Historie a současnost pivovaru Plzeňský Prazdroj

● 1842 Zrod legendypivovar
Pivo se v Plzni vařilo střídavě u jednotlivých právovárečných měšťanů. Kvalita byla různá, a proto se v hlavách plzeňských měšťanů zrodí myšlenka na vlastní pivovar s dobrým pivem. V novém Měšťanském pivovaru vaří 5. října 1842 sládek Josef Groll první várku nového plzeňského piva, které brzy dobude celý svět.

● 1843 Poprvé v Praze U Pinkasůpivovar
Pražský krejčí Jakub Pinkas si v dubnu 1843 nechává od svého přítele Martina Salzmanna dovézt dvě vědra plzeňského ležáku. Propadne jeho kouzlu, svou původní živnost věsí na hřebík a otvírá hostinec. Pivo se těší takové oblibě, že je brzo nutné rozšířit prostory o sousední dům. Hostinec později navštěvují význačné osobnosti jako Dobrovský, Palacký, Baťa a mnozí další.

● 1856 Spodně kvašený ležák také ve Vídnipivovar
Plzeňské pivo se poprvé dostává do Vídně. Rovných 65 věder je doručeno Josefu Šedivému v Salvatorově ulici č. 379. Měšťanský pivovar se později stává oficiálním dodavatelem císařského dvora. Sklad ve Vídni otevírá 1. července 1870.


● 1859 Ochranná značka Pilsner Bierpivovar
Spolu s tím, jak se šíří obliba plzeňského ležáku v Čechách i přilehlých zemích, objevují se jeho napodobeniny. Proto si v roce 1859 dává Měšťanský pivovar zaregistrovat značku „Pilsner Bier“ (Plzeňské pivo), z níž ale těží i ostatní piva z Plzně.

● 1870 Vznik pivovarupivovar
15. října zahajuje provoz První plzeňský akciový pivovar (dnes Gambrinus) založený 20 významnými podnikateli v čele s Emilem Škodou. V prosinci si pak registruje první ochrannou známku Erste Pilsner Actien Brauerei – Pilsner Bier.


● 1873 První export do Nového světapivovar
Měšťanský i První akciový pivovar slaví v tomto roce první export do USA. O rok později již plzeňský ležák putuje do severní Ameriky pravidelně a na sklonku 19. století proniká také do Latinské Ameriky, Afriky i na Blízký východ.

● 1874 Vznik pivovaru Velké Popovicepivovar
František Ringhoffer ke svému kamenickému panství skupuje pivovar s mlýnem, spilkou i hvozdem a zakládá Pivovar Velké Popovice. První 60hl várka piva spatřuje světlo světa 15. prosince. O rok později již pivovar vystavuje 18 tisíc hl a po rozsáhlých rekonstrukcích roku 1902 dokonce 80 tisíc hl piva.

● 1881 Ledařstvípivovar
Měšťanský pivovar začíná svážet led od hráze Boleveckého rybníka do ležáckých sklepů, kde odtávající voda a studený vzduch chladí celé sklepení. Zásoby ledu se skladují na dvoře na podložce ze dřeva, popela, písku a lepenky natřené dehtem. Expozice o ledování je dnes součástí prohlídkové trasy plzeňského pivovaru.

● 1885 František Josef I. v pivovarupivovar
„Jest skutečně zvláštní, že se dosud žádnému pivovaru nepodařilo rázovitou a lahodnou chuť plzeňského piva napodobiti,“ ocenil plzeňské pivo při návštěvě Měšťanského pivovaru císař František Josef I. Vzkvétá i sousední První akciový pivovar. Rozšiřuje prostory a nakupuje železniční vagony pro export.

● 1887 Lahvování pivapivovar
Měšťanský pivovar začíná stáčet svůj ležák také do lahví. První akciový drží krok a lahvovnu spouští rok poté. S rostoucí poptávkou po lahvovém pivu Měšťanský pivovar v roce 1899 staví první stáčírnu, která funguje dalších 70 let.

● 1892 Historická bránapivovar
Měšťanský pivovar slaví 50. výročí založení. U této příležitosti staví Jubilejní bránu, která se stává symbolem pivovaru, firmy i značky Pilsner Urquell. V roce 2000 jsou v bráně objeveny dobové materiály a jako odkaz dalším generacím do ní zazděny dokumenty s novodobou historií pivovaru.

● 1893 Doprava pivapivovar
Již v roce 1876 si Měšťanský i První akciový pivovar od státní dráhy pronajímají a později kupují první železniční vagony. Zřizují také závodní železniční vlečku, která nahrazuje koňské povozy. V roce 1895 pořizuje Měšťanský pivovar lokomotivu. V roce 1914 je v majetku pivovaru již 388 vagonů a také první nákladní i osobní auto.

● 1897 Neměnná chuť Pilsner Urquellpivovar
Pilsner Urquell si zakládá na své neměnné chuti. A tu potvrzují i odborné analýzy. Měření švýcarské laboratoře v St. Gallenu z roku 1897 zaznamenala parametry jeho kvality. Tytéž hodnoty potvrdila i její následovnice Labor Veritas v roce 2008. Pilsner Urquell si tak dodnes zachovává chuť, která mu vydobyla slávu v celém světě.

● 1898 Ochranná známka Pilsner Urquellpivovar
Generální celní úřad v Londýně již dříve ustavuje označení Pilsner Beer jako zvláštní druh piva bez ohledu na původ. V roce 1898 proto vzniká ochranná známka Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell. Chrání tak unikátní značku, která je vzorem pro všechna piva plzeňského typu.

● 1899 Chladírenský pivní vagonpivovar
Na světové výstavě v Paříži předvádí Měšťanský pivovar vzorový chladírenský pivní vagon. Brzy má takových vagonů 258 a od roku 1900 vyjíždí každé ráno z Plzně do Vídně souprava zvaná pivní vlak. Podobná souprava vozí záhy pivo i do Brém, kde se nakládá na lodě pro americké trhy.

● 1904 Spalkův projektpivovar
V letech 1904 – 1907 realizuje Měšťanský pivovar velkolepý projekt, kterým si na dlouhá desetiletí zajistí soběstačnost ve výrobě elektřiny i v zásobování vodou. Spalkův projekt zahrnuje elektrocentrálu, vrty ve vodárně Roudná, odželezňovací stanici či vodárenskou věž. Ta slouží jako rezervoár pitné i užitkové vody po většinu 20. století a stává se jednou z dominant Plzně.

● 1909 Ochranná známka Kaiserquellpivovar
Pivo Prvního akciového pivovaru je nově na počest císaře Františka Josefa I. chráněno známkou Kaiserquell – Císařský zdroj. Pivovar pak v roce 1912 získává honosný titul „c. k. dvorní dodavatel“ a těsně před první světovou válkou se stává předním výrobcem piva v Čechách. Jeho roční výstav přesahuje 270 tisíc hl.

