Historie a současnost Pivovaru Konrad

Právo vařit pivo získali liberečtí měšťané již v červnu 1560. Pravidla určená v potvrzení várečného práva výrobce piva jsou velmi přísná. Nejen co do regulace množství vyrobeného piva, jeho kvality, ale i - dnes bychom řekli - dodržování hygienických předpisů při vaření piva. Další vývoj libereckého pivovarnictví byl složitý, rozporuplný - jak to již v dějinách bývá...

Začátkem druhé poloviny 19. století se v průmyslovém Liberci a jeho okolí projevil nedostatek piva (ročně se muselo dovážet až 200 000 věder dolnorakouské míry piva; 1 vědro = 51,62 litru). Možná rekonstrukce starého pivovaru byla měšťany zamítnuta, protože stál v centru města. Proto bylo hledáno nové místo pro výstavbu za hranicemi města. Samozřejmou podmínkou byla již tehdy dopravní dostupnost a především kvalitní a vydatný zdroj vody. Chemické rozbory ukázaly, že u Vratislavic existuje výborný zdroj vhodný pro pivovarské účely. To rozhodlo o tom, že právě tady se v příštích letech bude vařit pivo. Naši předkové neměli daleko od slov k činům. Ostatně - přesvědčete se sami.
21. července ●1872: v místní a provinční kronice časopisu Reichenberger Zeitung byl zveřejněn obsáhlý inzerát Společnosti libereckého pivovaru a sladovny ve Vratislavicích o nabídce akcií. Za společnost v něm jsou jmenováni tehdejší významní prominenti severočeského kapitálu (například liberecký továrník a předseda Obchodní a živnostenské komory v Liberci Franz Siegmund, další z libereckých továrníků Johan svobodný pán z Liebiegů, majitel panství Frýdlant Eduard hrabě z Clam-Gallasů, vratislavický továrník Ignatz Gienzkey a mnozí jiní). Již tehdy bylo rozhodnuto vyrábět konkurence a vývozu schopný plzeňský typ piva v moderně vybavením pivovaru.
pivovar22. července ●1872: za jediný den bylo prodáno 3000 akcií v nominální hodnotě 200 zlatých.
Jaro ●1873: na pozemcích budoucího pivovaru byly zahájeny stavební práce. Rychlost stavby byla udivující. Díky ní bylo možné průběžně instalovat i strojní vybavení.
Podzim ●1873: na stavbě se sice ještě pracovalo, ale do skladů již byly dovezeny první suroviny - žatecký chmel a ječmen z Polabí. Vlastníci pivovaru měli obrovské štěstí při výběru prvního ředitele. Stal se jím bývalý vrchní sládek měšťanského pivovaru v Plzni pan Hájek.
22. ledna ●1874: pivovar byl slavnostně otevřen. Pan Hájek s hrdostí předvedl první slad, který v něm byl vyroben.
Duben ●1874: pouhý rok po zahájení stavby pivovaru dostávají milovníci zlatého moku v Liberci a okolí nové pivo. Nevíme, kolik jej bylo v prvním měsíci vystaveno, ale je dochován záznam, že zájem o něj byl i ve Vídni, což je spolehlivý barometr jeho kvality.
Závěr roku ●1874: za devět měsíců existence vratislavického pivovaru bylo vystaveno 34 680 hektolitrů.

Kritické období
V roce ●1875 klesla v českých zemích spotřeba piva, navíc se neurodilo dost chmele a jeho cena prudce rostla. To se projevilo i na ceně piva. Klesl odbyt. Začalo první kritické období pivovaru Vratislavice končící až v roce 1880. V dubnu 1877 dokonce valná hromada rozhodla o zastavení provozu v pivovaru a rozpuštění společnosti. Likvidační výbor složený z nejvýznamnějších akcionářů však již v roce 1879 zažádal o povolení výstavu 48 080 hektolitrů piva v roce následujícím. Za další dva roky se sdružení některých místních továrníků rozhodlo pivovar koupit a plně obnovit výrobu piva.

Rozkvět pivovaru
Krize ve vratislavickém pivovaru byla zažehnána. V roce 1885 s jeho výroba intenzivně rozvíjí a výstav piva přesahuje hranici 60 000 hektolitrů. V následujících dvou letech se pivovar Vratislavice řadí, co do mohutnosti, dokonce na druhé místo v Čechách. Majitelé pivovaru investují zisky do modernizace výrobního zařízení.
●1890: byly instalovány nové stroje, postavena vlaková vlečka a zvětšeny nádrže na led. O úspěšný pivovar projevují zájem i tehdejší prominenti. Na jeho prohlídku přijel 1. října 1891 dokonce i císař František Josef I. Dostavují se první oficiální ocenění a čestné ceny za kvalitu piva.
Konec roku ●1896: výstav piva překročil hranici 131 000 hektolitrů, sladovna vyrábí na tehdejší dobu neuvěřitelných 10 000q sladu.
pivovarNa přelomu 19. a 20. století končí první etapa rozvoje vratislavického pivovaru. V té době musí čelit konkurenci řady menších panských pivovarů v okolí. Zvyšuje se i konkurence ostatních pivovarů v českých zemích. Do nového století však akciová společnost Liberecké pivovary a sladovny Theodor Frank ve Vratilsavicích vstupuje jako známý a moderně vybavený pivovar úspěšně čelící konkurenci.
Udržet si postavení na českém pivovarnickém trhu nebylo na počátku 20. století jednoduché. Zvláště když se v něm střetávaly zájmy českého a německého kapitálu. Moudří představitelé vratislavického pivovaru se rozhodli pro sloučení dvou největších pivovarských podniků v nejbližším okolí.
●1908: po složitých jednáních se akciová společnost Liberecké pivovary a sladovny Theodor Frank ve Vratislavicích 31. srpna 1908 sloučila s akciovou společností Pivovar Medinger ve Vrkoslavicích u Jablonce nad Nisou. Vzniká nová, silná akciová společnost Liberecko-Vratislavické a Jablonecké pivovary. Oba pivovary nadále vyrábějí pivo samostatně a i "rajonizace" odbytu zůstává beze změny. Samozřejmě se nemění ani velmi dobrá kvalita piva. Dochází však k velkým kapitálovým přesunům. Nová akciová společnost spolupracuje s vídeňskou Rakousko-Uherskou bankou a bylo jen logické, že do ní vstoupil i rakouský kapitál.
Významným představitelem rakouského kapitálu v pivovaru byl svobodný pán, baron Adolf von Bachofen, jeden z nejvýznamnějších rakouských pivovarnických průmyslníků. V době vzniku nové společnosti byl vlastníkem významného (bohužel se nedochovaly údaje o tom, jak vysokého) akciového podílu v Pivovaru Medinger. Tento mimořádně schopný muž se stal prezidentem správní rady nově vzniklé společnosti. Ostatně změny nastaly i ve správní radě. Její složení zůstalo stabilní až do konce druhé světové války. Pouze jména představitelů jednotlivých rodin vlastníků se měnila. Prvním ředitelem a až do podzimu 1945, kdy byl odsunut do Rakouska, také jediným, se stal Dr. Julius Roesler. Ano, opravdu byl ředitelem 37 let. I v tehdejší době šlo o neobyčejný jev napovídající mnohé o schopnostech lidí, kteří pivovar ve Vratislavicích vlastnili a řídili.
●1910: zakoupeno zařízení na umělé chlazení v ležáckých sklepích. Znalci tehdejšího vývoje techniky tuto investici jistě ocení. Bez zajímavosti není, že v témže roce byla ve vratislavickém pivovaru založena nemocenská pokladna.
●1911: i když chladné léto nepřineslo akciové společnosti očekávané zisky, přesto bylo rozhodnuto o modernizaci a rekonstrukci varny.
O tom, co se stalo a jaké byly hospodářské výsledky v letech 1912 až 1914 bohužel nejsou k dispozici hodnověrné doklady. Podíváme-li se však na roční výstav piva (98 563 hl * 94 638 hl * 80 077 hl) nemohly být špatné.

