Pivo se v Kamenici nad Lipou vařilo již od 15. století. Na více než pětisetletou tradici navázala v roce 2016 společnost Pivovar Kamenice s. r. o. v čele s panem Milanem Houškou s odvážným projektem kompletní obnovy pivovarského provozu. Dnešní Pivovar Kamenice je místo se svěží, ale přitom citlivě zachovanou původní pivovarskou architekturou, kde můžete očekávat nejen široký výběr skvělých piv a pivních speciálů.

Pivovar Kamenice láká na zlatavý mok, skvělou gastronomii v místní pivnici, ale také na nezapomenutelné zážitky. Ať už vyrazíte s partou přátel, kolegy nebo pozvete obchodní partnery na nevšední exkurzi, vždy se můžete těšit na perfektní servis a spoustu zábavy. Zúčastnit se můžete komentované prohlídky malého a velkého pivovaru, kde se dozvíte něco z barvité historie kamenického pivovaru, zajímavosti o pivě a technologii vaření. Pro zájemce je připravena také ochutnávka piv dle aktuálního výběru. Exkurze je možná po předchozí domluvě a za 1 osobu zde zaplatíte pouhých 200 Kč.

Jedinečný pivní zážitek
Perfektní příležitostí, jak zažít pivovarský provoz na vlastní kůži, je zážitkový workshop Vaření piva se sládkem. Účastníci jednodenního naučně degustačního workshopu stráví den v pivovaru a vyzkouší si vaření piva přímo s místním sládkem. Prohlédnete si celý pivovar, seznámíte se s technologií vaření piva a také zásadními momenty z historie kamenického pivovaru. Aktivně se zúčastníte výroby piva pod vedením zkušeného odborníka, dozvíte se vše o zařízení a potřebných ingrediencích k výrobě piva. Samozřejmostí je ochutnávka všech aktuálně navařených piv, skvělý oběd v místní pivnici a také večeře formou rautu. Bonusem je neomezená konzumace piva po celý den v ceně workshopu.

Účastníci kurzu si odnesou na památku certifikát od sládka, půllitr s logem pivovaru, pivní tácek, spoustu nových poznatků a den plný jedinečných zážitků. Workshop můžete také věnovat jako originální dárek formou voucheru, který má platnost až jeden rok od vydání.

Novou linku skoro za šest milionů korun, na níž se kromě plechovek stáčí pivo i do skleněných a PET láhví, má od loňského prosince.

Kamenice nad Lipou (Pelhřimovsko) 8. února (ČTK) - Pivovar Kamenice z Kamenice nad Lipou na Pelhřimovsku začal vedle láhví stáčet pivo i do plechovek, aby mohl víc prodávat v obchodech. Čtyři pětiny produkce zatím v sudech odebíraly hospody, které jsou od loňského jara zavírané kvůli epidemii. Podnikání pivovaru se kvůli tomu minulý rok prakticky na pět měsíců zastavilo, řekl ČTK jednatel Milan Houška.

Společnost vaří pivo od roku 2017 v někdejším panském pivovaru v Kamenici nad Lipou, který opravila. Vloni prodala 11.500 hektolitrů piva namísto plánovaných skoro 21.000 hektolitrů.

Do restaurací se znovu nemůže od 18. prosince. "V lednu jsme měli tržby proti plánu 23 procent. Protože my nejsme primárně zavření vládou, náhrady jsou skoro nula," řekl Houška k ekonomice pivovaru.

Kamenické pivo se teď prodává v několika prodejnách, z výdejního okénka v pivovaru a přes firemní e-shop, s možností využít dovoz piva. Bílé pivovarské dodávky jezdí do Prahy nebo Brna, po Vysočině i do jižních Čech. "I když si někdo objedná dvě tři basy, tak mu to dovezeme domů," uvedl Houška. Nově pivovar vstoupí do obchodů řetězce Albert. "Už máme smlouvy podepsané, někdy od března bychom tam měli začít dodávat," řekl.

Pivovar pomocí úvěrů investuje, aby se vyrovnal s velkými výkyvy odbytu při protiepidemických nařízeních. Novou linku skoro za šest milionů korun, na níž se kromě plechovek stáčí pivo i do skleněných a PET láhví, má od loňského prosince. "V podstatě počítáme s tím, že by se do pěti let měla zaplatit," řekl Houška. Předchozí malá ruční linka na plnění láhví musela vloni kvůli výpadkům prodeje sudového piva jet na tři směny. Plechovky zpestřily nabídku pivovaru. "Zájem o plechovky je čím dál větší," řekl jednatel.

