Historie a současnost pivovaru Plzeňský Prazdroj

● 1842 Zrod legendypivovar
Pivo se v Plzni vařilo střídavě u jednotlivých právovárečných měšťanů. Kvalita byla různá, a proto se v hlavách plzeňských měšťanů zrodí myšlenka na vlastní pivovar s dobrým pivem. V novém Měšťanském pivovaru vaří 5. října 1842 sládek Josef Groll první várku nového plzeňského piva, které brzy dobude celý svět.

● 1843 Poprvé v Praze U Pinkasůpivovar
Pražský krejčí Jakub Pinkas si v dubnu 1843 nechává od svého přítele Martina Salzmanna dovézt dvě vědra plzeňského ležáku. Propadne jeho kouzlu, svou původní živnost věsí na hřebík a otvírá hostinec. Pivo se těší takové oblibě, že je brzo nutné rozšířit prostory o sousední dům. Hostinec později navštěvují význačné osobnosti jako Dobrovský, Palacký, Baťa a mnozí další.

● 1856 Spodně kvašený ležák také ve Vídnipivovar
Plzeňské pivo se poprvé dostává do Vídně. Rovných 65 věder je doručeno Josefu Šedivému v Salvatorově ulici č. 379. Měšťanský pivovar se později stává oficiálním dodavatelem císařského dvora. Sklad ve Vídni otevírá 1. července 1870.


● 1859 Ochranná značka Pilsner Bierpivovar
Spolu s tím, jak se šíří obliba plzeňského ležáku v Čechách i přilehlých zemích, objevují se jeho napodobeniny. Proto si v roce 1859 dává Měšťanský pivovar zaregistrovat značku „Pilsner Bier“ (Plzeňské pivo), z níž ale těží i ostatní piva z Plzně.

● 1870 Vznik pivovarupivovar
15. října zahajuje provoz První plzeňský akciový pivovar (dnes Gambrinus) založený 20 významnými podnikateli v čele s Emilem Škodou. V prosinci si pak registruje první ochrannou známku Erste Pilsner Actien Brauerei – Pilsner Bier.


● 1873 První export do Nového světapivovar
Měšťanský i První akciový pivovar slaví v tomto roce první export do USA. O rok později již plzeňský ležák putuje do severní Ameriky pravidelně a na sklonku 19. století proniká také do Latinské Ameriky, Afriky i na Blízký východ.

● 1874 Vznik pivovaru Velké Popovicepivovar
František Ringhoffer ke svému kamenickému panství skupuje pivovar s mlýnem, spilkou i hvozdem a zakládá Pivovar Velké Popovice. První 60hl várka piva spatřuje světlo světa 15. prosince. O rok později již pivovar vystavuje 18 tisíc hl a po rozsáhlých rekonstrukcích roku 1902 dokonce 80 tisíc hl piva.

● 1881 Ledařstvípivovar
Měšťanský pivovar začíná svážet led od hráze Boleveckého rybníka do ležáckých sklepů, kde odtávající voda a studený vzduch chladí celé sklepení. Zásoby ledu se skladují na dvoře na podložce ze dřeva, popela, písku a lepenky natřené dehtem. Expozice o ledování je dnes součástí prohlídkové trasy plzeňského pivovaru.

● 1885 František Josef I. v pivovarupivovar
„Jest skutečně zvláštní, že se dosud žádnému pivovaru nepodařilo rázovitou a lahodnou chuť plzeňského piva napodobiti,“ ocenil plzeňské pivo při návštěvě Měšťanského pivovaru císař František Josef I. Vzkvétá i sousední První akciový pivovar. Rozšiřuje prostory a nakupuje železniční vagony pro export.

● 1887 Lahvování pivapivovar
Měšťanský pivovar začíná stáčet svůj ležák také do lahví. První akciový drží krok a lahvovnu spouští rok poté. S rostoucí poptávkou po lahvovém pivu Měšťanský pivovar v roce 1899 staví první stáčírnu, která funguje dalších 70 let.

● 1892 Historická bránapivovar
Měšťanský pivovar slaví 50. výročí založení. U této příležitosti staví Jubilejní bránu, která se stává symbolem pivovaru, firmy i značky Pilsner Urquell. V roce 2000 jsou v bráně objeveny dobové materiály a jako odkaz dalším generacím do ní zazděny dokumenty s novodobou historií pivovaru.

● 1893 Doprava pivapivovar
Již v roce 1876 si Měšťanský i První akciový pivovar od státní dráhy pronajímají a později kupují první železniční vagony. Zřizují také závodní železniční vlečku, která nahrazuje koňské povozy. V roce 1895 pořizuje Měšťanský pivovar lokomotivu. V roce 1914 je v majetku pivovaru již 388 vagonů a také první nákladní i osobní auto.

● 1897 Neměnná chuť Pilsner Urquellpivovar
Pilsner Urquell si zakládá na své neměnné chuti. A tu potvrzují i odborné analýzy. Měření švýcarské laboratoře v St. Gallenu z roku 1897 zaznamenala parametry jeho kvality. Tytéž hodnoty potvrdila i její následovnice Labor Veritas v roce 2008. Pilsner Urquell si tak dodnes zachovává chuť, která mu vydobyla slávu v celém světě.

● 1898 Ochranná známka Pilsner Urquellpivovar
Generální celní úřad v Londýně již dříve ustavuje označení Pilsner Beer jako zvláštní druh piva bez ohledu na původ. V roce 1898 proto vzniká ochranná známka Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell. Chrání tak unikátní značku, která je vzorem pro všechna piva plzeňského typu.

● 1899 Chladírenský pivní vagonpivovar
Na světové výstavě v Paříži předvádí Měšťanský pivovar vzorový chladírenský pivní vagon. Brzy má takových vagonů 258 a od roku 1900 vyjíždí každé ráno z Plzně do Vídně souprava zvaná pivní vlak. Podobná souprava vozí záhy pivo i do Brém, kde se nakládá na lodě pro americké trhy.

● 1904 Spalkův projektpivovar
V letech 1904 – 1907 realizuje Měšťanský pivovar velkolepý projekt, kterým si na dlouhá desetiletí zajistí soběstačnost ve výrobě elektřiny i v zásobování vodou. Spalkův projekt zahrnuje elektrocentrálu, vrty ve vodárně Roudná, odželezňovací stanici či vodárenskou věž. Ta slouží jako rezervoár pitné i užitkové vody po většinu 20. století a stává se jednou z dominant Plzně.

● 1909 Ochranná známka Kaiserquellpivovar
Pivo Prvního akciového pivovaru je nově na počest císaře Františka Josefa I. chráněno známkou Kaiserquell – Císařský zdroj. Pivovar pak v roce 1912 získává honosný titul „c. k. dvorní dodavatel“ a těsně před první světovou válkou se stává předním výrobcem piva v Čechách. Jeho roční výstav přesahuje 270 tisíc hl.

● 1913 Milion hektolitrů Prazdrojepivovar
Výstav plzeňského ležáku poprvé přesahuje hranici milionu hektolitrů. Měšťanský pivovar se stává největším v Evropě a nakupuje první automobily. Před první světovou válkou má své obchodní zastoupení ve 34 zemích včetně USA a Egypta, vlastní řadu světových medailí.

● 1919 Plzeňský Gambrinuspivovar
Kaiserquell, ochranná známka zapsaná na počest Františka Josefa I., se vznikem samostatného Československa ztrácí smysl. Registrována je proto nová ochranná známka Plzeňský Gambrinus. Název piva Gambrinus sahá až do 13. století a vychází ze jména vévody Jana Primuse, děda Karla IV a patrona sladovníků.