● 1913 Milion hektolitrů Prazdrojepivovar
Výstav plzeňského ležáku poprvé přesahuje hranici milionu hektolitrů. Měšťanský pivovar se stává největším v Evropě a nakupuje první automobily. Před první světovou válkou má své obchodní zastoupení ve 34 zemích včetně USA a Egypta, vlastní řadu světových medailí.

● 1919 Plzeňský Gambrinuspivovar
Kaiserquell, ochranná známka zapsaná na počest Františka Josefa I., se vznikem samostatného Československa ztrácí smysl. Registrována je proto nová ochranná známka Plzeňský Gambrinus. Název piva Gambrinus sahá až do 13. století a vychází ze jména vévody Jana Primuse, děda Karla IV a patrona sladovníků.

● 1922 Registrace značky Kozelpivovar
Oficiální obchodní značkou velkopopovického pivovaru se stává Kozel. Označení má původ ve zkomolenině dolnosaského města Einbeck, které ve 14. století proslulo výrobou piva spodním kvašením. To se tehdy šířilo do Čech pod názvem Ein Bock (Kozel). Emblém pivovaru vytvořil potulný francouzský malíř jako výraz díků za pohostinnost zakladetele Ringhoffera.

● 1931 Rekonstrukce varnypivovar
Měšťanský pivovar dokončuje rekonstrukci varny, která je využívána až do roku 2004. Ze základů té původní vyroste nová budova: vznikají železobetonová sila a k varně je přistavěn 50m komín se zabudovanými ohřívači k využití unikajícího tepla. Nově se objevují úspornější automatické pásové rošty pod pánve poháněné elektromotorem.

● 1934 Dynastie Hlaváčkůpivovar
Vrchním ředitelem Plzeňských akciových pivovarů se stává František Hlaváček a je prvním z rodu, který spojil své jméno s pivovarem Gambrinus po tři generace (více než 80 let). Jeho syn Ivo Hlaváček (na snímku) byl v letech 1958 až 1987 hlavním sládkem a později výrobním ředitelem, vnuk Jan Hlaváček působil v Plzeňském pivovaru a pivovaru Gambrinus od roku 1978. V současné době je emeritní sládek Plzeňského Prazdroje.

● 1936 Vývoj transportních sudůpivovar
V roce 1936 dostává plzeňský sládek od Škodových závodů nabídku ke koupi hliníkových sudů k dopravě piva. Do hospod se ale vozí pivo v dřevěných sudech až do poloviny 50. let, kdy je vystřídají právě sudy z hliníku. Ty na konci 80. let nahradí nerezové KEG sudy. Velké dřevěné sudy se dodnes používají k maloobjemové výrobě piva Pilsner Urquell ve sklepích plzeňského pivovaru.

● 1939 Válečná stagnacepivovar
Druhá světová válka přerušuje vývoj obou plzeňských pivovarů. Vozový park zabavuje říšská vojenská správa. USA bojkotují Pilsner Urquell jako německý výrobek, export tak směřuje výhradně do Německa. Pivovar Gambrinus trpí nedostatkem surovin, který má dopad na kvalitu. Vyrábí slabou válečnou „osmičku“ a přežívá proto, že zásobuje pivem dělníky ve Škodovce.

● 1942 Těžba ledu ve velkémpivovar
Úspěšný pivovar spotřebuje na uchování piva velké množství ledu. Ve 20. letech spotřebuje Plzeňský Prazdroj na výrobu a uchování 400 tisíc hl piva 600 vagonů ledu. K jeho efektivní těžbě přispívá od roku 1942 železný dopravník, který těží 100 tun ledu za hodinu. Poslední kra pro plzeňské ležácké sklepy byla vytěžena v roce 1987.

● 1945 Bombardování pivovarůpivovar
Spojenecké bombardování 17. dubna těžce poškozuje sklepy, varny, spilky, lahvovnu i obytné domy Měšťanského pivovaru, pivovar Gambrinus je téměř zničen. Jeho tehdejší ředitel František Hlaváček ale věří ve skvělou budoucnost. V troskách se rodí později nejoblíbenější pivo u nás – světlý výčepní Gambrinus a už o rok později se v nově vybudovaném pivovaru vaří 200 tisíc hl kvalitního piva.

● 1960 Gambrinus má nové ocelové tankypivovar
Od počátku své existence investuje pivovar Gambrinus do provozu a technických inovací. Na sklonku 50. let instaluje 20 ležáckých ocelových tanků s kapacitou 3 600 hektolitrů. V březnu 1960 vyjíždí z pivovaru první autocisterna a stáčení probíhá mimo pivovar.


● 1961 Technické inovacepivovar
V pivovaru Gambrinus se instalují technologické novinky: spádové varny, nový způsob kvašení i jímání CO2 z krytých kovových kvasných kádí. Nová šetrnější stáčecí linka o výkonu 14 tisíc lahví za hodinu snižuje možnost kontaminace a lépe garantuje kvalitu i chuť piva. Od roku 2011 se v pivovarech Prazdroj a Gambrinus díky novému zařízení na zpětné jímání kvasného CO2 snížily jeho emise o více než 280 tun.

● 1965 Vznik pivovaru Radegastpivovar
V roce 1965 je v Nošovicích na severní Moravě položen základní kámen nového pivovaru, který má uspokojit náročné pivaře v blízké průmyslové aglomeraci. První várka piva se rodí 3. prosince 1970. Rok poté dostává pivo jméno podle staroslovanského boha slunce, ohně a pohostinnosti Radegasta.

● 1976 Radegast má vlastní sladovnupivovar
Pivovar Radegast zprovozňuje vlastní sladovnu, která tehdy jakožto druhá největší v Česku ročně vyrobí 24 tisíc tun světlého sladu plzeňského typu. O 13 let později zahajuje provoz také nová sladovna Plzeňského Prazdroje s kapacitou 84 tisíc tun sladu. Pivovar se tak stává soběstačným v produkci světlého sladu.

● 1979 Milion hektolitrů Gambrinusupivovar
Roční výstav pivovaru Gambrinus překračuje magickou hranici milionu hektolitrů. Ačkoliv je direktivním nařízením tehdejších úřadů určen pouze Západočechům, věhlas značky překračuje hranice regionu. Málokdo ale v tu chvíli čeká, že se právě Gambrinus stane nejtypičtějším reprezentantem českého piva.

● 1988 Milion hektolitrů Radegastupivovar
Radegast investuje do nejmodernější techniky a jako první z domácích pivovarů zavádí cylindrokónické kvasné tanky. Objem každého z 18 tanků je 2 000 hl. Roční výstav překračuje magickou hranici milion hektolitrů. Za dalších 10 let jsou to dokonce 2 miliony.

● 1991 Nealkoholické pivo Birellpivovar
Sládci pivovaru Radegast spolupracují s curyšským pivovarem Hürlimann, který dříve přišel s radikálně novou technologií výroby nealko piva za použití unikátních kvasinek bez přerušení kvasného procesu. Jejich metodu inovují a výsledkem je plná hořká chuť uspokojující i náročného českého konzumenta. Birell se stává nejoblíbenější značkou nealko piva u nás.

