Historie a současnost pivovaru Nymburk

První nepřímou zmínku o vaření piva Nymburce obsahuje listina krále Jana Lucemburského z 26.prosince 1327, kterou král navrací městu, některá privilegia, jež shořela a byla zničena v námi blíže neznámé době při přepadu města zemským škůdcem Janem z Biberštejna. Jedním z těchto privilegií je i vysazení tzv. práva mílového. Mílové právo bylo výsadou, která umožňovala městu udržovat si své monopolní postavení ve výrobě piva a zakazovala komukoliv jinému v okruhu jedné míle kolem města šenkovat nebo vařit pivo či jiné nápoje bez souhlasu městské rady (staročeská míle měla asi 11,25 km).
Třicetiletá válka značně poškodila hospodářství nejen zemí českých, ale i celé Evropy. Tento proces se samozřejmě nevyhnul ani pivovarnictví. V době, kdy nebylo obilí ani na základní potraviny, těžko mohl někdo ve větší míře vařit pivo. Se stejnou situací se setkáváme také v Nymburce.
Krátce před třicetiletou válkou proběhla celková reorganizace městského pivovarnictví. Ostrým konkurenčním bojem vytlačila levná venkovská piva své městské protivníky z jejich původních domén. pivovarTo mělo za následek rušení malých soukromých pivovarů ve městě a vznik jednoho společného pivovaru, pivovaru obecního.
S účinností od 1. ledna 1785 byl ustanoven Měšťanský pivovar, jehož řídil Měšťansky výbor právovárečný, který také rozhodoval o tom, komu bude pivovar pronajat. Nájemce obvykle získal pivovar se sladovnou na dobu čtyř let za 1 300 zlatých, přičemž musel každý rok zaplatit navíc královský ordinární i extraordinární tác.
Měšťanský výbor právovárečný, vědom si svých práv i finančního profitu, bránil dovozu cizího piva do Nymburka. Konkurence levnějšího piva z panských pivovarů v Dymokurech, Kovanicích, Lysé nad Labem, Poděbradech a Ronově (drive zámek a sídlo Novoronovského panství, dnes místní část Hrubého Jeseníka) znamenala pro nymburské právovárečné měšťany nejen snížení zisků, ale také hrozbu do budoucna, že nebudou moci takový příval zastavit a dojde k ohrožení vlastního městského trhu. K prvním pokusům o přetržení staletého monopolního odbytu nymburského piva ve městě došlo ve dvacátých letech 19. století, kdy si důstojníci nově zřízené remontní stanice, jejichž kasárna byla na Rejdišti, vymohli, že ve vojenském výčepu Karla Libotovského mohou být čepována i cizí piva. Definitivní prolomení městského trhu nastalo v lednu 1847, kdy magistrát povolil dovoz cizího piva do města, a to pouze s jednou podmínkou: pivo musí být chutné. 0 necelých padesát let později došlo k prvním jednáním o zrušení měšťanského pivovaru, který ve vleku Měšťanského výboru právovárečného pozbyl veškerou konkurenceschopnost, a založení nové akciové společnosti Nymburský pivovar.
Nymburský pivovar s.r.o...jelikož sládek p. Čeněk Ruck I. listopadu 1895 pivovar pivovarvárečenstva odevzdati zamýšlí a od dalšího ustupuje, aby se pivovar převzal do vlastni režie. K tomu cíli, aby poněkud rekonstruován býti mohl, aby se vypsala subskripce na 250 várečních podílů po 400 zlatých, což rovná se kapitálu 100 000 zlatých.
Zprávy o jednání o rozšíření pivováru dosud měšťanstvu právovárečenskému v Nymburce patřícím 14. července 1894
V červenci roku 1894 začaly přípravy k vytvoření akciové společnosti Nymburský pivovar. Jak se můžeme dočíst výše ze zprávy o jednání o rozšíření pivovaru dosud měšťanstvu právovárečenskému v Nymburce patřícím, první kroky vedly k vypsání 250 várečných podílů po 400 zlatých. Někdy na počátku roku 1895 navrhl nymburský advokát a významný regionální politik JUDr. Václav Krouský, aby byl nymbursky pivovar přeměněn na společnost s ručením omezením. To se stalo a výnosem c. a k. krajského soudu v Mladé Boleslavi č. 2064 ze dne 29. dubna 1895 byl konstituován Nymbursky pivovar, s. r. o.
Od této doby můžeme počítat novou éru nymburského pivovarnictví. Hned první sezónu, kdy pracoval nový pivovar již sám, byl dosažen výstav 21 075 hl. Stoupající křivka výroby nymburského piva nutně znamenala potřebu rozšířit exportní možnosti. Díky dravé a agresivní politice správního výboru došlo k tomu, že nymburské pivo odebírala značná část hostinců v regionu. Finanční těžkosti hostinských i prozíravá obchodní politika pivovaru přispěla k tomu, že samotný pivovar se stal majitelem několika desítek hostinců.
Úspěšné a slibné začátky moderního pivovarnictví v Nymburce přetrhlo vypuknutí 1. světové války. Rekvírování ječmene pro potřebu armády spolu s nedostatkem chmele a sladu způsobilo snad největší pokles výroby piva v celé několika staleté historii nymburského pivovarnictví. V kampani 1916 až 1917 činil výstav piva 600 hl, což při srovnání s předválečnou produkcí o objemu 25 000 hl a více působí skutečně děsivě. pivovarTeprve v roce 1925 se množství vyrobeného piva ustálilo na své předválečné hodnotě. Kolem roku 1927 po zvýšení odbytu a po seznání, že třicet let staré stroje již plně nevyhovují, přistoupila správní rada k renovaci strojů a zařízení. Toto úsilí bylo korunováno úspěchem a v obchodním roce 1928 až 1929 byla poprvé překročena hranice 30 000 vyrobených hl piva za rok. V roce 1931 se podařil představenstvu nymburského pivovaru brilantní tah, když zřídil v Kolíně stáčírnu piva, ve které se za první rok činnosti stočilo 1 695 hl.
Můžeme-li posoudit na základě dokumentů dopad hospodářské krize v letech 1929 až 1933 na výrobu piva v Nymburce, shledáme jen nepatrný pokles. Jestliže celkový pokles výroby piva v celostátním průměru činil v letech 1932 až 1933, tedy v období vyvrcholení krize, řádově 10 %, v Nymburce se jednalo o pouhých 4,4 %. A to také o něčem svědčí.Dalo by se říct, že nymburské pivovarnictví vyšlo z hospodářské krize vítězně, protože jestliže v roce 1927 uvádí Státní úřad statistický náš pivovar, pokud se týče výroby piva, na 69.místě z 331 pivovarů, v roce 1935 to je již 47. místo mezi 320 pivovary a v roce 1937 48. místo z 309 činných pivovarů.
Druhá světová válka znamenala, ostatně jako každá jiná, hrubé zásahy do pivovarnického podnikání. Již v listopadu 1939 bylo vyhlášeno omezení stupňovitosti piva, které po několika dílčích změnách vyústilo v nařízení, že od 2. června 1940 se nesmí vyrábět pivo nad 8° a celková roční produkce piva nesmí přesáhnout 80 % předválečné výroby. V podobném duchu byly i další restriktivní pivovaropatření říšského protektorátního ministerstva hospodaření. Po skončení války se pivovar dostal v rámci znárodnění do národní správy. Funkci správce vykonával až do komunistického puče v únoru 1948 František Hrabal, otec světoznámého spisovatele Bohumila Hrabala, který v Nymburce také prožil dětství.
Od roku 1948 se stal pivovar nejdříve součástí sdružení místních podniků a posléze byl začleněn do Polabských pivovarů Kolín, n. p. Ani toto uspořádání netrvalo dlouho, protože po několika měsících byl založen národní podnik Nymburské pivovary, který sdružoval pivovary v Nymburce, Dobrovicích, Dymokurech, Brandýse nad Labem a Mělníce.
V roce 1955, kdy se stávající uspořádání ukázalo jako nevýhodné, přešel pivovar opět do Polabských pivovarů Kolín. Své pevné a stale místo v československém pivovarnictví dostal pivovar Nymburk v roce 1958, kdy se stal součástí Středočeských pivovarů n. p. Velké Popovice. V rámci tohoto sdružení poprvé překročil vystav piva v 60. letech hladinu 50 000 hl za rok a v roce 1975 jubilejních 100 000 hl. Během společenských a hospodářských změn na konci osmdesátých let došlo také k reorganizaci n. p. Pivovary Velké Popovice do Pivovarů V. Popovice, s. p.
Po roce 1989 se stal nymburský pivovar součástí skupiny Pivovary Bohemia, a. s., Praha. Tato akciová společnost sdružovala kromě nymburského pivovaru také pivovary Podkováň, Kutná Hora, Benešov, sodovkárnu Příbram a stáčírnu a sladovnu Kralupy nad Vltavou.
V současné době je Pivovar Nymburk spol. s r.o. zcela samostatný a je členem svazu malých nezávislých pivovarů.
Zdroj:Stránky 'Postžinského pivovaru Nymburk' 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Nymburk