● 1922 Registrace značky Kozelpivovar
Oficiální obchodní značkou velkopopovického pivovaru se stává Kozel. Označení má původ ve zkomolenině dolnosaského města Einbeck, které ve 14. století proslulo výrobou piva spodním kvašením. To se tehdy šířilo do Čech pod názvem Ein Bock (Kozel). Emblém pivovaru vytvořil potulný francouzský malíř jako výraz díků za pohostinnost zakladetele Ringhoffera.

● 1931 Rekonstrukce varnypivovar
Měšťanský pivovar dokončuje rekonstrukci varny, která je využívána až do roku 2004. Ze základů té původní vyroste nová budova: vznikají železobetonová sila a k varně je přistavěn 50m komín se zabudovanými ohřívači k využití unikajícího tepla. Nově se objevují úspornější automatické pásové rošty pod pánve poháněné elektromotorem.

● 1934 Dynastie Hlaváčkůpivovar
Vrchním ředitelem Plzeňských akciových pivovarů se stává František Hlaváček a je prvním z rodu, který spojil své jméno s pivovarem Gambrinus po tři generace (více než 80 let). Jeho syn Ivo Hlaváček (na snímku) byl v letech 1958 až 1987 hlavním sládkem a později výrobním ředitelem, vnuk Jan Hlaváček působil v Plzeňském pivovaru a pivovaru Gambrinus od roku 1978. V současné době je emeritní sládek Plzeňského Prazdroje.

● 1936 Vývoj transportních sudůpivovar
V roce 1936 dostává plzeňský sládek od Škodových závodů nabídku ke koupi hliníkových sudů k dopravě piva. Do hospod se ale vozí pivo v dřevěných sudech až do poloviny 50. let, kdy je vystřídají právě sudy z hliníku. Ty na konci 80. let nahradí nerezové KEG sudy. Velké dřevěné sudy se dodnes používají k maloobjemové výrobě piva Pilsner Urquell ve sklepích plzeňského pivovaru.

● 1939 Válečná stagnacepivovar
Druhá světová válka přerušuje vývoj obou plzeňských pivovarů. Vozový park zabavuje říšská vojenská správa. USA bojkotují Pilsner Urquell jako německý výrobek, export tak směřuje výhradně do Německa. Pivovar Gambrinus trpí nedostatkem surovin, který má dopad na kvalitu. Vyrábí slabou válečnou „osmičku“ a přežívá proto, že zásobuje pivem dělníky ve Škodovce.

● 1942 Těžba ledu ve velkémpivovar
Úspěšný pivovar spotřebuje na uchování piva velké množství ledu. Ve 20. letech spotřebuje Plzeňský Prazdroj na výrobu a uchování 400 tisíc hl piva 600 vagonů ledu. K jeho efektivní těžbě přispívá od roku 1942 železný dopravník, který těží 100 tun ledu za hodinu. Poslední kra pro plzeňské ležácké sklepy byla vytěžena v roce 1987.

● 1945 Bombardování pivovarůpivovar
Spojenecké bombardování 17. dubna těžce poškozuje sklepy, varny, spilky, lahvovnu i obytné domy Měšťanského pivovaru, pivovar Gambrinus je téměř zničen. Jeho tehdejší ředitel František Hlaváček ale věří ve skvělou budoucnost. V troskách se rodí později nejoblíbenější pivo u nás – světlý výčepní Gambrinus a už o rok později se v nově vybudovaném pivovaru vaří 200 tisíc hl kvalitního piva.

● 1960 Gambrinus má nové ocelové tankypivovar
Od počátku své existence investuje pivovar Gambrinus do provozu a technických inovací. Na sklonku 50. let instaluje 20 ležáckých ocelových tanků s kapacitou 3 600 hektolitrů. V březnu 1960 vyjíždí z pivovaru první autocisterna a stáčení probíhá mimo pivovar.


● 1961 Technické inovacepivovar
V pivovaru Gambrinus se instalují technologické novinky: spádové varny, nový způsob kvašení i jímání CO2 z krytých kovových kvasných kádí. Nová šetrnější stáčecí linka o výkonu 14 tisíc lahví za hodinu snižuje možnost kontaminace a lépe garantuje kvalitu i chuť piva. Od roku 2011 se v pivovarech Prazdroj a Gambrinus díky novému zařízení na zpětné jímání kvasného CO2 snížily jeho emise o více než 280 tun.

● 1965 Vznik pivovaru Radegastpivovar
V roce 1965 je v Nošovicích na severní Moravě položen základní kámen nového pivovaru, který má uspokojit náročné pivaře v blízké průmyslové aglomeraci. První várka piva se rodí 3. prosince 1970. Rok poté dostává pivo jméno podle staroslovanského boha slunce, ohně a pohostinnosti Radegasta.

● 1976 Radegast má vlastní sladovnupivovar
Pivovar Radegast zprovozňuje vlastní sladovnu, která tehdy jakožto druhá největší v Česku ročně vyrobí 24 tisíc tun světlého sladu plzeňského typu. O 13 let později zahajuje provoz také nová sladovna Plzeňského Prazdroje s kapacitou 84 tisíc tun sladu. Pivovar se tak stává soběstačným v produkci světlého sladu.

● 1979 Milion hektolitrů Gambrinusupivovar
Roční výstav pivovaru Gambrinus překračuje magickou hranici milionu hektolitrů. Ačkoliv je direktivním nařízením tehdejších úřadů určen pouze Západočechům, věhlas značky překračuje hranice regionu. Málokdo ale v tu chvíli čeká, že se právě Gambrinus stane nejtypičtějším reprezentantem českého piva.

● 1988 Milion hektolitrů Radegastupivovar
Radegast investuje do nejmodernější techniky a jako první z domácích pivovarů zavádí cylindrokónické kvasné tanky. Objem každého z 18 tanků je 2 000 hl. Roční výstav překračuje magickou hranici milion hektolitrů. Za dalších 10 let jsou to dokonce 2 miliony.

● 1991 Nealkoholické pivo Birellpivovar
Sládci pivovaru Radegast spolupracují s curyšským pivovarem Hürlimann, který dříve přišel s radikálně novou technologií výroby nealko piva za použití unikátních kvasinek bez přerušení kvasného procesu. Jejich metodu inovují a výsledkem je plná hořká chuť uspokojující i náročného českého konzumenta. Birell se stává nejoblíbenější značkou nealko piva u nás.

● 1993 Cylindrokónické tanky v Gambrinusupivovar
Gambrinus začíná používat cylindrokónické kvasné tanky. Jejich provoz zaručuje především mikrobiologickou čistotu obou oddělených fází kvašení a zrání, a tudíž i čistou chuť a správný říz piva.

● 1995 Pilsner Urquell Original Restaurantpivovar
Prazdroj v roce 1995 zakládá síť restaurací, které přísně dodržují zásady skladování, čepování i pivního servisu ležáku Pilsner Urquell a pečují o jeho historický odkaz. První provozovna Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) je otevřena v hotelu Kolonáda v Karlových Varech. V zahraničí následují restaurace např. v Moskvě, Düsseldorfu, Vídni. První PUOR v Asii je otevřena v roce 2011 ve vietnamské Hanoji.

● 1998 Varna s nejmodernější technologiípivovar
Pivovar Gambrinus uvádí do provozu novou varnu – největší v České republice. Varna je vybavena nejmodernější technologií: ekologickou a úspornou, která zároveň zajišťuje vysokou a vyrovnanou kvalitu várek.