● 1993 Cylindrokónické tanky v Gambrinusupivovar
Gambrinus začíná používat cylindrokónické kvasné tanky. Jejich provoz zaručuje především mikrobiologickou čistotu obou oddělených fází kvašení a zrání, a tudíž i čistou chuť a správný říz piva.

● 1995 Pilsner Urquell Original Restaurantpivovar
Prazdroj v roce 1995 zakládá síť restaurací, které přísně dodržují zásady skladování, čepování i pivního servisu ležáku Pilsner Urquell a pečují o jeho historický odkaz. První provozovna Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) je otevřena v hotelu Kolonáda v Karlových Varech. V zahraničí následují restaurace např. v Moskvě, Düsseldorfu, Vídni. První PUOR v Asii je otevřena v roce 2011 ve vietnamské Hanoji.

● 1998 Varna s nejmodernější technologiípivovar
Pivovar Gambrinus uvádí do provozu novou varnu – největší v České republice. Varna je vybavena nejmodernější technologií: ekologickou a úspornou, která zároveň zajišťuje vysokou a vyrovnanou kvalitu várek.

● 2002 Milion hektolitrů Kozlapivovar
Pivovar Velké Popovice překračuje hranici milionu hektolitrů ročního výstavu a je nejrychleji se rozvíjející součástí společnosti Plzeňský Prazdroj. Instalace cylindrokónických tanků v roce 2004 zvyšuje výrobní kapacitu na 1,5 mil. hl piva. Zájem o Velkopopovického Kozla roste i ve světě. Dnes je nejprodávanější českou pivní značkou v zahraničí.

● 2006 Bednářské řemeslo a nová stáčírna v Plznipivovar
Téměř po 40 letech se v Plzeňském Prazdroji vyučí bednářský tovaryš. O rok později otevírá nová bednářská dílna. Prazdroj je tak jedním z posledních míst v Evropě, kde se udržuje toto tradiční řemeslo. Díky bednářům, kteří pečují o sudy a kádě, vyrábí pivovar v malém objemu ležák stejným způsobem jako v roce 1842. To sládkům umožňuje porovnat, zda má pivo uvařené moderním způsobem stále stejnou chuť.
V listopadu zahajuje provoz nová stáčírna Plzeňského Prazdroje. Tato historicky největší investice plzeňského pivovaru v celkové výši zhruba 1 mld. korun je součástí komplexního projektu zaměřeného na rozšíření výrobní kapacity k uspokojení rostoucí poptávky v zahraničí. Nová stáčírna slouží i dalším značkám Plzeňského Prazdroje.

● 2008 Prohlídky Plzeňského Prazdrojepivovar
Nová prohlídková trasa provází návštěvníky místy, kde se zrodil legendární plzeňský ležák. Součástí prohlídky je i ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell čepovaného přímo z dubových ležáků v historických pivovarských sklepích. Již v prvním roce navštívilo prohlídku téměř 150 tisíc návštěvníků.

● 2009 Prohlídky Velkých Popovicpivovar
Pivovar Velké Popovice buduje novou prohlídkovou trasu s návštěvnickým centrem a prodejnou suvenýrů. Reaguje tak na rostoucí zájem veřejnosti o bližší seznámení s výrobou a tradicí piva Velkopopovický Kozel. Součástí prohlídky je mimo jiné návštěva historické i moderní varny, nechybí ani ochutnávka piva.ení chmelovaru.

● 2010 Pilsner Urquell Master Bartenderpivovar
Až v 6.ročníku soutěže o nejlepšího výčepního ležáku Pilsner Urquell získává světový titul Čech Lukáš Svoboda. Pilsner Urquell Master Bartender je mezinárodní soutěž určená výčepním a barmanům, kteří sdílejí nadšení pro své řemeslo a plzeňský ležák. Finalisté prokazují kromě odborných znalostí také svůj důvtip, jazykovou vybavenost i charizma. Do šesti ročníků soutěže se zapojilo již více než 16 tisíc výčepních.

● 2011 Pivo pro Vatikánpivovar
Velikonoční várka ležáku Pilsner Urquell, jíž požehnal plzeňský biskup František Radkovský, putuje k papežskému stolci do Vatikánu. Jako dar Plzeňského Prazdroje, města Plzně a České republiky k blahořečení papeže Jana Pavla II. ji zde z rukou českého velvyslance při Svatém stolci JUDr. Pavla Vošalíka přebírá předseda vatikánské vlády kardinál Giovanni Lajolo.

● 2013 Kingswood ciderpivovar
Na trh vstupuje nová značka Kingswood, podle britské tradice vytvořený ale chutím českého spotřebitele přizpůsobený cider. Nový osvěžující alkoholický nápoj se připravuje z pečlivě vybíraných vyzrálých jablek pěstovaných výhradně v sadech, která se zásadně netrhají, ale nechávají se samovolně spadnout. Tajemství jeho receptury spočívá v pečlivém výběru konkrétních jablečných odrůd a v jejich vzájemném poměru.

● 2014 Nová Ryze Hořká 12 z Nošovicpivovar
Sládci z nošovického pivovaru uvařili nové pivo Radegast Ryze Hořká 12. Ta nahradila v portfoliu pivovaru stávající světlý ležák Radegast Premium. Nová Ryze Hořká 12 je plnější a díky použití třech druhů moravského chmele vyniká intenzivnější avšak příjemnou hořkostí i výrazným chmelovým aroma. Jen během prvních třech měsíců od uvedení na trh se nové dvanáctky vytočilo 20 milionů půllitrů.

● 2015 Ekologický autobus v Prazdrojipivovar
Od ledna roku 2015 přepravuje návštěvníky prohlídkovým okruhem v pivovaru Plzeňský Prazdroj v Plzni nový autobus na stlačený zemní plyn (CNG). Moderní autobus značky SOR BNG 10.5 v barvách Pilsner Urquell je poháněn stlačeným zemním plynem (CNG), což přináší výrazné snížení emisí oxidu uhličitého, oxidů dusíku i pevných částic ve výfukových plynech.

● 2016 Prohlídky pivovarů lámou rekordypivovar
Přes 882 tisíc návštěvníků v roce 2015 absolvovalo některou z návštěvnických tras či programů, které pro ně připravil Plzeňský Prazdroj ve svých pivovarech. Největší oblibě se těšil Plzeňský Prazdroj, který navštívilo rekordních 750 tisíc lidí. Do Velkých Popovic se vydalo na prohlídku pivovaru či některou z akcí pro veřejnost 88 tisíc lidí, do Nošovic pak téměř 44 tisíc návštěvníků.
Zdroj:Stránky 'Plzeňského Prazdroje' 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj

Kdy:dle rozpisu na stránkách pivovObec:PlzeňZdroj:Pivovar Plzeňský Prazdroj

Věděli jste, že ležák Pilsner Urquell inspiroval více než dvě třetiny všech světových piv, dodnes označovaných jako pils, pilsner, pilsener? Přijďte na prohlídku pivovaru Plzeňský Prazdroj a poznejte příběh legendy zrozené v roce 1842.