V ležáckém sklepě pivovaru teď také přibylo 11 nerezových tanků, čímž se jeho kapacita zvýšila o 660 hektolitrů na 25.000 hektolitrů. Tuto investici podle jednatele urychlily zkušenosti z minulého léta. Když po jarní pauze otevřely restaurace, prodej piva skokově stoupl. "Byl ohromný boom, i proto, že lidé nikam nemohli jet. Nám třeba chybělo měsíčně 1500 hektolitrů, které bychom prodali, ale neměli jsme je navařené," řekl Houška. Předpokládá, že se situace bude opakovat i letos.

V pivovaru pracuje 20 lidí a dalších 15 v jeho restauraci. Peníze na mzdy pracovníků zavřené restaurace dostává společnost z programu ochrany zaměstnanosti Antivirus. V lednu požádala o náhradu z programu Covid gastro za nařízené uzavření provozovny kvůli pandemii. Jednatel řekl, že zatím neví, kdy tyto peníze budou. Firma přitom musí splácet úvěry.

"Teď nám řeknou, že Antivirus končí v únoru a kurzarbeit není schválený, takže od března jsme v podstatě bez peněz," řekl. Podnik podle Houšky vládní nařízení dodržuje. "Ale od března, když nám nedají náhrady na zaměstnance, otevírám hospodu," prohlásil.

Své zaměstnání v Pivovaru Kamenice musel na nějaký čas vyměnit za lisování pantů ve fabrice. Za novou práci byl ale Dominik Bořil vděčný. Pivovar v Kamenici nad Lipou, který stojí především na dodávkách piva do restaurací, musel totiž svůj provoz v této době značně omezit. „Dělám ve sklepě, kde přetahuju pivo do tanků a hlídám jeho kvalitu. V posledních měsících už ale bylo práce méně a v pivovaru nás na ni bylo hodně,“ přemítal takzvaný sklepák Dominik Bořil.

Jednatel Pivovaru Kamenice nad Lipou Milan Houška tak šesti svým zaměstnancům domluvil práci v tamní firmě Edscha Automotive Kamenice. „V Edsche jsem dělal zhruba tři a půl měsíce. Kvůli pandemii ale hodně lidí skončilo bez práce, takže jsem rád, že pan Houška byl tak ochotný a „postaral” se o nás,“ pochvaloval si Bořil, který v pivovaru pracuje téměř od jeho otevření, tedy přes tři roky.

Současný stav je podle jeho slov pro mnoho lidí tím nejhorším, jaký nás mohl potkat. „Musíme to ale nějak zvládnout, i když to není moc lehké,“ povzdychl si Bořil.

Za velmi špatnou považuje aktuální situaci i Milan Houška. „Již čtvrtý měsíc jsme nepřímo zavřeni. Byli jsme nuceni na to reagovat a vyřešit si to sami, protože stát nám žádné náhrady nedá,“ poznamenal jednatel kamenického pivovaru.

Pracovníci pivovaru se do zmíněné kamenické fabriky možná ještě vrátí. „Zhruba čtrnáct dní už tam nepracují, protože Edscha má omezený provoz kvůli tomu, že jim v automobilovém průmyslu začínají klesat poptávky. Domluvili jsme se tedy, že začátkem února uvidí, jestli se k nim naši lidé budou moci zase vrátit,“ sdělil Milan Houška.

Ostatní zaměstnanci Pivovaru Kamenice jsou na šedesáti procentech platu doma. „Navíc jsme na nějakých pětadvaceti, maximálně třiceti procentech letošních plánovaných prodejů. Minimum piva dodáváme do obchodní sítě v lahvích nebo plechovkách,“ informoval Houška.

Výdejní okýnko pivnice se jim provozovat nevyplatilo. „Okýnko jsme zavřeli, protože to je ekonomický nesmysl. Je lepší nechat lidi doma, než topit a platit další energie, když pak máte tržby tři tisíce korun denně. To bylo ztrátové a nemělo to absolutně význam,“ kroutil hlavou Houška.

Teď se pivovar chystá na jarní sezonu. „Doufáme, že od Velikonoc se provoz zase spustí. Naše pivo leží ve sklepě dva měsíce, takže teď začínáme vařit pivo, které budeme prodávat koncem března,“ prozradil Milan Houška.

