Historie a současnost Pivovaru Cvikov

Počátky pivovaru Cvikov sahají do dob dávno minulých, konkrétně tedy až do roku 1560, kdy bylo 72 cvikovským měšťanům od pozemkové vrchnosti oficiálně uděleno privilegium k vaření pšeničného piva a výrobě sladu. Původní, nejstarší pivovarská budova stála uprostřed cvikovského náměstí (rynku) v místech, kde v letech 1739-1945 stál tzv. Panský dům. Během třicetileté války tento původní pivovar sice vyhořel, záhy však byl postaven znovu. Pivovar pak ještě několikrát změnil lokaci, až byl roku 1866/67 vystaven na pozemku pod Zeleným vrchem a zde stojí dodnes.

V kronikách se můžeme dočíst, že během tohoto období se často vedly spory mezi právovárečným měšťanstvem a vrchností, které řešilo až zemské gubernium a jejichž základem byly protichůdné názory na kvalitu a způsob výroby piva. V roce 1882 právovárečné měšťanstvo znovu definitivně přebírá Cvikovský pivovar do své správy. pivovarPravovárečné měšťanstvo tvořili většinou významní občané, měšťané, a tedy obecně uznávané osobnosti města jako např. doktoři, lékárníci, hasiči, kteří bývali i dobře kapitálově zajištěni. Velmi půvabně je právovárečné měšťanstvo vykresleno v Hrabalových Postřižinách.

Budova měšťanského pivovaru prošla během své existence několika přestavbami, o největší z nich rozhodlo právovárečné měšťanstvo v roce 1910, motivováno tím „aby se vyhovělo zvýšeným požadavkům“, píše se v poznámce v dobovém tisku, „plánuje právovárečné měšťanstvo ještě letošního roku ve svém pivovaře zavést parní pohon.“ A skutečně již v roce 1911 byl v pivovaře instalován parní stroj a další nové strojní zařízení. Za rok 1911/12 tak bylo dosaženo výstavu již přes 19.000 hl piva a uvádělo se, že pivovar může pracovat s ročním výstavem až 27.000 hl.

Další modernizací prošel pivovar v roce 1931. Byla postavena nová myčka lahví a stáčírna s výkonem 600-800 lahví za hodinu. Stáčírna se dočkala také nové myčky sudů a požehovačky. O rok později přibyla nová prostorová parní chladírna, vyrobená První brněnskou strojírnou a pořízená nákladem 500.000 Kč. Díky možnosti udržení stálé teploty ve sklepích na jednom stupni se prodloužila skladovatelnost vyrobeného piva.

Během uvedených dvou let dostal pivovar ještě řadu dalších moderních zařízení a přístrojů, což je vzhledem k tehdy panující hospodářské krizi přinejmenším další důkaz značné zámožnosti cvikovského právovárečného měšťanstva a velké kupní síly zdejšího trhu. pivovarVyráběné pivo se distribuovalo pod obchodními názvy „Bürgerbräu“ a „Kleisbräu“.

Vyrábělo se světlé i tmavé výčepní pivo a ležáky, přírodně barvené karamelovým sladem. Tato piva se prodávala do okolních restaurací a velkými odběratelem byl i zdejší sklářský průmysl, který se v tomto období stává centrem veškeré sklářské výroby na světě. Následovaly však historické události, které měly tragický význam pro celou oblast, pivovarnictví ve zdejší oblasti nevyjímaje. V posledních dnech 2. světové války německá správa podniku zničila veškeré pivovarské knihy a záznamy. Následoval odsun německých občanů, je zavedena Národní správa a přichází noví pracovníci z vnitrozemí.

V roce 1948 je podnik znárodněn a začleněn do podniku Severočeské pivovary. Součástí komunistické ideologie výroby je násilná centralizace a budování velkých výrobních závodů ve velkých městech, která k tomu byla centrálně určena, jako např. Praha, Plzeň nebo České Budějovice. Malé pivovary jsou rovnou po roce 1948 zavřeny, nebo v dalších letech cíleně podkapitalizovány a pracovníci v těchto jednotkách dostávají nejnižší mzdy, aby se tak za pár let ukázalo, že tyto jednotky nemají v rámci budování „lepších zítřků“ žádnou šanci.

To je případ i pivovaru Cvikov, který je ke dni 1. 1. 1968 definitivně uzavřen. V díle zkázy pokračuje i divoký kapitalismus na počátku 90 let a ačkoliv je v roce 1991 zpracován kvalitní privatizační projekt na obnovu pivovaru, nic z toho se nerealizuje, naopak. Rozřeže se měděná varna a odveze do sběru, stejně jako další zbytky technologie, a tedy vše, co je možné rychle zpeněžit. Toto období končí v roce 2013, kdy se začíná psát jiný příběh historie cvikovského pivovaru.

Nový příběh Pivovaru Cvikov se začal psát v roce 2013
Téměř půlstoletí bylo potřeba k tomu, aby si pivovar našel nové majitele. Zdevastovaný a chátrající areál koupil v roce 2013 novoborský podnikatel Jiří Jakoubek s cílem obnovit po téměř půl století přerušenou tradici výroby piva. pivovarSpolečně s Viktorem Tkadlecem, který má dlouholeté zkušenosti s vařením piva a pivovarským provozem, a s pomocí řady spolupracovníků a odborných firem, zrekonstruovali výrobní část pivovaru a vybudovali útulnou pivovarskou restauraci s moderním gastro provozem a citlivě provedeným interiérem v prostorách bývalé sladovny.

Projekt revitalizace pivovaru i přilehlých budov zpracovala architektonická kancelář Architekti Adikon a realizovala stavební firma Foukal s.r.o. Díky téměř památkovému přístupu k rekonstrukci původních budov postupně vyniká harmonický celek celého areálu. První části pivovarské technologie se do objektu Pivovaru Cvikov vrátily v prosinci 2013. Z bavorského rodinného pivovaru Karl Ege pochází rmuto-mladinová pánev a scezovací káď – tyto hlavní části dvounádobové měděné varny o kapacitě 50 hl prošly celkovou repasí a mohou sloužit mnoho dalších let. Více než dvě desítky ležáckých tanků jsou umístěny v původních kamenných sklepech a kvasné kádě se rovněž vrátily na původní místa.

Slavnostní otevření obnoveného pivovaru v listopadu 2014
Po necelém roce od zahájení rekonstrukce pivovaru mohl na podzim 2014 sládek Miloš Hrabák uvařit první várku spodně kvašeného světlého ležáku Klíč. Poté následovaly další várky, a nejen dvanáctky, ale i desítky Luž a osmičky Sklář. Pivovar byl slavnostně otevřen v sobotu 29. listopadu 2014 a od prosince stejného roku je v provozu také restaurace Sladovna.

Rozšíření sortimentu v polovině roku 2015
Zhruba po půl roce od znovuotevření rozšířil pivovar sortiment prodávaných piv. pivovarČtvrtým pivem ve stálé nabídce se stal nepasterovaný, ale na rozdíl od ostatních filtrovaný, světlý ležák Hvozd 11°. Charakterizuje jej jiskrná čirost, jemná filtrace snižuje kvasničnou chuť tohoto piva. K různým významným událostem tuto čtveřici doplňuje polotmavý ležák Sváteční 13°, vařený klasickou dvourmutovou technologií ze tří druhů sladů - plzeňského, bavorského a karamelového.

Práce nejsou zdaleka u konce
V rámci celkové obnovy areálu je dále plánována rekonstrukce uličního křídla na pivovarskou prodejnu, ve spodním patře humen bývalé sladovny vznikne pivnice, která rozšíří kapacitu restaurace. Patro a podkroví sladovny bude upraveno pro ubytování. Připravována je také revitalizace rozsáhlého pozemku s rybníky a přilehlého dubovo-borového háje. V neposlední řadě se připravuje přeměna hospodářské budovy stojící na nádvoří pro zázemí různých akcí – koncertů, festivalů, trhů, výstav či slavností, které obohatí aktivity pivovaru, jež má ambici nejen vyrábět chutné pivo, ale stát se i kulturním a společenským centrem českolipského regionu.