Kam vás zavede naše trasa
Pivovar Plzeňský Prazdroj nabízí prohlídky, které potěší pivní fanoušky i milovníky historie. Prohlédnete si autentická místa, kde se před 170 lety zrodilo proslulé pivo Pilsner Urquell a kde jeho příběh dodnes pokračuje. Z Návštěvnického centra se pivovarským autobusem přesuneme k jedné z nejmodernějších stáčíren s kapacitou 120 000 lahví za hodinu. Poznáte suroviny, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří. Ukážeme vám i srdce pivovaru – tři varny napříč stoletími. Vrcholem prohlídky je degustace nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v historických sklepech.

● Stáčírna
Z nádvoří pivovaru vás odvezeme pivovarským autobusem na prohlídku nové stáčírny, která patří mezi nejmodernější v Evropě a její kapacita je úctyhodných 120 000 lahví za hodinu.

Bohužel z provozních důvodů není možné ovlivnit chod stáčecích linek a nemůžeme proto garantovat, že v době prohlídek budou stáčecí linky plně v provozu.

● Expozice surovin
Plzeňský Prazdroj má největší osobní výtah v ČR. Tím vyjedeme k unikátnímu panoramatickému kinu. Po shlédnutí filmu o tajemství výroby piva Pislner Urquell se všemi smysly můžete seznámit s jedinečnými surovinami, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří –měkká plzeňská voda, u nás vyrobený slad se speciální odrůdy českého jarního dvouřadého ječmene, chmel Žatecký poloraný červeňák a speciální pivovarské kvasnice.

● Varny
Představíme vám varny napříč třemi stoletími. Uvidíte varní pánev, ve které byla uvařena první várka plzeňského ležáku 5. října 1842. Díky obětavosti a odvaze zaměstnanců pivovaru tato měděná pánev přežila obě světové války a dochovala se dodnes. V historické varně z počátku 20. století vám představíme unikátní varní proces piva Pilsner Urquell. Nahlédnete i do moderní varny z roku 2004 a přesvědčíte se, že přestože se technologie vyvíjejí, starobylý postup vaření piva Pilsner Urquell zachováváme stále stejný.

● Expozice Lidé Pilsner Urquell
V tomto místě vyprávíme příběh lidské práce a fortelu. Seznámíte zde nejen se sládky, ale i dalšími pivovarskými profesemi, bez kterých bychom úspěšný příběh piva Pilsner Urquell psát nemohli. V expozici vám přiblížíme každodenní dřinu, která vedla ke vzniku pivovaru a k jeho světové proslulosti. Ukážeme odhodlání, píli a vytrvalost, kterou si v Plzni předávají z generace na generaci.

● Historické sklepy
Užijte si jedinečnou atmosféru historických pivovarských sklepů. Prohlédnete si spilečné kádě a zjistíte, co je to „pivní deka“. Pivovar Plzeňský Prazdroj zde dodnes vyrábí malou část produkce piva Pilsner Urquell tradiční metodou jako za dob prvního sládka Josefa Grolla – kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech.

● Degustace piva
Na nefiltrované nepasterizované pivo Pilsner Urquell vás Plzeňský Prazdroj zve v závěru prohlídky (pouze pro dospělé). V ležáckých sklepech vás čeká degustace nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell načepovaného přímo z dubového ležáckého sudu. Toto jedinečné nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell si můžete vychutnat pouze na prohlídce pivovaru nebo během zážitkových programů v Šalandách.


Informace o prohlídce
●Kapacita skupiny na prohlídku pivovaru Pilsner Urquell je max. 45 osob.
●Délka prohlídky je 100 min.
●Prohlídka Pilsner Urquell je bezbariérová.
●Pro návštěvu sklepů doporučujeme teplejší oblečení – teplota se pohybuje okolo +5 °C.
●Z provozních důvodů bohužel nemůžeme garantovat, že stáčecí linky budou při vaší návštěvě plně v chodu.
●Součástí prohlídky je ochutnávka piva Pilsner Urquell (pouze pro starší 18 let).


Prohlídka pro skupiny 10 a více osob:
●Skupinám 10 a více osob nabízíme prohlídku v těchto jazykových variantách: češtině, angličtině, němčině, ruštině, francouzštině, italštině a španělštině
●Termín si můžete zvolit dle vašich požadavků. V časy mimo otevírací dobu Návštěvnického centra vám prohlídku zajistíme za příplatek 50 Kč na osobu.
●Prohlídku prosím objednávejte min. 3 dny předem


Aktualizováno: před rokem

Plzeň už opravdu jenom z Plzně. Výroba Prazdroje v Rusku skončila

Publikováno:před 12 hodinamiZdroj:Novinky.czAutor:Ivan Blažek

Světoznámý ležák Pilsner Urquell se už zase vyrábí jen a pouze v Plzni. Licenční produkce v ruské Kaluze skončila v prosinci. A vypadá to, že se Plzeňský Prazdroj do podobného dobrodružství hned tak nepustí.

„Plzeňský Prazdroj se k ukončení licenční výroby v Rusku rozhodl v souladu se svou globální strategií, jak posílit celosvětově pozici Pilsner Urquell jako super prémiové značky, která představuje nejlepší českou pivovarskou tradici,“ sdělila Právu mluvčí pivovaru Jitka Němečková.

Plzeňský ležák vyráběli v Kaluze deset let a prodával se výlučně na ruském trhu. „Důvodem byly extrémně vysoké dovozní poplatky,“ vysvětlila Němečková a dodala, že na celkové výrobě piva Pilsner Urquell se kaluzský podnik podílel pouhým procentem. Prazdroj, dnes vlastněný japonskou společností Asahi, patřil v té době patřil do skupiny SABMiller, s níž spolupracoval turecký koncern Efes - tomu patří i pivovar v Kaluze.

Polská zkušenost
Mezi lety 2002 a 2011 se Pilsner Urquell licenčně vyráběl také v polském pivovaru Tychy, který byl přímo součástí skupiny SABMiller. „Důvody byly podobné jako v Rusku a šlo o pivo určené výlučně pro polský trh,“ připomněla Němečková.

„Nám to strašně uškodilo,“ připustila mluvčí a dodala: „Dodnes se nám to vrací, někteří spotřebitelé nevěří, že se pivo z Polska nikdy nedostalo na český trh. A ještě i teď potkáte lidi, kteří odpřisáhnou, že chutnalo jinak, což je samozřejmě hloupost.“

Odlišnosti se prý našly
Tomáš Erlich, předseda českého Sdružení přátel piva, má jinou zkušenost. „Před lety jsme dělali test a drobné niance našli,“ řekl Právu Erlich.

„Porovnávali jsme originální českou plzeň s plzní z Polska a Ruska. Polská byla nepatrně sladší než originál, ruská měla ideální hořkost, ale malinko se tam vytrácelo chmelové aroma. Šlo o drobné niterné rozdíly, nicméně v klasickém trojúhelníkovém testu - máte tři piva nejlépe v neprůhledném skle, jedno je jiné a vaším cíle je to jedno jiné oddělit - jsme je rozpoznali,“ uvedl Erlich, který se však nedomnívá, že by licenční výroba pověst Prazdroje nějak zásadně pošramotila.