I.světová válka
Války v dějinách lidstva vždy společnost negativně poznamenaly. Přestože se v době I. světové války pivo pít nepřestalo, díky nedostatku surovin se výroba piva ve Vratislavicích dostala do nesnází. Armáda rekvírovala koně a dva automobily, kvalifikovaní zaměstnanci museli odejít na vojnu. Konfiskace všech barevných kovů pro vojenské účely tragicky ovlivnila výrobu piva ve válečných letech. Jak známo - většina zařízení a rozvodného potrubí se vyrábí z mědi.
Dnes se zdá neuvěřitelné, že v té době se vařilo pivo z cukrové řepy, brambor, sirupů a jiných náhražek. Jeho kvalita byla bezesporu poznamenána. Na produkci se "podepsal" i nedostatek uhlí. V této složité situaci pracuje pivovar až do vzniku první republiky (1918).

První republika
I po pádu Rakousko-Uherska zůstává hlavním vlastníkem akciové společnosti rakouský kapitál. Na jejím rozvoji se kladně odráží poptávka po pivu, která roste doslova skokem. Vedení společnosti na změny politické situace, vznik Československa i situace na trhu reaguje pružně. Ukažme si tyto změny v časové řadě do roku 1938.
●1918: pivovar koupil moderní nákladní automobil.
●1921: společnost předala zaměstnancům obytný dům o devíti bytech.
●1922: ve spilce byly přistavěny betonové kádě o obsahu 3500 hl. Díky tomu se zvýšila produkce kvasnic z vratislavického pivovaru patřícím k nejznámějším v tehdejším Československu.
pivovar1924: společnost postavila pro své zaměstnance další byty. Ve sklepích pivovaru byly instalovány betonové ležácké tanky s vnitřním chlazením. 1925: staví se garáže a benzínová pumpa. Společnost koupila další dva nákladní automobily. Pokračovaly stavební práce na rozšíření sklepa. 1926: pivovar koupil další auta, byla postavena autodílna, pokračují stavební práce ve spilce a sklepě.
●1927: byl instalován nový parní kotel a rekonstruována lahvovna. Sklep pivovaru se rozšiřuje o další dvě oddělení.
●1928: postavena nová automatická požahovačka, vznikla nová budova, do níž se soustřeďují dosud roztroušené dílenské provozy. Nechybí ani nová truhlárna a bednárna. Na moderní lince k výrobě sudů pracuje 11 bednářů. Svatopavelské pivo je známo v celé Evropě a dodáváno do vyhlášených restaurací (např. u Lipperta).
●1929: celosvětová hospodářská krize ovlivnila výstav piva ve Vratislavicích. Na výsledcích firmy se negativně odráží především ztráta zahraničních trhů. Přesto se v tomto roce, a ani v nejbližších čtyřech letech, rozvoj společnosti nezastavil, byť se zpomalil.
●1934: v pivovaru se staví sušárna mláta.
●1937: byla postavena nová vrátnice, a také silnice vedoucí do pivovaru. Byly dokončeny úpravy ve vodárně. Na vztazích mezi českými a německými zaměstnanci se výrazně projevuje zostřující se politická situace v českém pohraničí.
●1938: ve varně byla postavena nová vystírací káď. Národnostní rozpory mezi zaměstnanci se prohlubují. České pohraničí je připojeno k nacistickému Německu.

II.světová válka
Období druhé světové války sice zpomaluje rozvoj vratislavického pivovaru, ale nezastavuje jej. Připojením pohraničních území Československa k Německu však získal výrazný vliv na pivovar německý kapitál. Byly vydány nové akcie, kapitál (základní jmění) se (po přepočtu) zvyšuje ze dvou na pět miliónů říšských marek. K mimořádným změnám ve vedení akciové společnosti však nedošlo.
V pivovaru stále pracují i čeští zaměstnanci. Po vyhlášení války odešli na vojnu Němci a částečně byli nahrazeni válečnými zajatci různých národností.
Opět se projevil nedostatek základních surovin pro výrobu kvalitního piva, ne náhodou podobný období první světové války a znovu museli být používány náhražky. Největší výstav mělo pouze třístupňové pivo, pro potřeby armády se však vyráběla i "desítka". Díky tomu, že byl vratislavický pivovar označen jako německý, v jeho rozvoji se neprojevili výraznější problémy. Dobře byla zajištěna jeho údržba. Uveďme si konkrétní příklady:
●1939-1941: proběhla rozsáhlá rekonstrukce sladovny. Přešlo se na pneumatický systém, byly zabudovány sladinové skříně.
●1941: uveden do provozu nový parní kotel, kotelna byla komplexně zrekonstruována.
●1942: instalace pasterizačního aparátu.
Druhá světová válka uzavřela významnou etapu rozvoje vratislavického pivovaru. V době tzv. první republiky si Pivovar Vratislavice upevnil své postavení na trhu a s drobnými výkyvy i na trhu německém. Ani válka výrazněji nepoznamenala jeho rozvoj. "Fyzicky" došlo k menšímu poškození budov 3. května 1945 při náletu, kdy letecké pumy dopadaly nejen na Vratislavice a okolí, ale i na pivovar. Hmotné škody však byly malé, ke ztrátám na životech nedošlo.

První poválečné roky
Bezprostředně po skončení války nastal chaos a bezvládí. Mezi občany německé národnosti se projevoval strach a nejistota. Zaměstnanci pivovaru přestali chodit do práce. Z opuštěného závodu kradli zloději a zlodějíčkové co se dalo. Proto do doby uklidnění situace střežila objekty pivovaru malá jednotka sovětské armády. Poté, co vyprchala první eufórie, byly nově vytvořené správní orgány pověřeny co nejrychleji obnovit výrobu ve vratislavickém pivovaru.
pivovarHodnocení situace bezprostředně po skončení války nechme historikům. Faktem je, že z českého pohraničí byla odsunuta většina Němců, činnost ukončilo i představenstvo společnosti, do Rakouska byl odsunut i dosavadní ředitel, a výjimečně organizačně schopný člověk, Dr. Julius Roesler.
●1945-1947: akciová společnost byla zrušena a již 4. června 1945 byl pivovar převzat do národní správy. Až do roku 1948 byl národním správcem Jaroslav Kopecký, ředitelem byl jmenován ing. Jaroslav Haase. Prvním předsedou Závodní rady se stal bednář Rudolf Matura (pracoval v pivovaru od roku 1926).
První tři poválečné roky nebyly pro vartislavický pivovar jednoduché. Opět chyběly suroviny pro výrobu kvalitního piva. Do podzimu 1945 se "žilo" ze zásob sladu. Teprve příchodem sladmistra Jaroslava Ježka se situace mírně zlepšila. Stále se vyrábělo 3 stupňové pivo, později 5 stupňové, v roce 1947 se již vyrábí pivo 7 stupňové.
Velkým problémem byl nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Noví zaměstnanci "osídlující" pohraničí se novému řemeslu museli teprve učit.