Na začátku všeho byl poklad téměř století starých pivních lahví, které jsme nalezli při rekonstrukci pivovaru. V letošním roce jsme se rozhodli, že je po tak dlouhé době naplníme a pošleme do světa! Protože se jedná o vzácný okamžik, věnovali jsme mu maximální pečlivost a velké množství ruční práce.

Sládek se s precizností sobě vlastní staral o pivo při vaření, které se následně přesunulo do barikových sudů po bourbonu z Heaven Hill Distillery, kde zrálo celých 6 měsíců. Abyste mohli pivo archivovat téměř po celé věky, použili jsme při lahvování korkové špunty, které jistí kovový košíček, zalitý dvojnásobnou vrstvou vosku.

Obsahem limitovaného dárkového balení je prvorepubliková lahev obsahující Imperial Stout 22 Barrel Aged, opatřená papírovým štítkem z Ruční papírny ve Velkých Losinách, a dvě skleničky, ze kterých si můžete náš speciál vychutnat. Ať si ho necháte na nějakou výjimečnou příležitost ve Vašem životě, nebo si jí jeho vypitím vytvoříte, zažijete celý příběh tohoto výjimečného dárkového balení

Máte-li zájem získat toto dárkové balení, postupujte následovně.
Napište nám na e-mail: info@pivovar-kamenice.cz

Prvních 10 kusů z celkových 300 výroční limitované edice piva Imperial Stout 22, zrajícího 6 měsíců v barikových sudech, jsme si schovali pro extra speciální příležitost. A ta teď nastala! Lahve s výrobními čísly 1 až 10 jdou do aukce, které se může zúčastnit každá milovnice a každý milovník piva. Stačí mít jen odvahu nebát se přihazovat. Nákupní i vyvolávací cena dárkového balení je 2020 Kč

Aukce startuje ve čtvrtek 10.12. 2020 v 8:00 a končí tentýž den ve 20:00. Uskuteční se na webu www.kamenicke-pivo.cz, kde se také v daný čas zobrazí. Nejvyšší nabídka vyhrává.

Víte-li o někom, komu by tyto sběratelské kousky udělaly radost a kdo by se o ně s péčí postaral, budeme rádi, když jim tuto informaci předáte.
Buďte toho součástí!

Promovideo: https://youtu.be/z_-xqumweao
Odkaz na aukci: www.kamenicke-pivo.cz (Bude spuštěna 10.12.2020)
Odkaz na web pivovaru: www.pivovar-kamenice.cz

Pivovar Kamenice v Kamenici nad Lipou kvůli zavření restaurací přeruší vaření piva. V sudech ho prodává kolem 85 procent, zásoby má. Zaměstnanci budou na dovolené nebo se budou starat o údržbu provozu a o to, aby uvařené pivo zůstalo v dobré kondici, řekl ČTK jednatel Milan Houška. Dopady výpadku odbytu sudového piva očekávají i další menší pivovary oslovené ČTK.

Podle nařízení vlády mají být zatím restaurace kvůli riziku šíření nového koronaviru zavřené deset dní. "Máme navařeno na sezonu, vařit se dál nebude," řekl Houška k aktuální situaci Pivovaru Kamenice. Pivovarská restaurace je zavřená. Hotové pivo je podle jednatele zachlazené a nic se s tím nestane, pokud přerušení odbytu nebude trvat měsíce. Kdyby někdo chtěl koupit pivo v pivovaru, může se tam domluvit.

V opraveném panském pivovaru u kamenického zámku se pivo začalo znovu vařit před třemi lety. Posledními investicemi firma zvýšila roční výrobní kapacitu na 22.000 hektolitrů piva.

"Je to problém pro všechny pivovary, hlavně pro ty drobné. Ty nedodávají láhvové pivo do velkých provozoven," řekl ČTK Miloš Minařík, manažer Klášterního pivovaru Želiv. Pivovar výrobu pozastavil. "Teď nemá smysl dělat nějaké velké zásoby, takže čekáme, co bude," uvedl. Zavřená je klášterní restaurace i návštěvnické centrum premonstrátského kláštera, turistický ruch opadl. Loňský výstav pivovaru byl 1000 hektolitrů, pivo prodává v sudech i láhvích. Prodej piva je možný po telefonické domluvě.

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci, největší výrobce piva na Vysočině s roční produkcí kolem 400.000 hektolitrů, je připravený na plnou sezonu v letních měsících. Otázku na dopad uzavření restaurací na pivovar dnes označil jeho mluvčí Radek Tulis za předčasnou. "V tuhle chvíli nelze předpokládat, jaký ten skutečný vývoj bude," řekl.