Kdy:celoročně dle dohodyObec:NymburkZdroj:Postřižinský pivovar NymburkPostřižinský

Vítáme Vás v Pivovaru Nymburk, který byl založen v roce 1895. Původní objem výroby byl 10 – 35.000 hl a to až do roku 1958, tedy víc jak 60 let. Hranice 100.000 hl bylo dosaženo v roce 1972 a na této úrovni se výstav udržel 10 let. Od roku 1983 se po úpravě technologického postupu začal výstav rok od roku zvyšovat až k rekordnímu výstavu 177.165 hl v roce 1994. Dnes vyrábíme 150.000 hl, tedy asi 5ti násobek původního objemu.

Cena za exkurzi je 80 Kč za osobu a minimum je 10 osob, nebo 800 Kč na skupinu. Pro studenty je cena 50 Kč. Exkurze se domlouvají individuálně, nemáme žádné návštěvní hodiny.

Nejprve ale několik zásadních připomínek k exkurzi:
• V závodě je naprostý zákaz kouření!
• Během exkurze se ničeho nedotýkejte, část výroby je automatizovaná a zdánlivě klidný stroj se může dát do pohybu!
• Přidržujte se zábradlí a dívejte se před sebe na zem!
• Nedotýkejte se žádných vypínačů, klapek ani kohoutů – i dnes se pracuje a mohli byste ohrozit sebe i naše zaměstnance.

