Historie a současnost pivovaru Velké Popovice

● 1870 Znovuzrození pivovaru Kozel…pivovar
Historické zmínky o pivovaru Kozel sahají až do 14. století a mnohé dokonce už tehdy chválí vysokou kvalitu tohoto piva. Mnohaleté neshody ale vedly k úpadku pivovaru, který v roce 1870 koupil František Ringhoffer. Byl to starosta Smíchova a bohatý průmyslový magnát, který rád zdolával nové výzvy. Pivovar přebudoval s velkým důrazem na moderní technologie a dal mu šanci na nový začátek.

● 1874 První uvařené pivo Kozel…pivovar
Toto je jeden z nejdůležitějších milníků v naší historii a zároveň začátek historického odkazu piva Kozel. V době, když dozrávala první várka našeho piva, dostal Velkopopovický pivovar dar, který se zachoval dodnes. Městem procházel francouzský malíř, kterého ohromila pohostinnost, s jakou se zde setkal. Chtěl lidem za jejich štědrost poděkovat, a tak jako dárek na rozloučenou nakreslil emblém Kozla.

● 1900 Pivovar stále roste…pivovar
Už v roce 1875 – pouhý rok poté, co bylo vyrobeno první pivo Kozel – náš pivovar vyráběl a prodával až 18 000 hektolitrů piva ročně. Po druhé velké rekonstrukci pivovaru na přelomu stoletá bylo možné tento objem výrazně zvýšit. V roce 1902 jsme vyráběli ohromujících 90 000 hektolitrů ročně.

● 1914 Po první světové válce...pivovar
Pivovar se rychle rozvíjel až do propuknutí první světové války. Ta znamenala zastavení všech inovací, protože se veškeré úsilí začalo zaměřovat na vedení bojů. Když válka skončila, dalo se všechno znovu do pohybu a pivovar si znovu vydobyl pozici jednoho z nejúspěšnějších a nejoblíbenějších podniků v okolí. Naneštěstí ale období prosperity netrvalo dlouho.

● 1922 Registrace značky Kozelpivovar
Oficiální obchodní značkou velkopopovického pivovaru se stává Kozel. Označení má původ ve zkomolenině dolnosaského města Einbeck, které ve 14. století proslulo výrobou piva spodním kvašením. To se tehdy šířilo do Čech pod názvem Ein Bock (Kozel). Emblém pivovaru vytvořil potulný francouzský malíř jako výraz díků za pohostinnost zakladetele Ringhoffera.

● 1938 Pivovar za protektorátu...pivovar
Nacistický vůdce Adolf Hitler, který postupem času získával čím dál tím větší moc, upřel svou pozornost na pohraniční oblasti na severu a západě Československa, známé také jako Sudety. Jako záminku pro invazi využil Hitler nepodložené obvinění toho, že etničtí Němci jsou v těchto oblastech utlačováni. Vlády Francie, Itálie a Velké Británie ve snaze předejít další válce podepsaly Mnichovskou dohodu, podle níž muselo Československo území Sudet postoupit Německu. V říjnu roku 1938, kdy už Němci okupovali celé Sudety, začal mít pivovar problémy s dodávkami surovin potřebných pro vaření piva. Produkce začala výrazně klesat.

● 1945 Rozdělení pivovaru…pivovar
Po ukončení druhé světové války se stal pivovar národním podnikem a postupně byl začleňován do dalších organizací. Mohlo to znamenat i konec piva Kozel, ale každý zaměstnanec pivovaru byl odhodlaný zachovat tradici a kvalitu původního piva. Dík této solidaritě kvalita našeho piva nikdy neupadla a i to je jeden z hlavních důvodů, proč stále celosvětově patříme k nejoblíbenějším českým pivům.

● 1951 Do pivovaru přicházejí ženy …pivovar
V letech následujících po skončení války dokázal pivovar Kozel jen stěží sehnat dostatek dělníků. Občas přicházeli na výpomoc dokonce i důchodci – obzvlášť za letních měsíců, kdy bylo práce nejvíc. Tento problém vyřešilo tehdejší vedení podniku v souladu se socialistickým myšlením dané doby a rozhodlo, vůbec poprvé v historii pivovaru, o zaměstnání žen. V roce 1964 už se počet mužů a žen v řadách firmy vyrovnal a stáčírna byla například téměř výhradně v ženských rukou.

● 1965 Další prvenství našeho pivovaru …pivovar
Náš pivovar Kozel se může chlubit zavedením tradice „tankových pivnic“. Tyto neuvěřitelně oblíbené podniky byly zásobeny pivem z cisteren umístěných na nákladních vozech, které jezdily přímo z pivovaru. Vůbec první tankový náklaďák vyjel z pivovaru Kozel v roce 1965 a měl namířeno do jedinečného snack baru Koruna na Václavském náměstí, který v té době držel rekord v nejvyšší spotřebě piva v okolí.

● 1991 Pivovar znovu získává nezávislost…pivovar
Přežili jsme mnoho neklidných let, ale náš pivovar nakonec v roce 1991 znovu získal nezávislost a v květnu roku 1992 se stal akciovou společností. Od té doby jsme neustále upevňovali svou pozici a zvyšovali postupně roční produkci až na více než 930 000 hektolitrů. Naše pivo se vyváží do mnoha států, včetně Slovenska, Ruska, Ukrajiny, Maďarska, Velké Británie a skandinávských zemí. Ve Spojených státech amerických získalo naše pivo už čtyři zlaté medaile na světovém pivním šampionátu.