Zvýšit imunitu populace prostřednictvím potravin a nápojů, které obsahují léčivé a cíleně pěstované bylinky je ambicí projektu „České bylinky pro nové potraviny podporující zdraví populace“. Význam projektu přitom roste mimo jiné i v souvislosti s expanzí koronaviru, jemuž oslabený organismus snáze podléhá.

Na projektu spolupracuje několik tuzemských výzkumných ústavů, mimo jiné Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV) a Výzkumný ústav potravinářství Praha (VÚPP). Již dnes má přitom konečný spotřebitel k dispozici některé konečné produkty, jako je světlý ležák Kamenický Galus 11 obsahující výluh z kořene kozince blanitého, vyvinutý ve spolupráci VÚRV a pivovaru Kamenice nad Lipou. Jde o nefiltrované a nepasterizované pivo, které má mimo jiné také příznivě působit na kardiovaskulární systém a normalizovat krevní tlak.

Zmiňovaný kozinec blanitý je jeden ze zhruba 3 000 druhů kozince, který ale neroste v ČR. Kozinec blanitý obsahuje látky, které zpomalují buněčné stárnutí aktivací enzymu telomeráza. Tomuto enzymu se přitom přezdívá „enzym nesmrtelnosti“, což samozřejmě úplně neplatí. Skutečností ale je, že stárnutí buněk s procesem stárnutí jako takového přímo souvisí.

Pivovar Kamenice plánuje, že letos dodá na trh až 22 000 hektolitrů piva. Protože do ležáckého sklepa přidal 19 nerezových tanků na zrání piva, zvýšil svou výrobní kapacitu proti minulému roku skoro na dvojnásobek. Společnost začala vařit pivo před třemi lety v někdejším panském pivovaru u zámku v Kamenici nad Lipou na Pelhřimovsku, který opravila. Počítá s dalším růstem produkce, řekl jednatel Milan Houška.

„Ještě nás čeká jedna fáze rozšiřování na 30 000 hektolitrů, to by mělo proběhnout během příštího roku. Tím bychom byli na maximální roční kapacitě, kterou jsme od začátku plánovali,“ řekl Houška. Pivovar byl slavnostně otevřen 28. října 2017. Vedle velké varny má malý pivovar obohacující nabídku o pivní speciality.

Vloni pivovar prodal skoro 12 000 hektolitrů piva. Zároveň investoval přes 20 milionů korun, nejvíc do ležáckých tanků. Firma si také nechala na míru vyrobit první automatickou stáčecí linku, teď ji technici zprovozňují. „A abychom byli schopni to pivo distribuovat, tak jsme pořídili v loňském roce 3500 sudů,“ doplnil Houška výčet největších investic.

Do sudů pivovar stáčí přes 80 procent piva, zatím ručně. Nová linka podle jednatele dokáže naplnit 50 padesátilitrových sudů za hodinu, ušetří práci tří lidí. „Ale jelikož se rozšiřujeme, ti lidé se přesunou na sanitaci, vaření piva, na expedici," uvedl. Linka na stáčení piva do láhví by měla přibýt příští rok.

Za hranice Česka
Pivovar hledá odbyt i za hranicemi, nejvíc zatím vyváží na Slovensko a do Itálie. „Pak máme Bulharsko, rozjíždíme Rusko a Dánsko,“ uvedl Houška. Ve velké varně se vaří sedm druhů piv. Po roce testování k nim přibyl jedenáctistupňový Kamenický Galus, který obsahuje výluh z kořene kozince blanitého. Tato bylina používaná v tradiční čínské medicíně by měla pomáhat zlepšit odolnost organismu. Recepturu pivovar podle Houšky vyladil ve spolupráci s pražským Výzkumným ústavem rostlinné výroby.

Původní kamenický pivovar skončil v roce 1947, budovy naposled sloužily jako sklady. Houška na jejich záchranu použil peníze, které vydělal předchozím podnikáním. Areálu vrátil podobu z roku 1861. „Co vyděláváme, se vrací do pivovaru a ještě hodně let to budeme takhle praktikovat,“ uvedl.