Exkurze dle dohody se sládkem valenta@postriziny.cz nebo na tel.č. 325 517 211

Aktualizováno: před rokem

Pivovarský den přilákal tisíce návštěvníků

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Nymburský deníkAutor:Ivana ŠmejdováPostřižinský

Pivovarský den je událostí číslo jedna na nymburské scéně. Letos přilákal několik tisíc návštěvníků po dvaadvacáté.

Celý den se v zahradě Pivovaru Nymburk hrálo, soutěžilo o super ceny, a hlavně ochutnávalo Postřižinské pivo. Lidé si užívali lahodný mok, občerstvení i atraktivní program. Odpoledne rozjel na plné pecky Děda Mládek Ilegal Band a krom dalších muzikantů nadchla publikum Ewa Farna. „Atmosféra je skvělá! Nedá se popsat, musí se zažít," shodovali se Nymburáci, Hradečáci a všichni, koho se Nymburský deník zeptal.

Blíží se slavnosti Postřižinského piva

Publikováno:před 16 dnyZdroj:Novinky.czAutor:Tereza VyhnálkováPostřižinský

Mezi regionální události roku patří červnový Den Postřižinského piva v Pivovaru Nymburk. Slavnost v malebném pivovaru na břehu řeky Labe se tradičně koná třetí červnovou sobotu, tentokrát 17. června. Těšit se můžete na Ewu Farnou, Wanastovi vjecy revival a další kapely.

Pivní oslavy vypuknou už v devět hodin ráno. „Postřižinský den je pro nás každoroční červnovou tradicí. Letos Pivovar Nymburk slaví 122. výročí od svého založení. V dopoledních hodinách zájemcům odkryjeme výrobní proces a ukážeme, jak a kde se vaří pivo. Na odpoledne pak máme zdarma přístupný hudební program s vybranými hvězdami. Oslavujeme tím zejména dobré pivo a začátek léta. Čepovat se určitě budou jak světlá piva, tak i polotmavý Něžný Barbar, nebo naše speciální Čokoládové tmavé pivo,” uvedl Jan Benák, obchodní manažer Pivovaru Nymburk.

Hlavní hvězdou letošního programu bude Ewa Farna, ale těšit se můžete třeba i na Wanastovi vjecy revival, či Děda Mládek Illegal Band. Nabitý program bude moderovat zpěvačka Heidi Janků, a to až do devatenácti hodin.

Program je promyšlený tak, aby se na akci nenudili dospělí ani děti. Na místě bude připraveno mnoho her a soutěží o zajímavé výhry. Zájemci si budou moci vyzkoušet jízdu na motorovém člunu, projet se parním vlakem, nebo se osvěžit ve vagónu Bixovna.

Můžete přijet samozřejmě autem. Pokud však budete chtít požívat alkoholické nápoje, dobře vám poslouží například lokomotiva Líza, která bude vyjíždět ze stanic Lysá nad Labem a Poděbrad. Vstup je jako každý rok zcela zdarma.

První navigace od Mapy.cz. Celá zdarma a s turistickými podklady offline. Stahujte, než vyrazíte na výlet.

Pivovar uvaří více piva, dostavěl nové sklepy

Publikováno:před měsícemZdroj:Nymburský deníkAutor:Miroslav JilemnickýPostřižinský

V minulosti se v této části pivovaru stáčely sudy. Pak byly prostory nevyužité. Od března fungují jako nové oddělení ležáckého sklepa. Pivovar tak zhruba o desetinu navýší svůj výstav piva. Za rok uvaří namísto stávajících 150 tisíc hektolitrů přibližně 170 tisíc. Do celé stavebně náročné akce investoval více než 3 miliony korun.

Pivovar si výstavbou nového oddělení ležáckého sklepa pomohl v situaci, kdy hledal možnosti, jak zvýšit svoji produkci. „Celá akce byla uskutečněna z kapacitních důvodů. Bývalá stáčírna sudů byla nevyužitá, proto bylo rozhodnuto o této zásadní přestavbě. V nových sklepích je instalováno sedm nových tanků s kapacitou 290 hektolitrů a jeden s kapacitou 200 hektolitrů. Kvůli jejich usazení byla demontována i střecha," popisuje zásadní stavební úpravy Jan Benák z marketingového oddělení pivovaru.

Podle podsládka Karla Lövenhöfera je sklepení využíváno od začátku března. "Díky novým ocelovým tankům je možné navýšit výstav piva zhruba o 10 procent," konstatoval Lövenhöfer. Což je v konkrétních číslech nárůst o více než 17 tisíc hektolitrů ročně.

Pivovar rozšiřuje také své exportní možnosti. Například v sousedním Maďarsku, kde byla nedávno otevřena nová postřižinská pivnice ve městě Pécs. "Jsou tam velcí příznivci jak našeho piva, tak Bohumila Hrabala. Právě přes jeho jméno je o naše pivo v Maďarsku velký zájem," uvedl Lukáš Trejbal z obchodního oddělení.

EXPRES NAPOSLEDY PŘED PAUZOU
Pivovar připravuje také tradiční akce pro své příznivce. Už tuto sobotu vyjede pravděpodobně na několik let naposledy vyhlášený Postřižinský expres tažený parní lokomotivou. Už léta zve na celodenní výlety do různých koutů země, přičemž ve vlaku hraje hudba, teče pivo a pro děti jsou připraveny i nealkoholické nápoje.