„V době polské výroby tady nějaká šuškanda probíhala, ale jen v malé skupině pivařů. A o tom, že se plzeň vařila i v Rusku, většina lidí ani neví,“ poznamenal Erlich. „Podle nás je ovšem jakákoliv licenční výroba piva špatná, protože originál jen jeden. Místní podmínky jsou nenapodobitelné, byť samozřejmě rozdíly jsou minimální,“ doplnil Erlich.

Prazdroj se v hospodách zaměří na prémiová piva

Publikováno:před 12 hodinamiZdroj:Marketing&Media

Plzeňský Prazdroj našel nového ředitele pro oblast hospod a restaurací. Na pozici od ledna nastoupil Jan Krafka. Pivovar ho provází celou kariéru, nastoupil do něj už na konci roku 2007 a prošel v něm pozicemi od finančního specialisty po obchodního manažera.

V posledních dvou letech měl na starosti hospody a restaurace na západě České republiky. Podle Prazdroje má v nové pozici navázat na práci Tomáše Mráze, který se loni stal obchodním ředitelem.

Krafka by se chtěl zaměřit na podporu prodeje prémiových piv. U návštěvníků restaurací jsou stále populárnější. „Dlouhodobě se staráme o to, aby majitelé hospod a restaurací měli co nejlepší servis a pomáháme jim v mnoha oblastech, od vybavení až po poradenství. Naše úsilí v této oblasti chci nadále posilovat,“ dodal ke svým plánům.

Jan Krafka je novým ředitelem Prazdroje pro hospody a restaurace

Publikováno:před 16 hodinamiZdroj:České nápoje

Novým ředitelem Plzeňského Prazdroje pro oblast hospod a restaurací se od začátku letošního roku stal Jan Krafka. Na novou pozici nastupuje s desetiletou zkušeností práce v největší tuzemské pivovarnické skupině.

V nové pozici Jan Krafka naváže na práci úspěšného vrcholového manažera Tomáše Mráze, který v loňském roce postoupil na post obchodního ředitele celého Plzeňského Prazdroje. Jan Krafka se chce zaměřit na podporu prodeje prémiových piv, která jsou u návštěvníků restaurací stále populárnější a na další rozvoj jedinečné české pivní kultury.

„V Plzeňském Prazdroji se dlouhodobě staráme o to, aby majitelé hospod a restaurací měli co nejlepší servis a pomáháme jim v mnoha oblastech, od vybavení až po poradenství. Těší mě, že jsme díky tomu mezi nimi dlouhodobě nejlépe vnímaným dodavatelem. Naše úsilí v této oblasti chci nadále posilovat, aby z něj měly prospěch jak hospody a restaurace, tak zejména jejich návštěvníci,“ říká Jan Krafka.

V oblasti obchodu se Jan Krafka pohybuje od roku 2011 a hned od počátku se věnoval oblasti hospod a restaurací. V posledních dvou letech pak působil jako manažer pro celý západní region České republiky. Kariéru zahájil v ekonomickém odboru a postupně se vypracoval až do pozice regionálního finančního managera. Do Plzeňského Prazdroje nastoupil Jan Krafka záhy po absolvování ekonomické fakulty Západočeské univerzity. Kromě Západočeské univerzity studoval ještě ekonomiku na univerzitě ve francouzském Montpellier.

Prazdroj už pochází jen z Plzně. Po Polsku ukončil výrobu i v Rusku

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Euro.czAutor:ČTK

Plzeňský Prazdroj po deseti letech ukončil licenční výrobu v ruské Kaluze. Rusko bylo druhou a nyní už poslední destinací, kde se plzeňský ležák na základě licence pro místní trh vyráběl. Píšou to dnešní Lidové noviny. Každá lahev značky Pilsner Urquell, prodávaná doma i po světě, tak od ledna pochází z Plzně.

„Plzeňský Prazdroj se tak rozhodl v souladu se svou globální strategií, jak posílit celosvětově pozici Pilsner Urquell jako super prémiové značky, která představuje nejlepší českou pivovarskou tradici,“ řekla LN mluvčí Prazdroje Jitka Němečková. Prazdroj je od loňského jara v rukou japonského koncernu Asahi.

Ruská výroba plzeňského piva byla zahájena před deseti lety kvůli extrémně vysokým dovozním poplatkům v zemi. Objem výroby v Kaluze nepřekročil jedno procento z celkové roční výroby samotné značky Pilsner Urquell.

V minulosti se plzeňské vařilo i v polském Tychy. Podle vyjádření nezávislého pivovarnického experta Jana Veselého se nikdy v případě licencí nepodaří vyrábět dlouhodobě pivo stejné s originálem. „Nechat vyrábět Plzeň v blízkém Polsku byla marketingová chyba a ukončení licence v Rusku je také rozumný tah,“ řekl LN.

Prazdroj vyváží pivo do více než 50 zemí a je největším exportérem českého piva. Od dubna 2016 do konce loňského března zvýšil zisk před zdaněním meziročně o 30 procent na 4,8 miliardy korun, tržby vzrostly o osm procent na 16 miliard korun. Největší český pivovar prodal předloni v Česku a v cizině téměř 11 milionů hektolitrů piva, meziročně téměř o milion hektolitrů víc.

Prazdroj se od nového roku vaří už jen v Plzni. Japonci vycouvali z Ruska

Publikováno:před 5 dnyZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Plzeňský Prazdroj po deseti letech ukončil licenční výrobu v ruské Kaluze. Rusko bylo druhou a nyní už poslední destinací, kde se plzeňský ležák na základě licence pro místní trh vyráběl, uvedly Lidové noviny. Každá lahev značky Pilsner Urquell, prodávaná doma i po světě, tak od ledna pochází z Plzně.

„Plzeňský Prazdroj se tak rozhodl v souladu se svou globální strategií, jak posílit celosvětově pozici Pilsner Urquell jako super prémiové značky, která představuje nejlepší českou pivovarskou tradici,“ řekla LN mluvčí Prazdroje Jitka Němečková. Prazdroj je od loňského jara v rukou japonského koncernu Asahi.

Ruská výroba plzeňského piva byla zahájena před deseti lety kvůli extrémně vysokým dovozním poplatkům v zemi. Objem výroby v Kaluze nepřekročil jedno procento z celkové roční výroby značky Pilsner Urquell.

V minulosti se plzeňské vařilo i v polském Tychy. Podle vyjádření nezávislého pivovarnického experta Jana Veselého se nikdy v případě licencí nepodaří vyrábět dlouhodobě pivo stejné s originálem. „Nechat vyrábět Plzeň v blízkém Polsku byla marketingová chyba a ukončení licence v Rusku je také rozumný tah,“ řekl deníku Veselý.

Prazdroj vyváží pivo do více než 50 zemí a je největším exportérem českého piva. Od dubna 2016 do konce loňského března zvýšil zisk před zdaněním meziročně o 30 procent na 4,8 miliardy korun, tržby vzrostly o osm procent na 16 miliard korun. Největší český pivovar prodal předloni v ČR a v cizině téměř 11 milionů hektolitrů piva, meziročně téměř o milion hektolitrů víc.