Včetně obchodních zástupců pivovar zaměstnává 20 lidí. Dalších až 25 lidí pracuje v jeho pivnici, podle sezony. Loňský obrat Pivovaru Kamenice, s.r.o., byl skoro 50 milionů korun, letos by podle jednatele měl stoupnout

Sedmdesát let chátrala budova pivovaru v Kamenici nad Lipou, než se jí ujal současný majitel. Historický objekt, v němž se pivo začalo vařit už v 15. století, prochází zásadní revitalizací. Její první hlavní fáze byla dokončena a jak exteriéry, tak interiéry komplexu berou návštěvníkům dech. Napomáhají tomu primárně použité přírodní materiály, které objektu dodávají autentickou industriální podobu.

Historické prameny sdělují, že se v této obci vařilo pivo už odedávna. Do 17. století bylo várečné právo drženo měšťany, následně jej převzala vrchnost. Velkým mezníkem v pivovarnické oblasti zde pak byla na tehdejší poměry atypická výstavba pivovarského statku přiléhajícího k zámeckému parku, jež proběhla pod záštitou barona Geymüllera v letech 1860–1861. Architektura nového pivovaru musela být odvislá od tehdejší technologie výroby piva, které se v českých zemích lišilo například od německého systému. Jejím specifikem bylo spodní kvašení pivní mladiny, a tedy nutnost zrání v sudech, které musely být někde uskladněny. K tomu účelu bylo zapotřebí v pivovaru vybudovat sklepy a zajistit v nich stabilní nízkou teplotu. K tomu sloužila sklepní lednice. I na to museli brát tehdejší budovatelé pivovaru v Kamenici nad Lipou ohledy.

Provoz pivovaru sestávajícího z několika objektů obklopujících rozlehlý dvůr, který se dodnes nachází v městské památkové zóně Kamenice nad Lipou na centrálním náměstí obce a přiléhá k místnímu zámku i jeho parku, je v současnosti v důsledku své polohy i povedené rekonstrukce skutečnou místní dominantou. Během své historie odolával mnohým nástrahám včetně obou světových válek. Produkce piva byla zastavena teprve roku 1947, kdy pivovar srazilo na kolena znárodnění. Od nástupu komunistického režimu v našich zemích byly prostory využívány jen jako sklad družstva Jednoty (po revoluci byly objekty pronajímány různým firmám) a až do roku 2016 budovy pustly.

Záchrana
Díky rozsáhlé investici pana Milana Houška došlo v dané věci ke změně. Nejdříve byl v prostorech bývalé pivovarské lednice zprovozněn minipivovar, který zajišťoval až do října 2017 veškerou výrobu. Pak byla otevřena hlavní část pivovarského provozu s 30 hektolitrovou varnou, od listopadu téhož roku funguje i pivnice s restaurací. A nejen pivní fajnšmekři si zde přijdou na své. Díky výtečnému architektonickému, projektovému a v neposlední řadě i stavebnímu pojetí historické stavby, je zde opravdu nač se dívat.

První krok: nezbytná „očista”
V první řadě bylo nutné „očistit” prostory od veškerých nepatřičných stavebních úprav, kterými byl kamenický pivovarnický komplex častován zejména v průběhu druhé poloviny dvacátého století, tedy v období, kdy sloužil jako sklad ovoce a zeleniny Jednoty a došlo k rozmanitým dělením či přepatrování původně velkorysých prostor. V druhé fázi bylo na architektech (ateliér OTA), kteří projekt rekonstrukce dostali na starost, aby se efektivně vypořádali s návrhem vnitřních prostor a ty mohly sloužit potřebám moderního pivovarnického provozu – to vše při současném zachování historického výrazu objektu. Finální návrh, ale i realizace proto respektují původní vzezření areálu, které mu bylo přisouzeno v osmnáctém století. Prolínají se zde prvky současné i historické architektury s moderními technologiemi. Výsledkem je architektura s elegantním výrazem, jež láká k zastavení a prohlídce.

Podlahy, stropy
Jak bylo již zmíněno, majitel objektu i architekti usilovali o návrat k původní podobě, kterou pivovarskému statku vtiskl baron Geymüller v osmnáctém století. Bylo proto zachováno maximum originálních materiálů a konstrukcí. Nejzásadnějšími historickými součástmi, jež oslňují na první pohled, jsou přiznané originální klenby. V malém pivovaru, šalandě a pivnici jde o cihelné klenutí, zatímco v ležáckých sklepích je stropní prohnutí kamenné. Nebylo zapotřebí klenby nijak výrazně opravovat, došlo pouze k jejich přebetonování z rubové strany (za účelem snížení prašnosti). Z kleneb byly též odstraněny omítky a došlo k jejich otryskání křemičitým pískem. Konstrukce byly ošetřeny penetrací tak, aby byla zachována prodyšnost při současném zamezení vzniku plísní. Klenby byly též zaizolovány zásypem z pěnového skla. To je recyklovatelné, lehké, nehořlavé, nenapadají je hlodavci, a disponuje tak dlouhou trvanlivostí. Výhodou je vysoká difuzní propustnost. Násyp stabilizuje nadložní vrstvu klenboví, která je odolná proti nasákavosti vodou, disponuje nízkou hmotností a snižuje riziko poruchy klenby.