Letos se vlak vydá přes Městec Králové a Chlumec nad Cidlinou do Lázní Bělohrad. Vracet se bude přes Lomnici nad Popelkou a Jičín. "Bude to zřejmě naposledy do roku 2020. Finančně i organizačně je čím dál těžší podobné akce na železnici zajistit," konstatoval Jan Benák. Není také jasné, zda tažnou parní lokomotivou bude i letos oblíbená Líza. "Byla v dlouhodobé opravě. Pokud se ji do soboty nepodaří zprovoznit, je připravena náhradní parní lokomotiva," ujistil zástupce pivovaru. Jízdenky jsou k dispozici v pokladně na hlavním nádraží i v expedici v pivovaru.

V plném proudu jsou také přípravy na nejmasovější pivovarskou akci roku, tedy Den otevřených dveří s tradičním kulturním programem, sérií hudebních vystoupení a překvapením v podobě piva vyrobeného pro tento den. Pravidelně prochází třetí červnovou sobotu branami pivovaru každoročně tisíce lidí. Letos akce vychází na 17. června. "Zatím můžeme prozradit, že letos by měla být hlavní hvězdou Ewa Farna, o dalších známých jménech se jedná," řekl Jan Benák.

Na devatenáctém Hrabalově Kersku teklo Postřižinské pivo

Publikováno:před měsícemZdroj:Novinky.czAutor:Jan ŘehounekPostřižinský

Ve znamení padesáti let od natočení filmu Ostře sledované vlaky a dvacátého výročí úmrtí autora jeho předlohy Bohumila Hrabala se uskutečnilo v sobotu 20. května již 19. Hrabalovo Kersko.

Jeho hlavními pořadateli jsou Klub čtenářů Bohumila Hrabala, Městská knihovna v Nymburce a Lesní ateliér Kuba v Kersku, za přispění města Nymburk, Středočeského kraje, Pivovaru Nymburk, obce Hradištko, NKC Nymburk a Vlastivědného muzea v Nymburce.

I přes varování meteorologů o možném dešti, a dokonce i krupobití přicházejícím z Bavorska, se o desáté hodině sešla velká skupina nadšenců u Svatojosefského pramene k procházce Kerskem, po místech, která měl Bohumil Hrabal rád. Ve stejnou dobu odjížděl z Nymburka po Hrabalově cyklostezce osmdesátičlenný peleton cyklojízdy do Kerska a z přístavu pod nymburskými hradbami vyplula loď Blanice s dalším houfem lidí.

Všichni se pak sešli spolu s dalšími stovkami lidí z celé republiky, mezi nimiž byli i hosté z Polska a Slovenska, o 13. hodině na zahradě Lesního ateliéru Kuba v Kersku, kde už vyhrávala kapela Tojo Band a bylo roztočené Postřižinské pivo.

Divadelní spolek Hálek sehrál epizodu s erotickými hrátkami pana výpravčího Hubičky, dokonce i s razítkováním, z Ostře sledovaných vlaků.

Mezi hosty, kteří se vystřídali na jevišti se vzpomínkami na natáčení „Vlaků“ a na jejich autora byli kameraman Menzelových filmů Jaromír Šofr, představitel Miloše Hrmy Václav Neckář, herci Petr Brukner (Slavnosti sněženek, Obsluhoval jsem anglického krále…) a Pavel Nový (Obsluhoval jsem anglického krále…) a sochař Aleš Hnízdil, autor výtvarné podoby pomníku na hrobě rodiny Hrabalovy v Hradištku.

Došlo i na křest knihy vzpomínek přátel Bohumila Hrabala a putování po místních pozoruhodnostech Kerskem ve stopách Bohumila Hrabala, jejímž kmotrem se stal prof. Pavel Pafko, a knihy slovenského spisovatele Petera Pačaje Na haličskom moste sa netancuje (s hrabalovskou tematikou).

Vyvrcholením programu bylo bezesporu několik písniček Václava Neckáře a jeho bratra Jana.

Po celý den si zájemci mohli prohlédnout výstavu koláží Petra Bruknera Blízká setkání třetího druhu aneb Prznění klasiků v galerii Lesního ateliéru Kuba. Tři z jeho obrázků byly vydraženy. Při vyvolávací ceně 1000 korun za jeden vynesla dražba rovných 10 000 Kč, které se staly základem pro pořízení kerského Poetikomatu (zvukové zařízení k přehrávání textů z hrabalovských audioknih).

Cyklootvírák zve milovníky hospůdek a bicyklů do Polabí

Publikováno:před měsícemZdroj:Novinky.czAutor:Tereza VyhnálkováPostřižinský

Už po sedmé připravil Pivovar Nymburk pro všechny milovníky Postřižinských hospůdek a jízdních kol oblíbenou akci s názvem Postřižinský Cyklootvírák. Jarní výlet se bude konat v sobotu 6. května. Přijeďte odstartovat sezónou pivních zahrádek spolu s cyklistickou.

Sobotní akce začíná pozvolna kolem půl desáté dopolední. Sraz cyklistů je přímo v areálu Pivovaru Nymburk. Cyklisté budou startovat podle svých preferencí zhruba od 10 do 12 hodin.

Všichni zúčastnění obdrží památeční samolepku a startovní pivní tácek, na který budou na jednotlivých zastávkách sbírat razítka. Za posbíraná razítka nakonec v cíli získají malou pozornost.

