Historie a současnost pivovaru Hauskrecht

BRNĚNSKÁ PIVOVARNICKÁ SPOLEČNOST
... byla založena třemi kamarády, které dohromady svedlo nadšení pro neobyčejné pivo. Rychle se shodli na tom, pivovarže neobyčejné pivo by mělo být vařeno neobyčejným sládkem v neobyčejném pivovaru. Jejich touhu po takovém pivu jen posílila vlna malých řemeslných pivovarů (craft breweries), která se v posledních několika letech převalila přes oceán do staré Evropy.
Po několika letech hledání vhodného industriálu, v němž by se inovativní duch tradičního českého řemesla cítil jako doma, padla volba na trochu tajemnou budovu na Porážce v areálu bývalých brněnských jatek, která byla postavena v roce 1899.

O PIVOVARU SAMOTNÉM PETR HAUSKRECHT ŘÍKÁ ...
Budova na Porážce mě oslovila od prvního okamžiku. Varné pánve, ležácké tanky, propagační stanice na kvasnice i šalanda s výčepem mi začaly tančit v mysli a usazovat se na místa skoro totožná s těma, na kterých se dnes opravdu nacházejí. V duchu jsem viděl osoby i všechny živé tvory, kteří touto budovou prošli. pivovarA já věděl, že tady je to pravé místo pro moje pivo, protože dobré a hlavně netradiční pivo může vzniknout jen v prostorách, které samy sládka k něčemu neobyčejnému vybízejí.
Když stojím nad mladinovou pánví, přihazuju chmel, jako bych dobrou polívku lehce kořenil, nebo zakváším tank čerstvýma kvasnicema, v duchu vidím tu pohádku, to kouzlo nově zrozenýho piva, jehož pěna pak pomalu klouže po čerstvě natočený sklenici v místní hospodě. Můj oblíbený brněnský rodák Bohumil Kilian by napsal: „V tom okamžiku jsem šťasten - má duše odchází s každým douškem k vám, mí milí pijáci, naplňuje vás potěšením a já vím, že já tak naplňuji své životní poslání – dělat lidem radost opravdu dobrým pivem.“

SLAD
pivovarPro má piva se snažím vybírat ten nejlepší moravský nebo český slad, ať již z nedalekého Rajhradu, z Kounic nebo ze Záhlinic. Barevné a speciální slady, ze kterých vařím speciály nakupujeme především ze sladovny Klusáček v Kounicích. Vždyť dobrý slad je základ kvalitního piva. A abych nezapomněl - s výjimkou opravdu speciálních piv (pšeničné pivo, ovesné pivo a pod.) je u nás samozřejmostí, že pro naše piva používáme výhradně JEČNÉ SLADY.

CHMEL
pivovarChmel je podstatnou surovinou pro výrobu piva v českých zemích již nejméně 1000 let. V dávných dobách sládci oceňovali i jeho antiseptické účinky, pozitivně ovlivňující trvanlivost piva, dnes přidáváme chmel do várky především kvůli hořkosti a vůni. Klasická piva českého typu vařím výhradně z žateckých chmelů různých odrůd, především poloraného červeňáku. Některá piva dochmeluji zastudena za použití poněkud netradičního postupu, který je jedním z výrobních tajemství našeho pivovaru.

VARNA
Všechno vlastně začíná na sladovně. (Ne že bychom u nás sladovali pouze v oddělené místnosti slad skladujeme a následně šrotujeme). Sladový šrot je dopraven do rmutovystírací kádě, pivovarkde se mísí s vodou a uvolňuje se z něj extrakt do roztoku – tuto fázi nazýváme rmutování. Následně dílo scedíme a k získané sladině přidáváme chmel v několika dávkách za neustálého vaření. Získanou mladinu po odstředění ve vířivé kádi ochladíme a s úderem pivovarského zvonu a přáním „Dej Bůh štěstí“ posíláme do sklepa. Naším varným médiem je brněnská městská pára – proto se hrdě nazýváme Parní pivovar.

