.

Zlatavý, průzračně čirý a mimořádně osvěžující ležák proslul po celém světě nenapodobitelnou velice osvěžující “karakuchi” chutí, dokonale ladící s jakýmkoli jídlem. Za svůj věhlas vděčí nejen originální receptuře a použití těch nejkvalitnějších surovin, jimiž je vynikající aromatický chmel, unikátně vyvinuté kvasinky, výběrový ječný slad, křišťálově čistá voda a rýže, ale také vysokým japonským standardům vaření piva a inovativní technologii kvašení. Ta spočívá především v použití ječného sladu, nízké teplotě, úplném prokvašení, dlouhodobém zrání a vynechání pasterizace, díky čemuž si nápoj zachovává svou unikátní svěžest. Asahi Super Dry tím tak nastavilo zcela nový způsob vaření piva. V důsledku tohoto procesu se rodí chuť „karakuchi“.

„Prémiový ležák Asahi Super Dry plně odráží japonský přístup ke kvalitě. Japonci věří, že vše – výrobky i postupy – lze neustále zlepšovat tak, aby vznikl perfektní produkt. Ležák Asahi Super Dry je uvařen tak, aby nabídl po napití říznou a osvěžující chuť, která v závěru přechází do velmi čisté chuti bez dlouhého doznívání. Díky tomu si můžete naplno vychutnat jakékoli jídlo. Věřím, že jej ocení i čeští milovníci piva, byť chutná výrazně jinak než tradiční český ležák,“ říká marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Grant McKenzie.

Asahi Super Dry bude ve vybraných restauracích možné ochutnat od června.

Podle Jana Engeho, sládka Plzeňského Prazdroje, rozšíří Asahi Super Dry nabídku prémiových ležáků na českém trhu o osvěžující značku, která potěší příznivce piva čistou vůní a intenzivní chutí hned po napití s krátkým dozníváním. Navíc jde o nepasterované pivo, které díky tomu chutná stejně jako v pivovaru. „Výhodou piva je poměrně slušná pěnivost, na kterou jsme tady zvyklí, vysoký říz a osvěžující charakter,“ doplňuje Enge.

Právě nezaměnitelná chuť si v roce 1987 Japonce doslova podmanila. Svěží, čistý Asahi Super Dry totiž přesně vystihl náladu, potřeby a touhy nové generace konce 80. let minulého století, pro kterou se – s nadsázkou – stal jakousi hmatatelnou formou pojmu Asahi, což v překladu znamená ranní slunce.

Ležák evokující dokonalost, svěžest, čistotu, optimismus a nové výzvy a příležitosti se rychle stal jedním ze symbolů japonského způsobu života, snoubícího dynamiku, pracovitost a touhu po vědění, pořádku, dokonalosti a harmonii s pokorou, poctivostí, odpovědností a úctou k tradicím.

Plzeňský Prazdroj bude hostit seminář o inovacích v pivovarnictví

Publikováno:před 13 dnyZdroj:České nápoje

Plzeňský Prazdroj bude hostitelem mezinárodního semináře o inovacích v pivovarnictví a destilaci, který pořádá prestižní mezinárodní organizace Institute of Brewing & Distilling (IBD). Na semináři, který se uskuteční 17. května v reprezentačních sálech Secese, budou přednášet a diskutovat akademici a zástupci významných evropských a amerických společností z oboru pivovarnictví a destilačního průmyslu.

Za Plzeňský Prazdroj vystoupí s příspěvkem na téma spojení tradičních postupů při výrobě piva s inovacemi Grant McKenzie. Ten v minulých dnech z pozice šéfa pro marketing a inovace Plzeňského Prazdroje postoupil do mateřské společnosti ASAHI Breweries Europe a stará se tak o rozvoj pěti evropských pivovarů skupiny.

Mezi dalšími přednášejícími jsou Shawn Hill z Hill Farmstead Breweru v americkém Vermontu, evropské řemeslné pivovary zastoupí Jan Paul z dánského pivovaru Svaneke Bryghus, za dodavatele špičkových technologií pak vystoupí Stefan Riggert, obchodní ředitel společnosti Ziemann Holvrieka, která je předním dodavatelem cylindrokonických tanků a dalších moderních pivovarnických technologií. O inovacích při výrobě whisky bude přednášet Billy Mitechell ze slupiny Diageo (mj. značky Johnnie Walker, Smirnoff či Captain Morgan).