Okruh Cyklootvíráku je precizně značený, rovinatý a nenáročný. Většinou vede po lesních a polních turistických cestách a cyklostezkách, v kratších úsecích i po silnici. Celková délka trasy měří kolem 41 kilometrů.

Vyrazit můžete sami, s přáteli, nebo i s dětmi. Vítán je každý, kdo má chuť šlápnout do pedálů a třeba i ochutnat Postřižinské nealko pivo s názvem Střízlík. Nemusíte se bát, trasa se dá zvládnout i na městském kole.

Přičemž bavit vás jistě budou i samotné plánované zastávky na občerstvení. Hned ta první a hlavní zastávka je v legendární Hájence v Kersku, kterou znáte díky filmu Slavnosti sněženek. Můžete si vybrat mezi kancem se šípkovou nebo se zelím, nicméně na výběr mají i menší jídla.

V cíli nebude chybět vynikající, již alkoholické, Postřižinské pivo a dobroty z grilu. Zájemci budou moci po domluvě ve vlastním stanu přenocovat na pozemku Pivovaru Nymburk.

V internetovém obchodě postrizinyshop.cz lze zakoupit tematické oblečení na kolo s logem „Postřižinské“.

Něžný Barbar z Nymburka je nejlepší pivní speciál pro letošní rok

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Nymburský deníkAutor:Lukáš TrejbalPostřižinský

Postřižinské pivo má stále větší úspěchy nejen v našem regionu. Neztratilo se ani v celorepublikové soutěži Cerevisia Specialis – Pivní speciál roku 2016

Mezi polotmavými a tmavými speciály vyhrál Něžný Barbar, Sváteční speciál obsadil třetí příčku v kategorii světlých speciálních piv.

Předání cen se uskutečnilo v Pivovarském domě v Praze, kde nad restaurací sídlí Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, garant celé soutěže. Tam se degustovalo (laické i odborné hodnocení) celkem 37 přihlášených piv z dvanácti pivovarů. To je v sedmém roce Cerevesia Specialis rekord.
„Za velmi významné považuji, že jsme se shodli na rostoucí kvalitě přihlášených pivních vzorků a vyloženě nepodařené pivo jsme vůbec nezaznamenali," uvedl předseda komise František Frantík.

Za nymburský pivovar převzal ocenění ředitel obchodního oddělení Ladislav Češpiva. „V této soutěži jsme již bodovali, velkou radost mám z letošních výsledků. Vzorky jsme dovezli, tak mohli všichni zúčastnění Něžného Barbara a Sváteční speciál v Pivovarském domě ochutnat," řekl spokojený Ladislav Češpiva.

Z pivovarů, které také bodovaly v soutěži speciálů, jmenujme například Rodinný pivovar Bernard nebo Pivovar Primátor.

„Soutěž zaznamenává trvale zvyšující se zájem pivovarů," připomněl Josef Vacl za organizátory soutěže. „Je důkazem toho, jak pivovarníci považují soutěže za účasti odborné i laické veřejnosti za prospěšné, protože nabízejí velmi cenné informace, jak jsou jejich piva hodnocena. A tím jen podtrhují smysl soutěže," doplnil Vacl.

Postřižinský Něžný Barbar již letos zaznamenal úspěch na Žatecké dočesné. Tam skončil v kategorii Speciální pivo polotmavé na druhém místě.

Sládkem roku 2016 se stal ten z nymburského pivovaru Bohumil Valenta!

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Nymburský deníkAutor:Miroslav JilemnickýPostřižinský

Prestižní ocenění získal zástupce nymburského pivovaru. Na výrazném vzestupu kvality nymburského piva se nemalou měrou podílí sládek Bohumil Valenta, který se pro letošní rok stal nejlepším sládkem v republice.

„Jsem v Nymburce osmým rokem a relativně pořád patřím k těm mladším sládkům. Proto jsem takové ocenění nečekal. Díval jsem se, kdo získal ocenění v minulých letech a jsem opravdu poctěn, v jaké jsem společnosti. V minulosti jej získali skuteční mistři v oboru, například sládek z pivovaru Bernard, nebo loni in memoriam pan Černohorský, který prošel několika pivovary, poslední a největší část strávil 
v únětickém pivovaru. Většinou ocenění získávali sládci z větších pivovarů," říká třiatřicetiletý Bohumil Valenta. Takové ocenění se nezískává každý den, i proto jsme se sešli v jeho kanceláři v pivovaru a nejen 
o nymburském pivu jsme si promluvili. Jelikož se známe už drahnou řádku let, nebudeme předstírat, že si při rozhovoru vykáme.

Předně velká gratulace. Myslím, že je to výsledek dobré reprezentace nejen pivovaru, ale i města Nymburk. Připomeňme, že za tvého působení vznikla v pivovaru některá nová piva, třeba polotmavý Něžný Barbar nebo Jubilejní ležák vzniklý jako připomínka 100. výročí narození Bohumila Hrabala. Kdo soutěž
 o nejlepšího sládka roku vyhlašuje?
Vyhlašuje to Sdružení přátel piva. Některé lidi 
z tohoto sdružení znám 
z potkávání se na různých soutěžních akcí kolem piva. Ale nikdy jsem jim nijak nepodlézal, ani je blíže neznám. Proto jsem byl překvapen, když mi telefonicky oznámili, že jsem získal takové ocenění. Stejně jako 
v případě piva se takové ocenění získá na základě nějaké nominace. Mé jméno údajně vyslovil jejich člen 
z Poděbrad a později se na něm ti další shodli. Není to o tom, kolik se prodá piva, není to v zásadě měřitelná věc. Je to jen o shodě názoru určité skupiny lidí.