SPILKA & SKLEP
Zatímco v tradičních pivovarech byly spilka a sklep rozsáhlé podzemní místnosti, kde v otevřených dřevěných kádích pivo kvasilo a v dřevěných ležáckých sudech dozrávalo, u nás, vzhledem k prostorové dispozici, slouží jako spilka a sklep zároveň sada nerezových tanků.
pivovarMladinu, kterou čerpáme z varny, chladíme pomocí ledové vody na 6-7°C a poté do ní přidáváme kulturu kvasinek, což je proces tzv. zakvašování.
Během zhruba týden trvajícího hlavního kvašení důsledně regulujeme teplotu v závislosti na úbytku zkvasitelných látek (extraktu). Ty se díky aktivitě kvasnic mění na alkohol, kysličník uhličitý (CO2) a teplo.
V průběhu dokvášení (dozrávání) naše spodně kvašená piva leží v klidu a tichu při teplotě 1-2°C a pomalu se nasycují vlastním přírodním oxidem uhličitým, chuťově se zakulacují a získávají specifický buket. Celý proces dozrávání trvá 3 - 8 týdnů (podle druhu piva).

ŠALANDA
„Šalanda je obecně místnost, sloužící k odpočinku, stravování a ubytování námezdních pracovníků, čeledi ve mlýnech nebo v pivovarech. pivovarObyvatelé šalandy mívali k dispozici sporák s nádobami na vaření a ohřívání jídla, také žlab k mytí nádobí. Uprostřed místnosti stály stoly, kolem skříně na nádobí a šatstvo dělníků“ – tolik Wikipedie.
Naše Šalanda tomuto popisu v podstatě odpovídá, je otevřena každý týden pro všechny, kdo navštíví náš pivovar a zatouží ochutnat naše pivo přímo u zdroje a přitom ještě obohatit své znalosti nejen o pivě.
Však se stavte!
Zdroj:Stránky Parního pivovaru Hauskrecht, 2015


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Hauskrecht

Kdy:dle dohodyObec:BrnoZdroj:Parní pivovar Hauskrecht

Vy, kdo se chcete dozvědět o výrobě piva (nejen řemeslného) něco více, jste na správné adrese.

V našem řemeslném pivovaru se dozvíte, jak vaříme pivo značky PETR HAUSKRECHT-PARNÍ PIVOVAR, ochutnáte speciální slady, přivoníte nejen k Žateckému chmelu a samozřejmě se můžete zeptat na cokoliv, co s pivovarnictvím nebo naším pivovarem souvisí.

Můžete se těšit na degustaci piv, která jsou v době Vaší návštěvy zrovna na čepu v pivovarské Šalandě a na malou výstavu pivovarských a hostinských relikvií z dob dávno minulých.

Domů si odnesete naši exkluzivní prohlídkovou sklenici: nikde jinde na světě ji nedostanete a jistě potěší srdce každého sběratele.

V krátkém filmu uvidíte postup výroby piva v našem pivovaru den po dni a třeba se dozvíte něco víc i o mně ...

Ale ještě než odejdete domů, nabídneme Vám aktuální sortiment našeho P-Shopu (Pivovarského šopu) spolu s čerstvě stočenými živými pivy přímo ze “sklepa”.

Tak už se na Vás těším!

PRAKTICKÉ INFORMACE
Na pravidelné prohlídky pivovaru Vás zveme každé úterý od 16 hod. a čtvrtek od 17 hod. Maximální počet účastníků je 15 osob. Protože součástí prohlídky je degustace piva, musíme bohužel omezit dolní věkovou hranici našich návštěvníků na 18 let. Prosíme, nechte doma otevřené boty a lodičky na podpatku – v každém pivovaru se totiž mohou na podlaze objevit tekutiny, jejichž přímý kontakt s kůží není žádoucí.

Prohlídka spolu s degustací trvá asi 120 minut.
Cena prohlídky je 170,- Kč na osobu.

Kvůli zvýšenému zájmu prosíme o rezervaci exkurze nejméně 1 den předem na e-mail: pivovar@hauskrecht.cz. Do rezervace, prosím, uvedťe jméno, příjmení a Váš věk.

Aktualizováno: před 4 lety

Nejlepší pivo je chiméra. Nedá se ho přepít, říká proslulý sládek Hauskrecht

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Oldřich Haluza

Ve svém parním pivovaru se nebojí uvařit klasická piva ani pestrou paletu speciálů včetně masopustních, svatomartinských nebo vánočních. Bývalý sládek Starobrna Petr Hauskrecht si před koncem roku příliš neodpočine, ale vůbec mu to nevadí.

„Naše krédo je dělat lidem radost. Když si vzpomenu, kolika jsem ji udělal, ani to nespočítám,“ usmívá se Hauskrecht, jehož brněnský minipivovar nesoucí jeho jméno oslaví v roce 2024 první dekádu.

