Historie a současnost Královského pivovaru Krušovice

Historie Královského pivovaru Krušovice se datuje až do 16. století. První písemný doklad o pivovaru pochází z roku 1581, avšak pivo se v Krušovicích vařilo bezpochyby mnohem dříve. Skutečnou slávu krušovického pivovarnictví však založil císař a český král Rudolf II., který roku 1583 pivovar zakoupil pro Českou korunu. Od té doby patří Krušovice neodmyslitelně k dějinám českého piva.
Jak podoba pivovaru, tak způsob výroby doznaly od časů Rudolfa řady změn, to podstatné však zůstalo. Prvotřídní žatecký chmel, sluncem prozářený ječný slad, čirá pramenitá voda a především láska a nadšení sládků, kteří po staletí uchovávají krušovickou recepturu příštím generacím.

pivovarHistorické mezníky v časové ose:
● 1581 - Založení pivovaru
● 1583 - V Anglii vládla Alžběta I., v Česku Rudolf II., ve Francii Jindřich III. a krušovický pivovar patřil České koruně.
● 1605 - Guy Fawes a jeho komplicové se pokusili odpálit nálož ve Westminsterském paláci a kvalita piva v Krušovicích se ověřovala tak, že sládek Šimon musel sednout na pivem namočenou lavičku a počkat, až uschne. Pokud se pak zvedl a lavička zůstala přilepená k jeho kalhotám, bylo pivo v pořádku!
● 1620 - Bitva na Bílé hoře. Sládek Šimon střídavě poslouchá ruch války a šumění z varných kotlů. Různá žoldnéřská vojska pak drancují pivovar, ale i šíří slávu krušovického piva. Zrodil se Mušketýr, slavné pivo z Krušovic. pivovar
● 1652 - Když Holandská Východoindická společnost založila Kapské Město a v Anglii začali používat parní topení k vytápění skleníků, v Krušovicích už rok za naplněné sudy ručil, dokud je hostinský prázdné nevrátil, sládek Votýpka.
● 1682 - Petr Veliký se stává ruským císařem a sládkem našeho pivovaru Vodička. Krušovické pivo mu přišlo tak skvělé, že se s ním doslova oženil a prožil v pivovaru krásných 24 let. O tři roky později se majitelem pivovaru stává Arnošt Josef z Valdštejna, což je k velkému prospěchu.
● 1719 - Daniel Defoe vydává román Robinson Crusoe a na proslulé krušovické „baby“ se těší nový sládek Kočí. „Baby“ se tehdy říkalo každému jedenáctému a dvanáctému sudu, který od majitele pivovaru dostával sládek a chasa. pivovar
● 1731 - V Londýně Stephenu Grayi jako prvnímu spadlo do klína nejvyšší vědecké ocenění udělované Královskou společností – Copleyho medaile. Valdštejn zemřel a jeho dceři Marii Anně spadlo do klína krásné dědictví.
● 1824 - V Anglii byl veřejnosti představen první objevený dinosaurus Megalosaurus a v Krušovicích po pouhých dvou letech končí své působení sládek Staněk. Asi už ho nebavilo ručit plným měšcem za chyby a škody, co mohl napáchat on nebo chasa.
● 1825 - Byl izolován chemický prvek hliník a otevřena první železniční trať na světě Stockton–Darlington. Krušovický pivovar patří Fürstenbergům a sládkem se stává Heger. Říká se, že měl ty nejkrutější metody v historii krušovických sládků. Kdo neplnil své povinnosti na sto procent, nesměl celý týden Krušovice ani ochutnat. pivovar
● 1852 - Skončila druhá Francouzská republika a mezi Londýnem a Paříží byl natažen první podmořský kabel pro telegrafní linky. Krušovickým sládkem se stal Dania, který spával v místnosti se sudy, když pivo zrálo, aby měl jistotu, že mu nic nechybí.
● 1869 - Ve světě to jelo. Suezský průplav byl otevřen pro dopravu a dostavěna byla transkontinentální železniční trať napříč Amerikou. V Krušovicích ale nezůstávali pozadu. V pivovaru byl instalován první parní stroj, přestavěna sladovna, sušárny, varna i chladírny.
● 1874 - Konal se první ročník Velké pardubické a v krušovickém pivovaru se stal sládkem Josef Hofweber. Jeho láska ke krušovickému pivu byla ale příliš silná. Po necelém roce ho tak vystřídal Jakub Rösch, který za záhadných okolností zmizel. Traduje se, že ho unesli Švédi, aby je naučil vařit pivo, o kterém se u nich už celá staletí pěly písně. pivovar
● 1877 - Julius Richard Petri vynalezl Petriho misku, Edison zdokonaloval telefon a Neruda vydal Povídky malostranské. Z Krušovic byli uneseni ještě dva sládci, Viktor Šanta a necelý rok po něm Antonín Vanžat, než se švédská koruna vzdala marných snah uvařit své vlastní královské pivo.
● 1891 - V New Yorku byla otevřena Carnegie Hall. V Praze-Holešovicích zase Výstaviště, kde se konala druhá Jubilejní zemská výstava, na níž bylo krušovické pivo k radosti majitele knížete Maxmiliána Egona Fürstenberga staršího a tehdejšího sládka Františka Eisenhuta staršího oceněno zlatou medailí. pivovar