● 2002 Milion hektolitrů Kozlapivovar
Pivovar Velké Popovice překračuje hranici milionu hektolitrů ročního výstavu a je nejrychleji se rozvíjející součástí společnosti Plzeňský Prazdroj. Instalace cylindrokónických tanků v roce 2004 zvyšuje výrobní kapacitu na 1,5 mil. hl piva. Zájem o Velkopopovického Kozla roste i ve světě. Dnes je nejprodávanější českou pivní značkou v zahraničí.

● 2006 Bednářské řemeslo a nová stáčírna v Plznipivovar
Téměř po 40 letech se v Plzeňském Prazdroji vyučí bednářský tovaryš. O rok později otevírá nová bednářská dílna. Prazdroj je tak jedním z posledních míst v Evropě, kde se udržuje toto tradiční řemeslo. Díky bednářům, kteří pečují o sudy a kádě, vyrábí pivovar v malém objemu ležák stejným způsobem jako v roce 1842. To sládkům umožňuje porovnat, zda má pivo uvařené moderním způsobem stále stejnou chuť.
V listopadu zahajuje provoz nová stáčírna Plzeňského Prazdroje. Tato historicky největší investice plzeňského pivovaru v celkové výši zhruba 1 mld. korun je součástí komplexního projektu zaměřeného na rozšíření výrobní kapacity k uspokojení rostoucí poptávky v zahraničí. Nová stáčírna slouží i dalším značkám Plzeňského Prazdroje.

● 2008 Prohlídky Plzeňského Prazdrojepivovar
Nová prohlídková trasa provází návštěvníky místy, kde se zrodil legendární plzeňský ležák. Součástí prohlídky je i ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell čepovaného přímo z dubových ležáků v historických pivovarských sklepích. Již v prvním roce navštívilo prohlídku téměř 150 tisíc návštěvníků.

● 2009 Prohlídky Velkých Popovicpivovar
Pivovar Velké Popovice buduje novou prohlídkovou trasu s návštěvnickým centrem a prodejnou suvenýrů. Reaguje tak na rostoucí zájem veřejnosti o bližší seznámení s výrobou a tradicí piva Velkopopovický Kozel. Součástí prohlídky je mimo jiné návštěva historické i moderní varny, nechybí ani ochutnávka piva.ení chmelovaru.

● 2010 Pilsner Urquell Master Bartenderpivovar
Až v 6.ročníku soutěže o nejlepšího výčepního ležáku Pilsner Urquell získává světový titul Čech Lukáš Svoboda. Pilsner Urquell Master Bartender je mezinárodní soutěž určená výčepním a barmanům, kteří sdílejí nadšení pro své řemeslo a plzeňský ležák. Finalisté prokazují kromě odborných znalostí také svůj důvtip, jazykovou vybavenost i charizma. Do šesti ročníků soutěže se zapojilo již více než 16 tisíc výčepních.

● 2011 Pivo pro Vatikánpivovar
Velikonoční várka ležáku Pilsner Urquell, jíž požehnal plzeňský biskup František Radkovský, putuje k papežskému stolci do Vatikánu. Jako dar Plzeňského Prazdroje, města Plzně a České republiky k blahořečení papeže Jana Pavla II. ji zde z rukou českého velvyslance při Svatém stolci JUDr. Pavla Vošalíka přebírá předseda vatikánské vlády kardinál Giovanni Lajolo.

● 2013 Kingswood ciderpivovar
Na trh vstupuje nová značka Kingswood, podle britské tradice vytvořený ale chutím českého spotřebitele přizpůsobený cider. Nový osvěžující alkoholický nápoj se připravuje z pečlivě vybíraných vyzrálých jablek pěstovaných výhradně v sadech, která se zásadně netrhají, ale nechávají se samovolně spadnout. Tajemství jeho receptury spočívá v pečlivém výběru konkrétních jablečných odrůd a v jejich vzájemném poměru.

● 2014 Nová Ryze Hořká 12 z Nošovicpivovar
Sládci z nošovického pivovaru uvařili nové pivo Radegast Ryze Hořká 12. Ta nahradila v portfoliu pivovaru stávající světlý ležák Radegast Premium. Nová Ryze Hořká 12 je plnější a díky použití třech druhů moravského chmele vyniká intenzivnější avšak příjemnou hořkostí i výrazným chmelovým aroma. Jen během prvních třech měsíců od uvedení na trh se nové dvanáctky vytočilo 20 milionů půllitrů.

● 2015 Ekologický autobus v Prazdrojipivovar
Od ledna roku 2015 přepravuje návštěvníky prohlídkovým okruhem v pivovaru Plzeňský Prazdroj v Plzni nový autobus na stlačený zemní plyn (CNG). Moderní autobus značky SOR BNG 10.5 v barvách Pilsner Urquell je poháněn stlačeným zemním plynem (CNG), což přináší výrazné snížení emisí oxidu uhličitého, oxidů dusíku i pevných částic ve výfukových plynech.

● 2016 Prohlídky pivovarů lámou rekordypivovar
Přes 882 tisíc návštěvníků v roce 2015 absolvovalo některou z návštěvnických tras či programů, které pro ně připravil Plzeňský Prazdroj ve svých pivovarech. Největší oblibě se těšil Plzeňský Prazdroj, který navštívilo rekordních 750 tisíc lidí. Do Velkých Popovic se vydalo na prohlídku pivovaru či některou z akcí pro veřejnost 88 tisíc lidí, do Nošovic pak téměř 44 tisíc návštěvníků.
Zdroj:Stránky 'Plzeňského Prazdroje' 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj

Kdy:dle rozpisu na stránkách pivovaruObec:PlzeňZdroj:Pivovar Plzeňský PrazdrojPrazdroj

Věděli jste, že ležák Pilsner Urquell inspiroval více než dvě třetiny všech světových piv, dodnes označovaných jako pils, pilsner, pilsener? Přijďte na prohlídku pivovaru Plzeňský Prazdroj a poznejte příběh legendy zrozené v roce 1842.

Kam vás zavede naše trasa
Pivovar Plzeňský Prazdroj nabízí prohlídky, které potěší pivní fanoušky i milovníky historie. Prohlédnete si autentická místa, kde se před 170 lety zrodilo proslulé pivo Pilsner Urquell a kde jeho příběh dodnes pokračuje. Z Návštěvnického centra se pivovarským autobusem přesuneme k jedné z nejmodernějších stáčíren s kapacitou 120 000 lahví za hodinu. Poznáte suroviny, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří. Ukážeme vám i srdce pivovaru – tři varny napříč stoletími. Vrcholem prohlídky je degustace nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v historických sklepech.

● Stáčírna
Z nádvoří pivovaru vás odvezeme pivovarským autobusem na prohlídku nové stáčírny, která patří mezi nejmodernější v Evropě a její kapacita je úctyhodných 120 000 lahví za hodinu.

Bohužel z provozních důvodů není možné ovlivnit chod stáčecích linek a nemůžeme proto garantovat, že v době prohlídek budou stáčecí linky plně v provozu.

● Expozice surovin
Plzeňský Prazdroj má největší osobní výtah v ČR. Tím vyjedeme k unikátnímu panoramatickému kinu. Po shlédnutí filmu o tajemství výroby piva Pislner Urquell se všemi smysly můžete seznámit s jedinečnými surovinami, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří –měkká plzeňská voda, u nás vyrobený slad se speciální odrůdy českého jarního dvouřadého ječmene, chmel Žatecký poloraný červeňák a speciální pivovarské kvasnice.

● Varny
Představíme vám varny napříč třemi stoletími. Uvidíte varní pánev, ve které byla uvařena první várka plzeňského ležáku 5. října 1842. Díky obětavosti a odvaze zaměstnanců pivovaru tato měděná pánev přežila obě světové války a dochovala se dodnes. V historické varně z počátku 20. století vám představíme unikátní varní proces piva Pilsner Urquell. Nahlédnete i do moderní varny z roku 2004 a přesvědčíte se, že přestože se technologie vyvíjejí, starobylý postup vaření piva Pilsner Urquell zachováváme stále stejný.