Jak slavíte silvestra a čím si připíjíte na nový rok?
Vždycky naším pivem. Kromě klasického vánočního speciálu nabízíme každoročně i naši nejsilnější pochoutku – jednadvacítku, kterou necháváme dozrát na stařených dubových chipsech napuštěných karibským rumem. A právě tou si doma připíjíme. Ale samozřejmě nesmí chybět klasické šampaňské a panáček dobré slivovice.

Velká část lidí si k pivu panáka dává. Máte to stejně, nebo vám to vadí, protože kazí chuť piva?
Záleží na situaci. Při degustaci piva jsou jakékoliv cizí chutě nežádoucí, tedy včetně tvrdého alkoholu nebo třeba kořeněného jídla. Degustování má zkrátka své zásady. Ale když jsem normální člověk, a ne degustátor – to znamená když jdu „na jedno“ – chovám se jako normální člověk a panáka si rád dám.

Prazdroj a Hauskrecht uvařili pivo pro Volbu sládků

Publikováno:před 5 letyZdroj:České nápoje

Plzeňský Prazdroj pokračuje ve spolupráci s minipivovary. Po celé září nabízí ve zhruba 1500 hospodách zapojených do programu Volba sládků polotmavý speciál American Amber Lager uvařený společně s brněnským Parním pivovarem Hauskrecht. Ve vybraných brněnských pivnicích pak bude k mání várka uvařená přímo v brněnském minipivovaru.

Pivní speciál pro měsíc září připravili plzeňští sládci Václav Berka a Lenka Straková spolu s brněnským sládkem Petrem Hauskrechtem. „Pivo jsme uvařili v Prazdroji i v pivovaru Hauskrecht podle stejné receptury. Ve vybraných hospodách v Brně bude během září k dostání z várky uvařené v brněnském minipivovaru. Jinde v Čechách a na Moravě si pak mohou lidé vychutnat stejné pivo uvařené v Prazdroji. Věřím, že se najdou milovníci piva, kteří ochutnají jak várku uvařenou u nás, tak i tu brněnskou,“ komentuje emeritní vrchní sládek Prazdroje Václav Berka.

Jeho kolega sládek Petr Hauskrecht doplňuje: „Touto společnou akcí chceme ukázat, že nezáleží na tom, jak je pivovar velký, ale jak k pivu přistupuje a jakou mu věnuje péči.“

Sládky Václava Berku a Petr Hauskrechta spojuje nejen maximální důraz na kvalitu surovin, skladování a čepování piva, ale také společná studia na stejné střední potravinářské škole. „Vašek Berka maturoval, když jsem byl ve druhém ročníku. O to víc mě překvapilo, že si mě pak vybavil, když jsme se před mnoha lety začali potkávat na společných pivovarnických akcích,“ vzpomíná Petr Hauskrecht.

„Petra jsem poznal jako jednoho z největších pivovarských expertů. Jeho hlavní předností, kterou oceňuji dodnes, je jeho spojení teoretických znalostí se selským rozumem, lidským přístupem a schopnost realizovat kroky, které byly a jsou novátorské,“ uvádí Václav Berka.

Záhy po loňském úspěchu ležáku První, který Prazdroj uvařil s Pivovarem Matuška k stému výročí vzniku Československa, se zrodila myšlenka na další zajímavou akci v rámci Volby sládků. „Hned mě napadl renomovaný brněnský minipivovar a sládek Petr Hauskrecht. Nejdřív jsem ale Petrovi neřekl, že s ním chceme spolupracovat, ale jen tak mezi řečí jsem mu ukázal návrh receptu, který jsem dal dohromady s naší expertkou na speciály Lenkou Strakovou. A zeptal se ho, co on jako fachman na to. Líbil se mu, a tak vzniknul nápad, že ho každý uvaříme ve svém pivovaru. Pak si sedneme a schválně se navzájem otestujeme, zda poznáme, která várka je od koho,“ vzpomíná na schůzku z počátku letošního roku sládek Václav Berka.

Teď mají možnost ochutnat plzeňsko-brněnský speciál i lidé po celém Česku. American Amber Lager je polotmavý nefiltrovaný ležák amerického typu. „Uvařili jsme ho ze dvou odrůd chmele, českého Sládka a amerického El Dorada a ze třech sladů – plzeňského bavorského a karamelového. Vůně je mírně nasládlá po meruňkách či vodním melounu s lehce kořenitým a sladovým dozvukem. Po napití se projevuje karamelová chuť, která je vyvážená střední hořkostí,“ uvádí sládková Plzeňského Prazdroje Lenka Straková.

