McDonald’s, KFC nebo Bageterie Boulevard mají svůj drive-in, ale pivovar? Ano, jeden v Česku je a v době zavřených restaurací a hospod zažívá zlaté časy. Najdete ho v pražské čtvrti Hostivař a jmenuje se přiléhavě Hostivar, neboť se historici domnívají, že obec dostala jméno po „člověku zde žijícím, který hostům vařil nebo je chránil“.

Během pandemie koronaviru se před Hostivarem 2 (nedaleký Hostivar 1 pivní okénko pro motoristy nemá) tvořily fronty. Byla v nich auta, chodci i cyklisté, kteří k okénku přijeli buď pro pivo ve specifické plastové lahvi připomínající granát, nebo pro čerstvé pečivo a hotová jídla.

„Největší nápor přišel na velikonoční čtvrtek a pátek,“ vzpomíná Martin Kulík, majitel developerské společnosti Rodop a hlavní postava akcionářského spolku, který za skupinou pivovarů Hostivar stojí.

Hostivar 2, který se zkráceně označuje prostě jako H2, v době plošné karantény dělal stejný obrat, jako kdyby bylo normálně otevřeno. „Jeli jsme v plném počtu lidí, přičemž jsme celou tržbu procpali okénkem jeden na jeden metr,“ říká Kulík. „Prodali jsme i stejné množství piv jako před karanténou – zhruba tisíc denně.“

Když Kulík a spol. před třemi roky drive-in kousek od hornoměcholupské železniční zastávky postavili, netušili, jaký byznys s ním na jaře roku 2020 udělají. „Trefilo se to dobře, protože lidé už náš drive-in znali. Teď vidíme plus i v tom, že ho objevilo více lidí a že nám snad jako zákazníci zůstanou,“ věří Kulík.

Jak moc drive-in v době pandemie zabodoval, se ukázalo i ve srovnání se Spojovnou, což je třetí hospoda, kterou Kulík a spol. mají v Kunraticích nedaleko vysokoškolských kolejí. Tam měli otevřené klasické výdejní okénko a oproti H2 udělali jen třetinové tržby.

První pivovar Hostivar se otevřel v roce 2013 a šlo v podstatě o akci zdejších obyvatel, kterým chybělo dobré místo, kam zajít na pivo. „Naše prvotní myšlenka byla, že si to děláme pro sebe,“ říká Kulík o 80 akcionářích, kteří se složili na první investici 28 milionů korun. Podnik se rychle stal velmi populárním, takže je těžké si tu večer bez rezervace sehnat místo u stolu.

Oba Hostivary v sobě nesou architektonický rukopis Petra Koláře, místního rezidenta, jednoho z akcionářů a spoluzakladatele studia ADR. Kolář za H1 získal ocenění Grand Prix architektů v kategorii Novostavba a nešlo o jediné ocenění: Hostivar se také stal Minipivovarem roku 2013.

„Od začátku jsme cítili velký zájem. Moc mě potěšilo, že pivovar vzali místní za svůj. Je to radost,“ dodává Kulík s tím, že Hostivary si na sebe bezpečně vydělají a profit vytváří možnost investovat do dalšího vylepšování podniků. První vyplacená dividenda měla přijít až za letošní rok, ale tyhle úvahy zřejmě vezmou kvůli koronaviru za své.

Jednoduchou, až minimalistickou budovu H2 poznáte už zdálky – na střeše sedí červený kovový skelet sochy od Jakuba Flejšara. Není to jediné umělecké dílo v areálu. Uvnitř hospody jsou dva velké nástěnné obrazy od známého moravského umělce Milana Housera a na sousedním golfovém hřišti z greenu vykukují zajímavé kamenné bloky od sochaře Pavla Opočenského.

Kulík by vůbec chtěl areál hostivařského golfového hřiště a blízkého okolí proměnit ve velkou galerii, z níž většina by byla pod širým nebem. Obří stometrovou zeď uvnitř golfového komplexu (ten se na jaře příštího roku rozšíří o druhé devítijamkové hřiště) by měl vymalovat Pasta Oner a v plánech jsou i dvě rozhledny. Ty by měly částečně sloužit jako galerie moderního umění.

„Ale jestli to bude za dva roky, nebo za deset let, to nevím,“ říká Kulík. „Opravdu to nemusíme dělat zítra. Nic mě netlačí.“

Objekt pivovaru reflektuje tvar pozemku, na kterém se nachází. Lichoběžníková hmota ve své nejužší části odkrývá srdce celé technologie výroby piva (varnu) směrem do ulice Hornoměcholupská. Technologická část tvoří zhruba třetinu plochy pivovaru.
S rozšiřující se hmotou se dostáváme z prostorů výroby piva, přes zázemí restaurace, kde je kuchyně a přidružené provozy, do prostoru distribuce piva-restaurační části. Ta se od zbylých provozů (zděná část) liší dřevěnou nosnou konstrukcí propsanou do celého interiéru, obehnaného ze dvou stran prosklenou fasádou. Ta otvírá prostor restaurace do ulice Lochotínská a do zahrady v jihovýchodní části pozemku, kde je možnost fasádu zcela otevřít a propojit s terasou a zahradou. Vstup do restaurace a ostatních provozů je z ulice.

Interiér je postaven na jednoduchém materiálovém řešení, které podtrhuje jednotlivé prvky procesu výroby piva a charakter budovy vůbec.
Jedním z nejvýraznějších prvků restaurace jsou pivní tanky, ze kterých jde pivo rovnou do protějšího výčepu. Na ose vstupu jsou v zadní části industriální kamna a mozaika z pivních zátek popisující technologii výroby zdejšího piva. Rozhraní zděné a dřevěné části objektu je patrné na přizdívce z neomítnutých keramických tvárnic natřených černou barvou, kde jsou niky s lavicemi a „záda“ výčepu. Tento prvek se propisuje i na chodbě k sociálnímu zázemí pro hosty, odkud je průhled do ležáckého sklepa pivovaru. K restauraci přiléhá venkovní terasa krytá dřevěnou střechou.

Autorská zpráva
Investor: Pivo Hostivar a.s.
Zastavěná plocha: 701,62 m2
Celková užitná plocha: 511,15 m2

● Pivovar Hostivar je příkladem úspěšného minipivovaru, který se specializuje na místní klientelu.
● S partou svých známých jej v pražské Hostivaři založil developer Martin Kulík.
● Pivovar funguje čtvrtým rokem a pivo dodává pouze do své restaurace. I proto plánuje další expanzi.

Původně to tu mělo vypadat mnohem skromněji," tvrdí Martin Lexa, ředitel pivovaru Hostivar. Sedíme s ním v restauraci, která otevřela před necelou hodinou, a prostor se rychle plní hosty. Štamgasti se míjejí se zaměstnanci nedalekých firem, kteří sem chodí na oběd. Moderní interiér obložený dřevem vede do zahrady a zalévá prostor světlem. Místní svrchně kvašená třináctka chutná plně a hořce.

Restaurace i pivovar vyrostly v pražské Hostivaři doslova na zelené louce a dnes si získávají nové příznivce již čtvrtým rokem. V pivovaru se za celý rok uvaří dva tisíce hektolitrů, tedy 400 tisíc velkých piv, a společnost plánuje další expanzi.