Budeme rádi, když se s námi stanete příznivci cvikovských piv a budete tak spolutvůrci této společné vize.
Zdroj:Stránky Pivovaru Cvikov, 2015


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky Pivovaru Cvikov

Kdy:dle dohodyObec:CvikovZdroj:Pivovar Cvikov

Návštěvníci pivovaru se mohou seznámit s procesem výroby piva během prohlídky trvající zhruba 30 min. Díky odbornému výkladu získají představu o dějích, které předcházejí stočení tohoto lahodného nápoje. Hlavní částí prohlídky je srdce pivovaru – měděná varna umístěná v místnosti s monumentálními industriálními okny, dále to jsou prostory původních valených sklepů, kde jsou ležácké tanky a spilka.

Prohlídku pivovaru nabízíme pro skupinu minimálně 10 návštěvníků ve všední dny mezi 8.00 – 16.00 hod., případně po předchozí dohodě i mimo stanovené hodiny. Termín prohlídky je třeba dohodnout a rezervovat předem. Základní vstupné je 50 Kč/osoba, při ochutnávce piva přímo z ležáckých tanků ve sklepě pivovaru je cena za prohlídku 70 Kč/osoba.

Kontaktujte nás na emailu prohlidka@pivovarcvikov.cz nebo na tel. + 420 731 622 752.

Aktualizováno: před rokem

Pivovar táhne do Lužických hor turisty, cvikovský Klíč zná i Praha

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Miloslav Lubas

Cvikovský pivovar, ještě před třemi lety ruina, se zařadil mezi nejzajímavější turistické cíle Lužických hor. Patří k němu obnovený rybník, hostinec Sladovna, pivnice Stodola. Letos v pivovaru vznikají hotelové pokoje. Cvikovské pivo proniklo až do Prahy.

Představte si skoro 12 tisíc sudů piva, oněch klasických padesátilitrových, a máte před sebou nejdůležitější zprávu o Pivovaru Cvikov.

Jinými slovy tam loni uvařili bezmála šest tisíc hektolitrů. Pivovar, vystavěný z polorozpadlé ruiny a otevřený v listopadu 2014, si může na své konto připsat také obnovený rybník s nasazenými kapry a restauraci Sladovna, kde o víkendu není někdy vůbec lehké najít volné místo.

„Letos bychom výstav piva rádi opět zvýšili,“ říká Viktor Tkadlec, ředitel cvikovského pivovaru. „Ale jsme pořád ještě nový pivovar a není lehké, abychom se dostali do hospod – buď namísto jiných piv nebo vedle nich.“
Každý pivovar se snaží, aby uspěl takzvaně „kolem svého komína“.

Cvikov zná více než dvacet pražských hospod
Přímo ve Cvikově čepují místní pivo tři restaurace, kromě Českolipska proniká Pivovar Cvikov i do sousedních okresů, především na Děčínsko a Liberecko.

„V Liberci a okolí a také na sousedním Jablonecku se nám daří. Naše pivo tam odebírá asi třicet hospod. V Jizerských horách jsme se dostali třeba do Bedřichova,“ uvádí Tkadlec.

Cvikovské pivo znají ve více než dvaceti pražských restauracích. Vévodí jim legendární novoměstská hospoda U Kalendů.

„Ke Kalendům jsem chodil jako vysokoškolský student, otevírali tam už v pět nebo v šest hodin ráno,“ prozrazuje Tkadlec. „O to víc mě těší, že tam čepují naše pivo.“

V Praze čepují Cvikov rovněž ve smíchovské restauraci Poslední šance, na Vinohradech U Vodoucha nebo ve zbraslavském kiosku Konec žízně. Berou ho rovněž na severočeském venkově – Sousedském posezení v Jílovém u Držkova či hasiči v Machníně.

Pivovar vaří pět stálých piv
Nejvíce cvikovského piva se nicméně vypije doma – přímo v pivovaru v restauraci Sladovna. Prodávají se tam také jedenapůllitrové PET lahve.

„Lidé jich u nás koupí za měsíc tisíce,“ dodává Tkadlec. „Často se u nás zastaví o víkendu cestou na chalupu.“

Cvikovský pivovar vaří pět stálých piv – dvanáctku Klíč, jedenáctku Hvozd, desítku Luž, osmičku Sklář a sváteční polotmavou třináctku.

„Největší podíl má nefiltrovaná dvanáctka, asi třicet procent. Blíží se k ní filtrovaná jedenáctka,“ podotýká Tkadlec.

Pivovar vyrábí každý rok také několik speciálů. Cvikovský starosta Jaroslav Švehla ocenil letošní třináctku Žitný speciál. „Ze všech cvikovských piv mi chutnala nejvíc,“ svěřuje se starosta.

Žitná třináctka v sobě skrývá obilné a slámové chuťové tóny a vyznačuje se bohatou pěnou, jež drží na sklenici.

Ve Cvikově vznikají piva živá – tedy nefiltrovaná. S jedinou výjimkou – jedenáctkou Hvozd.

„Cvikovská piva nejsou žádné patoky, líbí se mi na nich síla a říz,“ prohlašuje Jaroslav Bartáček, jeden z pravidelných návštěvníků restaurace Sladovna. „V bříšku po nich mám jak v pokojíčku.“

Pokoje hned nad Sladovnou
Pivovar a přilehlá restaurace Sladovna dává živobytí 28 stálým zaměstnancům a několika brigádníkům. Do Sladovny se vejde 85 hostů. Pivovar ji nicméně hodlá zvětšit, poněvadž ne pokaždé se tam vejdou všichni, kdo přijdou nebo přijedou.

„Letos budujeme hotelové pokoje v prvním patře nad restaurací Sladovna,“ konstatuje Tkadlec. „V létě je v pivovaru otevřená pivnice Stodola.“

Starostu Švehlu těší, že se z cvikovského pivovaru stal atraktivní turistický cíl. „Zaniklý pivovar se zmátořil rychleji, než jsme čekali. Jsme s ním spokojeni,“ říká Švehla. „Loni majitelé zrekonstruovali pivovarský rybník, nedávno jsme ho využili při hasičských oslavách na fontánu. Každý rok se v pivovaru koná hudební Zeleňák Fest.“

Cvikovský pivovar soutěží o zákazníky hlavně s velkými pivovary. Malé pro něj neznamenají konkurenci, jelikož svá piva prodávají většinou přímo u sebe a Cvikov se s nimi v hospodách nepotkává.

„Velké pivovarské řetězce však někdy přicházejí s dumpingovými cenami šest sedm korun za půllitr. V tomto ohledu se s nimi nemůžeme měřit,“ poznamenává Tkadlec.

„My si zakládáme na tradiční řemeslné výrobě piva a na jeho pružném rozvozu. Hospodské k nám zveme, aby věděli, odkud pivo berou a seznámili se s našimi zaměstnanci. Což pomáhá, pokud od nich něco potřebují.“

Pivovar Cvikov povstal z ruin

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:iMateriályAutor:Jitka Tkadlecová

Objekt bývalého pivovaru ve Cvikově dělal do roku 2013 místnímu úřadu pouze starosti. Zhoršující se stav objektu tehdejší majitel neřešil a jediným východiskem se zdálo vydání demoličního výměru. Naštěstí se v tomto roce objevil zachránce. Novoborský podnikatel Jiří Jakoubek budovy zakoupil s cílem obnovit zde výrobu piva a vrátit Pivovaru Cvikov věhlas, kterého si užíval v období první republiky. Po dvou letech intenzivní práce a velkých investic z vlastních zdrojů, nikoliv z dotací, získala velká část areálu původní podobu. Tím ale plány na revitalizaci prostoru neskončily.