Pozn. red.: Klenba je oblouková stropní konstrukce, jež přenáší veškeré zatížení šikmo do podpěr. V minulosti byly konstruovány zejména z cihel, případně kamenů. Jejich výhodou, kterou je potřeba si uvědomit, pokud se rozhodujeme, zdali historickou klenbu zachovat či ne, je hlavně výborná statická únosnost, vzhledem k mase materiálu i výborné akustické vlastnosti a velmi dlouhá životnost. Je ovšem potřeba zamezit nepřiměřenému zatížení kleneb, které by mohlo způsobit trhliny či výpadek materiálu a riziko zřícení. Poškozenou klenbu lze sice opravit, ale pokud chceme, aby byla nejen obnovena její funkce, ale též autenticita, jde o akci hodnou odborného zásahu.

Sanovány byly i původní dřevěné stropy nad recepcí, konkrétně byly vyměněny poškozené prvky jako je zhlaví trámoví, které bylo uhnilé. Spoje trámů byly tvořeny plátováním. Ostatní stropní konstrukce pak byly nahrazeny moderními materiály, v zázemí nejčastěji ocelo-betonovými stropy. Podlahy jsou v celém objektu nové, tvořené kamenivem a betonem. Nášlapná vrstva je ve většině případů tvořena úchvatnou čedičovou dlažbou z produkce českého dodavatele, firmy Eutit. V pivnici je na podlaze z akustických důvodů dřevo. Zajímavostí je také navrácení původních kamenných bloků, které byly objeveny během rekonstrukce, do sklepů. Jejich původní využití se shoduje se současným, jde zejména o nášlapné vrstvy podlah v ležáckých sklepích a ve varně.

Pozn. red.: Čedič neboli bazalt, nejhojnější magmatická hornina na Zemi, zbarvená do tmavě šedé až černé barvy, se jako stavební kámen používá už po tisíciletí, je součástí betonů či třeba směsí využívaných na stavbu silnic. V tradiční zástavbě českého venkova byl aplikován bazalt získávaný odlamováním ze skal. Mezi naše nejznámější těžební lokality patřilo podhůří Lužických hor. Dvacáté století pak díky rozvoji petrurgie, tedy zpracování nekovových rud tavením a odléváním, rozšířilo oblast uplatnění tohoto kamene. Taví se při teplotách okolo 1280 °C, následně se odlévá do forem, v nichž chladne, rekrystalizuje a získává své vlastnosti, které jej předurčují k všestrannému použití. Slévárny produkují třeba dlažby, trubky, kanalizační žlaby a trouby či otěruvzdorné vložky potrubí. Tavenina čediče se dá také rozvláknit, čímž vznikají vysoce pevná a ohebná vlákna. Svými fyzikálními, mechanickými a chemickými vlastnostmi předčí i vlákna skleněná a azbestová. Nejen v průmyslu, ale též v interiérech obytných domů je pak využíváno vlastností čediče jako je vysoká odolnost vůči kyselinám, schopnost nést vysoké zatížení a namáhání, ideální je také z pohledu hygieny. Jde navíc o čistě přírodní materiál efektního vzhledu. Jak vidíme na příkladu pivovaru v Kamenici, jeho kombinace s jinými přírodními materiály jako je cihla, dává vzniknout originálnímu designu.