Jako vždy zůstáváš podle mého trochu zbytečně skromný. Za tvého působení vozí nymburský pivovar každoročně 
z řady soutěží množství pohárů a ocenění. Tohle je podle mého názoru logické vyústění toho, jaká je nyní kvalita nymburského piva.
Abych to tedy uvedl trochu na pravou míru. Ve Sdružení přátel piva nejsou jen amatéři, řada z nich si doplnila i patřičné vzdělání. V té hodnotící komisi zasedl i prezident Svazu minipivovarů a lidé, kteří mají zkušenosti z degustací na různých soutěžích. Ale vybírala i řada lidí, kteří mají i jinou profesi a degustací piva se zabývají ve svém volném čase.

Kde se konalo vyhlášení soutěže?
Je to každý rok někde jinde, letos se slavnostní galavečer konal ve frýdlantském pivovaru.

Už jsme zmínili, že nymburský pivovar v posledních letech získává řadu ocenění za kvalitu svých piv. Myslíš si, že to je hlavní důvod tvého ocenění, nebo je za tím ještě něco jiného?
Měl jsem možnost se na tom galavečeru bavit s lidmi ze Sdružení přátel piva 
a podobné otázky jsem měl možnost jim položit. Ne že bych se ptal přímo, za co jsem to dostal, ale jelikož jsem viděl ten seznam dosavadních držitelů, tak jsem spíše očekával, že k podobnému titulu mohu přijít za 10, 20 let a ne teď. A oni mě ujistili, že už teď do skupiny těchto sládků patřím. Prý za těch necelých osm let se zlepšila pověst i kvalita nymburského piva, další ocenění přibývají, ale také se asi o 30 procent navýšil výstav. Takže tyto tři důvody mně byly zmíněny jako zdůvodnění, proč jsem byl takto oceněn.

Co se změnilo za dobu osmi let tvého působení v nymburském pivu? V čem je ten posun k větší kvalitě?
Těžká otázka. Já jsem stále nespokojen, to se o mně ví. Přemítám o tom často. Vždycky mi z toho vyjde, že největší vliv na kvalitu piva mají lidi, kteří ho dělají. Ne že by se vyměnili všichni zaměstnanci, i když personál se dost obměnil. Ale snad se změnil přístup zaměstnanců. A samozřejmě i technologicky jsme šli dopředu. Zlepšila se filtrace, proběhly úpravy na varně. Do dalších technologií se investuje. Rozšířil se ležácký sklep, o nové stáčecí lince se už psalo.

Vnímáš jako součást ocenění
i ten fakt, že za tvého působení vznikla v Nymburce nová piva? Něžný Barbar i Jubilejní ležák jsou tak trochu tvoje děti. A moc dobré děti…
Ano, na to jsem tak trochu zapomněl při vyjmenování těch důvodů, za něž jsem se stal nejlepším sládkem roku. Je tam i výslovně zmíněno, že za mého působení vzniklo pět nových druhů piv. Ale já chci zdůraznit, že to neberu jako ocenění pro sebe, ale pro celý pivovar.

Je to pro tebe i nějaký impulz pro další práci?
Určitě. Lidé si profesi sládka dost idealizují. Mají představu, že někde sedí 
a popíjí pivo. Ale ona je to především práce s lidmi, 
s vedoucími výroby, tedy 
i spousta problémů, komplikací, nepříjemností. Takovéhle ocenění je vždycky velká vzpruha do další práce.

Co tedy přes den děláš?
Kontroluji lidi, jestli jsou tam, kde mají být, stroje, jestli se točí, ventilátory, jestli chladí. Samozřejmě součástí mé práce a důležitou součástí je i ona degustace. Ale zdaleka to není jen o tom. Občas se někde něco rozbije, někdo nepřijde do práce, takže třeba z ranní obchůzky pivovaru je nakonec půldenní záležitost. Po x hodinách se teprve dostanu do kanceláře, kde mám 
i další administrativní povinnosti.

Když jsme spolu dělali rozhovor před sedmi lety krátce po tvém nástupu do pivovaru, svěřil jsi se, že sis nikdy neuvařil pivo doma. Ač to po tobě kamarádi mnohokrát chtěli. Změnilo se něco?
Stále odolávám. (smích). Pravdou je, že mám čím dál méně času, zaměstnávají mě už také mé dvě malé děti a koníčky, takže doma jsem pivo stále neuvařil. 
I když pivo je pochopitelně také můj koníček, ale stačí mi to v práci. Nechci se 
s tím pachtit ještě doma po večerech. Ale u jiných to velmi obdivuji, vím, kolik je to práce.