Čas popřevratový
●1948: po únorovém převratu v roce 1948 došlo k výrazným, zejména personálním změnám ve vedení pivovaru. Národní správce, Jaroslav Kopecký, byl v dubnu odvolán a "definitivu", byť jen na další rok, získal ředitel Jaroslav Haase. Osmačtyřicátý rok je dobou vniku národních podniků. I akcioví společnost Liberecko-Vratislavické a Jablonecké pivovary se mění v národní podnik Severočeské pivovary. Ředitelství bylo ve Vratislavicích a pod jeho péči patřili pivovary v širokém okolí. Například v Jilemnici, Lomnici nad Popelkou, Podkováni, Svijanech, Rumburku, Cvikově, Jablonci nad Nisou, Šluknově a v řadě jiných míst. Prvním ředitelem národního podniku byl jmenován Josef Starý.

Čas piva se nezastavil
Přes všechny výhrady k době po únorovém převratu nelze přehlédnout fakt, že rozvoj pivovaru ve Vratislavicích se nezastavil. To naznačuje i sled základních faktů, v "prvním kole" až do roku 1969.
●1949-1951: zanikají pivovary ve Frýdlantu (1949), v České Lípě (1949), v Krásné Lípě (1950), České Kamenici (1951) i v jiných místech severočeského regionu.
●1950: přechod k pravidelným várkám 10 stupňového piva.
●1952: vznik závodní učňovské školy připravující nové sladovníky pro pivovarnický průmysl (v roce 1965 byla převedena do Plzně).
●1953: některé pivovary se od národního podniku Severočeské pivovary "trhají". Vzniká další podnik - Pojizerské pivovary.
pivovar1954: zastavení provozu propagační stanice. Díky tomu musí Pivovar Vratislavice odebírat kvasnice z pivovarů Staropramen v Praze a Prazdroj v Plzni.
●1958: opětovné sloučení Severočeských a Pojizerských pivovarů. Pivovar Vratislavice začíná zásobovat světlou "desítkou" Slovensko.
●1960: reorganizace národního podniku Severočeské pivovary a přesun ředitelství firmy do Loun. Vratislavický pivovar se stal základním podnikem Severočeských pivovarů včetně svých závodů ve Svijanech a Cvikově. Ve Vratislavicích skončila rekonstrukce hvozdů na sklopné lísky.
●1961: k 1. lednu jsou k pivovaru připojeny i výrobny nealkoholických nápojů, nejbližší z nich je v Liberci. Došlo k první větší investici ve Vratislavicích. Do ležáckého sklepa jsou instalovány nové ocelové tanky, v lahvovně je namontována nová stáčecí linka s výkonem 9000 lahví za hodinu.
●1962: konec první fáze prací v ležáckém sklepě (práce na instalaci ocelových ležáckých tanků pokračují až do roku 1990), staví se nová trafostanice.
●1963: přestavba bývalých stájí ba výrobnu nealkoholických nápojů.
●1964: konec provozu liberecké sodovkárny - výrobny nealkoholických nápojů.
●1965: v umývárně sudů byla uvedena do provozu nová myčka MB 240, na které lze umývat i kovové sudy.
●1967: zastaralé sprchové chladiče na mladinu nahrazeny moderními deskovými chladiči. Končí dodávky piva na Slovensko, kde byly postaveny nové pivovary. 1968: rekonstrukce lahvovny. Nová prototypová linka československé výroby s hodinový výkonem 15000 lahví byla do zkušebního provozu uvedena 26. července a po šesti dnech do plného provozu. Byla využívána až do roku 1989.
●1969: na přechod od klasických dřevěných sudů k sudům kovovým se připravoval i vratislavický pivovar. Proto byla umývárna vybavena myčkou Bothner.

Dalších dvacet "normalizačních" let
Spotřeba piva se v České republice trvale zvyšovala. České pivovary pracovaly na hranici svých kapacitních možností. I když docházelo k některým technickým a modernizačním změnám, faktem je, že pivovary neměli možnost svůj zisk investovat do modernizace svých provozů. Přesto však bylo nutné, vzhledem k požadavku na vyšší výstav piva, alespoň část finančních prostředků "pustit" do výroby. A to i v případě Pivovaru Vratislavice.
●70. a 80.léta: ačkoli zařízení pivovaru bylo zjevně zastaralé, výroba stoupala. Proto došlo k rekonstrukci strojního a energetického zařízení. Byla postavena nová trafostanice a rekonstruovány dílčí rozvodny, vysokonapěťové a nízkonapěťové rozvody. Zvýšila se kapacita vzduchových kompresorů k zajištění výroby až 500 000 hektolitrů piva. Došlo i na rekonstrukci celého chladícího systému, včetně stavby nové strojovny, v níž byly zabudovány výkonné chladící kompresory. Postupně bylo provedeno nové oplocení pivovaru. Důležitým završením novátorského snažení bylo vybudování nové varny s dominantními měděnými vrchlíky, která svým poloautomatickým systémem řízení zabezpečuje kvalitní varní proces na mnoho dalších let.
●1976: významným počinem do provozu propagační stanice (připomeňme jen, že v roce 1954 byl ve Vratislavicích její provoz zastaven) včetně rozkvasných kádí a zásobních van na kvasnice. Pivovar byl napojen na parovod městské teplárny v Liberci, čímž bylo zajištěno dostatečné množství tepelné energie potřebné pro výrobu. 1983: požár způsobil velké škody, zejména na kotelně, centrálním rozvodu páry a skladu surogátů. Obnova zařízení si vyžádala značné finanční prostředky. Výroba sladu, piva a nealkoholických nápojů nebyla ohrožena. 1985: byla ukončena stavba velkokapacitní výrobny nealkoholických nápojů s možnou roční produkcí 230 000 hektolitrů. Výroba nealkoholických nápojů je zajištěna dostatečnou kapacitou zásobních tanků na sirupy, vlastní strojovnu chlazení, zásobníkem CO2 a tekutých mycích prostředků lahví. Výstavba sodovkárny byla největší investiční akcí od konce druhé světové války. 1986: dokončena výstavba nové spilky s 21 kusy nerezových kádí. Staré filtry na filtrační masu byly nahrazeny výkonnými křemelinovými filtry a deskovými filtry pro dofiltraci. Umývání kovových sudů probíhá na dvou na sobě nezávislých linkách. Došlo i na rekonstrukci komunikací, výstavbu garáží, skladu obalů, čištění rybníků, postavení centrálního skladu hořlavin a na drobné rekonstrukční práce.
●1989: demontováno původní mokré šrotování a nahrazeno šrotováním za sucha. Varna byla doplněna vystírací kádí.