Legendární brněnský pivovarník Petr Hauskrecht oslavil 60. narozeniny

Publikováno:před 5 letyZdroj:Berněnská drbnaAutor:Martin Šedna

Kulaté životní jubileum letos slaví brněnský pivovarník Petr Hauskrecht. V Brně přitom "tekuté zlato" vaří už 25 let. Hauskrecht v minulosti jako vrchní sládek stál za modernizací Starobrna. V roce 2014 pak založil vlastní pivovar. Brněnský trh v posledních letech zásobuje oblíbenými svrchně i spodně kvašenými nepasterovanými a nefiltrovanými pivy.

Dráhu pivovarníka začal Hauskrecht už v mládí, když nastoupil koncem sedmdesátých let na střední školu v Podskalské. Během studia se učil například u Ivana Chramosila v pivovaru U Fleků, nastoupil do Prvního pražského měšťanského pivovaru v Holešovicích, odkud v roce 1994 odešel z pozice vrchního sládka do Starobrna.

Modernizace Starobrno
Ve Starobrnu stál spolu s tehdejším ředitelem Františkem Krakešem za kompletní modernizací technolgie a rychlým nárůstem výstavu. Za jeho působení získal pivovar nespočet tuzemských i zahraničních ocenění a pod Petrovou taktovkou vzniklo i mnoho známých speciálů: Kromě například Červeného draka to bylo Zelené pivo, či Baron Trenck.
Od Znojma po Krušovice
Podílel se i na úspešném převzetí znojemského Hostanu. Několik let po ovládnutí Starobrna nadnárodním koncernem Heineken, odešel do severních Čech, kde působil jako výrobní ředitel pivovarů Velké a Krásné Březno. Než z Heinekenu v roce 2014 odešel, krátce řídil jako vrchní sládek pivovar Krušovice.

Doba páry
Na podzim 2014 založil spolu s Pavlem Havlíkem a Františkem Krakešem Brněnskou pivovarnickou společnost s.r.o. Malý pivovar s výstavem menším než 10 000 hektolitrů sídlí od tohoto roku na brněnské Porážce v historické budově bývalých jatek. Pod značkou Petr Hauskrecht – Parní pivovar uvádí na brněnský trh svrchně i spodně kvašená živá nepasterovaná a nefiltrovaná piva, vše podle vlastních autorských receptur. Tato piva si za uplynulých téměř 5 let vydobila na regionálním trhu vynikající reputaci a proto i výstav pivovaru utěšeně roste. Lahůdkou jsou pak prohlídky pro veřejnost, které Petr dvakrát týdně osobně vede.

Nejlepší pivo je jako nejhezčí ženská, nedá se vybrat, srovnává sládek

Publikováno:před 8 letyZdroj:iDNES.czAutor:Ševčík Jiří

Brněnský sládek Petr Hauskrecht, který vymyslel Zelené pivo, tvrdí, že se díky přibývajícím minipivovarům mění pivní kultura v Česku. „Sládkovi teď nikdo neurčuje, z čeho musí vařit. Z hlediska kvality i druhů piva se zkrátka boří hranice. A lidé to přijímají,“ konstatuje.

Až se ve čtvrtek velká část restaurací v Brně i na celé jižní Moravě obarví dozelena, někteří štamgasti si nejspíš vzpomenou na jméno Petr Hauskrecht. Právě bývalý sládek Starobrna totiž stojí za úspěšným Zeleným pivem, které lidé poprvé ochutnali na Velikonoce v roce 2006.

„Tehdy jsem čekal buď velký úspěch, nebo obrovský průser,“ usmívá se jeden z nejznámějších českých sládků, který před rokem a půl se dvěma kamarády rozjel v bývalém areálu brněnských jatek vlastní minipivovar, jenž nabízí piva se značkou Petr Hauskrecht - Parní pivovar.

Nakonec se druhá možnost nevyplnila. Zelené pivo i velikonoční speciály dalších pivovarů táhnou. Jak nápad vznikl?
Nejlepší marketing je založený na očním vnímání. Tady byla ta symbolika jasná - zelená barva je oslava jara. Inspiroval mě Den svatého Patrika. Všiml jsem si, že Irové mají všechno zelené, třeba i šály, jen to pivo mělo jinou barvu. Věřil jsem, že to lidi chytne. Dobře totiž vím, že jdou po něčem neobvyklém. A když je takové pivo osloví, zůstanou u něj.