Prazdroj zvětšuje svou varnu za stovky milionů

Publikováno:před 12 dnyZdroj:E15.czAutor:ČTK

Plzeňský Prazdroj začal ve čtvrtek instalovat první tři z deseti nových cylindrokónických tanků na výrobu piva Pilsner Urquell. Práce na zvětšení varny prémiového ležáku skončí v květnu. Díky investici za 280 milionů korun zvýší pivovar výrobní kapacitu piva Pilsner Urquell téměř o třetinu na více než 88 000 hektolitrů piva týdně a 3,5 milionu hektolitrů ročně, řekl manažer závodu Stanislav Hamara.

"Reagujeme na stále rostoucí spotřebu Pilsner Urquell u nás i ve světě, a to zejména na asijských trzích. Navýšení kapacity varny nám umožní dodávat pivo z plzeňského pivovaru do celého světa v té nejvyšší kvalitě," dodal. Pivo podle Hamary kvasí a zraje pět týdnů stejně jako v roce 1842. Vedle tanků, které ve čtvrtek dorazily, budou v následujících týdnech instalovány také měděné kotle pro rmutování, scezovačka i kotel pro vaření mladiny. Kapacita varny Pilsner Urquellu je nyní téměř 63 000 hektolitrů za týden a v hlavní sezoně ji pivovar využívá na maximum.

Prazdroj vyváží pivo do více než 50 zemí a je největším exportérem českého piva. Pro další zvyšování exportu mají velký potenciál hlavně asijské trhy. "Prémiovému ležáku se dobře daří zejména v Koreji, kde se jeho prodej meziročně zvýšil o 40 procent," řekl marketingový ředitel Grant McKenzie. Je oblíbené i v Japonsku a dalších asijských zemích. Investice podle McKenzieho zapadá také do očekávání japonské skupiny Asahi, která loni 31. března Prazdroj převzala. Asahi chápe Pilsner Urquell jako superprémiové pivo. Asahi prodává ročně téměř 21 milionů hektolitrů piva. Prazdroj prodal předloni v České republice a v cizině téměř 11 milionů hektolitrů piva, téměř o milion hektolitrů víc než v roce 2015. Vývoz Pilsner Urquell vzrostl meziročně o deset procent na 970 000 hektolitrů.

Do Plzně dorazily nové tanky na výrobu Pilsner Urquell

Publikováno:před 12 dnyZdroj:České nápoje

Do pivovaru v Plzni dorazily tři z deseti nových cylindro-kónických tanků, které zvýší kvasnou kapacitu pivovaru pro Pilsner Urquell. Tanky budou součástí třetí varné soustavy plzeňského ležáku, jejíž výstavba nyní v Plzni probíhá. Díky ní pivovar navýší výrobní kapacitu Pilsner Urquell o téměř třetinu na více než 88 tisíc hektolitrů piva týdně a 3,5 milionu hektolitrů ročně.

„Reagujeme na stále rostoucí spotřebu Pilsner Urquell u nás i ve světě a to zejména na asijských trzích. Navýšení kapacity varny nám umožní dodávat pivo z plzeňského pivovaru do celého světa v té nejvyšší kvalitě,“ vysvětluje manažer závodu Stanislav Hamara a dodává. „Pivo v Plzni vaříme podle té samé receptury a tím samým postupem už 175 let. Držíme se stále toho, co dělá plzeň plzní – vaříme pivo na tři rmuty v měděných nádobách s přímým otopem plamenem, používáme žatecký chmel poloraný červeňák, vlastní slad a vodu i speciální plzeňské kvasnice. Pivo kvasí a zraje pět týdnu stejně jako v roce 1842.“ Vedle tanků, které dnes dorazily, budou v následujících týdnech instalovány i další součásti kompletní varné soustavy: měděné kotle pro rmutování, scezovačka i kotel pro vaření mladiny.

Kapacita varny Pilsner Urquellu je nyní téměř 63 tisíc hektolitrů za týden a v sezóně s nejvyšší poptávkou ji Prazdroj využívá na maximum. Obliba prémiového plzeňského ležáku neustále roste. Plzeňský Prazdroj proto do rozšíření varny investuje 280 milionů korun. Po dokončení všech prací letos v květnu se kapacita výroby prémiového ležáku zvýší o třetinu na více než 88 tisíc hektolitrů týdně a 3,5 milionu hektolitrů ročně.

Plzeňský Prazdroj nyní vyváží pivo do více než 50 zemí po celém světě a je největším exportérem českého piva. Zejména asijské trhy mají pro další zvyšování exportu velký potenciál. „Prémiovému ležáku se dobře daří zejména v Koreji, kde se jeho prodej meziročně zvýšil o 40 %,“ uvádí marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Grant McKenzie. Česká pivní ikona je oblíbená i v Japonsku a v dalších asijských zemích.

Tankový Pilsner Urquell v zahraničí

Publikováno:před 13 dnyZdroj:České nápoje

Milovníci tankového prémiového piva Pilsner Urquell si na své přijdou nejen v pivnicích a restauracích v Česku. V celkem devíti evropských zemích dohromady funguje již 88 tankových hospod a restaurací, které špičkový plzeňský ležák nabízejí. „Další tankovny budou přibývat i v následujících měsících,“ potvrzuje obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Nejvíce tankoven s ležákem Pilsner Urquell je na Slovensku – 42. Na tankový ležák lze zajít nejen v Bratislavě, ale i v řadě jiných měst – namátkou třeba v Košicích, Žilině, Popradu, Nitře, Trnavě, Trenčíně, Prešově nebo Piešťanech.

Na druhém místě je Velká Británie s celkem sedmnácti tankovnami, další dvě jsou v sousedním Irsku. Tankový Pilsner Urquell nabízí zejména hospody v Londýně, kde jich je hned devět. Další jsou například v Manchesteru, Liverpoolu, Leedsu nebo Edinburghu, obě irské pak v Dublinu. V Německu je sedm tankoven a to v Berlíně a Hamburgu, pět jich je v Rakousku (Vídeň a Graz) a Polsku (Varšava, Wroclav a Krakov). Další jsou pak v Itálii, Švédku a Maďarsku.

Export tankového piva do zahraničí zahájil Plzeňský Prazdroj již v roce 2009. Tehdy byly založeny první dvě tankovny nabízející Pilsner Urquell, a to v Bratislavě a ve Vídni.

Nad kvalitou piva v zahraničních tankovnách bdí tým plzeňských sládků. Na poslední inspekční cestě byl nedávno ve Velké Británii starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. „Britové jsou zvyklí zejména na svrchně kvašené pivo podávané téměř bez pěny. Žádají ale nové a zajímavé chutě a náš ležák čepovaný z tanku na jeden zátah s bohatou mokrou pěnu na povrchu je zde stále populárnější. Naše tankovny jsou téměř bez ustání v obležení hostů, což platí i pro další země,“ říká Václav Berka.