● 1996 Pivovar má svůj první web...pivovar
V květnu tohoto roku se náš velkopopovický pivovar zapsal do české historie: Stal se prvním pivovarem svého druhu, který spustil vlastní webovou stránku. I nadále udržujeme tradice a zkušenosti, na kterých byl pivovar Kozel postavený, ale přece jen chceme držet krok s dobou! Náš web od té doby prošel mnoha změnami a aktualizacemi, ale stále následuje tutéž filozofii, kterou jsme vždy prosazovali: u stolu by mělo vždy zůstat volné místo pro dalšího člověka. Oslavte s námi ducha pohostinnosti, kterého naše pivo ztělesňuje – nejlépe tím, že se posadíte k našemu velkému stolu

● 1999 V pivovaru nastávají velké změny…pivovar
Tradice a péče, kterou věnujeme pivu Kozel, se nikdy nezmění, ale tento rok znamenal pro náš pivovar mnoho nových možností. Díky nim si dnes může naše tradiční české pivo vychutnat ještě více lidí na celém světě, a mohou tak objevit ducha pohostinnosti, kterého ztělesňuje.

● 2002 Produkce piva Kozel dosahuje důležitého milníku…pivovar
V tomto roce náš pivovar Kozel překročil v produkci milión hektolitrů! Toto číslo je sice zajímavé, ale daleko důležitější je to, že jsme se nikdy nevzdali kvality a tradice piva Kozel. Jelikož jsme chtěli tento vysoký standard udržovat i daleko za hranicí milionu hektolitrů, nechali jsme si v tomto roce vyrobit nové cylindricko-kónické tanky. Byly dokončeny v roce 2004 a díky nim jsme mohli zvýšit kapacitu produkce na 1,5 milionu hektolitrů – a to vše, aniž bychom obětovali kvalitu, se kterou je pivo Kozel neoddělitelně spojeno.

● 2007 Otevíráme první Kozlí hospodu...pivovar
Nic nedokáže překonat útulnou atmosféru tradiční hospody – a právě proto jsme v roce 2007 otevřeli první Kozlovu hospodu. Do roku 2012 se síť Kozloven rozrostla na sedm podniků a usadili jsme se v Bystřici nad Pernštejnem, Havlíčkově Brodě, Praze, Humpolci, Brně, Velkých Popovicích a Jihlavě. V každé z našich hospod najdete atmosféru dávno minulých dob a všechny jsou vyzdobeny tradičními materiály a Kozlími památkami. Hosté si mohou užít Kozla od čepu a zamyslet se nad tím, jak málo nechává moderní doba času na vzpomínky.

● 2010 Zřizujeme Kozlovnu v pivovaru...pivovar
K čemu by nám byla síť Kozlích hospod, kdybychom neměli hospodu v našem pivovaru? Tuto otázku jsme si položili v roce 2010 a došli jsme k závěru, že je nejvyšší čas nabídnout návštěvníkům tradiční místo k posezení u piva přímo v prostorách pivovaru. V květnu roku 2010 jsme poprvé otevřeli dveře naší Pivovarské Kozlovny a od té doby končí její návštěvou každá prohlídka pivovaru. Návštěvníci se tak mohou v klidu usadit a vychutnat si tradiční českou kuchyni s naším jedinečným kvasnicovým ležákem přímo z tanku.
Zdroj:Stránky pivovaru 'Velké Popovice' 2015


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Velké Popovice

Kdy:dle rozpisu na stránkách pivovaruObec:Velké PopoviceZdroj:Pivovar Velké Popovice

Zveme Vás na návštěvu velkopopovického pivovaru, který v těsné blízkosti Prahy stojí již více než 140 let. První várka byla v pivovaru založeném pražským průmyslníkem baronem Ringhofferem uvařena v prosinci roku 1874. Od roku 1999 je pivovar Velké Popovice součástí společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. a zároveň členem pivovarnické skupiny SABMiller.

Pivovar Velké Popovice nabízí:
●Tradiční značky: Velkopopovický Kozel výčepní světlý, Velkopopovický Kozel výčepní tmavý, Velkopopovický Kozel 11 a Velkopopovický Kozel Premium
●Návštěvnické centrum
●Prohlídky pivovaru „Po stopách Kozla“ a jiné zážitkové akce
●Kozlí obchod s originálními dárky spojené se značkou Velkopopovický Kozel
●Pronájmy konferenčních prostor pro firemní i soukromé akce

Velké Popovice jsou známé především pivovarem, který vyrábí sortiment oblíbeného piva Velkopopovický Kozel. Velkopopovický pivovar je otevřen veřejnosti prostřednictvím prohlídek a zážitkových programů a nabízí komplexní služby v oblasti cestovního ruchu.

Prohlídky a zážitkové programy
●Prohlídka pivovaru „Po stopách Kozla"
●Prohlídka pro školy „Pivovarnictví - úspěšné odvětví českého průmyslu"
●Zážitkový program „Kozlí výprava do pivovaru"

Kozlí obchod nabízí dárkové zboží a pivní suvenýry
Cateringové služby a možnost občerstvení přímo v areálu pivovaru v restauraci Velkopopovická Kozlovna
Pronájem prostor pivovaru pro konferenční, firemní a další akce
Parkování osobních aut a autobusů pro návštěvníky pivovaru zdarma

Prohlídku pivovaru Velké Popovice vždy vede náš průvodce. Prohlídka začíná v Návštěvnickém centru a pokračuje přes malebné nádvoří pivovaru. Navštívíte současnou varnu, kde se seznámíte s procesem výroby piva a surovinami, které pro naše pivo používáme. Poznáte bohatou historii pivovaru a příběh zakladatelské rodiny Ringhofferů.