● 1901 - Počátek nového století přinesl spoustu nového. Marconi uskutečnil první radiotelegrafní spojení přes Atlantik a konal se první samostatný koncert České filharmonie. Do Krušovic přišel nový sládek Josef Klimeš mladší. Díky jeho fascinaci překotným vývojem vědy a techniky se pivovar za 27 let jeho působení dočkal celé řady inovací.
● 1928 - Disney vymyslel nejslavnějšího myšáka všech dob, Fleming zase penicilin. Krušovický pivovar v té době ročně uvařil v průměru 45 900 hektolitrů piva a vypadal jako moderní průmyslový závod. To velmi vyhovovalo nadšenci a puntičkáři Ing. Josefu Emingerovi, který se stal sládkem. pivovar
● 1937 - Zřítila se vzducholoď Hindenburg, Walt Disney získal Oscara za Sněhurku a sedm trpaslíků a po pěti letech na postu sládka opustil Krušovice Milan Storzer, kterého ale záliba v krušovickém pivu neopustila nikdy.
● 1945 - S koncem války přišel po sedmi letech i konec krušovického sládka Dr.&nbps;Ing.&nbps;Hanuše Landsperského – srdcaře, který dokázal i v krušné době 2. světové války vařit prvotřídní pivo.
● 1948 - Shromáždění OSN přijalo Všeobecnou deklaraci lidských práv, krušovický pivovar byl znárodněn a jeho tehdejším sládkem se stal Josef Tománek, nedoceněný básník, který ve volných chvílích skládal milostnou poezii o krušovickém pivu a po večerech recitací svých veršů bavil osazenstvo místních hospod. pivovar
● 1950 - Asimov vydal sbírku Já, robot a v Marseille vrátili neznámí zloději šperky a drahé kameny v hodnotě 150 milionů franků. Tajemství krušovického piva po příští dva roky přišel střežit sládek Jiří Bitner.
● 1953 - Edmund Hillary zdolal Mount Everest. Nezdolné bylo ovšem odhodlání krušovického sládka Bohumila Rapka dopřát výjimečnou chuť našeho piva co nejvíce lidem. Pivovar tak pod jeho vedením zvýšil průměrnou roční produkci piva na 94 300 hektolitrů.
● 1956 - Svět modernizoval. Byl položen první telefonní transatlantický kabel, zaveden termín byte, vyroben první mobilní telefon a český vědec Otto Wichterle vynalezl kontaktní čočky. Ani v Krušovicích nezůstávali pozadu. Do provozu byla uvedena nová kotelna a modernizováno chlazení. pivovar
● 1973 - Světovou módu ovládají džínsy, československá kina Tři oříšky pro Popelku a v Krušovicích se vlády ujímá sládek Josef Bernard. Pod jeho pečlivým dohledem je dokončena výměna dřevěných nádob ve spilce a ve sklepě za ocelové kádě a tanky.
● 1987 - Když počet lidí na Zemi překročil hranici 5 miliard, v Krušovicích byli připraveni. V té době se tady vařilo už přes 250 000 hektolitrů piva ročně. Krušovický pivovar po čtyřech plodných letech a za neustále se šířícího věhlasu krušovického piva opustil sládek Ing.&nbps;Václav&nbps;Koub.
● 1988 - Narodila se zpěvačka Adele a fyzik Jack Steinberger získal Nobelovu cenu. Tu by si zasloužil i tehdejší krušovický sládek Ing. František Máša, kdyby se udělovala za dosažené úspěchy ve vaření piva. pivovar
● 1989 - Revolučníí rok. Začali se vysílat Simpsonovi a v Berlíně proběhl první ročník Love Parade. Krušovickým sládkem byl Ing. Jan Šuráň. S pivovarem, který mu okamžitě přirostl k srdci, se ale musel pod tíhou nových pořádků brzy bolestně rozloučit.
● 1990 - Na oběžnou dráhu kolem Země byl dopraven Hubbleův vesmírný dalekohled a v krušovickém pivovaru poprvé v historii usedla na trůn žena. Sládkem se stala Alena Mildorfová a o naše pivo pečovala s typicky ženskou něhou a mateřskou láskou.
● 1994 - Sportovní aerobic byl konečně zařazen do Mezinárodní gymnastické federace. Krušovice koupil Dr. Oetker a učinil strategické rozhodnutí vrátit se k odkazu Rudolfa II. a přejmenovat pivovar na Královský pivovar Krušovice. pivovar
● 1998 - Byl spuštěn vyhledávač Google a otevřeny archivy inkvizice. Z Krušovic se stal díky investici přesahující dvě miliardy korun jeden z nejmodernějších pivovarů v Evropě. Produkce piva překročila hranici milionu hektolitrů piva ročně. Takto nastaveného trendu se držel i nový sládek Ing. Lukančo Trifinčofski.
● 2008 - Světu vládla ekonomická krize, USA první afroamerický prezident a krušovickému pivovaru sládek Tomáš Kosmák. Ten přišel po odkoupení pivovaru jednou z nejvýznamnějších pivovarských skupin na světě – Heinekenem. Nový sládek se do vaření piva pustil s vědomím, že nový majitel ví, že pivo není pudink
Zdroj:Stránky Královského pivovaru Krušovice, 2015


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky Královského pivovaru Krušovice

Kdy:celoročně dle dohodyObec:KrušoviceZdroj:Pivovar Krušovice

Cena za prohlídku včetně degustace a suvenýru je 160 Kč.

Zlevněné vstupné včetně degustace a suvenýru je 110 Kč a platí pro studenty a seniory po předložení dokladu.