Topení a větrání
Prostory pivovaru jsou vytápěny i chlazeny pomocí sestavy šesti tepelných čerpadel voda/voda (typ Chameleon, Tepelná čerpadla Mach), přičemž systém využívá zbytkového tepla. To pochází z procesu chlazení areálu. První čtyři čerpadla, která ohřívají vodu na teplotu 40 °C, jsou zdrojem teplé vody určené pro podlahový topný systém, ale i pro celoroční chlazení technologií a pobytových prostor v létě. Zbylá dvě čerpadla ohřívají vodu na teplotu 75 °C – ta je určena k vytápění vzduchotechnickými rozvody, radiátory, ale též jako užitková voda. Čerpadla zajišťují vytápění teplovodním podlahovým systémem, který se nachází takřka v celém objektu. Tepelný výkon celé soustavy činí 400 kW, chladicí pak 280 kW. Výsledkem je efektivní způsob vytápění, který nejenže šetří provozní náklady v takto rozsáhlém areálu, jakým pivovar v Kamenici je, ale také usnadňuje celkové systémové řešení, které by muselo být za jiných okolností zajištěno minimálně čtyřmi samostatnými topnými soustavami.

Ležácké sklepy jsou z logických důvodů nevytápěny. Disponují však nuceným větráním, přičemž součástí systému je též ochrana před únikem CO2. Varna, expedice a pivnice jsou ventilovány jen přirozeně, okny. Kuchyně, její zázemí, technické místnosti a minipivovar jsou vybaveny vzduchotechnickými rozvody. Strojovny VZT jsou umístěny v podkroví objektu.

Střecha a obvodové zdivo
Ač se objekt nacházel v době počátku rekonstrukce v opravdu špatném stavu, podařilo se zachovat převážnou část dřevěných tesařsky vázaných krovů. Ty mimo jiné umožňují potenciální využití půdy pro podkrovní vestavbu. Pouze nad varnou a minipivovarem se nachází konstrukce zbrusu nová. Střecha byla pokryta keramickými režnými bobrovkami.

Zdivo je zvenku opatřeno vápennými omítkami s vápenným nátěrem. V interiéru jsou na stěnách povětšinou vápenné štukové či vápenocementové omítky. V zázemí jsou použity též keramické obklady a dlažby, podhledy tvoří sádrokarton. Vytápěné prostory byly odizolovány polystyrenem.

Okna
V první etapě rekonstrukce byla osazována ocelová okna s izolačním dvojsklem. Tento materiál, v minulosti považovaný spíše za podřadný, nyní zažívá díky technologii přerušení tepelných mostů a novým možnostem úprav proti korozi rozkvět a jeho obliba mezi investory stoupá. Nemluvě o trendu industriálního designu, který popularitu kovových materiálů ještě navýšil. Ocelové otvorové výplně se navíc vyznačují vysokou únosností potřebnou zejména pro velkoformátové typy oken. Ve srovnání s hliníkem, který je hlavní konkurencí oceli, však disponují o poznání nižší cenou.

V druhé etapě výstavby pak došlo k instalaci dřevěných špaletových oken. Vnitřní výplně oken jsou v průmyslové části plechové, v pivnici ocelové a v zázemí dřevěné uchycené v ocelových zárubních.

Dispozice
Nejrušnější částí komplexu je samozřejmě veřejnosti přístupná pivnice. Je otevřena do náměstí a její okna vedou do dvora. Navazuje na ni gastro provoz a zázemí. Srdcem pivovaru je varna, která zůstala na původním místě. Bylo zde obnoveno velkorysé prosklení a vznikl tak průhled z náměstí na dvůr a až do zámeckého parku. Komplex dále obsahuje expediční prostory a stáčírnu. Technická zázemí jsou ukryta ve sklepech a v podkroví. Poslední částí je minipivovar se šalandou umístěný v bývalé ledárně v jihovýchodním cípu areálu. Dvůr byl doplněn o venkovní sociální zařízení a trafostanici, v komplexu byl instalován výtah.

Užitná plocha pivovarnického komplexu na náměstí Československé Armády v Kamenici nad Lipou činí 2290 m2. Dosavadní stavební úpravy přinesly objektu ocenění Stavba roku kraje Vysočina 2018. Pivovar je také součástí Pivovarské stezky Vysočina. V druhé etapě je plánováno využití podkroví pro výstavbu bytových jednotek a v blízké budoucnosti by měly být zrealizovány i pivní lázně či wellness. Na závěr nelze jinak než autory projektu pochválit – za zachování autenticity místa, za produkci kvalitního pivního moku i za to, že investor nevyužil k rekonstrukci žádných dotací a celý projekt financoval ze soukromých zdrojů.

Značka Buderus patří mezi přední výrobce a dodavatele tepelné techniky. Součástí nabízeného portfolia jsou plynové kondenzační kotle, tepelná čerpadla vzduch-voda a země-voda, solární kolektory, zásobníky teplé vody, regulační přístroje, atd. Plynové kondenzační kotle jsou nabízeny od výkonu cca 2,2 kW až do 1200 kW. Jedná se tedy o zdroje tepla vhodné pro rodinné a bytové domy, školy, hotely či průmyslové objekty. Rádi bychom Vám představili jednu z již realizovaných instalací v pivovaru Kamenice na Lipou.