Areál bývalého měšťanského pivovaru ve Cvikově se nachází ve východní části města při hlavní silnici mezi Libercem a Novým Borem, která ho lemuje z jihu. Na severu a severovýchodě areálu jsou dva rybníky s názvy První a Druhý, za nimiž stoupají přiléhající lesní plochy k Zelenému vrchu, na jehož úpatí se nacházejí pískovcové věže. Areál je na strany k urbanizovanému prostředí lemován plnou ohradní zdí, směrem do krajiny pak transparentním pletivovým plotem. Dnešní hmotový stav objektů odpovídá situaci ve dvacátých letech minulého století.

Bohatá tradice
Počátky vaření piva ve Cvikově sahají až do roku 1560, kdy bylo 72 cvikovským měšťanům od pozemkové vrchnosti oficiálně uděleno privilegium k vaření pšeničného piva a výrobě sladu. První dostupné archivní plánové podklady o výstavbě pivovaru na pozemku pod Zeleným vrchem, kde stojí pivovar doposud, jsou datované rokem 1866. Až do období první republiky byly provoz i budovy mnohokrát rozšiřovány. V roce 1911 prošly zásadní přestavbou varna a prostor šrotovny, přibyl také jeden z komínů, které jsou dnes v areálu celkem tři.

Na přelomu let 1934/1935 získal pivovar nový zdroj vody ze studny na úrovni třetího rybníku v kopci nad pivovarem. Dnes je ale tento zdroj mimo areál pivovaru. Protože kvalita vody je zásadní pro kvalitu piva, rozhodl se investor realizovat novou studnu s vrtem hlubokým přes 60 metrů na pozemku patřícímu k pivovaru. Pivovar tak získal vysoce kvalitní zdroj vody čerpající zpod křídových a pískovcových geologických vrstev.

V roce 1948 byl pivovar znárodněn a začleněn do podniku Severočeské pivovary. Politika centralizace výroby do velkých měst se nevyhnula ani pivovaru ve Cvikově, který byl v lednu 1968 uzavřen. Tuto smutnou chvíli dodnes připomíná nápis na jedné z vnitřních stěn schodiště „Vůl Vojta zavřel pivovar 1. 1. 1968“. Následně areál pivovaru přešel pod správu státního statku, kterému sloužil k hospodářské činnosti jako sklady zeleniny, brambor, ovoce nebo řepy. Později zde byl také autoservis, diskotéka, bazar nábytku i pěstírna žampionů. Volné prostranství zaplnily novodobé stavby a přístřešky, které sloužily jako garáže nákladních automobilů, servis nebo sklady.

Zmizela technologie
Během půlstoletí vystřídal areál několik majitelů. Již v devadesátých letech to vypadalo, že by opět mohl začít sloužit svému původnímu účelu. Tehdejší majitel však plány na obnovu výroby piva rychle opustil. Z pivovaru bohužel pak zmizela i původní technologie – měděná varna a ostatní kovová zařízení skončila v místní sběrně. Ušetřeny zůstaly pouze části, které byly pevně spojeny se stavbou, a jejich odstranění by výrazně narušilo statiku budov. To zachránilo například litinové podpůrné sloupy kleneb ve sladovně, které jsou po ošetření pískováním dominantní součástí interiéru restaurace Sladovna.

Návrat ke kořenům
V roce 2013 chátrající areál zakoupil Jiří Jakoubek, majitel novoborské firmy Jakub, který se společně s Viktorem Tkadlecem pustil s velkým nasazením do revitalizace celého areálu s cílem obnovit pivovarskou výrobu s doprovodnými provozy. V září 2013 vypsali soutěž na komplexní návrh a projekt rekonstrukce areálu. Soutěž vyhrála pražská architektonická kancelář architekti ADIKON, která pod vedením arch. Michala Šmolíka zahájila práce na projektových a průzkumných pracích.

Součástí zadání bylo realizovat rekonstrukci s respektem k historické podobě budov. Základním motivem bylo navrátit budovám podobu z druhého desetiletí 20. století, kdy byl hmotový a architektonický vývoj areálu v podstatě ukončen. Proto se architekti nejdříve vydali do archivů a oslovili sběratele pohlednic a dobových fotografií, aby získali co nejvíce autentických podkladů. Spojili se také s Miroslavem Kolkou z Národního památkového ústavu v Liberci a rovněž s nadšenci z Pivovarského muzea, především s Milanem Starcem, kteří měli možnost provést průzkum a zdokumentovat veškeré prostory pivovaru před zahájením rekonstrukčních prací i v průběhu odkrývání některých konstrukcí. Podařilo se získat řadu zajímavých podkladů a snímků, i když v samotném pivovaru se téměř žádné upomínky na jeho historii nedochovaly.

Při rekonstrukci a odstraňování ploch omítek v některých prostorech pak bylo možné dobře dokladovat dřívější stavební etapy a úpravy stavebních dozdívek, dodatečně vkládaných prvcích, napojení konstrukcí a úpravách povrchů.

Zpracování návrhu i projektové dokumentace ve všech stupních ještě předcházelo podrobné geodetické a stavební zaměření budov a pozemků se zdokumentováním hodnotných architektonických a řemeslných prvků. Přípravné práce byly dokončeny v závěru roku 2013 a následovaly intenzivní konzultace s investorem, na jejichž základě byl do února 2014 zpracován generel areálu se zhodnocením potenciálu jednotlivých budov a prostor a dokončena studie revi­talizace celého areálu. Do června 2014 pak byly zpracovány veškeré stavební a technologické projekty úprav, jež se s ohledem na požadovaný termín zprovoznění výrobní části průběžně konzultovaly s dotčenými organizacemi státní správy tak, aby bylo možné vydat stavební povolení v co možná nejkratším termínu.

Pro realizaci stavebních prací byla vybrána firma Foukal, s. r. o., která postupovala operativně s ohledem na množství zjišťovaných skutečností při odkrývání konstrukcí i změny v technologickém vybavení výroby a jeho dodacích lhůtách. V srpnu 2014 byly instalovány věžice na zrekonstruované střeše hlavního schodiště a do jejich cibulí uloženy dobové dokumenty a doklady o současné etapě vývoje pivovaru. Zkušební provoz pivovarské výroby včetně skladů a expedice byl povolen na podzim 2014, rovněž byla dokončena pivovarská restaurace v prostoru bývalé sladovny.

A přece se točí
Pro obnovení výroby piva bylo nejdříve potřeba původní prostory pivovaru vybavit novou technologií. Jako první se do pivovaru vrátila varna, která se materiálovým provedením a tvaroslovím blíží té původní. Investor ji v prosinci 2013 přivezl z čerstvě zavřeného bavorského rodinného pivovaru Karl Ege, který prodával své pivo pod názvem Wiesensteiger. Tato dvounádobová měděná varna (rmuto-mladinová pánev a scezovací káď) o kapacitě 50 hl prošla celkovou repasí a bude v pivovaru sloužit ještě mnoho let. Bezprostředně po slavnostním otevření požehnal u varny zdar celému pivovaru biskup litoměřický Mons. Jan Baxant.

Při rekonstrukci byly pečlivě opraveny či repasovány všechny hodnotné architektonické a řemeslné prvky, byly doplněny citlivě volenými materiály, povrchy a soudobými výrobky. Vytvářejí tak harmonický celek, jenž dokáže zprostředkovat atmosféru tradičního pivovarského provozu návštěvníkům, kteří zde mají možnost si ho s odborným výkladem prohlédnout. Srdcem provozu i návštěvnických prohlídek je věž varny s rozměrnými, do půlkruhu zaklenutými okny s ocelovými výplněmi a dále soustava sklepů zaklenutých kamennými valenými klenbami.

Po roce provozu nabízí pivovar ve stálé nabídce pět druhů spodně kvašených nepasterovaných piv: osmičku Sklář, desítku Luž, jedenáctku Hvozd, dvanáctku Klíč a Sváteční 13°. K příležitosti ročního výročí od obnovení provozu pivovaru bylo připraveno speciální světlé pivo Výroční 14°. Cvikovské pivo se čepuje zhruba ve stovce restaurací. Hlavní objem zůstává v regionu. Největší koncentrace odběratelů je, jak se říkávalo „okolo komína“, ale oblibu si získalo i u pražských konzumentů. V listopadu 2015 získala desítka Luž ocenění (2. místo) v uznávané soutěži pořádané Sdružením přátel piva.