V tomhle případě je evidentně oslovilo...
Teď už jsem na jiné lodi, takže to moc nevnímám, ale když na Zelený čtvrtek vyšlo počasí, byla to nádherná setkání. Pamatuju, jak se na Mendlově náměstí u pivovarské restaurace v podstatě zastavila doprava a oslavovalo se od deseti hodin dopoledne až do dalšího rána. Přitom Zelené pivo bylo až třetí v pořadí. Speciály existovaly, první průlom v Brně přišel už s Červeným a Černým drakem. Byla to snaha ukázat štamgastům taky trochu něco jiného z pivního spektra.

Právě tahle myšlenka zažívá v posledních letech nevídaný boom díky minipivovarům. V České republice jich jsou už přes tři stovky. Kde se to může zastavit?
Hranice jsou zatím takřka neomezené, myslím, že třeba tisícovka není nedosažitelná. Rozmanitost, kterou minipivovary nabízejí, je něčím novým, ale evidentně to funguje.

Proč tomu tak je?
Vychází to nejspíš z historie. Češi a pivo, to k sobě zkrátka patří. Definitivně pryč je ta dřívější šeď, kdy několik desítek pivovarů vařilo podle normy. Sládkovi teď nikdo neurčuje, z čeho musí vařit. Není pro něj problém si sehnat kvalitní slad i chmel a pak se realizovat. Z hlediska kvality i druhů piva se zkrátka boří hranice. A lidé to přijímají. Kdyby ne, takový rozmach by určitě nebyl.

Nehrozí, že se trh nasytí a minipivovary nebudou konkurenceschopné?Já to chápu tak, že menší pivovary se ve své nabídce spíše doplňují. Nevidím v tom náznak konkurence, ani se jí neobávám. Každý pivovar má jinou filozofii a jiný sortiment a na trhu je zatím pro všechny dost místa. Je vidět, že lidé jsou po nových výrobcích stále hladoví. Bude ale zajímavé sledovat, jestli si kvalitu a standard udrží všechny minipivovary. Teď je to ve fázi obrovského boomu, ale ten strop někdy nastat musí. Kde a kdy, to ukáže až budoucnost.

A co sládci, má Česká republika tolik lidí, kteří dokážou vařit kvalitní pivo?
Je jasné, že pokud si někdo přečte knížku o vaření a jde do toho, odchylky tam samozřejmě budou. Nicméně pokud pivo dělá v menším objemu, málokdo pozná, jak má vlastně chutnat. Co pivo, to originál. (úsměv) Ale když je dobré, proč ne. Každopádně ten boom celkově není podpořený školami nebo učňovskými středisky. Jsou jen kurzy, skripta, knihy a internet. Pokud se tomu ale člověk věnuje naplno, může se z něj časem stát zkušený sládek.

Jak si vysvětlujete fakt, že nejvíc minipivovarů loni vzniklo na jižní Moravě? Celkem jich je v kraji okolo čtyřiceti, tedy zhruba jedna sedmina z celkového počtu.
Asi jsou tady prostě podnikavější lidé. (úsměv) Když minipivovary vznikají i ve vinařských regionech, evidentně je tu hlad po novinkách, které lidé postrádají. Ale pokud se podíváte do historie, tak za Rakouska-Uherska i v těchto regionech byl skoro v každé dědině pivovar. Možná je to tedy jen návrat k minulosti.

Nemění se tedy spojení jižní Morava - ráj vinařů na baštu pivařů?
Ráj vinařů to bude pořád. Zvýšená poptávka může být spojená i s tím, že na jižní Moravě těch velkých pivovarů moc není - je tu Starobrno, Černá Hora, Vyškov a to je všechno. Na tak velkou oblast to opravdu není mnoho, v Čechách jich je víc. Lidem nejspíš pořádný výběr chyběl, i když dneska je díky obchodním řetězcům k dostání spousta značek. Do toho tu je nový fenomén pivoték, ochutnávkových pivnic a pivních klubů, které nabízejí piva z celé republiky, potažmo z celého světa. Zákazníci mají možnost porovnat různé druhy i kvalitu, což dříve nebylo možné.

Dá se říct, že se tím mění pivní kultura v České republice?
Rozhodně, počet těch nových specializovaných pivních podniků se jen v Brně blíží dvacítce. Kromě toho jsou tu klasické pivotéky, kde se prodává jen ve skle nebo v PET lahvích. A jejich počet celkově roste právě proto, že lidi to srovnání zajímá. Základ byl a vždycky bude ležák, který tady historicky zakořenil, tento národ na něm vyrostl. Ale k tomu tradičnímu zákazníkovi existuje určité procento těch, kteří chtějí ochutnávat a hledat něco nového. To k lidskému bádání jednoduše patří.