● Expozice Lidé Pilsner Urquell
V tomto místě vyprávíme příběh lidské práce a fortelu. Seznámíte zde nejen se sládky, ale i dalšími pivovarskými profesemi, bez kterých bychom úspěšný příběh piva Pilsner Urquell psát nemohli. V expozici vám přiblížíme každodenní dřinu, která vedla ke vzniku pivovaru a k jeho světové proslulosti. Ukážeme odhodlání, píli a vytrvalost, kterou si v Plzni předávají z generace na generaci.

● Historické sklepy
Užijte si jedinečnou atmosféru historických pivovarských sklepů. Prohlédnete si spilečné kádě a zjistíte, co je to „pivní deka“. Pivovar Plzeňský Prazdroj zde dodnes vyrábí malou část produkce piva Pilsner Urquell tradiční metodou jako za dob prvního sládka Josefa Grolla – kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech.

● Degustace piva
Na nefiltrované nepasterizované pivo Pilsner Urquell vás Plzeňský Prazdroj zve v závěru prohlídky (pouze pro dospělé). V ležáckých sklepech vás čeká degustace nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell načepovaného přímo z dubového ležáckého sudu. Toto jedinečné nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell si můžete vychutnat pouze na prohlídce pivovaru nebo během zážitkových programů v Šalandách.


Informace o prohlídce
●Kapacita skupiny na prohlídku pivovaru Pilsner Urquell je max. 45 osob.
●Délka prohlídky je 100 min.
●Prohlídka Pilsner Urquell je bezbariérová.
●Pro návštěvu sklepů doporučujeme teplejší oblečení – teplota se pohybuje okolo +5 °C.
●Z provozních důvodů bohužel nemůžeme garantovat, že stáčecí linky budou při vaší návštěvě plně v chodu.
●Součástí prohlídky je ochutnávka piva Pilsner Urquell (pouze pro starší 18 let).


Prohlídka pro skupiny 10 a více osob:
●Skupinám 10 a více osob nabízíme prohlídku v těchto jazykových variantách: češtině, angličtině, němčině, ruštině, francouzštině, italštině a španělštině
●Termín si můžete zvolit dle vašich požadavků. V časy mimo otevírací dobu Návštěvnického centra vám prohlídku zajistíme za příplatek 50 Kč na osobu.
●Prohlídku prosím objednávejte min. 3 dny předem


Aktualizováno: před 10 měsíci

Plzeňský Prazdroj má nového obchodního ředitele

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Plzeň.czPrazdroj

Na pozici obchodního ředitele Plzeňského Prazdroje nastoupil Tomáš Mráz, dosavadní ředitel obchodu pro restaurace a hospody. Zároveň se stává i členem výkonného vedení společnosti.

Tomáš Mráz působí v Plzeňském Prazdroji téměř devět let na různých manažerských pozicích v obchodním oddělení, poslední 2 roky zastával pozici Ontrade ředitele. Během uplynulých let se zásadním způsobem zasloužil o posílení prodeje v kanálu restaurací a hospod. V posledním roce vedl úspěšně projekty zaměřené na minimalizaci dopadů změn v českém HoReCa prostředí.

Tomáš Mráz vystudoval ekonomii na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a mezi jeho koníčky patří hudba, turistika a dobré pivo.

Do českého piva český chmel, slibuje japonský majitel Prazdroje

Publikováno:před 9 dnyZdroj:Týden.czAutor:Pavel BarochPrazdroj

Nový japonský majitel Plzeňského prazdroje, japonská pivovarnická skupina Asahi, slibuje, že zachová tradiční způsob přípravy piva Pilsner Urquell včetně základního výrobního kamene - českého chmelu.

Pro vaření ležáku Pilsner Urquell se využívá Žatecký poloraný červeňák. Dále pak měkká voda ze studní, které patří Prazdroji, a slad z vlastní sladovny. "Naše piva mají označení České pivo, pro které je nutné používat lokální ingredience a předepsané postupy vaření. Naše značky jsou proto vařené z českých chmelů, lokálních zdrojů vody a sladu z vlastní sladovny," říká mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková.

Dodala, že s českými chmelaři má plzeňský pivovar smlouvy o dodávkách chmele na několik let dopředu. "Také se snažíme s nimi diskutovat o možných potřebách a šlechtění nových odrůd, aby kvalita českého chmele zůstávala prvotřídní i v budoucnosti," poznamenala.
Podle mluvčí Němečkové nejsou na místě jakékoli obavy, že by noví japonští majitelé například vyměnili kvalitní český chmel za levnější odrůdy ze zahraničí. "Japonští pivovarníci jsou známí svým obdivem k českému chmelu a patří taky mezi jeho největší zahraniční odběratele. Také japonská kultura je známá pro své ctění tradic, a proto zde nejsou k takovým krokům důvody," konstatovala Němečková.

Zajímavostí je, že se pro vaření Pilsner Urquell (a rovněž pro značku Gambrinus) používá měkká voda z artézských studní v Roudné. Studniční voda má pro pivovarské účely výborné vlastnosti, především má konstantní složení a stabilní teplotu 11,5 stupně Celsia. "Voda z běžné sítě podléhá během roku změnám a v létě, kdy sládci potřebují vody nejvíce, má voda z vodárenské sítě nejvyšší teplotu," upozornila mluvčí pivovaru Jitka Němečková.

I tak si pivovar vodu neustále kontroluje. Vzorky se odebírají a analyzují akreditovanou laboratoří jednou za dva týdny, přičemž interně si pivovar dělá rozbor a kontroluje vybrané parametry každý den - s ohledem na systém bezpečnosti potravin, na nějž je pivovar každoročně certifikován. "Kontrola nezávadnosti, a to především kvůli možné chemické kontaminaci, je kontinuálně prováděna také takzvaným biomonitoringem - voda je čerpána skrz nádrž se pstruhy duhovými, kteří jsou ideálním indikátorem," dodala mluvčí.

Kontrola ovšem míří i tam, kde se plzeňské pivo čepuje, do hospod, podle hesla "sládek pivo vaří, hospodský ho dělá". Pilsner Urquell se čepuje v tisících podniků. Kvalitu kontrolují nejen obchodní zástupci pivovaru, ale rovněž speciální tým obchodních sládků. "Naší snahou není hospodské kritizovat, ale naopak jim pomáhat a vzdělávat, proto jsme zavedli program škola čepování, už jsme proškolili okolo pěti tisíc lidí," řekla Němečková.

Co když kontrola v hospodě narazí na závažné nedostatky? "S hospodskými se vždy snažíme přijít na rozumné řešení a hledáme příležitosti ke zlepšení. Zejména se soustředíme na kvalitu čepování, ale také například na toalety, protože jsme zjistili, že velké procento žen se do dané hospody nevrátí, pokud nebyly spokojeny s toaletami. Někdy se však náš pohled na věc nepotká s pohledem majitele," dodala Němečková.

Prazdroj loni podporoval českou pivní kulturu

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápojePrazdroj

V roce 2016 navázal Plzeňský Prazdroj na úspěchy předešlých let. V zahraničí vzrostl prodej jeho značek o 10 %, na domácím trhu o 2,7 %. Celkově se loni v pivních varnách Plzeňského Prazdroje vyrobilo téměř 11 milionů hektolitrů piva, z toho dvě třetiny se prodaly na domácím trhu a 3,8 milionů v zahraničí. K nejoblíbenějším produktům opět patřily tradiční české ležáky, tedy piva plzeňského typu se stupňovitostí 11 a 12, dále pak cider Kingswood a ochucené varianty nealkoholického Birellu.