Plány pokračují
Objekt bývalé sladovny, třípodlažní budova zastřešená sedlovou střechou, uzavírá dvůr ze severu. V přízemí je rozměrné plato s přístupem rampou pro osoby se ztíženou schopností pohybu, které v létě slouží k posezení a z něhož se vstupuje do restaurace. V přízemním prostoru bývalé sladovny je útulná pivovarská restaurace doplněná moderním gastro provozem. V budoucnu se sklepní prostor přemění na pivnici s okny a výstupy na sever k rybníku. Již brzy se začne měnit i patro a podkroví nad restaurací, kde budou ubytovací kapacity. Podkrovní pokoje budou osvětleny řadou nových pultových vikýřů, pokoje spodního ubytovacího patra budou mít okna v původních kamenných ostěních.

Západní část dvora navazující na restauraci Sladovna se po demolici novodobých garáží vrátila do stavu před druhou světovou válkou. Dvůr je zčásti koncipován jako plocha pro parkování vozidel hostů, z větší části pak pro pobyt návštěvníků areálu. Očištěna byla původní kamenná čedičová dlažba dvora a prostor byl doplněn o nízkou i stromovou zeleň. Velká rozloha dvora je výhodou při pořádání kulturních a společenských akcí, kdy do areálu přichází tisícovky návštěvníků.

Na této straně je také objekt bývalé stodoly, který prošel nejnutnějšími opravami v létě 2015. Využívá se pro letní posezení nebo jako zázemí při akcích, které se v areálu pivovaru konají. Je zde pivní bar, gril i hygienické zázemí. Hlavní prostor objektu je způsobilý posloužit jako pódium, jeviště, promítací sál, letní pivnice či výstavní prostor. V plánech je i využití volného krovu pro expozici sklářských výrobků či objektů sklářských výtvarníků.

S ohledem na to, že nebyla zachována historická barevnost, nepouštěli se architekti záměrně do nové nedoložené interpretace historického vzhledu jednotlivých objektů a zvolili neutrální základ pro zvýraznění skutečného hmotového řešení a architektonického členění fasád – tedy velkorysých a také bohatě členěných okenních otvorů zejména pivovarské věže a schodiště, zajímavých tvarů střech s pálenou krytinou, filigránské skladby oken hvozdu i syrového řešení sýpky s očištěnými kamennými ostěními oken. Citlivým sjednocením je vytvořeno pozadí pro podstatné složky působení architektury komplexu – tedy kontrastu vertikality centrální části (věží varny, hvozdu a komínů) s rozměrnými cihlovými horizontálami střech sýpky a uličního křídla. Tento neutrální základ pak umožnil více vyniknout citlivě navrženým tvarovým a materiálovým intervencím, které však tvoří významově velmi podstatnou složku, neboť signalizují nový život komplexu. Jsou to části objektů, jež mění využití a je žádoucí na ně upozornit – jde zejména o vstupy do restaurační části v bývalé sladovně a řešení volnočasového prostoru v budově bývalé stodoly.

Nová fasáda je nyní dokončena na výrobní budově i na restauraci Sladovna. Použitá fasádní barva je na bázi vápna a natíraná štětkou tak, aby sama o sobě zachovala jistou nedokonalost povrchů a proměnlivou intenzitu struktury a odstínu, která se projevuje ztmavnutím při dešti, změně vlhkosti vzduchu, blízkostí s terénem apod. Tuto nedokonalost architekti i investor považují za velmi cennou. Řada starých domů a památek o ni příliš dokonalými povrchovými úpravami přišly a ztratily tak značnou část své autenticity. Tento přístup se setkal s velmi pozitivními ohlasy u odborné veřejnosti včetně pracovníků památkové péče a stavba získala v roce 2015 titul Fasáda roku v kategorii rekonstrukce historických objektů.

Při rekonstrukci byly pečlivě opraveny či repasovány všechny hodnotné architektonické a řemeslné prvky, byly doplněny citlivě volenými materiály, povrchy a soudobými výrobky

Neutuchající entuziasmus
V části uličního křídla ve vazbě na hlavní vstup a vjezd do pivovarského dvora je navržena firemní prodejna, která by měla sloužit nejen k prodeji vlastního piva, ale i doplňkového sortimentu, jako je například nápojové sklo, upomínkové předměty a oblečení, balené chuťovky či sklářské artefakty. Prodejna bude otevřena rozměrnými skleněnými výlohami jak do dvora, tak k hlavní silnici – opticky tak bude tvořit přirozený spojovací prvek mezi nástupní Pivovarskou ulicí a vnitřním světem pivovarského areálu.

Plánováno je také zapojení rybníků do prostorového celku pivovaru. Větší z rybníků, První, který přiléhá k severnímu průčelí bývalé sladovny, bude v budoucnosti sloužit pro rekreační využití. Po jeho vyčištění je plánována údržba stávající zeleně na březích a její doplnění. V jeho jihozápadní části je navrženo rozměrné dřevěné molo, vytvářející víceúčelové plato. Jeho protějškem je stupňovité hlediště zapuštěné do plochy pivovarského dvora. Bude tak zde možné pořádat různá vystoupení nebo molo využít jako kotviště pramic či plochu pro vstup do vody při koupání. Další z rybníků, Druhý, bude vyčištěn a s ohledem na svoji velikost ponechán jako krajinný prvek uprostřed smíšeného dubovo-borového háje.

Během dvou let od koupě prošla ruina pivovaru radikální pozitivní změnou a cvikovská piva se opět zařadila mezi kvalitní, tradičně vyráběné produkty regionu. Cesta ke komplexně obnovenému areálu bude ještě náročná, nicméně zásluhou investora pivovar nejenže vyrábí, ale intenzivně se zapojil do společenského života.

Oslavte s pivovarem Cvikov 2. narozeniny

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Město Frýdlant

Adventní jarmark s pivními mýdly, keramikou, výrobky ze dřeva i z papíru, vánočními svíčkami, medem a domácí medovinou, kozími sýry, marmeládou a dalšími dobrotami se uskuteční v areálu obnoveného pivovaru Cvikov dne 26. listopadu na počest jeho 2. narozenin. Chybět samozřejmě nebude teplé a studené občerstvení, pivo, dobrá muzika a v tento den si navíc můžete užít také prohlídky pivovaru zcela zdarma.

Druhý rok obnoveného Pivovaru Cvikov si připomeneme oslavou v sobotu 26. listopadu. Dopolední program zahájí v 10.00 hod. adventní jarmark, kde budou šikovní výrobci z našeho okolí nabízet pivní mýdla, keramiku, výrobky ze dřeva i z papíru, vánoční svíčky, med a domácí medovinu, kozí sýry, marmeládu a další dobroty. Zájemce o prohlídku celého provozu budou provedeni zdarma po pivovaru (10.30, 11.00 a 11.30 hod.).

Následovat bude vystoupení novoborského dívčího sboru a mažoretek, dětí ze ZUŠ ve Cvikově, Zumby Cvikov a taneční skupiny Tutti-Frutti.

Po slavnostním naražení ve 13.30 hod. budeme opět čepovat světlý ležák Výroční 14°. Chybět samozřejmě nebudou i ostatní piva z našeho sortimentu a teplé i studené občerstvení.

O hudební program se od 14.00 hod. postarají skupiny Diesell, Lipo a The Fastbirds. Večer bude zakončen slavnostním ohňostrojem.

Vstupné je zdarma.

Bezplatná autobusová doprava Nový Bor - Cvikov - Nový Bor bude jezdit od 10.00 hod. do 21.00 hod. (rozpis na plakátu).