Tankové restaurace Pilsner Urquell mimo ČR



Maďarsko


1 Budapešť Anker’t Paulay Ede u.33
2 Budapešť Anker Anker Koz 1-3

Irsko


3 Dublin The Bridge 1859 13 Ballsbridge Terrace
4 Dublin Lemon and Duke 1 Royal Hibernian Way

Itálie


5 Řím Scholars Lounge Via del Plebiscito 101
6 Milan Cheers pub Via Casoretto 8
7 Bovoleno VR Bar San Pierino Via S.Pierino 70
8 Modena Mr Brown Via dei Gallucci 3

Německo


9 Berlín Klunkerkranich Karl Marx – Strasse 66
10 Berlín Stock und Stein Wuhlischstasse 43
11 Berlín Kohlenquelle Bezirk Pankow
12 Berlín Inselgarten Alt Treptow 6
13 Berlín Tanta Lizbeth Bezirk Friedrichshain Kreuzberg
14 Berlín Birgit und Bier Schleusenufer 3
15 Hamburk Wald Grossneumarkt

Polsko


16 Varšava Bohemia Jana Pawla 11 23
17 Varšava Ceska Chmielna 35
18 Varšava Aioli Mini Plac Konstytucji 5
19 Varšava Ceska Swidnicka 8A
20 Krakov The Tank bar Meiselsa 18

Rakousko


21 Vídeň Wirtshaus Sattel Freyung 6
22 Vídeň The Brickmakers Ale Zieglergasse 42
23 Vídeň It’s all about the meat Baby Franz Josef – Kai 3
24 Vídeň Badeschiff Donaukanal
25 Graz Propeller Zinzendorfgasse 17

Slovensko


26 Košice Pilsner Urquell Pub Námestie Osloboditel´ov 1
27 Košice Pub u Kohuta Hrnčiarska 23
28 Bratislava Orim Restaurant Saratovská 10/A
29 Bratislava Reštaurácia Alfa 1 Jiráskova 1
30 Bratislava U Smädného Mnícha Ľudovíta Fullu 1, Karlova Ves
31 Bratislava Hostinec U Deda Zálužická 49
32 Bratislava Kolkovna Restaurants River Park Dvořákovo nábrežie 10
33 Bratislava Piváreň U Bizóna Hraničná 825/2
34 Bratislava Kolkovna Eurovea Pribinova 8
35 Bratislava Mamut Pub Ferienčíkova 2372/13
36 Bratislava Randal Karpatská 3089/2
37 Bratislava Knajpa Černockého 2256/2
38 Nitra Irish Times Pub Kupecká 12
39 L. Mikuláš Route 66 Garbiarska 627
40 Trnava Piváreň Pilsner Urquell Šafárikova 16
41 Trnava Reštaurácia Relax Starohájska 6868/10
42 Senica Pivný Bar – Ag Play Janka Kráľa 727
43 Banská Bystrica Pilsner Restaurant Námestie SNP 17
44 Banská Bystrica U Richtára Námestie SNP 11
45 Malacky Plzeňská Reštaurácia Jesenského 3
46 Topoľčany Hospůdka u Švejka Nám. M. R. Štefánika 2/5
47 Nové Zámky Chilli Pub Svetozára Hurbana Vajanského 74
48 Galanta Piváreň Oáza Z. Kodálya 784/1
49 Prievidza Miki Bar – Pivárska Bašta Stavbárov 13
50 Prievidza Piano Club Energetikov 193/29C
51 Poprad Pizzeria Utopia Dostojevského
52 Poprad Piváreň a Reštaurácia Hodovňa 1. mája 215/5
53 Senec Country Saloon Slnečné jazerá – sever 2467
54 Š. Pleso Hotel Toliar Štrbské Pleso 21
55 Žilina Plzenská reštaurácia & pivárium Mariánske námestie 2
56 Partizánske UniSport Nitrianska 13
57 Trenčín Fontaine D´OR TN Štúrovo námestie 133/18
58 Trenčín Boston Pub Zlatovská 2175/20
59 Šamorín Koliba Dubová, Čilistov
60 Bojnice Piváreň Meridiana Prievidzská cesta 55
61 Bojnice Piváreň Meridiana 2 Prievidzská 1241/55
62 Piešťany Piváreň u Páva Sad A. Kmeťa 1806/9
63 Piešťany Piváreň u Čiernej pani Teplická 2283/44
64 Hlohovec Piváreň na Rinku Mútne 169
65 Zvolen Piváreň West E. P. Voljanského 1
66 Podhájska Gazdovský Dvor Termálna
67 Pezinok Charlie Urquell Pub Radničné námestie 4651/1

Švédsko


68 Stokholm Bar Central Skanegatan 83
69 Stokholm Bar Central Birger Jarlsgatan 41
70 Stokholm Ile Roi Usine Fleminggatan 7
71 Gothenburg Gyllene Prag Sveagatan 25

Velká Británie

72 Londýn White Horse 1-3 Parson’s Green
73 Londýn Strongroom 120 -124 Curtain Road
74 Londýn Draft House 14-15 Seething Lane
75 Londýn Draft House Chancery Lane
76 Londýn Draft House Old Street
77 Londýn Globe Moorgate
78 Londýn The Duck and Rice 90 Berwick Street
79 Londýn Pergola 5 Kingdom St,
80 Londýn Galvin Hop 35 Spital Square
81 Cambridge Grain and Hop 69-76 Regent Street
82 Leeds Headrow House Bramley’s Yard 19
83 York Star in the City Station Road
84 Manchester Albert Schloss 27 Peter Street
85 Manchester The Smokehouse and Cellar Lloyd Street
86 Manchester Cooper Hall Dale Street
87 Liverpool Porky’s Ski Hütte A 5038
88 Edinburgh Brewhemia 1A Market Street

Prazdroj i letos ekonomicky úspěšný

Publikováno:před 30 dnyZdroj:České nápoje

Investice do české pivní kultury i rozvoje pivovarů, rozšíření nabídky o nové nápoje, péče o tradiční české značky a zároveň pokračující péče o zaměstnance a kvalitu života lidí v okolí pivovarů. To vše přispívá k úspěchu Plzeňského Prazdroje, který opakovaně vylepšil své ekonomické výsledky a znovu potvrdil pozici mezi největšími daňovými plátci v zemi.

Společnost navázala na trend z předchozích let a v uplynulém fiskálním roce (1. 4. 2016 – 31. 3. 2017) zvýšila objem svých prodejů jak na domácím trhu, tak i v zahraničí. „Za posílením objemu loňských prodejů, kdy celková výroba piva Plzeňského Prazdroje stoupla meziročně o 5,7 procenta, stojí zejména rostoucí zájem o tradiční české ležáky, hlavně o Pilsner Urquell. Výrazně vzrostl zájem i o Velkopopovického Kozla 11 nebo Radegast Ryze hořkou 12 a na oblibě získává také Gambrinus Plná 12. Prodeje společnosti šly v loňském roce nahoru také díky rostoucí popularitě nealkoholického Birellu, a to zejména jeho ochucených variant,“ komentuje obchodní výsledky generální ředitel Plzeňského Prazdroje Grant Liversage.