Projdete si historickou varnu z roku 1928, ležácké sklepy, v nichž na vás čeká ochutnávka nefiltrovaného piva Velkopopovický Kozel, čepovaná z unikátního výčepu. Podíváte se na stáčírnu lahví a sudů a rovněž do expozice pivních obalů, nakládky, expedice a exportu našeho piva do zahraničí.

Nakonec potkáte i živého kozla Oldu, maskota našeho pivovaru. Na závěr návštěvy určitě neminete Kozlí obchod, který se nachází v Návštěvnickém centru. Zde si můžete vybrat dárek jak pro sebe, tak pro své blízké.

Prohlídka pro nezletilé
Pivovar Velké Popovice v rámci své politika odpovědného výrobce piva nabízí skupinám s osobami mladšími 18 let dvě možné varianty prohlídek pivovaru:

Prohlídka pivovaru „Po stopách Kozla"
Klasická prohlídka s výkladem procesu výroby piva a návštěvou všech výrobních prostor pivovaru v rámci návštěvnické trasy Po stopách Kozla. Školním skupinám v průběhu prohlídky nepodáváme ochutnávku piva, pokud je některý ze studentů mladší 18 let.

Prohlídkový okruh "Pivovarnictví - úspěšné odvětví českého průmyslu"
Prohlídkový okruh je přímo zaměřen především na nezletilé návštěvníky pivovaru a školní skupiny. Prohlídka nabízí plnohodnotný zážitek tentokrát z jiného úhlu pohledu. Nezavede návštěvníky do provozů spojených s výrobou a neobsahuje prezentaci výrobního procesu piva, prohlídku stáčírny a varny. Seznámí návštěvníky se širšími souvislostmi pivovarnictví jako slavného odvětví českého průmyslu a ukáže jim, jakou roli v této oblasti hraje pivovar Velké Popovice. Okruh představí řemesla, která byla s pivovarnictvím spojena, a seznámí s historií regionu.

Plzeňský Prazdroj, jehož je pivovar Velké Popovice součástí, patří mezi přední pivovarské společnosti ve střední Evropě a jde příkladem i na poli odpovědnosti. Vnímáme obavy veřejnosti v souvislosti s konzumací alkoholu nezletilými, a proto je náš marketing striktně zaměřen na osoby starší 18 let. Odpovědný přístup se promítá také na prohlídkových trasách pivovarem. Pokud nezletilé návštěvníky doprovází odpovědná osoba starší 18 let plně způsobilá k právním úkonům (např. rodič, učitel, průvodce, vedoucí skupiny), akceptujeme, že za nezletilého návštěvníka či skupinu návštěvníků přebírá odpovědnost tato odpovědná osoba a rozhodnutí o tom, jaký prohlídkový okruh s nezletilým/i navštíví, ponecháváme na této odpovědné osobě.

Aktualizováno: před 12 měsíci

Kdo vládne trhu s tmavými pivy? Guinness a pak překvapivě Kozel

Publikováno:před 14 dnyZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Globálnímu trhu černých piv vládne známá irská značka. Velkopopovický Kozel je ale podle analýz Prazdroje už na druhém místě.

První v žebříčku je veleslavná irská značka Guinness, pak dlouho nic a druhý Velkopopovický Kozel Černý. Tak vypadá podle analýz Plzeňského Prazdroje, pod který Kozel spadá, pořadí na prvních dvou místech ve srovnání prodeje tmavých (respektive černých) piv na světovém trhu.

Nezávislí odborníci z branže potvrzují, že odhady lidí z­ Prazdroje mohou být pravdivé.

Přesná čísla o jednotlivých značkách pivovary nezveřejňují, ale dohromady všechna piva s etiketou kozla z Velkých Popovic jsou dnes podle tvrzení manažera Prazdroje Vladimíra Juriny nejprodávanějšími českými pivními značkami ve světě. A v součtu domácího a zahraničního prodeje největší značkou plzeňského firmy.

Především díky nárůstu odbytu v cizině se podle Juriny prodej všech variant Kozla (vaří se licenčně už v osmi zemích) za posledních deset let téměř zdvojnásobil.

800 tisíc vs. 8,5 milionu
Kozel Černý je spodně kvašené výčepní pivo, které kvasí při nižších teplotách a delší dobu než svrchně kvašený takzvaný stout typu Guinnesse.

V Prazdroji analyzovali dostupné údaje o konkurenčních tmavých pivech ve světě a nenašli prý žádné tmavé spodně kvašené pivo, kterého by se prodalo někde ve světě více než Kozla. A z těch, které se vaří technologií svrchního kvašení, má navrch jen Guinness. „Kozel Černý je dnes pravděpodobně nejprodávanější tmavé spodně kvašené pivo na světě a druhé nejrozšířenější černé pivo vůbec,“ říká Jurina.

Prazdroj domácí objem prodeje všech kozlů i toho tmavého tají (černá a tmavá piva nejsou v Česku velkým hitem), ale uvádí, že tmavé varianty Kozla se prodá v ­celém světě přibližně 800 tisíc hektolitrů ročně.

Guinness, který patří britskému nápojovému gigantu Diageo, se vaří po celém světě v padesátce pivovarů a společnost uvádí, že ročně prodá celkem 850 milionů litrů (8,5 milionu hektolitrů). Což řadí výrobce ve světovém srovnání největších producentů piva někam do druhé dvacítky, ale pořád je to desetkrát víc, než kolik se prodá ve světě Kozla Černého.