Obnova pivovaru ve Cvikově

Publikováno:před rokemZdroj:StavbaWEB

Pivovar ve Cvikově dělal do roku 2013 místnímu úřadu pouze starosti. Zhoršující se stav objektu tehdejší majitel neřešil a jediným východiskem se zdálo vydání demoličního výměru. Naštěstí se objevil zachránce, novoborský podnikatel Jiří Jakoubek budovy koupil s cílem obnovit zde výrobu piva a vrátit Pivovaru Cvikov věhlas, kterého si užíval v období první republiky. Po dvou letech intenzivní práce a velkých investic z vlastních zdrojů, nikoliv z dotací, získala velká část areálu původní podobu. Tím ale plány na revitalizaci prostoru neskončily.

Areál bývalého měšťanského pivovaru ve Cvikově se nachází ve východní části města při hlavní silnici mezi Libercem a Novým Borem, která ho lemuje z jihu. Na severu a severovýchodě areálu jsou dva rybníky s názvy První a Druhý, za nimiž stoupají lesy k Zelenému vrchu. K městu pivovar lemuje plná ohradní zeď, směrem do krajiny transparentní plot. Dnešní hmotový stav objektů odpovídá situaci ve dvacátých letech minulého století.

Bohatá tradice
Počátky vaření piva ve Cvikově sahají až do roku 1560, kdy bylo měšťanům od pozemkové vrchnosti uděleno privilegium k vaření pšeničného piva a výrobě sladu. První archivní plánové podklady o výstavbě pivovaru na pozemku pod Zeleným vrchem jsou datované rokem 1866. Až do období první republiky byly provoz i budovy mnohokrát rozšiřovány, v roce 1911 prošly zásadní přestavbou varna a prostor šrotovny, přibyl také jeden z komínů, které jsou dnes v areálu celkem tři.
Na přelomu let 1934/1935 získal pivovar nový zdroj vody ze studny v kopci nad pivovarem, dnes je ale tento zdroj mimo areál pivovaru. Protože kvalita vody je pro kvalitu piva zásadní, rozhodl se investor realizovat novou studnu s vrtem hlubokým přes 60 metrů na pozemku patřícímu k pivovaru. Pivovar tak získal vysoce kvalitní zdroj vody čerpající z pod křídových a pískovcových geologických vrstev.
V roce 1948 byl pivovar znárodněn a začleněn do podniku Severočeské pivovary. Politika centralizace výroby do velkých měst se nevyhnula ani pivovaru ve Cvikově, který byl v lednu 1968 uzavřen. Tuto chvíli dodnes připomíná nápis na jedné z vnitřních stěn schodiště: Vůl Vojta zavřel pivovar 1. 1. 1968. Areál přešel pod správu státního statku, kterému sloužil jako sklady zeleniny, brambor, ovoce nebo řepy. Později zde byl také autoservis, diskotéka, bazar nábytku i pěstírna žampionů. Volné prostranství zaplnily novodobé stavby a přístřešky, které sloužily jako garáže nákladních automobilů, servis nebo sklady.

Zmizela technologie
Už v devadesátých letech to vypadalo, že by pivovar opět mohl sloužit svému původnímu účelu. Tehdejší majitel však plány na obnovu výroby piva rychle opustil a z pivovaru pak zmizela i původní technologie – měděná varna a ostatní kovová zařízení skončila v místní sběrně. Ušetřeny zůstaly pouze části, které byly spojeny se stavbou, a jejich odstranění by výrazně narušilo statiku budov. To zachránilo například litinové podpůrné sloupy kleneb ve sladovně, které jsou po ošetření pískováním dominantní součástí interiéru restaurace Sladovna.

Návrat ke kořenům
V roce 2013 chátrající areál koupil Jiří Jakoubek, majitel novoborské firmy Jakub, který se společně s Viktorem Tkadlecem pustil s velkým nasazením do revitalizace celého areálu s cílem obnovit pivovarskou výrobu s doprovodnými provozy. V září 2013 vypsali vyzvanou soutěž na komplexní návrh a projekt rekonstrukce areálu. Soutěž vyhrála pražská architektonická kancelář architekti ADIKON, která pod vedením arch. Michala Šmolíka zahájila práce na projektových a průzkumných pracích. Součástí zadání bylo realizovat rekonstrukci s respektem k historické podobě budov. Základním motivem bylo vrátit budovám podobu z druhého desetiletí 20. století, kdy byl hmotový a architektonický vývoj areálu v podstatě ukončen. Proto se architekti nejdříve vydali do archivů a oslovili sběratele pohlednic a dobových fotografií, aby získali co nejvíce autentických podkladů. Spojili se také s Miroslavem Kolkou z Národního památkového ústavu v Liberci a rovněž s nadšenci z Pivovarského muzea, především s Milanem Starcem, kteří měli možnost provést průzkum a zdokumentovat veškeré prostory pivovaru před zahájením rekonstrukčních prací i v průběhu odkrývání některých konstrukcí. Podařilo se získat řadu zajímavých podkladů a snímků, i když v samotném pivovaru se téměř žádné upomínky na jeho historii nedochovaly.
Při rekonstrukci a při odstraňování omítek v některých prostorách pak bylo možné doložit dřívější stavební etapy a úpravy.
Zpracování návrhu i projektové dokumentace předcházelo geodetické a stavební zaměření budov a pozemků se zdokumentováním hodnotných architektonických a řemeslných prvků. Přípravné práce byly dokončeny v závěru roku 2013 a následovaly konzultace s investorem, na jejichž základě byl do února 2014 zpracován generel areálu se zhodnocením potenciálu jednotlivých budov a prostor a dokončena studie revitalizace areálu. Do června 2014 pak byly zpracovány veškeré stavební a technologické projekty úprav, jež se s ohledem na požadovaný termín zprovoznění výrobní části průběžně konzultovaly s dotčenými organizacemi státní správy tak, aby bylo možné vydat stavební povolení v co možná nejkratším možném termínu.
Pro realizaci stavebních prací byla vybrána firma Foukal s.r.o., která postupovala operativně s ohledem na množství zjišťovaných skutečností při odkrývání konstrukcí i na změny v technologickém vybavení výroby. V srpnu 2014 byly instalovány věžice na zrekonstruované střeše hlavního schodiště a do jejich cibulí se uložily dobové dokumenty a doklady o současné etapě vývoje pivovaru. Zkušební provoz pivovarské výroby včetně skladů a expedice byl povolen na podzim 2014. V té době byla dokončena i pivovarská restaurace v prostoru bývalé sladovny.

A přece se točí
Pro obnovení výroby piva bylo nejdříve třeba prostory vybavit novou technologií. Jako první se do pivovaru vrátila varna, která se materiálovým provedením a tvaroslovím blíží té původní. Investor ji v prosinci 2013 přivezl z čerstvě zavřeného bavorského rodinného pivovaru Karl Ege, který prodával své pivo pod názvem Wiesensteiger. Tato dvounádobová měděná varna (rmuto-mladinová pánev a scezovací káď) o kapacitě 50 hl prošla repasí a bude v pivovaru sloužit ještě mnoho let. Bezprostředně po slavnostním otevření požehnal u varny zdar celému pivovaru biskup litoměřický Mons. Jan Baxant.

Při rekonstrukci byly pečlivě opraveny či repasovány všechny hodnotné architektonické a řemeslné prvky, byly doplněny citlivě volenými materiály, povrchy a soudobými výrobky. Vytvářejí tak harmonický celek, jenž dokáže zprostředkovat atmosféru tradičního pivovarského provozu návštěvníkům, kteří zde mají možnost si ho s odborným výkladem prohlédnout. Srdcem provozu i návštěvnických prohlídek je věž varny s rozměrnými do půlkruhu zaklenutými okny s ocelovými výplněmi a dále soustava sklepů zaklenutých kamennými valenými klenbami.