Exkurze si můžete domlouvat telefonicky na čísle +420 737 224 087 nebo mailem na exkurze@krusovice.cz.

Exkurze se konají v německém, ruském a anglickém jazyce. V případě zájmu o jakýkoliv jiný cizí jazyk zajistíme soukromého průvodce v požadovaném jazyce. Do pivovaru vás odvezeme osobním vozem dle vašeho výběru, minibusem nebo autobusem dle vašeho přání a požadavků.

Aktualizováno: před 3 lety

Sládci pivo vaří, hospodští jej dělají, říká šéf Krušovic

Publikováno:před 12 dnyZdroj:Hospodářské NovinyAutor: Kristýna Dlasková

● Michal Rouč pije každý den vody stejně jako piva. Do vedení Krušovic přišel z malého pivovaru.
● V Pivovaru Velké Březno, který patří do stejné skupiny, zvýšil kapacitu výroby.
● V současnosti jezdí navštěvovat hospodské do firemních restaurací.

Ke každému pivu, které číšník postaví na stůl, Michal Rouč přičichává. Poté zvedá sklenici proti světlu. Až pak ochutnává. "S pivy je to jako s dětmi. Nejde říct, které máte radši," říká po prvních doušcích nový ředitel a vrchní sládek krušovického pivovaru. Nakonec ale přiznává, že mezi jeho oblíbené patří tmavé varianty piva.

V hospodách vždy začíná ochutnávat od nejslabšího piva v nabídce. "Pak buď u nějakého rovnou zůstanu, nebo ochutnám všechna nabízená piva a pak se vrátím k tomu, které mi nejvíce zachutnalo," vysvětluje svou pivní strategii Rouč. V Krušovickém pivovaru nápoj ochutnává každý den, vypije jej prý stejné množství jako vody. I díky tomu většinou rozpozná chuť piva ze "svého" podniku mezi ostatními.

Šéf Krušovic začínal ve výrobě
Pro pivovarnictví se rozhodl na střední škole, kde se mu dařilo v matematice a v chemii. Přemýšlel nad zajímavým odvětvím, kde by mohl tyto předměty spojit. S cílem věnovat se vaření piva zamířil do Prahy na Vysokou školu chemicko-technologickou, kde zvolil obor pivovarnictví a sladařství.

Už při studiích pracoval v podniku ve Velkých Popovicích jako juniorní biochemik. "Ve skutečnosti se za vznešeným názvem pozice skrývala obsluha ve výrobě. Do práce jsem chodil na šestou hodinu, nejprve jsme tahali hadice, poté jsme čekali, než sesudujeme kádě. To jsme s hadicemi a potrubím přesouvali mladé pivo ze spilky do ležáckého tanku do sklepa. Nakonec jsme z prázdných kádí vyhrnovali kvasnice," popisuje Rouč, který později pracoval také v pivovaru v Ústí nad Labem.

Po škole nastoupil do podniku ve Velkém Březně, který vyrábí pivo Březňák, a to jako specialista výroby. Prošel několika odděleními a nakonec zakotvil ve stáčírně. Mezitím dostal na starosti zavedení nového systému reportování z výroby směrem k vedení společnosti.

Ve velkobřezenském pivovaru strávil více než devět let. V roce 2009 se stal sládkem jak ve Velkém, tak v nedalekém Krásném Březně. Postupně převzal zodpovědnost za kvalitu a technologie v obou pivovarech.

V roce 2014 vystoupal až do pozice ředitele a vrchního sládka Velkého Března. V malém pivovaru vedl jen několik desítek zaměstnanců. Měl na starosti několik velkých projektů napříč firmou. Tím posledním a zároveň nejzásadnějším bylo zřízení velkého distribučního centra v areálu podniku, které spustilo svůj provoz teprve nedávno.

Za více než devět let se mu podařilo navýšit výrobní kapacitu o téměř polovinu. V posledních letech stál v pivovaru u většiny investičních projektů.

Do Krušovic se Rouč letos v říjnu dostal prostřednictvím interního výběrového řízení. Nizozemská skupina Heineken, kam kromě Krušovic patří také podnik v severočeském Velkém Březně a Starobrno na jižní Moravě, nabízí všechny pracovní pozice nejprve vlastním zaměstnancům. Rouč uspěl a v krušovickém pivovaru vede téměř 70 pracovníku. Ačkoliv svůj pracovní den začíná kávou a poradou, manažerem se být necítí. "Snažím se zůstávat 'výrobákem' a být v kontaktu s produkty, což v pivovarnictví naštěstí lze. Jen manažerem být nechci," přibližuje Rouč.

V pivu se odráží nátura sládků
Teď se seznamuje se zaměstnanci a jezdí navštěvovat hospodské do firemních restaurací. "Ti jsou pro naše pivo velmi důležití. Sládci pivo vaří, hostinští jej dělají. Spousta věcí se dá pokazit přímo v hospodě," míní Rouč. V každém pivu se podle něj odráží nátura sládků. "Šéfové ovlivňují fungování podniků, a to se na pivu vždy projeví," dodává.

Jeho předchůdcem ve funkci ředitele a vrchního sládka Krušovic byl Igor Mandryš, který se vrátil na rodné Slovensko a rozhodl se pracovat mimo obor. Pivovar ve Velkém Březně bude dočasně řídit stávající výrobní ředitel Heineken Milan Schramm.