I tak ale může být česká značka světovou dvojkou. „V Česku jsou tmavá piva hodně v menšině. Tvoří jen kolem dvou procent celkové spotřeby. Kozel je ale hodně silný v zahraničí díky licenční výrobě. A nelze vyloučit, že jeho tmavá varianta je opravdu na světovém trhu číslo dvě za Guinnessem. Čísla, která by to hodnověrně doložila, jsou však těžko dostupná,“ říká Tomáš Maier, který přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze ekonomiku pivovarnictví.

Tmavému Kozlu konkurují ve světě zejména anglická tmavá piva, například portery – obdoby irského stoutu – nebo německá tmavá piva – dunkel.

Konkurence z Německa
V Německu je to například König Ludwig Dunkel nebo tmavé pšeničné Erdinger Dunkel a hlavně tamní největší výrobce tmavých piv Köstritzer, který podle dostupných informací vyrobí ročně kolem milionu hektolitrů.

Podstatnou část (není známo jak velkou) však prodává na domácím trhu a nelze vyloučit, že v ­zahraničí prodá méně než Prazdroj svého tmavého Kozla.

„Německý trh je obrovský a ­také nevíme přesně, jaké objemy značek tmavých a černých piv prodávají ve Spojených státech nebo Kanadě. Každopádně je ale pravda, že v zahraničí je české tmavé pivo velmi úspěšné,“ říká vydavatel časopisu Pivo, Bier & Ale Pavel Borowiec.

Doma v Česku však tmavá piva pivovarům zásadní zisky nepřinášejí. Celkové tuzemské spotřebě – loni v objemu 16,4 milionu hektolitrů – kralují světlá výčepní piva a světlé ležáky. Tmavá vzhledem k malému zájmu tuzemských pivařů jsou spíš doplňkem na trhu.

Přesto je nabízejí skoro všichni větší výrobci včetně Heinekenu (Krušovice černé), Staropramene, Budvaru (B:Dark), Bernarda, náchodského Primátora (Primátor Stout), Svijan (Svijanská kněžna) i desítek minipivovarů.

Letní volbou sládků je Master Summer Ale

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Obliba programu Volba sládků Plzeňského Prazdroje, díky kterému si lidé na vybraných výčepech mohou vedle tradičních piv objednat každý měsíc jiné unikátní pivo, neustále roste. Od března minulého roku se se zvýšil počet restaurací a hospod, které jsou do programu zapojeny, o více než 60 %. V těchto hospodách a restauracích se prodalo dohromady téměř 13 tisíc hektolitrů speciálně uvařených várek piva, mezi nimi byli limitované edice piv z běžné produkce pivovaru i naprosté speciály typu Ale, Stout nebo Ipa.

Díky projektu Volba sládků se již dva roky daří vybraným hospodám a restauracím čepujícím piva z Plzeňského Prazdroje navyšovat prodeje čepovaného piva. „93 % obsluhy vybraných podniků tvrdí, že jejich hosté jsou spokojeni s Volbou sládků, což potvrzuje současný trend, že spotřebitelé chtějí zkoušet nové věci. To je přesně to, co jim díky Volbě sládků můžeme nabídnout v jejich oblíbené hospodě,“ vysvětluje Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Zalíbení našly speciální várky piva také u hospodských, kterým po zapojení do programu vzrostla návštěvnost i tržby. „Do Volby sládků jsme se zapojili hned při zahájení před dvěma lety. Musím říct, že si již naši zákazníci zvykli, že každý měsíc na výčepu najdou jiný speciál. Někteří si ho dokonce odnášejí v PET lahvích domů. Přibylo také těch, kteří se k nám do restaurace pravidelně vrací. Dokonce musím obvykle dvakrát do měsíce speciální várku doobjednávat, což se samozřejmě pozitivně promítá i do našich tržeb,“ potvrzuje úspěšnost programu Jakub Novotný z pražského podniku Restaurace U svatého Filipa a Jakuba.

Červnovým speciálem je Master Summer Ale neboli „letní ejl“, který patří mezi světlá svrchně kvašená piva. Sládci z Plzeňského Prazdroje ho právě pro tento měsíc zvolili kvůli jeho lehkosti a osvěžujícím citrusovým tónům, díky kterým se ideálně hodí pro nadcházející začátek léta. Milovníci piva najdou nový speciál na výčepech více než tisíce restaurací po celé České republice, které se zapojily do programu Volba sládků.

Jubilejní 25. ročník Dne Kozla se vydařil

Publikováno:před měsícemZdroj:ŽENA-IN.czAutor:Kristina Vodičková

V sobotu 10. června se u příležitosti Dne Kozla, který zahajovala se sládkem Vojtou Homolkou, Ivanem Vodochodským a Daliborem Gondíkem i paní profesorka Basařová, sešlo v pivovaru ve Velkých Popovicích 25 000 lidí. Během celého dne se vypilo neuvěřitelných 39 800 piv!

Neobvyklý zájem byl o výjimečného Velkopopovického Kozla Černého Nefiltrovaného, který se dopil do posledního doušku. A to bylo po návštěvníky připraveno 4 800 kousků! Kdo neměl šanci ochutnat, nemusí zoufat, nově je tento druh k dostání nejen v pivovaru, ale také v Kozlovnách. Tuto speciální várku pomáhala velkopopovickému sládkovi Vojtovi Homolkovi vařit skupina Buty. Jako odměnu za tento zážitek si zahrál sládek na hlavním pódiu s kapelou písničku František Dobrota, kterou kapela pro tuto příležitost přetextovala na „Vojta Homolka“. Společně potom sklidili velký potlesk za poctivě uvařené pivo i hudební číslo.