V roce 2016 Plzeňský Prazdroj opět podněcoval zájem o čepovaná piva a rozvíjel českou pivní kulturu. „Podporujeme hospodské nejen našimi marketingovými aktivitami, ale také proškolováním personálu nebo školou čepování. Stále více s nimi spolupracujeme také na větších projektech, jako jsou konceptové restaurace nebo tankovny. Návštěvníkům tak nabízíme českou pivní kulturu v nejlepší kvalitě. Chceme jim poskytnout nezapomenutelný zážitek z dobře načepovaného piva, díky kterému se k nám budou vracet. Loni jsme otevřeli již 800. tankovnu a prodeje tankového piva se zvýšily o 4 %,“ popisuje Tomáš Mráz, obchodní ředitel segmentu restaurací a hospod Plzeňského Prazdroje.

Plzeňský Prazdroj se u čepovaného piva nesoustředí jen na rozšiřování nabídky a péči o kvalitu a vzdělávání výčepních, ale podporuje hospodské i v manažerských a strategických oblastech. V minulém roce je organizačně i technicky připravil na legislativní změny při zavádění EET. Vynaložené úsilí se pivovaru vrací v podobě posílení spolupráce s provozovateli hospod i vyšší výtočí piva.

K loňskému domácímu nárůstu prodeje čepovaného i baleného piva o 2,7 % přispěl zejména zájem spotřebitelů o prémiová piva. Ležáku Pilsner Urquell spotřebitelé na českém trhu vypili v meziročním srovnání o 7 % více a velký úspěch zaznamenaly také ležáky Velkopopovického kozla s nárůstem o 14 %. Další dvě značky z portfolia Plzeňského Prazdroje Gambrinus a Radegast podtrhly trend 9% růstem. Důležitou roli při posilování vnímání prémiovosti piva z produkce Prazdroje hrají u spotřebitelů i limitované várky určené pro restaurace a hospody z programu Volba sládků, ve kterém loni Plzeňský Prazdroj vedle netradičních variant ležáků představil poprvé ve své historii také piva typu ALE nebo Stout.

Nealkoholické pivo a cidery Čechy táhnou
Cider Kingswood vytvořil Prazdroj na míru českým chutím a tento tah se vyplatil. Konzumace Kingswoodu, který v roce 2016 uvedl dvě nové varianty Kingswood Rosé a Kingswood Spiced apple, oproti roku 2015 stoupla o 20 %. Čeští spotřebitelé si jej oblíbili jak v létě na ledu, tak v zimě svařený s kořením.

S rostoucím zájmem o aktivní životní styl roste i značka Birell. Na loňském 11% meziročním růstu se významně podílely ochucené varianty, jejichž nabídku loni obohatil oblíbený Birell polotmavý citron.

I následující roky bude Prazdroj podporovat unikátní českou pivní kulturu
„Pro zachování unikátní české pivní kultury bude důležité zejména zvyšovat kvalitu hospod a restaurací, což se týká nejen prostředí, ale i služeb a rozšíření nabídky produktů jako ciderů, nealkoholických piv nebo pivních speciálů. Fungování českých hospod od letošního roku výrazně ovlivní další legislativa v podobě zákazu kouření. I na tyto změny pomáháme hospodským se připravit, aby mohli i nadále rozvíjet své podnikání,“ říká Tomáš Mráz.

I po březnovém odkoupení japonskou společností Asahi chce Plzeňský Prazdroj pokračovat v dosud úspěšné strategii. „V minulém roce se nám podařilo na domácím i zahraničním trhu růst a ještě zvýšit vnímání prémiovosti našich produktů spotřebiteli. V tomto směru chceme pokračovat i nadále. Stále se soustředíme na vysokou kvalitu našich produktů, rozvoj tradiční české pivní kultury a podporujeme zájem o čepovaná piva. Spotřebitelům chceme ale přinášet i nové zážitky v podobě produktových novinek,“ říká generální ředitel pro ČR a Slovensko, Tom Verhaegen.

Prazdroj prodal 11 milionů hl piva, zvýšil prodej v ČR i vývoz

Publikováno:před měsícemZdroj:České novinyAutor:ČTKPrazdroj

Plzeňský Prazdroj loni prodal v Česku a v cizině téměř 11 milionů hektolitrů piva, o necelý milion hektolitrů víc než v roce 2015. Vývoz do více než 50 zemí posílil o deset procent. Prodej na domácím trhu se zvýšil o 2,7 procenta na sedm milionů hektolitrů piva. Nejvíce šly na odbyt ležáky plzeňského typu a cider Kingswood.

Celkový loňský domácí růst táhl zejména zájem o prémiová piva. "Ležáku Pilsner Urquell lidé na českém trhu vypili o sedm procent více," uvedl Deník. Úspěch zaznamenaly i ležáky Velkopopovického kozla s nárůstem o 14 procent a další dvě značky z portfolia pivovaru - Gambrinus a Radegast růstem o šest, respektive o devět procent.

"Prodeje tankového piva se loni zvýšily o čtyři procenta," řekl webu obchodní ředitel restaurací a hospod Prazdroje Tomáš Mráz.

Koncem března pivovar oznámil, že zvýšil vývoz prémiového piva Pilsner Urquell meziročně o deset procent na 970.000 hektolitrů. Klíčovými trhy zůstaly tradiční exportní země, jeho obliba roste také v exotických destinacích. Podíl čepovaného piva na exportu Pilsner Urquell už tvoří pětinu a ve světě přibývá tankových hospod s plzeňským ležákem.

Plzeňský Prazdroj převzala letos 31. března japonská skupina Asahi. Největšího výrobce piva v ČR koupila s dalšími čtyřmi evropskými pivovary. Dá za ně téměř 200 miliard korun. Organizace těchto firem nyní nese název Asahi Breweries Europe Ltd. a bude přímo podřízená společnosti Asahi Group Holdings Ltd. v Tokiu. Regionální centrála je v Praze.

Podle Deníku chce Prazdroj pokračovat ve své strategii. "V minulém roce se nám podařilo na domácím i zahraničním trhu růst a ještě zvýšit vnímání prémiovosti našich produktů. V tomto směru chceme pokračovat i nadále," řekl generální ředitel pro ČR a Slovensko Tom Verhaegen.

Prazdroj měl od počátku dubna 2015 do konce loňského března zisk před zdaněním 3,7 miliardy korun, meziročně o pět procent vyšší. Tržby ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce letošního března stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun.

Plzeňský Prazdroj znovu navýšil prodej, největší zájem je o ležáky a cider Kingswood

Publikováno:před měsícemZdroj:E15.czAutor:ČTKPrazdroj

Plzeňský Prazdroj loni prodal v Česku a v cizině téměř 11 milionů hektolitrů piva, o necelý milion hektolitrů víc než v roce 2015. Vývoz do více než 50 zemí posílil o deset procent. Prodej na domácím trhu se zvýšil o 2,7 procenta na sedm milionů hektolitrů piva. Nejvíce šly na odbyt šly ležáky plzeňského typu a cider Kingswood, jehož konzumace oproti roku 2015 stoupla o 20 procent.

Loňské výsledky firmy na svém webu zveřejnil Deník, Prazdroj je potvrdil. Celkový loňský domácí růst táhl zejména zájem o prémiová piva. "Ležáku Pilsner Urquell lidé na českém trhu vypili o sedm procent více," uvedl Deník. Úspěch zaznamenaly i ležáky Velkopopovického kozla s nárůstem o 14 procent a další dvě značky z portfolia pivovaru - Gambrinus a Radegast růstem o šest, respektive o devět procent.