Návrat kapitalismu a vliv nadnárodních struktur
Pivovar Vratislavice po listopadu ●1989 pokračuje i při privatizačních změnách ve výrobě kvalitního piva, což se odráží v jeho rostoucím výstavu. Zvyšuje se i podíl láhvového piva.
●1991: pivovar nabízel své výrobky na výstavě BRAU 91' v Norinberku a byl úspěšný, což se projevilo v zájmu německých obchodníků o dodávky piva. Mimořádný zájem o pivo projevily firmy působící v zemích bývalého Sovětského svazu.
Stáčírna láhvového piva je vybavena dvěma linkami, každá z nich má hodinový výkon 15 000 láhví. Na jedné z nich je instalován tunelový paster a na obou pracuje moderní etiketovací zařízení. Jedna stáčecí linka je instalována též v sodovkárně. 1992: počátkem května vzniká společnost Pivovary Vratislavice nad Nisou, a.s. Ve stáčírně byla uvedena do provozu paletizační linka a technologické zařízení na balení lahví do kartónů. Intenzivně se pracovalo na instalaci mycí a plnící linky na moderní KEG sudy, které postupně nahrazují sudy hliníkové. Byla započata rekonstrukce vodního hospodářství a příprava přechodu jednotlivých středisek na řízení pomocí počítačů. Kvalitu produkce ovlivnila generální rekonstrukce sladovny, včetně technologie.
pivovar●1993-1994: Pivovar Vratislavice budoval síť vlastních i smluvních velkoobchodů. Cílem bylo vykrytí spotřeby piva v severní části České republiky a expanze do dalších regionů. Díky tomu se vratislavické pivo úspěšně prodávalo v Podkrkonoší, v Kolíně a Žatci. Později i v Praze, Chrudimi, Karlových Varech, Mostě, Chomutově a Opavě. Vratislavický pivovar věnuje pozornost vybavování restaurací výčepním zařízením, ubrusy, sklenicemi apod. Vyvrcholením je televizní reklamní kampaň, díky níž se podařilo získat zhruba čtyřicet smluvních partnerů v České republice, jimž je dodávána čtvrtina produkce.
Velký úspěch slaví vratislavické pivo ve sjednoceném Německu a ve Velké Británii, když dokáže vyhovět všem předpisům a najde si své skalní zákazníky.
●1995: výsledky vratislavického pivovaru pozitivně ovlivnily zájem investorů. Zásadní a z hlediska budoucnosti pivovaru mimořádnou událostí je vstup majoritního akcionáře - britského koncernu BASS PLC. Mění se i management firmy. Společnost se soustředila na upevnění pozice značky na českém trhu s pivem a nealkoholickými nápoji.
●1996: definitivní přechod na moderní systém stáčení piva do sudů KEG s jednodušším systémem narážení, plnění a manipulace. Nová automatická linka na mytí a plnění má kapacitu 150 sudů za hodinu. Jedenáctistupňové pivo Vratislav získalo ocenění Pivo roku, udělované časopisem Pivní kurýr.
●1997: dne 31.1.1997 se Pivovar Vratislavice nad Nisou stávají součástí nově sloučené akciové společnosti Pražské pivovary, jedné ze tří největších pivovarských skupin v zemi. Současná struktura obchodních zástupců plně vykrývá severní území republiky.
●1998: dne 25. 5. bylo rozhodnuto představiteli akciové společnosti Pražské pivovary o uzavření všech provozů Pivovaru Vratislavice. Byli propuštěni všichni zaměstnanci. Od tohoto data se přestal vyrábět slad, nealkoholické nápoje a vaření piva pod značkou Vratislav bylo přesunuto do pivovaru Braník. Do konce srpna se stočily ve Vratislavicích poslední zásoby navařeného piva a poté byl pivovar uzavřen. Tímto krokem značně utrpěla pověst značky a zahraniční trhy byly ztraceny.
●2000: 25. května firma Hols a.s. začíná znovu s výrobou oblíbeného jedenáctistupňového piva pod značkou KONRAD. 29.června mohli znovu příznivci vratislavické pivo ochutnat. Do konce roku bylo vystaveno 15 000 hl piva (10% světlé, 11% světlé, 11% tmavé). Ve sklepě je připraven i KONRAD 12%. Během tří let uvádí společnost Hols na trh další druhy piva pod značkou Konrad.
●2004: dochází k obnově všech strojů stáčírny lahví a prostor je řešen jednou halou. Společnost musí vložit nemalé prostředky do střech, které minulá vedení odkládala.
●2005: přichází na trh sváteční červené pivo a další inovace v ambaláži, přicházejí velké exportní možnosti.
Zdroj:Stránky Pivovaru Konrad, 2015


Více na stránkách pivovaru

Pivovar Konrad ve Vratislavicích slaví 150 let od založení

Publikováno:před rokemZdroj:Liberecká DrbnaAutor:ČTK

Pivovar Hols Vratislavice si připomíná 150 let od založení, poslední roky jsou podle ředitele Petra Hostaše náročné. Nejdřív koronavirus, pak požár sladovny, teď válka na Ukrajině a s ní strmě rostoucí náklady. Výroba v posledních letech klesá, loni dodal podnik s 50 zaměstnanci na trh 110 000 hektolitrů piva, zhruba o 12 procent méně než o rok dříve.

Letos i v souvislosti s válkou a propadem vývozu směrem na Ukrajinu a do Ruska očekávají další snížení výroby pod 100 000 hektolitrů. „Těžko se to ale odhaduje," řekl Hostaš. V minulých dvou letech výroba piva ve Vratislavicích klesala hlavně kvůli koronaviru a vládním opatřením proti jeho šíření, která zavřela hospody. „A my pořád máme poměrně vysoký podíl sudového piva. Trochu nám to vyrovnala výroba plechovkového piva, ale ne úplně," řekl Hostaš. Zhruba 50milionová investice do plnicí linky na plechovky se podle něj firmě vyplatila, bez ní by byly problémy pivovaru mnohem větší. Poptávka po pivu v plechovkách roste, na jednu naplněnou lahev s pivem dnes ve Vratislavicích připadají dvě plechovky.

Rostoucí zájem o plechovkové pivo potvrzuje i Český svaz pivovarů a sladoven, loni vzrostl v meziročním srovnání prodej plechovkového piva v Česku o třetinu a na výrobě se tak už podílí 18 procenty. Nejprodávanější ale stále zůstává pivo lahvové s podílem 45 procent na celkovém výstavu. Export byl podle Hostaše hlavním důvodem, proč se firma rozhodla do vlastní plnicí linky investovat. Za hranice vyváží vratislavický pivovar 40 procent produkce.

Požár v pivovaru
Před dvěma lety zkomplikoval výrobu v pivovaru také požár, který na konci června 2020 zasáhl dvě horní patra čtyřpodlažní historické budovy sladovny a střechu. Hasiči tehdy s ohněm bojovali šest hodin a dva z nich se při tom lehce zranili. Škody včetně nákladů na obnovu dosáhly podle Hostaše 20 milionů korun. Slad musel podnik téměř dva roky nakupovat, protože při hašení přišel také o zásoby hotového sladu. „Znovu vyrábět vlastní slad jsme začali až letos na jaře," dodal ředitel. V roce 1997 se pivovar stal součástí společnosti Pražské pivovary, která o rok později výrobu ve Vratislavicích ukončila. Tradiční pivo Vratislav se od té doby vaří v Praze. V roce 1999 areál pivovaru koupila společnost HOLS a o rok později obnovila výrobu. Musela ale vytvořit novou značku, pivo pojmenovala po nástupci knížete Vratislava –⁠ Konrad. Svou 150 let dlouhou historii si pivovar připomene na Velkých pivovarských slavnostech.