Asie láká české pivovary. Krušovice míří na čínský trh

Publikováno:před 15 dnyZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Zhruba 550 milionů hektolitrů piva vypijí ročně obyvatelé Číny. Z toho pouhých 34 tisíc hektolitrů pochází z Česka. Na obřím čínském trhu, který je i z hlediska výroby ve výši zhruba 480 milionů hektolitrů největší na světě (Česko vaří ročně 20,5 milionu), teď zkusí štěstí i česká dcera koncernu Heineken. Trojka mezi zdejšími pivovary tam od příštího roku začne exportovat značku Krušovice.

„Ze vzdálenějších zemí dlouhodobě vyvážíme krušovické pivo například do Vietnamu, Izraele a také Iráku. Momentálně připravujeme export krušovického piva do Číny, kde je velký zájem o české ležáky,“ potvrdila LN mluvčí Heinekenu ČR Jana Austová Pikardová.

Nejde ze začátku o zanedbatelné množství, i když z pohledu celého čínského trhu je to kapka v moři. „Na příští rok plánujeme dovézt do Číny více než půl milionů třetinkových lahví Krušovic Imperial,“ dodává Pikardová.

Krušovice mezi top značkami
Značce Krušovice nahrává fakt, že ji mateřská společnost Heineken zařadila mezi osm top mezinárodních značek celé skupiny s cílem rozšířit jejich export do významného počtu zemí.

Českému exportu jednoznačně vládnou země Evropské unie. Zdejší pivovary do 25 z nich vyvezly loni 3,7 milionu hektolitrů, což je 84 procent celého českého exportu piva. Na 73 zemí mimo EU připadá jen 687 tisíc hektolitrů. Nejvíc putuje do Ruska a Jižní Koreje.

Čína je, na rozdíl třeba od Vietnamu, pro naprostou většinu tuzemských pivovarů dosud neobjevenou asijskou zemí. Pivo tam nevyváží ani lídr českého trhu Plzeňský Prazdroj, i když podle nepotvrzených informací LN jeho majitel – japonský koncern Asahi – o této možnosti uvažuje, ani dvojka Pivovary Staropramen. Ty se prosazují spíš v Jižní Koreji, Japonsku a Vietnamu a nově i v dalším vzdáleném kontinentu – v Austrálii.

Z největších českých producentů tak dosud exportuje pivo do Číny jen čtyřka trhu Budějovický Budvar, případně z menších pak částečně skupina Pivovary Lobkowicz, která však podobné údaje nezveřejňuje.

A je tedy možné, že většina dosavadního exportu do Číny ve výši 34 tisíc hektolitrů (6,8 milionu půllitrů) pochází z Českých Budějovic.

Budvar prodává své pivo ve 20 asijských zemích, nejvíc ve Vietnamu. „Asie je pro nás z dlouhodobého hlediska strategický kontinent, protože podle prognóz tam poroste celková spotřeba piva a bude se zvyšovat i poptávka pro prémiových importovaných pivech. I my zde tedy vidíme významnou obchodní příležitost,“ uvedla vedoucí exportního oddělení Budvaru Renata Pánková.
S Asií a konkrétně s Koreou má velké plány i Prazdroj. Připadá na něj 118 tisíc hektolitrů z celkem 129 tisíc hektolitrů, které tam vyvezly loni české pivovary. Korejci si za pivo rádi připlatí – v hospodě tam prý za půllitr piva Pilsner Urquell zaplatí v přepočtu i 500 korun.

Český Kozel předčí Guinness?
Aktuálně v Koreji prodává Prazdroj zhruba 40 tisíc hektolitrů černého piva značky Velkopopovický Kozel, což je polovina toho, kolik v zemi prodá světový lídr v černém pivu irský Guinness. Jenže zatímco Guinness roste na korejském trhu údajně o pět až devět procent ročně, český černý Kozel každoročně o 50 procent. „Očekáváme proto, že bychom mohli do dvou let Guinness dorovnat a v horizontu tří let převzít roli lídra,“ věří si mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.
Pivovary spoléhají na to, že české prémiové značky mají v Asii dobrý zvuk a lze je tam prodávat s mnohem vyšší marží než v Evropě. I tak ale podle odborníků z branže nemá takový export velký ekonomický smysl a vzdálené trhy budou pro český vývoz spíše doplňkovou záležitostí.

„Každý velký světový výrobce jak může, tam spíš vaří pivo na základě licenční výroby. Pivovary musejí mít k přímému exportu hodně vážný důvod. Jako je v případě Budvaru ochranná známka a důraz na originalitu,“ říká nezávislý pivovarnický expert Jan Veselý.

Krušovice jsou sponzorem Mistrovství světa v ledním hokeji do roku 2019

Publikováno:před 17 dnyZdroj:České nápoje

Krušovice se v roce 2014 staly hlavním oficiálním partnerem Mistrovství světa IIHF v ledním hokeji. Spolupráce s jednou z největších a nejvýznamnějších sportovních událostí roku se osvědčila, protože hokej se ke značce skvěle hodí. Krušovice se proto rozhodly partnerství prodloužit minimálně do roku 2019 s příslibem spolupráce na další dva roky.

Mistrovství světa v ledním hokeji je prestižní sportovní akce s mezinárodním rozměrem, sleduje ho více než miliarda diváků z celé planety. Hokejové zápasy se vysílají ve 167 zemích světa na 251 televizních stanicích. V České republice se navíc jedná o oblíbený celonárodní sport, při kterém se mnohdy projeví charakter jako v málokterém jiném. „Mistrovství světa v ledním hokeji je pro značku zásadní událostí roku. Toto strategické partnerství výrazně napomáhá celkovému vnímání značky i její pozici na pivním trhu. Jsem velmi ráda, že nadále v tomto partnerství budeme pokračovat a věřím, že mohu mluvit o spokojenosti na obou stranách,“ uvedla Lenka Kroupová, manažerka značky Krušovice, která má na starosti jak lokální, tak i mezinárodní trh.