K dobrému pivu se skvěle hodí dobré jídlo. Gurmáni ocenili kromě tradičních pochoutek především bohatou nabídku poctivých polévek. Na celkem 10 druhů polévek, které byly pro návštěvníky připraveny, se stály fronty. Protože se jednalo o jubilejní 25. ročník, chybět nesměl ani narozeninový pivní dort.

Den Kozla je oslava nejen dobrého piva, ale také poctivého pivovarského řemesla, se kterým se v rámci komentovaných prohlídek pivovaru seznámilo 1 300 návštěvníků. V průběhu celého dne probíhaly na několika místech areálu také ukázky dalších tradičních řemesel. Zájemci se tak na malý moment mohli stát kovářem, sklářem, brašnářem či řezbářem.

Kdo nestihl navštívit Velké Popovice tuto sobotu, příležitostí bude mít během několika následujících měsíců hned několik. Vedle tradičního Dne Kozla se během léta koná na nádvoří pivovaru celá řada dalších kulturních akcí. Letos se můžete těšit na Kozlovo letní kino, Klobáskofest či na sraz Tatrovek. Po celý rok pak můžete zavítat na prohlídky pivovaru zaměřené nejen na pivovarské řemeslo, ale také na život zakladatele barona Ringhoffera.

Velkopopovický pivovar slaví 200. výročí narození zakladatele, chystá prohlídky

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Novinky.cz

Pivovar ve Velkých Popovicích slaví jubilejní 200. výročí narození svého zakladatele, barona Františka Ringhoffera II. U této příležitosti se v pátek uskuteční dvě večerní prohlídky zaměřené na barona a jeho rodinu, návštěvníky ovšem čeká i ochutnávka speciální várky piva. Narozeninové oslavy pokračují od soboty až do pondělí 1. května.

Na prohlídky pivovaru lze zavítat kdykoli v průběhu roku, ale jen o narozeninovém víkendu uvidí návštěvníci také herce v dobových kostýmech a mohou se těšit na celou řadu soutěžích. Páteční prohlídky se uskuteční v 18:00 a 19:00 hodin, o prodlouženém víkendu pak v 11:00, 13:00 a 15:00 hodin. Mezi stanicí metra Chodov a Velkými Popovicemi bude navíc jezdit také speciální autobus.

František Ringhoffer přišel do Prahy za časů Marie Terezie a později zde vlastnil dílnu na výrobu varných pánví pro pivovary. Řemeslo po něm převzal syn Josef a po něm František Ringhoffer II.

Během průmyslové revoluce zanikly v českých zemích poddanství a robota, této situace Ringhoffer využil a stal se velkoprůmyslníkem. Původní podnik na výrobu kotlů zachoval, ale vybudoval i mnoho dalších továren. Podle historika Milana Hlavačky si Ringhofferovy pracovitosti a šlechetnosti vážil také císař František Josef II., a proto ho vyznamenal rytířským řádem, který mu umožnil užívat šlechtický titul baron.

Dokončení se nedožil
Stavba Velkopopovického pivovaru započala v roce 1871. „Velký vliv na toto rozhodnutí měla především místní kvalitní voda, která je pro vaření piva velmi důležitá. Její přítomnost a dostatečnou zásobu prokázalo několik průzkumných vrtů,“ tvrdí tamní sládek Vojtěch Homolka. Dodává, že pivovar je také jediným podnikem rodiny Ringhofferových, který přetrval do dnešní doby. Většinu ostatních nahradila nákupní centra, prosklené budovy či silniční mosty.

Stavba byla dokončena v roce 1874 a 15. prosince téhož roku zde byla v 60hektolitrovém kotli uvařena první várka. František Ringhoffer se toho ovšem nedožil, neboť zemřel rok před dokončením pivovaru.

Indický ale z Velkých Popovic dorazil na výčepy

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Regiony24.czAutor:Zuzana Plecitá

V hospodách se v březnu objevilo pod značkou Master jedno z nejpopulárnějších piv zahraničí zvané India Pale Ale neboli IPA. Zatímco za hranicemi se IPA těší vysoké oblibě, u nás toto pivo ochutnal zatím jen každý desátý konzument. V březnu to však milovníci tradičních českých piv Plzeňského Prazdroje ve své oblíbené hospodě mohou změnit a získat novou pivní zkušenost.

„Pro značku Master sládci velkopopovického pivovaru uvařili svrchně kvašené pivo měděné barvy, které se vyznačuje krémovou bílou pěnou, jež se v zahraničí čepuje pouze v tenké vrstvě, ale může se podávat i takzvaně na hladinku. Master IPA s obsahem alkoholu 6,0 % má výrazné chmelové aroma a příjemnou, vyšší hořkost,“ popisuje speciál Vojtěch Homolka, sládek pivovaru Velké Popovice. Březnový speciál z Volby sládků ve více než tisícovce podniků je možné ochutnat po celé České republice a pro zájemce je připravena interaktivní mapa se všemi hospodami a restauracemi na adrese www.volbasladku.cz.

IPA je svrchně kvašené pivo vyšší hořkosti a chmelového aroma, patří k nejpopulárnějším druhům piv typu Ale ve světě. Nejčastěji se uvádí, že IPA vznikla během druhé poloviny 18. století, když britští mořeplavci potřebovali pivo, které vydrží dlouhou plavbu z Anglie do koloniální Indie. To kdysi zvládlo pouze pivo druhu Porter, které však mělo výrazně vyšší podíl alkoholu. Pak ale přišel George Hodgson s nápadem uvařit silný Pale Ale s dobu zrání dva roky. Nakonec se ukázalo, že drsné podmínky při převozu na moři pivu svědčí. Během plavby Ale dozrál ve zrychleném procesu o něco dříve a do cíle dorazil ve skvělé kondici, podle cílové destinace pak dostal název India Pale Ale.