Také jsme se bavili o tom, že se snažíš jednotlivým várkám žehnat. Děláš to doteď?
To není o tom, že bych 
u každé jednotlivé várky stál s očima upřenýma 
k nebesům a žehnal jim. Pokaždé, když jsem na varně, i několikrát denně, ptám se vařiče, jestli je všechno 
v pořádku, koukám do kotle a snažím se provádět kontroly. Vaří se pět várek denně, takže samozřejmě nejsem u každé. Varna jede nonstop a já tu nejsem 24 hodin denně. Je nutné důvěřovat těm lidem, se kterými to dělám. A hlavně se to všechno ukáže vzápětí na spilce, zda všechno na varně bylo v pořádku. Když vidím na spilce, že to krásně kvasí, voní a dělá to kroužky, tak vím, že všechno je v pořádku. Spilka je první místo, kde se pozná, že je nějaký problém. Ať v surovinách nebo v technologii.

Je s tvým oceněním spojena 
i nějaká odměna?
Dostal jsem krásný pohár, který si ve své kanceláři vystavím, a diplom. Velmi příjemná je pípa na domácí točení piva s logem spolku 
a nápisem, že jsem sládkem roku 2016. Jinak jestli máš na mysli finanční odměnu, tak přímo s oceněním spojená není. Zda mě nějak pivovar ocení například prostřednictvím prémií na konci roku, to se uvidí.

Představ si hospodu, ve které je spousta píp a z každé teče jeden druh nymburského piva. V nabídce jsou všechny druhy. Jaké by sis objednal?
Ale to přece nejde, nechtěj to po mně… Opravdu bych mohl jen jedno? Já se většinou snažím ochutnat jich co nejvíc vzestupně podle stupňů. Kdybych si opravdu mohl dát jen jedno, tak bych preferoval něco nefiltrovaného. Asi bych si dal Hrabalův Jubilejní ležák. Je to trochu jiné pivo. I při anonymních degustačních soutěžích vybočuje z chuti, proto ani nezískává příliš ocenění. Je prostě jiné. Hořké. Na soutěžích degustují odborníci, ale i sládci. 
A podvědomě, jak je něco trochu vybočující, nedají to třeba na poslední, ale ani na první místo. Jinak jsou hospody, kde jednoznačně boduje a třeba i vytlačilo jinou značku cizího piva. Ale není to tak, že by válcovalo ostatní druhy.

Vím, že se dokonce uvažovalo o tom, že by měl Hrabalův ležák nahradit Francinovu dvanáctku. Je to reálné?
To určitě ne. Francinův ležák je momentálně naše nejúspěšnější pivo v zahraničí. I v tuzemsku má své zákazníky. Není důvod ho přestat dělat.
BOHUMIL VALENTA po absolvování VŠCHT nastoupil do společnosti Drinks Union, kde postupně působil v pivovarech Velké Březno a Kutná Hora (do tohoto města se i následně přestěhoval). V těchto pivovarech se tak měl možnost učit od dalších pivovarských mistrů, na které ze srdce rád vzpomíná. Po ovládnutí společnosti Drinks Union nadnárodním gigantem Heineken odešel pracovat do jeho současného působiště, pivovaru Nymburk, kde nastoupil možná jako nejmladší sládek v průmyslovém pivovaru vůbec (bylo mu 26 let) a pracuje zde již osmým rokem. Je ženatý a s manželkou Lenkou má dcerku Sofii a synka Bohumila, který je již pátým držitelem toho jména v rodině.

Nymburský pivovar umí vařit super pivo i pěstovat chmel. Byla druhá dočesná

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Nymburský deníkAutor:Ivana ŠmejdováPostřižinský

Na zahradě nymburského pivovaru proběhla v sobotu odpoledne druhá dočesná. Vloni vysazená chmelnice vydala letos výrazně větší úrodu. Přišla ji sklidit řada nadšenců, kteří si tím připomněli slavné chmelové brigády svého mládí nebo naopak zkusit prvně česat.

Postřižinská dočesná se stává jednou 
z tradičních, populárních akcí, které Pivovar Nymburk pořádá pro příznivce a milovníky Postřižinského piva. Sice se konala letos teprve podruhé, ale opětovně zaznamenala zájem veřejnosti. A to přes to, že v sobotu tou dobou probíhal v Poděbradech monstrózní festival Soundtrack, a přes to, že byl třicetistupňový hic.

Na chmelnici v zahradě pivovaru seděly kolem svých věrtelů na basách od piva party česáčů střední 
i mladé generace i celé rodiny s dětmi a poctivě otrhávaly zelené šištice ze stržených štoků. „Neházej tam to listí, nebo nám to kontrola u míry vysype!" ozývalo se z chmelnice. A u míry kontroloval sám ředitel Pavel Benák, když zrovna sám nečesal. „Letos sklidíme mnohem víc než vloni, chmelu se u nás daří. Ale rozšiřovat chmelnici nebudeme, k tomu nás nepřesvědčíte!" směje se Pavel Benák. Chmelnice založená vloni slouží totiž především jako ukázka pěstování chmele a je určená zejména pro školní a jiné exkurze.

Ovšem úroda dojde svého uplatnění, ze sklizeného chmele se bude stejně jako vloni vařit speciální várka. „Průběžně budu odnášet načesaný chmel do sklepa, kde jsou 2º Celsia, aby vydržel do pondělí, kdy půjde rovnou do várky. Přibližně koncem října si budou moct hospodští, kteří čepují Postřižinské pivo, objednat jeden i více soudků téhle speciální várky," říká sládek Bohumil Valenta.