Vratislavický pivovar si připomíná 150 let založení, poslední roky jsou náročné

Publikováno:před rokemZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Pivovar Hols Vratislavice si připomíná 150 let od založení, poslední roky jsou podle ředitele Petra Hostaše náročné. Nejdřív koronavirus, pak požár sladovny, teď válka na Ukrajině a s ní strmě rostoucí náklady, uvedl.

Výroba v posledních letech klesá, loni dodal podnik s 50 zaměstnanci na trh 110.000 hektolitrů piva, zhruba o 12 procent méně než o rok dříve. Letos i v souvislosti s válkou a propadem vývozu směrem na Ukrajinu a do Ruska očekávají další snížení výroby pod 100.000 hektolitrů. Těžko se to ale odhaduje, řekl ČTK Hostaš.

V minulých dvou letech výroba piva ve Vratislavicích klesala hlavně kvůli koronaviru a vládním opatřením proti jeho šíření, která zavřela hospody. "A my pořád máme poměrně vysoký podíl sudového piva. Trochu nám to vyrovnala výroba plechovkového piva, ale ne úplně," řekl Hostaš. Zhruba 50milionová investice do plnicí linky na plechovky se podle něj firmě vyplatila, bez ní by byly problémy pivovaru mnohem větší. Poptávka po pivu v plechovkách roste, na jednu naplněnou lahev s pivem dnes ve Vratislavicích připadají dvě plechovky.

Rostoucí zájem o plechovkové pivo potvrzuje i Český svaz pivovarů a sladoven, loni vzrostl v meziročním srovnání prodej plechovkového piva v Česku o třetinu a na výrobě se tak už podílí 18 procenty. Nejprodávanější ale stále zůstává pivo lahvové s podílem 45 procent na celkovém výstavu. Export byl podle Hostaše hlavním důvodem, proč se firma rozhodla do vlastní plnicí linky investovat. Za hranice vyváží vratislavický pivovar 40 procent produkce.

Před dvěma lety zkomplikoval výrobu v pivovaru také požár, který na konci června 2020 zasáhl dvě horní patra čtyřpodlažní historické budovy sladovny a střechu. Hasiči tehdy s ohněm bojovali šest hodin a dva z nich se při tom lehce zranili. Škody včetně nákladů na obnovu dosáhly podle Hostaše 20 milionů korun. Slad musel podnik téměř dva roky nakupovat, protože při hašení přišel také o zásoby hotového sladu. "Znovu vyrábět vlastní slad jsme začali až letos na jaře," dodal ředitel.

Za počátek firmy považují v Pivovaru Hols Vratislavice červenec 1872, kdy v místních novinách vyšla nabídka akcií Libereckého pivovaru a sladovny ve Vratislavicích nad Nisou. Pivovar byl slavnostně otevřen až v lednu 1874 a první pivo dodal na trh o čtyři měsíce později. Ještě v 90. letech 20. století zaměstnával podnik 400 lidí a ročně vyrobil téměř půl milionu hektolitrů piva.

V roce 1997 se pivovar stal součástí společnosti Pražské pivovary, která o rok později výrobu ve Vratislavicích ukončila. Tradiční pivo Vratislav se od té doby vaří v Praze. V roce 1999 areál pivovaru koupila společnost HOLS a o rok později obnovila výrobu. Musela ale vytvořit novou značku, pivo pojmenovala po nástupci knížete Vratislava - Konrad.

Nyní sbírá vratislavické pivo Konrad úspěchy po celém světě

Publikováno:před 3 letyZdroj:Liberecká Drbna

Zažil období slávy i úpadku, změny státních i politických režimů, výměny majitelů a v dobách největší krize českého pivovarnictví dokonce i nucené ukončení výroby. Jako první z těchto uzavřených českých pivovarů se však dočkal znovuotevření. V posledních dvou dekádách sbírá jedno ocenění za druhým a expanduje daleko za hranice. Řeč je o pivovaru Konrad z Vratislavic nad Nisou. Pivovaru, který se hrdě označuje jako ryze český a odborníci jeho pivo za ryze dobré.

Pivo na inzerát
Pivo se ve Vratislavicích nad Nisou vaří už téměř 150 let. Jeho počátky byly pozoruhodné, pivovar totiž vznikl na základě inzerátu. Psal se 21. červenec 1872, obyvatelé Liberce a okolí se tehdy v německy psaných novinách s názvem Reichenberger Zeitung mohli přečíst následující inzerát:

„Společnost Libereckého pivovaru a sladovny ve Vratislavicích nad Nisou nabídne v pondělí 22.července 1872 především u liberecké banky své akcie s obvyklými podmínkami.“

Po akciích se jen zaprášilo. Na jaře následujícího roku se tak začalo stavět a 24.ledna 1874 byl pivovar slavnostně otevřen. O čtyři měsíce později ochutnali první várku nového zlatavého moku.

Temné časy českých pivovarů
Vratislavické pivo zažívalo dlouhé období prosperity. Provoz pivovaru nepřerušil ani nepříznivé události 20.století a nimi spojené změny státních a politických režimů. Paradoxně nejtvrdší ránu zasadilo severočeskému pivovaru otevření hranic po roce 1989.

Pivovar Vratislavic se totiž v devadesátých letech stal součástí akciové společnosti Pražské pivovary, kam patřil i Staropramen, Braník nebo holešovický Měšťan. „V roce 1996 koupili společnost noví angličtí majitelé a s nimi přišla drsná ekonomická opatření,“ vypráví ředitel pivovaru Konrad a vrchní sládek Petr Hostaš.

O tehdejších poměrech ví své, ve vratislavickém pivovaru totiž pracoval i v polovině devadesátých let. „Konec devadesátek byl temným obdobím pro české pivovarnictví. Česká republika měla v tu dobu nejmenší počet pivovarů ve své historii. Následky globalizace v Pražských pivovarech nepřežil holešovický Měšťan ani náš Vratislav,“ dodává Hostaš.

První znovuotevřený pivovaru v Česku
Vynucený konec piva ve Vratislavicích byl ránou pro celý region. Místní přišli o své oblíbené pivo a tři stovky lidí o práci. „Za dobré jméno nového pivovaru jsme ochotni bojovat stejně tvrdě, jako za záchranu toho minulého, jenž ukončil produkci piva po 125 letech,“ prohlásila po uzavření pivovaru tehdejší starostka Vratislavic Vladimíra Hoření.

„Chtěla bych, aby se pivovar opět podařilo nastartovat, ale uvěřím tomu, až mi sládek přinese na stůl první lahev piva,“ dodala tehdy. A stalo se. V roce 1998 koupila pivovar česká společnost HOLS a pivu ve Vratislavicích se začalo blýskat na lepší časy.