Město Kamenice nad Lipou najdeme v kraji Vysočina asi 20 km jihozápadně od Pelhřimova. Pivovar Kamenice nad Lipou byl založen v roce 1861. Pivovar úspěšně přežil dvě světové války, aby mu po té druhé srazilo vaz znárodnění a nástup komunistického režimu. Definitivní uzavření proběhlo v roce 1947.

Na jaře roku 2016 zakoupila objekt společnost Pivovar Kamenice s. r. o. se záměrem obnovit zde pivovarský provoz. V roce 2017 došlo ke znovuotevření areálu pivovaru a zahájení výroby piva s varnou na 30 hl piva. Celá technologie zdroje tepla a chladu byla umístěna do podzemních prostor, do krásně zrekonstruovaných pivovarských sklepení.

Jedním ze zdrojů tepla je dvojice stacionárních nerezových kondenzačních kotlů Buderus s nízkoemisními přetlakovými hořáky – typ Logano plus SB625-185. Tyto kotle mají výhodu, že není nutné hlídat provozní podmínky, takže jejich integrace do tohoto složitějšího otopného systému nebyla problém.

Kotle slouží jako bivalentní zdroj tepla ke kaskádě tepelných čerpadel, která využívají odpadní teplo z procesu vaření piva. Kaskáda kotlů je řízena regulací Buderus, která zajišťuje v kombinaci s nadřazeným systémem měření a regulace bezproblémový provoz.

Kotle značky Buderus byly zvoleny, jelikož Buderus nabízí kromě kvalitních výrobků také technickou podporu během celého životního cyklu výrobku – projekce, montáž, servis.

Dominantou téměř čtyřtisícového jihočeského města Kamenice nad Lipou je zámek. Několik měsíců zpět se k němu přidal pivovar stojící v bezprostřední blízkosti zámku. Komplex budov z 19. století totiž zrekonstruoval pražský ateliér OTA a pelhřimovské Projekt centrum NOVA. Úctyhodný počin obnovil lesk a slávu místního pivovaru i piva.

„Návrh obnovy tak měl tři zásadní roviny. Očistit hodnotné části stavby od necitlivých přestaveb, navrhnout efektivní provozní řešení výrobních prostor a nových funkcí a doplnit stavbě soudobý architektonický výraz, adekvátní novému využití. Rekonstrukce probíhá ve více etapách. V první, dokončené fázi, bylo jejím předmětem zprovoznění pivovaru, testovacího minipivovaru se šalandou a pivnice, včetně všech nezbytných zázemí. Klíčové provozy pivovaru umisťujeme v rámci stavby tak, aby byly otevřeny do veřejných prostor a zatraktivnili tak celé nejbližší okolí. Pivnici směrujeme do náměstí a novými okny propojujeme s pivovarským dvorem. Ve varně, po obnově původního velkorysého prosklení, vzniká atraktivní průhled z náměstí skrz pivovarský dvůr až do zámeckého parku,“ udáví architekti Tomáš Henel, Ondřej Fiala a Eva Hrubanová.

„Veškerá provozní a technická zázemí jsou skrytá v prostorách sklepů a podkrovích. V designu stavby jsme zvolili přístup, kdy se primárně snažíme využít její prostorové kvality, odprezentovat původní materiálové a konstrukční řešení a případně také rekonstruovat zásadní prvky do původní podoby. V místech, kde bylo třeba navrhnout nové části související s dnešním provozem, se naopak chováme zcela současně. Se soudobým tvaroslovím i materiály, vždy s důrazem na funkčnost a pravdivost celkového přístupu,“ dodávají k projektu, který trvalo od projektu realizovat více jak dva roky.

Právě celkové pojetí interiéru spojené s jednoduchými materiály a ohledem do historie dělá projekt tak zajímavý. Obnažené oranžové zdivo kombinované s omítkou a dřevěnými stoly vytváří atmosféru pivovaru. Tmavé sklepení s obnaženými kameny pak navozuje správný řemeslný nádech vaření piva. Dřevěný kusový i vestavěný nábytek a dveře pak interiér zateplují. Bonusem celého projektu je venkovní posezení a řešení veřejného prostranství včetně vzrostlých stromů.