"Prodeje tankového piva se loni zvýšily o čtyři procenta," řekl webu obchodní ředitel restaurací a hospod Prazdroje Tomáš Mráz.

Koncem března pivovar oznámil, že zvýšil vývoz prémiového piva Pilsner Urquell meziročně o deset procent na 970 tisíc hektolitrů. Klíčovými trhy zůstaly tradiční exportní země, jeho obliba roste také v exotických destinacích. Podíl čepovaného piva na exportu Pilsner Urquell už tvoří pětinu a ve světě přibývá tankových hospod s plzeňským ležákem.

Plzeňský Prazdroj převzala letos 31. března japonská skupina Asahi. Největšího výrobce piva v ČR koupila s dalšími čtyřmi evropskými pivovary. Dá za ně téměř 200 miliard korun. Organizace těchto firem nyní nese název Asahi Breweries Europe Ltd. a bude přímo podřízená společnosti Asahi Group Holdings Ltd. v Tokiu. Regionální centrála je v Praze.

Podle Deníku chce Prazdroj pokračovat ve své strategii. "V minulém roce se nám podařilo na domácím i zahraničním trhu růst a ještě zvýšit vnímání prémiovosti našich produktů. V tomto směru chceme pokračovat i nadále," řekl generální ředitel pro ČR a Slovensko Tom Verhaegen.

Prazdroj měl od počátku dubna 2015 do konce loňského března zisk před zdaněním 3,7 miliardy korun, meziročně o pět procent vyšší. Tržby ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce letošního března stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun.

Prazdroj loni prodal 11 milionů hektolitrů piva. Zvýšil vývoz do ciziny

Publikováno:před měsícemZdroj:Týden.czAutor:ČTKPrazdroj

Plzeňský Prazdroj loni prodal v Česku a v cizině téměř 11 milionů hektolitrů piva, o necelý milion hektolitrů víc než v roce 2015. Vývoz do více než 50 zemí posílil o deset procent. Prodej na domácím trhu se zvýšil o 2,7 procenta na sedm milionů hektolitrů piva. Nejvíce šly na odbyt šly ležáky plzeňského typu a cider Kingswood, jehož konzumace oproti roku 2015 stoupla o 20 procent.

Loňské výsledky firmy dnes na svém webu zveřejnil Deník, potvrdila je mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Celkový loňský domácí růst táhl zejména zájem o prémiová piva. "Ležáku Pilsner Urquell lidé na českém trhu vypili o sedm procent více," uvedl Deník. Úspěch zaznamenaly i ležáky Velkopopovického kozla s nárůstem o 14 procent a další dvě značky z portfolia pivovaru - Gambrinus a Radegast růstem o šest, respektive o devět procent.

"Prodeje tankového piva se loni zvýšily o čtyři procenta," řekl webu obchodní ředitel restaurací a hospod Prazdroje Tomáš Mráz.

Koncem března pivovar oznámil, že zvýšil vývoz prémiového piva Pilsner Urquell meziročně o deset procent na 970 tisíc hektolitrů. Klíčovými trhy zůstaly tradiční exportní země, jeho obliba roste také v exotických destinacích. Podíl čepovaného piva na exportu Pilsner Urquell už tvoří pětinu a ve světě přibývá tankových hospod s plzeňským ležákem.

Plzeňský Prazdroj převzala letos 31. března japonská skupina Asahi. Největšího výrobce piva v ČR koupila s dalšími čtyřmi evropskými pivovary. Dá za ně téměř 200 miliard korun. Organizace těchto firem nyní nese název Asahi Breweries Europe Ltd. a bude přímo podřízená společnosti Asahi Group Holdings Ltd. v Tokiu. Regionální centrála je v Praze.

Podle Deníku chce Prazdroj pokračovat ve své strategii. "V minulém roce se nám podařilo na domácím i zahraničním trhu růst a ještě zvýšit vnímání prémiovosti našich produktů. V tomto směru chceme pokračovat i nadále," řekl generální ředitel pro ČR a Slovensko Tom Verhaegen.

Prazdroj měl od počátku dubna 2015 do konce loňského března zisk před zdaněním 3,7 miliardy korun, meziročně o pět procent vyšší. Tržby ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce letošního března stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun.

Prazdroji loni rostly prodeje, pomohl zájem o prémiová piva

Publikováno:před měsícemZdroj:Deník.czPrazdroj

Prodeje Plzeňského Prazdroje v zahraničí loni vzrostly meziročně o deset procent, na domácím trhu pak o 2,7 procenta, vyplynulo z aktuálně oznámených výsledků firmy. Celkově Prazdroj v roce 2016 vyrobil skoro 11 milionů hektolitrů svých značek, z toho sedm milionů se vypilo v Česku. Nejvíce na odbyt šly opět tradiční ležáky plzeňského typu nebo cider Kingswood.

Celkový loňský domácí růst táhl zejména zájem o prémiová piva. Ležáku Pilsner Urquell lidé na českém trhu vypili o sedm procent více. Úspěch zaznamenaly i ležáky Velkopopovického kozla s nárůstem o 14 procent a další dvě značky z portfolia Prazdroje Gambrinus a Radegast tento trend podtrhly růstem o šest, respektive devět procent.

Pivovaru pomáhá podpora restaurací. „Podporujeme hospodské nejen našimi marketingovými aktivitami nebo proškolováním personálu, stále více s hospodskými pracujeme společně také na větších projektech, jako jsou konceptové restaurace nebo tankovny. Loni jsme otevřeli již 800. tankovnu, prodeje tankového piva se loni zvýšily o čtyři procenta," uvedl Tomáš Mráz, obchodní ředitel restaurací a hospod Plzeňského Prazdroje.

Klíčovou loňskou aktivitou byla také organizační a technická pomoc při přípravě na novou legislativu v čele se zaváděním EET. Prazdroj tím posiluje spolupráci s provozovateli hospod a zvyšuje se mu výtoč.

„Fungování českých hospod od letoška výrazně ovlivní další legislativa jako například zákaz kouření. I na tyto změny aktivně pomáháme hospodským se připravit, aby mohli ve svém podnikání pokračovat a zlepšovat ho," vysvětlil Mráz.

Konzumace cideru Kingswood oproti roku 2015 stoupla o pětinu, zároveň roste i značka nealkoholického piva Birell. Na loňském růstu se významně podílely ochucené varianty.

I po nedávné změně vlastníka, to jest nově s japonskou společností Asahi, chce Plzeňský Prazdroj pokračovat ve své strategii. „V minulém roce se nám podařilo na domácím i zahraničním trhu růst a ještě zvýšit vnímání prémiovosti našich produktů. V tomto směru chceme pokračovat i nadále," řekl generální ředitel pro ČR a Slovensko Tom Verhaegen.


Marketingový manažer Pilsner Urquell Luděk Baumruk: Chceme dál posilovat u nás i v zahraničí

Svaz oznámil výsledky vývoje pivního trhu v loňském roce. Za klíčový faktor růstu produkce byl označen podobně jak v roce předešlém rostoucí export. Jak hodnotíte loňské zahraniční prodeje plzeňského ležáku?
Pro Pilsner Urquell byl uplynulý rok nejúspěšnějším v jeho téměř 175 leté historii. Zaznamenali jsme rekordní zájem o naše pivo ve světě, zahraniční prodeje dosáhly téměř jeden milion hektolitrů. Velkým úspěchem pro nás je i to, že se nám daří společně s naším pivem vyvážet i českou pivní kulturu. Pomalu učíme výčepní v nejrůznějších zemích světa správné péči o pivo a styly čepování, aby i pivo na Manhattanu či v londýnské Soho bylo hezké s vysokou krémovou pěnou jako v nejlepších českých hospodách.