Krušovice mají za hranicemi výborné renomé. Svědčí o tom fakt, že se krušovické pivo vyváží do více než 30 zemí světa, a neustále přibývají další trhy, kam královský pivovar expanduje. Celkově jde na export přes 20 % z celkového objemu výroby. A mistrovství světa v hokeji dobré reputaci Krušovic za hranicemi dobře nahrává.

Značka Krušovice se těší na další úspěšnou sezónu a spolupráci, tentokrát v Dánsku. V pořadí 82. Mistrovství světa IIHF se koná od 4. do 20. května 2018 v Kodani a Herningu.

Ředitelem Královského pivovaru Krušovice je Michal Rouč

Publikováno:před 21 dnyZdroj:ZaP

Michal Rouč, dosavadní ředitel a vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně, uspěl ve výběrovém řízení a stal se ředitelem Královského pivovaru Krušovice. Jeho předchůdcem ve funkci byl Igor Mandryš, který se vrátil na rodné Slovensko a rozhodl se pracovat mimo pivovarnictví.

„Krušovice jsou velký krásný pivovar, který vaří výborné pivo. Těším se na celý tým a na nové výzvy, které mě čekají. Nejdůležitější na začátku pro mě bude celý pivovar pořádně poznat a nastavit ten správný směr, kterým se bude vývoj pivovaru dále ubírat,“ uvedl Michal Rouč.

Michal Rouč v pivovarnictví pracuje celý svůj profesní život. Už v době vysokoškolských studií zpracovával diplomovou práci, týkající se značky Zlatopramen. Po ukončení vysoké školy v roce 2008 pak nastoupil jako specialista výroby do Drinks Union. Od roku 2009 působil jako sládek pivovarů Krásné a Velké Březno a postupně převzal zodpovědnost za kvalitu a technologie v obou pivovarech.

V roce 2014 se stal ředitelem a vrchním sládkem pivovaru Velké Březno, kde se úspěšně podílel na optimalizaci výroby a s tím souvisejícím navýšením kapacity pivovaru. V posledních letech stál v pivovaru Velké Březno u většiny investičních projektů. Tím posledním a současně jedním z nejvýznamnějších je stavba distribučního centra přímo v areálu pivovaru, které se otevřelo v tomto období.

Královský pivovar Krušovice patří společnosti Heineken Česká republika, která kromě Krušovic v České republice vlastní pivovary Velké Březno v severních Čechách a Starobrno na jižní Moravě. Do té doby, než bude známý nový ředitel velkobřezeňského pivovaru, jej dočasně povede výrobní ředitel Heinekenu Milan

Na svatého Martina si vychutnejte královský nefiltrovaný ležák za studena chmelený

Publikováno:před 23 dnyZdroj:České nápoje

Krušovičtí sládci letos uvařili limitovanou edici královského nefiltrovaného ležáku za studena chmeleného, kterým všichni milovníci piva mohou připít svatému Martinovi k svátku. A na stole samozřejmě nesmí chybět ani pořádná husa s knedlíkem a se zelím! Nefiltrovaný ležák za studena chmelený ji díky studenému dochmelení a vyšší hořkosti skvěle doplňuje.

Majitelé restaurací v celé České republice narazí sudy v den svátku svatého Martina 11. listopadu. Celkem ho pivaři budou mít k dispozici 700 hektolitrů. Nefiltrovaný ležák za studena chmelený je charakteristický svou jedinečnou vůní a chutí čerstvého Žateckého poloraného červeňáku. Ležák má obsah alkoholu 5,5 % a 12,8 % objemu extraktu původní mladiny.

„Chmel je koření piva. A studené chmelení umožňuje charakter piva krásně zvýraznit. U krušovického za studena chmeleného ležáku se zároveň podařilo docílit vynikající pitelnosti a nefiltrovaná varianta je zajímavou možností ochutnat toto pivo tak, jak je běžně můžeme pít pouze v pivovaru,“ konstatoval vrchní sládek a ředitel Královského pivovaru Krušovice Michal Rouč. Královský nefiltrovaný ležák za studena chmelený představuje pivo v jeho nejryzejší podobě – takové, jak si ho užívali naši předci.

Hospody a restaurace, kde se bude královský nefiltrovaný ležák za studena chmelený čepovat, budou vybaveny propagačními materiály. Na existenci piva tak upozorní plakáty, stojánky na stolech se spoustou informací a další materiály. Seznam hospod bude viset na www.krusovice.cz.

Svátek svatého Martina naši předkové spojovali s odpočinkem po celoroční práci, kdy definitivně přichází zima – vždyť Martin přijíždí na bílém koni a občas přiváží i první sníh. Začíná hodování a na stole nechybí vykrmená a do zlatova upečená husa. Upéct si ji můžete podle přiloženého receptu.

Pivaři v Brně a okolí dostanou 80 hektolitrů „svého“ Svatomartinského nefiltrovaného ležáku. Tento ležák je nejvíc opečovávané pivo ze starobrněnského pivovaru. Jde o nepasterizovaný a nefiltrovaný ležák, který má typické zlatavé zakalení způsobené živými pivovarskými kvasnicemi. Obsahuje tak významné množství vitamínu B. Právě díky kvasnicím má typickou plnou chuť s jemným nádechem připomínajícím chléb. Do sudů se stáčí ručně. V provozovnách, kde se nabízí, musí být dodržovány speciální podmínky pro uchování jeho čerstvosti.