Dnes má pivovar ve stálé nabídce pět druhů spodně kvašených nepasterovaných piv: osmičku Sklář, desítku Luž, jedenáctku Hvozd, dvanáctku Klíč a Sváteční 13°. K příležitosti ročního výročí od obnovení provozu pivovaru bylo připraveno speciální světlé pivo Výroční 14°. Cvikovské pivo se čepuje zhruba ve stovce restaurací. Hlavní objem zůstává v regionu. Největší koncentrace odběratelů je, jak se říkávalo „okolo komína“, ale oblibu si získalo i u pražských konzumentů. V listopadu 2015 získala desítka Luž ocenění (2. místo) v uznávané soutěži pořádané Sdružením přátel piva.

Plány pokračují
Objekt bývalé sladovny, třípodlažní budova se sedlovou střechou, uzavírá dvůr ze severu. V přízemí je rozměrné plato s přístupem rampou pro osoby se ztíženou schopností pohybu, které v létě slouží k posezení a z něhož se vstupuje do restaurace. V přízemním prostoru bývalé sladovny je pivovarská restaurace doplněná moderním gastro provozem. V budoucnu se sklepní prostor přemění na pivnici s okny a výstupy na sever k rybníku a brzy se začne měnit i patro a podkroví nad restaurací, kde budou ubytovací kapacity. Podkrovní pokoje osvětlí řada nových pultových vikýřů, pokoje spodního ubytovacího patra budou mít okna v původních kamenných ostěních.
Objekt bývalé stodoly prošel nejnutnějšími opravami v létě 2015. Využívá se pro letní posezení nebo jako zázemí při akcích, které se v areálu pivovaru konají. Je zde pivní bar, gril i hygienické zázemí. Hlavní prostor objektu je způsobilý posloužit jako pódium, jeviště, promítací sál, letní pivnice či výstavní prostor. V plánech je i využití volného krovu pro expozici sklářských výrobků či objektů sklářských výtvarníků.
S ohledem na to, že nebyla zachována historická barevnost, nepouštěli se architekti do nové interpretace historického vzhledu jednotlivých objektů. Zvolili neutrální základ pro zvýraznění hmotového řešení a architektonického členění fasád – tedy velkorysých a bohatě členěných okenních otvorů zejména u pivovarské věže a u schodiště, zajímavých tvarů střech s pálenou krytinou, filigránské skladby oken hvozdu i řešení sýpky s očištěnými kamennými ostěními oken. Citlivým sjednocením tak vytvořili pozadí pro architekturu komplexu, kde jsou v kontrastu vertikality věží varny, hvozdu a komínů s horizontálami střech sýpky a uličního křídla. Neutrální základ umožnil více vyniknout citlivě navrženým tvarovým a materiálovým intervencím, které však tvoří významově podstatnou složku, neboť signalizují nový život komplexu – jsou to části objektů, jež mění využití a je žádoucí na ně upozornit - jde zejména o vstupy do restaurační části v bývalé sladovně a řešení volnočasového prostoru v budově bývalé stodoly.
Nová fasáda je nyní dokončena na výrobní budově i na restauraci Sladovna. Fasádní barva je na bázi vápna a natírala se štětkou tak, aby si zachovala jistou nedokonalost povrchů a proměnlivou intenzitu struktury a odstínu, která se projevuje ztmavnutím při dešti, změně vlhkosti vzduchu, blízkostí s terénem. Tuto nedokonalost architekti i investor považují za cennou. Řada starých domů a památek o ni příliš dokonalými povrchovými úpravami přišly a ztratily tak značnou část své autenticity. Tento přístup se setkal s pozitivními ohlasy u odborné veřejnosti včetně pracovníků památkové péče a stavba získala v roce 2015 titul Fasáda roku v kategorii rekonstrukce historických objektů.

Neutuchající entuziasmus
V části uličního křídla ve vazbě na hlavní vstup a vjezd do pivovarského dvora bude firemní prodejna, která by měla sloužit nejen k prodeji piva, ale i nápojového skla nebo upomínkových předmětů a oblečení. Prodejna bude otevřena rozměrnými skleněnými výlohami jak do dvora, tak k silnici – opticky tak bude tvořit přirozený spojovací prvek mezi Pivovarskou ulicí a vnitřním světem pivovarského areálu.
Plánováno je také zapojení rybníků do prostorového celku pivovaru. Větší z nich bude sloužit pro rekreační využití, v jeho jihozápadní části je navrženo dřevěné molo, vytvářející víceúčelové plato. Jeho protějškem je stupňovité hlediště zapuštěné do plochy pivovarského dvora. Bude tak možné pořádat různá vystoupení nebo molo využít jako kotviště pramic či plochu pro vstup do vody při koupání. Další z rybníků bude vyčištěn a ponechán jako krajinný prvek uprostřed stromů.
Během dvou let od koupě prošla ruina pivovaru radikální pozitivní změnou a cvikovská piva se opět zařadila mezi kvalitní, tradičně vyráběné produkty regionu. Cesta ke komplexně obnovenému areálu bude ještě náročná, nicméně zásluhou investora pivovar nejen že vyrábí, ale intenzivně se zapojil do společenského života.
Jitka Tkadlecová ve spolupráci s arch. Michalem Šmolíkem z architektonické kanceláře Adikon

V České republice se používají pro přestavbu industriálních objektů pro využití k novým účelům dva termíny. „Brněnská“ škola vycházející z překladů francouzské odborné literatury používá termín rekonverze - „pražská“ škola, vycházející s anglických podkladů, pro tutéž činnost používá termín konverze. Já jsem zastánce termínu konverze. Myslím, že konvertovaný žid může být třeba křesťan nebo muslim, ale rekonvertovaný žid je zase žid. V případě cvikovského pivovaru s velkou chutí použiji termín rekonverze. Z pivovaru, kde byl ukončen provoz v lednu 1968, se postupně staly objekty pro hospodářskou zemědělskou činnost, sloužící jako sklady zeleniny, brambor, ovoce nebo řepy. Později zde byl také autoservis, diskotéka, bazar nábytku i pěstírna žampionů. Volné prostranství zaplnily novodobé stavby a přístřešky, které sloužily jako garáže nákladních automobilů, servis nebo další sklady.
V roce 2013 chátrající areál zakoupil Jiří Jakoubek, majitel novoborské firmy Jakub, který se společně s Viktorem Tkadlecem pustil s velkým nasazením do revitalizace celého areálu s cílem obnovit pivovarskou výrobu s doprovodnými provozy. Tento způsob revitalizace industriálního objektu bývalého pivovaru je rozhodně způsobem absolutně nejvhodnějším a po právu může být nazýván rekonverzí - a to v Praze i v Brně.

Ing. Svatopluk Zídek, Kolegium pro technické památky ČKAIT & ČSSI

V pivovaru Cvikov se opět vaří pivo. Desítka je Luž, dvanáctka Klíč

Publikováno:před 3 letyZdroj:iDNES.czAutor:Tomáš Lánský

Doba čekání skončila. V ležáckých sklepích pivovaru Cvikov uzrála první várka Luže a Klíče. Společně se zrekonstruovaným pivovarem se otevřela i pivovarská hospoda, kde teče pivo takříkajíc přímo z tanků. Zajít si na dvanáctku Klíč a desítku Luž ale již teď mohou lidé na celém Novoborsku.

Zájem čepovat cvikovské pivo už projevilo 150 hostinců. „Zatím prodáváme pivo kolem komína, tedy v okruhu několika kilometrů od pivovaru, nejvíce na Cvikovsku a Novoborsku,“ uvedl ředitel pivovaru Viktor Tkadlec.

Dál expandovat nechtějí. „Naše pivo je regionální a nebudeme se pouštět do konkurenčního boje s jinými výrobci,“ vysvětlil Tkadlec. „Jsme schopni ho dodat třeba hospodám do Prahy, ale spíš jenom jako nějaký doplněk, když bude zájem,“ dodal.

V roce 2015 plánuje pivovar výstav 10 tisíc hektolitrů piva. V budoucnosti může vařit až dvojnásobek, výš ale jít nechce, promítlo by se to na kvalitě.

Doplňkovým sortimentem desítky a dvanáctky bude osmistupňový Sklář, pivo už svým názvem naznačující, komu je určeno. „Hospody o něj kvůli nízké stupňovitosti nemají zájem, plánujeme dodávat ho sklárnám a v naší pivovarské hospodě,“ upřesnil Tkadlec.