Tak nejen sobotní česáči, ale všichni milovníci Postřižinského piva budou moct na podzim ochutnat pivo z nymburského chmele. A nebude ho málo, celkem se načesalo 28 věrtelů, což je tři a půl žoku. Je to tři
a půl krát víc než vloni, kdy se načesal žok jen jeden.

Všichni, kdo přišli na druhou Postřižinskou dočesnou, zažili pohodu, kterou podpořilo řízné pivo 
i živá muzika. Brigádníci odcházeli s intenzivním zážitkem a s pivem, které dostali za každý načesaný věrtel, jiní zvolili nevšední zážitek v podobě projížďky kabrio autobusem.

„Je to úžasná novodobá tradice. Jsem tu poprvé 
a jsem nadšený. Vyzývám všechny občany Nymburka, aby se příště zúčastnili dočesné taky. Měla by to být pro každého čest natrhat si chmel do piva, které tu máme a které je skvělé," vzkazuje Bronislav Kuba z Lesního ateliéru v Kersku.

Pivovar zažije druhou dočesnou z vlastní chmelnice

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Nymburský deníkAutor:Milena JínováPostřižinský

Druhá, a podle slov ředitele pivovaru Pavla Benáka plnohodnotná dočesná se koná v sobotu 27. srpna na nádvoří pivovaru

„Letos už nám tam něco narostlo. Vloni, když jsme se chodili dívat na chmelnici, tak jsme říkali panebože, co tam sklidíme. Protože bylo sucho. Ale přesto bylo při panenské sklizni co sklízet. Letos rostliny vypadají pěkně, očekáváme, že chmele bude víc," říká Pavel Benák. Na otázku, zda nepřemýšlel o vybudování plnohodnotné chmelnice na Nymbursku odpověděl: „Nymbursko není oblast, kde by se dal pěstovat chmel. Naše chmelnice i ječné pole jsou záležitostí jen pro exkurze."

Tentokrát se mohou dobrovolní česáči těšit i na nějakou odměnu. „Když rodina nebo parta načeše koš chmele, může se od nás těšit na nějakou tu cenu, aby nedělali zadarmo," slibuje ředitel pivovaru. Z načesaného chmele chystá pivovar opět jako vloni speciální várku, která by se mezi příznivce Postřižinského piva měla dostat v prosinci. „Okamžitě po dočesné se chmel přemístí do chladné místnosti a v pondělí se svaří první várka. V hospodách by se pivo mělo objevit někdy kolem Mikuláše. Věřme, že bude mít ještě větší popularitu, než to bylo vloni, když jsme s tím začínali," plánuje ředitel pivovaru Pavel Benák s tím, že letos bude podíl chmele 
v jedné nebo dvou várkách velmi významný.

Začátek dočesné s doprovodným programem je plánován kolem 13. hodiny. Tentokrát se celé odpoledne bude odvíjet ve stylu country. Návštěvníci se mohou těšit na místní Trampstejk, BG Korpus a plzeňské Michal Tučný revival. Pokud bude příznivé počasí, mohou se lidé těšit na vyjížďky do okolí cabrio autobusem. Občerstvení v podobě piva
a teplého jídla bude samozřejmě zajištěno, pivovar už také nabízí pro řidiče a cyklisty nealkoholického Střízlíka v plechovkách. Vstupné se neplatí, otevřen bude i spodní vchod od Labe.

Pivovar Nymburk otevře vlastní restauraci, plány na hotel vzdal

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Dušan KütnerPostřižinský

Ještě před dvěma lety měl Pivovar Nymburk velké plány a za desítky milionů korun chtěl v areálu postavit nejen restauraci, ale i hotel. Z plánů však sešlo, neboť pivovar kvůli změnám v projektu i územním plánu nakonec nezískal potřebnou dotaci. Do budoucna však přece jen část za peníze pouze pivovaru vznikne - v první fázi restaurace, ve druhé pak menší muzeum věnované spisovateli Bohumilu Hrabalovi.

„Stále cítíme, že to, ženám pivovarská restaurace chybí, je obrovský dluh vůči veřejnosti. Každý den sem zavítá několik exkurzí a rády by zde šly na oběd nebo na ochutnávku piva. Tuto přidanou hodnotu k exkurzím zatím nejsme schopni nabídnout,“ říká v rozhovoru pro deník E15 ředitel a majitel pivovaru Pavel Benák k důvodům investice.

Samotná restaurace bude menší investice než původní hotel za padesát milionů, vyjít by mohla asi na deset milionů. Kdy by mohla restaurace vzniknout, to se podle Benáka zatím říct nedá. Letos totiž nymburský producent piva investoval šedesát milionů do nové linky na stáčení piva do plechovek a potřebuje kvůli vyššímu odbytu zvětšit i ležácké sklepy. „Musíme to dokončit a pak se trochu oklepeme. Dříve než příští rok tak restaurace nebude,“ míní Benák.

Původní plány na hotel a nyní na restauraci a muzeum se týkají přízemního objektu vpravo od hlavního vstupu do pivovaru, v němž se nyní nachází malá firemní prodejna. Právě v tomto objektu měl na počátku dvacátých let byt Hrabalův nevlastní otec a správce pivovaru byt, v němž budoucí věhlasný literát trávil dětství. Nejdříve však bude podle Benáka nutné celý objekt zvýšit a celý znovu zastřešit. Samotná restaurace by pak mohla zabrat asi třetinu objektu, muzeum pak další část.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.06.2017 07:2148