Rekordní návštěvnost na Ladovských vepřových hodech

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápoje

Do Velkopopovického pivovaru na tradiční Ladovské vepřové hody tuto sobotu dorazilo rekordní množství návštěvníků. Snědlo se na 4 000 jelit a jitrnic, vypilo 1 100 piv.

„Historicky šlo o nejúspěšnější ročník vepřových hodů ve Velkopopovickém pivovaru, což bylo částečně dáno i skvělým počasím. Snědlo se přes 4 000 kusů jelit a jitrnic, návštěvníci si nejvíce chválili prohlídky s ochutnávkou nefiltrovaného Kozla obohacené o školu čepovaní a pozornost v podobě chleba se sádlem, škvarky a cibulí,“ komentuje Eva Kršňáková z návštěvnického centra Velkopopovického pivovaru. Celkem se akce zúčastnilo 5 tisíc návštěvníků. Velký úspěch měly i ukázky řemesel – řeznického, bednářského a kovářského.

Téměř 100 tisíc lidí loni navštívilo pivovar ve Velkých Popovicích

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápoje

Nejen prohlídky pivovaru ale i zážitkové akce spojené s ochutnáváním a čepováním piva se postaraly o loňský úspěch velkopopovického pivovaru. V roce 2016 jej tak navštívilo téměř 100 tisíc lidí, což představuje meziroční nárůst o 13 %.

Návštěvníky a milovníky velkopopovického piva, kromě klasických prohlídek a ochutnávek, nejvíce loni táhly tradiční akce pivovaru, jako jsou Ladovské vepřové hody, Pochod krajinou barona Ringhoffera, Den Kozla nebo Klobáskofest.

Letos pivovar čeká významný rok. „Rok 2017 bude ve znamení akcí spojených s výročím dvou set let od narození barona Františka Ringhoffera II., zakladatele pivovaru ve Velkých Popovicích. První akcí v rámci oslav budou poslední únorovou sobotu Ladovské vepřové hody, kde se návštěvníci mohou těšit na zabíjačkové speciality, nefiltrované pivo Kozel, speciální prohlídky nebo masopustní průvod,“ říká Rudolf Šlehofer, manažer rozvoje cestovního ruchu a péče o historické dědictví. V průběhu roku pak bude v rámci oslav pivovar zvát na speciální prohlídky, narozeniny barona, svaz tatrovek i speciální putování.

Ve Velkých Popovicích se chystají vepřové hody

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápoje

Poslední sobotu v únoru započnou ve Velkopopovickém pivovaru oslavy k 200. výročí narození jeho zakladatele, Františka Ringhoffera II. Veselí zahájí Ladovské vepřové hody, kde nebudou chybět mistři řezníci ani vychlazená jedenáctka Velkopopovického Kozla.

V sobotu 25. února zve Velkopopovický pivovar nejen milovníky skvěle načepovaného Velkopopovického Kozla na zabíjačku s pořádnou vesnickou zábavou i průvodem masek jako z Ladových obrázků. „V rámci prohlídek pivovaru, které se budou konat každou půl hodinu, návštěvníky naučíme technikám správného čepování piva. A kdyby někomu ve sklepech vyhládlo, zasytí ho připravený chleba se škvarky a jiné tradiční zabíjačkové pochoutky,“ říká Rudolf Šlehofer, manažer turismu a tradice Plzeňského Prazdroje.

Mistři řezníci Vítek a Hudera nabídnou vše, co k vepřovým slavnostem neodmyslitelně patří: ovar, jitrnice, jelita, tlačenky, škvarky, prejty a další. Krátce po poledni předvedou svou řeznickou zručnost při bourání masa. Ukázky bednářského a kovářského řemesla návštěvníkům mají připomenout zakladatele pivovaru a významného českého průmyslníka Františka Ringhoffera II. V Praze na Smíchově zřídil továrnu, ze které vyjížděly nákladní a později i osobní vagony do celého světa. Do paměti lidí se zapsal i díky silnému sociálnímu cítění, když pro své zaměstnance v devatenáctém století založil nemocenskou pokladnu a penzijní fond, ačkoli to tehdy nevyžadoval žádný zákon.

Vepřovými hody oslavy teprve začínají. V dubnu na lidi čeká jarní Putování krajinou barona Ringhoffera a během velkých prázdnin Léto s Kozlem, které přinese promítání v letním kině a koncerty na nádvoří pivovaru.

Se šípkovou, nebo se zelím? Dny českého piva v Popovicích

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:ČtiDoma.czAutor:Andrea Aldorfova

Čtvrtý ročník Dnů českého piva se letos koná od 23. září do 1. října. Navštivte Velkopopovický pivovar a hlasujte, jestli je lepší kančí se zelím, nebo se šípkovou omáčkou. Přichystáno je i Kozlovo letní kino nebo Noc otevřených pivovarů.

Jedinečnost českého piva je známá po celém světě. Dny českého piva ji budou od 23. září do 1. října oslavovat již po čtvrté, a to společně s tradiční hospodskou kulturou a českou národní kuchyní. Velkopopovický Kozel zve všechny milovníky zlatavého moku nejen do hospod na jedno čepované, ale především do velkopopovického pivovaru, kde náš národní poklad vaří. Připraveno je pro vás mnoho zajímavých akcí.