Na akci se mohou hlásit i studenti chemických a technologických vysokých škol. IBD jim zaplatí pobyt, pokud jim do konce tohoto týdne zašlou příspěvek na téma inovací v pivovarnictví a destilačním průmyslu. Benefitem pro ně bude přímé setkání se špičkami pivovarnického oboru mj. z Česka, Dánska, Velké Británie nebo USA:

IBD vznikla v roce 1886 ve Velké Británii a sdružuje více než 5000 z řad odborníků
v oborech pivovarnictví a destilačního průmyslu. Jejím cílem je napomáhat
k úspěšnému rozvoji těchto tradičních oborů. Za dobu své existence pomohla prosadit do praxe mnohé myšlenky a postupy, které zajistily další rozvoj oboru výroby piva a destilátů.

Plzeňský Prazdroj je jako společnost znám svým důrazem na dodržování zavedených výrobních postupů, které stály před 175 lety u zrodu plzeňského ležáku - nejpopulárnějšího světového typu piva. Jedinečnost a kvalitu tradiční výroby přitom dokáže úspěšně sladit s moderními technologiemi, které pomáhají dalšímu rozvoji pivovaru.

Plzeňský Prazdroj uvádí na trh japonské pivo

Publikováno:před 13 dnyZdroj:MediaGuru.cz

Plzeňský Prazdroj, patřící japonské skupině Asahi, představí v Česku ležák s chutí „karakuchi“.
Společnost Plzeňský Prazdroj uvádí na trh pivo, vzniklé v zemi její mateřské skupiny Asahi. Japonský ležák s chutí „karakuchi“ nazvaný Asahi Super Dry bude možné ochutnat ve vybraných restauracích od června. Podpoří ho komunikace s claimem „Vyladěno v Japonsku“ v místě prodeje a v rámci eventů.

„Prémiový ležák Asahi Super Dry plně odráží japonský přístup ke kvalitě. Japonci věří, že vše – výrobky i postupy – lze neustále zlepšovat tak, aby vznikl perfektní produkt. Ležák Asahi Super Dry je uvařen tak, aby nabídl po napití říznou a osvěžující chuť, která v závěru přechází do velmi čisté chuti bez dlouhého doznívání. Díky tomu si můžete naplno vychutnat jakékoli jídlo. Věřím, že jej ocení i čeští milovníci piva, byť chutná výrazně jinak než tradiční český ležák,“ říká marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Grant McKenzie.

Asahi Super Dry vznikl před třemi desítkami let. Vyznačuje se originální recepturou a kvalitními surovinami, například aromatickým chmelem, unikátně vyvinutými kvasinkami, výběrovým ječným slade, křišťálově čistou vodou a rýží. Speciální je i technologii kvašení, která spočívá především v použití ječného sladu, nízké teplotě, úplném prokvašení, dlouhodobém zrání a vynechání pasterizace.

Šéf bednářů Prazdroje se stal členem Klubu právovárečníků

Publikováno:před 28 dnyZdroj:České nápoje

Šéf party prazdrojských bednářů Josef Hrůza se stal čestným členem Klubu právovárečníků a přátel Plzeňského Prazdroje. Ti ocenili jeho celoživotní věrnost tradičnímu pivovarskému řemeslu a Plzeňskému Prazdroji, kde dnes dvaašedesátiletý Josef Hrůza pracuje již od svého vyučení.

Klub vznikl z iniciativy Plzeňského Prazdroje v roce 2006. Jeho členy jsou potomci rodin, které stovky let vlastnily práva na vaření piva v Plzni. V roce 1839 se spojily, aby vybudovaly Měšťanský pivovar. Jeho stavitel Martin Stelzer pak v roce 1842 pozval legendárního sládka Josefa Grolla, který zde uvařil první várku slavného ležáku Pilsner Urquell.

Právovárečníci se pravidelně potkávají a jednou ročně na výročním setkání jim pivovar prezentuje, jakých dosáhl v uplynulém období úspěchů a co plánuje v následujících měsících. Při té příležitosti zároveň přibírají do svého klubu jednoho nového čestného člena. „Vybíráme z lidí, kteří zasvětlili celý svůj profesní život pivovaru. Letos byla volba jednoznačná. Josef Hrůza se bednařině v Prazdroji věnuje již více než 45 let a je opravdovým mistrem svého řemesla,“ uvedl předseda klubu Pavel Stelzer. Osmičlennou bednářskou partu vede Josef Hrůza jako mistr od roku 2007, v roce 2012 převzal ocenění Nositel tradice lidových řemesel od Národního ústavu lidové kultury.

Bednáři jsou pokračovateli slavné tradice, která sahá až do začátků výroby proslulého plzeňského ležáku před více než 175 lety. V dobách největšího rozkvětu na začátku minulého století pracovalo v Plzeňském Prazdroji zhruba 150 bednářů.