Co se piva týče, je tedy český zákazník už vybíravější?
Každopádně se víc vyzná právě proto, že může víc srovnávat. Třeba díky řízeným degustacím, kde mu odborníci řeknou, co by měl v pivech poznat, jak jsou bohatá, co je na závadu a co není. Zákazníci jsou kvalifikovanější. Spousta z nich chce ochutnat něco nového, speciálního. Někteří to potom klidně zazdí pěti ležáky, ale část z nich u té novinky zůstane. Jde o fenomén, který není jen u nás, ale i ve světě. Uvidíme, jak to bude vypadat za takových deset let. Sám si netroufám odhadovat.

Když jste zmínil porovnávání kvality, je nějaký zaručený recept, jak poznat dobré nebo rovnou nejlepší pivo?
Člověk musí mít od boha dané široké spektrum chuťových a vonných pohárků a tento dar pravidelně cvičit. Ale jaké je nejlepší? To nejde říct. Jako neexistuje nejhezčí ženská, tak není ani nejlepší pivo.

Ani to vaše?
(úsměv) To bych říct mohl, ale to je pivo, které chutná mně a mým chuťovým pohárkům. Každý sládek má vnímání hořkých i sladkých chutí posunuté jinak a pivo ovlivňuje tak, aby mu sedělo. Každému chutná něco jiného. A to je právě to, o čem jsme se bavili. Dneska tady jsou lidé, kteří tohle dokážou vnímat a udělat si vlastní úsudek, co jim vyhovuje. A u takového piva pak zůstávají, byť samozřejmě klidně zkoušejí dál. To je ta změna oproti minulosti, kdy nebylo na výběr.

Můžu se orientovat podle pivních soutěží?
Pokud se člověk zaměří na tu, kde vybírají opravdoví pivní odborníci, jde o jakousi záruku kvalitního piva, ale ne takovou, že bude sedět právě vám. Jestli nějaké pivo vyhraje v soutěži, je to na základě chuťové konstelace degustační komise.

Dá se říct, že širší výběr piv svým konkurenčním prostředím celkově zlepšuje kvalitu?
Základní definice piva je, že jde o nápoj vařený ze sladu, chmele, vody a pivovarských kvasnic. To dodržují víceméně všichni sládci. Hlavní otázka ale je, jaké to pivo ve finále bude a jestli zákazníka zaujme. V našem pivovaru se třeba hodně orientujeme i na to, aby vypadalo skvěle vizuálně. Aby oslovilo zákazníka barvou, pěnou, která musí být hustá a kroužkovat. Je nutné použít nejkvalitnější chmele a slady a pivo nechat pořádně vyzrát, aby v něm vznikla harmonie a zákazník měl z jeho konzumace požitek. A v tom, jak ho udělat, pořád existuje široká škála. Roli hraje samozřejmě i čepování. Jak se říká, padesát procent kvality dělá ten, kdo stojí za pípou. A to je třeba si ohlídat.

Jakým způsobem?
Ve větším měřítku to jde velice těžko, ale je potřeba si výčepáky vychovávat. Proto hospodám, kam dodáváme, nabízíme školení, kde se dozvědí nejen o pivovaru a výrobě, ale také o hygieně a vlastním čepování.

Co vůbec váš podnik, plánujete přesáhnout výstav deset tisíc hektolitrů ročně a přejít z kategorie minipivovarů?
Zatím to náš cíl není. Naše budova v ulici Porážka nás v tomto ohledu limituje. Současná kapacita je tři tisíce hektolitrů, proto se orientujeme právě na tu kvalitu. Nechceme dělat velké množství piva, spíš míň, ale dělat svým zákazníkům radost. Jak se v minulosti říkalo, vozíme okolo pivovarského komína, tedy po Brně a blízkém okolí. Stále se to vyvíjí, ale teď dodáváme do zhruba pětatřiceti hospod, což je momentálně stop stav.

Současným trendem je mít k minipivovaru vlastní restauraci. Proč ji vy nemáte?
Nikdo z nás v gastronomii nepůsobil, tak jsme se rozhodli, že se budeme věnovat tomu, čemu opravdu rozumíme. A kromě výroby piva pořádáme také speciální exkurzi, kterou nazýváme pivním kulturním zážitkem. Trvá skoro tři hodiny. Návštěvník zhlédne krátký film o tom, jak se vyrábí pivo, seznámí se s historií od Mezopotámie až po současnost, pak si prohlédne pivovar a čeká ho degustace, včetně aktuálního speciálu.