Kančí se zelím nebo se šípkovou omáčkou? Hlasujte!
Kdy: 23. září až 1. října, každý den 10:30 – 21:30
Kde: Velkopopovická Kozlovna

Ústředním tématem celonárodního svátku všech milovníků zlatavého moku je spojení piva a gastronomie. Kančí pečeně se šípkovou omáčkou je hlavním jídlem letošních Dnů českého piva. Zvěřinové hody bez piva si snad ani nejde představit.

Co si však počne Petr Čepek a další, kteří jsou přesvědčeni, že nejlepší je s knedlíkem a se zelím? Ve Velkopopovické Kozlovně, která se nachází přímo v areálu pivovaru, si během Dnů českého piva, tedy od 23. září do 1. října, můžete vybrat. Vaše objednávka se zároveň stane hlasem pro jednu z variant. Konečně se tak dozvíme, jestli je oblíbenější kančí se šípkovou nebo se zelím.

V sobotu zajděte do Kozlova letního kina
Kdy: 24. září od 20:00, vstupné 100 Kč
Kde: nádvoří Pivovaru Velké Popovice

Hned v úvodu Dnů českého piva si můžete na nádvoří Pivovaru Velké Popovice užít Kozlovo letní kino a legendární český film Postřižiny. Tento film vzdává hold českému pivu, jeho projekce se tak na malebné nádvoří pivovaru skvěle hodí.

Těšit se můžete také na pivo Velkopopovický Kozel a na speciální tematické občerstvení, které připraví pivovarská restaurace Velkopopovická Kozlovna.

Noc otevřených pivovarů
Kdy: 1. října, od 18:00, 19:00, 20:00 a 21:00, speciální vstupné 70 Kč
Kde: Pivovar Velké Popovice

Noční atmosféru Velkých Popovic si můžete užít také v závěru celých slavností během Noci otevřených pivovarů, které se pivovar ve Velkých Popovicích zúčastní již podruhé. Seznámíte se během nich s více než 140letou historií pivovaru, poctivou prací místních pivovarníků a tradičními postupy vaření velkopopovického piva.

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:ČtiDoma.czAutor:Lucie Kořistová

Dětské hřiště, čerpací stanice vodovodů nebo značení v rámci přírodního parku - projekty, které v mikroregionu Ladův kraj zaplatil pivovar Kozel. Teď přibudou další.

"Plzeňský Prazdroj rozdělí v letošním roce 4,5 milionu korun na podporu zajímavých projektů v oblastech, ve kterých působí. Tři sta tisíc pak zamíří do mikroregionu Ladův kraj, kde sídlí pivovar Kozel," říká ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje Drahomíra Mandíková.

Proč Prazdroj něco takového dělá? Ať už podpora drobných podnikatelů, neziskových organizací, či investice do životního prostředí stojí spoustu peněz, které se z pohledu Prazdroje mohou zdát jako nenávratné.
Firma, která chce být dlouhodobě úspěšná, musí brát ohled na okolí ve které podniká. Poznat prostředí nejen z pohledu zaměstnanců a komunity, ve které existuje, ale i z pohledu zdrojů a surovin, které při svém podnikání využívá. A Prazdroj se oblasti firemní zodpovědnosti věnuje dlouhodobě. Ještě předtím, než jsme si program Prosperita nastavili, byla firemní zodpovědnost součástí našeho podnikání. Nakonec ocenění, které jsme získali, například Nejzodpovědnější firma v České republice, a znovu si je obhajujeme, hovoří o tom, že se nám naše cíle daří.

A je to proto, že to tak opravdu cítíte, nebo je to něco, co je dnes trendy? Přece jen, procento lidí ve společnosti, které se snaží žít zodpovědně ke svému okolí, se zvyšuje a vy tak můžete přilákat spoustu nových zákazníků…
Myslíte? Důkazem našeho přístupu je fakt, že to děláme již několik let. Vysvětlím, proč je to logické. Žádná firma, která chce být dlouhodobě úspěšná, se bez toho neobejde. Pivo je produkt, který se vyrábí z čistě přírodních surovin. Abychom mohli vyrobit kvalitní pivo, musíme mít kvalitní ječmen a chmel. Všechna naše tradiční česká piva používají chráněné zeměpisné označení České pivo, což znamená, že jsou vyrobená z lokálních surovin určitého druhu přímo zde v Česku. Jeden z pilířů našeho programu Prosperita je o tom, jakým způsobem spolupracujeme z pěstiteli ječmene a chmele. Máme s nimi uzavřené dlouhodobé smlouvy, pořádáme pro ně různé semináře, podporujeme Výzkumný ústav pivovarský a sladařský právě kvůli tomu, abychom zabezpečili, že tyto suroviny se tu urodí, bude o ně dobře postaráno a lidi, kteří se tomu věnují, se tomu budou věnovat i nadále. Protože práce v zemědělství je velmi náročná a my potřebujeme, aby zde byla kontinuita pro náš produkt.

Další z pilířů Prosperity je cílené šetření s vodou, ani zde určitě nehovoříme o malých investicích. Tohle se také Prazdroji vyplatí?
Do minulého roku, kdy v Česku nastala velká sucha, si málokdo uvědomoval, jak je hospodaření s vodou důležité. Ale my už před dvaceti lety udělali společně s vědci analýzy, kde všude na světě budou v budoucnu problémy s vodou. Proč je to důležité? Zdroje vody jsou omezené a bez vody nepřežijeme. Proto jsme za posledních let investovali hodně peněz do toho, abychom na výrobu piva potřebovali méně vody, než bylo dřív normou. Průměrně jsme se v našich pivovarech dostali na tři litry vody na litr piva a naše pivovary Velké Popovice a Radegast jsou dokonce pod třemi litry, což jsou i světově unikátní čísla. A protože zásoby vody se snižují, zvyšuje se její cena. Kdybychom ty investice neudělali, nemohli bychom zákazníkům prodávat pivo za dostupnou cenu. Firma se musí podívat, co všechno dělá, jaký to má dopad, jaké zdroje využívá a opravdu s těmito zdroji musí hospodařit dobře, aby byla dlouhodobě schopná hospodařit úspěšně. Stejně jako musíme zodpovědně zacházet s vodou, musíme rozumně hospodařit s energiemi, omezovat vypouštění CO2 a podobně.