Tradici tohoto řemesla drží Plzeňský Prazdroj jako jediný pivovar na světě. Bednáři v Plzni vyrábějí malé pivní sudy o objemech od 3 do 50 litrů pro různé slavnostní příležitosti, zároveň se starají o ležácké sudy a dubové kádě, ve kterých v plzeňských sklepích kvasí a zraje pivo. „Díky jejich práci mají dnešní sládci stále k dispozici možnost srovnání s pivem zrajícím historickým způsobem. Chuť proslulého ležáku Pilsner Urquell se proto nijak nemění,“ doplňuje manažer pro turismus a tradice Plzeňského Prazdroje Rudolf Šlehofer.

Každoročně plzeňští bednáři vyrobí a vysmolí dva nové ležácké sudy o objemu kolem 40 hektolitrů, které se přesunou do ležáckých sklepů. „Zároveň dvakrát v roce smolíme nejméně 26 sudů ze sklepa, přesné číslo záleží na požadavcích pivovaru,“ doplnil Josef Hrůza. Ležáckých sudů má stále pivovar kolem stovky. Kádí je ve sklepích také kolem stovky. Ty se nesmolí, ale opravují a udržují. Vysmolení sudů trvá zhruba jeden až jeden a půl dne. Plzeňské sudy jsou z pomalu rostoucího českého dubu z křivoklátských lesů.

Plzeňský Prazdroj prodal rekordních 11 miliónů hektolitrů piva

Publikováno:před 28 dnyZdroj:Novinky.cz

Pivovar Plzeňský Prazdroj v loňském roce prodal více než 11 miliónů hektolitrů piva, meziročně téměř o tři procenta více. V zahraničí pivovar prodal přes čtyři milióny hektolitrů, což představuje meziroční nárůst o osm procent. Číslo zahrnuje jak export, tak zahraniční výrobu v licenci. Prazdroj to uvedl ve středu v tiskové zprávě.

Export ležáku Pilsner Urquell loni přesáhl jeden milión hektolitrů. V součtu s domácím trhem se tohoto nápoje za celý rok vypilo 2,5 miliónu hektolitrů.

„Zájem o čepovaný plzeňský ležák ve světě trvale roste,” uvedl šéf Prazdroje Grant Liversage s tím, že téměř každý čtvrtý Pilsner Urquell v zahraničí byl čepovaný. Z tanku nápoj v cizině čepuje 90 hospod, jeho objem v nich meziročně vzrostl o 16 procent.

Ležák se nejvíce vyvážel na slovenský, německý a jihokorejský trh. Společnost se stále více zaměřuje na asijské trhy. Od dubna například zahájil pravidelný export do Číny.

Skupina Asahi, která je již téměř rok vlastníkem pivovaru Plzeňský Prazdroj, letos v dubnu vzala do svých rukou distribuci Pilsner Urquell na svém domácím japonském trhu. „Zaměří se na export sudového piva a lahví,” doplnil Liversage.

Plzeňský Prazdroj byl založen roku 1842. Sdružuje pivovar Plzeň, pivovar Radegast a pivovar Velké Popovice. Až do akvizice skupinou Asahi byl dceřinou společností britského koncernu SABMiller.

Letos rekonstruujeme na dvě stě podniků, říká obchodní ředitel Prazdroje

Publikováno:před měsícemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Kateřina Šefrová

● Nový vlastník Plzeňského Prazdroje Asahi má s plzeňským pivem velké plány - chce ho dostat do Asie. Firma už začala vyvážet do Číny.
● "Japonci nás kupovali se slovy, že budeme klenotem v jejich portfoliu, a tak se na nás i dívají," říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.
● Poptávku po pivu už skupina nestíhá uspokojovat, investuje proto do rozšíření výroby.

Největší český pivovar každoročně investuje téměř sto milionů korun do oprav hospod. Víc než dřív si ale vybírá, který podnik od něj peníze dostane. "Dnes už neuvidíte, že bychom se zaměřili na hospody s interiérem starším víc než dvacet let," říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje. Výrobce piv značek Plzeň, Gambrinus, Radegast nebo ciderů Kingswood plánuje změnit desítky restaurací v Česku a podpořit vznik dalších.