Co vůbec chystáte na Velikonoce?
Pro velký úspěch z loňska zopakujeme třináctku PH Marcen, které máme okolo 35 hektolitrů a dnes večer ji pokřtíme v nově zrekonstruované restauraci U Kormidla v Kounicově ulici. Na čarodějnice pak narazíme PH 13 Magic a přes léto nachystáme desítku Špilberk, která na loňské výstavě Žít pivo zvítězila v hodnocení zákazníků.

Když připravíte speciál, za jak dlouho se po něm zapráší?
Děláme ho prakticky na objednávku, takže ho jen rozvezeme do hospod a do týdne je pryč. Člověk si s tím tak může víc vyhrát. Když chcete čerstvé mlíko, dáte si ho rovnou někde na salaši, ale když ho chcete pít i půl roku poté, tak se s ním prostě něco musí udělat. Tím ale neříkám, že takové pivo je horší nebo špatné, je jen jiné. Sládkovského řemesla je třeba si vážit. Každý pořádný sládek totiž dělá pivo, jak nejlíp umí, ale je také limitovaný podmínkami.

Žižkovák, který dobyl Brno

Publikováno:před 9 letyZdroj:ekonom.cz

Zkušený sládek Petr Hauskrecht po desítkách let opustil práci ve velkých pivovarech. Od loňského roku vaří v Brně vlastní pivo.

Loni přibyl na brněnské pivní mapě další minipivovar. Nejde ale o žádný další pokus domácích vařičů piva prorazit na trhu. V cihlové budově v areálu bývalých brněnských jatek začal vařit vlastní pivo Petr Hauskrecht. Zkušený sládek, který během své dlouhé kariéry stavěl na nohy hned několik velkých českých pivovarů, se po letech rozhodl spolu se dvěma společníky otevřít vlastní podnik.

Hauskrecht je v Brně pojmem. Více než deset let strávil v místním Starobrnu, teď se během necelého roku dokázal prosadit i se svou značkou. Už letos překonal původní plán - místo 2,4 tisíce hektolitrů piva jich uvaří 2,8 tisíce. Cíle má ale vyšší - kapacita pivovaru umožňuje výstav až osm tisíc hektolitrů.

Pivo vařím srdcem, říká sládek Petr Hauskrecht

Publikováno:před 9 letyZdroj:MuniMedia.czAutor:Ivana Chalupová

Kombinace zkušeností, kvalitních surovin a poctivosti. To je pivo sládka Petra Hauskrechta, který se v minulosti podepsal pod úspěšná piva společností Starobrno nebo Krušovice. Od včerejška si příznivci zlatavého moku mohou vychutnat další originální druh piva podle jeho receptury. Tentokrát ale už láhve a sudy hrdě nosí jeho jméno.

Prostory bývalých brněnských jatek v ulici Porážka už nezejí prázdnotou. Netradiční místo zde našla Brněnská pivovarnická společnost pro svůj parní pivovar Petr Hauskrecht. Zavděčit svými pivy se chce všem, kteří ocení hlavně kvalitu.

Petr Hauskrecht, vrchní sládek a jeden ze spolumajitelů, se chce přiřadit k řadě menších pivovarů, které vznikají na území Česka. Znamená to, že za rok uvaří méně než deset tisíc hektolitrů piva. Platí zde, že kvalita je důležitější než kvantita. Momentálně je v nabídce jedenácti a dvanáctistupňové pivo a speciál s názvem Black Flek. Právě speciály by Hauskrecht chtěl pravidelně obměňovat.

Jak sám tvrdí, vařit pivo ve vlastním pivovaru je pro něj splněným snem. „Po tolika letech a pivovarech, kterými jsem prošel, jsem rád, že jsem konečně zakotvil v Brně. Navíc budu mít více času na rodinu. Svoje pivo jsem vždy vařil srdcem a chtěl jsem jím rozdávat radost,“ řekl Petr Hauskrecht. Známý je především díky svým úspěchům ve Starobrnu, kde stojí za světlým nepasterizovaným ležákem Medium. Svou působnost v pivovaru Krušovice by měl Hauskrecht ukončit ke konci tohoto roku.

I nadále chce pokračovat ve způsobu výroby piva, který v některých fázích zahrnuje netradiční postupy. „Naše pivo dozrává přímo v nerezových tancích. Dochmelování provádím za studena, což není úplně tradiční postup. Pivo je stále živé, nepasterizované a nefiltrované. To mu dává jeho zakulacenou chuť,“ popsal Hauskrecht. Pivo pak stáčí do třiceti nebo padesáti litrových sudů nebo do jeden a půl litrových lahví. „Co se ceny týče, litr piva u nás vyjde o dvě koruny dráž než u konkurenčního Starobrna. Zdražovat prozatím neplánujeme, jelikož vstupujeme na trh,“ dodal další ze spolumajitelů pivovaru Pavel Havlík.