Jak vypadá život v pivovaru? Je to jako v Postřižinách?

Publikováno:před měsícemZdroj:JenProMuže.cz

Představu o práci v pivovaru kdysi máme notně ovlivněnou filmem Postřižiny. Vypravit se proti proudu času a zjistit, jaké to tehdy opravdu bylo, ale chce skutečného pamětníka.

Energií nabitý muž máchne rukou kolem sebe: „Tady to byla humna. Všude kolem, jak teď sedíme, byla vrstva naklíčeného ječmene.“ Posunu se na židli u dlouhého stolu a rozhlédnu se. Kolem vidím jen další řady stolů obklopených židlemi. Zrovna přijel autobus s návštěvníky, kteří si zabírají místa a donekonečna vržou nohami od židlí po kamenné podlaze. Luboš Závora ale v této místnosti vidí prostor, jaký tu byl před více než padesáti roky, kdy v krušovickém pivovaru začínal: humna. Vypráví, jak. to tu tehdy bylo, a faktické údaje mísí s osobními vzpomínkami. Chvílemi jeho řeč zní, jako by ji psal Jaroslav Hašek.

Historky jsou plné postaviček, které nám defilují před očima a pomáhají nám přenést se do těch dávných dob, kdy veškerá činnost byla doslova v rukou místních machrů. Luboš Závora to ostatně během svého vyprávění zmíní několikrát: „Tehdy to byla všechno manuální práce.“ Krušovický pivovar patří dnes k nejmodernějším v republice. Pivo se tu vaří ve zcela nových provozech. Tam, kde kdysi bývaly dřevěné sudy, jsou dnes obří nerezové tanky. Cestu piva od varny až do nádob určených k distribuci sleduje sládek na monitoru počítače. Víc lidí najdeme jenom v provozu, kde se pivo stáčí do lahví. Přesto i v moderním provozu jsou postupy, kdy se navazuje přímo na tradici starých pivovarníků. Sládek Tomáš Pokorný noří dřevěnou tyč do vroucího díla v kotli, a když ji vyjme, ukápne na destičku, kde je už loužička jódu. Směs se zbarví do fialova – což značí, že dílo ještě není řádně zcukřené. Kdyby se tekutina zbarvila kanárkově žlutě, bylo by to akorát. Luboš Závora upozorňuje, že sládkové tuhle metodu používají, co pamatuje.

Vracíme se do historie. Administrativní budovu pivovaru zdobí vysoký štít. „Tam se hvozdilo,“ vysvětluje Luboš Závora další proces zpracování sladu. Hvozd navazoval na humna, kde klíčil ječmen na urovnaných hromadách. „My jsme ty hromady přehazovaly – tomu jsme říkali vidrování – ručně dřevěnou lopatou, taky dvakrát denně podle toho, jak bylo teplo. Hromada se vometá a vobtahuje. Žádný zrnka nesměly bejt na cestičkách, protože by hned chytly plíseň.“ Jakmile byl ječmen naklíčený, musel se ten proces zarazit hvozděním – to je vlastně sušení. Znamená to, že se ječmen sice usuší, ale jen tak, aby v něm zůstalo několik procent vody. Usušené zrno šlo do dřevěných sil, kde došlo k takzvanému dotažení, a slad se nechal řádně odležet před samotným vařením, a pak se už mohlo sešrotovat. Mletím zrna mezi válci dochází k oddělení pluch a rozemletí vnitřku zrna na jemnou moučku.

Je důležité zachovat pluchy neporušené. Využívají se při filtraci sladiny – neboli při scezovacím procesu. Technologický postup výroby piva tehdy a dnes zůstal, změnily se jen prostředky a ubyli lidé. Hledíme na vysokou budovu, která bývala obrovskou lednicí. Led se využíval ve spilkách ke zchlazení tekutiny v kvasných kádích. A lednice byly tak obrovské proto, že led musel pivovaru vydržet celý rok. Jakmile přišla zima, těžil se z okolních rybníků a navážel se do vysokých lednic. V pivovaru byly dvě velké a dvě malé. Luboš Závora vzpomínal, jak když je bourali, byl udiven tloušťkou jejich zdí – dosahovaly až dvou metrů. „To byla stodvaceticentimetrová zeď z opuky, uvnitř vyplňovaná odpadem, pak třicet centimetrů korek prolitej takovým dehtem a pak zase šedesát centimetrů zeď.“ Když byla mírná zima, museli pomoci s dodávkou ledu i vesničané, kteří za to měli na oplátku na dožínkách zadarmo pivo. Důležitou skupinou lidí v pivovaru byli bednáři. Už tím, že většina nádob na zpracování piva byla dřevěných a dřevěné byly i sudy, kterými se vozilo pivo do hospod. Před těmi šedesáti lety pracovalo v Krušovicích na tři desítky bednářů. „Rád jsem k nim chodil. Byli to mistři.“

Z dnešního pohledu bylo minimálně zajímavé, že jak sládek, tak ředitel prosazovali, že kdo pracuje v pivovaře, může pít v práci, kolik snese. „Musel ale pít do žaludku, a ne do hlavy. Sládek hlídal, kdo šel domů a motal se.“ Denní šichta bývala často dvanáct hodin a po ní si brali dělníci na šalandu pětilitrový džbán piva. Ti do hospod nechodili. Přesto bývaly v Krušovicích tři hospody a všechny plné. „Ti, co bydleli mimo pivovar, chodili domů přes hospodu.“ Pití piva v práci ostatně nebyla jen výsada pivovarníků, místní sedmička se vozila do kladenských hutí, které musely být vždycky dobře zásobené. „To byl skoro stranickej úkol. Když došla sedmička, vyvezli jsme jim tam desítku. To se pak poznalo hned, protože kantýna byla plná a v práci nikdo,“ směje se Luboš Závora.