Odkaz Přemyslovců i legendárního sládka
Nový majitel, nové jméno: Konrad. Nový název odkazoval nejen na bratra českého krále Vratislava z rodu Přemyslovců Konráda, ale i na úspěšného sládka Josefa Konráda, který v 80.letech 19.století vyšrouboval roční výstav vratislavického pivovaru na 136 tisíc hektolitrů piva.

Název Konrad prý evokuje ještě jedno spojení. „Kontinuální radost“, dodává s úsměvem sládek. Radost navíc ještě více umocňuje skutečnost, že se Konrad stal svým znovuzrozením vůbec prvním zařízení svého druhu v České republice, které dokázalo po nuceném ukončení opět úspěšně rozjet výstav piva.

Ryze české pivo
Nová éra pivovaru se vydala ryze českou cestou. Vodu pro vaření piva čerpají ve Vratislavicích z místních vrtů. „Naše voda je mimochodem svou nízkou tvrdostí skvělá pro ležák plzeňského typu,“ doplňuje Hostaš.

Slad si vyrábí sami z polabského ječmene a o správnou hořkost se stará vyhlášený žatecký chmel. Díky tomu se Konrad může pochlubit certifikátem chráněné zeměpisné označení „České pivo“.

Ekologická cesta
Ačkoliv pivovar sází na historicky osvědčenou recepturu a více než století trvající tradici vaření piva, myslí ve Vratislavicích i na výzvy dnešní doby. Při výrobě piva se soustředí i na co nejnižší uhlíkovou stopu, používají proto také papírové etikety a ekologický způsob balení.

Od USA přes Japonsko po Austrálii
Krok s dobou drží Konrad podle Hostaše i z hlediska distribuční sítě. V posledních letech zavedli kromě lahvových a sudových i piva v plechovkách. „Úspěšně jsme také expandovali i na zahraniční trhy. Pivo díky tomu nyní vyvážíme do celého světa. Naše české pivo si cení i v zahraničí. Vratislavické pivo si tak lidé vychutnávají nejen v evropských zemích jako Německo, Francie nebo Švédsko, ale i ve Spojených státech amerických, v Rusku, Izraeli, Japonsku, Číně, Austrálii.“

Nejlepší ležák českého typu na světě
Poctivému českému pivu z Vratislavic se dostává uznání i v oborových kruzích. A to nejen na domácí (téměř každý ležák od Konradu je držitelem Pivní pečeti a dalších ocenění), ale i na mezinárodní scéně. Důkazem toho je úspěch na prestižní světové soutěži World Beer Awards v Londýně.

„Naše dvanáctka zde získala zlatou medaili v kategorii Ležák českého typu,“ připomíná obchodní manažer pivovaru Vít Čejka. Na zlato pak Konrad navázal v roce 2019 v Norimberku. „Tentokrát šlo o soutěž European Beer Star, v kategorii Bohemian-style byl dvanáctistupňový ležák opět zlatý.“

Svrchně i spodně kvašené speciály
Oceňovaná dvanáctka je vlajkovou lodí vratislavického pivovaru, celková nabídka piv Konrad je však daleko širší a radost dělá i milovníkům pivních speciálů. „V současnosti nabízíme čtrnáct druhů piv. Jde o spodně kvašené ležáky i svrchně kvašené speciály," vysvětluje Hostaš.

Z ležáků si lidé vedle tradiční dvanáctky a jedenáctky vychutnají i odlehčenou osmičku Reichenberger, výčepní desítku, vratislavické řezané, tmavého Kapucína nebo místní speciality: 14 Spytihněv a tmavou Svatopavelskou šestnáctku.

„Svatopavelské pivo u nás vařili již v roce 1908 a za první republiky bylo velmi populární. O sto let později v roce 2010 byla v libereckém muzeu objevena původní receptura, ze které vychazí ta současná," doplňuje.

Před Velikonoci se pivaři mohou těšit na Zeleného krále, s nadcházejícími teplejšími měsíci pak zase přijdou do kurzu ochucené nealko speciály. Chytrón a Cherryk. Pro milovníky svrchně kvašených piv vaří celoročně Vratislavický ALE 16° a odlehčenou variantu Konrad ALE 11°.

Konrad na mistrovství světa
Pivovar Konrad je také podporovatelem celé řady kulturních a sportovních akcí. V letošním roce je například hlavním partnerem Mistrovství světa v orientačním běhu. Akce proběhne na začátku července s centrem v Doksech, ale o medaile se bude bojovat třeba i ve Smržovce. „Jsme rádi, že můžeme účastníkům akce nabídnout oceňované pivo, které pochází z regionu, kde se Mistrovství světa koná," prohlásil ředitel běžeckého mistrovství světa Jan Picek.

„Naše spojení s pivovarem Konrad představuje důraz na lokálnost - chceme ukázat světovým, ale i českým orienťákům to nejlepší z našeho regionu. Od nádherných lesů, v nichž se bude závodit, až po to, co jim v arénách naservírujeme k jídlu a pití," dodal Picek.„Stále věříme, že situace nakonec umožní, aby se Mistrovství světa zúčastnili i fanoušci, a že si naši spolupráci tak budou moct vychutnat naplno i oni, jak jsme původně plánovali," uzavřel.

Pivovary spojily síly. Ve Vratislavicích vzniká jablonecké pivo

Publikováno:před 3 letyZdroj:Jablonecký deníkAutor:Jan Sedlák

Jak si i v době covidu pivovary pomáhají, dokazuje společná várka malého pivovaru (jablonecký Pivovar Volt) a středního pivovaru (vratislavický Pivovar Konrád).

Sládci Martin Palouš a Petr Hostaš uvařili společnou silou v Pivovaru Konrád pivo z malého pivovaru přesně podle receptury. Jaký bude rozdíl, když vaříte pivo v malém a najednou přejdete do středního pivovaru a to samé upravené na tu velikost uvaříte? To budou moci milovníci zlatavého moku už brzy v nepasterizované a nefiltrované verzi ochutnat.

Pivovar Volt nestíhá vařit dostatek piva a tak si prozatím vypomáhá vařit jinde, než se mu podaří zvětšit kapacitu. Normálně si vypomáhá vařit v minipivovarech Zichovec, Cobolis, Dalešice, ale teď zkusil i něco většího, a to právě pivovar Konrád, který patří mezi spřátelené pivovary a sládci si spolu rozumí.

Požár pivovaru způsobila vadná elektroinstalace, škoda je čtyři miliony

Publikováno:před 4 letyZdroj:iDNES.cz

Škodu za více než čtyři miliony korun způsobil pondělní požár pivovaru Konrad ve Vratislavicích nad Nisou na okraji Liberce. Požár podle vyšetřovatelů způsobila závada na elektroinstalaci.

Oheň zasáhl v pondělí ráno dvě horní patra čtyřpodlažní historické budovy sladovny a střechu. Hasiči požár likvidovali přes šest hodin a a dva z nich při něm utrpěli lehké zranění. Zničena byla střední část střechy, zhruba 60 krát 30 metrů čtverečních. Poškozená je i elektroinstalace a zničená je i část zásob sladu.

Pivovar byl pro případ požáru pojištěný. „Dnes by měli přijít zástupci pojišťovny,“ uvedl ředitel pivovaru Petr Hostaš. Předpokládá, že provizorně zakrýt se povede střechu během úterý a pokračovat se bude v odstraňování následků požáru.