Také podporujete malé podnikatele. Můžete říct, jakým například způsobem?
Zaměřujeme se na podporu provozovatelů restauračních zařízení, protože to je prostředí, kde prodáváme pivo. Takže my jim nejen dodáváme pivo, ale pořádáme pro ně tréninky, kde se naučí, jakým způsobem se starat o pivo a jak ho čepovat, aby hostům chutnalo. Zároveň jim pomáháme se rozvíjet v dalších oblastech, například jsme vytvořili aplikaci, kde si mohou sestavit menu, sdílíme s nimi dodavatelské služby, které my umíme vyjednat mnohem levněji. Opět to má svou logiku – abychom byli úspěšní my, potřebujeme, aby byli úspěšní naši partneři, aby se jim v podnikání dařilo a mohli prodávat naše pivo zákazníkům.

Pojďme se podrobněji podívat na program Kozel lidem. Prazdroj dá do Ladova regionu částku 300 tisíc. Na co peníze půjdou?
Součástí naší filozofie je podpora komunit kolem našich pivovarů. Věříme, že kde se pivo vaří, tam se dobře daří a dobře se tam žije. Chceme se podělit o náš úspěch i s lidmi okolo nás a přispět ke zkvalitnění jejich života. Proto mohou neziskové organizace přinést svoje zajímavé projekty z různých oblastí – kulturní, společenské, sociální – a získávají na základě hlasování odborné poroty finanční podporu.

Doposud jste ale spolupracovali spíš s obcí než s neziskovkami...
To je pravda. Na Velkopopovicku se program posunul od spolupráce s neziskovkami ke spolupráci s obcí, protože neziskovek tam bylo málo. Proto jsme se s obcí dohodli vždy jednou ročně na projektu, který se potom zrealizoval, ať už šlo o dětské hřiště, čerpací stanice vodovodů nebo značení v rámci přírodního parku. Z průzkumu ale vyšlo, že lidé by ocenili i spolupráci s neziskovými organizacemi, chtěli by programy na podporu komunitního života, něco, co by je spojovalo. Proto jsme se rozhodli že spustíme program Kozel lidem, kam se mohou přihlásit neziskové organizace.

V jaké fázi teď program Kozel lidem je?
Neziskové organizace mohou během letních měsíců přihlašovat svoje projekty na podporu dobrých sousedských vztahů. Ladův kraj je specifický, žije zde zhruba 67 tisíc lidí, kteří se dělí na dvě skupiny – starousedlíky a nové usedlíky. Je třeba v lokalitě organizovat akce, které posilují vztahy mezi oběma skupinami. Velmi oblíbené jsou v posledních letech také projekty, které podporují mezigenerační učení.

Kolik těch projektů ve finále asi podpoříte?
Kozel lidem pracuje s 300 tisíci ročně. Přemýšleli jsme, jakým způsobem peníze rozdělit, a zkušenosti z jiných regionů nám ukazují, že částka vyjde zhruba na šest projektů. Může se ale stát, že jedna nezisková organizace představí skvělý projekt, který bude mít velký dopad a dostane mnohem více peněz.

Říkala jste, že o rozdělení peněz bude hlasovat odborná porota…
Grantová komise je složená z místních odborníků, lidí, kteří lokalitu znají. Plus spolupracujeme s Forem dárců a Nadací rozvoje občanské společnosti, což jsou dvě nejprestižnější organizace, které řeší rozdělování grantů mezi neziskové organizace. Minulý rok jsme dělali výběrové řízení, kde jsme pro Kozel lidem hledali partnera, a oni nám vyšli jako nejlepší. Pomáhali nám nadefinovat celý projekt, dělali analýzy celého regionu, radili nám, jak to celé uchopit, aby projekt fungoval. Tito lidé budou posuzovat všechny projekty, které se přihlásí a vyberou ty nejlepší. Navíc bude moci do rozhodování zasáhnout i veřejnost, která bude moci hlasovat o tom, jaká organizace získá prostředky na své další vzdělávání.

Nemůže však jít o jakékoliv projekty, protože heslem letošního roku je podpora dobrých sousedských vztahů. Můžete říct, co to znamená?
Myslím, že dobré sousedské vztahy je téma, které je třeba na Velkopopovicku podpořit. Vycházeli jsme z plánu regionálního rozvoje a z průzkumů a zlepšení v této oblasti není záležitostí jednoho roku. Do této oblasti lze totiž zahrnout vše, co se týká rozvoje regionu - rozvoj volnočasových aktivit, kulturní, umělecké a sportovní akce, oživení veřejného prostoru, ochrana přírody a vše, co souvisí s rozvojem komunity a udržováním kulturních tradic. Lidé si čím dál víc uvědomují, že potřebují, aby místo, kde žijí, bylo pěkné a příjemné. A my jim v tom chceme pomoci. Do „dobrých sousedských vztahů“ lze zahrnout i projekty na prevenci kriminality či na pomoc znevýhodněným lidem. A já předpokládám, že se najdou neziskovky, které přinesou kvalitní projekty.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.11.07.2017 23:3157