Areál bývalých jatek z konce devatenáctého století splňuje všechny požadavky majitelů na výrobu piva. Místa je zde dost na sladovnu, varnu i nerezové tanky. V hlavní místnosti dokonce Hauskrecht ponechal původní podlahu. Majitelé oceňují i celkovou atmosféru místa. Přívlastek parní v názvu pivovaru vysvěluje přítomnost nedalekého parního kolektoru, na který je pivovar napojen. Příliv menších pivovarů vítají i pravidelní konzumenti zlatavého moku. „Vždy je příjmené zkusit něco nového a vytvořit z pití piva zážitek. Menší výběr, ale vyšší kvalitu uvítám rád,“ prozradil pravidelný zákazník výčepu Na Stojáka Karel Rychlý.

Pivovarů v kraji je jednatřicet. Ve středu přibyl pivovar sládka Hauskrechta

Publikováno:před 9 letyZdroj:Brněnský deníkAutor:Petr Jeřábek

Piva už jednatřiceti pivovarů si mohou od středy vychutnat jihomoravští milovníci tohoto nápoje. Čtvrtou desítku načal brněnský Petr Hauskrecht - Parní pivovar.

Přestože je to pivovar nový, stojí za ním v pivovarnictví známá jména. Má tři majitele. Bývalého ředitele pivovaru Starobrno Františka Krakeše, manažera prodeje Pavla Havlíka a především bývalého starobrněnského sládka Petra Hauskrechta. „Společnost jsme založili jako tři kamarádi nadšení pro neobyčejná piva. Shodli jsme se, že takové pivo chceme vařit," řekl Krakeš.

Podle něj se muži inspirovali takzvanými řemeslnými pivovary. „Jejich vlna se převalila z Ameriky přes oceán do Evropy," podotkl Krakeš.

Nový pivovar sídlí na netradičním místě v budově bývalých městských jatek v brněnské ulici Porážka.

Vaří teď dva druhy piv, jedenáctku a dvanáctku. Plánuje vařit tři druhy piv a k tomu každý měsíc speciál. Na příští rok plánuje výstav dva a půl tisíce hektolitrů piva. „Konečná kapacita pak je na sedm až deset tisíc hekotlitrů," poznamenal Hauskrecht.

Pivovar Starobrno, kde Hauskrecht do roku 2009 jak osládek působil, nemá z konkurence obavy. „Český pivní trh je velmi rozmanitý a pro nová zajímavá piva je na něm určitě prostor. I proto jsme v letošním roce představili extra chmelený ležák Starobrno Drak a každoročně také připravujeme speciály pro jedinečné příležitosti. Jsme přesvědčeni, že naše piva obstojí," uvedla mluvčí pivovaru Kateřina Beute.

Jako konkurenci nebere Parní pivovar ani majitelka líšeňského pivaru Iva Kremitovská. „Naše výrobky prodávame jen v naší vlastní Líšeňské pivovarské restauraci. Kdo chce ochutnat naše pivo, cestu k nám si najde a jak všichni víme, pivo je nejlepší přímo u zdroje," řekla.

Stejný názor má i sládek pivovaru U Richarda v brněnském Žebětíně Milan Trávníček. „Jsme spíše rádi za rozšíření nabídky piv v Brně," uvedl Trávníček.

Lidé se na nové pivo těší. „Rád zkouším novinky. Doufám, že nebudu zklamaný," zůstává opatrný Roman Polák.

Z jednatřiceti pivovarů je v kraji sedmadvacet minipivovarů s výžstavem do deseti tisíc hektolitrů ročně. A z nich devatenáct vzniklo až po roce 2010. „Za boomem stojí poptávka po tom vyzkoušet něco jiného. Je to podobné jako v gastronomii. Zda už není trh přesycený, ukáže čas. Každopádně i minipovary dělají majitelé pro výdělek. Koníček by to byl drahý, nelze dotovat pivovar z úspor," je přesvědčený ekonom společnosti Cyrus Jiří Šimara.

Sládek Trávníček z Žebětína přesycenost trhu nevidí. „Dříve bývaly pivovary také ve skoro každém městečku," upozornil.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.30.12.2023 23:087