Výrobu požár neohrozil, pivovar ale přišel o třetinu až polovinu z 600 tun sladu v hodnotě dvou až tří milionů korun.

„Přišli jsme asi o měsíční zásobu. Budeme to muset nějak řešit, jestli nám někdo pomůže nebo si ho vyrobíme sami,“ dodal Hostaš. Vratislavický pivovar je jedním z mála českých pivovarů, který si sám vyrábí slad.

Pivovar slavnostně otevřel v lednu 1874. Ještě v 90. letech 20. století zaměstnával 400 lidí a ročně vyrobil téměř půl milionu hektolitrů piva. Dnes v něm pracuje zhruba 50 lidí, v roce 2018 uvařil přibližně 140 tisíc hektolitrů piva.

V roce 1997 se Pivovar Vratislavice stal součástí společnosti Pražské pivovary. Když v roce 1999 areál pivovaru koupila společnost HOLS a o rok později obnovila výrobu, musela vytvořit novou značku. Pivo pojmenovala po nástupci knížete Vratislava – Konrad.

Škoda po požáru pivovaru v Liberci přesáhne 4 mil. Kč

Publikováno:před 4 letyZdroj:České novinyAutor:ČTK

Škodu za více než čtyři miliony korun způsobil pondělní požár pivovaru Konrad ve Vratislavicích nad Nisou na okraji Liberce. Částka se bude ještě upřesňovat, řekl dnes ČTK ředitel pivovaru Petr Hostaš. Požár podle vyšetřovatelů hasičů způsobila závada na elektroinstalaci.

Oheň zasáhl v pondělí ráno dvě horní patra čtyřpodlažní historické budovy sladovny a střechu. Hasiči požár likvidovali přes šest hodin a a dva z nich při něm utrpěli lehké zranění. Zničena byla střední část střechy, zhruba 60 krát 30 metrů čtverečních. Poškozená je i elektroinstalace a zničená je i část zásob sladu. Pivovar byl pro případ požáru pojištěný. "Dnes by měli přijít zástupci pojišťovny," uvedl Hostaš. Předpokládá, že provizorně zakrýt se povede střechu během dnešního dne a pokračovat se bude v odstraňování následků požáru.

Výrobu požár neohrozil, pivovar ale přišel o třetinu až polovinu z 600 tun sladu v hodnotě dvou až tří milionů korun. "Přišli jsme asi o měsíční zásobu. Budeme to muset nějak řešit, jestli nám někdo pomůže nebo si ho vyrobíme sami," dodal Hostaš. Vratislavický pivovar je jedním z mála českých pivovarů, který si sám vyrábí slad.

Pivovar Konrad se dříve jmenoval Pivovar Vratislavice. Byl slavnostně otevřen v lednu 1874. Ještě v 90. letech 20. století zaměstnával 400 lidí a ročně vyrobil půl milionu hektolitrů piva. Dnes má 50 pracovníků a v roce 2018 uvařil zhruba 140.000 hektolitrů piva. V roce 1997 se Pivovar Vratislavice stal součástí společnosti Pražské pivovary a o rok později výroba ve Vratislavicích skončila. Tradiční pivo Vratislav se od té doby vaří v Praze. Když v roce 1999 areál pivovaru koupila společnost HOLS a o rok později obnovila výrobu, musela vytvořit novou značku. Pivo pojmenovala po nástupci knížete Vratislava - Konrad. Do obnovy a modernizace areálu investoval vlastník desítky milionů.

Ve Vratislavicích hořel pivovar, jeden z hasičů propadl podlahou

Publikováno:před 4 letyZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Ve Vratislavicích nad Nisou hořel pivovar. Požár byl většího rozsahu, oheň zasáhl vnitřek budovy i střešní konstrukci. Hasiči vyhlásili druhý stupeň poplachu. Podle vedoucího hasičů Josefa Málka jeden z hasičů propadl stropem, další si poranil ruku.

Hořet začalo krátce po čtvrté hodině v Pivovarské ulici. Na místě zasahovalo deset hasičských jednotek, tedy přibližně šest desítek mužů. Kolem půl osmé už probíhalo rozebírání střešní konstrukce.

„Zasahujeme uvnitř budovy i zvenku. V jednu chvíli se oheň dostal zpod střešní konstrukce na střechu, ale protože venku prší, tak se nerozšířil dál,“ uvedla nad ránem mluvčí hasičů Lucie Hložková.

„Zásah je veden vnitřkem objektu pomocí tří útočných proudů a zároveň pomocí výškové techniky z vnějšku. Na místě události je asi třináct kusů požární techniky. Požár se hasičům podařilo lokalizovat,“ doplnila.

„Prostor, kde hořelo, je naštěstí prázdný, ale při hašení požárů nastříkali hasiči do sladu, což by mohl být problém,“ uvedl ředitel pivovaru Petr Hostaš. Dodal, že příčinu bude vyšetřovat ve spolupráci s hasiči policie.

„Přes noc v budově nikdo není, jen na strojovně, takže cizí zavinění je nepravděpodobné. V místě, kde začalo hořet, je zamčeno a prázdno,“ popsal.

Plameny zachvátily nejprve čtvrté podlaží a střechu, požár se následně rozšířil i na třetí podlaží. Škody půjdou odhadem do milionů. Budova je z roku 1874.

„Zásah je poměrně komplikovaný, protože probíhá v dýchací technice. Snažíme se prostory efektivně odvětrávat,“ uvedl vedoucí hasičů Josef Málek. Také potvrdil, že v patrech je volně uložený slad, mezi kterým se hasiči pohybují.

Na místě zásahu se zranili dva ze zasahujících hasičů. „Máme dvě lehčí zranění. Jeden hasič si narazil ruku, druhý propadl prohořelým stropem,“ doplnil Málek a dodal, že by oba měli být v pořádku.

Hasič, který propadl stropem, utrpěl podle mluvčího krajské záchranné služby Michaela Georgieva lehké zranění.

„Byl při vědomí, s posádkou komunikoval. Byl převezen na traumatologii do liberecké nemocnice k dalšímu vyšetření,“ řekl Georgiev. Potvrdil, že druhý hasič má poraněné zápěstí. „Ošetřili si ho primárně jeho kolegové a do nemocnice převezli sami,“ popsal.

V místě sídlí Pivovar Konrad. Dříve se jmenoval Pivovar Vratislavice. Byl slavnostně otevřen v lednu 1874. Ještě v 90. letech 20. století zaměstnával 400 lidí a ročně vyrobil téměř půl milionu hektolitrů piva. Dnes v něm pracuje zhruba 50 lidí, v roce 2018 uvařil zhruba 140 tisíc hektolitrů piva.

V roce 1997 se Pivovar Vratislavice stal součástí společnosti Pražské pivovary. Když v roce 1999 areál pivovaru koupila společnost HOLS a o rok později obnovila výrobu, musela vytvořit novou značku. Pivo pojmenovala po nástupci knížete Vratislava – Konrad.