Tomáš Pokorný studoval střední chemickou průmyslovku naproti Flekům v Praze. Už tímto faktem byl dán jeho vztah k pivu a pivovarnictví. Jde o to, jestli současný proces technologicky na výši není tak trochu nuda. „Nuda to vůbec není,“ odporuje Tomáš Pokorný. „Mě baví, že každý den ochutnáváte pivo v různých fázích výroby a můžete pozorovat, jak se mění, dozrává, zakulacuje a jak se dostává do finální podoby. V celé výrobě je hodně procesů a člověk musí znát hodně věcí a to mě na tom baví. Každý den se dozvím něco nového nebo řeším něco jiného.“

V mých naivních představách byl původní způsob výroby, kdy se většina prací dělala ručně, z.rukou rozmanitosti chutí, zatímco dnes, kdy zpracovávaní suroviny proudí nerezovými cestami, mám pocit, že každý den, každý rok, opouští výrobu totéž pivo. „Je samozřejmě cílem mít stejné pivo, ale s každou novou sklizní ječmene se musí odlaďovat nový proces. Jak na varně, tak v dokvašování. Na všech procesech máte dané analytické hodnoty, do kterých se musíte dostat, abyste měl víceméně podobné pivo. Ale slad je každý rok jiný, stejně jako chmel a od toho se odvíjí chuť piva. Stejně jako kvasinky – každý druh poskytuje jiný senzorický profil.“ Exkurzi končíme nad půllitrem zlatavého moku. Miluju zdejší kvasnicové nebo za studena chmelené. Je to pivo, které má říz a které chutná. A to je dobře.

Novým ředitelem Královského pivovaru Krušovice se stal Michal Rouč

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Stávající ředitel a vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně Michal Rouč střídá své působiště. Uspěl ve výběrovém řízení a stane se od 1. října 2017 ředitelem Královského pivovaru Krušovice. Jeho předchůdcem ve funkci byl Igor Mandryš, který se vrátil na rodné Slovensko a rozhodl se pracovat mimo pivovarnictví.

Co se Michalu Roučovi na pivovaru Krušovice líbí, na co se těší a jaké budou jeho první kroky v nové funkci? „Krušovice jsou velký krásný pivovar, který vaří výborné pivo. Těším se na celý tým a na nové výzvy, které mě čekají. Nejdůležitější na začátku pro mě bude celý pivovar pořádně poznat a nastavit ten správný směr, kterým se bude vývoj pivovaru dále ubírat,“ uvedl Michal Rouč.

Michal Rouč v pivovarnictví pracuje celý svůj profesní život. Už v době vysokoškolských studií zpracovával diplomovou práci, týkající se značky Zlatopramen. Po ukončení VŠ v roce 2008 pak nastoupil jako specialista výroby do Drinks Union, a.s. Od roku 2009 působil jako sládek pivovarů Krásné a Velké Březno a postupně převzal zodpovědnost za kvalitu a technologie v obou pivovarech. V roce 2014 se stal ředitelem a vrchním sládkem pivovaru Velké Březno, kde se úspěšně podílel na optimalizaci výroby a s tím souvisejícím navýšením kapacity pivovaru. V posledních letech stál v pivovaru Velké Březno u většiny investičních projektů. Tím posledním a současně jedním z nejvýznamnějších je stavba distribučního centra přímo v areálu pivovaru, které se otevřelo před několika dny.

Královský pivovar Krušovice patří společnosti HEINEKEN Česká republika, která kromě Krušovic v České republice vlastní pivovary Velké Březno v severních Čechách a Starobrno na jižní Moravě. Do té doby, než bude oznámený nový ředitel velkobřezeňského pivovaru, bude pivovar dočasně řídit výrobní ředitel HEINEKENu Milan Schramm.

Krušovice vyslaly do světa první reklamu. Chce dobýt Evropu i Gruzii

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:iDNES.cz

Krušovické pivo má ve světě reklamní premiéru. Pivovar, spadající pod skupinu Heineken, vyrazil s třicetivteřinovým spotem na Slovensko a chystá se dobýt obrazovky i v dalších zemích, například v Maďarsku a v Gruzii. Reklama prezentuje Pivovar Krušovice jako jediné české královské pivo.

Pokud jde o export, má Krušovický pivovar ve strategii Heinekenu klíčovou roli. Silnou pozici získal ve skupině značek jako je Tiger, Amstel či Affligem. Do zahraničí míří téměř polovina krušovického piva, což je o čtvrtinu víc než před pěti lety. Loni pivovar exportoval do 32 zemí světa meziročně o 1,6 milionu lahví piv více. Počet států, kde ochutnávají „Krušovice“ se za rok rozrostl o pět.

Přesto tento pivovar čekal až do letoška na svou první zahraniční televizní reklamu. Třicetivteřinový spot režíroval Matěj Šámal. Krušovické pivo v něm prezentuje jako jediné české královské pivo se staletou tradicí.