Cvikovský pivovar zatím dodává pivo jen v sudech a PET lahvích. Podle Jiřího Jakoubka by vybudování lahvárny bylo neekonomické, vzhledem k nižšímu výstavu pivovaru.

Majitelé se spoléhají spíše na prodej piva po hospodách. Ten právě začal a na zhodnocení je ještě brzy. „Zima je sezona, která konzumaci točeného piva moc nepřeje, takže informace o spotřebě budeme mít až příští rok v létě,“ dodává ředitel Tkadlec.

Vaření piva ve Cvikově má počátky v roce 1560, původní pivovar stával na náměstí. Teprve v roce 1866 byl pivovar postaven na současném místě. Ještě další století se zde se střídavými úspěchy vařilo pivo, jehož odbytištěm byly zejména sklářské podniky v okolí.

Zlomovým se pro pivovar stal rok 1968, kdy byl uzavřen. V jeho prostorách se v následujících letech vystřídal autoservis, diskotéka i pěstírna žampionů.

Cvikovský pivovar dnes slavnostně otevírá

Publikováno:před 3 letyZdroj:Českolipský deníkAutor:Adéla Vachtová

Stovky lidí dnes zamíří do Cvikova na slavnostní otevření pivovaru, jehož obnovu dokončil novoborský podnikatel Jiří Jakoubek.

Návštěvníky čeká první ochutnávka piv Klíč, Luž a Skláře i celodenní bohatý kulturní program. Ve 14.30 si návštěvníci vyslechnou známou kapelu z Nového Boru Mp3. Odpolednem doprovodí také LKP David Tichý, finalista Superstar Robert Hlavatý s kapelou a mezi 19. a 20. hodinou se mohou lidé těšit na Folimanka Blues.

Pivovar, hlavně kvůli nízké kapacitě parkování, přichystal pro přespolní bezplatnou kyvadlovou autobusovou dopravu. Autobusy budou jezdit celý den mezi Novým Borem a Cvikovem z provizorních zastávek.

Tu v Novém Boru najdou lidé u základní školy na náměstí Míru. Poslední autobus odtamtud vyjede v 18.40. Ve Cvikově autobus bude stavět na otočce pod místním autobazarem u pivovaru. Poslední cestující do Nového Boru odveze ve 20.25, jezdit bude celý den zhruba ve třicetiminutových intervalech.

Podnikatel Jiří Jakoubek se do obnovy pivovaru ve Cvikově pustil před necelým rokem, jde o jediný fungující pivovar na Českolipsku. Vlajkovou lodí pivovaru je dvanáctistupňové pivo Klíč, vaří se ale také desetistupňová Luž a osmistupňový Sklář. Název dostala piva podle okolních kopců. Tmavé pivo zatím ve Cvikově vařit nebudou. O místo na trhu se bude muset pivovar utkat s velkými pivovary i s místní konkurencí pivovarů Svijany, Rohozec nebo Konrad. „Zásobovat chceme hlavně Českolipsko, Novoborsko a oblast Lužických hor," uvedl ředitel Pivovaru Viktor Tkadlec.

Pivovar ve svém logu uvádí letopočet 1560 odkazující na rok, kdy Cvikov získal várečné právo. Pivovar ve Cvikově fungoval do roku 1968. Původní měšťanský pivovar stál uprostřed náměstí. Později několikrát místo změnil, až byl ve druhé polovině 19. století postaven pivovar na pozemku pod Zeleným vrchem, kde je dodnes. Počátkem 20. století prošel areál modernizací a přestavbou, která mu dala současnou podobu. V té době se ve Cvikově vařilo ročně kolem 19.000 hektolitrů piva. „My plánujeme vařit až 20.000 hektolitrů," dodal ředitel.

Další modernizací prošel pivovar ve 30. letech minulého století, kdy dostal novou myčku lahví a stáčírnu s výkonem 600 až 800 lahví za hodinu. Za první republiky zažil pivovar svá nejlepší léta, po druhé světové válce ale výroba postupně upadala. „K 1. lednu 1968 byl pivovar uzavřen, technologie tu ale zůstala až do 90. let, kdy původní varnu odvezli do sběru," řekl Tkadlec.

Noví vlastníci tak museli pořídit nové vybavení. Měděnou varnu a další technologii koupili z uzavřeného pivovaru v Německu, zařízení zrenovovali a doplnili moderními prvky, jako je třeba filtrace. „Snažili jsme se pivovar vrátit do původní podoby na základě dokumentace, kterou jsme objevili v archivech," vysvětlil ředitel.

Varna i ležácké sklepy jsou na místech, kde byly v minulosti. Varna je ale o něco menší, jen na 50 hektolitrů. Ta původní byla zřejmě sedmdesátka," poznamenal Tkadlec. Také ležácké sklepy jsou původní, dřevěné sudy ale nahradily nerezové tanky a místo ledových bloků se k chlazení využívá moderní chladicí agregát. Místo sladovny vznikla pivovarská restaurace.

Soukromý investor do záchrany zchátralého areálu investoval desítky milionů korun.

Soukromý investor obnovil půl století zavřený pivovar ve Cvikově

Publikováno:před 3 letyZdroj:Finanční novinyAutor:ČTK

Soukromý investor obnovil téměř půl století zavřený pivovar ve Cvikově na Českolipsku. Do záchrany zchátralého areálu investoval desítky milionů korun. Na původní místo se vrátila varna, která v 90. letech skončila ve sběru, v ležáckých sklepích jsou moderní tanky na pivo. První várku budou moci lidé poprvé ochutnat už o prvním adventním víkendu, kdy se pivovar slavnostně otevře veřejnosti.

"Budeme vařit klasické české pivo, světlý ležák dvanáctku, světlou desítku a máme vyrobenou i sklářskou osmičku, kdy se snažíme vracet k tradici výroby piva pro skláře," řekl dnes ČTK ředitel Pivovaru Viktor Tkadlec. Název dostala piva podle okolních kopců - dvanáctka je Klíč a desítka Luž, osmička je Sklář. Tmavé pivo zatím ve Cvikově vařit nebudou. O místo na trhu se bude muset pivovar utkat s velkými pivovary i s místní konkurencí pivovarů Svijany, Rohozec nebo Konrad. "Zásobovat chceme hlavně Českolipsko, Novoborsko a oblast Lužických hor," dodal ředitel.

Ve Cvikově se pivo začalo vařit už v roce 1560. Původní měšťanský pivovar stál uprostřed náměstí. Později několikrát místo změnil, až byl ve druhé polovině 19. století postaven pivovar na pozemku pod Zeleným vrchem, kde je dodnes. Počátkem 20. století prošel areál modernizací a přestavbou, která mu dala současnou podobu. V té době se ve Cvikově vařilo ročně kolem 19.000 hektolitrů piva. "My plánujeme vařit až 20.000 hektolitrů," dodal ředitel.

Další modernizací prošel pivovar ve 30. letech minulého století, kdy dostal novou myčku lahví a stáčírnu s výkonem 600 až 800 lahví za hodinu. Za první republiky zažil pivovar svá nejlepší léta, po druhé světové válce ale výroba postupně upadala. "K 1. lednu 1968 byl pivovar uzavřen, technologie tu ale zůstala až do 90. let, kdy původní varnu odvezli do sběru," řekl Tkadlec. Noví vlastníci tak museli pořídit nové vybavení. Měděnou varnu a další technologii koupili z uzavřeného pivovaru v Německu, zařízení zrenovovali a doplnili moderními prvky, jako je třeba filtrace.

"Snažili jsme se pivovar vrátit do původní podoby na základě dokumentace, kterou jsme objevili v archivech," vysvětlil ředitel. Varna i ležácké sklepy jsou na místech, kde byly v minulosti. Varna je ale o něco menší, jen na 50 hektolitrů. Ta původní byla zřejmě sedmdesátka," poznamenal Tkadlec. Také ležácké sklepy jsou původní, dřevěné sudy ale nahradily nerezové tanky a místo ledových bloků se k chlazení využívá moderní chladicí agregát. Místo sladovny vznikla pivovarská restaurace. Celý areál se veřejnosti otevře v sobotu 29. listopadu.