Hoří pivovar Konrád. Zkrotit plameny pomohl i déšť

Publikováno:před 4 letyZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Ve Vratislavicích nad Nisou na okraji Liberce hoří od pondělního rána Pivovar Konrad. Dál se již nešíří, podařilo se ho lokalizovat. Požár je většího rozsahu, oheň zasáhl vnitřek budovy i střešní konstrukci. Vyhlášen byl druhý stupeň poplachu, řekla novinářům mluvčí libereckých hasičů Lucie Hložková. Při zásahu se zranili dva hasiči, jeden se propadl střechou a poranil si záda.

„Utrpěl lehké zranění, byl při vědomí, s posádkou komunikoval. A byl převezen na traumatologii do liberecké nemocnice k dalšímu vyšetření,“ řekl novinářům krajský mluvčí záchranné služby Michael Georgiev. Druhý hasič má poraněné zápěstí. „Ošetřili si ho primárně jeho kolegové a do nemocnice převezli sami,“ dodal Georgiev.

Hořet začalo krátce po 04.00 v Pivovarské ulici. „Zasahujeme uvnitř budovy i zvenku. V jednu chvíli se oheň dostal zpod střešní konstrukce na střechu, ale protože venku prší, tak se nerozšířil dál,“ uvedla mluvčí. Hasiči mají na místě devět jednotek a 13 kusů techniky. Požár zasáhl dvě patra a střechu. Hasičům se požár podařilo lokalizovat před 6.00. Příčinu vzniku ohně bude teprve zjišťovat vyšetřovací tým.

Ředitel pivovaru Petr Hostaš České televizi řekl, že požár výrobu neohrozí. „Naštěstí máme ještě sila, která jsou mimo rozsah tohoto požáru,“ uvedl Hostaš. Škody budou ale podle něj milionové. „Musí se to celé vyklidit a asanovat,“ dodal.

Pivovar Konrad se dříve jmenoval Pivovar Vratislavice. Byl slavnostně otevřen v lednu 1874. Ještě v 90. letech 20. století zaměstnával 400 lidí a ročně vyrobil půl milionu hektolitrů piva. Dnes v něm pracuje zhruba 50 lidí, v roce 2018 uvařil zhruba 140 tisíc hektolitrů piva.

V roce 1997 se Pivovar Vratislavice stal součástí společnosti Pražské pivovary a o rok později výroba ve Vratislavicích skončila. Tradiční pivo Vratislav se od té doby vaří v Praze. Když v roce 1999 areál pivovaru koupila společnost HOLS a o rok později obnovila výrobu, musela vytvořit novou značku. Pivo pojmenovala po nástupci knížete Vratislava - Konrad.

Ve Vratislavicích v Liberci hoří pivovar, zranění jsou 2 hasiči

Publikováno:před 4 letyZdroj:České novinyAutor:ČTK

Ve Vratislavicích nad Nisou na okraji Liberce hoří od dnešního rána Pivovar Konrad. Dál se již nešíří, podařilo se ho lokalizovat. Požár je většího rozsahu, oheň zasáhl vnitřek budovy i střešní konstrukci. Vyhlášen byl druhý stupeň poplachu, řekla ČTK mluvčí libereckých hasičů Lucie Hložková. Při zásahu se zranili dva hasiči, jeden se propadl střechou a poranil si záda.

"Utrpěl lehké zranění, byl při vědomí, s posádkou komunikoval. A byl převezen na traumatologii do liberecké nemocnice k dalšímu vyšetření," řekl ČTK krajský mluvčí záchranné služby Michael Georgiev. Druhý hasič má poraněné zápěstí. "Ošetřili si ho primárně jeho kolegové a do nemocnice převezli sami," dodal Georgiev.

Hořet začalo krátce po 04:00 v Pivovarské ulici. "Zasahujeme uvnitř budovy i zvenku. V jednu chvíli se oheň dostal zpod střešní konstrukce na střechu, ale protože venku prší, tak se nerozšířil dál," uvedla mluvčí. Hasiči mají na místě devět jednotek a 13 kusů techniky. Požár zasáhl dvě patra a střechu. Hasičům se požár podařilo lokalizovat před 6:00. Příčinu vzniku ohně bude teprve zjišťovat vyšetřovací tým.

Ředitel pivovaru Petr Hostaš České televizi řekl, že požár výrobu neohrozí. "Naštěstí máme ještě sila, která jsou mimo rozsah tohoto požáru," uvedl Hostaš. Škody budou ale podle něj milionové. "Musí se to celé vyklidit a asanovat," dodal.

Pivovar Konrad se dříve jmenoval Pivovar Vratislavice. Byl slavnostně otevřen v lednu 1874. Ještě v 90. letech 20. století zaměstnával 400 lidí a ročně vyrobil půl milionu hektolitrů piva. Dnes v něm pracuje zhruba 50 lidí, v roce 2018 uvařil zhruba 140.000 hektolitrů piva.

V roce 1997 se Pivovar Vratislavice stal součástí společnosti Pražské pivovary a o rok později výroba ve Vratislavicích skončila. Tradiční pivo Vratislav se od té doby vaří v Praze. Když v roce 1999 areál pivovaru koupila společnost HOLS a o rok později obnovila výrobu, musela vytvořit novou značku. Pivo pojmenovala po nástupci knížete Vratislava - Konrad.

Pivovar ve Vratislavicích zachvátil velký požár, hasiči se zranili

Publikováno:před 4 letyZdroj:Novinky.czAutor:ČTK

Ve Vratislavicích nad Nisou na Liberecku hoří pivovar. Požár je většího rozsahu, oheň zasáhl vnitřek budovy i střešní konstrukci. Vyhlášen byl druhý stupeň poplachu, řekla mluvčí libereckých hasičů Lucie Hložková. Při zásahu se zranili dva hasiči.

Hořet začalo krátce po 04:00 v Pivovarské ulici. „Zasahujeme uvnitř budovy i zvenku. V jednu chvíli se oheň dostal zpod střešní konstrukce na střechu, ale protože venku prší, tak se nerozšířil dál,” uvedla mluvčí. Hasičům se požár podařilo lokalizovat. Příčinu vzniku ohně bude teprve zjišťovat vyšetřovací tým.

Zranění dvou hasičů jsou lehká. České televizi to řekl zastupující ředitel libereckých hasičů Jan Málek. Jeden z hasičů si narazil záda, druhý ruku.

Ředitel pivovaru Petr Hostaš ČT sdělil, že požár výrobu neohrozí. „Naštěstí máme ještě sila, která jsou mimo rozsah tohoto požáru,” uvedl. Škody budou ale podle něj milionové. „Musí se to celé vyklidit a asanovat,” dodal.

Pivovar Konrad se dříve jmenoval Pivovar Vratislavice. Byl slavnostně otevřen v lednu 1874. Ještě v 90. letech 20. století zaměstnával 400 lidí a ročně vyrobil téměř půl milionu hektolitrů piva. Dnes v něm pracuje zhruba 50 lidí, v roce 2018 uvařil zhruba 140 tisíc hektolitrů piva.

V roce 1997 se Pivovar Vratislavice stal součástí společnosti Pražské pivovary a o rok později výroba ve Vratislavicích skončila. Tradiční pivo Vratislav se od té doby vaří v Praze. Když v roce 1999 areál pivovaru koupila společnost HOLS a o rok později obnovila výrobu, musela vytvořit novou značku. Pivo pojmenovala po nástupci knížete Vratislava - Konrad.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.27.06.2022 09:1047