Spot je zajímavý i tím, že v něm tvůrce použil speciální technologii dvojexpozice, kdy se v současnosti prolínají dva obrazy a vytvářejí tak obraz v obraze. „Tato metoda je v reklamní oblasti spíše ojedinělá,“ uvedla Lenka Kroupová, manažerka značky Krušovice pro lokální i mezinárodní trh.

Reklama se už v červnu vysílala ve slovenské televizi a také na internetu v Srbsku a Maďarsku. V poslední zmíněné zemi se na vstup na televizní obrazovky chystá. Z dalších zemí zamíří do Gruzie. Další státy jsou v jednání.

Exportně se Krušovicím daří zejména v Rusku, kde prodávají největší objemy. “Tamní spotřebitelé vnímají krušovické pivo jako jedno z nejvíce prémiových na pivním trhu vůbec,“ uvedla mluvčí pivovaru Jana Pikardová. Nejrychleji roste v Chorvatsku, kde byla značka uvedena letos, a na Slovensku. Úspěch má pivovar také v Anglii, kde se etabloval v sedmi provozovnách i s tankovým pivem.

„Exportu tankového piva se chceme věnovat i nadále, protože se tak k zákazníkovi dostává pivo nejvyšší kvality přímo z pivovaru, jež má ten správný „říz“, správnou chuť a pěnu,“ dodala Pikardová.

Krušovický pivovar zažádal o napojení na regionální vodárenskou infrastrukturu

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Vodárenství.czAutor:Týdeník 5+2

Pivovar Krušovice spotřebuje na výrobu litru piva 2,9 litru pitné vody. Jiné pivovary spotřebují až 10 litrů. Pivovar čerpá vodu z vlastních vrtů v křivoklátských lesích. Ačkoliv jsou stávající vodní zdroje dostačující, požádal pivovar o napojení na velkou vodárenskou infrastrukturu společnosti Vodárny Kladno-Mělník, která odebírá bodu zejména z podzemních vrtů u Mělnické Vrutice.

Nový přivaděč pro Pivovar Krušovice má řešit odběr vody pro budoucí rozvoj výroby v pivovaru a současně je projektován jako veřejný vodovod s budoucím napojením na obce Řevničov a Krušovice. Nyní je přivaděč ve fázi plánování a získávání povolení stavby.

„Od vodáren jsme získali souhlas k napojení přivaděče na vodojem při splnění stanovených podmínek. Vodojem je v katastru Nového Strašecí a aktuálně se snažíme s vodárnami uskutečnit schůzku, na které bychom chtěli projednat nastavení majetkoprávních a finančních vztahů při odběru vody,“ uvedla mluvčí Heinekenu, který pivovar vlastní, Jana Austová Pikardová.

Pivovar Krušovice je jedním z nejstarších pivovarů v Česku, jeho historie sahá do začátku 15. století. Pivovar sídli v obci Krušovice na Rakovnicku a od roku 2008 je součástí nadnárodní společnosti Heineken.

Krušovické pivo s charakterem: Ležák za studena chmelený

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Jen pro muže

Královský pivovar Krušovice představuje unikátní pivní novinku.

Výrobní tým pivovaru a jeho sládek Michal Havrda splnili slib, který si dali před dvěma lety, a uvařili populární, za studena chmelený ležák, který v celonárodním objemu nabízí jako vůbec první v České republice.

Za studena chmelená piva se těší velké popularitě, doteď však byla výsadou pouze malých pivovarů nebo sezónní záležitostí. Královský pivovar Krušovice je vůbec prvním velkým pivovarem u nás, který dokázal tento unikátní produkt uvařit ve velkém objemu a nabídnout ho lidem za dostupnou cenu.

Nový krušovický ležák má mimořádné chuťové vlastnosti a výbornou pitelnost, což umocňuje také fakt, že se nejedná o sezónní produkci. Vyniká bohatším a výraznějším aroma žateckého chmelu a doplní současné portfolio krušovických piv, a to jak lahvových, tak i sudových.

V čem tkví kouzlo studeného chmelení? Jedná se o proces, který dokáže ze žateckého chmele dostat to nejlepší. Do již uvařeného piva se přidá Žatecký poloraný červeňák, který během zrání při nízké teplotě ležák obohatí o charakteristickou chmelovou vůni a výrazné chmelové doznívání. V každém doušku je cítit bohatá a výrazná chuť chmele, který patří k nejlepším na světě. „Naší unikátní technologii studeného chmelení jsme vyvíjeli téměř dva roky tak, abychom dosáhli za použití jednoduchého technického řešení optimální chmelové vůně. Myslím, že se nám to povedlo a věřím, že si ho oblíbí i naši zákazníci,“ dodal sládek krušovického pivovaru Michal Havrda.

Za studena chmelený, spodně kvašený světlý ležák s obsahem alkoholu 4,8 % je pivo s vyváženou chutí, příjemným chmelovým aroma, výraznější hořkostí a jedinečným chmelovým charakterem.

Ležák za studena chmelený se v rámci nové kampaně uvede v celé své kráse a zařadí se mezi ta nejprémiovější česká piva jako „pivo s charakterem“ pro „muže s charakterem“. Představen už byl i nový „krušovický král“ Václav Rašilov: obyčejný, zásadový muž neobyčejný svým ryzím charakterem a pevnými hodnotami.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.06.11.2017 09:5152