Kde se například mohou zákazníci v zahraničí na takové pivo těšit?
Obrovský úspěch zaznamenaly naše zahraniční tankové hospody. Plzeňské pivo z tanků se pije už i v Římě nebo v Anglii. Například v tankovně v Manchesteru je tak oblíbené, že se vypije téměř jeden tank ležáku denně.

Domácí pivní trh mírně rostl. Ale pouze prodejem lahvového a plechovkového piva. Naopak spotřeba čepovaného piva v českých hospodách v minulém roce mírně klesala. Zaznamenalo podobný trend i pivo Pilsner Urquell?
Musím říct, že si ze všech našich výsledků loňského roku nejvíce považuji mírného růstu spotřeby právě piva v hospodách.

Prozradíte, jakým způsobem jste toho docílili?
Pomáháme hospodským zlepšovat kvalitu péče o pivo a čepování. Stavíme další a další tankovny, podílíme se na nejrůznějších akcích pro pivaře. A výsledky se dostavují. Pokud je dnes celkový český trh rozdělen v poměru 39:61 ve prospěch baleného piva, u našeho piva je tento poměr téměř padesát na padesát, přesněji 49:51.

Jaký je váš hlavní cíl pro letošní rok?
Chtěli bychom posílit naše pozice na domácím i zahraničním trhu, pokračovat s vývozem české pivní kultury i zlepšováním pivní kultury u nás. Přáli bychom si, aby naše pivo chutnalo v hospodě stejně dobře jako u nás v pivovaru.

Letos také slavíte 175. výročí od uvaření první várky plzeňského ležáku.
A právě toto výročí je naším hlavním tématem. Vždyť plzeňský ležák ovlivnil celý pivní svět. Šlo o pivo, které se stalo předobrazem pro dnes největší kategorii na světě. Tomuto tématu se věnujeme už od počátku roku. Uspořádali jsme výstavu historických pivních předmětů z celého období, natočili novou, pivaři dobře hodnocenou, televizní reklamu. Vytvořili jsme desítky nejrůznějších jubilejních obalů a reklamních předmětů, které popisují milníky a osobnosti, které dohromady vytvořily nenapodobitelný příběh piva Pilsner Urquell.

Například?
Jeden z dílčích příběhů pojednává o císaři Františkovi Josefovi I., který si svého času obdivně stěžoval, že v Rakousku žádné takové pivo uvařit nedokážou. Dokonce nám jej záviděl natolik, že své jméno vtiskl na jednu z jubilejních plechovek naší limitované edice místo našeho prvního sládka Josefa Grolla. Ale abych mluvil vážně, je nám to líto a za nedopatření se omlouváme všem věrným příznivcům plzeňského piva a našeho prvního sládka Josefa Grolla. Zároveň si ale myslím, že tak vznikla docela zajímavá možnost pro sběratele.

Plánujete pro milovníky vašeho piva k výročí také nějaké speciální akce?
V současné době chystáme další části oslav. Některé bychom ale ještě neradi zveřejňovali. Můžeme však slíbit bohatý výroční Pilsner Fest na počátku října a celou řadu akcí v domácích i zahraničních hospodách. Taky chceme zůstat věrni odkazu zakladatelů našeho pivovaru – plzeňských právovárečníků, kteří věnovali v letech výročí významné částky na charitu.

Co byste popřál Pilsner Urquell?
Jsem přesvědčen, že se našemu národnímu nápoji bude dařit i letos a přál bych si, aby kouzlo dobré tradiční hospůdky objevovalo stále více domácích i zahraničních pivařů. Aby se česká hospoda stala nejužívanější sociální sítí u nás.

Sládek plzeňského pivovaru předal originální dar papeži Františkovi

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Region PlzeňPrazdroj

Při jeho výrobě byl nezbytnou součástí také plzeňský ležák. Společně s darem pro papeže doputovala do Vatikánu i požehnaná várka Pilsner Urquell. Tato tradice má kořeny z dob před více než 100 lety, kdy tehdejšímu papeži vozili plzeňské pivo na doporučení lékařů.

Poprvé Pilsner Urquell do Vatikánu dorazil už v roce 1903, tehdy si ho na doporučení svých lékařů nechal z Plzně poslat papež Lev XIII. Podle dostupných informací si tehdejší hlava katolické církve plzeňské pivo velmi pochvalovala a nechala si ho pak dovážet pravidelně. Tuto více než sto let trvající tradici plzeňského piva obnovili v pivovaru před sedmi lety. Každý rok na velikonoční svátky putuje požehnaná várka Pilsner Urquell z Plzně do Vatikánu, aby tam světově proslulý ležák obohatil atmosféru oficiálních oslav Velikonoc. Surovinám, z nichž se velikonoční pivo vaří, žehná tradičně plzeňský biskup, letos jim dal poprvé své požehnání Monsignore Tomáš Holub.

„Pivo čepované k příležitosti velikonočních oslav ve Vatikánu je uvařené podle původní receptury, ze stejných surovin, jaké v roce 1842 použil sládek Josef Groll, když uvařil úplně první várku Pilsner Urquell. Stejné pivo si před více než 100 lety dopřál i tehdejší papež Lev XIII. a v nezměněné podobě poputuje do Vatikánu i letos, když slaví už 175. narozeniny,“ doplňuje Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Společně s velikonoční várkou piva putoval do srdce Říma speciální dar pro papeže Františka. Ten mu sládek Václav Berka předal na včerejší generální audienci. Dar odkazuje k legendě, že všechny zvony na Zelený čtvrtek utichají a odlétají pro požehnání papeže do Říma. Deset kilogramů vážící a třicet centimetrů vysoký zvon, litý ze směsi mědi a cínu, vyrobila tradiční zvonařská dílna na Slovensku. Rodina Trvalcových si zvonařské řemeslo hýčká již druhou generaci a na fakt, že „jejich“ zvon se dostane až k papeži je náležitě pyšná. „Ročně vyrobíme asi 15 zvonů různých velikostí a je mi velkou ctí, že se naše práce dostane až k samotnému papeži. Zvon pro Františka jsme vyráběli několik měsíců a zdobí ho například reliéf Baziliky svatého Petra,“ říká Michal Trvalec a dodává: „Je symbolické, že při výrobě zvonu nesmí chybět pivo, které používáme pro lepší přilnavost a pevnost formy. Nejlépe se nám osvědčil právě Pilsner Urquell, který obsahuje látky, které pomáhají scelení.“ Aby se vzácný objekt dopravil k papeži v pořádku, vyrobili mu plzeňští bednáři na míru speciální „kabátek“. Ručně vyrobený dřevěný obal chránil zdobený zvon po celou 1300 km dlouhou cestu k novému majiteli.

Zahraniční vlastníci se střídají, ale pivo zůstává české, myslí si sládek Prazdroje

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Česká televizeAutor:ČT24Prazdroj

Před dvěma týdny převzala japonská skupina Asahi největšího výrobce piva v Česku, společnost Plzeňský Prazdroj. Dřívějším majitelem byla jihoafrická skupina SABMiller. Starší obchodní sládek plzeňského pivovaru Václav Berka se však domnívá, že stále lze mluvit o českém pivu. A změnu neočekává ani v budoucnu. Zároveň v pořadu Devadesátka ČT24 řekl, že zákaz kouření přiláká do restaurací další hosty.