Plzeňský Prazdroj dosáhl za poslední účetní období, končící 31. březnem 2017, obratu téměř 16 mld. korun (tj. o 1,2 mld. korun více než v předchozím fiskálním roce), zvýšil svůj zisk před zdaněním na 4,8 mld. korun (tj. o 1,1 mld. korun). Na přímých i nepřímých daních zaplatil 5 mld. korun*, což je o 0,2 mld. korun více než v předchozím fiskálním roce. Společnost se dlouhodobě řadí mezi patnáct největších daňových plátců v zemi.

Plzeňský Prazdroj je tak významnou součástí české ekonomiky i jejího růstu. „V našich pivovarech pracuje 2 tisíce lidí a přes dalších 20 tisíc pracovních míst vytváříme nepřímo u našich dodavatelů a obchodních partnerů. Díky našemu společnému úsilí se nám podařilo zvýšit prodeje piva i ekonomické ukazatele. Těší nás tak, že patříme k největším přispěvatelům do státního rozpočtu, díky čemuž pozitivně ovlivňujeme české hospodářství i život v zemi,“ říká Grant Liversage.

O svůj úspěch se Plzeňský Prazdroj dělí se svým okolím. „Firma, která chce být dlouhodobě úspěšná, musí být nejen dobrým zaměstnavatelem, ale i dobrým sousedem. Proto je společenská odpovědnost přirozenou součástí našeho přístupu k podnikání a velice nás těší a zavazuje, že náš přístup byl opět oceněn Zlatým certifikátem za strategii trvale udržitelného rozvoje v kategorii TOP odpovědná velká firma,“ doplňuje Grant Liversage.

A Plzeňský Prazdroj chce pokračovat v úspěšném působení nejen na českém trhu i nadále. V roce 2017 tak zahájil realizaci investice do rozšíření výroby ležáku Pilsner Urquell. Kapacita varny Pilsner Urquell se zvýší na 3,5 mil hl/rok, což je zhruba navýšení o třetinu. Aktuálně probíhají práce jak na rozšíření varny, tak na dostavbě potřebných cylindrokonických tanků. Do provozu by měly být nové části uvedeny v dubnu 2018. Celkem by se měla investice do rozšíření kapacity výroby Pilsner Urquell pohybovat kolem 11 milionů EUR. Hlavní cílem rozšíření kapacity varny Pilsner Urquell je využití potenciálu piva Pilsner Urquell pro export zejména na asijské trhy.

Lahve Pilsner Urquell pro Centrum Paraple vynesla 1 683 145 korun

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Letošní šestý ročník charitativní aukce designových lahví Pilsner Urquell pro Centrum Paraple vynesl lidem, kteří se následkem nemoci či zranění ocitli na vozíku, celkem 1 683 145 korun. Nejdražší originální kousek podle návrhu uměleckého ředitele sklárny Moser Lukáše Jabůrka byl tento rok vydražen za 250 000 korun.

Dražba uměleckých pivních lahví je tradičním předvánočním projektem značky Pilsner Urquell na pomoc Centru Paraple. Letošní, v pořadí již šestá aukce, proběhla 13. prosince. V aukci se vydražilo celkem deset lahví z originální edice k 175. výročí uvaření první várky plzeňského ležáku. Každá z vydražených lahví má zcela unikátní design, který symbolizuje jednotlivý milník v bohaté historii piva Pilsner Urquell. Lahev získalo deset dražitelů, kteří nabídli nejvyšší cenu. Hodnota nejdražší lahve se tak vyšplhala na rekordních 250 tisíc korun.

Celý výtěžek aukce jako již tradičně putuje na konto Centra Paraple, které pomáhá lidem s poškozením míchy. „Mám velkou radost, že dobrý nápad Plzeňského Prazdroje se už 6 let setkává s takovým úspěchem. Dražba krásných pivních lahví Pilsner Urquell letos Parapleti přinesla peníze na sportovní pomůcky a na mzdy asistentů, kteří jsou po ruce, když našim klientům chybí vlastní síly. Výsledek – 1 683 145 korun je pro nás skvělá zpráva, děkujeme!,” říká Zdeněk Svěrák, zakladatel Centra Paraple.

Autorem letošní kolekce lahví je umělecký ředitel sklárny Moser Lukáš Jabůrek. Spojení s Moserem přitom není náhodné – přední česká sklárna slaví v tomto roce také výročí, na trhu působí už 160 let. Taje rukodělného zpracování skla si tu mistři skláři předávají po generace. Speciální edice pivních lahví tak spojuje nejen významné tuzemské značky, ale symbolizuje také jejich hodnoty: úctu k tradici, perfektnímu řemeslu a vysoké kvalitě, díky nimž se české pivo i sklo staly proslulými po celém světě. „Za výrobou aukčních lahví jsou desítky hodin ruční práce, ať už u pece se sklovinou při teplotě 1150 °C, u vydlabávání dřevěných forem nebo ručního broušení dekoru symbolizujícího sladovnický ječmen,“ popisuje Lukáš Jabůrek. Jedna z vydražených aukčních lahví je k vidění v pražském showroomu sklárny Moser v ulici Na Příkopě.

Cílem projektu je vydražit lahve, a poskytnout tak finanční prostředky pro Centrum Paraple, které pomáhá lidem na vozíku s poškozením míchy následkem úrazu nebo onemocnění. Pilsner Urquell přitom sází nejen na předávání těch nejlepších zkušeností, dovedností i tradic, které dávají vzniknout unikátním a kvalitním produktům, které nás reprezentují doma i v zahraničí, ale i na tu nejlepší tradici pomáhat a být solidární k těm, kteří to potřebují. „Tradici pomáhat potřebným v předvánoční době začali v našem pivovaru už jeho zakladatelé, plzeňští právováreční měšťané. Tento zvyk zůstal v pivovaru zachován a my na něj takto opět navazujeme. Všem účastníkům dobročinné dražby bychom chtěli srdečně poděkovat. Velice nás těší, že můžeme tímto způsobem již pošesté pomoci lidem, kteří se dostali do těžké životní situace,“ uvedl Grant McKenzie, marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje.

Výtěžek aukce designových pivních využije Centrum Paraple na nákup terapeutických a sportovních pomůcek, jako je nový motomed, speciální kolo pro vozíčkáře handbike, lyže monoski nebo vozík na tanec. Část získaných finančních prostředků použije na mzdy osobních asistentů, kteří pomáhají klientům Paraplete v průběhu jejich sociálně rehabilitačního pobytu při všech běžných denních činnostech – s hygienou, oblékáním, přesuny a doprovázejí je při všech aktivitách. V Centru Paraple se střídají v nepřetržité 24 hodinové službě.

Noví majitelé lahví budou na začátku příštího roku pozváni do pivovaru, kde jim budou jejich lahve slavnostně předány. Zde si také pod vedením staršího obchodního sládka Václava Berky budou moci do nich sami načepovat pivo a vychutnat si plzeňský ležák v té nejlepší kvalitě.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.16.01.2018 16:04428