Jak na vás doléhá snižující se spotřeba piva v Česku?
Poslední roky jsou obecně pro pivo těžké. Celý trh v restauracích spadl asi o 5,8 procenta, my jsme klesali také, ale méně. Díky tomu, že máme dvě nohy, hospodskou a prodejní v obchodech, byl loňský rok opravdu výzva. Dařilo se nám se strategickými věcmi a díky tomu jsme ho zakončili v pozitivních číslech, prodali jsme o jedno procento piva víc. Za poslední dva roky jsme na český trh přinesli 32 inovací. Rozšiřujeme se do oblastí za pivo, za ležák. A také se ukázalo, že se vyplácí spolupracovat s hospodským byznysem.

Jak se o hospodské staráte?
Nabízíme širokou škálu služeb, snažíme se hospodské posunout do 21. století. Poskytujeme službu architekta. Před příchodem protikuřáckého zákona jsme se s hospodskými začali bavit, jak jim pomoci. Výsledkem byla různá řešení, třeba krytá stání nebo venkovní stolky "mokré lokty". Valná většina restaurací také nebyla po letech kouření hezká, začali jsme proto mluvit nejenom o kvalitě piva, ale i o prostředí. O volbě hospody v 92 procentech rozhodují ženy, jejichž rozhodování ovlivňuje kvalita toalet.

Takže říkáte majitelům restaurací, aby opravovali toalety?
Ano. Máme průkazná data o tom, že se jim investice vyplácí.

Kolik peněz každoročně investujete?
Ke stovce milionů korun. Změnili jsme místa pro investice. Vybíráme si, do koho budeme investovat. Dnes už neuvidíte, že bychom dávali peníze do hospod s interiérem starším více než dvacet let. Víme, že do takových podniků lidé už nechtějí.

Jak zákaz kouření zasáhl hospody, kde se čepuje vaše pivo?
Mělo to dopad, hospody měly výrazně nižší výkonnost než v minulých letech. Regulačních zásahů proběhlo několik najednou, a proto je těžké říct, co přesně si vyžádal zákaz kouření. Spotřebitelé začali měnit návyky. Od hospodských slýcháváme, že dřív zůstávali zákazníci v podniku déle a vychutnali si cigaretu, dnes jdou domů.

Máte nějaké plány se značkou Gambrinus?
Gambrinus byl správnou volbou pro danou dobu. Trh vypadal jinak. Gambrinus je pro nás důležité mainstreamové pivo, udělali jsme v něm hodně inovací. I na Gambrinus máme projekt renovací hospod. Řekneme hospodskému, že celou hospodu vymalujeme nebo opravíme stoly. Podmínkou je, že on za to třeba musí opravit právě ty toalety. Za poslední tři roky jsme to udělali asi v osmi stech případech. Plán na letošní rok je předělat dalších dvě stě hospod.

Takže je to jedna ze snah, jak zvednout pověst?
V obchodu bojujeme s předsudky. Lidé měli s pivem špatnou zkušenost ve čtyřkových hospodách. V restauracích to ale můžeme změnit. Chceme, aby bylo víc hospod, kde zákazník dostane stejně načepované pivo jako Pilsner Urquell. Máme nový koncept Srdcovka, zaměřený jen na Gambrinus. Otevřených je už pět hospod a plánujeme další. Také jsme přestali podporovat velký fotbal, ale zaměřili jsme se na ten menší vesnický.

Dnes je v Česku okolo 120 hospod typu Radegastovna nebo Kozlovna, máte v plánu podpořit otevření dalších?
Ano, nejenom během letoška. I v dalších letech budou vznikat nové. Česká republika má ohromný prostor pro nové hospody. Když postavíte v místě kvalitní podnik, zvednete v daném místě laťku. V plánu máme okolo dvaceti až třiceti nových podniků.

V tuzemsku je také okolo 850 tankových hospod s vaším pivem, je u nás prostor pro další?
Jde o to, jestli je hospodský schopný vyčepovat tolik piva. Už se blížíme k maximu pro český trh, možná je tady místo ještě tak na dvě stovky. Na druhou stranu vznikají nová místa, sídliště nebo kancelářské prostory.

Na kolik přijde zřízení tankové hospody?
To je různé, nejníže se bavíme o přibližně 600 tisících korunách. Nahoru se to může pohybovat prakticky neomezeně.

Minulý rok se vám dařilo prodat víc piva nebo ciderů, jak to bylo s pivními mixy?
Kategorie ciderů má z roku na rok fantastická čísla, rostli jsme o 18 procent meziročně. Poroste to dál, lidé si na nápoj zvykají. Pivní mixy jsme nikdy nemysleli moc vážně. Kategorii se nedaří, nějaká její role je, ale nemá budoucnost. Když chce někdo produkty míchat, tak ať to dělá, ale sám. Spíš se daří nealkoholickým variantám.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.05.2018 10:00459