„Určitě můžeme mluvit o českém pivu, protože používáme české suroviny, používáme už 175 let stejný postup, jsou tam sládkové, kteří jsou Češi. A ty suroviny mají genetický základ v těch, které se tady používají už roky a roky,“ řekl Berka.

Jako další důkaz doplnil, že Český svaz pivovarů a sladoven si spolu s některými pivovary nechal registrovat ochrannou známku České pivo, kde je definováno, jak má české pivo vypadat.

Sládek rovněž zmínil, že Prazdroj vyváží do více než 50 zemí světa a snahou je vyvážet i českou pivní kulturu. „Jsou země, kde je zvyklost čepovat pivo bez pěny, je tam jiná teplota při servírování. Je snaha tam posílat i výčepní, kteří dokážou pivo naservírovat a ošetřit tak, jak to chceme tady v Čechách.“ Tento vývoz pak přináší zpět věhlas České republice i českému pivovarnictví.

Do zahraničí míří také čeští sládci.

Jedním z českých pivních ostrůvků v zahraničí je rovněž restaurace a mikropivovar Krajánek v Šanghaji. „Sami vaříme tři druhy piva, pšeničné, ležák a černé. A pak ještě dovážíme lahvové pivo z ČR,“ řekl její manažer Liou Č´. Restaurace cílí na střední a vyšší vrstvu. Obecně by tomuto projektu mohlo nahrávat i to, že bohatí Číňané se stále více zajímají o kvalitu nápojů, aby udělali dojem, a v restauracích upevňují své pracovní vztahy.

Jinak v Číně zatím české pivo moc neznají, oblibu si tu získalo německé pivo a nově pak britské.

Tuzemským pivovarům se v posledních letech daří. Platí to i pro minipivovary, kterých každoročně přibude kolem padesáti. Nyní jich je přibližně 350.

Čtyři vypitá piva z deseti pocházejí z Prazdroje. Celková spotřeba v Česku v poslední době stagnuje, ale daří se zvyšovat export. V pivovarnictví pracuje na pět tisíc lidí, průměrná mzda je 32 tisíc korun.

V pořadu se diskutovalo rovněž o chystaném zákazu kouření v hospodách. Provozní Večerní kavárny Souterrain Tomáš Tkáč se toho nebojí. Spíše to považuje za příležitost k tomu, aby přišli další lidé. Také sládek Berka v pořadu řekl na základě příkladů ze světa, že „to naopak přiláká další hosty“. Určité komplikace by mohly nastat v hospůdkách „ v malých vesničkách,“ kde je kouření zakořeněno. Na druhé straně pak společné kouření před hospůdkou může podle něj „nastavit lepší komunikaci“ mezi různými věkovými skupinami.

Berka na dotaz diváka v pořadu Devadesátka ČT24 uvedl, že nelze očekávat pokles cen piva. Za nejhorší chybu hospodských a výčepních pak považuje to, že čepují pivo do špatně umytých sklenic.

Domnívá se rovněž, že pokud by se musela dát na pivní lahve podobná varování (ve smyslu, že alkohol je nebezpečný), jako je tomu u krabiček s cigaretami, tak by to nemělo žádný dopad na prodej.

Český konzument pak podle sládka začíná dávat přednost kvalitě, roste tak spotřeba ležáků na úkor výčepních piv. Trendem pak je, že se stále více piva vypije doma, mimo hospody a restaurace. Tomu se Prazdroj brání například pořádáním speciálních krátkodobých akcí v restauracích, jimiž chce zákazníky přilákat zpět.

V pořadu také zaznělo, že třetina českých mužů je hrdá na české světové prvenství v pití piva (v přepočtu na osobu), zatímco čtvrtina žen se spíše stydí. „Není za co se stydět, je to úctyhodné číslo. Navíc je důležité, aby konzumace byla zodpovědná. Aby to nebylo vypít 15 nebo 20 piv, ale zodpovědná konzumace, která může prospět i zdraví člověka,“ řekl Berka.

Bednáři Prazdroje pečují o dřevěné nádoby a vyrábí vývozní soudky

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTKPrazdroj

Bednářům v Plzeňském Prazdroji přibývá práce. Osmičlenná parta výrobců a opravářů dřevěných pivních sudů je v Evropě zřejmě poslední spadající pod některý z pivovarů. Pečuje o poslední firemní sudy a kádě a vyrábí menší komerční nádoby na export. ČTK to řekl mistr bednářů Josef Hrůza. Ještě přes 100 lety pracovalo v podniku 150 bednářů. Sudů a kádí bylo tehdy 6000, nyní jich je přes 200.

Jako bednáři pracují v Prazdroji většinou vyučení truhláři a tesaři. Nejmladšímu, pasovanému před rokem, je přes 30. Nejstarší je 61letý mistr. Za rok se mají pasovat další dva. "Pokud nový majitel (pivovaru, japonská firma Asahi) bude chtít hodně sudů, musíme posílit," řekl Hrůza. Parta Prazdroje je podle něj jediná v Evropě přímo v pivovaru, která vyrábí sudy na pivo. V Německu je soukromník, který smolí a udržuje sudy několika pivovarům.

"Malých dubových soudků děláme podle požadavků exportu, mezi 100 až 300, mezi 17 až 25 litry. Smolíme pořád, přesmolujeme, vrací se soudky, běží to furt dokola," uvedl. Soudky s ležákem Pilsner Urquell jdou buď na export, anebo do firemní prodejny v plzeňském areálu.

Bednáři v těchto dnech dokončili a vysmolili dva nové ležácké sudy o objemu kolem 40 hektolitrů, které se nyní přesunou do ležáckých sklepů. "Každoročně vyrobíme dva kusy. Zároveň dvakrát v roce smolíme, minimálně 26 sudů ze sklepa, podle požadavků pivovaru," řekl Hrůza. Ležáckých sudů má stále pivovar kolem stovky, ale na pivo se využívá přes 40 sudů. Zbylé jsou na doplnění skanzenu. Kádí je ve sklepích také kolem stovky. "Ty se nesmolí, ale opravují a udržují. Opravíme jich ročně pět nebo šest, když tam najdeme nějakou závadu," uvedl.

Vysmolení 40 sudů je, i díky pomoci bednářů-důchodců, rychlé. Trvá jeden a půl týdne. "První bude po Velikonocích 24. dubna. Vytáhneme všechny sudy, co se používají, a všechny kádě. Umyjí se, vysmolí, usadí zpět," řekl. Vždy tam zůstanou dva rezervní sudy s pivem pro návštěvy.

Sudy jsou z českého dubu, který pivovar shání ve výběrových řízeních. "Musí být kvalitní, bez suků, bez jádra, bez blány, perfektní materiál, který musí ještě přírodně schnout, co centimetr, to rok, takže ve skladu musí ležet devět let," popsal Hrůza. Cena dubu roste. Před 15 lety byla kolem 20.000 korun za metr krychlový, dnes 43.000 korun.

Smolu ze stromů zatím podnik nenakupuje, protože má stále 30 let staré zásoby. "Receptura jejího míchání a vaření je tajná. Dáváme tam tři druhy smoly - Ameriku, Kanadu a Čínu a přidáváme medicinální olej a parafín," řekl bednářský mistr. Vaří se do zásoby i při smolení při 180 až 210 stupních Celsia.

"Na jeden čtyřicetihektolitrový sud vypotřebujeme tři škopky, smola musí udělat uvnitř sudu slabý povlak," uvedl Hrůza. Pivo se do sudů může nalít už den po vysmlolení. Pivovar má vedle ležáckých také dřevěné transportní sudy od deseti litrů do pěti hektolitrů na ochutnávky do světa.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.06.2017 14:30366