Pivovar Cvikov otevře příští týden

Publikováno:před 3 letyZdroj:Českolipský deníkAutor:Adéla Vachtová

Je to definitivní. Pivo ze Cvikovského pivovaru lidé poprvé ochutnají v sobotu 29. listopadu. Termín potvrdil jeho majitel, novoborský podnikatel Jiří Jakoubek.

Lidé se mohou těšit na velkolepou oslavu, která začne už v 11 a potrvá do 20 hodin.

Součástí celodenního programu bude vystoupení několika hudebních kapel, představí se například známá skupina Mp3 z Nového Boru, pozvání na slavnostní otevření pivovaru přijal také finalista soutěže Superstar Robert Hlavatý. V jednání jsou ale podle informací vedení pivovaru i další kapely.

Výhodou hlavně pro přespolní bude kyvadlová doprava, kterou se pivovar chystá zařídit. Autobusy zdarma budou jezdit z improvizované zastávky z novoborského náměstí Míru k pivovaru do Cvikova. Důvodem zřízení kyvadlové dopravy není jen pohodlí návštěvníků a možnost ochutnat nové pivo, ale především tak chce pivovar zamezit přetlaku aut na parkovišti, kde je míst nedostatek. Dvanáctistupňový ležák Klíč a desetistupňovou Luž budou moci lidé v den otevření Pivovaru kupovat za zvýhodněnou cenu.

Podnikatel Jiří Jakoubek se do obnovy cvikovského pivovaru pustil před necelým rokem. Jediný pivovar na Českolipsku nabídne i pivo do místních skláren, osmistupňového Skláře. Pivovar ve Cvikově byl postaven v letech 1866 až 1882 a fungoval do roku 1968 než jej Severočeské pivovary se sídlem v Lounech nechaly zavřít.

Cvikovské pivo má zpoždění. Luž a Klíč budou lidé pít až za několik týdnů

Publikováno:před 3 letyZdroj:iDNES.czAutor:Miloslav Lubas

Úpadek kdysi slavného cvikovského pivovaru se chýlí ke šťastnému konci. Práce na jeho záchraně se však o opozdily a první pivo bude na světě pravděpodobně až koncem listopadu. Původně mělo dozrát na začátku října.

„I tak považuji za zázrak, že se pivovar otevře ještě letos. Není jednoduché vyhovět tvrdým požadavkům na hygienu nebo bezpečnost práce a získat všechna další povolení,“ říká cvikovský místostarosta Jaroslav Švehla. „Ještě před rokem byl pivovar v hrozném stavu. Nový majitel tam odvedl obrovský kus práce.“

Cvikovský pivovar křísí novoborská společnost Jakub. Od chvíle, kdy se tam přestalo vařit pivo, uplynulo 46 let. „Na rekonstrukci pivovaru se ještě pracuje, ale technologie už je hotová. Spustili jsme ji zatím ve zkušebním provozu,“ tvrdí Jiří Jakoubek, generální ředitel společnosti Jakub.

„Konečně budeme moci začít dělat pivo. Předpokládáme, že pivovar s restaurací otevřeme 22. listopadu.“

Podle Jakoubka se do pivovaru 80 let nic neinvestovalo a společnost ho koupila loni v létě jako ruinu. V posledních dnech připomínal pivovar lidské mraveniště. Venku i v útrobách pivovaru pracovalo okolo stovky řemeslníků, dělníků i techniků.

Nechceme tu vystavět Potěmkinovu vesnici
„Nezblázníme se z toho, že budeme mít pivo o necelé dva měsíce později,“ řekl Jakoubek. „Nechceme dělat nějakou Potěmkinovu vesnici, tvářit se, že už vlastní pivo máme a vozit ho sem z nějakého jiného pivovaru.“

Švehla nepovažuje zdržení při obnově pivovaru za nic divného. „Ještě loni by mě nenapadlo, že pivo se tady začne dělat letos na podzim,“ uvádí místostarosta.

Pivovar už nyní zaměstnává deset lidí. „Poslali jsme je v srpnu na dvoutýdenní zaškolení do pivovaru Kácov, který se podobá tomu našemu,“ prozrazuje Jakoubek.

Spolumajitelem, ředitelem i sládkem cvikovského pivovaru je Jakoubkův spolužák z vysoké školy, muž s dlouhou praxí v pivovarnictví. Jakoubek chce, aby se pivovaru vrátila co nejvíce jeho původní podoba.

Historické plány nakonec našli
Naštěstí se našly jeho historické plány. „Při rekonstrukci používáme materiály, s nimiž se pracuje při rekonstrukcích památek,“ podotýká Jakoubek. „Například na fasádu se nanášela vápenná barva a roztírala se postaru štětkou.“

Ve Cvikově by jednou rádi vařili až třicet tisíc hektolitrů ročně. Pro srovnání – Svijany vyrábějí přibližně 600 tisíc hektolitrů, Vratislavice asi 50 tisíc hektolitrů a harrachovský Novosad a syn přibližně 1300 hektolitrů.

Cvikovský pivovar má vlastní pramen vody sedmdesát metrů pod zemí. Patří k němu i dva rybníky. Jakoubek počítá v pivovaru rovněž s penzionem a zahradou. Plánuje v něm koncerty a další společenské akce. Pivovar otevře pro exkurze a rád by se spojil s okolními sklárnami a připravil s nimi pro turisty společný program.

Z původního pivovaru nezůstalo ve Cvikově bohužel skoro nic nic. Jeden z předchozích majitelů nechal po roce 1989 rozřezat krásnou měděnou varnu a prodal ji do sběru. Majitel však sehnal z likvidovaného německého pivovaru padesát let staré unikáty – váhu na slad a měděné scezovací korýtko.

Rodinná firma Jakub podniká s elektromateriálem a elektrosoučástkami a její roční obrat se pohybuje okolo dvou miliard korun. Působí nejen na českém trhu, zboží vyváží do celé Evropy.

Obnovený pivovar ve Cvikově ožívá, sládci už chystají 'jalovou' várku

Publikováno:před 3 letyZdroj:Rozhlas.czAutor:Tomáš Mařas

Na Českolipsko se vrací tradice vaření piva, ožívá tam obnovený pivovar ve Cvikově. Přestože v areálu ještě pracují stavební dělníci, sládci už chystají první pivo. Než se ale začne s jeho výrobou, musí se uvařit takzvaná jalová várka.

„Jalová várka je první várka, která se dělá v nově otvíraném pivovaru. Použije se menší množství surovin než pro výrobu opravdového piva, slouží pro ověření funkčnosti varní technologie a všech jejích komponentů při plném zatížení," vysvětluje ředitel pivovaru Viktor Kadlec.

V jedné z místností už jsou přichystané pytle se sladem, hlavní surovinou pro výrobu piva.

„Pro výrobu jedné várky použijeme tunu sladu, zatímco na jalovou várku se předpokládá použití zhruba poloviny," vysvětluje Viktor Kadlec a pokračuje po schodech výš k varně, která je srdcem každého pivovaru.

„Máme klasickou starší dvounádobovou měděnou varnu. Tam se hodí slad, chmel pak slouží na dochucení. Vodu používáme vlastní," objasňuje ředitel.

Jalová várka ale podle něj není určená k pití. „Nebudeme ji zakvašovat ani potom dokvášet. Slouží k tomu, aby se vyzkoušela funkčnost všech armatur, topení, odtahu, pohonu, čerpadel a odstranily se případné nedostatky, aby byl pivovar připravený pro vaření ostré várky,“ dodává Kadlec.

Na severu Čech začal minulý rok vařit pivo i malý pivovar v Krásné Lípě na Děčínsku a nedávno i ve Frýdlantu na Liberecku.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.28.06.2017 21:3912